Včelařská konference

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal. Co mne k tomu vede?<
------------------------------------------------------------
Nezkušenost mládí Pavle. Ta nezkušenost a horká hlava Vás vede k odsuzování nepoznaného. Zkuste navštívit včelárské stránky sk a pročíst příspěvky př. Turčániho. Pokud to neuděláte, je Vaše ruka na klávesnici a to myslím bez urážky, rychlejší než Vaše myšlení.
JK

Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána). Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Ovšek když se zlikvidují ve foretické fázi nedojde k jejich generační. vznikne tak mezera v jejich dalších generacích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:32:40
> ----------------------------------------
> Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval,
> protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není.
> Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí
> nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc
> je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže
> odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani
> neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Nečetl jsem všechno kolem časné fumigace, ale samozřejmě, že se u nás dělat nesmí. Takže pokud někde není předepsán Gabon, lze velmi výhodně použít kyselinu mravenčí, ale prosím všechny, aby všichni u nás respektovali rozhodnutí Veterinární správy stran léčení, jinak dopadneme jak jinde po světě, kde si každý dělá co chce a kdy chce a výsledek je dle statistik jasný - stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás.
Pokud jde o letošní rok, roztoči zatím u nás nepadají! Dělali jsme jarní ošetření, vyskytl se u nás mor, jeden včelař kvůli němu skončil - mimochodem nikdy neléčil včas, čekal s hladovými včelami na pozdní snůšku.... Jsem spokojený, včelky nakrmené, zdravé, překypující silou, už se těším na konec dubna na rozkvetlé třešně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:41:30
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný
> risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví
> R. Stonjek
> ............
>
> On tomu logický základ právě nechybí.
> Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak
> zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
> Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny
> JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
> Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to
> spadem.
>
> Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
> Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to
> budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Stonjek napsal:
>Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek
.............

On tomu logický základ právě nechybí.
Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to spadem.

Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.

Radek Krušina

Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval, protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není. Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek

R. POlášek napsal:

>No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
.................

Ani u nás se nepředpokládá vznik rezistence při fumigaci se zavíčkovaným plodem, ale pouze neúčinnost.
Jinak by bylo snad nařízeno, že zavíčkovaný plod nesmí být při žádné fumigaci, ne až u těch pozdních. :)
Nešiřme padniku.
Viz citace z nařízení veteriny JMK:

"V období od 10. října do 31. prosince, provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je ve včelstvech v době 3. ošetření (např. při teplém počasí) zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem."

Zrovna před pár dny jsem koupil v drogerii 700 ml plechovku acetonu na ředění barev za 54 Kč.
A Kteréže by to měly být acetonové barvy? Aceton se používá na ředění množství různých typů barev.

Zdravim vespolek,

nechci se zde zastavat pana Turcani, opravdu je takovy lidovy vyzkumnik,ktery si dela peclive zaznamy, ktere nutne podotknou peclive analyzuje, takze kdyz ho tady nekdo osocuje, ze nepouziva zasitovana dna atd, tak mu bohuzel nesaha ani po paty. I ja osobne pouzivam, nektere jeho metody a zpusoby a jsem mu za to zavazan, tak to jen na okraj.

Rezistence na amitraz a Varidol. Fumigace amitrazu- jako leceni vcel proti varroaze se jevi jako nejmensi mozne riziko pro vznik rezistentnich roztocu. Skutecnym problemem jsou leciva s dlouhodobym ucinkem ( Gabon), ktery s postupem casu snizuje mnozstvi lecive latky, tehdy opravdu vznikaji velka nebezpeci pro rezistenci na danou ucinnou latku. Zvlast kdyz nekdo experimentuje a nebo z nedbalosti nedodrzuje predepsane postupy pouziti.

Otazkou je opravdu, zda-li ta fumigace ,, odlehcovaci,, neni zbytecna. Osobne se domnivam, tam kde neni vcelstvo silne zasazeno, pozbyva smyslu, tam kde by bylo silne zasazeni, nebo velky prinos roztocu z napadanych okolnich vcelstev a spad by byl v radu stovek, tak snad. Na druhou stranu, asi by bylo pod vicky takove mnozstvi roztocu, ze by mohla byt narusena dlouhovekost zimich vcel. Tezko rict.
Jestli si dobre vzpominam, tak pan Turcani psal,ze na varoazu mu vcelstvo neodeslo peknych par let- mozna snad vubec. To nam muze prozradit jedine on.

PZ

Měl jsem z toho 3 chalupáře. Každý rok byl obrovský problém je sehnat a alespon doručit léčivo, o komisi jsem si mohl nechat zdát. Jednoho z nich jsem viděl jen jednou a naposled.

Nevím, zkuste koupit acetonovou barvu,asi nepochodíte. Je to jako s vláknovými žárovkami.

U nás mají důvěrníci tak 5 - 8 včelařů s cca 20 - 80 včelstvy, podle mého odhadu. To není problém "komisionálně" udělat.

"Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC)

Aceton nikdy nebyl vyloučen z používání. Ani nemá vliv, pokud vím, na ozónovou vrstvu. Emise VOC jsou emise, které zatěžují přímé okolí vzniků těch emisí, v podstatě všechny organická rozpouštědla, která vyprchají z barvy, zůstanou potom v přízemní vrstvě ovzduší, nebo jsou spláchnuta na zem, a tam se přes všelijaké meziprodukty rozpadu postupně rozloží. Zrovna aceton je poměrně dobře a snadno rozložitelný, třeba v porovnání s lakovými benzíny nebo toluenem.
Ozón má s tím společného pouze to, že v kombinaci s oxidy dusíku a kouřem obvykle z aut a UV zářením z slunce vzniká takzvaný přízemní ozón neboli fotosmog. A když se do toho zamíchají ještě další škodliviny, jako třeba ty výpary z ředidel, vznikne působením reaktivních oxidů dusíku a ozónu všelijakými podivnými reakcemi spousta všelijakých často silně toxických látek, takže výsledná škodlivost takového ovzduší se zmnohonásobí.

"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).
-------------------

Příteli Kapoune, přečti si vyhlášku. Ta u nás říklá že ne v některých odůvodněných případech, ale ve všech a u všech. Tedy případně Gabon, a pak 3x na podzim.
Opravdu mi není jasné jak by se takové nařízení opravdu dodržovalo.
Jen aerosolování znamená u nás pro důvěrníka najet desítky kilometrů. A to v podstatě nezáleží na počasí. Jak by to stihl 2x předtím u fumigace je šílená představa. A to i kdyby všichni důvěrníci i včelaři byli nezaměstnaní důchodci kteří nevědí co s časem.

Občas má ale někdo včely při zaměstnání a že by čekal na pořadí u důvěrníka, když se zrovna v listopadu či prosinci udělá na pár dní teplo. :-)

Takové vyhlášky, které vydává SVS ve spolupráci s ČSV jsou na nic, protože když ji očuráváme v bodě 4.4, není důvod to nedělat ani v dalších. Právě je očůrávána v "povinnosti sledovat celoročně zdravotní stav včelstev, hlásit jeho zhoršení, evidovat a ověřovat tato hlášení".
Navidím důvodu proč ji neočůrávat i v jiných bodech, jak rozlišit ty rozumnéí od buzerativních - to je vždy individuální pohled. A osud všech nařízení, co prostě nejdou do 100% dodržovat. Jsou to kusy papírů.

Karel

Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC). Jsem zvědav, kdy to začne zajímat ekology, až zjistí, že se s ním ve velkém aerosolují včely :-) Proto mám schovaný pravý acetonový spray s barvou pro modeláře pro lepení (nastříknu do kalíšku a po mírném zhoustnutí použiji sirku), jinak značím značící tužkou.
Před dvěma roky jsem zkusil fluorescentní spray s nevím jakým ředidlem a spolehlivě matku zabil. Proto je lepší to zkusit nejprve na trubci.

"P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky."

Já proti vodouředitelné barvě nijak nejsem. Akorát že název vodouředitelná barva je tak trochu podvod. Ta barva totiž není rozpustná ve vodě, ale je to víceméně klasická barva, akorát dispergovatelná ve vodě. To je rozdíl. Z tohoto principu každá vodouředitelná barva taky obsahuje určité množství rozpouštědel, takových 3 - 5 - 10 %. Kromě toho obsahuje další látky, které běžná barva neobsahuje, třeba povrchově aktivní látky, které udržují stabilitu disperze. Pokud se počítá se skladováním třeba v kovovém obalu, tak disperzní barva musí obsahovat i inhibitory koroze, to jsou další chemické látky....
Zkrátka to s tou "ekologičností" proti rozpouštědlovým barvám není tak žhavé, vodouředitelné barvy tolik nesmrdí, ale v některých případech dokonce je rozpouštědlová barva ekologičtější než vodouředitelná.
Podstatné je ovšem to, že to funguje a že dlouhobě statisticky ta barva nijak zápornou reakci včel na matku nevyvolává. Ale to, že se ta barvička jmenuje AQUA, ještě neznamená , že se z toho odpařuje jen aqua a nic jiného.

Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?

Svojich niečo cez 70 včelstiev ošetrím za dva dni a vždy večer (a nehovorím, že by som ich neprefumigoval v jednom dni (zber robím po 18 hod.), predsa len posledné dni u nás boli chladnejšie a včely let ukončili oveľa skôr (končil som 19,30. To za prvé, za druhé je ničím len forézne samičky schopné rozmnožovania, ktorých býva na včelách v jednej chvíli tak od 15 do 25%, čím značne preruším kontinuitu ich rozvoja. Znovu zdôrazňujem, robím 1é rokov a konečné priemerné množstvo výskytu Vd je nízke, čo ma povzbudzuje.

Na samotnú fumigáciu sa dobre pripravím (úle mám prístupné zozadu čo značne zjednodušuje prípravu na FUM. letáče (a mám ich stále otvorené 20x380mm) v čase keď už prilietajú včely len sporadicky (tie čo sú na letáči zaženiem dymom do úľa) a letáče uzavriem molitanom, pretože molitan vyberám po 10 až 15 min. niekoľko včiel vlezie do prostredia, ked ešte je v úli fumigant, ale naozaj to nie je podstatné, ak nejaký Vd nebol zasiahnutý, budú nasledovať ešte dve FUM a posledný zahynie v 11 mes. pri poslednej FUM.
Ja už či je to správne alebo nie so sebou nediskutujem, pretože som vnútorne presvedčený, že svoje včelstvá pred Vd ochránim a o to predsa ide p.Zpěvák.

Taky mne udivuje jak se tady hovoří o acetonu v jedné kapce barvy a následně se do včelstva valí ve velkém v aerosolu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepen? opalitov?ch zna?ek
> Datum: 22.8.2010 13:53:58
> ----------------------------------------
> Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se
> poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně
> organický jako třeba kyselina mravenčí.
>
> P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí,
> že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých
> príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom
> netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje
> včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.
>
>
>

1) Tak ten nespolehlivý včelař o včely přijde a je klid
2) Léčivo si prostě objednám u ZO
3) Nejde ani tak o neslušnost. Ale přečtěte si metodiku k léčení varoázy. najdete v ní všechny již dávno opuštěné způsoby boje, od likvidace včelstev přes klíckování, fumigace až po jarní nátěr plodu. To vše komisionálně. Co je to za komisi v počtu jednoho člena? Nikdo dosud nenašel odvahu celou tuto metodiku zodpovědně přepracovat tak aby se opírala o nejnovější poznatky. To se jednoduše veme stará metodika z PC a připíší se dva řádky. a ty včelaři se v tom vyznej a plácej se v tom jak umíš.
4) Jestli jsi dobře četl, tak u nás to dělá včelař na své včelnici sám.Výhodou tady je , že on může vybrat ten nejvhodnější čas pro aplikaci léčiva. Toto postup za účasti komise prostě neumožňuje protože v říjnu se již nedá nastavit čas ošetření s vhodným počasím a dopředu dohodnout. Jde totiž o rozmezí teplot asi tak 1 - 2°C a s největší pravděpodobností o sobotách a nedělích. Zdravotní referent se stará o dostatečný počet léčiva pro všechny. Důvěrník nováčky náležitě poučí a postup mu řádně předvede. Přesto žádné nadlimitní úhyny u nás nejsou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 22.8.2010 12:40:01
> ----------------------------------------
> "...v té nejvhodnější době odcestovat..."
> Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho
> zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
> Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční
> náhrady) to je vrchol neslušnosti.
> "A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
> Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet
> včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za
> celou ZO?).
>
>
>

Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí.

P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.

Pane Turčáni,vy jste si ten můj příspěvek vyložil jako útok na společné soužití našich dvou samostatných národů,což z mé strany o to rozhodně nešlo.Myslím si,že jste to musel poznat.To,že tyto dva naše národy se tak rozdělily a nadále spolu celkem ukázkově spolupracují je nanejvýš chválihodné a ukázkové pro zbytek světa a určitě nás to povyšuje do zcela jiné roviny,než např.rozdělování slovanských národů na jihu Evropy.Já osobně nejsem žádný antisemita,rasista či nevím co.S každým člověkem umím vyjít a to i samozřejmě z několika přáteli ze sousedního Slovenska,které je vzdáleno jen několik kilometrů.Pro šíření roztoče je ta vzdálenost opravdu zanedbatelná.Padlo tam z mé strany i něco o stáří,ale tím rozhodně nešlo o urážku či že bych vás obvinil z nemohoucnosti.Jste určitě skvělý včelař s dobrou fyzickou kondicí.Roky koneckonců přibývají každému a tomu neutečeme.To,co jsem chtěl říct jsem vyjádřil ve svém příspěvku a za tím si stojím.Opravdu si myslím,že provádět fumigaci v době,kdy se ve včelstvech nachází značné množství zavíčkovaného plodu (na včelách parazituje tím pádem malé množství v.d.) již zimní generace je zbytečné a snad i ohrožující pro účinek našeho (i vašeho) léčiva zvaý varidol.
Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?
S úctou a pozdravem
P.Zpěvák

"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).

Tak musím říci, že mě diskutér Pavel opět pobavil.

Co v diskuzi vysloveně nenávidím je hrubá desinterpretace příspěvků, více či méně účelové podsouvání cizích výroků a názorů, se kterými oponent nemá co dočinění. Proto mi dovolte uvést věci na pravou míru.

Za prvé: Chápu, že onen kontroverzní postup má za cíl likvidaci plně nebo částečně rezistentních roztočů a varroasensitivních (nikoliv varroatolerantních :-) včelstev. Sám jsem psal (cituji):

„Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).“

Za druhé: Nikde jsem nepsal, že je třeba měnit matky již v březnu či dubnu. Pokud se ta případná „varroasensitivní“ včelstva dožijí předjaří, nevidím důvod, proč by se neměla dožít začátku léta, kdy je mladých matek pro účely výměny dostatek. Co se týče otázky vlivu trubců s geny pro sklon k varroasensitivitě, to mi nepřipadá jako natolik významné negativum, abych matky měnil již v předjaří.

Kdo odchovává od kvalitní matky, má záruku alespoň průměrných včelstev (nevím jak ostatní, já si s průměrem bohatě vystačím). Taky lze vyřezávat trubčinu a nahrazovat ji jinou z lepších včelstev. Je sice pracné, ale je to zároveň opatření proti varroáze (varroóze chcete-li :-)

Za třetí: Rezistence (ani významněji zvýšená odolnost) roztočů na amitráz u nás dosud nebyla zaznamenána, tak proč už teď dělat kolem toho takový humbuk? Jediné co selhává, jsou Gabony. Ale ty se dají bez problému plně nahradit dlouhodobými odpařovači (Nassenheider, Mitegone). Za tu práci to stojí. Je to mnohem lepší, než bezhlavá likvidace včelstva na jaře.

Za čtvrté: Máme univerzální léčivo účinné při všech dosud zaznamenaných typů rezistence roztoče: HCOOH (kyselina mravenčí)

Prostě stále nevidím významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Na závěr chci pochválit Pavla za to, že se zdržel hrubších osobních výlevů. Proto si ho jako diskutéra vážím a nepřistupuji k němu s despektem, byť to tak mohlo vypadat. Škoda, že se to netýká všech návštěvníků konference. Rázem by byla diskuze věcnější a smysluplnější.

Přeji hezký den.

//\/\\//

To chce po tom důvěrníkovi požadovat strktní dodržení teplot a všech podmínek pro fumigaci a právě v té nejvhodnější době odcestovat aby to nemohl provést když by to udělali všichni bude raz dva po nesmyslném komisionélním léčení. V naší ZO, která má více jak 100 členů, to již 20 let dělá každý sám a žádné vážnější problémy s varoázou nejsou. Úhyny po zimě se pohybují jen pod hranicí 10 % což je stále považováno za přirozené. A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA. Sám jsem loni dělal 3 stanoviště po jednom zemřelém včelaři celkem 40 včelstev a strávil jsem u toho celý půlden Jen dohodnout termín s vdovou byl problém.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 21.8.2010 21:51:12
> ----------------------------------------
> JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel.
>
> -------------------
> Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na
> důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez
> důvěrníka ČSV. :-)
>
> DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si
> kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-)
>
> Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech.
> Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ......
>
> Dobrou:-)
>
> Karel
>
>
>

Co říkáte kritickým článkům uveřejněným v předsjezdové diskuzi ve Včelařství?

Fixkou,tužkou značím několik let v ruce.Jde mi ale o lepení značek. Třeba za loňský rok mám hodně zelených teček,jenže nevím která je F1, které jsem si sám vychoval,které jsem dostal, kterou jsem našel při prohlížení kde proběhla tichá výměna a jen ji označil aby se lépe hledala,atd. Samozřejmě že si značím úly a mám je očíslované,ale znáteto,tam se prohodí nástavky,tam zas dna při čistění,tam uletí papírek,tam se smaže křída,tam zas ve spěchu zapomenu,atd.Proto chci lepit číslované značky,abych se při nejistotě jen koukl do bločku a věděl co a jak.
Zdraví Pepíno

-------------------------------------------------------

Vojtěch (89.203.176.19) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750)

Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:

http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s

B.V.

Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí. Čistě teoreticky jsou pro včely mnohem horší další látky, které bývají jako příměs v ředidlech, protože na rozdíl od acetonu se v přírodě vyskytují mnohem méně. Třeba toluen, lakové benzíny či dokonce solventní nafta, všelijaké výševroucí složky ředidel určené pro dražší barvy.....
Problém by asi byl, kdyby se do barvy na značení matek dostaly látky, které včely vylučují při rozzuření, jako jsou třeba, jestli si dobře pamatuji pentylalkoholy (vůně rozzuřeného včelstva jakoby po banánu)
Kdo ročně neznačí stovky a tisíce matek, pro toho je v první řadě významné, aby barva v lahvičce vydržela roky beze změny. Když už ne kvůli finančním úsporám, které jsou vzhledem k ceně matek zanedbatelné, tak kvůli tomu, že je člověk zvyklý na jedny lahvičky a jednu stále stejně se chovající barvu, i když různých odstínů.

Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK

Josef, ale i lak na nechty je vyrobený na báze acetónu?! Acetón pokiaľ nevyvetrá, ohrozuje stále značenú M a zdržovať sa jej vkladaním do IZO je meškanie sa v práci.
Preto stále tvrdím, že najlepšia farba na značenie matiek je stále korektor pod značkou AQVA (je to Český výrobok) bielej farby, ktorá sa dá prifarbiť podľa roku značenia a nalepené opalitové značky sa M z hrude nestrácali. už ich nepožívam, lebo AQVA farba sa z hrudi nestráca (prifarbená) a je dobre viditeľná. AQVA korektor je zároveň lacný.

Já bych řekl, že laky na nehty, jak pozoruji "výkřiky" módy, budou asi ve všech barvách včetně reflexních. Jen je nutno najít ty správně ulítlé výrobce. Plus akceptovat cenu ....

Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK

Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:

http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s

B.V.

No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
Na druhé straně, co si pamatuji z loňské diskuze, př Turčáni na říjnovou fumigaci klíckuje matky, takže pokud jednou až třikrát provedl odlehčovací fumigaci, pravděpodobně to na vytvoření nějaké větší rezistence nestačí a začínající rezistentní roztoči jsou v včelstvu bez plodu se zaklíckovanou matkou spolehlivě zničeni.
To klíckování se mně jinak jeví rozhodně lepší než se spoléhat na prosincový aerosol, protože moje zkušenosti jsou takové, že za teplého podzimu můžou včelky mít decimetr čtvereční zavíčkovaného plodu třeba i o vánocích. A odstranění uteplivek sice možnost plodování v zimě sníží, ale nevyloučí ji.
Dokonce bych hádal, že krizové roky s přemnožením varoa nejsou tehdy, kdy je teplá zima, ale spíš tehdy, kdy je teplý podzim. Teplá zima pak ještě k tomu přidá všelijaké neplánované prolety a tím vynesení měli i roztočů, ale hlavní zřejmě bude teplý podzim a plod při aerosolání v prosinci.

"Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte"

Když jsem lepil opalitové značky, dělal jsem to skoro přesně tak. Akorát já mám na matku poklopku, takže matku nedržím v ruce, ale přitlačuji k podložce. A zápalky nijak nepřistříhávám, jejich konce nechávám tak, jak jsou. Barvu míchám pozinkovaným drátkem nebo tenkým šroubovákem, z tohoto "nářadí" ji teprve nanáším na zápalku, takže na zápalce mám přesně správné množství pro označení matky. Zápalky používám vždy tytéž, nespotřebovanou barvu z konců otírám.
Hlavní je natrénovat, jak moc nabrat barvu na sirku a jak moc ji nechat zavadnout, aby byla správně hustá a přesto lepila a jak moc naslinit druhou sirku pro přenášení značky. Dále pak je podstatné zavést nějaký stálý systém, na co a kde na stole odložit jednu sirku, druhou, kde bude poklopka s matkou, kde barva.... Mělo by to být vždy podobné, aby na to člověk nemusel myslet a aby se soustředil vždy jen na vlastní kvalitu toho značkování....

Díky za Váš postup. S tou nasliněnou zápalkou to vyskouším
Pepíno

(93.91.145.206) --- 21. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742)

Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.

Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.

Neposlouchejte tyto staré pány a ještě k tomu navíc odněkud z ciziny.
Omlouvám se za tento snad kontroverzní příspěvek, Petr

Milý pán Petr, máte sa čo "omlouvat", nevedel som, že niekomu (tej správnej krajiny?)môže vadiť názor z "poněkud z ciziny". To znamená, že názor z ciziny (západnej) Vám neprekáža, ale z blízkej ciziny áno. Ďakujem.
Ešte šťastie, že npr. (hádam mi prepáči) taký L.Dvorský (pre mňa je to pojem), si môj príspevok prečítal a našil v ňom niečo čo by ho vo svojich úvahách mohol obohatiť a požiadal ma osobne o doplnenie istých údajov. Tých priateľov mám viac s "ciziny" mám viac a naviac, s tej ciziny som mal v rodine druhého starého otca z Moravy, sestra mala muža (bol to šikovný a pracovitý muž)z Česka (obaja sú už mŕtvi) a brat má dokonca pražáčku, s ktorou dobre vychádzame.
Pýtam sa, prečo by dva rôzne národy nemohli spolupracovať aj cez otvorenú hranicu, keď majú toľko spoločného?

Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nejen leceni, ale i vyber
> Datum: 21.8.2010 16:52:21
> ----------------------------------------
> To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé
> připomínky je odpovězeno dříve.
> Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale
> likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev.
> Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo
> náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď
> rád, nepoučuj a čekej.
>
> Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly
> roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi,
> ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na
> rezistentní ne.
> Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
> Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ...
> Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí.
>
>
>

Podněcovat, klidně přidat i jeden rámek z hodně zavíčkovaným plodem i souš těsně za plod.Matka musí dostat impulz a pok se ukáže jestli se povedla.Pokud bude problém tak se jí včely budou snažit vyměnit tichou výměnou Problémem je že insiminované matky chodí poměrně pozdě.18.8. je sakra pozdě.Zřejmě ste si jí pořídil hlavně k odchovu matek.Letos už z ní nic neodchováte takže nebudete moc porovnat jak dobré jsou její dcery v jarním rozvoji a ztratíte jeden rok.Objednávám insiminované matky i s ročním předstihem a zárukou že dojdou nejpozději v prvním červencovém týdnu abych stihl udělat aspoň jednu sériji.Než se zjistí jaké dává ins. matka potomstvo je poměrně zdlouhavá práce a čím dříve se začne tím lépe.Beru nejméně dvě,né každá insiminovaná matka je takříkajíc supr, ale většinou každou se snaží včely pokud jim k tomu dám příležitost vyměnit.Dobrou ins.matku držím i 5 let třeba jen na 5-6 rámcích vynahradí mi to na potomstvu.Než vkládat investice do jedné ins.matky s nejistým výsledkem tak je jistě lepší požádat v okolí včelaře který se zabývá chovem o chovný matriál samozřejmě pokud tam nějaký je.Pokud chcete chovat na své matce přeji mnoho úspěchů a s chutí dotoho.

Druhý vážnější problém je že 75% roztočů pod víčky je vystaveno léčivu v nízké koncentraci a může vznikat jejich
rezistence. J.B.

Už záver tejto hovorí, že "môže vznikať rezistencia na amitraz". To znamená, že môže ale i nemusí! Potom toto tvrdenie nemá výpovednú hodnotu. Toto tvrdenie sa používa ako strašiak už pri vyslovení slova "fumigácia" a nik ju zatiaľ nepotvrdil! Tak isto sa hovorí o rezistencii pri používaní Gabonu, ale málokto si prizná, že ho nesprávne používa pri likvidácii Vd. Jednoduchšie svoj neúspech skryť za slovo "rezistnecia" na niečo tajomné.

Vy máte svoj odskúšaný technologický postup (TP), ja mám svoj a obaja sme spokojný a to je cieľom proti expanzii klieštika vo včelstve, vedúcej k jeho zrúteniu.

Ja používam ten najlacnejší a najjednoduchší TP, založený na troch fumigáciách, bez Gabonu, KM a aerosolovaní. Zatiaľ mi to vychádza. Aj oficiálny postup na udržanie rovnováhy vo včelstve nariadením veterinármi je báze skúseností z praxe, ja tak isto vychádzam z praxe, tak prečo by som mal dodržiavať nariadený spôsob boja s Vd zhora, keď ja som úplne spokojný s mojím spôsobom.Anton

JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel.

-------------------
Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez důvěrníka ČSV. :-)

DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-)

Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech. Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ......

Dobrou:-)

Karel

Dobrý večer
Nevíte někdo o nějakém videu kde je zachyceno lepení opalitových značek na matky? Jde mi o to že teorie je jedna věc, ale radši bych viděl jak se lepí malá značka aniž by se zapiplala půlka včely a přitom se nesloupla několik let.Taky by mě zajímalo čím značku přikládáte (prsty, pinzetou, nebo máte jiný fígl?)když se matka v druhé ruce vrtí a značka je tak malá.
Díky

JB:
Já u první fumigace koncem září začátkem října 1.10prohlídku nedělám. ale počítám spad.Je to pro mne fumigace zjištující počet roztočů.
.......
Když vám řekne doktor že penicilin máte brát 2x denně taky ho neberete 1x nebo 3x.
..........
¨
Příteli, nevím jak ve vašem kraji, ale v našem by jste na tom byl vloni jako s tím penicilínem 1x denně. :-)
1.října fumigovat? To se u nás v kraji vloni ještě nesmělo.
To platilo toto:
.... U všech včelstev chovaných v katastrálních
územích Královéhradeckého kraje provedou
chovatelé včel komisionelním způsobem
každoročně počínaje datem 15. 10. léčebné
ošetření svých včelstvech podle oddílu I, článku 4,
bodu 4.
---------------
Ovšem letos s sebou musíme hodit, nejlíp jak Anton na SLovensku, neboť je přísně nařízeno:
... se nařizuje provést komisionelním způsobem, počínaje datem nejpozději 15. 10. 2010, ...

http://www.svscr.cz/download.php?idx=4155

A pak berte předpisy, vyhlášky a zákony vážně:-)

Karel

Souhlasím že každý sám je strůjcem svého ... zodpovídá za konání léčení svých včel.

Ale rezistence roztoče nezná hranici
J.B.

Děkuji za vaše vysvětlení ale mám jisté připomínky.
-----
No, myslím, že by jsme neměli zapomínat že Anton je ze Slovenska a tam vyhlášky a metodiky naší SVS a DOLu asi neplatí.

Možná by nám nějaký slovenský přítel mohl naznačit co slovenský včelař může a co musí.

Četl jsem zde, že tam je možné koupit Amitráz deci za 80Kč. Volně ve veterinární lékárně a bez dotací. Takže tam se asi od toho odvíjí možnosti, jak může každý včelař léčit.

Karel

vypadlo mi slovo rezistence
omlouvám se
J.B.

Děkuji za vaše vysvětlení ale mám jisté připomínky.

Existuje metodika na fumigaci zde jsou pozdější termíny a byly v textu už u prvé fumigace návody, na vyřezávání plodu.
Je to již starý návod ( asi 20 let, dělal jsem tehdy duvěrníka a fumigaci a u některých členů kteří by pravděpodobně vyřezání neudělali jsem u nich vyřezání dělal, je to řezničina)U sebe jsem vyřezávání také začal dělat ale přešel jsem na praktiku že jsem prohlédl včely vyjmul 0 až2 plodové plásty bez včel a dal jsem je do nejslabších včelstev kde sa plod vylíhl a já za asi 10 dní jsem udělal 1 fumigaci i zde.
myslím si že metodika by se měla dodržovat.
Když vám řekne doktor že penicilin máte brát 2x denně taky ho neberete 1x nebo 3x.
Když už jsem začal o vyřezávání, myslím že vyžezávání je zbytečné, stačí plod odvíčkovat, včely kukly do druhého dne vyhází a plaste zůstane neporušen, při vyřezání je v plástech celou zimu díra, fumigace se udělá další den.

Jestli jsem vás dobře pochopil máte obavy že forezní roztoči se v období mezi 20.8 a 1.10 ještě rozmnoží a touto brzkou= odlehčující fumigací jim v tom zabráníte.
To je sice pravda .... ale jestliže pak celkově máte vy i já stejny průměrný spad já asi 15, vy 100 roztočů na včelstvo zachráníte tak asi 25 až 50 zimních včel, nebudou vysávány.to je zanedbatelné.
Druhý vážnější problém je že 75% roztočů pod víčky je vystaveno léčivu v nízké koncentraci a může vznikat jejich
nce.
fumigace zjištující:Já u první fumigace koncem září začátkem října 1.10prohlídku nedělám. ale počítám spad.Je to pro mne fumigace zjištující počet roztočů.
Fumigace léčící
Za deset dní 10.10.delám další fumigaci s předcházející prohlídkou na plod. ( u nových oddělků nevyřezávám ani nestehuji plod protože letošní matky ještě plodují a je ho ještě hodně a počkám až plod vyběhne pak prohlídnu a zafumiguji)
3. ošetření 15.11 až 10.12 je aerosol co nejpozději asi 14 dni před vanoci.
I když zimní měl považuji u optimalů za nic neříkající, měl jsem loni ve vzorku 25ti včel 1 roztoče a letos při monitorování spadu 15ti včelstev jsem viděl asi 5 roztočů
J.B.

Po delší pauze jsem se opět dostal sem na konferenci a opět mě děsí hrůza a děs.Můžu jen doufat a myslet si,že je to tu určené jen pro úzký okruh stálých dopisovatelů a že většina a hlavně začínající včelaři o této v.k. nemají ani ponětí.
Takže pro tyto začátečníky a nejen pro ně.Jste vlastníky již úlových sestav s možností monitorování přirozeného spadu roztočů.Kontrolujte důsledně tento spad a dle toho postupujte a provádějte léčbu,kterou stanovuje metodika léčby veterinární správ (včelařství 7-2010).Tímto nesmyslným "odlehčováním" si získáváme jen rezistentní roztoče na jedinou již spolehlivě fungující látku v přípravku varidol.Neposlouchejte tyto staré pány a ještě k tomu navíc odněkud z ciziny.Vidím,jaká je situace zde v mém okolí včelnice a je mě z toho úzko(Uh.Hradiště).Je to hodně zoufalé a ty výnosy,co mají okolní včelaři jsou snad na úrovni dvacátých let minulého století,jak se dozvídám z tehdejší literatury.A to možná ani ne.Omlouvám se za tento
snad kontroverzní příspěvek ,ale záleží mě,aby nás včelařství stále tak těšilo jak doposud a měli jsme z toho i nějaký ten užitek spojený se ziskem.
P.Z.

>V březnu/dubnu nikdo náhradní matku nemá. Pavel<
------------------------------------------------------------
Pokud je to včelař, tak má 10 - 30% z kmenového počtu včelstev. Přezimované v záložních včelstvech.

>Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly roztoči a nebylo léčivo/metodika. Pavel<
------------------------------------------------------------
A to jsou mi novinky. S takovým tvrzením bych na trh nelez.

>Máme léčivo na normální roztoče, na rezistentní ne. Pavel<
------------------------------------------------------------
Skutečně žádné léčivo nemáme?? Jestliže je roztoč rezistentní k jednomu druhu léčiva, musí být nutně rezistentní i k ostatním používaným léčivům?? Mimochodem, k léčivu používanému před třiceti roky nebyla dosud rezistence roztoče zjištěna. Taktic (Varidol) je stále v kurzu.

>Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ... Pavel<
------------------------------------------------------------
Je to opravdu tak nesrovnatelné??? Možná jsme jen dospěli k poznání, že žádné novější poznání nemáme a jsme tam kde před třiceti lety a jsme všichni stále stjně "...", jak uvádíte.

>Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí. Pavel<
------------------------------------------------------------
Ano, znalosti a věcnost přítele MV jsou neoddiskutovatelné. To mu přeci nemůžete odpustit, mladý příteli.

Již dlouho jsem se tak dobře nepobavil. Zdraví Vás JK

Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
-------------
Včelařství není možné jen tak koupit, tak jen pro pořádak pro nečleny ČSV.
O Gabonu se to povídá, ještě jiná léčiva mají sníženou účinnost? Varidol taky?

Díky za konkrétní informace.

Karel

To Václavek: Nejdříve si přečti diskusi a zbrklé odpovědi si nech. Na tvé připomínky je odpovězeno dříve.
Pokud neumíš číst, tak ti to shrnu: Nejde o likvidaci roztočů, ale likvidaci rezistentních (částečně) roztočů a variotolerantních včelstev. Jde o to, aby se tito odolní roztoči nerozšířily. V březnu/dubnu nikdo náhradní matku nemá. Pokud jseš v oblasti, kde rezistence není, tak buď rád, nepoučuj a čekej.

Nesrovnávejte dnešní situaci se situací před třiceti lety. Tehdy byly roztoči a nebylo léčivo/metodika. Dnes již máme (především za hranicemi, ale i u nás) rezistentní roztoče. Máme léčivo na normální roztoče, na rezistentní ne.
Přečtěte si včelařství o klesající účinnosti léčiv.
Každý, kdo srovnává současnou situaci se situací před třicety lety je ...
Omlouvám se, ale připomínky MV mě často vytočí.

Proč fumigaci děláte ted v takto časném termínu při velkém množství zavíčkovaného plodu?
Proř ji neděláte později dejme tomu koncem září?
Proč ji říkáte, nazyvate odlehčující?
Děkuji
J. Burgel

Preto odľachčujúca, lebo viem tak ako aj Vy, že klieštik je v tomto čase pod viečkami plodu, ALE! na včelách sú tzv. forézne-voľné klieštiky, ktoré čakajú na vhodný okamih, aby obsadili bunku s larvou pred jej zaviečkocvaním a to v množstve cca 25% všetkých klieštikov vo včelstve.
A ja touto odľachčujúcou fimigáciou forézne klieštiky odstránim. Týmto zásahom 20.8 , 1.10 robím druhú odľahčujúcu fum.) a v novembri-listopadu poslednú FUM, dosiahnem nízku zamorenosť včelstvva, obyčajne pod 100 Vd v priemere na včelstvo.

"Proč fumigaci děláte ted v takto časném termínu při velkém množství zavíčkovaného plodu?
Proř ji neděláte později dejme tomu koncem září?
Proč ji říkáte, nazyvate odlehčující?"

To by mě taky zajímalo. Protože pokud to je obyčejná fumigace bez nějakého zmenšování množství plodu ve včelstvu, tak zlikviduje jen menší část roztočů, tu na včelách a tu zbylou v buňkách průduchy víčka na léčivo otuží.....

Proč fumigaci děláte ted v takto časném termínu při velkém množství zavíčkovaného plodu?
Proř ji neděláte později dejme tomu koncem září?
Proč ji říkáte, nazyvate odlehčující?
Děkuji
J. Burgel

Až teraz som sa dostal k počítaču, vrátil som z včelnici, kde som urobil fumigáciu v druhej časti včelstiev a strávil som hodinku pri káve a debate s manželkou
Som Vám k dispozícii odpovedať na Vaše otázky, niekedy je lepšie si pohovoriť bez širšej včelárskej verejnosti, lebo diskusie na Konferenci nie vždy dôjdu do záveru, ktorý by priniesol konkrétne riešenie.Anton

Pán ing.Dvorský, tento e-mail sa mi okamžite vrátil ako nedoručený. anton.turcani/=/gmail.com

Pane Turčáni, ozvěte se mi prosím na e-mejl leosdvorsky/=/tiscali.cz. Chtěl bych se v souvislosti s vaším zákrokem zeptat na věci, které jsou pro tu diskutující nevyužitelné a nechci zdržovat. Díky L.Dvorský

Nemusíš. Členem jsi v jedné a ve druhé nahlásiš jen umístění včelstev.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?lenstv? v ZO
> Datum: 20.8.2010 11:14:19
> ----------------------------------------
> Ahoj přálelé, jak se řeší pokud mam včely umístěné ve dvou okresech. Mohu
> být ve dvou ZO?
>
>
>

""""""2/ Dlhá prestávka bez plodu v čase po vyrojení včelstiev, klieštik sa nemohol rozmnožovať, nemal plod. Život klieštika je v sezóne kratší, tak ako u včely a hynie. Nedalo by sa to využiť aj zámerne, v pravý čas prerušiť cyklus plodovania včelstva na 21 dní, (možno to v budúcom roku vyskúšam). """"""""

Asi efektivnější je období okolo slunovratu, inspirace pro vás může být na stránce
http://www.scientificbeekeeping.com//index.php?option=com_content&task=view&id=24&Itemid=40&limit=1&limitstart=1

Lze to spojit s lapačem varroa v plodu po plodové přestávce, dokonce někdo podstrčí matce do izolátoru pro první zakladení trubčí dílo. Možná je to jedno, jaký plod se začne vyvíjet, roztoči v tomto období již lezou i do dělniččího. První pole zavíčkovaného plodu se označí fixou a dva dny před vylíhnutím se vidličkou toto pole nejstaršího plodu vybere a je vidět, jaké je napadení.
Je to velmi pracné ale zajímavé.

Sľúbil som Vám pred nejakým časom, že sa podelím s Vami s výsldkom po prvej odľachčujúcej fumigácie. Ten čas sa naplnil, ešte mi dnes ostáva fumigovať 33 včelstiev.

Dnes mám k dispozícii výsledky zberu Vd z včerajšej fumigácii od 39 včelstiev. Jednotlivé odpady sú od 0 po max. 62 Vd, no PRIEMER je 10 ks /včelstvo. V roku 2008 bol priemer 15,3 ks/včelstvo, v r. 2009 23 ks/včelstvo.

Čomu pripísať tento dobrý výsledok v tomto roku?

1/ Dokonalé preliečenie pred zimou v r. 2009
2/ Dlhá prestávka bez plodu v čase po vyrojení včelstiev, klieštik sa nemohol rozmnožovať, nemal plod. Život klieštika je v sezóne kratší, tak ako u včely a hynie. Nedalo by sa to využiť aj zámerne, v pravý čas prerušiť cyklus plodovania včelstva na 21 dní, (možno to v budúcom roku vyskúšam).
3/ V doslova v pár včelstvách čo sa nerojili, je odpad vyšší, čo podporuje môj dohad.
4/ Alebo je to aj ďalší faktor, aj Vd má nejaké prirodzené nedostatky?!

Je predčasné hodnotiť tieto čiastočné výsledky, i keď sú dôležité lebo táto nízka zamorenosť plodu, signalizuje, že do zimy pôjdu zdravé a nepoškodené dlhoveké zimné včely. Dôležité budú konečné výsledky zamorenia včelstiev po konečnej tretej fumigácii v novembri, keď sú včelstvá bez plodu.

Jste členem jednoho svazu, a tím je ČSV. V jeho rámci jste členem některé
ZO. Pokud máte včely i v obvodu jiné ZO, jste tam "registrovaným členem". I
tam jste oprávněn navštěvovat včelařské schůze a případně i jiné akce, a
není tedy třeba platit příspěvky ve dvou ZO. Pouze musíte u své "mateřské"
ZO doložit, že tam, kde máte další včelstva, nežádáte o dotace.
S pozdravem Petr.
--------------------------------------------------
From: "PetrM" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, August 20, 2010 11:14 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: členství v ZO

> Ahoj přálelé, jak se řeší pokud mam včely umístěné ve dvou okresech. Mohu
> být ve dvou ZO?
>

A obráceně, pokud včelař oznámí, že se odhlašuje s tím, že přechází do jiné
ZO, průkaz k ukončení nepředloží a kam přechází neoznámí. Máme s ním nějaké
neuzavřené záležitosti.

Dík za názor, Vašek.
---------------------------

Máte snad nějaké stanovy. Začal bych jejich čtením.
:-)
Členství někde je snad dnes dobrovolné. Kam vstoupí po té co odněkud odejde je už více méně každého soukromá věc. A těch co jej přijmou.

Karel