Archiv Včelařské konference

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 12. 7. 2010
Re: Nekladouci matka (45776) (45787)
Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí.

J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Já ne
J.B.

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.

Možná je škoda, že detailní spad uvidí jen zaregistrovaní (potom to možná někoho přiměje se zaregistrovat i když nepřispívá a počty monitorovacích stanic jsou zkreslené).

Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.

Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
:)

Radek Krušina

Libor napsal:

>Nedostatečně jsem se vyjádřil; chtěl bych formidol do včel vrazit v půli července a to na pár dní vyloženě jen proto abych viděl, zdali se budou sypat a případně kolik, a podle toho pak jednat nebo nejednat....tzn, je řeč o preventivní diagnostice, ne o léčení samotném. Podložky v půli června vložené ukázaly nulu.
..................

Osobně bych místo diagnostického léčení radi udělal odečet přirozeného spadu a do včel nedával kyselinu, když to není potřeba.

Ale možné to je.
Otázka jak moc průkazné?
Po kyselině nespadnou všichni roztoči hned a někteří jsou zřejmě neschopní reprodukce, i když přežívají.

Podle vyhlášky veteriny kdo chová včely v ekologickém chovu, nemusí léčit, když nemá přirozený spad vyšší než 3 rozotče za dn, pokud si to dobře pamatuji.
Možná je to jakési vodítko.
Nebo zahraniční grafy které se snaží zachytit jakýsi vztah mezi přirozeným spadem a rizikem možného poškození včelstva.
Taky je asi dobré včelstva pozorovat, jestli se chovají na tuto dobu normálně, nebo mají nějaký problém, a na ta problémová se kdyžtak víc zaměřit.
Máme toho před sebou dost. :)

Radek Krušina

Dne 13.7.2010 6:53, Radek Kruina napsal(a):
>
> Možná je také škoda, že v nové verzi není oddělený přirozený spad od spadu
> při léčení, samostatný spad při léčení se nedá zadat, takže se nedá na
> jedné stanici odlišit přirozený spad od spadu při léčení.
>
> Ale systém je ve vývoji a zatím ve zrodu, tak uvidíme, co se osvědčí.
> :)
>
> Radek Krušina
>
>
Zkusím to uvést na pravou míru. Spad přirozený a při léčení je
samozřejmě rozlišen (vidíte to např. v tabulce zamoření u Vaší stanice).
Jen se obojí zadává zvlášť - jak zamoření (spad), tak léčení - obojí na
samostatných formulářích. Spady zadané v době léčení potom systém
zpracovává jako spady při léčení.
Jak na to teď koukám, tak v popisu práce se systémem není nic o tabulce
zamoření. Pokusím se to napravit.

Díky za reakci.
Milan Čáp

Díval jsem se na internetu na cenu oddělků a nenašel jsem vyšší než 1000 Kč. Kdo vlastně prodává v Moravskoslezském kraji ty oddělky za 1500?
Neznám podmínky dotace v Moravskoslezském kraji, je v podmínkách, že ten oddělek musí být zase tady z kraje, takže vzniká určitý monopol? Jinak se mně totiž zdá nemožné, aby včelaři za tak vysokou cenu oddělek udali, když jsou nabídky odjinud za 800 nebo 1000 Kč. Fakt je, že asi před dvěma roky jsem se na oddělky díval a třeba pro mě dopravně nejdosažitelnější nebyly oddělky tady v Moravskoslezském, ale níže od včelaře kdesi u Valašského Meziříčí. Ty z pod Pradědu nebo ty z Bruntálska od Kolomého byly pro mě dopravně dál a kolem Ostravy jsem výrobce oddělků nenašel....
Jinak náklady na oddělek mně vycházejí do takových 400 Kč. 100 - 150 Kč je na odebrané rámky s plodem a zásobami plus další rámky do těch 6 -10 plástů, do stovky se musí vejít přepravní bednička pro oddělek, další 50 - 100 Kč je na amortizaci nástavku, dna, víka, stojanu či obecně chovného zařízení a dalších věcí nezbytných pro oddělek, které jsou tím hlavní část roku zablokovány pro hlavní včelstva no a zbytek do 400 je na vyřizování povolení a dalších administrativních nákladů.
Takže to, co dostanu za prodaný oddělek navíc nad 400 je čistý zisk.
Fakt je, že o produkci odělků, když vidím tu cenu v budoucnu docela vážně uvažuji, výroba a prodej oddělků by mě docela i bavilo. Zadováky jsem nezlikvidoval jako mnozí jiní, ale skladuji je a v každém zadováku dvojáku by bylo v pohodě místo na 4 oddělky, takže kapacitu na hezkých pár desítek oddělků za rok bych měl..... ty úly by mohly ještě docela dost vydělat.
V pásmu moru nejsme a nikdy jsme nebyli, varaóza se vyřeší zvýšeným úsilím, test na mor plodu v zimě udělá a to by myslím mělo k povolení prodeje stačit.....

Zdravim pane Gruno,

je pravdou, ze oddelku delam jiste mene nez Vy. Zadny zisk neni bez nejake namahy. Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum. Zatim si stojim. Vim, ze nekteri delaji oddelky triramkove, tam to jede jako na bezicim pase. matky z oplodnacku, k tomu jeden az dva plasty s plodem a rychle pryc.

P.

Podminky dotaci z Moravskolezskeho kraje:

oddelek musi byt nejmene 5 ramkovy- musi byt z vyssiho chovu, takze registrovany chov nestaci, musi byt slechtitelsky- na stesti si jej muzete poridit z cele CT, neni ohraniceno jen MS kraj.
Farma Kolomy ma status slechtitelsky chov- oddelky 5 ramkove prodava do 30.6 za 1200 CZK po 10.7 za 1300 CZK/ks. Tyto ceny zjitite jsou bez DPH, takze + 20 % a jste na tech 1500 CZK vcetne DPH.

Vzhledem k tomu, ze jsem jiz 100 % presel na nastavky a tech cca 40-50 ks univerzalu mi zustalo a protoze byly v dobrem stavu, tak jsem si je nechal a pouzivam je na oddelky. Jsou tlustotene dobre izolovane, coz je pro oddelky optimalni.

PZ

Kolomý se mi neobjevil ve vyhledávači, asi na webu nepoužívá klasické html, ale nějaké "vylepšení" které roboti vyhledávače nepřečtou.
Ale Kolomý je podnikatel, určitě si to dobře propočítal, tak asi potom si lidi kupují i ty oddělky za 1500.

Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší. Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny. Jiří

xxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811)

Jan Bűrgel napsal:

>444 monitorovaných stanic, přibližně 50 000 včelařů představuje pouze 0,1% včelařských stanovišť....
>Ačkoliv toto nizké procento monitorovaných stanic neznamená že výsledky jsou nesprávné,znamená to že zájem o monitoring je velmi velmi malý.
.................

Mě to vychází na 1%.
:)
Osobně si rád prohlédnu jak jsou na tom jinde, i když by aktuálních výsledků mohlo být více, hlavně v tomto období.
V každém případě to asi nikomu nenahradí vlastní sledování spadu.


:)

Radek Krušina

Kupuji,

pokud vim, tak loni, uz od konce cervna byl stopstav, vse vyprodano.

My jsme jich brali 15, takze jsme museli sice dojet az do Svojanova ( u Sviatav), ale meli jsme 6 ramkove, misto 5 ramkovych a uspora, nepocitaje plyn do auta byla 7 500 CZK.

P.

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod. >Tímto lehkým píchnutím do "včelího hnízda" samozřejmě netvrdím, že spad nemonitorují, jen k tomu srovnání, jak jsou na tom jinde, jaksi tímto nedochází. To je dle mého škoda. >Kromě toho jsou vzdálenosti jednotlivých stanic zatím stále příliš veliké. Ale třeba se to časem zlepší.
>Zatím jede každý spíš sám na (a za) sebe ... A to jistě nebyl princip VMS. Nebo se mýlím? Klidné dny.
............

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

"B.G.:Pokud je příznivé počasí, rozklade se většina kvalitních matek 7-8 den od líhnutí. Kvalitnější matky se rozkladou dříve, méně kvalitní později. Neplatí to ale bez výjimky. Toleruji rozkladení do 10. dne, ostatní brakuju. To ale platí jen za ideálního počasí k oplození. Pokud matka neklade ani za 2 týdny, téměř jistě je vadná."

========================================================

Zažil jsem vskutku neobvyklý případ,kdy ve vyšším chovu se nám INSEMINOVANÁ matka rozkladla teprve asi po 35 dnech.Matky inseminované se dvakrát narkotizují CO2 právě kvůli rozkladení po umělém oplození.Protože byla"vyřazená",tak jsem si ji vzal domů.Kladla normálně a co je nejlepší,že u mě vydržela plných 5 sezón a celou dobu jsem od ní odebíral plemenivo(jinak perfektní materiál,mimo jiné dodnes chodím do včel jen v kraťasech,absolutně mírné).Teprve letos na jaře už v úlu nebyla,někdy na podzim si musely vychovat novou.
Uvedený případ nelze brát jako vodítko,je to jen příklad,co všechno je možné.

Poslední 3 roky toto cíleně sleduji. Přesně sleduji dobu líhnutí a počátek rozkladení. Po letošní sezóně budu mít tato data od téměř tisícovky matek. Biologická hranice pro počátek kladení je 6. den. Toho ale dosahují jen některé matky a za ideálních podmínek. 7. den rozkladení je v květnu běžný. Později se průměrná doba rozkladení asi o den prodlužuje. Mám v úmyslu materiál publikovat v Moderním včelaři. Snad se k tomu přes zimu přinutím :-).
Broněk Gruna
---------
J.B.
Opravdu jste se setkal s matkou která kladla za 7 dnů po narození.

Radku, když to vezmete takhle, tak je "těžko říct" vlastně cokoli. Ta otevřená možnost sdílet informace je dobrá a cenná a stála jistě spoustu práce. Ale máte pravdu, že to nejde bez těch, co tam ta data dají ... Takže naprostý souhlas. Vidím to tak, že pokud se do systému přihlásím, tak je to především proto, že chci výsledky svého monitoringu sdílet s ostatními ku prospěchu mnohých dalších kolegů a sám se cosi dozvětět o tom, jak jsou na tomi ostatní. Ano, počítání roztočů je pracné (mám výhodu v tom, že mám včelky na zahradě a každé ráno k nim zajdu, vezmu podložku, odnesu domů a s lupou do ní moudře zírám). Bere to čas, ale je to čas pro včely i pro budoucno, řekněme, jakkoli to zní jako fráze, a já si to tak nastavil. Chápu, že pro jiné kolegy to může být mnohem složitější. Zadat data do VMS je pak již jen otázkou pár minut, nanejvýš. A v tom je ten problém, asi, ne? Mě trochu deptá, že i řada kolegů, kteří propagují tento systém a vlastně ho svým způsobem "representují", data do něho neposílá. Myslím by měli jít (trochu demagogicky řečeno, samozřejmě) jaksi příkladem, ne? Je to zajisté jen na každém účastníku projektu. Ale když už jsem se přihlásil ... Omouvám se, nechci být za jakéhosi novodobého svazáka, ale já prostě ten systém tak pochopil. Samozřejmě: je to osobní volba, zda se přihlásím, čili nic ... Rád dám k dispozici svá data, ale také bych se rád dozvěděl, jak jsou na tom ostatní koegové, zejména v okolí. A tu vidím prostě problém, který ale chápu jako podstatný vzhledem k cíli projektu ... a tu šedou barvu koleček tak nějak nechápu ... Takže: komu "šťouch" patří? Inu, snad se to časem dozvíme pohledem na mapu VMS. Je zrovna ten pravý čas, myslím. Vše dobré a co nejméně roztočů všem přeje J. Matl.
xxxxxxxxxxxxx
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820)

J. Mátl napsal:

>Dovolím si malý "šťouch". Když se podíváte na mapu VMS, tak vidíte, že většina koleček má šedivou barvu, tedy nezadávají údaje. A to i u těch nějvětších propagátorů moderních metod.
xxx
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
Autoři varroamonitoringu otevřeli možnost jak sdílet nějaké informace.
Bez těch, kdo budou přispívat to ale nejde.

Já když jsem zjistil, že stávajíccí systém s povinným a nařízeným jednotným léčením mi nedokáže včely před varroázou ochránit, hledal jsem jak dál.
Začal jsem počítat roztoče kvůli tomu, abyh měl přehled o svých včelstvech.
No a když už jsem to měl spočítané, tak jsem se i připojil k těm, kdo byli ochotni informace poskytnout druhým.

V každém případě ale počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.

Myslím, že motivace k monitorování spadu minimáně v období červen až září je pro každého primárně přehled o svých včelách.

Pravdivým zveřejněním těchto informací by bylo možné informavat také druhé o vývoji jinde, ale pro mě je zásadní informace z mého počítání.

Radek Krušina

Je normálne, že všielky už teraz vynášajú trubcov? Nie je to zavčasu?

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Regoval jsem na Karla a vyjadril svuj pocit, ze je mene namahave ( fyzicky - drina) vydelat penize medem oproti oddelkum.-
------
Pokud si pamatuji, tak já reagoval na tvrzení že oddělek za 1500 je předražený.

Nevím, oddělek pod 1000 bych komerčně v ČR bez dotací asi nedělal. Při individuálním prodeji.
Druhá věc je, že je tam zřejmě nějaká dotace na matku pokud je producent oddělků chovatel matek ČSV. Takže ta cena není jen těch 1500.
Takže je to zase o podmínkách trhu.
K těm dotacím se dostává zase jen určitá skupina. A peníze se točí a daně platíme. :-)

Karel

Co když někdo loni do včel pral léčiva přes normu a pro jistotu ještě na jaře natíral, teď do varoamonitoringu hlásí minimální spady a přitom přes dvě tři stanoviště dál pouhých 2 kilometry daleko je roztočů ve včelstvu namnoženy na blízký kolaps?

je to tak,

na jedne strane sebrat, na druhe strane rozdat.

Uvidime, jak dlouho to tak pujde.

P.

Jinak oblíbenou praxí kdysi u některých včelařů bylo udělat v tuto dobu nový silnější oddělek či zrovna výměnu matky s osiřením, trubci se potom shromáždili tam. A jak pominulo vyhánění trubců, po takovém cca týdnu, mohli se potom do ostatích včelstev i vracet. Pamatuji si na pokusy dělat pozdní odchov matek ke konci července až v srpnu, kde se tady tím zajišťovali trubci.

Pokud na stanovišti snůška náhle skončila, už by i mohl být na vyhánění trubců čas.

Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu.

Robia to bez ohľadu na to či skončí znáška alebo pokračuje. Výnimku tvorí obdobie, keď včelstvo v tomto čase robí tichú výmenu TV, v takom čase v predstihu vždy!, ošetruje trúdí plod, aby si zabezpečilo samčí faktor, bez ohľadu že sú to bratia budúcej matky.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

"Nechcem vám brať vlastné presvedčenie, ale vyháňanie trubcov je biologický jav vždy závislý od jediného momentu, skončenie rozmnožovania (myslím tým zmnoženie včelstva rojením). Ak tento moment vo včelstve pominie, včelstvo je s matkou (môže byť mladá alebo i dvoj a trojročná)spokojné, trúdov ako takých (trúd je samčieho rodu), začnú ich najskôr vymedzovať na jedno miesto v úli (obyčajne na jednu bočnú stenu) a postupne po vyhladovení ich vyháňajú a dokonca nasilu odstraňujú. Vyháňanie nemusí preto spadať do jedného termínu. "
No, já zas teorii tam moc nestuduji. Ale co vím, vyhánění trubců nastává skutečně obvykle u všech včelstev na stanovišti najednou a obvykle se kryje s prudkým ukončením snůšky nebo se snůškovou přestávkou. Nejlíp to asi je vidět tam, kde je dobrá snůška z lip malolistých, protože tam často po lipách následuje prudký pokles nabídky sladiny, někdy i prakticky na nulu. Nepopírám, že je to s ukončením rozmnožování těch včelstev, ( pamatuji kdysi rojení běžné ještě v červenci za květů lip) jenže podle mého názoru je právě to ukončení rozmnožování spojeno s ukončením snůšky v červenci, takže na stanovišti to bývá v podstatě najednou u všech včelstev.
Zkušenosti potom ukazují, že pokud se obnoví snůška nebo se krmí na zimu, tak se trubci po nějakém týdnu začnou ve včelách objevovat ojediněle znova a jsou tam ještě v srpnu. A zkušenosti taky ukazují, že pokud v té době je na stanovišti oddělek nebo včelstvo bez matky, trubci se do určité míry v něm shromáždí a potom po nějakém týdnu se zase rozlétávají po těch včeltvech, která je předtím vyháněla, takže těch trubců je potom na stanovišti znatelně víc než v předchozím případě.

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

OK, Karle, mě Tvá poznámka inspirovala k dotazu o metodě. Protože pokud bys monitoring zvládl na jisté základní úrovni spolehlivosti i bez podložek, pak je to, myslím, věc hodná širší debaty. Sám - jsa elévem - zkouším vše, od podložek přes zkoumání trubčích larev až po flotaci, kterou jsem začal dělat od července. Také mám už dost velké procento volné stavby a v ní, jelikož jsem s ní letos začal, logicky vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout. Jen si říkám, že masivní spad bych asi jistě zachytil. Dnes jsem našel 1. roztoče na podložce. Odstranil jsem zábrany proti stavění v podmetu, aby to spad teď nekomplikovalo. Ale dle dosavadních (jakkoli malých) zkušeností si to bez podložek nedovedu představit, ačkoli je i tato metoda u nástavků občas problematická. Šlo by to pro začátečníka ještě rozvést? Myslím to helfne i ostatním. Přece jen se to teď láme a kdo ví, co se z toho letos vyvyne ... Díky a ať se daří! Jiří

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)

Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :)
------------

Do mě klidně štouchej :-)

Já se přiznám, ani nemám podložky? Ještě. A doufám, že bez nich vydržím.

Buď neplatí předpoklad, že trubčí plod je preferován, a nebo nejsou VD. Zatím si vystačím vidličkou při medobraní.

Ale zadám to tam, i když je to spíše subjektivní hodnocení než nějaké obj. kritérium.
Ona je trubčina a trubčina. U mě je díky volné stavbě kombinována s dělničinou a věřím, že to může VD přitáhnout.
Ale že by VD bloudil po úle a volal: Haló. neviděli jste někde stavební rámek s trubčinou?" to asi ne.


Karel

Vyvine, pardon, vedro ... :-)
xxx
kdo ví, co se z toho letos vyvyne ...

Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji

kde koupit skenice na med jsem z UL

kde koupit skenice na med jsem z UL

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.

Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.

Tady se vyvinul druhý extrém, a někdo má za to, že když vidí VD, je to jako kdyby vypuknul tyfus.

Problém je, podle všeho,když je blbý rok, včely jsou slabé nic nevydrží a na Vd se nabalí virozy. Bez viroz vydrží včelstvo v pohodě spad 1-2tisíce po prvním léčení. A to je asi napadení, kdy to padá při normálůním vývoji ve včelstvu už červenci.

Keine Panik :-)

Karel

>KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822)
Těžko říct komu ten šťouch vlastné patří. :) <
-----------------------------------------------------------
Myslím si, že všichni včelaři v celé republice mohou být v naprostém klidu. Roztoče mít již jistě nebudou. Všichni roztoči i kleštíci :o)) z celé střední evropy si totiž udělali potlach na mé včelnici :o)). Alespoň tak mi to při pohledu na mapu spadů v monitoringu připadá. Nechci při tom sahat nikomu do svědomí. Ono udělat ze sebe blbce, který má mnoho roztočů, to chce již skutečně náturu. Ti kteří spad sledují a jsou klidní nízkou úrovní počtů spadlých roztočů, by skutečně měli nasadit Formidol. Formidol je jako diagnostika vynikající. Možná, že budou překvapeni náhlým spadem, ale také zavčasu varováni. Ano ano přátelé, nepřítel, "ale čo to tárám", roztoč a pro zatvrzelé kleštík, ten nikdy nespí. To se ukázalo v minulosti již několikrát. Výhodou kyseliny mravenčí je to, že nám po aplikaci ukáže jak na tom vlasně jsme, zda můžeme být klidni, "oder nicht". Pro léčebné účely má však kyselina mravečí mnohá obtížně zvládnutelná úskalí. Rozdílná síla včelstev, náhlé změny venkovních teplot, správné umístění aplikované látky v úlech, různá vlhkost vně i uvnitř úlů... Zkrátka, zde neexistuje jednotná a vždy stoprocentně fungující metodika. Formidol, popřípadě i jiná aplikace nám ale velmi rychle ukáže, zda roztoči jsou či ne. A to je deviza se kterou bychom měli počítat.
Vše dobré a bez roztočů ... JK

>kde koupit skenice na med jsem z UL<
Zkuste to v Dubí. Tam se vyrábí. Musíte ale vzít celou paletu. Já je jinak kupuji na včelí farmě v Lomu u Litvínova jako kusovku.
JK

J. Matl :počítání roztočů je něco na víc, na co jsme dosud nebyli zvyklí. Pro mě to znamená, že víc času než ve včelách věnuji počítání roztočů.
J. Burgel to pro mne je časově nenáročné počítání roztočů.

Čím počítám častěji v intervalu 12 a 24 hodin to je jednodušší a rychlejší.
Natrhám A3 papíry večer,dojdu ke včelaám, vytáhnu podložku, položím papír a zasunu. ráno dojde ke včelám vytáhnu podložku i s papírem a dám si ji k očím počítám, poklepávám na podložku, je tam trochu měli a většínou žádný roztoč. nakonec do podložky silněji klepnu a všechna měl spadne na zem, ve včelíně s tím musím ke dveřím a klepnu to ven.
Za 10 minut projdu asi 15 až 25 podložek. Píši si počet mravenců a roztočů na A3 papír

Roztoči tam nejsou protože je brzy , oni přibudou.
J.B.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Díky, Karle, k této metodě jsem prakticky dospěl, akorát neumím občas přesně odhadnout, které buňky jsou ty pravé a občas se trefím do mladší larvy. Ale kdyby tam roztoč byl, tak by byl jistě vidět. Jsem rád za další zkušenost. Ostatně ten první roztoč, kterého jsem včera našel, mi paradoxně udělal docela radost: měl totiž řádně pomačkaný krunýř a myslím, že jen polovinu nožiček ... Zjevně si ho holky podaly ... Tož díky a ať se daří! Mimochodem: na hasičských zbrojnicích bývá nápis: Vlasti zdar - ohni zmar! Jestli my bychom si to neměli transformovat na roztoče (a jeho rodného bratra kleštíka ...) :-) Jiří


xxxxxxxxxxxxxxxxx
KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725) (45728) (45765) (45766) (45798) (45799) (45803) (45811) (45813) (45820) (45822) (45835) (45836)

JM:
..... vysoké procento trubčiny či jakýchsi přechodových buněk. Takže do nich hojně vrtám a nic ... To vše samozřejmě s vědomím, že oči jsou omezeny v kvalitě a člověk může leccos přehlédnout
......
Nešťourej, vem odvíčkovací vidličku, zapíchni jim to kolem hlav a vytáhni. Pokud nešáhneš na nejmladší, vytáhneš většinou perleťově bílé trubce. A na nich, tedy dole - na zadkách jsou roztoči - pokud jsou - velmi dobře vidět. To nepřehlédneš, na úplně bílém pozadí.
Takže když to děláš takto tak roztoči nejsou.
Keine Panik :-)

Karel

Zdravim, ja kupuju zde a jsem spokojen: http://data.newmp3.cz/
T.H.


2010/7/13 iva Němcová <ivanemcova/=/seznam.cz>

> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji
>

přítel měl od kolomýho oddělky,byl nespokojenej...letos honí každou kačku a asi to ojebal,prej je bez medu

svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....

Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce).
Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro. Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo. Když kmenové včelstvo posuneš, již druhý den tam bude podstatně méně včel a matka se hledá dobře, je tedy lépe ji najít a zlikvidovat a přidat přes noviny v tom případě můžeš hned.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?m?na matky
> Datum: 13.7.2010 23:05:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.
>
>
>

"Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."

Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým výsledkem....

To:Radek Hubač
Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.

"Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp. její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel (musí být sama v klícce)."

Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení, předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....

"Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku přes medocukrové těsto ne na ostro."

Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek. Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je velice spolehlivé.

"Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš původní včelstvo."

Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna, musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou a mladými včelami z úlu původního včelstva.
Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška, tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.

Pán Turčani, ak to možem zhrnúť, tak včelstvo má matku, nemá znášku a nepripravuje sa na tichú výmenu. Tzn, že ešte skontrolovať a zobrať medik , zakrmiť , preliečiť a znova čakať jar?

Presne tak.

P.K. napsal:
>svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou dobrý....
......................

Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad, jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na tomto mém stanovišti s gabonem.
Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s tím má zkušenosti.


A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.

Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
:)

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky? Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1. Díky.

Pre začiatočníka je škoda dávať zložité rady. Pri pridávaní M, musí včelár postupovať uvážlive, má v rukách kapitál, ktorý nezískal zadarmo. Mohol by som Vám dať 100% radu na prijatie matky, ale musíte prejsť určitým vývinom, aby Ste to dokázali.
Preto ponúknem Vám trochu zdĺhavú ale istú radu a o to ide.
Píšete "budu mít oplozené M F 1", to značí, že ich nemáte.
Tak už v tomto čase odoberte matky z úľov a včelstvá ponechať na na samé seba minim. 7-8 dní, začnú robiť náhradný -nouzový chov matiek. Po uplynutí tejto doby vylámte MB z NCH a pridajte oplodnené M v pridávacej klietke. Vypúšťací otvor uzatvorte cukromedovým cestom (dobre tvrdé) a vložte do rozšírenej uličky, aby včely mohli CMC vyjedať a matku uvolniť. V tomto čase už včely matky s novou materskou látkou včely prijmú medzi seba.

Je to dlhšia doba, ale je istejšie vsadiť na takýto postup, aby prijatie bolo 100%-né. Samotné včelstvo odialením plodovania nič nestratí a rýchlo stratu dobehne. Uvedomte si jedno, ak je človek netrpezlivý a stratí o matku v tomto čase, tak stratí oveľa viac, drahú M a získa nakoniec slabé včelstvo do zimy, ak nie aj o včelstvo.
A spôsob si vyberte sám,najlepšie pridanie konfrontovať so skúseneším včelárom osobne.

Ještě jedno poučení
nejspolehlivější je matku prodat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 08:55:27
> ----------------------------------------
> "Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období matky?
> Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1."
>
> Podle mně nejlépe když najdeš podrobný popis postupu třeba v nějaké
> zakoupené knize nebo na stránkách nějakého solidního včelaře. Postup musí
> být podrobný proto, aby všechny kroky byly i tobě jako začátečníkovi jasné
> a jednoznačné a nebyla to nějaká loterie, kde by si jen hádal, jak se co má
> udělat. protože stačí jeden krok udělat trochu jinak a přijetí se
> nepovede. Popis by měl být dlouhýaspoň na jednu stránku A4.
> A potom se tady diskutuje pořád dokola, jeden tvrdí, že určitý postup je na
> nic a je špatný, protože jemu se to podle něho nepovedlo, druhý totéž
> vychvaluje do nebe, protože on o dělal mnohokrát a vždy s dobrým
> výsledkem....
>
>
>

Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se tam mohl opakovat rok 2007,
------

přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.

Díky všem za lidový výzkum. :-.)

Asi se taky půjdu podívat po nějakých podložkách :-)
Abych si ověřil svoje "koukání".

Karel

Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)

Karel

Polšek napsal: Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky....


Nevím, jestli jsi sis všímal feromonu podrobněji v praxi. Jde pouze o hruď matky, zadeček nemá smysl roztírat, jdou v něm leda výkaly. Párkrát jsem již pozoroval, když jsem zamáčkl matku třaba rozpěrákem, který zůstal odložený v maringotce, že ještě po 2-3 dnech hrstka včel navštěvovala rozpěrák a snažila se najít matku. Není to tedy o hodině. Pak taky píšeš, že by to včely ani neměli poznat. Myslím si, že vůbec nejsou hloupé a chybějící matku registrují velmi brzy. Pokud je v úlu jiná matka a zvláště je-li rozkladená přijmou ji většinou, ale jsou včelstva, které za každou cenu preferují odchování svojí vlastní matky a zruší každý přidaný matečník nebo přijatou cizí matku brzy vymění. To ale neber jako kritiku vidím takové postupné doplňování pozitivně, třeba bychom kolektivně takhle mohli dát dokupy něco rozumného, jako doporučené postupy pro začátečníky... K tomoddělku - plodu nad mřížku bych ještě doplnil, že se mi jako optimální jeví Tvůj postup udělat s předstihem alespoň 7-9 dní, kdy po této době je všechen plod zavíčkovaný a pomalu začínající se líhnout. Mladušky jsou pro jakékoliv rizikové přijetí matek nejjistější. Po přemístění oddělku je třeba dát oddělku vodu, ztratí létavky, a pak máme konečně oddělek bez možnosti ochovu nové matky a bez starých včel. Stále zdůrazňuji, že pokud chceme mít jistotu, nesmí mít včely jinou šanci!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 09:36:57
> ----------------------------------------
> To:Radek Hubač
> Dovolil jsem si postup doplnit, protože podle mého názoru v původním
> úsporném tvaru byl pro začátečníka velice obtížně proveditelný.
>
> "Ahoj, pokud jsi schopen najít matku, tak doporučuji starou matku (resp.
> její hruď) omačkat o přidávací klícku s novou matkou bez doprovodu včel
> (musí být sama v klícce)."
>
> Tady se postupuje běžným způsobem, to znamená, že se samotná matka vkládá
> do klícky, uzavře medocukrovým těstem, vloží do včelstva, kde byla odebrána
> stará matka a včelstvo nechá v klidu, aby si na vůni nové matky zvyklo. A
> za takové 2 - 3 dny, až se kolem klícky shromáždí jen včely ochotné matku
> přijmout, které ji ještě navíc krmí přes sítko, včely těsto vyberou a matku
> vyvedou ven. Rozetření staré matky na klícku je potom vylepšení,
> předpokládá se, že rozmačkaná matka dá první hodinu klícce vůni té původní
> staré matky, která se pozvolna změní na vůni nové matky.... Takže v
> optimálním případě by včely ani neměly zaregistrovat změnu v matce.....
>
> "Pokud nejsi schopen matku najít, udělej oddělek pouze ze zavíčkovaným
> plodem, stačí ho nechat hodinu, aby si uvědomili osiřelost, přidat matku
> přes medocukrové těsto ne na ostro."
>
> Asi nejlepší postup bude, že se rámky s plodem jeden den vyberou, otřepou
> od včel, když už jsi nenašel matku, aby tam hloupou náhodou nebyla a vloží
> nad mřížku. Druhý den se rámky se včelami prostě jen vyberou a je oddělek.
> Ve kterém stoprocentně není matka. Navíc z něho při vyndávání z medníku
> odletí většina starších včel, které jsou při přijímání nové matky největší
> problém. Takže přidání nové matky v klícce uzavřené medocukrovým těstem je
> velice spolehlivé.
>
> "Až matka bude klást -cca do týdne, uděláš přeléták na oddělek( kmenové
> včelstvo posuneš kousek dál a na jeho místo dáš oddělek kterému musíš
> rovnou dát alespoň 1 nástavek navíc) a po dalším týdnu přes noviny přidáš
> původní včelstvo."
>
> Kolem nové matky a jejího plodu vznikne vlastně nový oddělek, takže nová
> matka se přidává už jako oddělek, ne jako matka. Přeléták je potom
> vylepšení, jak najít původní matku, když v původním úlu stará matka najít
> nejde. Po výměně úlů zalétané létavky víceméně automaticky vlétnou do úlu
> na původním místě. Proto musí být oddělek s novou matkou plus přidané
> prázdné nástavky s plásty ve zhruba stejné velikosti a podobě jako původní
> úl, aby tam létavky vletěly. Oddělek s novou matkou nesmí být hned u česna,
> musí být nahoře. Létavky by jinak z česna šly do oddělku s novou matkou a
> než by se rozkoukaly a zjistily, že jiná matka v úlu není, pronikly by do
> oddělku a matku s cizí vůní by zabily.
> Potom vlastně zůstane včelstvo s novou matkou a s mladými včelami z oddělku
> a létavkami z původního včelstva plus něco jako "oddělek" se starou matkou
> a mladými včelami z úlu původního včelstva.
> Pokud se nemá zvětšovat počet včelstev a má se ještě využít nějaká snůška,
> tak se "oddělek" po zamáčknutí staré matky a prvních projevech osiřelosti
> přidá přes ty noviny. To je po nejméně takových 2 - 3 dnech po utvoření
> přelétáku, až se nová matka a její plod v původním úlu zcelí s včelami od
> staré matky, postup dostatečně spolehlivý a bezproblémový.
>
>
>

Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
2007 si myslím přijde až na přesrok.
Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve
druhém jen pár.
Začal jsem sledovat spad - zatím u nekterých sledovaných je to mezi 2-3
roztoči denně.
Sice je tlak silný a budu muset nasadit KM, ale v roce 2007 to bylo
podstatně horší - hlavně to přišlo daleko dříve.

Milan Čáp

Dne 14.7.2010 10:16, Radek Kruina napsal(a):
> P.K. napsal:
>
>> svatá pravda ,důvěřuj ale prověřuj,myslím že zimní výsledky nebudou
>>
> dobrý....
> .....................
>
> Když shrnu svoje výsledky z monitorování, tak v Hustopečích takový spad,
> jako je teď v červenci, byl loni až v srpnu.
>
> Spad jaký je teď na stanovišti ve Vranové, podle mě signalizuje, že by se
> tam mohl opakovat rok 2007, pokud se situace nějak nezmění, nebo pokud
> nezabere případná potřebná léčba, jako se to stalo zřejmě v roce 2007 na
> tomto mém stanovišti s gabonem.
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají. Potom
> je otázka, jak včelaři budou umět ošetřit včely kyselinou, když málokdo s
> tím má zkušenosti.
>
>
> A to jsem ve spadu ještě daleko od výsledků, které má přítel Křapka.
>
> Takže souhlasím s tím, že bdělost je na místě.
> :)
>
>
>

KaJi napsal:

>>Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
------
>znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.

>Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
..........................

U nás je to trochu jinak.
Veterina letos povinně gabon nenařizuje a v podstatě to nechává na ZO.
Navím jak v jiných okresech, ale na Břeclavsku jsme tomu rádi (alespoň někteří :)), že veterina povinně gabon nenařizuje.
Kdo neuvidí na vlastní oči uhynulý plod v září v úlu bez včel a uprostřed toho plodu viset gabon, tomu možná nevěří. :)

Takže problém tu je spíš, že v minulosti většina spoléhala na gabon (který včelstva neochránil, spíš mnohde přežila jen ta odolnější proti roztoči či lépe přeléčená v zimě do fumigace), a málokdo léčil kyselinou, takže to včelaři nemají osahané.

Bohužel asi letos bude víc roztočů než v předchozích dvou letech (alespoň u nás), takže kdo to nebude s kyselinou umět, nebo se na to vy..., tak potom bude bečet, že ty gabony zase tak špatné nebyly, i když příčina bude zřejmě jinde.
V roce 2008 se asi nemuselo v létě léčit vůbec a nic moc by se nestalo v loni už to bylo drsnější, ale mnohé by přežilo (a přežilo) i bez léčení.
Ale letos jestli se něco nezmění, to může být bez letního léčení problém veliký. Uvidíme za měsíc. :)

A můžeme se možná zase těšit, jak se bude nařizovat gabon, a tak furt dokola (červený šátečku kolem se tóoč...) :)

Radek Krušina

Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da. Z
toho co jsem tak mluvil s kolegy to u nas budou vsichni...
Ono je to ted tezsi se rozhodnout co dal, rano v pet litaj jak o zivot...
Ja uz mam jedno stanoviste v leceni a docela se to sype, na tento vikend
mam vytypovane na leceni dalsi asi 3 vcelstva, ktere vystupuji z rady na
zbylych stanovisti.

Z toho, ze mam roztoce a priznam to se vubec necitim jako blbec, naopak mam
pocit, ze to mam oproti minulym letum vice ve svych rukou, nebo alespon o
problemu vim a snazim se ho eliminovat. Samozrejme prekvapeni muze byt
nemile, ale daleko vetsi strach je z neznalosti, verim ze podlozka naznaci
problem dostatecne dobre....

No a ze to nezadavam do pc je z lajdactvi, nedostatku casu. Zkusim to
napravit...

T.H.



> Jak to tak pozoruji, tak letos budou problémy v některých oblastech. Rok
> 2007 si myslím přijde až na přesrok.
> Dal jsem pokusně formidoly do dvou včelstev na stanovišti, které bývá
> každý rok zamořeno. V jednom spadlo po asi 5-ti dnech 52 roztočů, ve druhém
> jen pár.
>
>

KaJI napsal:

>přátelé co máte to "štěstí" že máte roztoče udělejte pro klid mé duše malé zašťorání vidličkou v trubčině a napiště co jste viděli.
>Docela by mě zajímal, zda existuje ona preference trubčiny.
......................

Ve Vranové je to problém, mám to 80km a pojedu tam asi až koncem července. Potom tam třeba rýpnu, jestli ještě trubčina bude.

V Hustopečích je zatím spad o dost menší (i když větší než vloni v tuto dobu), ale u dvou včeltev mám větší spad který budu sledovat, tak kdybych do nich šel dát kyselinu, zkusím "rýpnout" do trubčiny (když nezapomenu vidličku). :)

Možná jen taková malá informace.
Asi před měsícem u včelstava č.8 v Hustopečích jsem bral nějaký med, zapomněl jsem jim dát až nahoře jeden rámek a včely tam mezi medem vystavěly trubčinu.
Matka tam vyběhla a zakladla.
Než jsem to vyvařoval, pár dnů mi to leželo v bedně a plod začal zřejmě hynout.
No a tehdy jsem viděl jak pár roztočů vylezlo z plodu ven (cca 5 ks na velikost plohy plástu 39 x 24).
Mometálně má včelstvo spad 0, ale roztoči tam jistě jsou :)

Radek Krušina

Dne Tuesday 13 of July 2010 19:52:02 iva N?mcová napsal(a):
> Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem
> děkuji

dobry den,

levne prodavaji v
O-I Sales and Distribution Czech Republic, s.r.o.
Dubi u Teplic.

Tel : +420 417 517 230

ale musite vzit celou paletu po 1408 kusech.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, já jsem měl to štěstí nebo smůlu, že jsem se mnohokrát dostal k psaní různých postupů a návodů i k jejich používání.
Účinný návod, případně rada je potom jen tehdy, když ten pisatel ví nebo odhadne všechny detaily či podrobnosti, které pro uživatele toho návodu nejsou samozdřejmé a všechny tyto věci tam popíše. Stručný návod v pár větách stačí zkušenému včelaři, protože spoustu těch samozdřejmých věcí samozdřejmě automaticky udělá nebo je provede díky svým znalostem nejoptimálněji i vzhledem ke svým podmínkám. Které mohou být odlišné od pisatele návodu.
Ale začátečník ty samozdřejmosti nezná, ty musí být pro něho všechny popsané nebo si je pracně musí sám najít někde jinde. Nebo se při provádění do nich pokusí trefit a potom to je o pravděpodobnosti, jak velký je rozsah použitelnosti, kdy se výměna matky povede a jaký je rozsah nepoužitelných oblastí, kdy se přidání matky na 99 % nepovede.....
Už jen pouhý popis různých klícek, ke kterým se může dostat je na nějakou stránku.....
Vložit klícku s matkou do včelstva, kde vložit, do kterého plástu vzhledem ke včelám a plodu, jak vysoko, jak to konkrétně provést, jak se při tom chovat.....jenom toto je taky na delší popis.....

S tou matkou a rozetřením hrudi, asi máš pravdu, tohle jsem já zatím ani nedělal ani nestudoval, zase by to chtělo pár upřesnění, třeba něco jako starou matku usmrtit píchnutím špendlíkem do hrudi, tam je myslím její mozkové centrum, oddělit zadeček, křídla a hlavičku, hruď rozetřít o klícku na místech buď kde je pletivo, přes které bude nová matka krmena nebo kde je naopak masiv dřeva či plastové stěny, to nevím...

S tím kolektivním dáváním postupu dohromady, jí jsem to sice začal, ale vidím to jako dost problematické, protože určitě máme vzájemně různé podmínky. Třeba já jsem momentálně už pár let malovčelař, rád bych to rozšířil, ale vzhledm k prostoru na zahradě a dalších podmínek to momentálně nad 15 - 20 včelstev nevypadá.... A to by se mohlo hádat. Postup něčeho takového jako přidávání matky by podle mně měl dělat každý sám až do posledních detailů. Případně pokud to dělá víc lidí, tak lidí, kteří vzájemně vědí, jak kdo včelaří a kteří včelaří víceméně podobně.

S tím vytvářením oddělku z plodových plástů z medníku, kde se nechá plod zestárnout, aby už z něho nemohla být matka, takže ty včely automaticky musí přijmout přidanou matku, takhle jsem neuvažoval, ale může to být dobrý spolehlivý způsob.

Preference trubčiny je jen mylný výklad skutečnosti, že vývojový cyklus trubce je delší a proto tam samička vychová víc potomků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 10:26:56
> ----------------------------------------
> Letos u nás na Jižní Moravě zřejmě gabony některé ZO neobjednávají.
> ------
> znám zde nejméně dva okresy kde se tak rozhodlo podle výsledků zimní měli.
>
> Jestli včelařům budou hynout včely, dobře jim tak lajdákům :-)
>
> Karel
>
>
>

Dobrý den,
k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat.
S pozdravem
Vlastimil Netušil

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jako začátečník, jak měníte v tomto období
matky?
Potřebuji vyměnit ve dvou včelstvech matky. Budu mít oplozené F1.
Díky.
-----------------
Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář

"Dobrý den, přečetl jsem si dosavadní doporučení přátel na
konferenci, ale i když k nim chovám jistou úctu, musím říct, že bych
zvolil jiný postup. Vzhledem k tomu, že inseminovaná matka patří k
nejdražším broukům na zemi, zvolil bych k jejímu přidání způsob
přemetení na mezistěny.
Na místo včelstva, kterému přidávám dám poloviční, nebo třetinový úl
s mezistěnami, starou matku vyhledám a zaklíckuji a včelstvo
přemetu. Nahoru dám mezidno s otvorem pro krmení, hned pod ten otvor
dám inseminovanou matku ve vyjídací klícce a okamžitě krmím. Včely
nemají jinou možnost než se s novou matkou smířit, pěkně se s ní
přes krmný proud seznámí, osvobodí ji a matka klade i do z poloviny
vytažených mezistěn. S plodovými plásty z původního včelstva
nakládám podle ročního období a podle stavu původní matky. Když je
to v sezóně a matka je ještě ok., tak je možné ji využít na oddělek,
když ji nechci a je červenec nebo začátek srpna, tak ji zamáčknu a
plod, případně i zásoby rozdělím včelstvům a oddělkům, když je od
poloviny srpna, tak plodové plásty s částí úlových včel,starým úlem
a starou zaklíckovanou matkou dám bokem a nechám vyběhnout všechen
plod, přeléčím kyselinou a poté je přidám přes česno k inseminované
matce a starou zamáčknu a úl zruším. Je to jistota na 99% a mám to
vyzkoušeno a doporučuji. Omlouvám se za případnou kostrbatost textu
:-) Pěkný den všem.
Petr Kovář"

Něco podobného plánuji provádět taky, akorát to ještě nemám vyzkoušené a tak jsem o tom nepsal.
Akorát jedna věc....
Mně se při přemetení na mezistěny stávalo, že přemetené včely nechtěly sedět na nových zatavených mezistěnách, houfně se vyhrnuly ven na česno úlu a mezistěny zůstaly prázdné. A jak byly včely ven, létavky toho včelstva se hromadně vžebrávaly do okolních včelstev a přemetené včelstvo se tak silně oslabilo. Vyřešil jsme to tak, že do včelstva jsem o dva dny dříve vložil dvě nebo i víc polovystavěných nebo vytočených nezaplodovaných mezistěn. Ty za ty dva dny nasály vůni včelstva, takže když se potom nechaly mezi zatavenými mezistěnami, včely zůstaly uvnitř úlu a létavky neulétávaly....
Jo a nejedná se o inseminované matky, ale o matky F1.

"k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."

No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové centrum v hrudi být musí.

Nechtěl jsem na to odpovídat, nepamatuji se stoprocentně, každopádně včela nemá mozek, ale myslím 7 ganglií rozmístěných podél vývojové neurální lišty. Každé ganglium má jinou funkci. např. poslední 7. zadečkové, které včela ztratí spolu s jedovým aparátem při bodnutí zabezpečí, že se žihadlo zasubuje samovolně hloubějia jed že se vypudí..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: V?m?na matky
> Datum: 14.7.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "k anatomii včely, má nervové centrum (mozek) v hlavě stejně tak hlava
> tvoří feromon. V zadečku má hlavně srdce a vaječníky. Sice to není až tak
> podstatné (předpokládám, že když už s matkou třete o klícku tak jí předem
> neporcujete), ale někoho by to mohlo zajímat."
>
> No, já bych asi tu matku předem naporcoval.
> Jinak jsem viděl dost včel, ne matek které pozbyly hlavu a přitom se
> pohybovaly dále chůzí víceméně normálně, takže minimálně nějaké pohybové
> centrum v hrudi být musí.
>
>
>

> Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.

Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.

Preference trubčiny není výplod teoretiků, ale praxí a pokusy ověřený fakt. Preference se ale velmi mění geograficky a také v závislosti na rase, kmenu, čase, na kondici roztoče, klimatických podmínkách, .... Kdo chce vědět více, musí si nastudovat. Preference trubčího plodu a jeho vysoká atraktivita je kladná vlastnost. Kdyby se roztoč orientoval pouze na trubčí plod a ne na dělničí, bylo by vyhráno. Jeden z příkladů - Africanized honeybees have unique tolerance to
Varroa mites Stephen J. Martin

Ještě bych doplnil. U nás vznikla mylná představa, že přítomnost trubčího plodu zvyšuje reprodukci roztoče a zhoršuje nákazovou situaci. Pravda je podle mne úplně naopak. Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu. Jakmile se "přeorientuje" na dělničinu, je tu problém podletí, katastrofa. To výstižně graficky reprodukuje pan Martin - viz předchozí příspěvek.

Pavel Holub:
....Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.

---------

Takže dotaz na odborníka:
Pokud nenacházím VD na trubčích larvách tak mohu považovat napadení pod hranicí "nebezpečnosti" pro včelstvo?
Mně to přijde logické, proto jsem nedal podložky - a bohužel nemám čas na experimenty.

Osobně se domnívám, že diagnostika na trubčině - mám ji v úle dost díky volné stavbě a rovnoměrně - je v předstihu před spadem.

Karel

Expert nejsem, ale je to tak. Platí to především do slunovratu. Přesto bych si to, být tebou, na pár včelstvech ověřil, vždy záleží na okolnostech a vyzkoušeném genetickém materiálu. Po slunovratu se to "zvrhne" - ten článek pana Martina je poučný, to on je ten expert.

Ahoj,

pouzivam MG a z jeho dosahu zasoby take stahuji pryc, klidne vykousou bunky
i zboku je-li deska primo na plastu...

T.H.


14.7.10, Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
>
> > Ja mam nejvetsi obavu, ze vcelaru, kteri budou cekat, ze to jeste da.
>
>
> Letos to třeba ještě dá, ale co příští rok nebude mít co ;-)
>
> Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
> typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
> včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
> oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
> (bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
>

>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se na dělničinu.<
-----------------------------------------------------------
Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
Přeji nízké napadení. JK

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.

"Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji"

Zkuste místní Kaufland či vůbec obecně nějaký market, kde chtějí vydělat na těch, co stále ještě zavařují doma. V našem je sklenic vhodných na med několik druhů, od klasických omnia na kilo medu po omnia nebo twist 3,5 litrové na 5 kilo medu, akorát jsou to kusovky, cena je trochu vyšší.

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Dobre rano vsem,

jedeme na dovolenou na Strakonicko- Pisecko. Jestli chodi nekdo na konferenci z teto oblasti, tak bych byl rad, kdyby se podelil o informaci, zda-li je nekde neco zajimaveho pro vcelare ( muzeum, vcelarsky provoz apod.)

Diky predem, jestli se nekdo ozve.

PZ

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Zdravim,

nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...

T.H.

"nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit... "

Budou zásadní rozdíly mezi stanovišti a průběhem zimy. Někde v nížině, kde bude sníh bez proletu včel maximálně 14 dní, měsíc, není žádný problém, pokud to nebude přímo cementový med. Ostatně ta tvrdá zima před několika lety, kdy tady na Ostravsku nasněžilo po vánočních svátcích a sníh byl do poloviny dubna, zlikvidovala včelstva hlavně včelařům v nížinách. Ti spíše v horách vyšli relativně dobře.
Pokud to je nějaké chladnější stanoviště, kde měsíc, dva měsíce sněhu bez proletu je normální, bude to horší.
Medovicové zásoby se musí zředit cukrem.
Já mám zavedené pozdní krmení, takže pro mě není problém po začátku října prostřídat medovicové zásoby v místě sezení včel 2 - 3 prázdnými plásty a následně do nich zakrmit cukr.
Jinak tady byly postupy, že buď před medovicovou snůškou se vytvoří krmná komora s cukrem, medovici potom včely budou ukládat pod ní, zatímco zimní chumáč v zimě bude na cukru.
Nebo prostě v době medovicové snůšky se začne krmit cukrem a medovice se tak zředí.
Staří včelaři v oblastech s častou pozdní medovicí pravděpodobně chránili včelstva nevědomě tím, že krmili pomalu, průběžně a dlouho do září a medovici tak zředili.

Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka.

Nedělají se svazové sklenice ve sklárně v Dubí? Objednejte si paletu ve sklárně, zásilková služba přiveze. Vyjde to nejlevněji.

Sklenice zasílá př. Sedláček Třeboň, cena 5,47 + víčka podle potřeby. tel774176886, nebo na www.trebonsky-med.cz

Zeptám se na jedno proč v úlu nechat med z 100 Kč a ušetřit tak 25 kaček za 1 kg ještě k tomu s rizikem?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimovani-medovice
> Datum: 15.7.2010 12:52:57
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v
> ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...
>
> T.H.
>
>
>

Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji

"Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka. "

V Kauflandu je mají po 8 či deseti zatavené ve fólii za nějak 89 Kč tuším.
Taky flašky 3,5 litru na 5 kilo medu na víčka omnia i víčka twist ze nějak 30 a 40 Kč za kus.
Taky flašku 1,7 litru na twist víčko, to je na 2,5 kg medu za 19,90 za kus. Ta se mi zdá na med optimální, vhodnější než ta na 5 kilo medu....

Jinak doma dávám dohromady sklenice od instantního kafe, bohužel asi před dvěma roky najeli z standartního závitu na atypický závit. Plus navíc na všelijaké tvarem "šílené" sklenice. Pokud má ta sklenice správný průměr hrdla, běžné twist víčko se na něho i tak zašroubuje, ale nedrží na něm, takže se sklenice od instatního kafe už na med použít nedají. Dá se do nich jedině zavařovat, protože víčko pak podtlakem přilne a drží.
Nyní mám vytypované sklenice 720 ml na twist víčko, prodávají v nich třeba česnekovou pastu, zeleninu, okurky a podobně, takže občas kupuji i podle těch sklenic. Nedávno v nich prodávali v akci okurky za 12 Kč, no nekupte to, když samotná sklenice je nejméně za polovinu té ceny.....

a

"Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji"

......................................................

Gabon je na veterinární předpis,není volně prodejný.Tady u nás se sepisuje hromadná objednávka už při výroční schůzi ZO a tuto objednávku podepisuje okresní veterinář.Jinými slovy,dá se sehnat přes ZO,popř.přes veterinu,výrobcem je VÚVč.Dol u Libčic nad Vlt.Tolik oficiální cesta.
Samozřejmě existují koumáci,kteří ho shánějí od známého,který ho má dost,takže mu zbyde,nebo si ho objedná a"zapomene"léčit,nebo má pořád ještě snůšku a nakonec už ho tam nevloží,nebo třeba kontroluje spad a má tak příznivé hodnoty,že je léčení gabony zbytečné.I to je určité řešení,jinak smysl této léčby je zde na konferenci propírán dostatečně.

Zdraví Pavel

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
>
>

pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola

jinak mám už slušnou sbírku fotek včelařských hnusů,kterou se chystám naostro zveřejnit,s tím přece musí jít něco udělat.....veterina na to sere do té doby než se něco evidentě posere

a svaz to kryje,kuš čerte....

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn?
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
-------------------
Jak která, jak která:-), když budeš mít smůlu, může ti to objednat normální veterinární ordinace.


Karel

P.K napsal:
>pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola
.............

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK
----------------
jasně že za všechno a vždy můžou ti druzí, :-)
ale pokud by jim kolebovali včelstva, tak si jich ty co je vyloupí přinesou víc jak pár set.,

Ovšem na druhou stranu je mnoho lidí přesvědčeno, že oni roztoče nemají, ánšto jim je tam v zimě nenašli.

Ale za to ti "dědové" nemohou, tohle je oficiální verze ofic. autorit.

Karel

ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....


,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

P.K., si úbohý a neschopný včelár. Ak si nevieš udržať čisté včelstvá, vzdaj sa včelárenia!

P.K. napsal:

>ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....
>,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!
...................

:)))

Už tomu začínám rozumět.
Vy se prostě nasíráte navzájem, protože ty můžeš za jejich zimní úhyny a oni zase můžou za to že tobě padají roztoči.
Prostě dva hadi, požírajicí se v kruhu, zahryznutí do svých ocasů.
:)

Ale asi byste se to měli vyříkat spolu a neventilovat to přes internet.

Vypadá to že u Vás taky máte tropické dny kdy adrenalin stoupá a zdraví to neprospívá.

Ahoj

Radek

PK
.....abych to tlačil na nulu.....

-----------------
No, na nulu jsme nestlačili ani mandelinku bramborovou, a to byla podle všeho státem organizované hubení.

Cílem je udržet napadení pod hranicí, kdy vážně začne škodit.

Jestli má někdo v roce 2010 ještě pocit, že se dá rozoč vyhubit, tak by neměl číst zprávy tiskového básníka ze SVS. V jeho básničkách ubývá ROZTÓÓČ.

Prostě v zimě se pokusit dostat jeho populaci na starovací minimum a v létě co nejdéle uhájit včely s co nejmenším napadením.

No a jestli sousedům vymrzají včely, nejlepší způsob jak zlikvidovat roztoče:-) Zlikvidovat jej i se včelama.

Horší je pak slyšet to povídání, že soused nekrmí včely a ty mu ty jeho krásný včely v září sežraly. Nebo mu je soused ukrad, jen plásty zůstaly.

:-(

Nejlepší je včelařit na samotě mimo obec.

Karel

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám to pak spojí v jiný náhled na věc.
P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr. Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří

P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
med

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

Zdravím vás všechny na konferenci,u nás v Budišovicích okr. Opava je zatím snůška z medovice a lípa končí.Máme tady lán odkvétajícího máku a dva lány ostropestřec mariánský.Nevíte bývá z něj snůška? Nebo je to pastva jen pro čmeláky,jde totiž o druh bodláku pro farmacii.Jinak té medovice z okolních lesů je i tak dost.O kolik se asi opozdí včelstvo ve vrcholu rozvoje z důvodu propršeného května? Typuji dva až tři týdny. Na přelomu května a června nás tady zachránila snůška z hořčice na které včelstva začínaly znova skoro od nuly. Díky za příspěvky.Robert Bena

U základní organizace včelařů kde včelaříš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 16.7.2010 14:51:09
> ----------------------------------------
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za
> odpově´d.
>
>
>

O to se v padesýtých letech pokoušeli již komunisti a vzdali to

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: med
> Datum: 16.7.2010 15:06:09
> ----------------------------------------
> Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je
> kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují
> napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale
> přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám
> to pak spojí v jiný náhled na věc.
> P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr.
> Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří
>
> P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
> med
>
> jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec
> malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak
> vyženu čerta ďáblem....
>
>
>

Vyfotografoval jsem porost, který mi připomíná bodláky, na které docela dost nalétávaly včely. Ví někdo co to je ? Není to náhodou ten zmiňovaný ostropestřec mariánský? Zatím jsem takový druh porostu neviděl. Včely nosí zrána velké žluté nebo oranžové rousky pylu.Ten bílý porost nafocen z minula byl opravdu kmín. Jinak oproti minulým rokům mám v doletu od stanoviště několik ploch slunečnice.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/43844384bodlak1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/16191619bodlak2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/605605kmin.jpg

Nevím jak se nazývá,ale náhodou mi kvete v okrasné zahrádce mezi slaměnkami které jsem z jara zasil. Takže po usušení by květ měl zůstat krásným.Ostropestřec to v žádném případě není.

> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař

Odpovím sice trochu mimo téma, ale snad to bude také k něčemu.

1) spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí. Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky.

2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí.

3) jsou 2 druhy gabonu, alespoň základní informace zde: www.varroamonitoring.cz

No a sehnat kyselinu mravenčí a některý z aplikátorů KM je snad i snažší, není třeba žádné oficiality.

Odpověď je jednoduchá,sám mám teď u takového porostu 22 včelstev-je to světlice barvířská,lidově saflor.Teplo na ni je,tak ještě občas zapršet,a dá celkem vydatnou snůšku zajímavého medu(oranžovo zelený).

Ať se zadaří-přeje Pavel

Radime , není apríla , takže si z nás nedělej legraci , na to je moc horko .

"2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí. "

No, náhrada je to v tom smyslu, že místo jedenkrát léčením Gabonem po sezóně je možno léčit několikrát kyselinou mravenčí během sezóny. To sníží roční přírůstek roztočů pod hranici, která by způsobila v podletí kolaps, takže léčení Gabonem nebude nutné. A roční přírůstek roztočů se potom dá srazit zase na výchozí velmi malou úroveň správně provedenou fumigací a aerosolem. A vynechání Gabonu všude, kde je to jen možné, je v podstatě žádoucí, protože předepsaná doba působení Gabonu ve včelstvu 28 dnů znamená proti fumigaci či aerosolu několik set krát intenzívnější "školení" roztoče a tím nárůst odolnosti roztoče na léčivo...
Jinak to ale náhrada jednoho léčiva za druhé není, protože to jsou dva způsoby látkou i způsobem aplikace úplně odlišné. Nyní je zřejmě ještě pořád doba, kdy se použitím jednoho může vyloučit druhé, se zvýšením odolnosti roztoče možná nastane doba, kdy bude třeba používat obojí......
Taky s tou nebezpečností Gabonu bych to nepřeháněl, likvidace létavého hmyzu uvnitř pokoje jedním postřikem nebo jeden postřik oděvu jedovatým repelentem proti klíšťatům nebo jeden obojek pro psa proti parazitům podle mně bude škodit víc než nějaký Gabon.
Spíš se jedná o vlastní reputaci medu jakožto látky čisté bez stop těchto cizorodých látek.

Děkuji za informaci.
Haf

----- Original Message -----
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2010 8:44 PM
Subject: Re: Co to je?


> Odpověď je jednoduchá,sám mám teď u takového porostu 22 včelstev-je to
> světlice barvířská,lidově saflor.Teplo na ni je,tak ještě občas zapršet,a
> dá celkem vydatnou snůšku zajímavého medu(oranžovo zelený).
>
> Ať se zadaří-přeje Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5283
> (20100716) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

čauky chtel bych od vas radu chci zainvestovat do nejakeho tavidla vosku mate nekdo skušenost stím tavidlem na paru co se tam vkladají ramky cele?je to vyhodne a ekonomicke?mam 15 včelstev ale mím planem je dostat se tak na 40.co byste mi doporučily koupit?díky za radu jirka

Mohu doporučit, stačí i na 100, žel kulatá plastová nádoba není ten nejlepší nápad. Už jsem ho viděl v provedení anticoro bedna a to nemá chybu. Výtěžnost je stejná jako u pařáku s lisem. Žel náklady na elektřinu nejsou malé. Vyvíječ má tuším něco kolem 2 KW. Jedna várka trvá hodinu. Do plastové nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a asi 3 39 x 15 a nějaká víčka. Jinak mám připraveno na tavnou vanu a odstředivku, ale už několik let nejsou lidi. Jinak jsem zkoušel ometač plástů a zatím mě nenadchl. Na včely je to dost brutální, budu se s tím asi ještě zabývat a když nedojde k výraznému zlepšení, někomu ho za materiál nechám. Zatím moje kyblíkové střásání v kombinaci s mokrou plachetkou je lepší, i když o něco pomalejší. Zdraví R. Stonjek

"čauky chtel bych od vas radu chci zainvestovat do nejakeho tavidla vosku mate nekdo skušenost stím tavidlem na paru co se tam vkladají ramky cele?je to vyhodne a ekonomicke?mam 15 včelstev ale mím planem je dostat se tak na 40.co byste mi doporučily koupit?díky za radu jirka"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Popravdě,v prospektu,který jsem viděl,se uvádí,že se do tohoto tavidla vkládá 6-8 kusů míry 39x24 a tavení trvá POUHOU PŮLHODINU(!!)Při potřebě obnovy díla z jedné třetiny každoročně to vychází při sestavě 3 nástavky zhruba 10 i více plástů z jednoho včelstva.Při plánovaném rozšíření na 4O to znamená x 40,čili nejméně 400 plástů.Když si spočítám,kolik je to těch pouhých půlhodin,než se mi vytaví oněch 6-8 ks na jednu várku,tak to abych si vzal dovolenou,kterou místo u moře budu trávit neméně příjemným způsobem u parního tavidla.Tady je slovo efektivita jen pojem a synonyma pro naprosté nadšence nebo šílence.
Daleko lepší je kotel nejlépe z nerezu,a normální pařák se šroubovým lisem,kapacita takového zařízení je stovky až tisíce roztavených plástů za jediný den,pak jsou tu různé jiné varianty(např.samotný pařák třeba někde na kamnech),odstředivky,šnekové lisy,sluneční tavidla a další.To už záleží na ochotě do takového vybavení investovat,ale pokud je to v nerezu,tak je to prakticky doživotně,ovšem pokud je to provedeno dostatečně kvalitně a časem se někde něco nepropálí.

Zdraví Pavel

V principu to jde. Ale jestli se myslí ten bastl s tím sudem a vyvíječem páry od tapetářů, tak to je pomalé.

Mám nerez vanu s plyn. hořákem. Zkoušel jsem to dělat rozplavovgáním ve vodě, ale na rámkách toho dost zbývalo, i když plamen je umístěn excentricky a binec se plaví na druhou stranu.

Pak jsme se nechal inspirovat na stránkách J.Jindry, kde on tam používal princip napařování. A to šlo. Do vany se dalo naskládat skoro 15 plástů a za půl hodiny tam byla další várka - dřevo úplně čisté. Ten prostor se rychle prohřál. Ale nemám vařák, kam bych ten binec dával separovat. A ždímačka potřebuje taky vyvíječ páry. Takže to čeká na dotažení.

Teď hodně rozšiřuji, tak mě to nebolí, až budu potřebovat tavit tak si to zbastlím - ono to nakonec může být i ze dřeva. Optimální na zimní práci bude uvnitř kovolist, pak nějaký orsil a z vnějšlu sololit. Přístup spíš z čela, zakládání rámků do dvou L a tlačit proti výstupu páry na druhé straně. Tam budou kolejnice končit a rámky padat ven dolů. Pára je svinstvo na opaření.

Na dně stačí vanička z ohnutého plechu po které to bude vytékat, nad tím síto.
A vyvjječ. Ohniště ze sudu a v něm na horní hraně bude starý bojler a trubka (bez ventilu) půjde do té boudy.

I když teď je vedro, že by stačilo jakékoli sluneční tavidlo.

Karel

Já bych na menší počet včelstev nezapomínal na verzi s vyřezáváním rámků před tavením. Plásty nechám nahřát na půdě pod střechou na 30 - 40 st C, to je u mně možné při slunečném počasí asi tak do září, pak z nich vytahám drátky a plásty vyřežu. Vyvařuji v hliníkovém odšťavovacím ruském hrnci, pokud se mi ho povedlo silikonem zalepit. To vyzkouším v nejbližší době, protože se mi už něco na vyvařování nahromadilo.
Vytahaní drátků jednoho plástu trvá mezi minutou, třemi minutami, vyřezání plus základní očištění rámku od zbytků vosku další takové 2 - 4 minuty. Vyvařování trvá dvě hodiny a zpracuje se při něm voští z cca 10 - 20 rámků 39x24, podle toho, jak jsou staré a kdy zbytky zaplní celý příslušný objem hrnce.
Na zpracování vosku tedy skladuji jenom dvě věci, vlastní hrnec, to je cca průměr 35 a výška 40 cm a plastovou krabici, ve které nechávám ztuhnout vosk rozměru nějak 25 x 15 cm. Takže celé moje zařízení na vosk stačí skladovat někde nahoře na kousku skříně, nemusím skladovat nějaké obrovské bazmeky, vany či barely, které stejně musí být někde pod střechou, v dílně nebo garáži, nemohou být skladovány venku. Na vyvařování "urvu" hodiny, kdy je noční proud a dělám to, když už, tak obden, takže ta jedna krabice na tuhnutí vosku stačí. Při kapacitě 10 - 20 rámků za 2 hodiny takhle zvládnu v pohodě voští z 10 - 20 včelstev. Zvláště když se vyřazování starých rámků dělá průběžně během června, července a srpna.

Jinak bych odlišoval dva druhy zařízení na vyvařování vosku. jedny málo účinná, to jsou ty sluneční tavidla nebo vyvařování horkou vodou a párou, kde třetina, možná až polovina vosku zůstává ve zbytcích. Potom ty druhá vysoce účinná, kdy se voští lisuje nebo odstřeďuje a ve zbytcích je maximálně pár procent vosku. A kde je to získávání vosku obvykle pracnější.
Každý si musí rozmyslet, co je pro něho výhodnější, když cena kila vosku dneska odpovídá ceně půl, třičtvrtě kila ceny medy.

Já bych na menší počet včelstev nezapomínal na verzi s vyřezáváním rámků před tavením. .
-------------------------------------
Pokud nejsou drátkované tak to jde. Ale stejmně si myslím, že pobyt rámků v páře je desinfikuje a rozplaví na nich vosk a i propolis. Jsou úplně hladké.
A pokud jsou drátkované nerezem, tak je to škoda práce.
Když byl čas, tak jsem drátky zvlňoval a to se pak při opakovaném zatavování vyplatilo. Drátky držínapnuté snad i po třetím zatavení.

Ale s tím napínačem drátků- tak se mu snad říká - to asi nemumím. Já s ním projedu vypnutý rámek a mám drátek volný. Musím jej znova dopnout, ale pak to pěkně pruží. Asi dělám někde chybu. :-)

Karel

"Pokud nejsou drátkované tak to jde. Ale stejmně si myslím, že pobyt rámků v páře je desinfikuje a rozplaví na nich vosk a i propolis. Jsou úplně hladké. "

Já mám momentálně rámků nadbytek. Nejméně 2 - 3 roky mi leží vyřezané na půdě pod střechou, v létě vystaveny 40 - 50 st C, v zimě mrazu, za tu dobu odumře všechno kromě moru . A ten nemám.
Jinak rámky oškrabuju nožem. Za tepla oškrabuji zvlášť zbylé silnější vrstvy vosku a propolisu a za nizkých teplot od podzimu do jara škrábu rámky plošně do holého dřeva. To je asi 10 minut na rámek. Oškrábané drobky a piliny používám na vyluhování propolisu.
Větší množství rámků se za nízkých teplot dá dobře čistit mosazným kartáčem na vrtačce.

V príspevkoch na Konferenci sa často spomínajú pripomienky k monitoringu prirodzeného odpadu V.D., preto vám predkladám originálny zaznam pokusu z r. 1990

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor.

Pokus prebiehal v roku 1990 a bol som prvý, ktorý tento fakt vniesol do praxe pri monitorovaní prirodzeného odpadu V.D.

V boji proti Varroa destruktor je dôležité včas určiť stupeň jeho rozmnoženia vo včelstve, aby sme mohli včas urobiť potrebné opatrenie na zmiernenie tlaku parazita na včelí plod. Najistejšou odporúčanou metódou ako jednoducho zistiť stupeň zamorenia včelstva je pravidelný zber odpadnutých roztočov.

Ako všetko živé v prírode aj Varroa D. po dožití svojho života - odumiera. Tento fakt sa dá využiť na momentálne určenie miery zamorenia včelstva parazitom. Ak máme vhodne skonštruované úľové dná na zachytenie všetkého odpadu z úľového prostredia, nie je problém odsledovať intenzitu spadu klieštika včelieho a urobiť správny uzáver na ďalší postup. Najlepšie sú dná celoplošne prekryté kovovou sieťou s okami 2,5 x 2,5 mm s podloženou podmetovou podložkou, s prístupom zo zadnej časti úľa. Stačí sledovať 20-30% včelstiev z celkového stavu na stanovišti. Zber robíme každý tretí deň alebo raz za 7 dní. Priemerný spad na sledované včelstvo alebo sledované včelstvá dostaneme spočítaním klieštikov a vydelením počtom sledovaných dní, ktorý je povie, či je už včelstvo ohrozené alebo je všetko v poriadku .

Všeobecne sa udávajú dve medzné hodnoty odpadu Varroa D. (júl, august) a to 5 a 10 mŕtvych roztočov, pri ktorých má včelár konať. Pri priemernom odpade 5 ks - pozor, treba nasadiť kyselinu mravčiu (Formidol), pri 10 ks okamžite vložiť (po vytočení medných prebytkov) kontaktné Gabónové nosiče PA 92 (2 ks), ktoré dlhodobo riešia zníženie až odstránenie roztočov. Podľa môjho názoru ak množstvo odpadnutých klieštikov v mesiaci júl je v priemere 5 ks je situácia nebezpečná a treba ju riešiť obdobne ako pri množstve 10 ks. Enormný nárast klieštika od polovice augusta a septembra včelstvo 'dorazí' a do zimy pôjde značne zdecimované ak sa zimy vôbec dožije. K týmto zásadám (určenie stanovej hranici 5 a 10) sa vkráda pochybosť, či zistený počet odpadnutých klieštikov je na 100 % pravdivý, či nepodlieha vonkajším vplyvom.

Za roky boja proti Varroa D. som zistil, že spochybnenie na mojom stanovišti je namieste a predpokladám, že tak to môže byť aj inde. Počet prirodzene odpadnutých roztočov, ktorých nájdeme na podložke, nie vždy reprezentuje aj 100 % skutočnosť vo včelstve. Zber je v skutočnosti nižší ako by mohol byť, pretože početnosť ovplyvňujú vonkajšie činitele ako sú napr. m r a v c e !

Náhoda chcela (časté pozorovanie podmetovej podložky), že som 2 krát videl ako mravec v hryzadlách odnáša z podložky mŕtveho klieštika včelieho a to v čase, keď sa robí zber prirodzene odpadnutých jedincov Varroa D. Ak mravec odnesie denne len jedného klieštika, iný mravec ďalšieho a zber robíte každé tri dni, môže sa stať, že zistíte priemer na deň a včelstvo,zjavne skreslený a ak vychádzate z neho, môžete urobiť nesprávny uzáver pre ďalší postup. Na druhej strane je fakt, že mravce odnášajú mŕtve klieštiky do svojho hniezda náhodne, ich početnosť závisí od výskytu v okolí samotného stanovišťa. Mravce nerobia pravidelné nájazdy do podmetov úľov hľadajú rôzny odpad pre svoje potomstvo. V podmete nachádzam mravce sporadicky, ktoré pri vyberaní podložky panicky utekajú z môjho dosahu, ale obyčajne na podložke patroluje 4 - 6 mravcov. Preto včelár musí poznať túto skutočnosť, aby svoje uzávery pri hodnotení počtu prirodzeného odpadu mohol korigovať a urobiť správny uzáver na prípadný zásah.

Podľa môjho hodnotenia jedná sa o mravce menšie, žijúce v zemi ale najčastejšie je to mravec obyčajný (Lasius niger L.), farby čiernohnedo lesklej, veľkosti 3 - 4 mm.
Aby som sa utvrdil v mojich zisteniach a predpokladoch, že mravce skutočne odnášajú klieštiky do svojich hniezd ako potravu, v niekoľkých vybraných včelstvách som robil pozorovanie strácania sa odpadnutých Varroa D. nie každé tri dni, ale každý deň (niekedy aj cez deň 2-3 krát). Po očistení podmetovej podložky (večer), nasledujúci deň som označil na podložke krúžkom s poradovým číslom a dátumom postupne odpadnutých mŕtvych klieštikov. V nasledujúci deň som spočítal odnesených klieštikov, prečiarkol prázdny krúžok a označil nové odpadnuté klieštiky.

Tento pokus skutočne potvrdil, že dochádza k sporadickému odnášaniu mŕtvych klieštikov k čomu prikladám tabuľku, tá chýba.

Výsledok:
37 ks odpadnutých Varroa, priemer na vč. 3,3 ks, z toho odnesených 20 ks, priemer 1,8 ks, zostatok na podložke 1,4 ks, t.j. počet, ktorý ostal po troch dňoch na hodnotenie či treba včelstvá liečiť a či netreba! V čase keď od jednej kontroly k druhej mohli odpadnúť a mravce odniesť ďalšie klieštiky, ktoré tak nemohli byť zaradené do hodnotenia početnosti prirodzene odpadnutých klieštikov čo ešte viac výsledok spochybňuje. V poslednom stĺpci je uvedený celkový spad Varroa D. po poslednej fumigácii Varidolom Fum, z ktorého sa nedajú robiť závery zo zaznamenaných výsledkov lebo pozorovanie bolo robené len v krátkom časovom úseku a už na konci sezóny. Nakoniec v tomto prípade nešlo ani tak o hľadanie súvislostí medzi počtom prirodzene odpadnutých klieštikov a prognózou koľko klieštikov odpadne celkom. Chcel som dokázať či mravce môžu ovplyvniť správnosť hodnotenia stavu zamorenia včelstva zo zberu odpadnutých Varroa D. a to som dokázal. Aspoň na exponovaných stanovištiach s výskytom mravcov je výsledok nespochybniteľný.

Týmto krátkym exkurzom ( môže byť subjektívny) do sveta štatistiky chcem poukázať na riziko použitia tejto metódy, že ani prirodzený odpad nie je v prírodných podmienok zárukou na stanovenie presnej diagnózy a konečné závery pre boj s Varroa D. Samozrejme, že to nemusí vždy a na každom stanovišti platiť, ale potom túto metódu nemôžem do praxe odporúčať, je nekompetentná.

Anton Turčáni, Závada

V príspevkoch na Konferenci sa často spomínajú pripomienky k monitoringu prirodzeného odpadu V.D., preto vám predkladám originálny zaznam pokusu z r. 1990

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor.

Pokus prebiehal v roku 1990 a bol som prvý, ktorý tento fakt vniesol do praxe pri monitorovaní prirodzeného odpadu V.D.

V boji proti Varroa destruktor je dôležité včas určiť stupeň jeho rozmnoženia vo včelstve, aby sme mohli včas urobiť potrebné opatrenie na zmiernenie tlaku parazita na včelí plod. Najistejšou odporúčanou metódou ako jednoducho zistiť stupeň zamorenia včelstva je pravidelný zber odpadnutých roztočov.

Ako všetko živé v prírode aj Varroa D. po dožití svojho života - odumiera. Tento fakt sa dá využiť na momentálne určenie miery zamorenia včelstva parazitom. Ak máme vhodne skonštruované úľové dná na zachytenie všetkého odpadu z úľového prostredia, nie je problém odsledovať intenzitu spadu klieštika včelieho a urobiť správny uzáver na ďalší postup. Najlepšie sú dná celoplošne prekryté kovovou sieťou s okami 2,5 x 2,5 mm s podloženou podmetovou podložkou, s prístupom zo zadnej časti úľa. Stačí sledovať 20-30% včelstiev z celkového stavu na stanovišti. Zber robíme každý tretí deň alebo raz za 7 dní. Priemerný spad na sledované včelstvo alebo sledované včelstvá dostaneme spočítaním klieštikov a vydelením počtom sledovaných dní, ktorý je povie, či je už včelstvo ohrozené alebo je všetko v poriadku .

Všeobecne sa udávajú dve medzné hodnoty odpadu Varroa D. (júl, august) a to 5 a 10 mŕtvych roztočov, pri ktorých má včelár konať. Pri priemernom odpade 5 ks - pozor, treba nasadiť kyselinu mravčiu (Formidol), pri 10 ks okamžite vložiť (po vytočení medných prebytkov) kontaktné Gabónové nosiče PA 92 (2 ks), ktoré dlhodobo riešia zníženie až odstránenie roztočov. Podľa môjho názoru ak množstvo odpadnutých klieštikov v mesiaci júl je v priemere 5 ks je situácia nebezpečná a treba ju riešiť obdobne ako pri množstve 10 ks. Enormný nárast klieštika od polovice augusta a septembra včelstvo 'dorazí' a do zimy pôjde značne zdecimované ak sa zimy vôbec dožije. K týmto zásadám (určenie stanovej hranici 5 a 10) sa vkráda pochybosť, či zistený počet odpadnutých klieštikov je na 100 % pravdivý, či nepodlieha vonkajším vplyvom.

Za roky boja proti Varroa D. som zistil, že spochybnenie na mojom stanovišti je namieste a predpokladám, že tak to môže byť aj inde. Počet prirodzene odpadnutých roztočov, ktorých nájdeme na podložke, nie vždy reprezentuje aj 100 % skutočnosť vo včelstve. Zber je v skutočnosti nižší ako by mohol byť, pretože početnosť ovplyvňujú vonkajšie činitele ako sú napr. m r a v c e !

Náhoda chcela (časté pozorovanie podmetovej podložky), že som 2 krát videl ako mravec v hryzadlách odnáša z podložky mŕtveho klieštika včelieho a to v čase, keď sa robí zber prirodzene odpadnutých jedincov Varroa D. Ak mravec odnesie denne len jedného klieštika, iný mravec ďalšieho a zber robíte každé tri dni, môže sa stať, že zistíte priemer na deň a včelstvo,zjavne skreslený a ak vychádzate z neho, môžete urobiť nesprávny uzáver pre ďalší postup. Na druhej strane je fakt, že mravce odnášajú mŕtve klieštiky do svojho hniezda náhodne, ich početnosť závisí od výskytu v okolí samotného stanovišťa. Mravce nerobia pravidelné nájazdy do podmetov úľov hľadajú rôzny odpad pre svoje potomstvo. V podmete nachádzam mravce sporadicky, ktoré pri vyberaní podložky panicky utekajú z môjho dosahu, ale obyčajne na podložke patroluje 4 - 6 mravcov. Preto včelár musí poznať túto skutočnosť, aby svoje uzávery pri hodnotení počtu prirodzeného odpadu mohol korigovať a urobiť správny uzáver na prípadný zásah.

Podľa môjho hodnotenia jedná sa o mravce menšie, žijúce v zemi ale najčastejšie je to mravec obyčajný (Lasius niger L.), farby čiernohnedo lesklej, veľkosti 3 - 4 mm.
Aby som sa utvrdil v mojich zisteniach a predpokladoch, že mravce skutočne odnášajú klieštiky do svojich hniezd ako potravu, v niekoľkých vybraných včelstvách som robil pozorovanie strácania sa odpadnutých Varroa D. nie každé tri dni, ale každý deň (niekedy aj cez deň 2-3 krát). Po očistení podmetovej podložky (večer), nasledujúci deň som označil na podložke krúžkom s poradovým číslom a dátumom postupne odpadnutých mŕtvych klieštikov. V nasledujúci deň som spočítal odnesených klieštikov, prečiarkol prázdny krúžok a označil nové odpadnuté klieštiky.

Tento pokus skutočne potvrdil, že dochádza k sporadickému odnášaniu mŕtvych klieštikov k čomu prikladám tabuľku, tá chýba.

Výsledok:
37 ks odpadnutých Varroa, priemer na vč. 3,3 ks, z toho odnesených 20 ks, priemer 1,8 ks, zostatok na podložke 1,4 ks, t.j. počet, ktorý ostal po troch dňoch na hodnotenie či treba včelstvá liečiť a či netreba! V čase keď od jednej kontroly k druhej mohli odpadnúť a mravce odniesť ďalšie klieštiky, ktoré tak nemohli byť zaradené do hodnotenia početnosti prirodzene odpadnutých klieštikov čo ešte viac výsledok spochybňuje. V poslednom stĺpci je uvedený celkový spad Varroa D. po poslednej fumigácii Varidolom Fum, z ktorého sa nedajú robiť závery zo zaznamenaných výsledkov lebo pozorovanie bolo robené len v krátkom časovom úseku a už na konci sezóny. Nakoniec v tomto prípade nešlo ani tak o hľadanie súvislostí medzi počtom prirodzene odpadnutých klieštikov a prognózou koľko klieštikov odpadne celkom. Chcel som dokázať či mravce môžu ovplyvniť správnosť hodnotenia stavu zamorenia včelstva zo zberu odpadnutých Varroa D. a to som dokázal. Aspoň na exponovaných stanovištiach s výskytom mravcov je výsledok nespochybniteľný.

Týmto krátkym exkurzom ( môže byť subjektívny) do sveta štatistiky chcem poukázať na riziko použitia tejto metódy, že ani prirodzený odpad nie je v prírodných podmienok zárukou na stanovenie presnej diagnózy a konečné závery pre boj s Varroa D. Samozrejme, že to nemusí vždy a na každom stanovišti platiť, ale potom túto metódu nemôžem do praxe odporúčať, je nekompetentná.

Anton Turčáni, Závada

Mám obojí, ale víc používám tavidlo na páru. Má tu výhodu, že taví a já přitom můžu dělat jinou práci. Třeba čistit nástavky, nebo něco úplně jiného. U kotle musím stát a nic jiného neudělám. Žere čas.
Tonda
>Popravdě,v prospektu,který jsem viděl,se uvádí,že se do tohoto tavidla vkládá 6-8 kusů míry 39x24 a tavení trvá POUHOU PŮLHODINU(!!)Při potřebě obnovy díla z jedné třetiny každoročně to vychází při sestavě 3 nástavky zhruba 10 i více plástů z jednoho včelstva.Při plánovaném rozšíření na 4O to znamená x 40,čili nejméně 400 plástů.Když si spočítám,kolik je to těch pouhých půlhodin,než se mi vytaví oněch 6-8 ks na jednu várku,tak to abych si vzal dovolenou,kterou místo u moře budu trávit neméně příjemným způsobem u parního tavidla.Tady je slovo efektivita jen pojem a synonyma pro naprosté nadšence nebo šílence.
Daleko lepší je kotel nejlépe z nerezu,a normální pařák se šroubovým lisem,kapacita takového zařízení je stovky až tisíce roztavených plástů za jediný den,pak jsou tu různé jiné varianty(např.samotný pařák třeba někde na kamnech),odstředivky,šnekové lisy,sluneční tavidla a další.To už záleží na ochotě do takového vybavení investovat,ale pokud je to v nerezu,tak je to prakticky doživotně,ovšem pokud je to provedeno dostatečně kvalitně a časem se někde něco nepropálí.