Včelařská konference

Gabon nezatracuji. V případě velmi silného samoření jde o velmi rychlé ochromení roztočů. Začíná být ale problém, používá-li se ale každoročně, často jen preventivně a často v rozporu s metodikou.

J.K.: "Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po dvanácti hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev."

Ono je vcelku jasné z grafů v článku
Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel (publikovaném v Moderní včelař 2/2010), že efekt KM je dlouhodobější, že roztoči padají delší dobu po méně kusech. Tomu odpovídají i moje pozorování. Důležité je, že KM omezí životaschopnost roztočů, výrazně omezí schopnost jejich reprodukce (to není z mojí hlavy, to je z literatury).

No a koncentrace KM a vhodný aplikátor (i s ohledem na produktivní a snadné použití) je další záležitost. Je dobře zpracováno v knize "Včelaříme jednoduše" od p. Liebiga. V tomto ohledu je vložení gabonu na měsíc (a po návratu z dovolené odstranění) bezkonkurenčně pohodlné. Akorát bych nerad takovou dovolenou ztrávil rozjímáním nad tím, zda již mám letos v úlech rezistentní populaci z jihu moravy ;-). Ten smajlík má odstranit dojem histerie :-).

Otázka pro odborníky je, zda ti roztoči, kteří spadli 18.7. byli natolik životaschopní že by byli schopni výrazněji ohrozit včelstvo, jaká část je schopna se rozmnožit...


PS: zajímalo by, zda diskuse neodradila původního tazatele od včelaření... Snad ne..