Archiv Včelařské konference

KaJi
A i když jsem včelám neodberal nástavky, tak dole jsou brady. Tedy obsazená česna vyvěšenými včelami. Asi to není jen prostorem, ale asi i zvýšenou ostražitostí v této době.

___________________________________________________________

Taky mi to včely dělají. Prostoru mají habaděj, jsou ve stínu, takže asi opravdu to je projev obrany před slídilkami.

Jinak pokud včely mají nad sebou mednou komoru (to je rozhodně víc než 5 kg medu), myslím si, že oddalování vytáčení tolik neuškodí. Otázka je jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel.

//\/\\//

Musíš říkat že ve světovém velkoprovozu.
V českém velkoprovozu se krmí ze sklenic hrubým krystalem.
:-))
___________________________________________________________

To nebyla moje slova. :-)

Tomáš Heřman
Musim se priznat, ze jsem se ted posledni tri tydny u vcel dost nadrel a tak
bych se chtel videt jak to podstavuju i se zvedakem :-)) To je tolik prace
a riziko oddelani si zad, ze tudy cestu nevidim.....

___________________________________________________________

Jak já říkám, včelaření s nástavkovými úly bez zvedáků je jako včelaření v klasických úlech bez mateří mřížky. S obtížemi to lze taky :-)

Zatím si vystačím s bednou (pracuju pak i u 9 NN úlu ve stejné výšce jako u 4(5) NN), ale v budoucnu si nějaký ten zvedák určitě pořídím. Nedivil bych se, kdyby se časem na Langstrothy nějaký sériově vyráběný zvedák objevil i v ČR.

//\/\\//

MV:
... jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel.
-----------------

No proto zkouším to krmivo z NSR - je to už invertované.

To by řešilo vše, čas i pracnost.

Byl jsem před týdnem v Německu a potkal jendoho včelaře . Tak jsem se ptal a on už pár let krmí jen tímhle. Tu firmu z Moderního včelaře, kde jsem mu ukazoval inzerát - Kellmann - prý zná a prý je to větší firma a on to kupuje.

Takže za rok se uvidí. :-)

Třeba budu mít úplně po staroostech a po pár včelstvech. Nebo ne. Když se to nezkusí, tak se to neví.

Karel

Modelářský regulátor pro odběr až 40A neco vydrží a patrně by F pojistka mohla v tomto případě stačit.

Na uvedeném odkazu sedná o úpravu pulsního PC zdroje pro plynulou změnu výstupního napětí 3-15V /cca 8A, takže přestože se jedná o pulsní zdroj, šlo by v tomo případě o pohon kde by se rychlost regulovala změnou napětí zdroje. Pulzní regulátor pokud si pamatuji funguje jinak. Regulátor zachová vstupní napětí zdroje a regulace se provádí změnou šírky impulsů.

můžete přiblížit (popsat) to americké krmítko? Nebo dokaz na webu?

můžete přiblížit (popsat) to americké krmítko? Nebo dokaz na webu?
-----

www.nastavky.cz

Běžně josu k mání na 2/3 Langa.

Teď pro členy PSNV a VMS a další, co si to objednali dovezli i krmítka atd. na klasickou výšku a stropní krmítka.
Ty jednorámkové jsou poměrně široké, dvourámkové budou do 12 rámkových plodišť asi v pohodě. No a ty stropní vypadají z pohodového matroše, ale zatím mám jen jedno ve dřevě ve včelách, zbytek teprve budu otloukat. Včely se zatím netopí.

Karel

Mám prototypově odzkoušené toto:
http://www.beecare.com/indexDynFrames.htm?http://www.beecare.com/Catalog/Hives/DAHTF/DAHTF_BeeLoss.htm&1

"jen jak se projeví pozdní krmení na počtu zimních včel."

Krmení v září zmenší počet včel na jaře o cca pětinu, čtvrtinu. Krmení v říjnu či listopadu tak o polovinu.
Pozdní krmení je ale problematické už jako termín, protože včely musí mít v červenci ze snůšky nebo krmení trvale aspoň 10 kilo zásob, v srpnu 5 - 10 kilo a v září aspoň těch 5 kilo zásob. Jinak už v té době podstatně omezí výchovu včel pro zimní generaci a jakýmkoliv krmením v září nebo říjnu to už nedoženou. Takže pozdní krmení, pokud má být úspěšné, je ve skutečnosti spíš pozdní dokrmování. Pozdní krmení je navíc velmi ovlivńováno konkrétním počasím, jeden rok může být pozdní krmení v teplém prosinci lepší než pozdní krmení v studeném říjnu, jenže to by bylo třeba znát listopadové a prosincové počasí tak v září nebo na začátku října...

U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?

a nebo

http://www.mirzeleny.cz/?p=productsList&iCategory=21&sName=krmitka,-vykluzy

i s plováčkem, pro včely které plavat neumí

Co je to vlastně za výrobek?

Ja do roka označím aj 150 matiek, preto človek nemá čas sa s nimi zabávať, ale mať istotu, že matke včely po navrátení medzi ne ju nezabijú.
Preto využívam bezproblémový korektor na vymazávanie písaného textu AQVA. Je bežný v predaji, stojí 1 euro, dá sa rozdeliť a pomocou vmiešania farieb v paste si pripravím postupne všetkých päť farieb, v náplni mám aj štetec, po malej úprave jediným priložením štetca na hruď matke urobím dokonalú značku, ktorá jej vydrží na hrudi až do konce jej krátkeho života. AJ pri tomto spôsobe treba trochu počkať s vrátením M na plást, ale ak sa roztrie npr. na krídlo M nič sa nedeje

Mojím doma vyrobený kŕmidlám nemôžu "konkurovať" ani tie americké. Sú na cukrový roztok, pretože roztok je najprirodzenejšou potravou pre včely, a sú z neho pri ivertovaní najmenšie straty (8-10%), tromfnú aj preskovacie kŕmidlá, pretože odoberajú studený roztok a pri tomto spôsobe sú najväčšie straty na váha na 1 kg cukru až 25-30%. Čo znamená, že pri podaní 20 kg v presakovacom kŕmidle, včelár získa len 14-15 kg invertovaných zásob a to sa potom oplatí cukor spúšťať v horúcej vode (60°C). KaJi skús prečítať článok o vonkajších kŕmidlách, sú vhodné do včelínov, kočovných vozov ale i na voľnej včelnici.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236

AT:
KaJi skús prečítať článok o vonkajších kŕmidlách, sú vhodné do včelínov, kočovných vozov ale i na voľnej včelnici.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236

--------------------
Jo, jsou pěkné. Ale já bohužel musím počítat. Nemám tolik času, nejsme v důchodu a zatím ani nezaměstnaný.
Takže si třeba stanovím hodinovku pouhých 200Kč no a pak je otázka - vyrobím to levněji i se svoji prac?. No a pokud ne, tak to koupím. Leots jsme bohužel musel oželet i tu nejvyšší hodinovku - vytáčení medu - a doufám že se k tomu ještě dostanu.

Jinak z venkovních krmítek je jedno u nás opomíjené. A asi je ještě znova vyzkouším, vzhledme k dodávkám invertu v kanystrech. Husí krk který vede z plodiště do kanystru - na konci musí být ucpaný aby včely nešly do kanystru po odebrání roztoku. A vněm nějaký provaz aby se včely měly čeho chytit. A je tam zkrz husí krk pěkný pohled jak včely pochodují.

Ale je to o teple. Musí být venku ještě teplo a husí krk vést do obsednuté části úlu.

Karel

Tak to by mě taky zajímalo. Laicky bych si myslel, že včely při přenášení zásob z bodu A do bodu B k zásobám před vyplivnutím do buňky přidají enzym a ten v buňce prostě působí. Takže bych si myslel, že mají práci hlavně s tím vyráběním enyzmu (kdoví jak je to náročné na opotřebení včely?) a s vysoušením uložených zásob, ale to je zase jiná. Ví někdo jak to je? Třeba i teorie? Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
U invertovaného krmiva, existují nějaké pokusy, které ukazují, že včely při jeho zpracovávání vynakládají nějak znatelně méně energie než při zpracovávání obyčejného cukru?

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho můžu ponechat matku, která se rozkladla, v malém oplodnáčku? Včely vystavěly plást cca 10x10 cm a matka ho téměř celý zakladla. Stavět dál nemůžou, není kam.
A za druhé, když jim matku odeberu, narazí si matečník a vychovají novou matku? Díky.

Gratuluji př. Václavkovi k jeho příspěvku, kde to naprosto správně vyhodnotil. Samozřejmě, že velcí včelaři jsou nejlepším zdrojem poučení už jenom proto, že jsou nejlepší. Kdyby nebyli, zkrachovali by. To samozřejmě nemůže pochopit někdo, kdo mentálně nepřerostl svých několik budečáků a tak alespoň pomlouvá. Peněz za prodej medu se štítí pouze neschopný blb. Naopak množství vydělaných peněz jsou nejspolehlivějším ukazatelem včelařovy úrovně a také peníze ve své podstatě nejlépe ochraňují včelstva. Když to spočítám i s medárnou, tak mám ve včelách statisíce a to v podstatě moje včelky dokonale chrání. Velmi jednoduše si totiž umím spočítat kolik by mě úhyn včelstev stál a kolik bych musel do nich nacpat, aby najely zase na plný výkon a věřte, že z té částky mi stávají vlasy hrůzou a je to také důvod proč v kritických letech jsem byl bez úhynů i když v mém okolí hynuly po stovkách. Nemohu si je totiž dovolit a tak mám nastudováno a snažím se. Jinak je třeba také porovnat teoretiky a praktiky profesionály. Když někdo chce začít včelařit a chce se tomu věnovat jen tak vlažně, ale mít výsledky ,stačí když si ze Včelařství vytrhá příspěvky J. Kolomého secvakne je a jede podle nich. Až bude mít dost plástů, nemůže včelařit špatně a odhaduji, že to může být tak do 15 listů A4. Kdyby si někdo nechal svázat příspěvky jednoho konferenčního žvanila teoretika, tak by to byly v knihovně 4 regály, ale včelařit bych podle nich nechtěl, to by muselo dopadnout jen špatně. Ale ani Slámův seriál není špatný, naopak mě připadá velmi povedený.Je to jednoduché, kdo umí umí a je to i v tom, co napíše znát. Zdraví R. Stonjek

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho můžu ponechat matku, která se rozkladla, v malém oplodnáčku? Včely vystavěly plást cca 10x10 cm a matka ho téměř celý zakladla. Stavět dál nemůžou, není kam.
A za druhé, když jim matku odeberu, narazí si matečník a vychovají novou matku? Díky. Josef

Matke môže ešte nejaký čas existovať v oplodniačiku bez toho, aby jej to ubralo na kvalite, uvedomte si však, že sezóna končí a matku ak chcete využiť, tak ju pridajte do včelstva, ktoré by si ju "zaslúžilo". Po odobratí M si včelstvíčko ešte môže vychovať M (ak má dostatok zásob), ale či sa ešte dokáže oplodniť je vo hviezdach. Plodovať by mohla tak o 25 až 30 dní, ak by sa v prírode objavil trúd. Pokusom sa môžete obohatiť o novú skúsenosť, kladnú alebo zápornú.

"Naopak množství vydělaných peněz jsou nejspolehlivějším ukazatelem včelařovy úrovně a také peníze ve své podstatě nejlépe ochraňují včelstva. Když to spočítám i s medárnou, tak mám ve včelách statisíce a to v podstatě moje včelky dokonale chrání. Velmi jednoduše si totiž umím spočítat kolik by mě úhyn včelstev stál a kolik bych musel do nich nacpat, aby najely zase na plný výkon a věřte, že z té částky mi stávají vlasy hrůzou a je to také důvod proč v kritických letech jsem byl bez úhynů i když v mém okolí hynuly po stovkách."

Velkovčelař si nemůže dovolit přebírat nejnovější neověřené postupy a metody, právě kvůli tomu, že má ve včelstvech množství peněz a že ho to živí. Nemůže si dovolit něco většího odlišného vyzkoušet. Musí přebírat starší stoprocentně ověřené a spolehlivé metody, musí papouškovat pravdy výzkumníků a dalších zdánlivě spolehlivých sdrojů. Může maximálně staré osvědčené metody prohlubovat a pulírovat. Menší a malý včelař může zkoušet, protože když se mu něco nepovede, nic moc se nestane, živí ho něco jiného.

Typický příklad je třeba s krmením na zimu. Ještě před nějakým rokem se papouškovala zdánlivě "spolehlivá a stoprocentně ověřená" , dokonce jakýmisi pokusy v Dole potvrzená "pravda", že nakrmit se musí bezpodmínečně v srpnu nebo ještě lépe už v červenci, jinak se zimní včely upracují, v zimě chytnou chřípku, rýmu, choleru a kdovíco ještě a na jaře pak bude mít včelař prázdné úly. To se papouškovalo a opisovalo každý rok, dokud jsem nevyzkoušel pozdní nakrmení včelstev v říjnu až do prosince a hlásání tohoto nesmyslu aspoň trochu neotupil.

Antone tvoje nadšení chápu, ale u nás v Čechách je vše trochu jinak. My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu. Pak musím natírat plod, to je také zážitek, když je v několika nástavcích plod a počasí nic moc. Rovněž jinak k tomu přistupuji, když nástavky musím vozit z medárny na včelnici, než když má někdo včely vedle domu. Rovněž nelze přehlédnout, že nástavky pod včelkami víc trpí. Stačí porovnat vzhled rámků ze včel a ze skladu na jaře na zač. sezony. Prostě univerzální řešení neexistuje, každý musí zvolit to, co mu nejvíc vyhovuje. Co se týče značkování matek také už jsem jich označkoval hodně, ale ani jeden případ, že by acetonová barva včelám vadila. Matku označkuji v ruce nebo pod poklopkou, pofoukám a do 30 s. je zpátky. Doteď jsem žádný projev nepřátelství nezaznamenal. Když vyjímečně lepím opalit, značím pod poklopkou a lepím Herkulesem. Vedle si udělám kapičku lepidla namatlám hezky chlupatý hrudníček i značku a pak opalit připlácnu. Ještě se nestalo, že by upadla. Při značkování, zvl. když je vedro, acetonová barva tak spolehlivě opalit neudrží. Bedlivě ale dávám pozor abych hlavně fixoval hlavičku a hrudník a snadno zranitelný zadeček byl co nejvíc volný, poklopka tedy musí být mírně šikmo. Ale opět platí, že každý to dělá tak, jak mu to vyhovuje. Zdraví R. Stonjek

"Velkovčelař si nemůže dovolit přebírat nejnovější neověřené postupy a metody, právě kvůli tomu, že má ve včelstvech množství peněz a že ho to živí. Nemůže si dovolit něco většího odlišného vyzkoušet. Musí přebírat starší stoprocentně ověřené a spolehlivé metody, musí papouškovat pravdy výzkumníků a dalších zdánlivě spolehlivých sdrojů. Může maximálně staré osvědčené metody prohlubovat a pulírovat."

Jen bych ještě dodal, že velkovčelař zas do včelaření dodává zjednodušení a rychlost. Jestliže velkovčelař s nějakou stovkou včelstev maká v sezóně ve včelách v pracovní i nepracovní dny, tak malovčelař třeba s 6 včelstvy má sklon v sezóně na těch svých šestero včelstvech makat každou sobotu i neděli a ještě třeba nějaký pracovní den odpoledne.....
Zatímco kdyby převzal zjednodušené a zrychlené metody velkovčelaře, měl by hotovo za dvě hodinky....
Každý ať si vybere....

V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu. Stonjek

Rozbor meliva si nedávam robiť, stačia mi moje oči a keď čistím podmetové podložky každého klieštika nájdem, ak tam naozaj je. Moje záznamy z meliva Ti to môžu fosvedčiť, sú bez VD. Napriek tomu moje výsledky v boji proti roztočom sú dobré, možno vynikajúce. Súše pod plodisko na zimu podkladám už 25 rokov,od r. 1988som nezaznamenal žiadne poškodenie včelstva klieštikom, tak prečo by som sa toho musel vzdať a robiť niečo, čo mi nariadi niekto od kancelárskeho stola? Prečo si mám dávať robiť rozbor zimného meliva, keď výsledky sú na .....!

Ja som v živote plod po zime natieral raz v živote. Je to nezmysel. Nakoniec nie raz som na Konferenci čítal výhrady návštevníkov k rozborom meliva, zdá sa mi, že niečo smrdí v štáte....? Myslím si, že niečo také u nás veterinári nenariadia, možno tých ešte pár rokov vydržím, každému sa čas pobytu na tejto zeme naplní.

Ja som pôvodne všetkým dochovaným matkám naliepal na hruď opalitové (poľské) značky a to len korektorom AQVA: ak aj odpadla značenej M opalitová značka, istotne jej na hrudi ostala biela farba. Ale tú bezpečnosť nevyváži žiadne lepidlo.

>Rovněž jinak k tomu přistupuji, když nástavky musím vozit z medárny na včelnici, než když má někdo včely vedle domu.<
------------------------------------------------------------Mít pár včelstev vedle domu je skutečně pohodlíčko. Vždy tomu tak ale nebylo. Tehdy jsem na to měl ale pojízdnou medárnu. Večer v hospodě ukecat dva "černochy" na práci, ráno zapřáhnout za traktor, dojet na stanoviště, vytočit med, pomocníci zvednout na bradlech celý úl, podstvit nástavky s vytočenými rámky. Váhu úlu (rozuměj potřebné množství cukru na dokrmení včelstev) odhadnout podle "orosených čel pomocníků" ;o)). Navečer doplnit v hospodě deficit pivních jednotek pomocníkům. Na zjištění potřeby doplnění zásob dnes máme závěsné váhy. Na zvedání a manipulaci máme zvedáky. Oni už nejsou ani ti pomocníci za pivní jednotky, ani za jinou měnu. Ale vše chce svoje a každý včelař to své obhospodařuje podle svého mínění nejlépe a je to tak dobře. Dnes je trend vše co odeberu odvezu domů do kamenné medárny v 1A třídě hygieny. Dříve jsme vytáčeli med na stanovištích a třeba i ve stanu. Ještě ho mám schovaný. Z pojízdné medárny mi ale syn udělal domeček pro vnoučata. A třicítka Major? Kde mu je konec?
Tak dobrou noc. JK

"R.S:Samozřejmě, že velcí včelaři jsou nejlepším zdrojem poučení už jenom proto, že jsou nejlepší. Kdyby nebyli, zkrachovali by."

_______________________________________________________

To je určitě pravda,ale nemusí to tak být.Aktivní sezóna trvá jen 4-5 měsíců v roce,zbylý čas je vyplněn přípravami na sezónu a údržbou včelstev,čili je tu prostor i pro jiné aktivity,které mohou být rovněž významným zdrojem příjmů člověka podnikajícího v tomto oboru.I přes vynikající odborné znalosti a praktické zkušenosti může mít někdy smůlu a včelstva se mu vyrojí,nepřinesou med,ptotože prostě není z čeho,dostanou MVP nebo si donesou rezistentní roztoče,případně bude nadprodukce medu a ceny se propadnou níž,což je z ekonomického hlediska určitě nevýhoda.Existují velkovčelaři,kteří vedle včel ještě provozují něco jiného,je to taková pojistka pro hubené roky,nebo nedávno začali a než se to pořádně naučí,tak svůj velkochov dotují z jiných zdrojů.Bohužel to má i stinné stránky,právě proto,že takový člověk provozuje něco jiného,tak se může stát,že ty svoje včely může tak trochu zanedbávat a pak je potenciální hrozbou pro okolní chovy z hlediska zdravotního stavu.
Tím nechci říct,že jsou všichni takoví,řada velkých chovatelů opravdu může sloužit ostatním příkladem.

Zdraví Pavel

Nevite to nekdo presneji jak dlouho muze byt matka v oplodnacku jeste
pouzitelna? tyden, dva vic?

O trudy bych se zas az tolik nebal. Vim ze ''spravny vcelar'' uz je v ule
nema! :-)) ale ja je tam mam, i ve vajickach a larvickach :-) Spis pujde o
kvalitu trubcu ale to asi dotycneho zatim trapit nebude...
T.H.


>
> Matke môže ešte nejaký čas existovať v oplodniačiku bez toho, aby jej to
> ubralo na kvalite, uvedomte si však, že sezóna končí a matku ak chcete
> využiť, tak ju pridajte do včelstva, ktoré by si ju "zaslúžilo". Po
> odobratí M si včelstvíčko ešte môže vychovať M (ak má dostatok zásob), ale
> či sa ešte dokáže oplodniť je vo hviezdach. Plodovať by mohla tak o 25 až
> 30 dní, ak by sa v prírode objavil trúd. Pokusom sa môžete obohatiť o novú
> skúsenosť, kladnú alebo zápornú.
>

Nahodou jsem narazil na clanecek

http://www.novinky.cz/ekonomika/207885-manzele-vyhodili-z-prace-tak-zacali-uspesne-vcelarit.html

Zaujala me ta fotka.....

T.H:

Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to pak ustoji.
Na You tube jsou velkoprovozy i ze zahranici, takove plasty je tam bezne videt.
PZ

Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,

matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri tydny od vylihnuti na prvni vajicko.

PZ

To vse vim, ale zkratka uz to delam jinak a jde mi to k me spokojenosti.
Medovice, volna stavba, starej medomet - moc horsich kombinaci uz snad neni
ne? :-)

T.H.
Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri
transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube
zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to
pak ustoji.
Na You tube jsou velkoprovozy i ze zahranici, takove plasty je tam bezne
videt.
PZ

Takže abych ukončil tu diskuzi o ničem, musím přiznat, že špatné a neschopné profíky neznám. Když musím vyrazit na výzvědy, vyrazím k těm schopným. Nakonec jsem se i u takováho vyučil a dodnes z toho žiju. Co se týká poviných odběrů měli, jsou povinné a nic s tím nenaděláme i když bych si uměl představit život i bez nich. Také platí, že i mistr světa narazí a že jich v r. 2007 bylo!!! Takže trochu víc pokory Antone by neuškodilo! Zdraví R. Stonjek

Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,

matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri tydny od vylihnuti na prvni vajicko. PZ

Pavel, ale to môže byť omyl, v tomto čase oplodnenie M nemusí byť ani do 21 dní, M ostáva rujná aj 35 dní, kedy rujnosť postupne zaniká. To, že nie táto oplodnená, nemusí byť chybnou matkou, ale nedostatkom rujných trúdov na trúďom zhromaždisku. Rujnosť vzniká u trúdov min. 10 dní

Rudla, je som skromný od prírody, neznášam velikášstvo, ale ak niečo mám robiť, musím byť v reálnom obraze, že mi to pomáha, v tomto postupe trochu pochybujem. Viem pochválil som sa (veď sa u nás aj hovorí, nechváľ sa, je to akoby si na hlavu nasr..), je to aj nebezpečné, lebo človek si môže na svoju hlavu privolať nešťastie, ktoré sa dostaví, keď to najmenej čakáš. Zatiaľ mi to vychádza.

Udelal jsem cirka 40-50 oddelku, cirka 10 % jsem musel napravovat, matky se nevratily. Na druhy pokus OK,100%.
U nas v obci 500 obyvatel, rozloha 5 km2 180 vcelstev. Takze trubcu jsou mraky, problem byl nekde v matce. Nekladla ani neoplozene vajicka. Letos jsem vychoval cca 55-60 matek ( nektere na obmenu v produkcnich vcelstvech). Tuto vadu mela jedina. Takze to zase neni tak spatne.

P.

Zdravim pane Stonjeku,

byla zde historicky velka diskuze o tmavych plastech na med a svetlych nezaplodovanych, vzdycky to zkoncilo, tak ze nikdo nebyl sto verohodne znalecky posoudit - vuni, chut a barvu medu v zavislosti na barve plastu.
Proto je pro me pochopitelne, ze vcelari kteri se potrebuji vcelami uzivit, tak pouzivaji na med jiz zaplodovane plasty. Osobne jsem to videl i z jejich ust slysel( jmenovat nebudu). Ja je neobhajuji ani neocernuji.
Osobne preferuji panenske plasty, zakaznici rikaji, ze jim med ode mne moc chutna, jestli je to svetlym plastem nebo ne, tezko rict.
Jinak pana Pravdu osobne znam, je to dobry a uznavany vcelar.

Stonjek:
My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu.

___________________________________________________________

V tomto případě jde o naprosto zbytečné omezování současnými zastaralými praktikami organizovaného léčení. Mám zkušenost, že např. při zimování v 6 NN je vyšetření zimní měli nevratně zkreslené, tedy úplně k ničemu. Jenže působí tu zaběhnutý konzervativní systém a ten pouhá hrstka „nástavkářů“ těžko v dohledné době změní. Ale lze ho obejít (Stačí vybrat roztoče z měli a je po problému :-) V zimě je času na to dost. Svědomitý včelař si svá včelstva v případě potřeby včas sám ošetří.)

MV

Antone já ti samozřejmě držím palce aby ti to vycházelo, ale po r. 2007 bychom měli hovořit o problému střízlivě a bez přehnaného optimizmu. Pavle u mě je v mednících cca 80 % panenských plástů a zákazníci říkají to samé. Majitelé prodejen jsou z toho na mrtvici, protože chtějí jen ten můj a když není, neustále se vyptávají kdy bude. Asi na tom něco bude s tou chutí vůní a pod. Ostatně stačí udělat ten pokus, jak jsem o něm psal na začátku sezony. Zdraví R. S.

Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.

Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.

______________________________________________________________

Změna: zrušení organizovaného léčení se vším všudy
Omezení: jarní léčení nátěrem plodu

MV

Kapoun:
Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
==================================
================================== Vezmu to po částech:

Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
"nástavcích".
-----------
Naprostá většina včelařů pod 50 let které znám - tedy těch co tu budou včelařit i za deset, dvacet let včelaří v nástavkových úlech. Naprostá většina z nich v nízkonástavkových úlech.
Takže pokud chcete koukat na odcházející minulost, máte možná pravdu. Jinak to tu hrstkla nástavkářů, ke všemu mladých, za čas ovládne.
====================
Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků spodní nástavek.
--------
Je to věc praxe, ale jsem radši, když včelstvo, pokud zimuji jen ve dvou nástavcích 24cm, alespoň zčásti zasahuje na podzim do horního nástavku. Tím pádem je rozděleno dvěma loučkami a spad roztočů je velmi ovlivněm těmi co zůstanou na loučkách po léčení.
=====================
Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou přesností skutečnosti.
---------
Naprostý a bezvýhradnáý souhlas - relevantní vzorky ze zimního vyšetření můžete dostat, pouze pokud zimujete konzervativně v jednom nástavku. Jen nechápu, proč tento soubor platných vzorků znehodnocován vzorky od nástavkářů co zimují ve větším množství nástavků. Jedná se o naprosto nesouměřitelná čísla a vzniklý průměr je naprosto bezcená informace získaná za vysokých nákladů.
==========================
Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev svých sousedů, byla by situace jiná.
--------------------
Naprostý souhlas. Zodpovědný včelař nepotřebuje laboratorní výsledky ale sleduje zdravotní stav svých včel sám. A při léčení sám sleduje spad a léčí tak, aby zimu přežilo co nejméně roztočů. K tomu je velice dobré léčit v zimě a ne místo toho čistit podložky a odebírat vzorky.
=========================
Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů" chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
-----------------------
Myslím, že příteli Václavkovi i dalším mladým je to jasné. Jen mi není jasné, jak Vy chcete zachovat současnost, jen jak zmizí dotace z EU (2014) a možná i dotace ze státního rozpočtu. Domníváte se, že současnou praxi budou všichni včelaři ochotni financovat ze svého?
Možná, že se začnou ptát kam zmiztelo pár set milionů dotací od EU a co po nich zůstalo. Trochu dotovaných medometů a .....?

Karel

P.S.
Při mírném zamoření včelstev v řádu 100vek roztočů zůstane po léčení ve včelstvu na 3 nástavkách i 50 roztočů.
Rozeberete včely, spadne jich těch 50 a pak až do února žádné. Vezmete pár těch roztočů, přidáte je do prázdného vzorku a odešlete. Nález je přesto NULA.

Proč jsem nucen si kazit zimu sbíráním podložek, když jsou stejně vzorky od hrstky nástavkářů k ničemu. Stačilo by dát do budooucna do vyhlášky, že vzorky odevzdávají včelaři klasici, kde mají vzorky vypovídací hodnotu. Takto si coby reprezetant hrstky nezateplených nástavkářů představuji tu změnu. Mít v zimě klid na lyže a nedělat nákladně zbytečné věci k ničemu, jen aby někdo sečetl nepřesná čísla. A vyčerpal dotaci.

"Organizované léčení se vším všudy"
Ono to léčení není výmyslem včelařů, ale SVS. To, že má být organizované,
je již jen metoda, a osobně si myslím, že ne nejhorší...
A to "omezení" jarním léčením?
Každá povinnost je svým způsobem omezující - to ale neznamená, že musí být
špatná...
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Thursday, August 05, 2010 8:50 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Značení matek, úschova plástů

> Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů"
> chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
>
> ______________________________________________________________
>
> Změna: zrušení organizovaného léčení se vším všudy
> Omezení: jarní léčení nátěrem plodu
>
> MV
>

Osobně si myslím a vychází to z logiky věci ve vysokých nástavcích jo proti nízkým je rozdílný počet vodorovných louček a tak by měli být rozdíly v počtech. Věc se má tak, že vyšetřovací metody jsou zprůměrovány a počítají i se statistickou chybou. Je naprostou hloupostí od včelařů se chtít dopracovat nějakých přesných čísel. To prostě nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zna?en? matek, ?schova pl?st?
> Datum: 05.8.2010 16:41:44
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> My musíme odevzdávat vzorky k rozborům a podstavené nástavky nám v tom
> trochu dělají zmatek. V podstatě čím víc mám nástavků pod včelstvem, tím
> víc jsou výsledky rozborů nepoužitelné. Stačí mírné oteplení, včelky se
> trochu roztáhnou a už padají na podložku zachycení roztoči třeba z podzimu.
>
> ___________________________________________________________
>
> V tomto případě jde o naprosto zbytečné omezování současnými zastaralými
> praktikami organizovaného léčení. Mám zkušenost, že např. při zimování v 6
> NN je vyšetření zimní měli nevratně zkreslené, tedy úplně k ničemu. Jenže
> působí tu zaběhnutý konzervativní systém a ten pouhá hrstka ?nástavkářů?
> těžko v dohledné době změní. Ale lze ho obejít (Stačí vybrat roztoče z měli
> a je po problému :-) V zimě je času na to dost. Svědomitý včelař si svá
> včelstva v případě potřeby včas sám ošetří.)
>
> MV
>
>
>

R.S:Takže abych ukončil tu diskuzi o ničem, musím přiznat, že špatné a neschopné profíky neznám."

_________________________________________________________

Já ano,a k velké radosti okolních včelařů někteří bohužel fungují,a leckdo by se divil,jaká jména mezi nimi jsou a v jakém stavu jsou jejich hospodářství.Ale diskrétně budu mlčet.

Pavel

Já jsem ten pokus dělal před několika lety a zákazníci nic nepoznali Zato poznávali rozdíly mezi jednotlivými úly o což jsem srovnávání rozšířil mluvit orozdílech chuti z ze starých a panenských plástů je stejný blábol jako Biomed Moji zákazníci také tvrdí, že můj med je ten nejlepší. a já to však přičítám jen pochlebování se záměrem snahy o výhodnější cenu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.8.2010 19:21:34
> ----------------------------------------
> Antone já ti samozřejmě držím palce aby ti to vycházelo, ale po r. 2007
> bychom měli hovořit o problému střízlivě a bez přehnaného optimizmu. Pavle
> u mě je v mednících cca 80 % panenských plástů a zákazníci říkají to samé.
> Majitelé prodejen jsou z toho na mrtvici, protože chtějí jen ten můj a když
> není, neustále se vyptávají kdy bude. Asi na tom něco bude s tou chutí vůní
> a pod. Ostatně stačí udělat ten pokus, jak jsem o něm psal na začátku
> sezony. Zdraví R. S.
>
>
>

Osobně se mi jeví, že tou hrstkou jsou právě ti s budečáky v kočovných vozech jiné uživatele budečáků neznám

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zna?en? matek, ?schova pl?st?
> Datum: 05.8.2010 20:10:51
> ----------------------------------------
> Většina včelařů v ČR zimuje v jednom, maximálně dvou
> "nástavcích". Pokud dostatečně nakrmí, obsedá včelstvo v době odběru vzorků
> spodní nástavek. Výsledky "konzervativního systému a zastaralých praktik
> organizovaného léčení" v těchto případech odpovídají s dostatečnou
> přesností skutečnosti. Kdyby byli všichni tak svědomití jako jste Vy a pan
> Turčáni a kdyby neodpovědní včelaři neohrožovali zdravotní stav včelstev
> svých sousedů, byla by situace jiná.
> Jenom nevím, jak si představujete změnu, kterou by "hrstka nástavkařů"
> chtěla prosazovat. A také, v čem Vás současná praxe omezuje.
>
>
>

Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5 v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to vydrží.

Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti...
------

Mně postavily povětšinou skoro jeden vysoký a jedne nízký nástavek, Míň jak jiné ropky. Přesto si nemyslím, že mám nějak světlé voští.
A jinak vypadá voští v průhledu a jinak na pohled, když je potažené propolisem.
I když není zaplodované, tmavne od propolisu a od pylu.

Zákazníci si taky můj med pochvalují, ale domnívám se, že s ejedná spíše o snůškové poměry a hlavně filtraci, skladování a stáčení medu.
Rozlišil bych tmavé dílo a pak takové to dehtové. Do takového stádia to dojít nenechávám:-)

Na druhou stranu je chybou vytvářet dojem že správná barva souše je bílá až světležlutá. Když někdo začíná a nemá plást starší 3 let, tak má takový dojem.
Časem přijde na to, co včelám vyhovuje.

Karel

>Osobně si myslím a vychází to z logiky věci ve vysokých nástavcích jo proti nízkým je rozdílný počet vodorovných louček a tak by měli být rozdíly v počtech.<
------------------------------------------------------------
Spad po zimě 2009/2010 3,14 ks roztočů na včelstvo. Zimování ve čtyřech nízkých nástavcích. I když se to běžně nedělá, v letošním roce sleduji spad roztočů od 12.04.10, kdy jsem ometal podložky a 13.04.10, jsem již prováděl jarní úpravu včelstev která spočívala v tom, že nízké nástavky 1 a 2 (rozuměj nad úlovým dnem) jsem přesunul na místo nástavků 3 a 4. Tedy sopdní nástavky se ocitly na místě těch dvou horních nástavků. Dne 17.04.10, byl spad roztočů v řádu desítek kusů (rámcově od 10-ti do 87-ti ks v jednotlivých včelstvech). Včely udělali jarní úklid i v těch původně spodních nástavcích a spadli i roztoči po podzimním léčení. Tento dokumentovaný případ (mohu dokázat provedenými zápisy v průběhu roku nebo údaji z VMS) dokazuje, jakou vypovídající schopnost má počítání roztočů ze zimního spadu. Díky jednomu nebo dvěma nízkonástavkovým včelařům mohou provádět jarní nátěry plodu i ti klasicisti úlových soustav v příslušné základní organizaci, kteří by to jinak provádět nemuseli a při tom je spad roztočů zkreslen roztoči schovanými po podzimním léčení v nízkonástavkových úlech. Podle mého názoru by měly "brady študované" provést korekci vyhodnocení jarních spadů roztočů podle jednotlivých typů úlových soustav. Jinak je to vše pro kočku. Pokud si naši "nejchytřejší" neuvědomují, že i zde existuje skupina včelařů, která se odlišuje chovem včelstev od zažitých praktik let čtyřicátých minulého století, je to smutné a vrhá to naše snažení o desítky let zpět. Ano ano, přátelé. Včelaři jsou různí a různé jsou i metody chovu. Klasické, zkostnatělé, naučené a neměnné a nové tvůrčí, které chtějí i něco nového než pohodlný a nějak fungující klasicisnus. Jenom toho kleštíka včelího, kdyby nebylo.
JK

Mám podobnou zkušenost.Zabýval jsem se v loni podrobně mapováním různými způsoby lečení a data sbíral v časových ůsecích.14.11.2009 po léčení aerosolem(aceton) byl na jednom včelstvu po 18 hodinách od léčení spad 256 Vd.Zajímalo mě zda je ve včelstu ještě plod.Po rozebrání a následném sestavení bylo na podložce dalších 43 Vd.Plod ve včelstvu nebyl a teplota v tu chvíli byla 14°C.Včelstvo ve druhém nástavku,ve třetím zásoby.Za dalších 162hod.spadlo ještě 12Vd a za dalších 7 dní ještě čtyři.Pokud by se mi do vzorku 16 včelstev dostalo těch 59 Vd byl bych nad průměrem a na jaře natíral.A objektivita je v haj..u

Jelikož jsem v srpnu 2008 začínal znovu prakticky od nuly se čtyřrámkovým oddělkem (39x24x11), tak si musely do tehdejší zimy vystavět aspoň jeden nástavek, což nějak zvládly. V r. 2009 jsem už zimoval 4 včelstva na dvou nástavcích, takže vystavěly dost, ale nestihly už žádný med. Letos si tedy musely vystavět medníky, stihly 3. vysoký nástavek a tak polovinu polonástavků 39x17, něco na volnou stavbu, něco s mezistěnami. Myslím velku standard, ale žádné rekordy ... No a protože stavěly prostor pro ukládání zásob, moc se nehrnuly do stavby v plodišti. Některé nikoli "moc" ... nehrnuly se do toho vůbec ... :-(. (Med byl tedy v nově postavených a chuťově hodně dobrý.)Teď za poslední 3 týdny nepostavily už nic, jen oddělky staví pěkně. Ale plyne z toho, že v takové situaci, pokud jde o obměnu, tedy o tu systémovou, pak na ni přijde vlastně řada až někdy příští, tedy vlastně 4.)rok. I letos uchovávám staré souše aspoň jako pomůcku k jarnímu rozšiřování a tavím jen to, co už opravdu nepůjde ...
Klidné dny. Jiří
xxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 5. 8. 2010
Re: (46315) (46321) (46325) (46336)

Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti...
------

Mně postavily povětšinou skoro jeden vysoký a jedne nízký nástavek, Míň jak jiné ropky. Přesto si nemyslím, že mám nějak světlé voští.
A jinak vypadá voští v průhledu a jinak na pohled, když je potažené propolisem.
I když není zaplodované, tmavne od propolisu a od pylu.

Zákazníci si taky můj med pochvalují, ale domnívám se, že s ejedná spíše o snůškové poměry a hlavně filtraci, skladování a stáčení medu.
Rozlišil bych tmavé dílo a pak takové to dehtové. Do takového stádia to dojít nenechávám:-)

Na druhou stranu je chybou vytvářet dojem že správná barva souše je bílá až světležlutá. Když někdo začíná a nemá plást starší 3 let, tak má takový dojem.
Časem přijde na to, co včelám vyhovuje.

Karel

Už jsem to tu psal,ale opakování matka moudrosti.Panenské dílo v medníku mám rovněž,a ne jen letošní nebo loňské.A zdaleka to není jen kvůli kvalitě medu,letos se kupodivu projevila jedna nevýhoda letošních vystavěných mezistěn a následně zanesených řepkou.I přes tvrzení literatury a včelařských odborníků,že v novém díle trvá krystalizace se zpožděním tomu bylo letos přesně naopak.Nejdříve začal krystalizovat řepkový med právě v čerstvě vystavěných mezistěnách.Proč,to je mi opravdu záhada.Ale i přesto probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů zcestný.
Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.
Další výhodou nezaplodovaného díla v medníku je bezproblémové skladování tohoto díla přes zimu,nestalo se mi,že by je napadl zavíječ,takže nepotřebuji ani chlazený sklad ani průvanové úložiště.
Pokud už se mi stane,že matka proklouzne do vyšších pater a několik těchto plástů zaklade(včelařím bez mřížky),tak se nic neděje,při úpravě prostoru na zimu nechávám přednostně tmavší dílo ve včelách.
Další výhodou panenského díla v mednících je fakt,že takovéto dílo se dá používat řadu let bez nutnosti obměny,teoreticky to vypadá,že dříve bude nutno obměnit rámky s tímto dílem než samotné dílo(letos už jsem musel několik rámků v sezóně opravit,většinou to byly ulámané přesahy na horních loučkách),nerez drátek je samozřejmostí.
Takže v celku můžu říct,že panenské dílo v medníku má pro mě více výhod než nevýhod,nechat klást matku v medníku je v mém provozu spíše negativní,ale nesnažím se tomu zabránit,jen mi to přidělává práci.

Zdraví Pavel

P.Krátký:
.... přesto probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů zcestný.
Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.

------------------------

Protože z historických důvodů mi v tom vznikl chaos, mohl jsem letos porovnávat 137, 159 a 185.

137 jsem se rozhodl, protože mi to vyšlo právě z hlediska vytáčení jednoduší a docela dobře tam staví o volně a hlavně je dílo skoro vždy přilepeno k dolní loučce. Samozřejmě nedrátkované.
Vytáčet jdou i na starém medometu s prouhnutým košem v naprosté pohodě.
159 nedrátkované (dá se do nich sehnat plast, krmítko, mezistěna i plast. rámek, ale už je to těžší) - tady je to horší ale je třeba točit pomalu
185 - drátkované - jdou jako 159 bez drátků
185 - volná stavba - nemožné vytočit bez zničení.
232 - drátkované - dá se opatrně vytáčet - běžně je mám, ale zdržují

Karel

Kdyz budes pouzivat mrizku, tak si kazdy rok ty nezaplodovane svetle plasty schovas na zimu a v dalsim roce jim pak pridas dalsi dve do medniku ( 3 nastavek 39x24) . Nemusis potom ty svetle plasty sirit a kdo vi co jeste, zavijec na ne nejde atd. Takze kdyz se chce, tak to jde a me se chce.

P.

Podle mně s tím spadem roztočů tady bečíte na cizím hrobě. Jestli si myslíte, že je včelařů s takovým problémem většina, tak tady na tomto fóru to nevyřešíte. Musíte s diskuzí do Svazu, napsat článek do Včelařství, zaúkolovat funkcionáře, aby to oni začali řešit. Protože jedině oni mohou vyvolat jednání s veterinou , kde by se něco mohlo změnit.

Pokud si myslíte, že je vás menšina, tak proč si myslíte, že by se mělo něco změnit, že by většina se měla přizpůsobovat menšině? To naopak menšina by se měla přizpůsobit většině. To je takový problém udělat třeba vložku, která umožní i u nízkonástavkových úlů s hodně podstavenými nástavky dávat v zimě podložku nahoru na tyto neobsazené nástavky hned pod zimující včelstvo? Koneckonců, kdo nechává včely stavět mezistěny v dostatečném množství, tak když příliš tmavé plásty vyvaří na podzim a ne až na jaře, zas toho tolik na skladování přes zimu nemá. Jeden nástavek výšky 24 nebo dva nástavky výšky 17, pokud to naskládá do komínů až ke stropu, vysokých tak dva metry, je potřeba zastřešené nevytápěné plochy přes zimu i pro plásty desítek včelstev docela malá. Jeden komín pro 5 - 8 včelstev.....
Koneckonců i nástavky s plásty naskládané do komínů a uložené venku jen přikryté plechem jsou méně namáhány povětrností než když jsou tyto nástavky podstaveny jako nejniží nízko nad zemí, kde při každém dešti na ně odskakuje ze země voda a bláto.

"Me zase az tak nezaujala, profesionalove preferuji tuto barvu plastu, pri transportu do medaren a hlavne pri vytaceni vydrzi i dosti hrube zachazeni.I pri melacitoze vydrzi plasty vyssi zahrati a pri vytaceni to pak ustoji. "

Ta fotka je podexponovaná, fotograf si v málo osvětlené místnosti přisvětloval bleskem a on nebo automatika podexponovali, aby v odlesku od kachliček nebo na té hliníkové konvi nebyly přepaly. Pečlivý profík by pak sedl na 10 minut k Photoshopu a tu fotku aspoň zesvětlil, případně ještě vytáhl "ze tmy" příliš tmavé pasáže.
Ten plást mohl být klidně jen 2 - 3 x zaplodovaný a v reálu úplně světle hnědý....
Včelí plást je v tom směru navíc velice citlivý, podle toho, jak se jeden plást nafotí, může být úplně světlý i úplně tmavý, souvisí to geometricky s buňkami plástu, při určitém natočení a osvícení plást pohcuje prakticky všechno dopadající světlo, i když je jinak světlý.

lokvenc.petr:
Každá povinnost je svým způsobem omezující - to ale neznamená, že musí být
špatná...

___________________________________________________________


Co je dobrého na naprosto zbytečném léčení prováděné jen kvůli tomu, že se do měli dostali roztoči uhynulí při podzimním ošetření, tedy právě ti roztoči, kteří tam nemají co dělat! Léčíme pro klamnou potěchu duše z domnělé pomoci, nebo léčíme, abychom uzdravili?

V předjaří jsem měl naprosto enormní spady a teď skoro vůbec nic nepadá. Čím to asi bude? Např. v jednom včelstvu, kde jsem zaznamenal rekordních 21 roztočů za 3 dny (19.-22.3), teď při poslední odečtu spadl jen jeden roztoč za 14 dní. Přitom jde o bezkonkurenčně nejsilnější včelstvo na stanovišti. Přirozený spad se u mě objevil až v červenci. Po diagnostické léčbě kyselinou mravenčí v půlce června skoro nic nespadlo. V současnosti mám průměrný spad 0,2 roztoče/den. Jest-li to tak bude pokračovat dál, tak léčit v podletí nebudu (teda pokud nedostanu Gabony). Ušetřím si kyselinu na dobu potřebou a nebudu jí zatěžovat včelstva bez roztočů. Proto monitoring dělám (letos jedu s podložkami po celý rok).

//\/\\//

Jirka:
Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5 v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to vydrží.

___________________________________________________________

Co takhle, kdybyste si pořídil levný nízkonástavkový úl (např. www.nastavky.cz), zkusil včelařit s tvorbou oddělků od každého včelstva a jejich zpětným posilováním na podzim, zkusil používat mednou komoru a panenské plásty nad ní… potom uvidíte sám, že med z panenského díla produkovat ve velkém množství lze a že takto vedená včelstva bez problémů vystaví 3-4 NN mezistěn a oddělky další 1-2 NN mezistěn každý rok. Ale dokud si to nevyzkoušíte sám, je to pro vás jen teorie. Praxe je nepřenositelná a jedinečná. Není problém rok co rok na podzim převést včelstva na panenské dílo i bez Norského zimování. Nebojte se toto, včely vydrží hodně (a obzvláště v zimě a na podzim).

//\/\\//

Podle nařízení SVS o tlumení varoázy (http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-METODICKÉ_Varroáza_Klikanec%20Tlumení.doc)je nutné dodržovat určité časové termíny. Pokud byste dodržel 7 denní interval mezi posledním ošetřením a očištěním podložky pro následný spad, nebylo by ani u Vás 59 VD.
Nikdy jsem nepočítal VD, prováděl předepsaní ošetření a nikdy jsem neměl průměr nad 3 VD na včelstvo, často to byla 0. Jsem asi konzervativní protože neponechávám prázdné, neobsednuté souše v zimujícím včelstvu. A také zimuji maximálně ve dvou nástavcích B10.
Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.

Kapoun:
Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.

___________________________________________________________

Nejde jen o to, že hrozí zkreslené spady příměsí roztočů uhynulých po podzimních léčeních, ale samozřejmě děje se i to, že vlivem záchytu roztočů přirozeně uhynulých v zimě se spad snižuje, a tak se skrývají potenciální ohniska. Vše je otázka hromadných proletů, kterých na podzim v některých letech bývá několik, takže včelstva roztoče včas vyklidí, jindy po ošetření již žádný prolet nemusí být (vloni můj případ), někdy jsou prolety i v lednu a v únoru, někdy až v březnu, prolety mají různou intenzitu, včelstva mají různě vyvinutý čistící pud.

Při zimování v několika nástavkách hraje roli takové množství proměnných, že nelze vypracovat upravenou metodiku, která by se stala alternativou pro nástavkové úly, aby si vyšetření zimní měli i u nich udrželo svoji objektivitu a nebylo pouhou loterií. Prašť jako uhoď… při zimování v několika nástavkách je vyšetření zimní měli ztráta času, prostředků a dezinformace. Bez vlastních iniciativ (monitoring, samoléčba) je zvláště nízkonástavkové včelaření se silnými včelstvy zpravidla hazardování.

//\/\\//

A jsme u merita věci. Panenským dílem včelaři obvykle rozumí dílo postavené v daném roce a ne dílo deset let staré které sice nebylo nikdy zakladeno matkou Takovéto panenské dílo můžete klidně konzumovat jako plástečkový med. Ten rádoby panenský plást by vypadal dost odpudivě.
Pořád je to staré dílo s několika vrstvami propolisu a spoustou mnoho let starých nečistot.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 06:59:40
> ----------------------------------------
> Už jsem to tu psal,ale opakování matka moudrosti.Panenské dílo v medníku
> mám rovněž,a ne jen letošní nebo loňské.A zdaleka to není jen kvůli kvalitě
> medu,letos se kupodivu projevila jedna nevýhoda letošních vystavěných
> mezistěn a následně zanesených řepkou.I přes tvrzení literatury a
> včelařských odborníků,že v novém díle trvá krystalizace se zpožděním tomu
> bylo letos přesně naopak.Nejdříve začal krystalizovat řepkový med právě v
> čerstvě vystavěných mezistěnách.Proč,to je mi opravdu záhada.Ale i přesto
> probíhalo vytáčení bez borcení díla,za celou letošní sezónu se mi v
> medometu částečně rozpadly jen 2 plásty s celkem cca dvou tisícovek plástů
> míry 44,8 x 13,7.Takže tady je argument nevytočitelnosti panenských plástů
> zcestný.
> Jediné,co se mi v medometu rozpadá,jsou panenské plásty z
> plodiště(44,8x28,5),takže se je ani vytáčet nepokouším.
> Další výhodou nezaplodovaného díla v medníku je bezproblémové skladování
> tohoto díla přes zimu,nestalo se mi,že by je napadl zavíječ,takže
> nepotřebuji ani chlazený sklad ani průvanové úložiště.
> Pokud už se mi stane,že matka proklouzne do vyšších pater a několik těchto
> plástů zaklade(včelařím bez mřížky),tak se nic neděje,při úpravě prostoru
> na zimu nechávám přednostně tmavší dílo ve včelách.
> Další výhodou panenského díla v mednících je fakt,že takovéto dílo se dá
> používat řadu let bez nutnosti obměny,teoreticky to vypadá,že dříve bude
> nutno obměnit rámky s tímto dílem než samotné dílo(letos už jsem musel
> několik rámků v sezóně opravit,většinou to byly ulámané přesahy na horních
> loučkách),nerez drátek je samozřejmostí.
> Takže v celku můžu říct,že panenské dílo v medníku má pro mě více výhod než
> nevýhod,nechat klást matku v medníku je v mém provozu spíše negativní,ale
> nesnažím se tomu zabránit,jen mi to přidělává práci.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Dobrý den, prodám větší množství medovicového medu 2500 kg. Cenu nabídněte. tel: 603378388, a31/=/centrum.cz

Ahoj Michale,

spletl sis adresu, tady je konference, ne inzerce.

Pavel

Ahoj Tomasi,

take mam stary medomet tri a ctyrramkovy predelany na el. pohon, vytacel jsem letos i stavebni ramky nabouchane hustotou medovici ( pravda 1 x uz v nich trubci byli) ale i krasne cerstve vystavene plasty a uplne bez problemu. Otacky si reguluji dle potreby a cas take. Kdyz clovek nespecha a jde mu vice o kvalitu nez kvantitu, tak se to da. Kdyz jsem videl provoz u Kolomych, tak to je jako kdyz vidis vyrobni linku v automotivu. Vse je pomalu nanormovane na stopky. Tam bychom s nasimi starymi medomety a panenskymi plasty neuspeli.
P.

tady je konference, ne inzerce.

--------------------
Na konferenci není inzerce zakázána, pokud se týká včelařiny.

Viz status konference.

I inzeráty jsou zdrojem informací.

Třeba, že o med není zas tak velká nouze:-)

Karel

souhlasím

letos si čast včelstev vystavěla 33 rámků 42x17,5(1/2 polovina 42x36) na kterých jde do zimy

"Takovéto panenské dílo můžete klidně konzumovat jako plástečkový med."

-----------------------------------------------------------
Pepane,to se nedá tvrdit tak jednoznačně.
Na plástečkový med se nejlépe hodí vosk z volné stavby,které si včely postaví a zanesou.Pokud už je nutné použít mezistěny,tak jen z potravinářského vosku ze známého zdroje(nejlépe naše).Rovněž okolní plásty mohou čerstvé dílo přibarvit,čili na produkci plástečkového medu je nejlepší je nechat vystavět mezi letošními mezistěnami,nebo ještě lépe mezi už hotovými stavebními rámky.Vystavěné plástečky je nejlepší co nejdříve zužitkovat,protože časem hotové dílo včely potahují propolisem a tím pádem tmavne.

Jinak je pravda,že letité nezaplodované dílo už barvou nepřipomíná ty čerstvé vystavěné mezistěny,ale stále je to dílo panenské,to už je pak jen hra se slovíčky.

Zdraví Pavel

pro med je lepší jednu sezonu zaplodovaná souš než 5 let stará medníková souš,pannenská souš je jen letošní,max 1x zimovaná a samozřejmě nikdy nezaplodovaná,rámky co zrovna vystaví v medníku

to je zajimavy postreh, ale neco na tom bude
P.

Fotka je debilně naaranžovaná a nadpis lživý - nezačali včelařit(když už včelařili dříve), ale své hobby rozšířili na živnost.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomáš Heřman
Sent: Thursday, August 05, 2010 9:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:

Nahodou jsem narazil na clanecek

http://www.novinky.cz/ekonomika/207885-manzele-vyhodili-z-prace-tak-zacali-uspesne-vcelarit.html

Zaujala me ta fotka.....

T.H:

"""""""""""""V předjaří jsem měl naprosto enormní spady a teď skoro vůbec nic nepadá. Čím to asi bude? Např. v jednom včelstvu, kde jsem zaznamenal rekordních 21 roztočů za 3 dny (19.-22.3), teď při poslední odečtu spadl jen jeden roztoč za 14 dní. Přitom jde o bezkonkurenčně nejsilnější včelstvo na stanovišti. Přirozený spad se u mě objevil až v červenci. Po diagnostické léčbě kyselinou mravenčí v půlce června skoro nic nespadlo. V současnosti mám průměrný spad 0,2 roztoče/den. Jest-li to tak bude pokračovat dál, tak léčit v podletí nebudu (teda pokud nedostanu Gabony). Ušetřím si kyselinu na dobu potřebou a nebudu jí zatěžovat včelstva bez roztočů. Proto monitoring dělám (letos jedu s podložkami po celý rok).

//\/\\//
"""""""""""""""""""""

Chci podpořit tento fakt.
Kdo má zájem, může se podívat na VMS na můj průběh spadu a uvidí totéž. A že by to bylo jiným typem úlů, to do jisté míry možná ano, ale nemyslím si, že to je zásadní. Zimuji v 1x a 2x39/24, rámky jsou v zákrytu nad sebou. Tady si dovoluji říci, že je špatná metodika, neprověřená metoda (asi to souviselo i s tím, že zasítované podložky nešly strkat do pidipodmetů) se kdysi zažrala pod kůži a už ji nikdo nikdy nezruší. Už je zaběhnutý mechanismus toku peněz, informací, objednávek, distribuce přípravků, ... je to nezničitelné. Kdo to může ovlivnit asi negativně ovlivní především sebe. Nejsmutnější na tom je, že to ví a že se nechá podporovat zmatenými opakovači "pravd" pro které je myšlení obtížnější než papouškování, jen slova bez argumentace.
Každý včelař by měl alespon jednou za rok rozebrat plodiště a zkontrolovat stav věcí, zvláště, pokud je tu mor. Tak to může koncem července každý provést a i do toho pidipodmetu se vejde plastová podložka se dvěma síty, kterou tam při té příležitosti může dát. To snad nikdo nezpochybní. A za týden to může zadem vytrhnout a spad sečíst. Udělá tak pro včelstvo stokrát více, než tím zimním ometáním.

to je omyl, panenské souše mohou být i 20 let staré, pokud nebyly zaplodovány. Znám včelaře, kteýý je má označené rokem výroby a celou dobu je každoročně používá v medníku..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 13:07:17
> ----------------------------------------
> pro med je lepší jednu sezonu zaplodovaná souš než 5 let stará medníková
> souš,pannenská souš je       jen letošní,max 1x zimovaná a samozřejmě nikdy
> nezaplodovaná,rámky co zrovna vystaví v medníku
>
>
>

Ahoj Tono,
nevím jaké máš zkušenosti Ty, mluvil jsem i s pár chovateli a dávají mi za pravdu, že se vše točí kolem slunovratu, tedy i oplodňování matek. Do slunovratu postupně narůstá úspěšnost i rychlost oplození a rozkladení a pak postupně zase klesá. Ted ysamozřejmě souhlasím s tím, co jsi napsal, ale zajímaly by mě tvé pozorování.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Nekladouci matka
> Datum: 05.8.2010 13:49:23
> ----------------------------------------
> Tak jsem vcera oplodnacek zrusil,
>
> matka se nerozkladla, takze pri dobrem pocasi nema cenu cekat dele nez tri
> tydny od vylihnuti na prvni vajicko. PZ
>
> Pavel, ale to môže byť omyl, v tomto čase oplodnenie M nemusí byť ani do 21
> dní, M ostáva rujná aj 35 dní, kedy rujnosť postupne zaniká. To, že nie
> táto oplodnená, nemusí byť chybnou matkou, ale nedostatkom rujných trúdov
> na trúďom zhromaždisku. Rujnosť vzniká u trúdov min. 10 dní
>
>
>

P.Václavek tak takovou radu potřebuji,jen bych Vás chtěl vidět s mednou komorou a s panenskými plásty (mit je ještě v zásobě),kdy včelaříte jen v lese 600m ,tady je všechno o 14 dní později a končí také o 14 dní dřív a to ještě přijde jako v roce 1999,2005-6-7-8 melicitozní med.Bohužel mám za zády modříny.

Ale v článku o tom predsa píše, že sa na takú eventualitu chystal.....
:-X . A plne ho chápem. Taktiež predpokladám, že tá fotka bola
naaranžovaná.... 8-)

Vojto

Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde ma vcelar vcelstva.

Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.

Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v hospode mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?

To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka je oficialni adresa.

Takze jak postupovat?

Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D znevyhodnen?

Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.

Zdravím přátelé,
díky úlům ze serveru www.nastavky.cz jsem dospěl k názoru, že seriová výroba
není vždy nejlevnější. Kdybych je nepotřeboval nyrychlo kvůli dotacím, tak
se na to vykašlu. Nástavky ze sukovitého dřeva, sem tam vyštípané, jedno dno
ze tří špatně slícované, vím----včely zatmelí ale není to radostná práce.
Jak říkal můj děda -" nejsme tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné
věci" - ještě že už mám suché dřevo a přes zimu mohu tvořit sám.
Petr Boleloucký

2010/8/6 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>

> Jirka:
> Pavle ,že preferuješ panenské plásty na med to je kolik u jednoho
> včelstva?Jsem byl rád že mi letos postavily v průměru 4 kousky a ty mi hned
> zaplodovaly abych vyměnil něco v plodišti,tak nemlž,máme to s malou
> odchylkou všichni stejně. Pokud postaví 10 mezistěn musíš vyměnit nejméně 5
> v plodišti a pokud máš dvě plodiště nemáš nic do medníku.To se opakuje
> pořád dokola.Tak ty starší z plodiště jsou v medníku.Když med nejde vytočit
> pro hustotu,mladé nejdou ani odtrhnout od stěny medometu,ty starší to
> vydrží.
>
> ___________________________________________________________
>
> Co takhle, kdybyste si pořídil levný nízkonástavkový úl (např.
> www.nastavky.cz), zkusil včelařit s tvorbou oddělků od každého včelstva a
> jejich zpětným posilováním na podzim, zkusil používat mednou komoru a
> panenské plásty nad ní... potom uvidíte sám, že med z panenského díla
> produkovat ve velkém množství lze a že takto vedená včelstva bez problémů
> vystaví 3-4 NN mezistěn a oddělky další 1-2 NN mezistěn každý rok. Ale
> dokud si to nevyzkoušíte sám, je to pro vás jen teorie. Praxe je
> nepřenositelná a jedinečná. Není problém rok co rok na podzim převést
> včelstva na panenské dílo i bez Norského zimování. Nebojte se toto, včely
> vydrží hodně (a obzvláště v zimě a na podzim).
>
> //\/\\//
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Toje ono. Všely to svinstvo kterému se chcete vyhnout roznášejí na svých nožičkách po selém úlu. Nebo máte na mřížce rohožky , aby si nožky otírali?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: leton? stavba
> Datum: 06.8.2010 20:38:25
> ----------------------------------------
> to je omyl, panenské souše mohou být i 20 let staré, pokud nebyly zaplodovány.
> Znám včelaře, kteýý je má označené rokem výroby a celou dobu je každoročně
> používá v medníku..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: leton? stavba
> > Datum: 06.8.2010 13:07:17
> > ----------------------------------------
> > pro med je lepší jednu sezonu zaplodovaná souš než 5 let stará medníková
> > souš,pannenská souš je       jen letošní,max 1x zimovaná a samozřejmě nikdy
> > nezaplodovaná,rámky co zrovna vystaví v medníku
> >
> >
> >
>
>
>

http://www.novinky.cz/krimi/208077-divoke-vcely-pobodaly-deti-na-tabore-na-berounsku.html

I když nejsi členem ČSV MÁ O TOBĚ VĚDĚT DŮVĚRNÍK ZO V MÍSTĚ to obvykle vědí na OÚ v místě. Je to styčná osoba v ZO. Přes něj pak jdou všechny dotace, léčiva atd.
Nejde o žádnou diskriminaci, stát který to poskytuje nejedná nikdy s jednotlivci. Buď budeš lítat po vesnici a shánět důvěrníka nebo po nějakém úřadě a hledat úředníka. Vyjde ti to nastejno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?
> Datum: 07.8.2010 06:45:28
> ----------------------------------------
> Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
> Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde
> ma vcelar vcelstva.
>
> Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.
>
> Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
> Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
> Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
> Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni
> organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
> Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v hospode
> mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic
> presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?
>
> To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka
> je oficialni adresa.
>
> Takze jak postupovat?
>
> Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D znevyhodnen?
>
> Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.
>
>
>

Plástečkový med jsem zde zmiňoval před časem. Zatím používám volnou stavbu, ale uvažoval jsem o mezistenách nebo alespoň proužku mezistěny z vlastního vosku z víček. Lze tento považovat za vosk potravináský?

Hledáte problém, kde není :-). Skutečný problém bývá opačný - někdo někde
umístí své včely a odmítá komunikovat s příslušnou ZO...
S pozdravem
Petr

--------------------------------------------------
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Saturday, August 07, 2010 6:45 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?

> Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
> Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV
> kde
> ma vcelar vcelstva.
>
> Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.
>
> Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
> Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
> Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
> Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni
> organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
> Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v
> hospode
> mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic
> presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?
>
> To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka
> je oficialni adresa.
>
> Takze jak postupovat?
>
> Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D
> znevyhodnen?
>
> Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.
>

No jo .... Redaktori ... :-) ! Nový zivocisný druh - vcela divoká zemní ...
--------------------------------------------------
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Sent: Saturday, August 07, 2010 8:44 AM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: clánek

> http://www.novinky.cz/krimi/208077-divoke-vcely-pobodaly-deti-na-tabore-na-berounsku.html
>

Fungující funkcionáři ZO mívají poměrně dost kontaktů. Na místním úřadě tuším na životním prostředí nebo na zemědělství musí každý rok nahlašovat stanoviště svých členů, spolupracují s okresním hygienikem, s okresním ústředím ČSV, které už často bývá na internetu , na Českomoravském ústředí chovatelů zasílají každoročně přehledy chovatelů včelstev...., kolikrát mívají někde v centru místního města vývěsní skříňku nebo něco provedou, třeba vysází stromky nebo spolupořádají nějakou místní folklórní turistickou záležitost a píše se o nich. Takže pokud ZO funguje aspoň trochu dobře, neměl by být problém na některém z těchto míst po kratším detektivním pátrání získat na ně kontakt.....
Otázka je, pokud ZO nefunguje dobře a nedá se tak z výše uvedených činností vystopovat, jestli má vůbec smysl je nějak kontaktovat a přes ně tu dotaci žádat, dá se potom čekat, že spolupráce s nimi bude problémová. Protože oni jsou povinni tu žádost o dotaci vyřídit, takhle to prostě vedení Svazu se státem domluvilo, a když se jim do toho nebude chtít.... Jestli nebude vhodnější hledat umístění včelstev jinde.....

Správně by to mělo být bez detektivního pátrání, když už nejsou přímo kontakty na místní ZO volně k dosažení na nternetu, tak třeba poslat na ústředí Svazu třeba doporučený dopis s třeba telefonem nebo mailem na sebe a oni dají vědět příslušnému funkcionáři ZO, ale nevím jestli to tak funguje.
Ono taky rozumný člověk , i když dobrovolný funkcionář, asi jen tak sám od sebe nevystaví svůj soukromý mail, telefon, poštovní adresu volně na internetu a vyřizovat kvůli kontaktům spolkový telefon, mail či poštovní sdresu není v ZO zatím zvykem.

Pardon, ale soudím, že problém spíše vyostřujete ... V normálně fungující obci by na OÚ měli mít na někoho kontakt, pokud je to třeba malá vesnice, kde se o všem více-méně ví. Mluvit s lidmi se také vyplácí. Leccos se dozvíte. No a třeba najdete i včelaře a ten bude jistě vědět ... Ostatně je zcela přirozené, ne-li přímo slušné a právně závazné, být v kontaktu s místní ZO. Ze společenských i z praktických důvodů. Myslím je velmi jednoducé tyhle věci zjistit. Těžko říci, zda jde o diskriminaci, nejste-li člen svazu. Pak je třeba trochu prostě zapátrat ... Řada spolků - eh, pardon, stále ještě ZO, má už i stránky na webu. Nicméně by jistě bylo prospěšné, kdyby na webu ČSV byl šuplík, kde by se ty kontakty daly zjistit. Myslím by to v praxi nebyl tak veliký problém, kdyby se každý rok poslaly adresy na kontaktní osoby. A ve výsledku by to vzájemné komunikaci pomohlo, nebo ne?
Klidný weekend. Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zdenek (79.127.160.5) --- 7. 8. 2010
Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?

Pomalu se blizi 15. zari, uzaverka pro podani dotaci 1.D.
Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde ma vcelar vcelstva.

Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.

Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV?
Jako neclen CSV mi na ustredi CSV v Praze houby co reknou a mistni organizace CSV nemaji vetsinou zadnou oficialni adresu.
Ptat se nekde na urade kde sidli mistni ZO CSV to je jako ptat se v hospode mistnich strejcu, nespolehlive, zdlouhave a obtezujici. Vetsinou nikdo nic presne nevi. Litat nekde po vesnici a ztrapnovat se?

To je velky rozdil oproti uradum, kde vzdy vite na koho se obratit ci jaka je oficialni adresa.

Takze jak postupovat?

Je touto podminkou vcelar - neclen CSV pri zadani o dotaci 1.D znevyhodnen?

Dekuji predem za podnetne nazory a pripominky k problemu.

Že by pozdní roj nestihl třeba kvůli počasí najít dutinu a tak zůstal na zemi nebo se usídlil u země v nějakém nízkém hustě olistěném křoví? Jako to dělají vosy nebo sršni?

Je ještě jedna možnost, pokud se jedná o sousední nebo případně ještě obsousední blízkou ZO, je hodně pravděpodobné, že vedení místní ZO "sousedy" zná a bude mít na ně kontakty.

Včelíny a včelnice jsou dost viditelné a tak nejjednodušší bych viděl tam se zeptat, to není žádné ztrapňování. Protože obvod ZO ČSV může zahrňovat více obcí, může být v "Horní lhotě" jenom včelařský důvěrník, který by měl své "ovečky" v obvodu hlídat, zejména ze zdravotních důvodů. Pro převoz včelstev - pokud k němu došlo na větší vzdálenost- byste měl mít veterinární povolení, rovněž k nahlédnutí pro funkcionáře ZO.
Myslím, že znevýhodněn ani diskrilinován, nejste. Obecně, jestliže někdo někoho o něco žádá, musí se snažit hlavně on. Pokud byste byl čelnem ČSV (buď v místě trvalého bydliště, nebo v místě stanoviště včlstev), dostával byste časopis Včelařství se všemi potřebnými informacemi. Jinak si budete muset sehnat kopii tiskopisu "Příloha k žádosti dotačního programu 1D" sám.
Možná, pokud byste ve svém původním dopise místo "Horní lhota" uvedl konkrétní obec, již by se někdo ozval.

"ČSV (buď v místě trvalého bydliště, nebo v místě stanoviště včlstev), dostával byste časopis Včelařství se všemi potřebnými informacemi. Jinak si budete muset sehnat kopii tiskopisu "Příloha k žádosti dotačního programu 1D" sám."

Formuláře tiskopisů k vytištění se dají stáhnout tady:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular

Kontakty, mimo jiné na některé ZO a na některé okresní organizace:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=kontakty

Uff ... omlouvám se a díky, Radime, za upozornění, jsou tam již některé kontakty, zapomněl jsem a neověřil ... určitě by prospělo, kdyby jich tam bylo víc, není to v tomto kontextu možná zajímavá inspirace pro ostatní ...?
Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 8. 2010
Re: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ? (46366) (46375) (46378) (46379)

Kontakty, mimo jiné na některé ZO a na některé okresní organizace:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=kontakty

Já to vidím úplně jinak. V první řadě jestli někdo v sezoně umístí někam včelstva a pak jde shánět ZO je to nezodpovědný kretén a zasloužil by nakopat kamsi a kopanci bych rozhodně nešetřil! Správný postup je ten, že se nejdříve navštíví příslušná OVS tam se získá povolení k přesunu s kulatým razítkem a tam ho také nasměrují na ZO včetně adresy, neboť jí tam mají, vždyť je na každém protokolu se směsnými vzorky, který archivují. Takže ta diskuze je vlastně o tom, že vůbec neznáte správný postup, ale dejte mi téma a budu žvanit a žvanit. Takže ne diskriminace, ale bezohlednost vůči druhým a lidská omezenost, kterou na toto téma předvádíte v nebývalém rozsahu. Pak se nedivte že je nákazová situace taková, jaká je. Zdraví R. Stonjek

Souhlas. Jen jsem se to neodvážil tak napsat.

Zdravím,
posílám odkaz na prehledný odborný clánek o alergiích na hmyzí jed a jak lze
alergie lécit:
http://www.internimedicina.cz/artkey/int-201006-0010_Jak_na_bodnuti_hmyzem_a_reakci_na_alergen.php

Franta

Dotaci D1 vylobovala ČSV a je podle mě v pořádku, že si ji i spravuje a pravidla vyplácení si upravuje dle svých představ.
U dotace EU mi to zase ze stejných důvodů vadí :-)

Na druhou stranu, umístění včelstev podléhá pravidlům a o souhlasu funkcionáře ČSV tam není ani slovo.
Nákazová sitauce je opravdu nepěkná i za situace, když 97% včelařů a možná ještě větší procento včelstev je členů ČSV.
Nikde jsem neviděl statisku, kolik pozitivních stanovišť MVP bylo členů a nečlenů ale řekl bych že shodně jako "organizovanost". Dle lobingu ČSV za náhradu úhynů v roce 2007/8 na varroózu se dá soudit, že to byl taky problém členů ČSV. Za neorganizované v ČSV by asi nikdo úsilí nevyvíjel :-).

Na druhou stranu je naprosto nesmyslný pojem "neorganizovaný včelař" jak jej mají někteří funkcionářo ve zvyku používat. Pokud mají nějakou potřebu se vyčleňovat vůči ostatním, bude dobré, když si zvyknou na "nečlena ČSV" Včelaři se stejěn jako jiní mohou svobodně sdružovat v kterékoli organizaci.
Já osobně jsem se v minulosti proti označení "neorganizovaný včelař" od mnoha funkcionářů ohrazoval a dělal jim v projevech zmatek. Organizovaný jsem, ale v PSNV :-) Jsem snad horší včelař? I kdybych nebyl členem ani PSNV, moji včelařinu to příliš neovlivní.

Ovšem významný vliv na kvalitu "včelařiny cca 30% včelařů" má možná vliv kvalita příslušného důvěrníka, který jim chodí léčit. Ovšem to je asi právě jádro problému stávající nákazové situace.

Karel

Ano, zní to drsně, ale je to tak ... Pravda vyděsí ...:-)
Jiří
xxxxxxxxxxxxxxx
Stonjek (213.151.87.2) --- 7. 8. 2010
Re: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ? (46366) (46375) (46378) (46379) (46380) (46381)

Já to vidím úplně jinak. V první řadě jestli někdo v sezoně umístí někam včelstva a pak jde shánět ZO je to nezodpovědný kretén a zasloužil by nakopat kamsi a kopanci bych rozhodně nešetřil! Správný postup je ten, že se nejdříve navštíví příslušná OVS tam se získá povolení k přesunu s kulatým razítkem a tam ho také nasměrují na ZO včetně adresy, neboť jí tam mají, vždyť je na každém protokolu se směsnými vzorky, který archivují. Takže ta diskuze je vlastně o tom, že vůbec neznáte správný postup, ale dejte mi téma a budu žvanit a žvanit. Takže ne diskriminace, ale bezohlednost vůči druhým a lidská omezenost, kterou na toto téma předvádíte v nebývalém rozsahu. Pak se nedivte že je nákazová situace taková, jaká je. Zdraví R. Stonjek

Postup:1-než někam umístím včelstva a nemám svůj pozemek,musím si ho najít a domluvit se s vlastníkem.2-domluvit se s místním důvěrníkem (to znamená domluvit se s nejblišším včelařem který ho jistě bude znát).Protože zase jsou tací kteří si budou chtít zřizovat své nové stanoviště před stanovištěm již zavedeným.Dále jak zde již bylo uvedeno opatřit si na příslušné KVS potvrzení o stavu dovážených včelstev kde se zároveň dozví nákazovou situaci v místě kam chce včelstva umístit.3-bylo zde psáno že na ustředí ČSV se asi nic nedoví.Mohu říci že opak je pravdou mají tem kontakty na všechny ZO.A když popíšete kde přesně jste tak se patřičné dovíte.4-jestli-že nejsem organizován nemohu očekávat od nikoho že se o mne bude starat nebo poskytovat nějakou službu.Ono stačí že musíme přijmout jeho žádost ,zařadit ji do seznamu a potom provést výplatu přidělené dotace (malá poznámečka hlavně aby si dotyčný včelař potom přišel osobně a v daném termínu dotaci vyzvednout).A mohl bych ještě pokračovat ,rozhodně je všechno v lidech a nemohu čekat jako řadový včelař že mne někdo bude prosit zažádej si o dotace.

jen moje zkušenost,když jsem pořídil včely,hledal jsem ZO,kde bych se mohl organizovat.Na webu ČSV adesy nejsou,na internetu moje ZO taky nic nemá a ve Zlatých stránkách najdete spíše chovatele holubů než včelaře-to jsou všechno možnosti obyčejného člověka,TAKŽE pánové,vy všichni co se rozčilujete,zřiďte si řádné WEBY ZO,dejte aspoň jednou za rok inzerát do Zlatých stránek o včelařích v okrese a je KLID!!!Jste tajemní jak "svobodní zednáři!"

Já bych informaci o jakémkoli spolku začal hledat právě na obecních úřadech nebo jejich stránkách. Samozřejmě se optám souseda. Ono nadávat na druhé je snadné. Ale co tak říci si, jsem to ale matěj. Pátraní se zahajuje vždy od sebe a v kruhu který se zvětšuje.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaAu <borovnicka-klims/=/seznam.cz>
> Předmět: diskriminace p?i pod?v?? ?dosi 1D
> Datum: 07.8.2010 19:41:03
> ----------------------------------------
> jen moje zkušenost,když jsem pořídil včely,hledal jsem ZO,kde bych se mohl
> organizovat.Na webu ČSV adesy nejsou,na internetu moje ZO taky nic nemá a
> ve Zlatých stránkách najdete spíše chovatele holubů než včelaře-to jsou
> všechno možnosti obyčejného člověka,TAKŽE pánové,vy všichni co se
> rozčilujete,zřiďte si řádné WEBY ZO,dejte aspoň jednou za rok inzerát do
> Zlatých stránek o včelařích v okrese a je KLID!!!Jste tajemní jak "svobodní
> zednáři!"
>
>
>

Zdravím,
včelařských stránek je myslím dost, pokud si najdete ve svém okolí většího
včelaře, tak určitě rád mporadí. je to jen zbytečné vyostřování jednoduše
řešitelného problému.
Jiné je to v případě špatného fungování ZO či vysokého věkového průměru
(absence IT), v tomto případě by byly kontakty na stránkách ČSV užitečné.
Petr Boleloucký

2010/8/7 PaAu <borovnicka-klims/=/seznam.cz>

> jen moje zkušenost,když jsem pořídil včely,hledal jsem ZO,kde bych se mohl
> organizovat.Na webu ČSV adesy nejsou,na internetu moje ZO taky nic nemá a
> ve Zlatých stránkách najdete spíše chovatele holubů než včelaře-to jsou
> všechno možnosti obyčejného člověka,TAKŽE pánové,vy všichni co se
> rozčilujete,zřiďte si řádné WEBY ZO,dejte aspoň jednou za rok inzerát do
> Zlatých stránek o včelařích v okrese a je KLID!!!Jste tajemní jak "svobodní
> zednáři!"
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Trochu se nam to tema vymklo kontrole.

Dle meho nazoru, by urcite bylo lepsi, kdyz by si vcelari jez nejsou cleny svazu vyrizovali dotace bez pomoci svazu, neciti-li by se ukrivdeni, my bychom s tim v organizaci nemeli zadnou praci ( za kterou nemame pravo chtit ani symbolickou jednu korunu- info od Judr. Machove). Snad jedinou vyhodou je, ze vime o vsech vcelstvech v nasem organizaci. Nicmene to ze o nich vime, neznamena automaticky,ze nas nemuzou ohrozit. Samozrejme je slusnosti pred presunem vcel informovat duvernika v miste, kam se vcely presouvaji, osobne to tak delam a prikladam potvrzeny kocovny prukaz z veteriny, nicmene to neni moji povinnosti, ale dela to dobre vztahy.

PZ

PZ

Víte, to je ale malér, to není tak jednoduché. To by se ČSV muselo vzdát mocenské pozice ve vztahu k ministerstvu. Pak by musel existovat společný subjekt všech včelařských sdružení, který by žádal. Ten rozhořčený začátečník má pravdu. Když už se do toho ÚV ČSV tak vehementně drží, tak at ty neštastníky také informuje. Je to jeho povinnost, on se zavazuje, že to všem žadatelům vyřídí, je to jeho vůle, nikdo ho do toho nenutí.

Sám si odpovídáš. Všem kteří požádají, to vyřídí. Není to mocenská pozice. Jen se to těm ukřivděným dá až pod nos. Jsou to pravidla kapitalismu, každý se musí postarat sám. Je pak na uvážení co je asi pro něj výhodnější. Žádost dát důvěrníkovi v místě, nebo s tím jet na úřad někde na kraj?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?
> Datum: 07.8.2010 23:01:34
> ----------------------------------------
> Víte, to je ale malér, to není tak jednoduché. To by se ČSV muselo vzdát
> mocenské pozice ve vztahu k ministerstvu. Pak by musel existovat společný
> subjekt všech včelařských sdružení, který by žádal. Ten rozhořčený
> začátečník má pravdu. Když už se do toho ÚV ČSV tak vehementně drží, tak at
> ty neštastníky také informuje. Je to jeho povinnost, on se zavazuje, že to
> všem žadatelům vyřídí, je to jeho vůle, nikdo ho do toho nenutí.
>
>
>

Vážený příteli,

ač na váš dotaz již řada přátel reagovala, dovoluji si informace k Vašemu dotazu shrnout a v některých věcech upřesnit.

1. Podmínky pro podávání žádostí a provádění výplat dotace 1D neurčuje ČSV ale Ministerstvo zemědělství a přijímání žádostí a zajišťování výplat místními organizacemi ČSV i pro nečleny ČSV je jednou z těchto podmínek. Celkem pochopitelnou, předpokládám že nepožadujete, aby na MZE bylö zřízeno nějaké zvláštní oddělení s okresními expoziturami pro tento účel. Stejně jaky Vy nejsou touto podmínkou nijak nadšeni ani členové výborů včelařských organizací, kteří tuto službu pro Vás dělají ve svěm volném čase a na náklad organizace bez toho, že by od Vás dostali nějaké členské příspěvky. Přesto Vám každá místně příslušná organizace tuto službu zajistí, stejně jako některé další věci, které jako jste jako včelař povinen plnit ze zákona v oblasti veterinárni.

2. Za svých třicet let včelaření jsem měl včely už na řadě míst a vždy mi stačilo zeptat se místních kdo tam má včely a ten mi dal informace o kontaktech. Asi máme jinou definici pojmu slušnosti, ale já jsem to nikdy nedělal až když jsem potřeboval podat žádost o dotaci, ale vždy předtím než jsen tam včely umístil. Je to sice zdánlivě formalita, protože žádná místní organizace Vám v umístění všelstev nemůže bránit pokud máte souhlas vlastníka pozemku a splňujete podmínky veterinárního zákona, ale pro dobré vztahy je to důležité. Pokud dobré vztahy považujet za zbytečné a baví Vás válčit, pak tento odstavec ignorujte.

3. Máte-li problém komunikovat s lidmi na dědině (promiňte, ale sám jste vyjádřil pocit, že se tím ztrapňujete), pak jsou dvě další možnosti:
a) Není pravda, že na ústředí nedávají informace nečlenům
ČSV. Pokud tam zavoláte nebo pošlete mail a slušně požádáte, nepochybuji že Vám potřebný kontakt sdělí, pokud budete vědět která je místně příslušná místní organizace.
Nemají tam však přehled o tom, které obce do které organizace spadají, to vedou okresní výbory. Informace o kotaktech na okresní výbory tam mají všechny.

b) ČSV stejně jako ostatní občanská sdružení nemá na webu seznam kontaktů, organizační jednotky s právní subjektitivitou (t.j. i okresní výbory a základní organizace) jsou však vedeny v registru ekonomických subkektů na stránkách ministerstva vnitra. Najdete tam však pouzë sídelní adresy, což je zpravidla adresa jednatele.

Pokud Vám ani tyto informace nepomohou, obraťte se s důvěrou na mne a já Vám potřebné údaje obratem zjistím.
Kontakt: holy.vcelar/=/seznam.cz
tel.: 603982749

Přeji Vám hodně radosti ze včelaření i ze života a trochu méně negativního pohledu na svět.

M. Holý

Bohužel, ač jsem to po sobě třikrát četl, kromě jiných překlepů se chybička vloudila i do telefonního čísla, správně je 603892749.
Dovoluji si též poprosit všechny přátele, aby se vždy trochu zamysleli předtím, než na chat umístí výraz, který by při osobnímm rozhovoru možná neřekli. Mám na mysli výrazy typu "kretén", "debil který v životě neviděl včely"
a podobně. Ona k tomu zdánlivá anonymita internetu svádi,
ale tato absence slušnosti odrazuje od účasti v diskusi nmoho lidí, kteří by nám měli co říci.

M. Holý

"Dle podminek stanovenych CSV se zadost podava u zakladni organizace CSV kde ma vcelar vcelstva.

Proto jeden dotaz na sirokou vcelarskou verejnost.

Jak vlastne zjisti vcelar kde je ta zakladni organizace CSV?
Dejme tomu, ze v prubehu roku umistim vcelstva v Horni lhote.
Jak ale zjistim, kde tam v Horni lhote sidli zakladni organizace CSV? "

No původně se Zdenek ptal jen co kdyby ho napadlo ty včely tam umístit. Ne že je tam umístil nebo určitě umístí.... Takže ten pokřik kolem toho byl poněkud zbytečný. Faktem je, že já jsem ze začátku pokládal za úplně automatické, že když ty včely převeze, že má všechno vyřízené s veterinou a že ty včely tam převést může.
Co se týká kontaktu s místní ZO, tak mně vychází, že nečlen Svazu je skutečně diskriminován. Kdyby měl třeba hypoteticky 5 stanovišt na území 5 ZO, tak na rozdíl od člena Svazu by podávat 5 žádostí o dotace, totéž zřejmě vychází s léčením, musel by se kontaktovat s 5 důvěrníky a léčit každé stanoviště zvlášť.

Jistě. Na druhé straně je ale jen na něm, jestli tuto "diskriminaci" hodlá
strpět, nebo se někde do ČSV přihlásí :-).
S pozdravem
Petr
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Sunday, August 08, 2010 4:47 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Diskriminace pri podavani zadosti o dotaci 1.D ?

...> Co se týká kontaktu s místní ZO, tak mně vychází, že nečlen Svazu je
> skutečně diskriminován. Kdyby měl třeba hypoteticky 5 stanovišt na území 5
> ZO, tak na rozdíl od člena Svazu by podávat 5 žádostí o dotace, totéž
> zřejmě vychází s léčením, musel by se kontaktovat s 5 důvěrníky a léčit
> každé stanoviště zvlášť.
>

Napsal jste to velice pěkně a přesně. Kdo chce, informace si najde a neznalost zákona neomlouvá. Informace bych samozdřejmě začal hledat v místě, kam chci včely umístit. Kdo chce být myslivcem nebo být chovatelem, taky si musí najít informace. Nemůže vyrazit s puškou střílet a čekat, jestli tam potká myslivce. Webové stránky v tom moc nepomůžou. Do ZO spadá tolik vesnic, kde včely jsou a nejsou, že by v tom nebyl moc přehled. Je zbytečné o tom diskutovat. Kdo informaci chce, sežene ji. Kdo nechce, raději pomlpová.
Tonda
>1. Podmínky pro podávání žádostí a provádění výplat dotace 1D neurčuje ČSV ale Ministerstvo zemědělství a přijímání žádostí a zajišťování výplat místními organizacemi ČSV i pro nečleny ČSV je jednou z těchto podmínek. Celkem pochopitelnou, předpokládám že nepožadujete, aby na MZE bylö zřízeno nějaké zvláštní oddělení s okresními expoziturami pro tento účel. Stejně jaky Vy nejsou touto podmínkou nijak nadšeni ani členové výborů včelařských organizací, kteří tuto službu pro Vás dělají ve svěm volném čase a na náklad organizace bez toho, že by od Vás dostali nějaké členské příspěvky. Přesto Vám každá místně příslušná organizace tuto službu zajistí, stejně jako některé další věci, které jako jste jako včelař povinen plnit ze zákona v oblasti veterinárni.

2. Za svých třicet let včelaření jsem měl včely už na řadě míst a vždy mi stačilo zeptat se místních kdo tam má včely a ten mi dal informace o kontaktech. Asi máme jinou definici pojmu slušnosti, ale já jsem to nikdy nedělal až když jsem potřeboval podat žádost o dotaci, ale vždy předtím než jsen tam včely umístil. Je to sice zdánlivě formalita, protože žádná místní organizace Vám v umístění všelstev nemůže bránit pokud máte souhlas vlastníka pozemku a splňujete podmínky veterinárního zákona, ale pro dobré vztahy je to důležité. Pokud dobré vztahy považujet za zbytečné a baví Vás válčit, pak tento odstavec ignorujte.

3. Máte-li problém komunikovat s lidmi na dědině (promiňte, ale sám jste vyjádřil pocit, že se tím ztrapňujete), pak jsou dvě další možnosti:
a) Není pravda, že na ústředí nedávají informace nečlenům
ČSV. Pokud tam zavoláte nebo pošlete mail a slušně požádáte, nepochybuji že Vám potřebný kontakt sdělí, pokud budete vědět která je místně příslušná místní organizace.
Nemají tam však přehled o tom, které obce do které organizace spadají, to vedou okresní výbory. Informace o kotaktech na okresní výbory tam mají všechny.

b) ČSV stejně jako ostatní občanská sdružení nemá na webu seznam kontaktů, organizační jednotky s právní subjektitivitou (t.j. i okresní výbory a základní organizace) jsou však vedeny v registru ekonomických subkektů na stránkách ministerstva vnitra. Najdete tam však pouzë sídelní adresy, což je zpravidla adresa jednatele.

Tato diskuse odhaluje deformace ve včelařství a především v právním povědomí včelařů. Je tu jakési "zvykové právo" z dob totality, které jaksi samozřejmě dává kompetence státní správy dobrovolným, neplaceným a mnohdy samozvaným funkcionářům. V právním státě jsou závazná pouze pravidla definovaná zákony. Na rozdíl od myslivosti má právo chovat včely každý a přitom se musí řídit veterinárním zákonem a obecně občanským zákoníkem. Takže k bezproblémovému včelaření by měla stačit registrace v Hradišťku a komunikace s veterinární správou. Dobře vycházet se sousedy nebo s místní ZO včelař může a nemusí, záleží na vstřícnosti obou stran. Dělal 10 let funkcionáře - zdravoťáka v ZO. Také jsem měl pocit, že mě musí každý nový včelař a kočovník hlásit, že musím střežit mě svěřený prostor ZO. Je to ale pozůstatek z časů, kdy jsme měli pomocnou stráž VB a bdělý občan byl vždy připraven zkontrolovat obsah kufru projíždějícího sousedova auta. A když jsme u té slušnosti, můžeme ji také vnímat různě. Mě přijde neslušné, lézt sousedovi do včel pokud mě on sám nepozve na přátelské setkání. Aby nevznikl mylný dojem, nemám nic proti spolkové činnosti. Rozlišujme ale spolek a státní správu. Včelí nemoce a dotace spadají do kompetence státní správy. Každý včelař, ať je organizovám v jakémkoliv spolku, má mít stanoveny povinnosti vůči veterinární správě, kde by měly být všechny potřebné informace na jednom místě soustředěny. Tam se může každý včelař obrátit s dotazem, má-li pochybnosti o zdravotním stavu sousedovic včel. U dotací je to podobné. Považuji za standartní posup podat žádost individuálně na regionální odbor ministerstva zemědělství. Uvedu číslo účtu a úředník mě pošle peníze. Příslušný odbor ministerstva mě pak může přijít zkontrolovat. O další možnosti podat žádost hromadně za skupinu včelařů bych uvažoval teprve v druhé řadě, jako změkčující opatření s ohledem na stáří, vzdělanost a omezený přístup k účtům u části včelařů. Pokud včelař dotace chce, musí se přizpůsobit podmínkám. To bohužel platí i dnes. Stát má všechny nezbytné nástroje: centrální registr včelařů, místní odbory i platební agenturu ministerstva zemědělství, státní veterinární správu. Řešit vše oklikou přes ČSV je ale pro úředníka pohodlnější. Domnívám se, že i ČSV by odejmutí kompetencí státní správy prospělo. Aktivním včelsřům by zbyl čas na skutečnou spolkovou činnost. A je otázkou, kdo bude ochoten úřadovat zadarmo za 10 let. A svobodomyslných potížistů bude přibývat. Mladým kteří nezažili totalitu tento stav nepřipadá normální.
Bronislav Gruna

Vy vidíte problém jen úzce ze svého pohledu. Představte si, že se odstěhujete třeba na Jižní město a tam hledejte organizaci. Držím Vám palce. Myslím, že prostor pro komunikaci s veřejností by na ÚVČSV měl být. To je jedno z hlavních poslání. Jednak propagovat včelařství a produkty a jednak kultivovaně uvádět zájemce do oboru. Oni tam nahoře stále přemýšlí tak, že soused pomůže sousedovi. Je ale jiná doba a ne každý žije na vesnici.

"Tato diskuse odhaluje deformace ve včelařství a především v právním povědomí včelařů."

To je velice jednoduché.
Tento stav maximálně vyhovuje ČSV i státu. Vedení ČSV se, podle mně jako pozůstatek z totalitních dob, úspěšně snaží mít vliv nad všemi včelaři, i nad těmi, kteří z nějaké své podstaty jsou na jakoukoliv organizovanost a dohled doslova alergičtí.
A stát tak úspěšně snižuje své náklady, služby, které pro včelaře stát ze své podstaty zajišťovat musí, centrální evidence, statistiky, centrální veterinární dohled, centralizace vyřizování dotací, na které by jinak musel platit lidi, kanceláře, výpočetní techniku , z velké části tak zajišťují dobrovolně a až na nějaké almužny náhrad bezplatně dobrovolní funcionáři.
Místo toho, aby se funkcionáři zabývali výhradně spolkovou činností k povznesení svého města a regionu tak velkou částí své dobrovolné práce, občas poměrně kvalitně občas nekvalitně, suplují státní služby. Které ovšem, dá se říct, máme předplaceny svými daněmi.....

Tondo,vy žijete v úplně jiném světě-kdo informace chce ten si je najde.Jak jste se dostal k včelaření?Od otce nebo z rodiny?Pakliže začnete od !ničeho",tak jste v háji,protože kontakty neseženete,tak to prostě je.A já nechápu proč si mnozí hrajete na tajemný,a např.ani to proč se mnozí nepodepíšete na svou sklenici medu!

Etiketu na medu mám jak má být a je tam celá adresa, telefon a email. Věřím, že jakýkoliv včelař v okolí by Vám informaci rád dal, protože se jedná i o zdraví jeho včel. To samé i na KVS. Věřím, že by rádi dali i informaci na ČSV, nebo příslušném OV. Naše ZO nemá svoji internetovou stránku, není, kdo by ji udělal a udržoval. Máme ale třeba odkaz na stránkách našeho MěÚ. Tam je spojení na jednatele. Takové spojení by se určitě dalo najít i v jiných městech. Určitě na mne najdete i několikrát spojení, když si mne zadáte do vyhledávače. To jenom, že nedělám tajnosti se spojením. Tohle by pro mne bylo ze včelaření to nejjednodušší. V ZO nemůžeme vědět, že u nás chce někdo včelařit. Musí se přihlásit sám. Z toho bych opravdu vědu nedělal.
Tonda
>Tondo,vy žijete v úplně jiném světě-kdo informace chce ten si je najde.Jak jste se dostal k včelaření?Od otce nebo z rodiny?Pakliže začnete od !ničeho",tak jste v háji,protože kontakty neseženete,tak to prostě je.A já nechápu proč si mnozí hrajete na tajemný,a např.ani to proč se mnozí nepodepíšete na svou sklenici medu!

tak je to v pořádku,máte to tak jak to má být.Také mám na etiketě kompletní adresu i kontakty,ovšem tak to máte Vy u ZO zařízeno,tak to zde není.Jelikož jsem udělal svůj med jakožto Regionální produkt,tak i na webu obce je kontakt na mne.V zásadě vycházím z možností "normálního" člověka,který v první řadě hledá na webu a pak v telefonním seznamu,a věřte,že na obojím nic o ZO ani OV v mé lokalitě není.Takže jsem začal bez členství v ČSV a po nějaké době se u mne objevili tři pánové(dva z ZO a veterinář/,že v okolí je mor a jestli není ode mne.Přitom je zřejmé,že o mě museli vědět dřív.Tak to fungovalo u mne.Všude situace stejná není a tak prostě tuhle práci ZO nebo OV musí suplovat řadoví členové.

No, já jsem začal za socíku a tehdy ta informovanost byla ještě řádově horší. Jediná možnost byla přes známé a když člověk znal jméno a potom adresu, telefon nebo zaměstání, tak se sedlo k stabilu nebo psaly dopisy a často trvalo týdny, než se ten člověk vůbec sehnal k telefonu nebo než se ozval dopisem.....
Dneska člověk probrouzdá na internetu, případně i rovnou na úřadech a hned najde až desítky možností, jak lidi v nějaké neznámé ZO kontaktovat....
Akorát je to zatím hodně živelné, hodně to závisí na tom, jestli lidi v příslušné ZO něco dělají nebo ne, není to systematické....

R. Stonjek: "Jelikož se dívám na poslední sklenice, pro ty co to zajímá všechny sklenice 720 ml z Dubí stojí 3. 61 Kč. Objednávám Faccete a těch je na paletě 1512 ks..."
______________________________

Dobrý den. A jak je to s dopravným (při objednání celé palety)? Díky.

Zraje myrobalán.
Je akorát nejlepší čas projít staré aleje kolem místních asfaltek nebo nějaké zpustlé sady a najít pod stromy se zdaleka viditelnými zralými plody mladé myrobalány k přesazování ke včelám. Myrobalán je podle mých zkušeností velice vhodný jako raný zdroj pylu odolný k mrazům i obecně dost nepřizmnivým podmínkám i někde mimo zahrady u cest nebo v lese....

škodí včelám, ověřoval to někdo?

Ověřil někdo škodlivost ?

Je to normálne, že vo včelstve nie je žiadny plod?
Ak by tam nebola matka, ako ržchlo žačne klasť trubcokladná matka?

http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_Penize_Klikanec_CechovniZpravodaj.pdf

b) Cukr extra bílý
Jde o cukr, jehož barva v rozto-ku je do 22,5 jednotek Icumsa. Je to cukr převážně pro průmy-sl, kde je zapotřebí, aby cukr nezpůsobil prakticky žádné za-barvení.
c) Cukr polobílý
Cukr barva nad 45 jednotek Icumsa, nejvýše však 150 jed-notek. Obsah sacharózy min. 99,5 procent a obsah solí max 0,1 %. Tento cukr se již jeví jako žlutý.


-----------------------------------


Karel

Ano je treba se pochlubit :-))

Ale zase mate klid, nevedomost je sladka a dotace nam nekdo jiste zajisti
kdyz bude pruser. A profici pak aspon neco vydelaj...

Takovej omilanej priklad mezi lidmi co roztoce poznaji a dokazou scitat:
10vcelstev, rozbor zimni meli 29ks, neleci se, na schuzi potlesk.

Jenze ono to spadlo v jednom vcelstvu....

T.H.

>
> Nikdy jsem nepočítal VD, prováděl předepsaní ošetření a nikdy jsem neměl
> průměr nad 3 VD na včelstvo, často to byla 0. Jsem asi konzervativní
> protože neponechávám prázdné, neobsednuté souše v zimujícím včelstvu. A
> také zimuji maximálně ve dvou nástavcích B10.
> Mohu ale potvrdit, že i u včelařů v naší ZO, kteří zimují na více
> nástavcích, se více jako 3 VD vyskytlo jenom párkrát, naposled v roce 2003.
>