Včelařská konference

Snad vás to bude zajímat:
Ptal se mě p. Podhájecký, jak je to s využitím inseminovaných matek v běžném chovu. Dosud měl tři inseminované matky a žádná mu nevydržela víc než rok. Potom ve Včelařství 8/2003 v rozhovoru p.Sedláček odpovídá, že včelař s 10 - 20 včelstvy a s jednou ins. matkou nedosáhne úspěchu. K tomu navíc p. Lněnička před časem zde v konferenci napsal, že je to škoda práce inseminátora, aby si ins. matky kupovali včelaři.
Je pochopitelné, že takto kterýkoliv včelař může pochybovat o užitečnosti inseminovaných matek ze šlechtitelských chovů. P. Lněnička nám snad napíše přesněji, jak to myslel. Pan Sedláček v uvedeném rozhovoru podle mého odhadu měl na mysli to, že jedna ins. matka ještě není automaticky zárukou toho, že její dcery budou lepší, než je třeba průměr včelnice u kupujícího včelaře. Dodal bych, že pokud ale má štěstí a dostane matku geneticky kvalitní, může s ní mít úspěch. V průměru je genetická kvalita inseminovaných matek určitě vyšší než matek nešlechtěných. Pokud má včelař možnost vybrat si ze 2-3 ins. matek, má už velkou pravděpodobnost, že najde kvalitní matku k rozchovu.
Jestliže ze tří ins. matek se žádná nedožije víc než jednoho roku, je to buď shodou okolností smůla anebo je někde chyba (ve fyzické kvalitě matek). Při dnešní technice inseminace se ins. matky skoro vyrovnají volně pářeným matkám co do dlouhověkosti. A co do výkonu jejich včelstev (plodnost a síla včelstev, medná užitkovost) se jim mohou i vyrovnat. Dokonce když jsem nedávno porovnával mednou produkci včelstev s volně pářenými matkami (dcerami od inseminovaných) se včelstvy s matkami inseminovanými - z údajů za několik let zpět, vychází mi v průměru, že ins. matky mají o 16 % lepší výnosy medu! Je to z dat jen z našeho pracoviště (Zubří) + od vlastních včelstev. K tomu je důležité uvést, že ins. matky jsou záměrně inseminovány tak, aby se předcházelo úzké příbuzenské plemenitbě a tím inbrední depresi.

K. Čermák