Včelařská konference

Ty gumové zátky se dají koupit v drogeriích kde prodávají sortiment na výrobu vína

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:25:50
> ----------------------------------------
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>
>

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě bych k tomu připomněl odkaz na, dle mého, velmi zajímavou zprávu Ing. V. Veselého v 7. čísle letošního včelařství (příloha). Píše tam zejména o rychle vznikající resestenci u kontaktních léčiv dlouhodobě užívaných. Ve Spokojených státech prý vznikla resistence na amitraz prakticky okamžitě poté, co se začal užívat ve formě kontaktního léčíva... Jiří

" Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."

To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je už poněkud zastaralé.

"Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) "

To už mám po zkušenostech vyřešené. Asfaltky kromě těch absolutně nefrekventovaných a místní zkratky třeba jen pěšinami mezi vesnicemi a městy rozhodně ne. Včetně stanovišť, na která se z těchto cest snadno dohlédne. Někdy se ovšem najde dobré místo i u frekventované asfaltky, zajede se 30 metrů do lesa a může tam být 20 úlů na paletách a z asfaltky nebude vidět nic.
Stanoviště dneska už pokud možno s přístupem po lepší lesní či polní cestě, kde se dá po většinu roku projet a posazená v porostu nebo za kopcem atd. Akorát bych tady u nás potřeboval ty polní a lesní cesty, co byly ještě za mého mládí a co zemědělci rozorali a v lese zarostly, dost dobrých stanovišť bylo kdysi normálně přístupných těmi cestami a dneska už to jsou místa přístupná jen po sklizni nebo zasetí přes pole. Mimo tuto dobu se tam člověk dostane maximálně pěšky a velkými oklikami.

Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 8:25, R. Poláek napsal(a):
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>

"no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali"
Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně na kvašení jablečného moštu na pálenku.
Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v potravinářském provedení.

Myslím, že děláte z výroby medoviny dost vědu. Z počátku je nejdůležitější mít ten správný rozkvas a raději víc než míň. Musí šumět a hodně pěnit. Pak mít v budoucí medovině správný poměr medu a vody. Na ověření stačí bohatě slepičí vajíčko./čerstvé/. Při použití kvasinek např. Shimanski nebo Lalvin, pak už žádnou velkou chybu udělat nemůžete a medovina musí vyjít. To jestli vám v první fázi demižon těsní nebo ne je v podstatě jedno. Já ucpával hrdlo dříve
koulí z sterilního obvazu a vždy to vyšlo. Při zrání stačí přes mikroténový pytlík a ta nejslabší, jen slabě napnutá gumička. Moje výroba medoviny se dostala na úplně jinou kvalitu, když jsem jasně pojmenoval, že Dolské kvasinky už nikdy. Od těch dob jsem také přestal mít problémy. Také je důležité nepřehánět to s chutěmi a spíš upředňostňovat přírodní. Zda vařit nebo ne je otázka. Vařená medovina má podle mě jemnější chuť, nevařená nepatrně jinou. Já většinou nevařím. Odkapaná víčka dám do parního taviče a po vychladnutí vosku používám sladkou vodu pod ním. Chuť většinou jen přírodní. Když zvýšíme o několik stáčení z kalů, kvalitě to jen prospěje.
Zdraví R. Stonjek

nebo tlačí bublinko.....tož jak tam je, je to ok

""""""Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) """"
Na to je snadný recept. Zlý včely, hodně zlý včely a utajená díra v podmetu.

"Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná"
Pozná, ale musí se to umět.
Když už nejdou bubliny a tudíž v nádobě (typicky demižonu) už není onen přetlak, je těsnost ještě důležitější, než předtím. A jak se to snadno vyzkouší?
Na demižon v horní části, kde už není tekutina, ale jen oxid uhličitý, položíme své teplé dlaně a tím plyn trochu ohřejeme. A pozorujeme kvasnou rourku. Na bublinu to většinou nedá, ale krásně vidíme, jak v rource jede hladina dolů. Po oddálení dlaní se hladina musí vrátit. Jednoduché, spolehlivé, praktické.
Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Pepa
________________________________________
Odesílatel: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 24. srpna 2010 17:43
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: Medovina

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem,
naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a
netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

Děkuji všem za reakce a podnětné rady. Už jsem špunt nahřál v teplé vodě, pořádně jej zatlačil až do hrdla demižonu a celý jsem jej zakapal voskem - a jede to naprosto krásně. Jsou to zkrátka zkušenosti, které já s medovinou zatím sbírám, a proto jsem nepředpokládal, že by prostupnost korkem mohla být tak výrazná, že trubičkou neprostupovalo nic. Tak díky všem.

no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK
--------------
Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť, atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
a nad
http://www.schodolez.cz/

Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii - elektrický trakař? :-)
Používá se to na manipulaci s materiálem atd.

No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro vše:-)

Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)

Karel

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

Prostě ten špunt netěsní. V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí. Nebo to nekvasí, což ovšem vylučuješ, ale stane se, když:
1) kvasinky naleješ do ještě horkého roztoku (hynou při teplotě něco přes 40)
2) použiješ vodu z vodovodu s velkým obsahem chloru, s čímž jsou problémy např. při výrobě ovocného vína. Chlor však při vaření vyprchá.
Tobě to ale kvasí, jak tvrdíš, takže problém je špunt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of NitraM
Sent: Tuesday, August 24, 2010 8:22 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Korek se musí jednoznačně zakapat voskem. Když je to dobře, pozná se to tak, že při bouřlivém kvašení když se třeba prstem opatrně ucpe výstup zátky, je tam cítit slabý tlak, který unikající oxid uhličitý vytváří. Musí se dělat opatrně, silný tlak by mohl těsnění zakapáním voskem porušit.

pokud kodcází oxid ve nemůže se dovnitř nic dostat nebezpečí hrozí až po skončení bouřlivého kvašení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 24.8.2010 10:33:34
> ----------------------------------------
> R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
> _________________________________
>
> Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do
> hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
> ..........................................
>
>
> Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
> __________________________________
> Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě
> časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem
> zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.
>
> Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek
> prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se
> nemýlím)?
>
>
>

"Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK"
Já bych řekl, že tělesně zdatnější včelař spíš zorganizuje práci tak, aby měl břemena po 30 - 60 kilech a přenese je. Má to 2 - 4 x rychleji. Naviják bude spíš tak pro důchodce.
Nebo pro takové speciality, kdy jsou příjezdová cesta a včely vzdálené 10 - 20 metrů horizontálně, ale třeba 2 - 6 metrů vertikálně. Navijákem se třeba z cesty spustí přívěsný vozík za auto s třeba nástavky a mezistěnami dolů ke včelám a po skončení prací vytáhne nahoru na cestu s naloženými plásty s medem....
Zrovna naviják na cca 600 kilo mám připravený na dřevo, budu muset nějak vytahovat palivové topolové dřevo, špalky o průměru až pár desítek cm nahoru do svahu, na 6 - 10 metrech 3 - 4 metry nahoru do svahu, aby šly odvézt.

Tak mě inspiroval postup výroby ponorky na http://www.vcelypavera.wz.cz/ . Kdo by si chtěl "zakutit" a postavit ponorku do cukerného roztoku, byla by možnost vzít nějakou levnou ponorku na vodu a odpajcnout tu část kolem oběžného kola. Takže by zůstala jen utěsněná pohonná jednotka s vyčnívajícím hřídelem. A na to stvořit podle původní novou čerpací část, ale s oběžným kolem o třetinu, polovinu menšího průměru. Tím by se sladil výkon čerpadla a motoru pro práci ve viskóznějších roztocích, jako je cukerný roztok, nemusela by se hledat ponorka s konstrukčními rezervami, díky kterými v cukerném roztoku se ponorka nepřetíží a nezničí.
Vhodná by na to byla levná plastová ponorka, plast by se snadněji odpajcnul než kov a nová čerpací část by klidně mohla být k ponorce připevněna jen nějakými kovovými popruhy , nemuselo by se nic lepit nebo přivařovat.....

Jestliže máte třeba obyčejnou zahradní hadici, třeba půlcoulku, tak kvalitní zahradní hadice má maximální povolený tlak okolo 8 barů. Aby se maximálně využila ta hadice, čerpadlo na výstupu musí dávat při konkrétním přepravním množství cukerného roztoku tlak takové 4 bary, zbývající 4 bary do tlaku 8 je rezerva, protože by bylo velice nepříjemné, kdyby u včel hadice za čerpadlem praskla a nějaká desítka litrů roztoku cukru utekla na zem. Délkou hadice a tím maximálním možným tlakem čerpadla, přirozeně vedle průřezu hadice, je určeno maximální dopravované množství cukerného roztoku. Zkrácením délky hadice na polovinu, pokud tlak na začátku hadice zůstane stejný, se dopravované množství cukerného roztoku zvětší až cca 4 x. Naopak prodloužením hadice na dvojnásobek se dopravované množství zmenší na až čtvrtinu. Tolik základní fyzikální vztahy při dopravování takového viskózního roztoku, jako je cukerný roztok , na délku hadice cca 10 - 20 metrů.
Přepravované množství cukerného roztoku tenkou hadicí se potom dá příslušně zvýšit, když se použije tlaková hadice a čerpadlo s příslušně několikrát vyšším výstupním tlakem. Tlaková hadice by měla být v potravinářském provedení, ty nepotravinářské tlakové hodně smrdí, bude mnohem tužší než obyčejná zahradní hadice a taky mnohem dražší. A když je tak drahá, otázka je taky životnost takové hadice a její správné skladování mimo sezónu.
S tím souvisí za prvé čištění po skončení krmení. Pro odstranění zbylého cukerného roztoku v hadici se ideálně hodí tlakový vzduch, hadice se jím profoukne a vytlačí se z ní roztok.
Pokud se v sezóně nebude s čerpadlem pracovat častěji než jednou za cca tři dny, bude třeba řešit nějaké čištění, aby se zbytek roztoku uvnitř nekazil, minimálně čerpadlo a hadici propláchnout vodou, což jsou určité ztráty cukru.
Po ukončení sezóny bude třeba řešit konzervaci, čerpadlo, hadici vysušit, čerpadlo něčím nakonzervovat.....

Lepší řešení, pokud včelař nemá stovky včelstev a traktor nebo náklaďák pro převážení kubíků roztoku a náhonem na čerpadlo, se mně pořád jeví rozpustit cukr doma v nádobě s kvalitním výpustným ventilem, naplnit 10 - 20 kusů 15 - 20 litrových kanystrů nebo podobných nádob, co se na auto vejde. A na stanovišti "pěškoručně" plnit krmítka z těch kanystrů. Jak kdo každý donese a uveze, plný 20 litrový kanystr cukerného roztoku bude takových 25 - 30 kilo. Není problém poloprůhledný plastový 20 litrový kanystr opatřit mírami, třeba lihovým centrofixem po třeba 5 - 10 litrech, jaký je objem krmmítka v úlech a z jednoho 20 litrového kanystru naplnit třeba 4 pětilitrová krmítka. Po určitém zácviku je přesnost takového rozlévání dostatečná. Taky není problém na to nošení plných kanystrů a případně nalévání za nějaké kilo medu atd najmout někoho mladého a silného, na to žádné dovednosti nejsou třeba.
Kanystr se zbytky cukru taky není problém mezi použitím zakonzervovat roztokem propolisu.

NitraM napsal:
Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?
.............

Nemohlo.
RK

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK

R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
_________________________________

Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
...........................................


Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
__________________________________
Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.

Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?

Je tam nějaká rafinovaná zrada, zkus ubrat vodu z kvasné zátky, zřejmě oxid uhličitý utíká kolem trubičky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Samozřejmě prostupuje i přes korek. Voskuje se i ten korek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

http://www.vcelypavera.wz.cz/

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.

Lenže k tomu bude včelár potrebovať ďalší ľudský zdroj a tých včelári nemajú v zálohe. Pôvodný dopyt bol potrebujem k 150 sudu čerpadlo (takže tých včelstiev až tak veľa nemá), potom sud postaviť sud s vypúšťacím ventilom na stojan a pekne roznosiť do kŕmidiel v dvoch 10 litr. krhlách.

Vidím, že čo včelár, to ľudový výskumník, každý má to najlepšie riešenie, Keď raz bude tento včelár mať 500 včelstiev na rôznych stanovištiach, tak potom aj bez rady si bude musieť vedieť poradiť sám.

Ale keď už píšem, tak istotne by vedel poradiť Gusti Pazderka, ako to on robí pri svojich 500 včelstvách a možno ich už má viac? Gusti, apropo kde si sa stratil?

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec). Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich včelstvech za kalendářní rok. M.Č.

Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem, Ak to vydrží 74 včelstiev, tak potom to vydrží aj to 75-te.
Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje.

Pri dodržiavaní termínov fumigácie, by možno mohla vypadnúť druhá (1.10) odľahčovacia fumigácia, ale to by som musel najskôr urobiť aspoň trojročné pokusy.

stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU.
------
JJ, to mě ji připomělo. :-) Vděčím ji za svou kondičku, byla připevněná na zdi, páka prodloužená a čerpali jsme s ní vodu na zalévání, snad deset výškových metrů.
:-)

Ale tady doma přepouštím roztok hadicí ze sudu do kanystrů, jen pár metrů a už je s tím problém - vypláchnout atd.
Když jsem si představil že to budu vláčet někde po stráni, neudržím ji čistou, nabalí se na to tráva, hlína, pak vosy a včely.

Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-)
Karel

A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK
-----------------
Jo jo, to mě taky vede k těm pokusům s prům. roztokem cukru. Má prý vydržet dva roky, takže to by nebyl problém to postupně odtahat na stanoviště a tam to mít naskládané. Vlastně to tam můžu tahat při každé návštěvě, při medobraní stejně chodím/jezdím tam s prázdnou.

Doma úspěšně používám kolečko - má půdorys kam zapadne 10rámkový nástavek a nebo i 6 kanystrů.
V zimě bych chtěl něco podobného ale lehkého zbastlit aby se dalo snadno převážet v autě.

Máte někdo něco takového pro inspiraci. (Jindrův rudlík znám - není k nám do hor, nebo spíše ke mě.)

Díky

Karel

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmenie sirupom
> Datum: 23.8.2010 21:50:44
> ----------------------------------------
> "Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové,
> lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "
>
> Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu,
> ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská
> čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš
> nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
> Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď
> nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při
> přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.
>
> Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový"
> technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v
> jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na
> krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem
> čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze
> starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo
> 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě
> znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet,
> jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....
>
>
>

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel

to je jak kdybyste vlastní bábu krmili arsenem,šak co najedla se a druhej den taky dožila.....

pánové pokoušíte se mě nasrat....

odlehčovací fumigace,to jste si vymysleli protože varidol dostanete z dotací?

tuto cestou se seje na problém v gigaměřítku....

kyselina mravenčí se odpařuje od velikonoc po svátek republiky,jsou roky, kdy sem nefumigoval vubec a vysledek byl supr,ted vlastně fumiguju jen jednou a to pro jistotu a hlavně protože se mi před vánocama neodpaří,mám víc než pocit ,že kdybych to dělal jinak je to větší loterie co z toho na jaře zbyde....

a aceton,tož ten mám na barvy....

Další problém, když jsem nad tím kdysi přemíšlel, je hadice.
Obyčejná 1/2 coulka je slabá (to budete nad každým krmítkem stát 1/4 hodiny než tam těch cca 10 litrů nateče) a při větším průměru (1-1 1/2 coule a délce 50 a více metrů) budete v ní po louce tahat i 50 kg roztoku, který jen pracně z ní dostanete.

Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.

Máš pravdu,na zubové čerpadlo bych sázel. Dynamická čerpadla budou vždy mít poddimenzovaný motor (vysoká hustota roztoku).

>Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....<
------------------------------------------------------------
A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK

"Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "

Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu, ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.

Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový" technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich
včelstvech za kalendářní rok. Jako jsou velké rozdíly ve snůškových
podmínkách jednotlivých stanovišť, jsou velké rozdíly i ve výskytu VD.
Kdo nemá více různých stanovišť, ten mnohdy nevěří. Mám 2 stanoviště
zamořené každoročně, v tuto dobu spadlo po léčení KM již přes 1200
roztočů (v jednom včelstvu jsem předtím napočítal přirozený denní spad
95 samiček VD) . V roce 2007 to bylo řádově horší. Bohužel jsem ještě
nemonitoroval. Dnes díky monitoringu vím, která včelstva mám přeléčit a
která jsou zatím v pohodě.
Chci jen podotknout že Vaše metodika nemusí být vždy a všude účinná, i
když připouštím po loňských zkušenostech s brzkou fumigací (ale koncem
září), že tato byla velice účinná.

Milan Čáp

Dne 23.8.2010 14:24, a.turčáni napsal(a):
> Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r.
> 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé
> situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé
> trosky. R.S.
>
> Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už
> svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s
> dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na
> včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.
>
> Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som
> dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som
> Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň
> doteraz dobrých výsledkov.
>
> Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to
> neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia
> letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte
> v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som
> objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum
> fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.
>
> A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika
> útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je
> moje vysvetlenie.
> Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd
> oveľa viac ako mi laici.
>
>
>

"pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano"

Tady platí fyzikální zákony. Jestliže na rozmíchávání cukerného roztoku je potřeba kvalitní ponorné čerpadlo s výkonem takových 400 - 800 watt a musí se dávat pozor, aby roztok neměl příliš moc cukru, protože by byl hodně viskózní a čerpadlo by se mohlo přetížit a shořet, tak na přečerpávání roztoku, kde je navíc ještě u čerpadla x metrů dlouhá hadice, která má při čerpání další odpor, musí být výkon čerpadla stejný nebo větší. Takže je potřeba výkon čerpadla 400 - 800 - 1500 watt nebo tak nějak. Kdysi po škole jsem to i uměl spočítat, délka hadice, průměr hadice, přepravované množství, viskozita roztoku, z toho vyleze tlaková ztráta na hadici a z toho vyleze potřebný výkon motoru čerpadla. Dneska už jen odhaduji, roztok cukru 1 : 1 s vodou potřebuje proti čisté vodě 2 - 3 x větší výkon čerpadla, cukr 3:2 4 - 6x větší výkon čerpadla. A musí to vydržet mechanicky i čerpadlo, protože úměrně s výkonem tam budou i tlaky vyšší.
Vidím to na dvě možná řešení. Buď sud na dobrém vozíku, se kterým se dá jezdit kolem úlů a hadice dlouhá tak 2 metry, čerpadlo takových 200 - 400 watt, to už by šlo napájet z startovací autobaterie, přijet k úlu a plnit . Nebo motorové čerpadlo 1 - 3 kilowatty přizpůsobené na vyšší viskozitu cukerného roztoku proti vodě a delší hadice spíš většího průměru, aby sud byl na místě a plnilo se nějakou plnicí pistolí. Otázka je, jaký by to mělo přínos a jak moc by to bylo neobratnější ve srovnání s nalévání do kýblů a ručním plněním krmítek.
A musela by se přesně dodržovat koncentrace cukerného roztoku, protože v okolí koncentrace 1 : 1 a 3 : 2 jde viskozita poměrně rychle nahoru, taky teplota cukerného roztoku má docela vliv a roztok starý nějaký den taky docela houstne.

Taky jsem po tom pokukoval, ale představu jsme si udělal až když jsem začal rozpouštět cukr kalovým čerpadlem.
750W. Je to prostě skoro med.
Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu.

To spíš by byl dobrý pásový dopravník (takový ten trakař) - benzín, elektrika a vozit sud až k úlům a tam už by to něco ten metr vytlačilo.

Karel

Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "



Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.
Vystavil Eman v 9:12 0 komentářů Odkazy na tento příspěvek

Asi tě zklamu, ale dost jsem se s tím zabýval a podobné zařízení chtěl používat, ale.... Původně jsem chtěl napumpovat kovový sud vzduchem a tlakem hnát roztok do hadice. Pepa Křapka to zkoušel dávno přede mnou a nefungovalo to. Používal kompresor od traktoru. Ve včelařství jeden včelař/nevzpomenu si teď jako naschvál na jméno/propagoval použití spalovacího motoru a běžného čerpadla, byl spokojen ale pouze při kratší hadici. Ujistil mě, že při mých potřebných 25 m to fungovat nebude. Takže při roztoku 3: 2 to na 12 v asi fungovat nebude i když jako sen je to víc než lákavé. Zatím to nějak zkouším vyřešit jinou cestou, výsledek je zajímavý, ale chce to čas. Zdraví R. Stonjek

Prikladám tiež niečo o Amitraze:
Jeden z rozkladných produktov amitrazu po jeho použití v úli je aj 2,4-dimethylanilín. Jeho charakteristiku uvádzam na odkaze:

http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://chemicalland21.com/specialtychem/perchem/2,4-XYLIDINE%2520(2,4-DIMETHYLANILINE).htm&ei=P8daTKipCY6bONGrgZsP&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=3&ved=0CCQQ7gEwAg&prev=/search%3Fq%3D2,4-dimethylanilin%26hl%3Dsk%26sa%3DX%26rlz%3D1R2GZEF_skSK352
Skrátene:
mierne rozpustný vo vode a ľahko rozpustný v éteri a alkohole. To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí"

K tomu není třeba žádné poznání. Schopný chemik se podívá na vzorec, amitraz chemicky zas tak moc složitý není a okamžitě může říct, že se ta látka a její rezidua ve vosku moc objevovat nebudou. A pokud se použijí příslušné počítačové stereochemické programy, to už dnes celý jeden obor chemie, vyjde s přesností na nějakou desítku procent jak konkrétně moc za konkrétních podmínek těch reziduí v tom vosku bude. A to bez jakéhokoliv kontaktu s reálnou látkou a bez jakýchkoliv zkoušek, mazání zkumavek a kdovíčeho ještě. Na tyhle věci už dneska není třeba žádné složité, drahé a zdlouhavé zkoušení, to se všechno předpoví předem a zkouškama se to jen potvrzuje.

Omlouvám se za trojí poslání příspěvku. Něco se stalo s oknem prohlížeče na mém počítači a ten vždy při stisknutí tlačítka znovunačtení stránky odeslal můj příspěvek znova.

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí. Nebezpečí rezistence roztoče vůči němu je také a o to větší,o co více bude nadužíván, protože hlavní reziduum je právě ve vosku, je lipofilní. Detekce je prokazatelná viz Využití SPME při stanovení reziduí amitrazu ve včelím vosku Milan Sekyra, Jan Leníček, Eva Vášová ZÚ Ústí nad Labem. Jeho zvýšená koncentrace ve vosku tuto rezistenci roztoče může dlouhodobým vysokým nadužíváním a recyklací vosku do mezistěn vyvolat. Proto bych si mezistěny nikdy nekoupil. S nadsázkou starý vosk neznámého původu nepatří ani do svíček, leda bych chtěl doma hubit blechy :-)

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano

Tento komentár som písal na Konferenci asi pre dvomi rokmi, skúste skonfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" som si vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak Taktik a Mitac je to isté, aj obsah amitrazu je rovnaký 125 g na liter.
Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém. Práve pre tieto vlastnosti, amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby obsah amitrarz bol nulový.
Diskutoval som na Konferenci, kde kde niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný, lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a včely mi žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, je vraj rezistentnosť Vd minimálna. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále je účinný.

Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. R.S.

Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.

Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň doteraz dobrých výsledkov.

Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.

A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je moje vysvetlenie.
Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd oveľa viac ako mi laici.

Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

A ja som to robil 1 krát v živote pred asi 20 rokmi. Pavle ďakujem. Anton
P.S. Ja som o svojej pravde presvedčený. Prečo asi pred 4-3 rokmi sa kanadskí včelári vrátili k amitrazu?

pokud se pamatuji dobře, v rámci přednášky Ing. Titěra v hotelu Pyramida v Praze v roce 2008, Pamatuji se maximum 50 Izrael a Bulharsko 7, ale neručím. Každopádně porovnání metodik léčení v okolních státech by bylo velmi zajímavé téma pro článek do časopisu... Mohly by se jste se mi ozvat na e-mail, kdo máte kamarády v okolních státech? Zeptat se jich jaká je letos u nich situace a čím, jak a kdy léčí? Sám jsem schopen kontaktovat Německo a Maďarsko. Slovensko nám určitě přátelé ze Slovenska popíší, co by se u nich mělo a jaká je realita.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 10:50:09
> ----------------------------------------
> """"stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při
> zachování udržitelnosti včely u nás"""
> Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.
>
>
>

Priteli Pavle,

Anton Turcani vcelari na jiznim Slovensku, kde odkvetou akaty a po nich se od pulky cervence krmi, zadna jina snuska tam neni. Posun jeden a pul mesice ode mne, u me je posledni vytaceni na prelomu srpna a zari ( pohanka + louky).
Systematika vcelareni na jihu Slovenska je uplne jina.

P.

Já se samozřejmě nechci hádat a vůbec nechci někoho přesvědčovat jak to má dělat, ale.. Vy si představujete nějakou situaci jste plní optimizmu, ale je ten na místě?? Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. Navíc si myslím, že shození foretických roztočů v jednom dni nenadělá nijaké převratné změny v jejich počtu. Vždyť druhý den se otevře 1000 až 1500 nových buněk a pak další a další. Ale jak říkám, proč ne, když to funguje. Chce to si ale dávat hodně majzla. Zdraví R. Stonjek