Archiv Včelařské konference

>Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
>výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
>už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?
>J. P. Baudiš

Ing. Smělý je určitě výtečný včelař a je chválihodné, že chce poradit i
druhým, jak se dopracovat k dobrým výsledkům. Ale dopouští se několika chyb
a nepřesností. Bohužel to může mnohé včelaře vést k chybám, protože ne každý
včelař má dostatek zkušeností a možností si vše ověřit, nemluvě o včelařích
začínajících. A pokud si to bude ověřovat, může ho to stát hodně času, úsilí
i peněz, které se nemusí vrátit. Protože jsem tím už dříve i já prošel,
pokouším se okolnosti vysvětlit, aby to mohlo být užitečné pro ostatní v
jejich rozhodování (sám pro sebe tyto otázky mám dávno vyřešeny).

Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů:
Vezměme si třeba jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní
spotřebě zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části
"Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec nijak
nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o prezentaci jeho názorů
(chybí tu důkazy) a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!
1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje, že doporučené množství zásob
(12 kg) naprosto dostačuje." Takto napsané to vyznívá jako zevšeobecnění,
správně by věta měla pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní
snůškou."
2. příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v PS
úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím - platí pro
dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha) stanovišť, kde v
březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru takovou, aby nahradily
spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží, poznáme na intenzívním přínosu
pylu), k tomu spotřebují zásoby z minulého roku.
3. příklad - bod 10) "... pokud má včelstvo méně než 4 kg zásob, pak prý
omezuje plodování. Nikdo to však nedokázal." To je zjednodušení zmíněného
jevu. Na příkladu 1 včelstva, dokonce oddělku, autor dokazuje svoje tvrzení.
Jediné včelstvo nedokazuje nic, takový důkaz je neseriózní, tím spíš, že jde
o komplikovanější tendenci. Navíc - oddělek se chová jinak než už vybudované
včelstvo (oddělek všechnu svoji energii používá ke svému růstu na řádné
včelstvo). Zmíněná hranice existuje, nemám k tomu přesná čísla - to by
potřebovalo rozsáhlé pokusy. Opírám se jen o víceleté zkušenosti z
ošetřování mnoha včelstev (okolo 150). Tato hranice není stejná pro každé
včelstvo a dokonce ani v průběhu sezony - více působí po slunovaratu než na
jaře v době rozvoje do síly. Navíc - tato hranice není ostrá. Může se
projevit pouze tehdy, když je v průběhu sezony málo snůškových dnů, což není
případ ing. Smělého - opět chyba v zobecnění jeho pozorování!
4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS úlů. ... "
Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování. Slovo "...bohužel..."
evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly nepoužívá, dělá velkou chybu a
připravuje se o vysoké výnosy medu. Tak jednoduché to přece není - viz
předchozí diskuse v konferenci. Též nálepkování zastánců určitých názorů
(nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně) odmítám. To nemá nic
společného s odborností - hledáním vhodných řešení.

Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to tak a ne
jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí. Ale taková zjednodušení mohou
snadno vést k chybám v praktickém včelaření a neúspěchu tam, kde jsou jiné
podmínky než má on.

K. Čermák

>Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8 cm
>polystyrenu? V čem je problém?
Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS? Netestujeme
Smělého metodiku ošetřování značně odlišnou od typického nástavkového
ošetřování a tedy ani jeho úly. Nástavkový chov je používán pro jeho
převažující výhody nad nevýhodami. Pokus probíhá v běžném provozu, takže k
už existujícím nást. úlům se pro účel pokusu udělaly opačné varianty.

>A dále - na základně jakého vědeckého
> výpočtu byla zvolena právě šesticentimetrová síla stěny?
Nevycházelo se ze žádného vědeckého výpočtu. Nějaké zkušenosti s uteplenými
úly již přece existovaly, tak se zvolila silnější vrstva PS než dosud
(nejčastěji šlo o 2- 3 cm), aby se případný vliv uteplení mohl projevit.
Vycházet zde z pouhého fyzikálního výpočtu teplodržnosti nějaké stěny by
bylo zjednodušování celé složité otázky. Tak se k otázce uteplení
přistupovalio před asi 40-50 lety a k ničemu to nevedlo. Takže pokus byl
založen (volby síly PS) zcela prakticky. Už tak jsou ty nástavky široké a
nešikovné pro manipulaci a neskladné, další 4 cm na šířku by to ještě
zhoršily.

>Takže př. Smělý je asi naprostý amatér nebo včelařský ignorant,
>kterého za 30 let nenapadlo podávat se před krmením do úlů, kolik tam
>mají včely zásob, nebo si nevšiml, že sice zkrmil jen 12 kg cukru, ale
>v průběhu krmení se mu tam nějak záhadně objevilo dalších 10 kg. Takže
>on vlastně zimuje na 20 kg cukru a ani o tom neví...

To je nedorozumění. Měl jsem na mysli jarní snůšku: Některá včelstva pro
plodování spotřebovávají loňské zásoby, pokud je někde zjara snůška, tak k
odchovu plodu použijí přinášený med. Zde vznikají velké rozdíly v potřebě
zásob v úle - podle toho, kde včelaříme. Takže někde stačí zkrmit pro zimní
a budoucí jarní období stejně silným včelstvům 12 kg, jinde je to málo -
musí se dát víc.

K. Čermák

Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k ničemu vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš.
Předně mi připadá značně po pás interpretovat si výsledky výkumu tak ,jak se komu zachce a výsledky jednoho držitele včel nad ně povyšovat. Přítel B by si měl udělat trochu času a mrknout se na www stránky PV Zubří. Jistě by se výsledek z roku 2003 dal také spočítat. Vzhledem k tomu, že je dobrým žákem svého učitele, asi by mu také nedalo příliš práce se z toho vylhat. Promiňte mi to, ale za ing. Čermákem něco stojí. U nás budete např. někoho těžko přesvědčovat o tom, že jím vyselektované kmeny Vigor a Lesana nejsou to nejlepší co kdy měli.Jsou velice přizpůsobivé, mají špičkové výnosy a dokonce mnozí přísahají na to, že tato včelstva mají méně roztočů. I já se k tomu kloním.Sám vím jaký je důsledný a na rozdíl od mnohých naprosto poctivý a nestranný.To o roztoči by jistě odmítl. Někteří by však jistě neváhali.Podezřívat ho jen náznakem z tendenčnosti je prostě drzost. Zřejmě s tím někteří mají své zkušenosti a ne nadarmo se říká:"Podle sebe soudím tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?
Seriál, který vychází v časopise bude učebnící genetiky ještě dlouho pro mnohé z nás. Také zlehčovat výzkum ostatních vědců je v kontextu myšlenkových
pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv. uteplených úlů měli uvědomit, proč se včely vlastně stahují do chumáče a jak se tento chová. A co takhle žlázy corpora cardiaca a alleata ? Říká ti to něco příteli B?
Proč včela na povrchu chumáče vydrží bez sycení až 3x déle ?
Víš jaký je rozdíl např. v únoru na sluníčku a ve stínu?
Zkoušel jsi to příteli B měřit. Ano ? Pak bys zjistil, že
sluníčko a tudíž teplota dosahují takových hodnot, že se stěny tzv. neuteplených úlů velmi prohřívají avšak v PÚ je stále stejná teplota. Vidíš , že s tím teplem je to velice ošidné. Měřil jsi např. v tuto dobu u obou těchto sytémů plod (myšleno dřevo cca 20 mm a polystyrén)?
Určitě ne, to bys hovořil jinak. Ale uklidním tě. Ony včely nezvýší teplotu větší spotřebou, jak by to bylo dle tebe i tvého učitele logické. Ony ty hloupé včelky pouze zvětší povrch chomáče a uvolní více tepla do prostoru aniž by více spotřebovali (abstrahuji od plodu).
Samozřejmě v případě ,že jim ten prostor inteligentní a geniální držitel včel , zastánce intenzivního způsobu neodejme a nevezme jim to, co je pro každého tvora životně důležité.Tedy prostor ! Stahování a roztahování chomáče je však hlavní regulátor teplot včel v zimě a nikoliv spotřeba ! To mohu vidět za sklem svého pozorovacího úlu.
Ale toto teplo pomáhá včelám odstraňovat vhlhost, která je spolu s průvanem největším problémem včel v zimě. A vlhkosti je v PÚ požehnaně. Na rozdíl to tebe totiž zkušenosti mám z obou systémů a porovnával jsem jeskupinově a trochu porovnávám (již jen 1 úl) i dnes. Zimou žádná včela ještě neumřela, ale hladem a nedostatkem vzduchu !
(záměrně obstrahuji od nemocí).
Spotřeba v zimním období je dána hlavně počtem včel a také množstvím plodu v jednotlivých obdobích. Hodně záleží i na proudění vzduchu.
Asi by někomu neškodilo přečíst si nějakou učebnici ekonomie, aby byl objasněn pojem intenzivní a extenzivní.
Extenzivní je spojen s minimálními náklady, přičemž není nikde psáno, že výnos je nižší než u intezivního, který je naopak spojen s velkou pracností a tudíž většími náklady.
Je to skutečně k smíchu jak někteří zdůrazňují, že extenzivní způsob plodí slabá včelstva a malé výnosy.
No a titíž ihned obrátí a tvrdí, že kvůli vysoké spotřebě musí mít tzv extenzivní včelaři silná včelstva na zimu. No není to zábava ?
Jistě není pro kočovníka jednoduché stěhovat včelstvo po vytočení o váze např. 80 kg. To je také důvod, proč raději udělá z jednoho dvě. Ale to ví ten , kdo to vědět chce.
A síla na zimu ? Cožpak je pro to opravdu třeba nějakého zvláštního ošetřování ? To mi jsou skutečně noviny.
Někteří z nás by se měli dát na dobrovolné dárcovství lidských orgánů, když čas, život pro ně nemá žádnou cenu a nezahrnují je do svých kalkulací o efektivnosti provozu.Najde se jistě mnoho zájemců, kteří např. kupí srdce za 3,50 Kč.
To jen krátce k tomu intezivnímu způsobu.
Intenzivní neznamená automaticky efektivní a extenzivní neefetktivní. Často tomu bývá naopak.
Přátelé, každému začínajícímu říkáme, ať si vybere nejprve dobré stanoviště a pak to další. Přátelé z Prahy rádi zapomínají na to, že mají snůšku o jaké se nám ani nezdá, tedy od 1.4. do konce srpna a průměrná roční teplota je zde o 2-3C vyšší. My ostatní jsme odkázání na 10- 20 snůškových dnů (neberu v úvahu počasí) a také se s tím metrákem na včelstvo musíme nějak vyrovnat.Jsme proto leší nebo horší ?
Ani jedno , ani druhé ! 30 kg na jednom stanovišti může být více než 100 na druhém !
Stanoviště je 80% úspěchu !!!
Já včelařím v okolí Mladé Boleslavi na čtyřech stanovištích. Snůška: ovocné stromy, řepka, akát /ve vzdálenosti 3,5 km), nekočuji.
Úly: Nízkonástavkové, tenkostěnné.39*16 i Langstroth.Většina včelstev je celoročně na drátěném dnu.
Ú 10, resp. 5 cm jsem vyřadil v roce 1985 (až na jeden) po sedmiletém srovnávání s tenkostěnnými i v pokusném skleněném úle. Pokud jde o zimní spotřebu, zjistil jsem, že v mých podmínkách je spotřeba v zimním období, tj, od 1.10 do 1.3. stejná a to jak u uteplených , tak i neuteplených a dokonce i u tohoto skleněného neutepleného !!!
Pohybovalo se to od 10kg do 12 kg. Rozdíly jsou ale v měsích, což je právě vliv materiálu a množství plodu !
Výnosy: Metrákem mě nešokujete!
Rekordní výnosy: Letos 4 včelstva přes 190 (1xVigor,1xLesana).Jednomatečný provoz.
Spotřeba cukru na včelstvo a rok: Pouze pro oddělky formou zpracovaných zásob- 3kg/včelstvo.
Časová náročnost :Cca 10-15 minut na ošetřování
produkčního včelstva za rok. Mnohem více času se na včely jen koukám a také hodně času věnuji chovu.Včelařím ze záliby se 60-ti včelstvy.
Další zásady: Včelstvo má mít stejný prostor po celý rok a zásoby v množství, které zajistí "přezimování" v kteroukoli roční dobu- nejlépe med.
Zužování a časté zásahy do včel považuji za neschopnost včelaře chápat včelstvo v jeho biologické podstatě v souladu s přírodou. Dle mého soudu je to neospravedlnitelné týrání zvířat !!! V přírodě včely žijí jinak.Svůj provoz také s tímto přírodním všelstvem konfrontuji druým rokem a snažím se mu konečně přiblížit.
Pokus, resp. srovnání uteplení probíhá masově na celém světě, proč to někteří nechtějí pochopit. Nebo si snad myslíme, že nápad s PÚ je náš ? Ale kdeže?
Ještě jéden důvod proč já včely do PÚ již nikdy více:
Pátral jsem po výrobci , který by na UH byl ochoten dát nebo již dává označní (příbor) o nezávadnosti ve vztahu k potravinám. Nenašel se žádného,jen snad americká firma Rubberaid, která vyrábí okna do raketoplánů na své skladovací systémy toto označení dává. Tento materiál je však vhodný pouze místo skla o ceně ani nemluvím.
Těm, kteří říkají ,že polystyrén je při spalování neškodný bych doporučil, aby si zapáli destičku a postavili se nad ní. Budou mluvit rychle jinak.
Je dobře, že se zde uvádějí různé názory, souhlasy, nesouhlasy. Hodně mi ale chybějí fakta(není ani prostor). Ta se ale mohou na různých stanovištích značně lišit. Jen argumentujme a uvádějme své názory tak, abychom přáteli zůstali. Trochu pokory a tolerance. Já vím, že jsem se od toho odchýlil a moc se omlouvám. Ta demagogie a zákeřnost mne však vyprovokovala. Jistě to není omluva.
To je můj první a také poslední příspěvek do konference.Za ten promarrněný čas mi to skutečně nestojí. Pokud si přítel B chce dále dopisovat , může.
Rát mu dám k dispozici některé své stanoviště, kde bude moci své názory obhájit. Větrná hůrka v Bukovně by asi byla to pravé.

Další články Ing. Smělého v časopise Včelařství:
1966 - str. 113 - Ověřování úlů z polystyrénu v provozu
1969 - str. 178 - Metoda k určení medonosných včelstev
1971 - str. 219 - Jaké jsou příčiny nízkého výnosu medu
1980 - 209/9 a 236/10 - Jak lze podstatně zvýšit výnos medu
1984 - 249/11 - Výnos medu a rozloha plodu na jaře
1986 - 155/7 - Zkušenosti se silně uteplenými úly
1987 - 75/4 - Česnové napájení
1988 - 196/9 - Který úl a jaká rámková míra je nejlepší?
1994 - 82/4 - Na zkušené
A.Bojanovský

Další články Ing. Smělého v časopise Včelařství:
1966 - str. 113 - Ověřování úlů z polystyrénu v provozu
1969 - str. 178 - Metoda k určení medonosných včelstev
1971 - str. 219 - Jaké jsou příčiny nízkého výnosu medu
1980 - 209/9 a 236/10 - Jak lze podstatně zvýšit výnos medu
1984 - 249/11 - Výnos medu a rozloha plodu na jaře
1986 - 155/7 - Zkušenosti se silně uteplenými úly
1987 - 75/4 - Česnové napájení
1988 - 196/9 - Který úl a jaká rámková míra je nejlepší?
1994 - 82/4 - Na zkušené
A.Bojanovský

Leo Dvorský napsal(a):
> Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k ničemu
> vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš.


Tento zpusob polemiky se mi nelibi.

> tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?

> pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv.

> to něco příteli B?


Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Frantisek napsal(a):

> Pro informaci: Vyšlo ukázkové číslo časopisu Moderní včelař. Objednal jsem
> si ho na www.modernivcelar.cz a dnes mi došlo zdarma poštou.
>
Proc to nekdo nesoup do konference, jsou v ilegalite ?

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Je to napsáno ve Včelařských novinách - nečteš, nevíš, jak to říkal ten
Bolek ...

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Tuesday, November 25, 2003 8:14 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: časopis
>
> Frantisek napsal(a):
>
> > Pro informaci: Vyšlo ukázkové číslo časopisu Moderní včelař. Objednal
> jsem
> > si ho na www.modernivcelar.cz a dnes mi došlo zdarma poštou.
> >
> Proc to nekdo nesoup do konference, jsou v ilegalite ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> info/=/dup.cz
> -------------------------
>
>

> Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k
> ničemu vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš. Předně mi
> připadá značně po pás interpretovat si výsledky výkumu tak ,jak se
> komu zachce a výsledky jednoho držitele včel nad ně povyšovat.
> Přítel B by si měl udělat trochu času a mrknout se na www stránky PV
> Zubří.

No, nevím, jestli k tomuto a tomu co následuje níže, mám vůbec
vyjadřovat. Asi bychom si měli zachovat jakousi úroveň...

Píši sem k tomuto příspěvku však kvůli př. ing. K. Čermákovi, jehož si
vážím, a překvapilo mne, že si někdo vyložil moje psaní snad jako útok
na jeho osobu. Čet-li kdo pozorně můj příspěvek komentující výsledek
jeho výzkumu, snad mi dá zapravdu, že tam výsledky jeho výzkumu
nezpochybňuji. Byl proveden výzkum (o jehož poctivosti a exaktnosti
nemám žádný důvod pochybovat, což jsem už sem několikrát psal) a mě
šlo jen o to, pokusit se výsledek toho výzkumu - tj. naměřená výstupní
fakta - interpretovat.

Ostatně k tomu sám př. ing. K. Čermák vybízí. Viz jeho slova ve zprávě
o výzkumu:

> Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe!

Jak píši hned po začátku onoho příspěvku (na začátku odstavce č. 1) -
jestli 10 procent rozdílu v medném výnosu je "málo" nebo "hodně" je
věcí interpretace. Přirozeně - extenzivnímu včelaři se těch 10 procent
bude zdát málo (to je dáno už tím, že je včelařem extenzivním). Já
jsem se jen pokoušel dívat se na výsledné hodnoty naměřené při výzkumu
pohledem včelařství intenzivního (kde se kouká na každé kilo medu, na
každou korunu za cukr).

Př. Čermáka si velice vážím a považuji ho za erudovaného výzkumníka.
Považoval jsem to za tak samozřejmé, že jsem nepovažoval za nutno to
takto explicitně uvádět... A Když jsem psal svůj příspěvek o
interpretaci jím zveřejněného výstupu z výzkumu, tak mne ani
nenapadlo, že by z mého článku mohl někdo získat dojem, že zpochybňuji
poctivost výzkumu př. ing. Čermáka nebo že ho podezřívám z nějaké
záludné tendenčnosti.

Každý pokus má své vstupní nastavení, které je stanoveno s ohledem na
to, co se pokusem chce zjistit. Př. K. Čermák to brilantně zde
vysvětlil sám (a bez emocí):

> Netestujeme Smělého metodiku ošetřování značně odlišnou od typického
> nástavkového ošetřování a tedy ani jeho úly. .......... Pokus
> probíhá v běžném provozu, takže k už existujícím nást. úlům se pro
> účel pokusu udělaly opačné varianty. ........ Nevycházelo se ze
> žádného vědeckého výpočtu (píše ohledně síly 6 cm PS; pozn. B.).
> Nějaké zkušenosti s uteplenými úly již přece existovaly, tak se
> zvolila silnější vrstva PS než dosud (nejčastěji šlo o 2- 3 cm), aby
> se případný vliv uteplení mohl projevit.

Kdežto já jsem ve svém článku mj. zabýval úvahou, jaké by asi byly
výsledky pokusu, při kterém by vstupní parametry pokusy byly nastaveny
nikoliv podle požadavků včelstev v tenkostěnných nástavkových úlech
nýbrž podle požadavků pro silně uteplená včelstva. To není žádné
obvinění z nějaké nepoctivosti provedeného výzkumu, ale je to námět
pro úplně nový pokus s jiným zadáním, s jiným vstupním nastavením, s
jiným cílem.

=============================

Pozn. pod čarou:

Ten příspěvek, na který právě reaguji v sobě nese (byť poněkud
nadprůměrně koncentrovaně) něco z ducha, který vane kolem propagace
Langstrothu. Alespoň tak to já cítím.

Někteří tady obviňovali ing. Smělého z jakési arogance. Jde zřejmě o
psychologickou záležitost - jakousi nevědomou předpojatost vůči těm,
kteří hlásají nějaký jiný názorový směr... Ve mně totiž vzbuzovaly
jisté "smíšené pocity" zase články jiných autorů ve Včelařství.

Př. Smělý je tady často viněn z toho, že hlásá svůj úlový systém jako
"jediný správný" (dost míst v jeho článcích dává na srozuměnou, že to
tak úplně není). Jenže když čteme ve Včelařství články propagující
extenzivní tenkostěnné včelaření, což z nich nečiší to samé? Většina
článků propagující Langstroth musí působit na čtenáře dojmem, že nic
lepšího pro včelaření není.

Je přirozené, že přívrženci každého názorového směru propagují a
obhajují svou názorovou orientaci. Důležité je, aby vedle sebe mohly
oba (či více) názorové směry existovat, aby byla možná klidná diskuse,
aby oba směry mohly být svobodně propagovány, svobodně komentovány i
svobodně kritizovány - bez osobních útoků, znectívání a nenávisti.

=======================================

Ke zbytku onoho příspěvku se vzdávám komentáře. (Přiznávám se, že jsem
to ani nedočetl do konce...)


> Jistě by
> se výsledek z roku 2003 dal také spočítat. Vzhledem k tomu, že je dobrým
> žákem svého učitele, asi by mu také nedalo příliš práce se z toho vylhat.
> Promiňte mi to, ale za ing. Čermákem něco stojí. U nás budete např. někoho
> těžko přesvědčovat o tom, že jím vyselektované kmeny Vigor a Lesana nejsou
> to nejlepší co kdy měli.Jsou velice přizpůsobivé, mají špičkové výnosy a
> dokonce mnozí přísahají na to, že tato včelstva mají méně roztočů. I já se
> k tomu kloním.Sám vím jaký je důsledný a na rozdíl od mnohých naprosto
> poctivý a nestranný.To o roztoči by jistě odmítl. Někteří by však jistě
> neváhali.Podezřívat ho jen náznakem z tendenčnosti je prostě drzost. Zřejmě
> s tím někteří mají své zkušenosti a ne nadarmo se říká:"Podle sebe soudím
> tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?
> Seriál, který vychází v časopise bude učebnící genetiky ještě dlouho pro
> mnohé z nás. Také zlehčovat výzkum ostatních vědců je v kontextu
> myšlenkových
> pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv.
> uteplených úlů měli uvědomit, proč se včely vlastně stahují do chumáče a
> jak se tento chová. A co takhle žlázy corpora cardiaca a alleata ? Říká ti
> to něco příteli B?
> Proč včela na povrchu chumáče vydrží bez sycení až 3x déle ?
> Víš jaký je rozdíl např. v únoru na sluníčku a ve stínu?
> Zkoušel jsi to příteli       B měřit. Ano ? Pak bys zjistil, že
> sluníčko a tudíž teplota dosahují takových hodnot, že se stěny tzv.
> neuteplených úlů velmi prohřívají avšak v PÚ je stále stejná teplota. Vidíš
> , že s tím teplem je to velice ošidné. Měřil jsi např. v tuto dobu u obou
> těchto sytémů plod (myšleno dřevo cca 20 mm a polystyrén)?
> Určitě ne, to bys hovořil jinak. Ale uklidním tě. Ony včely nezvýší teplotu
> větší spotřebou, jak by to bylo dle tebe i tvého učitele logické. Ony ty
> hloupé včelky pouze zvětší povrch chomáče a uvolní více tepla do prostoru
> aniž by více spotřebovali (abstrahuji od plodu).
> Samozřejmě v případě ,že jim ten prostor inteligentní a geniální držitel
> včel , zastánce intenzivního způsobu neodejme a nevezme jim to, co je pro
> každého tvora životně důležité.Tedy prostor ! Stahování a roztahování
> chomáče je však hlavní regulátor teplot včel v zimě a nikoliv spotřeba ! To
> mohu vidět za sklem svého pozorovacího úlu.
> Ale toto teplo pomáhá včelám odstraňovat vhlhost, která je spolu s průvanem
> největším problémem včel v zimě. A vlhkosti je v PÚ požehnaně. Na rozdíl to
> tebe totiž zkušenosti mám z obou systémů a porovnával jsem jeskupinově a
> trochu       porovnávám (již jen 1 úl) i dnes. Zimou žádná včela ještě
> neumřela, ale hladem a nedostatkem vzduchu !
> (záměrně obstrahuji od nemocí).
> Spotřeba v zimním období je dána hlavně počtem včel a také množstvím plodu
> v jednotlivých obdobích. Hodně záleží i na proudění vzduchu.
> Asi by někomu neškodilo přečíst si nějakou učebnici ekonomie, aby byl
> objasněn pojem intenzivní a extenzivní.
> Extenzivní je spojen s minimálními náklady, přičemž není nikde psáno, že
> výnos je nižší než u intezivního, který je naopak spojen s velkou pracností
> a tudíž většími náklady.
> Je to skutečně k smíchu jak někteří zdůrazňují, že extenzivní způsob plodí
> slabá včelstva a malé výnosy.
> No a titíž ihned obrátí a tvrdí, že kvůli vysoké spotřebě musí mít tzv
> extenzivní včelaři silná včelstva na zimu. No není to zábava ?
> Jistě není pro kočovníka jednoduché stěhovat včelstvo po vytočení o váze
> např. 80 kg. To je také důvod, proč raději udělá z jednoho dvě. Ale to ví
> ten , kdo to vědět chce.
> A síla na zimu ? Cožpak je pro to opravdu třeba nějakého zvláštního
> ošetřování ? To mi jsou skutečně noviny.
> Někteří z nás by se měli dát na dobrovolné dárcovství lidských orgánů, když
> čas, život pro ně nemá žádnou cenu a nezahrnují je do svých kalkulací o
> efektivnosti provozu.Najde se jistě mnoho zájemců, kteří např. kupí srdce
> za 3,50 Kč.
> To jen krátce k tomu intezivnímu způsobu.
> Intenzivní neznamená automaticky efektivní a extenzivní neefetktivní. Často
> tomu bývá naopak.
> Přátelé, každému začínajícímu říkáme, ať si vybere nejprve dobré stanoviště
> a pak to další. Přátelé z Prahy rádi zapomínají na to, že mají snůšku o
> jaké se nám ani nezdá, tedy od 1.4. do konce srpna a průměrná roční teplota
> je zde o 2-3C vyšší. My ostatní jsme odkázání na 10- 20 snůškových dnů
> (neberu v úvahu počasí) a také se s tím metrákem na včelstvo musíme nějak
> vyrovnat.Jsme proto leší nebo horší ?
> Ani jedno , ani druhé ! 30 kg na jednom stanovišti může být více než 100 na
> druhém !
> Stanoviště je 80% úspěchu !!!
> Já včelařím v okolí Mladé Boleslavi na čtyřech stanovištích. Snůška: ovocné
> stromy, řepka, akát /ve vzdálenosti 3,5 km), nekočuji.
> Úly: Nízkonástavkové, tenkostěnné.39*16 i Langstroth.Většina včelstev je
> celoročně na drátěném dnu.
> Ú 10, resp. 5 cm jsem vyřadil v roce 1985 (až na jeden) po sedmiletém
> srovnávání s tenkostěnnými i v pokusném skleněném úle. Pokud jde o zimní
> spotřebu, zjistil jsem, že v mých podmínkách je spotřeba v zimním období,
> tj, od 1.10 do 1.3. stejná a to jak u uteplených , tak i neuteplených a
> dokonce i u tohoto skleněného neutepleného !!!
> Pohybovalo se to od 10kg do 12 kg. Rozdíly jsou ale v měsích, což je právě
> vliv materiálu a množství plodu !
> Výnosy: Metrákem mě nešokujete!
> Rekordní výnosy: Letos 4 včelstva přes 190 (1xVigor,1xLesana).Jednomatečný
> provoz.
> Spotřeba cukru na včelstvo a rok: Pouze pro oddělky formou zpracovaných
> zásob- 3kg/včelstvo.
> Časová náročnost :Cca 10-15 minut na ošetřování
> produkčního včelstva za rok. Mnohem více času se na včely jen koukám a
> také hodně času věnuji chovu.Včelařím ze záliby se 60-ti včelstvy.
> Další zásady: Včelstvo má mít stejný prostor po celý rok a zásoby v
> množství, které zajistí "přezimování" v kteroukoli roční dobu- nejlépe med.
> Zužování a časté zásahy do včel považuji za neschopnost včelaře chápat
> včelstvo v jeho biologické podstatě v souladu s přírodou. Dle mého soudu je
> to neospravedlnitelné týrání zvířat !!! V přírodě včely žijí jinak.Svůj
> provoz také s tímto přírodním všelstvem konfrontuji druým rokem a snažím se
> mu konečně přiblížit.
> Pokus, resp. srovnání uteplení probíhá masově na celém světě, proč to
> někteří nechtějí pochopit. Nebo si snad myslíme, že nápad s PÚ je náš ? Ale
> kdeže?
> Ještě jéden důvod proč já včely do PÚ již nikdy více:
> Pátral jsem po výrobci , který by na UH byl ochoten dát nebo již dává
> označní (příbor) o nezávadnosti ve vztahu k potravinám. Nenašel se
> žádného,jen snad americká firma Rubberaid, která vyrábí okna do
> raketoplánů na své skladovací systémy toto označení dává. Tento materiál je
> však vhodný pouze místo skla o ceně ani nemluvím.
> Těm, kteří říkají ,že polystyrén je při spalování neškodný bych doporučil,
> aby si zapáli destičku a postavili se nad ní. Budou mluvit rychle jinak.
> Je dobře, že se zde uvádějí různé názory, souhlasy, nesouhlasy. Hodně mi
> ale chybějí fakta(není ani prostor). Ta se ale mohou na různých
> stanovištích značně lišit. Jen argumentujme a uvádějme své názory tak,
> abychom přáteli zůstali. Trochu pokory a tolerance. Já vím, že jsem se od
> toho odchýlil a moc se omlouvám. Ta demagogie a zákeřnost mne však
> vyprovokovala. Jistě to není omluva.
> To je můj první a také       poslední příspěvek do konference.Za ten promarrněný
> čas mi to skutečně nestojí. Pokud si přítel B chce dále dopisovat , může.
> Rát mu dám k dispozici některé       své stanoviště, kde bude moci své názory
> obhájit. Větrná hůrka v Bukovně by asi byla to pravé.

Zda se, ze ne vsichni ucastnici konference sleduji aktualni zpravy ve Vcelarskych novinach. Nekteri ani nemohou, protoze jsou na konferenci napojeni jen pres mobil.

Pro vsechny tedy jeste jednou: Ukazkove cislo noveho casopisu MODERNI VCELAR vyslo 20.11.2003 v Brne. Vyzvednout si jej muzete ve sve vcelarske prodejne, u vykupce medu apod., nebo objednat na adrese MODERNI VCELAR, P.O.BOX 11, 691 03 Rakvice, casopis/=/n-vcelari.cz, tel.: 519 349 393. Zapujcit si jej muzete v knihovne CSV, Kremencova 8, Praha.

Kontakt na redakci je uveden take na www.modernivcelar.cz a aktualni zpravy najdete, diky panu Cejkovi, ve Vcelarskych novinach - vcelarskenoviny.wz.cz.

Pri teto prilezitosti mi, prosim, dovolte, abych se omluvil za chyby na titulni strane, vcetne nizke kvality fotografie. Vina je na strane tiskarny, ktera pri sazbe omylem znizila rozliseni z 200 dpi na 65. Nyni jedname o opatrenich, ktera by neco podobneho do budoucna vyloucila.

Mgr. V. Protivinsky
sefredaktor MV

Pokud prodejce vcelarskych potreb ve Vasem meste MV nenabizi, je to zrejme proto, ze jsme na nej nikde nenasli zadny kontakt. Budeme Vam proto vdecni, kdyz nam poslete jeho tel. cislo, nebo e-mailovou adresu, abychom mu mohli casopis nabidnout.

Velka vyhoda dostribuce pres prodejny je v tom, ze tam prichazi i mnoho zakazniku nevcelaru, kteri se nikde jinde se vcelarskym casopisem nemohou setkat.

V. Protivinsky
sefredaktor MV

> Ukazkove cislo noveho casopisu MODERNI VCELAR vyslo 20.11.2003 v Brne.

Nejlepsi reklamou by bylo dat UKAZKOVE cislo jako ukazku do site.

\vov

přesněji a fundovaněji jste vyjádřil to co jsem já jen tušil a naznačoval.
děkuji !


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
Datum: pondělí, 24. listopadu 2003 v 8:02 odp
Předmět: Význam polystyrenu

> >Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"?
> Snad v tom, že má rekordní
> >výnosy medu, o jakých se může některým jen
> zdát? Snad v tom, že když
> >už je má, tak to i publikuje a propaguje
> svoji metodu?
> >J. P. Baudiš
>
> Ing. Smělý je určitě výtečný včelař a je
> chválihodné, že chce poradit i
> druhým, jak se dopracovat k dobrým
> výsledkům. Ale dopouští se několika chyb
> a nepřesností. Bohužel to může mnohé včelaře
> vést k chybám, protože ne každý
> včelař má dostatek zkušeností a možností si
> vše ověřit, nemluvě o včelařích
> začínajících. A pokud si to bude ověřovat,
> může ho to stát hodně času, úsilí
> i peněz, které se nemusí vrátit. Protože
> jsem tím už dříve i já prošel,
> pokouším se okolnosti vysvětlit, aby to
> mohlo být užitečné pro ostatní v
> jejich rozhodování (sám pro sebe tyto otázky
> mám dávno vyřešeny).
>
> Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár
> příkladů:Vezměme si třeba jeho článek ve
> Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní
> spotřebě zásob v polystyrenových úlech. Jen
> zmínkou uvádím, že v části
> "Rozbor výsledků" je několik bodů, které z
> předchozího textu vůbec nijak
> nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) -
> jde tudíž o prezentaci jeho názorů
> (chybí tu důkazy) a hodily by se pro článek
> s úplně jiným názvem!
> 1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek
> ukazuje, že doporučené množství zásob
> (12 kg) naprosto dostačuje." Takto napsané
> to vyznívá jako zevšeobecnění,
> správně by věta měla pokračovat "... v
> daných podmínkách, s časnou - jarní
> snůškou."
> 2. příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují,
> že je možné chovem včel v PS
> úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž
> jako v předchozím - platí pro
> dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu
> (asi převaha) stanovišť, kde v
> březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů
> nektaru takovou, aby nahradily
> spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží,
> poznáme na intenzívním přínosu
> pylu), k tomu spotřebují zásoby z minulého roku.
> 3. příklad - bod 10) "... pokud má včelstvo
> méně než 4 kg zásob, pak prý
> omezuje plodování. Nikdo to však nedokázal."
> To je zjednodušení zmíněného
> jevu. Na příkladu 1 včelstva, dokonce
> oddělku, autor dokazuje svoje tvrzení.
> Jediné včelstvo nedokazuje nic, takový důkaz
> je neseriózní, tím spíš, že jde
> o komplikovanější tendenci. Navíc - oddělek
> se chová jinak než už vybudované
> včelstvo (oddělek všechnu svoji energii
> používá ke svému růstu na řádné
> včelstvo). Zmíněná hranice existuje, nemám k
> tomu přesná čísla - to by
> potřebovalo rozsáhlé pokusy. Opírám se jen o
> víceleté zkušenosti z
> ošetřování mnoha včelstev (okolo 150). Tato
> hranice není stejná pro každé
> včelstvo a dokonce ani v průběhu sezony -
> více působí po slunovaratu než na
> jaře v době rozvoje do síly. Navíc - tato
> hranice není ostrá. Může se
> projevit pouze tehdy, když je v průběhu
> sezony málo snůškových dnů, což není
> případ ing. Smělého - opět chyba v zobecnění
> jeho pozorování!
> 4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel,
> i zarytí odpůrci PS úlů. ... "
> Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově
> uvažování. Slovo "...bohužel..."
> evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové
> úly nepoužívá, dělá velkou chybu a
> připravuje se o vysoké výnosy medu. Tak
> jednoduché to přece není - viz
> předchozí diskuse v konferenci. Též
> nálepkování zastánců určitých názorů
> (nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi
> proti mně) odmítám. To nemá nic
> společného s odborností - hledáním vhodných
> řešení.
> Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje -
> kategoricky vyhlásí, že je to tak a ne
> jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí. Ale
> taková zjednodušení mohou
> snadno vést k chybám v praktickém včelaření
> a neúspěchu tam, kde jsou jiné
> podmínky než má on.
>
> K. Čermák
>
>

V diskuzi to houstne, některé názory jsou dost vyhrocené, není se čemu divit, jedná se o osobní přístup – kdo má větší pravdu a potom také ukazatele ekonomické . Je to možná trochu od věci, ale jsou tady i začínající včelaři, kteří v tom musí mít nutně chaos už na zkušené je to moc.

I když hltám vše, co se včel a včelaření týče, tak čím dál si víc uvědomuji, že nic nevím......
Je to možná trochu otřepaná fráze, ale je pravdivá. Vedou se různé diskuze na různá témata s protichůdnými názory.

Já se považuji za začínajícího včelaře, který není zatížen historií. Ke včelaření mě přivedla moje práce a můj otec.
Je mi 30 let. Volil jsem Langstroth 44,8*23,2 cm.
V dřevěných úlech, 25 mm silná stěna.

Své stanoviště si buduji od nuly. Jedno včelstvo mi vychází zatím na 5000 Kč. Je jich 17. Jsou na pozemku který je mém vlastnictví, dosáhl jsem tím určitou svobodu. A záruku do budoucna. Sousedé nejsou, takže nebudou mít námitky, krajina je málo zavčelená, snuška celkem dobrá. Ještě musím vybudovat přístupovou cestu a zařízení se střechou , kde budu vše dělat v místě, zatím to bude V3S. Na tomto stanovišti pokud budou dobré výsledky, budu chtít cca. 50 včelstev. Pokud nebudou, nechám si těch 17-20 jen pro radost.
Jen chci říct, že je velmi složité a těžké zvolit cestu která by byla efektivní - tj. ve všech směrech přínosná. Vše stojí obrovské peníze. Vše se točí kolem ekonomiky. Děláme to pro radost a pro peníze. Nikdo to nedělá jen pro přírodu, jestli ano kdo ? Potom je pochopitelné, že každý krok se musí stokrát uvážit a vyvolává vášnivé debaty.

Styčné body:

Musím mít k tomu vztah a podmínky, něco mi to musí přinášet. Jinak to nebudu dělat.

Začínám včelařit, svoje kroky musím zvážit tak, aby na to stačily moje finance, první vstupy jsou investicí, které podle rozhodnutí mohou být nevratné ( ztrátové ) nebo vratné ( ziskové ) .

Snažím se analyzovat názory, ve kterých jsou včelaři jednotní ostatní jsou relativně bezvýznamné detaily, ale zkušenosti je nutné čerpat od zkušených a pak si je přebrat.

Důležité styčné body které platí pro každého včelaře univerzálně :

a) Vliv stanoviště
b) Vliv tepla prostoru ( úly )
C) Vliv zásahů včelaře
d) Nemoci
e) Rozvoj ve včelaření- ekonomické zvyšování stability včelnice i samotného včelaře jako zdroj příjmů při budování většího provozu pro dosažení vyšších příjmů za co nejmenší vklad ( práce, čas, výdaje ).
f) Vazby ve společnosti,práva a povinnosti včelaře.

Úly jsem volil proto, že jsou mi blízké historicky naší 39*24. Není tam tolik rámků. Ani nejsou nástavky tak těžké.
Neuteplené proto, že vše se musí vyzkoušet v daných podmínkách a uteplit i odteplit se dají velmi rychle
(polystyren jakékoliv síly ) vruty nebo lepidlem z venku, rychle, bez problémů, ihned a třeba jen půlku a pak srovnat výsledky. 17 včelstev proto, že jako vzorek je to tak akorát pro ověření stanoviště a typu úlů.
Langstroth d. 44,8 proto, že možná bude nějaká ta dotace z EU a je to nejrozšířenější rámková míra a na rámkové míře přece zase až tolik nezáleží. Ale záleží na ekonomice, která určí to, co se mnou bude jako se včelařem i člověkem v budoucnu.
Určitě bych nevymýšlel jinou rámkovou míru než je daná- jak bych potom řešil ostatní vybavení ? Není čas si vše vyrábět svépomocí. Je čas naopak navázat na to, co se zde udělalo dříve .

Jaké mám šance dosáhnout vrcholu- aby mne včely uživily?

Nízké, pokud to budu brát zájmově, jen na pro radost.

Vysoké pokud to myslím vážně a mám na to podmínky a zájem.

Převažuje radost ze včelaření a to je dobře, jen pár se najde tak schopných, že se dokáží uživit a rozvíjet a mít svůj koníček i jako práci, která jej živí. A ti jsou ten motor, ostatní přispívají, podle svých možností pro současný i budoucí rozvoj včelařství, malí včelaři jsou však záruka toho, že včelařství nevymře a mají své důležité místo ve společnosti.

Jen jsem chtěl říct, že nezáleží až tolik na tom kde se včelaři rozcházejí, ale hledat to místo, které je spojuje a na tom stavět a tam se potkávat.


Jaroslav Vodička

Samozrejme pocitame s publikaci kazdeho a celeho cisla na Netu. Nemuze to vsak byt 4 dny po vydani papirove verze. Kazdy jiste pochopi, ze vydat casopis neco stoji a tyto naklady se nejakou cestou musi do redakce vratit, aby bylo mozne vydat dalsi cislo.

Bude-li pritel Cejka tak laskav a vyhovi nam, obsah ukazkoveho cisla a nahled nekolika stran v PDF-formatu zverejnime ve Vcelarskych novinach behem nekolika dnu.

Zasilani papirove verze do zahranici pro nas neni zadny problem - staci sdelit presnou adresu.

V. Protivinsky

Úlová otázka je problém, který trápí včelaře téměř sto let a přitom rada je velmi jednoduchá. Stačí si na stanovišti porovnat několik zateplených a nezateplených včelstev po dobu asi tří let a základní údaje jsou k dispozici. Kdyby si tyto nenáročné pokusy provedl každý, kdo má pochybnosti měl by do konce života v této otázce jasno. Já jsem tyto pokusy vykonal a od těch dob mám jasno. Včelařím v úlech typu Dadant tyto stále rozšiřuji a o jiných nechci slyšet. Zateplené je mám 4 cm polystyrenem a není tajemstvím, že úly postavené z odpadového dřeva polystyrenu a sololitu jsou bezkonkurenčně nejlevnější. Na rozdíl od jiných včelařů jsem se do Myslbekovy ulice zašel asi dvakrát podívat jak se př. Smělému daří. A co jsem viděl? Úly značně opršelé a to se vyjadřuji velmi diplomaticky, rozlomený nástavek válející se opodál, což dávalo tušit, že pevnostně je polystyren zcela nevyhovující a nad tím jeřáb nebo lépe řečeno kočka pevnostně dimenzovaná spíše na zdvihání autobusu. Největším překvapením však byl rozdíl mezi tabulkami př. Smělého zveřejněné několikrát ve Včelařství. a skutečností. Prostě mě tam na jaře jeden až dva nástavky chyběly.Od těch dob jsem přítele Smělého zařadil do skupiny autorů kteří tvoří systémem papír snese všechno. A na závěr opět opakuji svojí radu: Kdo si myslí že o hodně přišel ať si tři úly z 8 cm. polystyrenu vyrobí tři roky je testuje a s výsledky nás seznámí. Rozhodně to bude zajímavé čtení.

                                                 
S pozdravem: Stonjek Rudolf.

Jak tak sleduji ty "alergické reakce na Smělého bodnutí" do vosího
hnízda úlové otázky, získávám dojem, že bychom se měli více zamýšlet
nad psychologickou stránkou tohoto problému: odlišný názor vyvolává
odmítavou reakci (a následně se hledají argumenty, které to mají
podepřít). (Někdy jsou odpovědi na bodnutí přímo alergické.) Těmto
psychologickým jevům podléháme všichni. S tím těžko co naděláme.

Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/8

Prosím, aby níže uvedené nikdo nechápal jako osobní útok či něco
podobného. Jde mi o věcnou polemiku s autorem citovaných a mnou
komentovaných tezí. Věřím, že to je z mých komentářů (alespoň místy)
znát. Autora, jemuž oponuji, si vážím a nejde mi o nic jiného, než si
vyjasnit, proč je jeho přístup k citovanému Smělého článku takový,
jaký je.

> Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů: Vezměme si třeba
> jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní spotřebě
> zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části
> "Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec
> nijak nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o
> prezentaci jeho názorů (chybí tu důkazy)

Ten článek není vědeckou studií na 30 stran, ale časopiseckým
(krátkým) článkem. Není, myslím, fér hodnotit tento článeček podle
kritérií pro vědeckou práci. Navíc - autor píšící do časopisu má
určité právo předpokládat, že čtenáři znají jeho předchozí články ve
stejném časopise již zveřejněné. Obávám se, že pod tímto přísným
světlem (nároky na článek jako na vědeckou studii) by neobstála ani
řada článků př. Boháče a dalších autorů publikujících ve včelařství.

Kapitola "rozbor výsledků" vcelku přináší to, co svým názvem slibuje
(byť v trochu širším rámci; já - být autorem - volil bych jiný název
této kapitoly). V podstatě však platí, že autor v ní rozebírá to, k
čemu se svým pozorováním dobral. Asi těžko možno očekávat od
populárního časopisu, že bude uveřejňovat podrobnou studii... Je pro
mne však otázkou, jaké důkazy si př. ing. Čermák představuje v rámci
krátkého časopiseckého sdělení uveřejnit.

Např. k bodu 4, který př. Čermák kritizuje pro nepřítomnost důkazu -
zkráceně obsah tohoto bodu: "za dobu 30 let mi přes zimu neuhynulo
jediné včelstvo". Jaký důkaz si př. Čermák představuje? Výpovědi
svědků se seznamem jejich jmen, adres, a rodných čísel...? Bez ironie
- opravdu by mne to zajímalo. Anebo - jak má k tomu bodu Smělý uvádět,
jak se k němu dobral? Anebo - jak má tento bod vyplývat z předchozího
obsahu článku? A jak je možno napsat o tom bodu, že "jde tudíž o
prezentaci jeho názorů" - jestli je Smělého názorem, že mu včelstvo
neuhynulo, tak my mu budeme tvrdit, že je to jen jeho názor, že to
včelstvo ve skutečnosti uhynulo? Nevím, nevím.

Jaký důkaz máme chtít k bodu č. 5 - to už je mi úplnou záhadou. Anebo
jak to má vyplývat z předchozího obsahu článku?

K bodu č. 6 - s tímto tvrzením snad budou souhlasit i tenkonástavkoví
včelaři, protože oni dělají ve svých úlech to samé. Tak jaký důkaz je
možné chtít pro všeobecně prováděnou praxi?

K bodu č. 7 - opět - jaký důkaz k tomuto závěru, týkajícímu se otázky
síly zazimovávaných včelstev, si kdo představuje. Důvod k tomuto
názoru je nabíledni.

K bodu č. 8 - nebudu se opakovat s tázáním se ohledně důkazu. Nevím
ani, jestli by měl dle požadavků ing. Čermáka (nechci mu nic
podsouvat, tak to formuluji jako otázku) být obsahem Smělého článku
také výčet těch jednotlivých doporučení pro tenkostěnné úly od pánů
Liebiga, Boháče, Kolomého či Protivínského, které by byly v PS úlech
kontraproduktivní. Neslučitelnost některých jejich doporučení (jistě
dobrých a plně opodstatněných pro tenkostěnné nástavky) se včelařením
v silně uteplených úlech je přece nasnadě. (např. doporučovaná
otevřená zasíťovaná dna by - hlavně na jaře - vyrušila efekt uteplení
úlu - takže aplikace tohoto doporučení by byla pro včelaření v PS úlu
škodlivá atd.)

Přibližně to samé platí pro ostatní zmiňované body.

> a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!

Článek se jmenuje "Zimní spotřeba zásob v polystyrenových úlech". K
tomu je v článku uvedena tabulka, která na toto téma exaktně vypovídá.
Tak nevím, proč by měl být článek přejmenováván...

V rámci pokusu o hledání nadhledu bych mohl jako antitezi (k výroku
př. Čermáka o názvu Smělého článku) uvést, že na mne naopak působí
matoucím způsobem název článku ing. Čermáka: "POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY"
(na webu). Jedná se tam o pokus s Optimalem, jehož stěny byly asi
obaleny polystyrenem (a zesílena izolace víka). Jak vyplývá z článku,
tak vše ostatní zůstalo jako u normálního Optimalu - i technologie
obsluhy - tj. včetně oček, vysokého podmetu s otevřeným pletivem atd.
Z mého pohledu se ve skutečnosti o žádný uteplený úl nejednalo - o
jakém uteplení může být řeč, když teplo uniká otevřeným očkem? A to
nemluvím o problematice dna, ve kterém hvízdá meluzína. A nazývat to
dokonce silně utepleným úlem? Navíc, popis toho "utepleného" úlu je
tam dosti nedokonalý (na to, že má jít o vědeckou zprávu...), takže
není jasné, jestli pod polystyrenem zůstalo dřevo anebo jestli jsou
stěny čistě polystyrenové (což jistě hraje roli kvůli mokrým dřevěným
stěnám). Za těchto okolností se divím, že měly takto "uteplené" úly
vůbec nějaký zaznamenatelný vyšší výnos.

Pro jistotu opakuji, že nezpochybňuji výsledky pokusu ani způsob jeho
provedení, ale domnívám se, že měl být nazván jinak než jako "pokus s
uteplenými úly". Přesnější název pokusu by měl být např.: "Jaký efekt
přinese obalení Optimalu polystyrenem?" anebo "Uteče očkem a sítem
(skrze vysoký podmet) z úlu všechno teplo, které bylo zadrženo
polystyrenovými stěnami?"

Prosím čtenáře, aby to nechápali jako osobní útok, protože to není
ničím takovým. Píši to jen abych naznačil, jak mohou být z různých
stran viděny věci odlišně.

> 1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje,
> že doporučené množství zásob (12 kg) naprosto dostačuje." Takto
> napsané to vyznívá jako zevšeobecnění, správně by věta měla
> pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní snůškou."

Opět - k tomu, co bylo řečeno výše. Je to časopisecký článek a určité
věci se navíc pokládají, že si je čtenář odvodí nebo se zeptá (autor
článku však jasně poznamenává na začátku, že včelaří "na stanovišti s
velice dobrými snůškovými poměry"). Ostatně ani ing. Čermák ve své
vlastní zprávě (na webu) o svém srovnávacím pokusu, kterou jsem tady
citoval někdy minule, výslovně neupozorňuje, že "vše, co bylo
zjištěno, je platné v podmínkách daných pro ty a ty dva pokusné
včelíny v těch a těch dvou lokalitách." A tedy, že to neplatí pro
stanoviště, kde je od března bohatá snůška. (Článek v časopisu přece
není právní dokument, ve kterém musejí být ošetřeny všechny možnosti
výkladu a všechny možné i nemožné okolnosti a situace, které si kdo
může vymyslet.)

> 2.
> příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v
> PS úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím -
> platí pro dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha)
> stanovišť, kde v březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru
> takovou, aby nahradily spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží,
> poznáme na intenzívním přínosu pylu), k tomu spotřebují zásoby z
> minulého roku.

Jestli tomu správně rozumím, tak se tady předpokládá, že posune-li se
první snůška až na rozkvět ovocných stromů (jak je to vcelku obvyklé
pro většinu stanovišť), tak se spotřeba včelstva i v polystyrenovém
úlu zvýší z 8,8 kg (jak uvádí spotřebu do 10.3. Smělý) na těch 20-30
kg kg (takové zimní zásoby vyžadují propagátoři tenkonástavkového
včelaření). Je to tak?


> 4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS
> úlů. ... " Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování.
> Slovo "...bohužel..." evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly
> nepoužívá, dělá velkou chybu a připravuje se o vysoké výnosy medu.

Tady se zcela zřetelně pohybujeme na půdě výše zmiňované psychologie.
Takto vykládají tuto větu odpůrci Smělého. Já jsem to "bohužel" vnímal
jako vyjádření smutku nad těmi odpůrci, kteří pevně zavírají oči před
všemi naměřenými hodnotami a za každou cenu hledají argumenty proti
silně utepleným úlů. (Myslím, že pokračování odstavce článku Smělého,
z něhož ing. Čermák citoval, potvrzuje spíše moje vnímání kontextu
toho slůvka "bohužel", ale i to může být jen má domněnka.)

> Též nálepkování zastánců určitých názorů (nesouhlasíš bezvýhradně se
> mnou - tak jsi proti mně) odmítám.

Je mi líto, že takto někdo vnímá. Jde nám snad o diskusi. Copak se
někomu jedná nějaký o bezvýhradný souhlas? Anebo o osobní střety (viz:
"tak jsi proti mně")? Já jsem to ve Smělého článcích nikdy nečetl. A
domnívám se, že ani já tady takto nevystupuji. Ale možná to u někoho
ten dojem vyvolává - co já vím?

> To nemá nic společného s
> odborností - hledáním vhodných řešení.

Pravda pravdoucí.

> Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to
> tak a ne jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí.

To by se dalo říci o tolika autorech publikujících ve Včelařství...
(Nechci jmenovat jména drahá zastáncům tenkých nástavků.) Opět - je to
věc psychologická. Když nějaká autor hlásá to, co se mi líbí, pak mi
většinou nevadí, když to hlásá kategoricky. Ale běda, když je to
naopak.

Zajímavé je, že když je potřeba z někoho učinit "příliš kategorického"
a tmářsky odsuzujícího všechny ostatní (prezentovat ho jakoby hlásal:
"nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně"), pak jsou při
tomto "křižáckém tažení" přehlíženy jeho výroky, které "se nehodí do
krámu". V daném Smělého článku např. bod č. 9. - zkráceně: odlišné
způsoby zimování... není možné zavrhovat... (I to patří k naší
psychologii a možná bychom si na to měli dávat větší pozor. Jinak nám
naše psychologie zabraňuje dobrat se kloudné diskuse.)

Já vnímám ing. Smělého jako včelaře, který v praxi naplňuje to, co
hlásá ing. Kamler v teorii - viz již citovaný výrok ing. Kamlera: "U
včel se všechno točí kolem tepla."

Základní tezi Smělého praxe lze, myslím, docela dobře zevšeobecnit:
Včely vyrábějí teplo pro své životní potřeby. Čím více toho tepla
zbytečně unikne skrze studené stěny, tím více jej musí vyrobit. Čím
více jej musí vyrobit, tím více na to spotřebují medu nebo cukru apod.
(Tak alespoň chápu Smělého praxi já. Je to zjednodušeně podané,
protože nepostihuji rozdíl mezi zimou bez plodu a jarem, kdy se
ploduje atd.) Vím, že tato teze je v mnoha ohledech zjednodušená, ale
její podstata, myslím, docela funguje.

> Ale taková
> zjednodušení mohou snadno vést k chybám v praktickém včelaření a
> neúspěchu tam, kde jsou jiné podmínky než má on.

Každý přece musí učebnicové poučky, i vědecké návody a obecné
včelařské teze přizpůsobit svým vlastním podmínkám. To je přece
samozřejmé a v tom spočívá podstatný díl kouzla včelaření.

To by si měli uvědomit propagátoři Langstrothu, kteří často básní asi
ve smyslu: Jeden úl a k němu jeden návod na včelaření (společné
vyzkoušené praktiky, jednotné doporučené úkony, toť skýtá úspěch pro
začínajícího včelaře). Mne však spíše baví ty pokusy.

J. P. Baudiš

V právě podaném příspěvku je chybně uvedeno:

> Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/8

Správně má být:

Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/10

Jendo, tak tentokrát Ti musím dát za pravdu na 100%.
Když jsme se tady asi před dvěma lety hádali na stejné téma, měli jsme základní problém: chyběly srovnávací výsledky včelstev chovaných v naprosto stejných podmínkách, úlech a ošetřovaných stejnou metodou s jediným rozdílem: jedna skupina silně uteplená a druhá neuteplená.

Nyní tato srovnání máme a rozdíl je
a) asi 10% ve prospěch uteplených
b) téměř žádný
c) asi 10% ve prospěch neuteplených

Myslím, že na to stačí 6 tříd ZŠ aby člověk pochopil, že uteplení zas tak velký význam nemá, když neuteplená včelstva dala v některém období dokonce více medu, než uteplená.

V tu chvíli se však Tvoje argumenty zcela změní: už nejde o biologii života včel, jak jsi o tom psal před dvěma lety, najednou nastupuje "včelařská ideologie" a "psychologická stránka problému". Zvláštní.

Ještě zajímavější je ovšem Tvé pikantní vyjádření, že "odlišný názor vyvolává odmítavou reakci a následně se hledají argumenty". Nenapsal jsi tam, kdo, podle Tebe, Ty argumenty následně hledá a to je škoda. VÚVč to, myslím nebude. Ten nikdy netvrdil, že neuteplené úly jsou lepší. Spíš naopak a aby v tom bylo jasněji, udělal pokus standardní vědeckou metodou: pokusná a kontrolní skupina, výsledky se porovnají.

A ono to vyšlo tak jak to vyšlo: žádné významné rozdíly, žádné rekordní medné výnosy ani vlevo ani vpravo. Žádné úhyny včelstev podchlazením. jenže je tu problém: Pan Smělý tvrdí, že ty rekordní výnosy má (kdo stál u jeho medometu?) a že je to díky uteplení. Podle výsledků pokusu to vypadá spíše na jiné vlivy, jenže uznat omyl nebývá snadné, tak se raději pracovníci výzkumného ústavu obviní z šíření nějaké podezřelé ideologie a udělá se z toho "psychologický problém".

Zmatený začátečník s dřevěnou fošnou v jedné a s deskou polystyrenu v druhé ruce je zmaten a neví, který z těch materiálů bude méně ideologický a jak se rozhodnout, aby to nebylo (nebo bylo?) rozhodnutí psychologické.

Asi by čekal, že mu někdo řekne sorry, spletli jsme se. Uznávat chyby se ale moc nenosí, takže se raději nasadí medvědí hlava těm, co se vědou živí, přečetli více kg literatury, než se v Praze 6 točí medu, nějaký ten pokus už dělali a řadu věcí už objasnili a nějaké zkušenosti se zkoumáním tedy mají.

Jsem si vědom toho, že teď asi budu označen za ideologického zrádce, tmáře a obviněn z psychologicky nesprávného chápání problému. Omlouvám se, ale včelařina a fakta mě baví přece jen o něco víc než mlácení prázdné slámy.

Ing. Čermákovi a jeho kolegům chci touto cestou poděkovat - výsledky jeho pracoviště za poslední roky jsou, myslím, hodné úcty.

V. Protivínský

Nepředbíhej ...

Zdeněk Čejka

>
> Nejlepsi reklamou by bylo dat UKAZKOVE cislo jako ukazku do site.
>
> \vov
>

Ano přátelé, jen tak dál. Pokračujte v žabomyších sporech o ničem. Uteplené vs. neuteplené, české vs. cizí. Jak znám českou povahu, pokud zvítězí uteplené úly, zanedlouho se stejně rozvine souboj o to, zda 3cm nebo 6cm nebo 8cm izolace. Maříte čas bojem o blbiny. Pochopil bych to, kdyby se jednalo o ustanovení normy a diktát pro všechny, ale copak Vás "uteplené" někdo nutí přecházet na holé dřevo? A nebo někdo nutí zničit Langstroty a zavést jen Optimaly? NE, NE, NE... Kdo chce, ať včelaří ve slaměných úlech. (nadsázka)
Jistě, každý má právo na svůj názor, ale poslední dobou to opravdu už není o výměně informací a zkušeností.
Kdyby se raději Vaše snahy ubíraly směrem, jak ochránit "naše" včely před dovozy včel ze zahraničí (aktivity směrem k zákonodárcům) a podobně. Diskuze o tom jak zlepšit marketing medu by zajisté byla také mnohem zajímavější, příspěvky o zlepšení podmínek včelí pastvy, zkušenosti s chovem matek...
Prosím, zamyslete se trochu nad sebou.

Ikdyž musím souhlasit, že nemám rád osobní osočování, vlastní zdůvodňování jednotlivých metod me žíly netrhá... Kdo má svůj rozum, závěr si udělá sám. Já osobně si rád přečtu názory obou stran...

Co mě ale dráždí k nepříčetnosti, je když si "někdo" dá jméno (nick) třeba Bullet i se tak podepisuje. Kdo, nebo co to je "Bullet"?? Kdo se stydí za svoje jméno nebo názory? To jsou trochu dětinské, nebo totalitní, manýry, ne??


<>Prosím, zamyslete se trochu nad sebou

Taky Vás o to prosím...


Josef Šamalík
____________________________________________________________
Pořiďte si Oskartu Partu a můžete posílat SMS a MMS za polovic ceny! Ode dneška až na věky - a to už vážně stojí za to! www.oskar.cz http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=65010%26url=http://www.oskarmobil.cz/services/whatsnew.php#oskarta

Zdravim,
omlouvam se za off-topic, ale nemuzu si pomoct.
Myslim si, ze pouzivani nick-name na internetu je
zcela bezne a v prostredi komunity, ktera ma tednenci
nazorovou konfrontaci tlacit do osobni roviny je to
snad i pochopitelne. Citim to tak, ze totalitni je
vynucovat si identifikaci kvuli vyjadreni nazoru,
"abysme s tebou ptacku mohli pekne zatocit" :)
..nic ve zlem, budme vsichni happy a tesme
se ze vcelicek a ze zivota

Marek Cizek

----- Original Message -----
> Ikdyž musím souhlasit, že nemám rád osobní osočování, vlastní zdůvodňování
jednotlivých metod me žíly netrhá... Kdo má svůj rozum, závěr si udělá sám.
Já osobně si rád přečtu názory obou stran...
>
> Co mě ale dráždí k nepříčetnosti, je když si "někdo" dá jméno (nick) třeba
Bullet i se tak podepisuje. Kdo, nebo co to je "Bullet"?? Kdo se stydí za
svoje jméno nebo názory? To jsou trochu dětinské, nebo totalitní, manýry,
ne??
>
> <>Prosím, zamyslete se trochu nad sebou
>
> Taky Vás o to prosím...
> Josef Šamalík

<>abysme s tebou ptacku mohli pekne zatocit" :)

Tak zrovna takhle jsem to nemyslel... :))

Ale OK a nechme to "ležet" a nebudem to rozmazávat...


jose
____________________________________________________________
Mall [mo:l] - promenáda, široká alej, nákupní středisko (velké)
Internet Mall - profesionální nákupní galerie na Internetu (http://www.mall.cz)

> měli jsme základní problém: chyběly srovnávací výsledky včelstev
> chovaných v naprosto stejných podmínkách, úlech a ošetřovaných
> stejnou metodou s jediným rozdílem: jedna skupina silně uteplená a
> druhá neuteplená.

> Nyní tato srovnání máme a rozdíl je
> a) asi 10% ve prospěch uteplených
> b) téměř žádný
> c) asi 10% ve prospěch neuteplených


Milý Vojto, škoda, že jsi můj příspěvek nečetl celý. Pak bys možná(?)
alespoň zareagoval na názor, že se při tomto srovnávacím pokusu
nejednalo o uteplená včelstva a už vůbec nikoliv o včelstva silně
uteplená (netroufám si vůbec předpokládat, že bys tento názor uznal
:-)

Když si přečteme provedení pokusu, pak je zřejmé, že se testovalo
úplně něco jiného - tj. jestli zateplení stěn Optimalu (při zachované
optimalské technologii chovu) něco přinese. A to se také zjistilo (mne
osobně to dost překvapilo - očekával bych spíše, že to za daných
okolností nepřinese nic - možná spíše naopak.)

Uteplený úl však není jen dát polystyren na Optimal. To je jako kdybys
obalil izolací dům, ale nezasklil okna - a při tom tvrdil, jak máš
dobře uteplený byt.

> Myslím, že na to stačí 6 tříd ZŠ aby člověk pochopil, že uteplení
> zas tak velký význam nemá

Mám-li parafrázovat Tvůj výrok - nevím kolik školních tříd je potřeba
k tomu, aby se dalo pochopit, že má-li mít uteplení nějaký účinek, pak
nemůžu jeho vliv zároveň rušit očky či vysokým větrným podmetem. (Snad
to nezní jedovatě.)

Sám ing. Čermák se zde jasně vyjádřil v tom smyslu, že účelem a
zadáním pokusu, který prováděli, nebylo srovnávat úly systému ing.
Smělého - tedy silně uteplené úly. Což je korektní vyjádření hodné
poctivého seriosního badatele (proto si ing. Čermáka tak vážím).

> neuteplená včelstva dala v některém období dokonce
> více medu, než uteplená.

Opět odkazuji na některý z minulých příspěvků ing. Čermáka, který
vysvětlil, proč tomu tak bylo, a jasně z toho vyplynulo, že se
nejednalo o jarní snůšku, o kterou nám přece v našich podmínkách jde.
Nebo ne?

> V tu chvíli se však Tvoje argumenty zcela změní: už nejde o biologii
> života včel, jak jsi o tom psal před dvěma lety,

To jsem snad nikdy neřekl, že by nešlo o biologii včelstva.
Samozřejmě, že jde o biologii včelstva - odkazuji na články Smělého,
které jsem dal na web konference.

> najednou nastupuje
> "včelařská ideologie" a "psychologická stránka problému". Zvláštní.

Snažím se pochopit, proč není část biologických potřeb včelstva
tenkonástavkovými včelaři uznávána, nýbrž je jaksi zvláštně
přehlížena. O významu tepla v životě včelstva snad není sporu - na to
jsou vědecké výzkumné studie, které přece uznáváš. A tak jsem si
dovolil vyslovit mínění, že je za tím cosi, co je spíše ideologické
povahy (celosvětové sjednocování, unifikace, MacDonaldismus - jak to
kdo chce nazvat). Ale třeba se pletu... Je to jen hypotéza.

> Ještě zajímavější je ovšem Tvé pikantní vyjádření, že "odlišný názor
> vyvolává odmítavou reakci a následně se hledají argumenty". Nenapsal jsi
> tam, kdo, podle Tebe, Ty argumenty následně hledá a to je škoda.

Vojto, Vojto. Ty zjevně nečteš příspěvky, na které reaguješ. Píši tam
jasně, že tomuto psychologickému jevu podléhají všichni. (Je dobře o
tom vědět a dávat si na to pozor, že?)

> Pan Smělý tvrdí, že ty rekordní výnosy má (kdo stál u jeho
> medometu?)

Není to trochu nízké podezření? Tady mi schází zachovávání jakési
lidské úrovně. K tomu se většinou uchylují ti, kterým dojdou seriosní
argumenty. Když nevěříš ing. Smělému, tak se informuj v jeho základní
organisaci. (Možná právě tato Tvoje věta je je názorný příklad toho
upoceného "hledání argumentů" za každou cenu...) Nic ve zlém, Vojto.

> a že je to díky uteplení.

To je právě projev toho, co mi připadá jako ideologické. Podsouváš
Smělému názory, které takto nehlásá. Resp. účelově zjednodušuješ jeho
teorii tak, aby vypadala nesmyslně. Problém vidím však hlavně v tom,
že se s tímto nezdravým jevem možno setkat u celé řady těch, kteří
Smělého kritizují. Proto jsem vytvořil tu hypotézu o psychologickém
rozměru celé té tenkonástavkové proklamace.

Možná je to však prostší. Někdy mi připadá, že ti, kteří nejvíce
kritizují Smělého, tak si jeho články ani pořádně nepřečetli. (To se
stává.)

Citovat k tomu něco z jeho článků by se dalo více, za všechny však
uvedu citaci z jeho článku ze Včelaství 2/2000: "Rekordní výnos...":

(K dosažení tohoto výnosu) "musely být splněny následující podmínky
bezezbytku - 1. Vydatné snůškové zdroje; 2.) trvale nadprůměrné
teploty od zimy do léta... 3.) robusní, velká výkonná matka; 4.)
tlustotěnné polystyrenové úly; 5.) včelstvo musí plně obsednout pět
nástavků po 11 plástech 39*24; 6.) včelaření bez mateří mřížky; 7.)
dostatek vody.

Vliv úlové izolace Smělý postavil na 4. místo v pořadí.

Takže, jak sám vidíš (pokud jsi dočetl až sem), tak podsouvat Smělému
tvrzení, že "výnosu dosáhl díky uteplení" je velice nepřesná (jemně
řečeno) zkratka. Deformovat názory svých oponentů nepatří k dobré
úrovni diskuse a nemá to nic společného se seriosním hledáním nejlepší
cesty. (Jenže vyznavači Langstrothu už přece nejlepší cestu znají;
neobávají se tedy snad, aby se náhodou nepřišlo na to, že není tou
univerzálně pro všechny lidi, doby a klimaty nejlepší?)

> Zmatený začátečník s dřevěnou fošnou v jedné a s deskou polystyrenu
> v druhé ruce je zmaten a neví,

To je oblíbený argument všech unifikátorů, který neberu. Obraz
jakéhosi hypotetického idiotského začátečníka, kterého musíme vzít za
ruku a předložit mu na všechno kompletní návod, mi připadá nedůstojný
člověka.

> Uznávat chyby se ale moc nenosí, takže se raději nasadí medvědí
> hlava těm, co se vědou živí, přečetli více kg literatury, než se v
> Praze 6 točí medu, nějaký ten pokus už dělali a řadu věcí už
> objasnili a nějaké zkušenosti se zkoumáním tedy mají.

Typická demagogie. Odpusť, Vojto. Nikomu se přece nenasazuje medvědí
hlava. Nikdo výzkumy nezpochybňuje - je však nutno se tázat, co
vlastně bylo zkoumáno - to je přece legitimní. A stejně tak oprávněné
je přemýšlet nad těmito výsledky a interpretovat je.

> Ing. Čermákovi a jeho kolegům chci touto cestou poděkovat

Já též.

J. P. Baudiš

> Kdyby se raději Vaše snahy ubíraly směrem, jak ochránit "naše" včely
> před dovozy včel ze zahraničí (aktivity směrem k zákonodárcům) a
> podobně.

Ale přece i o tom ta diskuse je. O tom je přece zavádění Langstrothu,
které je nedílně spojeno s pohybem včelstev - za účelem byznysu! Už
teď se na to někteří včelaři zavádějící si Langstroth těší...

Tomu žádný zákonodárce trvale nezabrání. Proč tomu nezabránili v
Americe? Protože jsou tam (stejně jako všude v kapitalismu) lobby
byznysmenů, kteří mají své zájmy. Řekou Vám, že včelí nemoci se dají
léčit, na včelí mor jsou antibiotika, tak proč omezovat kšeft?

Možná jednou budeme ještě vzpomínat na tu roztříštěnost všech těch
rámkových měr a typů úlů. Třeba se na to budeme dívat jako na
požehnání.

To však "hlas volajícího na poušti". Byznys nikdo nezastaví a tak asi
nikdo nezastaví ani vítězné tažení Langstrothu světem. Postavit se
tomu, to je jako bys chtěl zastavit rozšiřování EU, nebo bojovat s Mac
Donaldem nebo s Shellem... ;-)


J. P. Baudiš

Docela dobře se to čte, taková diskuze.

Já myslím, že už třeba před 200 lety jedni včelařili u chalup, stloukali
pečlivě almárky, izolovali v zimě včely slámou, denně je kontrolovali a
kdovíco ještě. Druzí včelařili v lese, v létě usadili do dutého stromu roj a
na podzim nebo na jaře vybrali med. Maximálně občas zkontrolovali, jestli
med nevybral za ně medvěd nebo člověk. A vzájemně si o sobě mysleli, že ti
druzí včelaří špatně. A pokud se setkali v hospodě, tak se třeba i poprali.

A stejně tak existuje dnes extenzívní technologie, kdy včelař umístí včely
do velkého, jednoduchého, mechanicky odolného dřevěného úlu s otevřeným
zasíťovaným dnem, pouze přidává nadstavky s prázdnými rámky, odebírá ty s
plnými, krmí jednorázově, ideálně najednou celou dávku a celkově se blíží k
extenzivnímu ideálu nespotřebovat na ošetření jednoho včelstva více než 20
minut ročně. Tato technologie znamená, že včelař "hospodaření" v úlu
ponechává na instinktech včelstva. To znamená třeba, kde včelstvo ukládá
zásoby, jak dlouho do podzimu ploduje, jestliže v zimě začne plodovat hned
po zimním slunovratu při prvním tání nebo později atd. A taky jak efektivně
umí v takovém otevřeném úlu na jaře chránit plod proti zimě, odvětrávat
vlhkost z spotřebovaných zásob atd. U dobře ošetřovaných včelstvech může
včelař i nečekaně vynechat péči na delší dobu, třeba měsíc a nijak zvlášť
negativně se to neprojeví na výnosu.
U intenzívního včelaření se včelař snaží průběžně během roku úl
přizpůsobovat včelám. Ideálem tohoto způsobu je vychovat ve včelstvu co
nejvíce včel, které by donesly co nejvíce medu. Takový včelař přes zimu
zmenšuje úl na míru zimního chumáče. V době výchovy plodu v zimě a na jaře
dbá, aby v úlu byly jen rámky obsednuté včelami a co nejvíce utepluje úl.
Nepřidává jen nadstavek, ale vezme původní a nové rámky a složí z nich nové
sediště včel v původním a novém nadstavku. Vybírá med vždy, když z vybraných
rámků na stanovišti složí aspoň dvě "náplně" medometu. Při krmení cukrem
nedává najednou více než 2 kg cukru a krmení rozloží třeba až na měsíc, aby
včely stihly cukr řádně zpracovat atd.
Takový včelař ale spotřebuje na jedno včelstvo minimálně 20 hodin za rok,
možná až 40 . Včelstvo je ale na těchto zásazích mnohem více závislé a
spoustu zásahů je třeba načasovat s přesností několika dnů. Pokud včelař z
nějakých důvodů není schopen 14 dnů, měsíc ošetřovat včelstva, může to být
pohroma na medném výnosu pro letošní, nebo příští rok. Pokud včelař
nezvládne vytváření optimálního prostředí pro včelstva, dělá v ošetřování
chyby, může být medný výnos dost hluboko pod výnosy extenzívního ošetřování.
Pokud to ale zvládne, má výnosy podstatně vyšší.

Reálné postupy ošetřování včelstev se budou pohybovat mezi těmito extrémy,
metoda př. Smělého je jednoznačně intenzívní. Myslím tedy, že otázky do
diskuze by měly znít asi takhle. Je pro extenzívní technologii vhodnější
uteplený nebo neuteplený úl? Je pro intenzívní technologii vhodnější
uteplený nebo neuteplený úl? JAKÝ JE ROZUMNÝ KOMPROMIS MEZI INTENZÍVNÍ A
EXTENZÍVNÍ TECHNOLOGIÍ pro včelaře s 4 včelstvy u domu, pro včelaře s 15
včelstvy, pro včelaře s 30 včelstvy u domu a v lese? atd atd Další kombinace
otázek ať si každý doplní sám.

Pokud se některému z pamětníků bude zdát popis intenzívní metody povědomý,
ano, takhle se včelařilo v zadovácích, to bylo intenzívní včelaření. Jediný
rozdíl je v tom, že s včelstvy desítky let šlechtěnými druhotně na velikost
je nutné dnes u zadováků provádět v létě dost razantní opatření proti
vyrojení.

Zamyšlení nad extenzívní versus intenzívní. Podle literatury včelstvo pro
svoji obživu potřebuje tak 90 kg zásob za rok. Pokud chovám dvě včelstva
extenzívně a donesou po 30 kg, "vytáhnou" tato včelstva z okolí 240 kg zásob
za rok. Pokud chovám 1 včelstvo intenzívně a donese mi 60 kg za rok,
"vytáhne" toto včelstvo z okolí 150 kg. Teoretický závěr - Pokud je nějaká
oblast převčelená a včelaři tam chovají včely extenzívně, je možné zvýšit
výnosy přechodem na intenzívní chov a zmenšením počtu včelstev, naopak
zvětšením počtu včelstev celkové výnosy klesnou. Musela by se ale domluvit
aspoň většina včelařů.

Zamyšlení nad množstvím dodávaných zásob. Pokud snůška končí v červenci a
dodám zásoby do poloviny srpna, spotřebují včely do konce září 5 -10 - 15
kg pro výchovu zimní generace. Potřebuji dodat 20 - 25 kg. Pokud je na
stanovišti v srpnu a v září snůška, včely zpracují cukr a zimní generaci
vychovají ze snůšky, potřebuji dodat 10 - 15 kg zásob. Pokud by povodně na
Moravě v roce 1997 neroznesly po vodních tocích křídlatku a nezprofanovaly
ji tím, pěstovala by se brzo jako energetická rostlina. Křídlatka kvete v
září, výnos je srovnatelný z výnosem z řepky nebo maliníku. Pak bychom se
bavili, jak dodat na konci září 5 - 8 -10 kg zásob. Závěr - diskutovat o
tom, že v jednom úlu je třeba na zimu 20 kg a v druhém 10 je bez vazby na
konkrétní stanoviště bezpředmětné.

Moje zkušenosti. V 80 létech zadováky 2x12 a 2x14 rámků 39x 24. Nadstavkové
úly zkouším cca 15 let, první byl hobrový úl - stavebnice K39 tuším z OPS
Náchod.
Nyní ještě zadováky 2x12 rámků, 2plášťové nadstavky s 1,5 cm izolací
polystyrenem nebo papírem a jednoplášťové nadstavky 2 cm dřeva.
Zadováky jsou izolovány cca 5 cm polystyrenu. Co se týká rozdílu mezi
uteplenými a jednoplášťovými nadstavky, nevidím mezi nimi žádný zvláštní
velký rozdíl. Já jsem ho ale ani zvlášť nehledal, nemám ještě definitivní
technologii pro nadstavky. V zadovácích zimují o trošku lépe.

Přeji hezký den

R. Polášek

Baudis Jan P. napsal(a):

>>Kdyby se raději Vaše snahy ubíraly směrem, jak ochránit "naše" včely
>>před dovozy včel ze zahraničí (aktivity směrem k zákonodárcům) a
>>podobně.
>
>
> Ale přece i o tom ta diskuse je. O tom je přece zavádění Langstrothu,
> které je nedílně spojeno s pohybem včelstev - za účelem byznysu! Už
> teď se na to někteří včelaři zavádějící si Langstroth těší...>

Ale může za to všechno opravdu jen ten úl? Mě se to nějak nezdá,
"obvinit" úlový systém tímto způsobem.

Zdraví PP.

>>
>> Ale přece i o tom ta diskuse je. O tom je přece zavádění Langstrothu,
>> které je nedílně spojeno s pohybem včelstev - za účelem byznysu! Už
>> teď se na to někteří včelaři zavádějící si Langstroth těší...>

> Ale může za to všechno opravdu jen ten úl? Mě se to nějak nezdá,
> "obvinit" úlový systém tímto způsobem.

Nikoliv, za to úl opravdu nemůže. Dokonce v tomto ohledu není ani
rozhodující jestli tenkostěnný nebo silně uteplený.

To, o čem bylo psáno výše, je záležitost rámkové míry a možná ještě
úlového půdorysu. Jenže to pak následně implikuje i daný úlový systém
(ale až v druhé řadě).

Možná někdo namítne - není to v úlu ani v rámkové míře, je to v
lidech. Jenže změnit chování lidí v širším měřítku - to je velice
těžké. (Na to přece narazili komunisté, kteří v jakousi změnu chování
lidí také věřili.) Ale možná se mýlím a spolu s rozšířením Langstrothu
se lidé změní - obchodníci se včelami přestanou upřednostňovat svůj
zisk a na první místo budou klást otázku, zda svým obchodem
nerozšiřují nemoci... No, rád bych tomu věřil.

Jinak však samozřejmě platí, že mrtvá věc (tedy i úl) za nic nemůže.

J. P. Baudiš

Myslím že v tomhle se tady nikdo s nikým neshodne. Mě připadá, že nejde
vůbec o technický problém ani o ideologii.
Pokud by si někdo něco přečetl o vědách jako je NLP a komunikace tak se
dočte že stejný obsah lze říct různou formou, stejné sdělení různými slovy.
Zjistíte, že emocionálně působí některá slova pozitívně jiná negatívně a
myslím si, že kdo lidi irituje je osoba pana Smělého a jeho forma sdělení.
Myslím že by se jeho Kalendárium obešlo bez různých větiček, namířených
proti někomu jinému.
Z jeho článků čiší pocit ukřivděnosti a touha si to s někým vyřídit.
Takže pokud se tu mluví o problému uteplených a neuteplených tak mimo osobu
pana Smělého jako o faktu nebo o problému a ne o názorech pana Smělého.
Myslím, že jedině pak může být taková debata plodná a faktická.

Myslím že je to hlavně jeho škoda a měl by se věnovat více sdělení jeho
výsledků, než výsledkům někoho jiného. Možná by potom dosáhl skutečně toho,
že jeho články budou i odborníci brát vážně. Osobně mu jeho výsledky už jen
pro formu sdělení nevěřím.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 25, 2003 11:42 PM
Subject: Re: Význam polystyrenu


Jak tak sleduji ty "alergické reakce na Smělého bodnutí" do vosího
hnízda úlové otázky, získávám dojem, že bychom se měli více zamýšlet
nad psychologickou stránkou tohoto problému: odlišný názor vyvolává
odmítavou reakci (a následně se hledají argumenty, které to mají
podepřít). (Někdy jsou odpovědi na bodnutí přímo alergické.) Těmto
psychologickým jevům podléháme všichni. S tím těžko co naděláme.

Súhlasím. Ja som to testoval 2 roky a ostal som pri 11
r. úľoch typu b z dosák a 3 cm polystyrénom. Tieto sú
pre pre prezimovanie včelstva najlepšie a z toho
dôvodu najlepšie pre medný výnos.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Free Pop-Up Blocker - Get it now
http://companion.yahoo.com/

Zdravicko

Ako tak citam tuto takmer nevyriesitelnu debatu napadla ma jedna vec. Akosi
som nepostrehol informacie tykajuce sa znaskovych podmienok, prostredia atd.
Ved je predsa rozdiel ak niekto vcelari na "dolniakoch" a dajme tomu niekde
v "horach". To je predsa rozdiel v jarnom rozvoji, v skorsom prichode zimy,
mnozstve spotreby zimnych zasob atd. Ked na juhu kvitnu ovocne stromy na
severe su v plnom prude este len vrby. Cize omnoho kratsi cas na aktivny
zivot vciel a prace vcelara. Kde su porovnavacie informacie tykajuce sa
podmienok vcelarenia a testovania ulovych systemov co sa tyka klimatickych
pomerov? SKusal uz ten isty vcelar alebo "vyskumak" ten isty ulovy system a
system prace v roznych klim. podmienkach?

Vsetci len pisu uteplene, neuteplene, ale v akch podmienkach?


Pista


----- Original Message -----
From: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 2:33 PM
Subject: Re: Úlová otázka.


>
> Súhlasím. Ja som to testoval 2 roky a ostal som pri 11
> r. úžoch typu b z dosák a 3 cm polystyrénom. Tieto sú
> pre pre prezimovanie včelstva najlepsie a z toho
> dôvodu najlepsie pre medný výnos.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Free Pop-Up Blocker - Get it now
> http://companion.yahoo.com/
>

>> Zmatený začátečník s dřevěnou fošnou v jedné a s deskou polystyrenu
>> v druhé ruce je zmaten a neví,

>To je oblíbený argument všech unifikátorů, který neberu. Obraz
>jakéhosi hypotetického idiotského začátečníka, kterého musíme vzít za
>ruku a předložit mu na všechno kompletní návod, mi připadá nedůstojný
>člověka.

> J. P. Baudiš

Naopak.

V dnešní době žádný idiotský ani neidiotský začátečník nebude tahat
jednotlivé informace ze spousty různých článků. Pokud nebude mít kompletní
návod, jak včelařit, prostě včelařit nebude. Proto je škoda, že př. Smělý
nemá něco takového vypracováno, i přes způsob, jakým propaguje polystyrenový
úl. Poslední kompletní popis intenzívní technologie vyšel někdy v 60 nebo
70 letech pro zadováky a tehdy to byla dokonce tuším nějaká ČSN.
V dnešní době je extenzívní versus intenzívní technologie v návodech tak asi
5 : 0 .

S pozdravem

Radim Polášek

Jendo, máš opět pravdu, přečetl jsem si Tvé příspěvky znovu, ale jsem pořád natvrdlej.

Pokud si dobře vzpomínám, nikdo se tady nenavážel a nenaváží do úlů uteplených. Byl jsi to Ty, Jendo, kdo před několika dny vyrukoval proti dřevěným nástavkovým úlům typu Langstroth a uváděl jsi několik argumentů, mezi nimi i negativní vliv neuteplené úlové stěny. Jak už tady psal Ing. Čermák, své tvrzení bys asi měl o něco opřít. Ptám se tedy: Z čeho vycházíš?

Že má Ing. Smělý údajně vysoce nadprůměrné medné výnosy? (Nezlob se že píšu „údajně“ – já u jeho medobraní fakt nikdy nebyl a nevím o nikom třetím nezávislém, kdo by mi to mohl potvrdit.)

Pokud je skutečně má, kde bereš jistotu, že se na tom nepodílí řada jiných vlivů? Snůškové podmínky stanoviště (údajně velmi dobré), vliv „kelímkového medu“ (kolik kelímků od sladkých limonád včely na Praze 6 denně najdou a kolik z toho udělají medu? – měřil to někdo?), zbytky zimních zásob a jarního podněcování (údajně nekrmí skoro nic, ale kdo to kdy ověřil?). To není neslušnost. Já Ing. Smělého neznám, nikdy jsem ho neviděl, proč bych zrovna jemu měl slepě věřit vše co říká a píše?

Ing. Smělý přece nemá silně uteplené úly v ČR sám. Kdo další na jiných stanovištích dosahuje s těmito úly takových výnosů? Proč se taky nepochlubí? A že má někdo v uteplených úlech 30 – 40 – 50 kg medu? Teď hned Ti mohu vyjmenovat nejmíň 10 včelařů, které osobně znám a kteří takových výnosů běžně dosahují v úlech tenkostěnných. Znám tři, kteří v Optimalech resp. v Langstrothech mají každý rok kolem 80 kg, letos 100 – 120 kg.

Jenže jsou-li jedny úly na zcela odlišném stanovišti, než jiné, jsou-li ošetřovány zcela odlišnou metodou než jiné, jaký závěry z toho můžeš dělat? Řekl bych že žádný, dokud se nevyloučí také ostatní vlivy kromě uteplení.

V čem je tedy nevýhoda úlů tenkostěnných a kdo to kdy prokázal? Stále mi to nedochází, to máš pravdu.

Vojta

P.S.: Pokud je pravda, že se na těch třech stanovištích testovaly v obou skupinách úly neuteplené (jak tvrdíš – průvan očky, atd.), pak mi nejde do hlavy, jakto že nebylo každý rok dosaženo stejného medného výnosu u všech včelstev? Proč tedy byly mezi těmi dvěmi skupinami rozdíly?

Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
dalších údajů v chystaném článku.
Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
n.m.) zrovna tak.
Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky pro
asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což
při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal: My
včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela potlačit
určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně o
jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné
linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou
v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu (tlumící
teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky na
tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto jsou
rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva
přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání), podobně
jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které jsou
s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro
naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

K. Čermák


Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM


>O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
.
.
> J. P. B.

Byl jsem na prednášce ing. Smělého v Náchodě asi před rokem , Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou. Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).Navíc není srovnávací pokus za stejných podmínek .
Nejvíc mě dojalo když uváděl ,že pro jistotu nechává pásky ve včelstvech dva měsíce.
S pozdravem Jarka

Jo a pak říká, že ten gabon byl letos nějaký špatný- v hledištiPraga Agro 2002. :-(

Minimálně 2* jsem v diskusi narazil na zmínku o strůpkách z polystyrénové drti-snad v souvislosti s paropropustnou uteplivkou-kdo o tom co víte?
Jaký vliv má v mých nástavcích v zimě otevřené horní očko?
Nástavky mají stěnu 18 mm palubky + 20mm polystyren.Nechci aby mi rámky na jaře zplesnivěly.
Díky,díky,díky.

> >Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8
> >cm polystyrenu? V čem je problém?

> Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS?

Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.

Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
sten.

No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
vnejsi teplota atd.

To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
eufemizmus.

\vov

Zdravíčko,

snad ještě jednu věc (pak definitivně tento žabomyší spor ignoruji). Jsem zvědav, jestli a jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
(když výzkum, tak pořádně, ne?)

Ještě jednou dobrý den,

jistý nejmenovaný pán, před nedávnem reagoval na můj příspěvek "Jen tak dál..." (kousek pro připomenutí)
*************************************
Baudis Jan P. --- 26. 11. 2003
Re: Jen tak dál... (4582)
> Kdyby se raději Vaše snahy ubíraly směrem, jak ochránit "naše" včely
> před dovozy včel ze zahraničí (aktivity směrem k zákonodárcům) a
> podobně.

Ale přece i o tom ta diskuse je. O tom je přece zavádění Langstrothu,
které je nedílně spojeno s pohybem včelstev - za účelem byznysu! Už
teď se na to někteří včelaři zavádějící si Langstroth těší...
********************************************************
Myslím, že současná situace je poněkud jiná.

EU dokázala zakázat dovoz medu. Obsahoval antibiotika. Ty v něm byla obsažena z důvodu léčení chorob. Choroby se šíří i díky obchodování se včelstvy a neexistenci koncepce prevence a podobně.
Česká republika má kvalitativně jeden z nejlepších (=nejzdravějších) medů na světě. Populaci včel také (díky přísným podmínkám - díky za ně). Proč se tedy nesnažit českou metodiku zavést jako normu pro EU? (většina EU norem vychází z německých, proč by včelařské normy EU nemohly vycházet z českých? naše "včelařství" snad dostatečně prokázalo kvalitu výzkumu a oprávněnost norem a nařízení)
Snad jen ta vymahatelnost by se u nás mohla zlepšit. :)

Logická přímka teda je:
obchod se včelami - šíření nemocí - léčení nemocí - antibiotika v medu (EU je nechce)
řešení:
neobchodovat - léčit podle českých norem - zdravý med

Pokud EU chce, dokáže vzdorovat i silným lobby (USA a GMO).
EU jednoznačně naznačila, že jí jde o kvalitu produktu, proč tedy nenabídnout "naše" služby?
Jistě, toto je spíše věc svazu a jeho komunikace s ministerstvem zemědělství a jeho komunikace s Bruselem, ale je to opravdu tak nemožný cíl?
Možná by stačilo trochu zvednout hlavu a podívat se dál, než na konec vlastního dvorku a nebát se.


Nebo to berme z druhé strany, pomocí EU nám vnutili koblihy v igelitu, my jim vnutíme přísné normy na varoázu a zákaz obchodování se včelami... (hodně velká nadsázka, ale jak jinak někoho přinutit se zamyslet nad tím, co ten druhý vlastně píše a myslí)

Myslím, že to je dobrý nápad. Ale realizovat jej je asi možno jen v
prostředí Výzkumných ústavů. Třeba si tohoto námětu naši výzkumníci
všimnou a budou-li kapacity na tento výzkum, tak...

Já bych se na výsledky moc těšil (ať už budou jakékoliv).


> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.

> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.

> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.

> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.

> \vov

J. P. Baudiš

> jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...

Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :

1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
požadavek.

2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
je tam jsou spadlé včely atd.)

Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
tvrzení nějak schází.

Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.

Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
včelstev).

Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.


J. P. Baudiš

Odpověď skeptika (nebo realisty?):

> EU dokázala zakázat dovoz medu. Obsahoval antibiotika. Ty v něm byla
> obsažena z důvodu léčení chorob.

> Česká republika má kvalitativně jeden z nejlepších (=nejzdravějších) medů
> na světě.

Z a t í m !

> Populaci včel také (díky přísným podmínkám - díky za ně). Proč se
> tedy nesnažit českou metodiku zavést jako normu pro EU?

Velký úsměv :-)))

> Pokud EU chce, dokáže vzdorovat i silným lobby (USA a GMO).

Z a t í m ! (A i to je poněkud pochybné, ale bylo by to na dlouhou a
nevčelařskou diskuzi.)

> EU jednoznačně naznačila, že jí jde o kvalitu produktu, proč tedy
> nenabídnout "naše" služby?

:-)

> Jistě, toto je spíše věc svazu a jeho komunikace s ministerstvem
> zemědělství a jeho komunikace s Bruselem, ale je to opravdu tak
> nemožný cíl? Možná by stačilo trochu zvednout hlavu a podívat se
> dál, než na konec vlastního dvorku a nebát se.

Prosím Vás, podívejte se na koncepci nové evropské ústavy. Snadno lze
pochopit, kam vývoj spěje.

> Nebo to berme z druhé strany, pomocí EU nám vnutili koblihy v
> igelitu, my jim vnutíme přísné normy na varoázu a zákaz obchodování
> se včelami... (hodně velká nadsázka,

Opravdu - hodně, hodně velká.

Nic proti optimismu. Jen aby nás všechny nakonec nepřišel dosti draho.
Problém je totiž v tom, že až tu bude celoplošné zamoření morem a v
medu antibiotika, pak tím budou postiženi nikoliv jen současní
optimisté, ale i ti, kteří do takového globalizačního podniku vůbec
nechtěli.


J. P. Baudiš

A co takhle vztáhnout množsví spotřebovaných zásob na množství včel ?
A nebo se bavíme o stejně velkých včelstvech ?
Libor Jarolím
Stará Bělá

> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Milý Vojto, píšeš:

> Pokud si dobře vzpomínám, nikdo se tady nenavážel a nenaváží do úlů
> uteplených.

Sem tam se někdo "naváží" do Smělého - a to způsobem, který mi připadá
nefér (tj. deformací jeho názorů a tyto deformace jsou prohlašovány za
jeho učení). Přiznám se, že tento druh nefaktických "argumentů" mne
dráždí. Myslím, že kdyby se tímto způsobem někdo navážel např. do J.
Boháče, pak asi také reagoval podobně.

> Byl jsi to Ty, Jendo, kdo před několika dny vyrukoval proti
> dřevěným nástavkovým úlům typu Langstroth a uváděl jsi několik argumentů,
> mezi nimi i negativní vliv neuteplené úlové stěny. Jak už tady psal Ing.
> Čermák, své tvrzení bys asi měl o něco opřít. Ptám se tedy: Z čeho
> vycházíš?

1.) Z vlastní prosté úvahy: včelstvo musí vyhřívat plod, unikající
teplo musí nahradit. Palivem je cukr nebo med. Snížíme-li únik tepla,
můžeme tím snížit spotřebu paliva na topení. (Je to prostá aplikace
základních fyzikálních zákonů.) A z vlastní dřívější srovnávací
zkušenosti (již jsem o tom psal). Na mém pražské stanovišti v Šárce se
teorie i praxe Smělého potvrdily bezezbytku. Jenže, uznávám, je to
jeden typ stanoviště a to navíc typ dosti extrémní, a je to mé
(nevědecké) pozorování.

Předpokládám však, že moje úvaha a zkušenost asi nebude přesně to, co
by Tě přesvědčilo, že chceš spíše slyšet odvolávku na autority. Takže:

2.) Kniha "Nástavkové včelařství" (Kamler, Oliva, Ptáček; 2. vydání v
r. 1998), která je o to cennější, že je to od našich místních
výzkumníků a není import vědeckých poznatků z ciziny (tj. poznatků
naměřených jinde při výzkumech cílených do jiných klimatických i
snůškových i chovatelských poměrů). Je to střízlivě a zdrženlivě
napsaná kniha. Mj. se tam píše: "Stěna (nástavkového úlu) by měla mít
dostatečnou tepelnou izolaci, aby bylo zamezeno hlavně v jarním
přechodném období zbytečným ztrátám tepla z úlového prostoru. Tento
únik tepla musí včelstvo nahradit vyšší spotřebou glycidových zásob.
Dobrá teplená izolace je výhodná i v letních měsících, hlavně u úlů
včelnicového rozmístění, k ochraně úlů před přehříváním." (str. 12) Na
konci knihy je uveden nákres doporučovaného nástavku pro místní poměry
- dřevěný rám nahoře i dole, deska (nebo palubky) vně i vevnitř,
vnitřní dutinu nástavku se předepisuje vyplnit "teplodržným
materiálem" (2 cm) (str. 54).

3.) Přednáška ing. Kamlera ve VÚVč v Dole, ve které se této
problematiky dotýkal. Doporučuji se přihlásit. Koná se každé jaro.

4.) J. Pernica: Úspěšný chov včel (ČSV 1991). Str 12: "Řešení úlu by
mělo omezovat únik tepla" ... "další požadovanou vlastností úlu je
jeho teplodržnost" (vysvětluje dále, že samotná tloušťka stěny není
rozhodující - má asi na mysli tlusté a při tom studené stěny vycpané
hoblinami atd.) ... "hovoříme-li o teplodržnosti a tepelné izolaci,
máme na mysli jak unikání tepla z prostoru úlu do okolí, tak i
pronikání tepla ... z vnějšího prostředí do úlu" (asi má na mysli
vedro v létě) ... "dřevo se dá dnes nahradit jinými materiály, např.
hobrou sololitem, polystyrenem atd., které mají mnoho výhod. Úly z
nich jsou lehčí, teplejší... (o kombinaci) např. dřevo, sololit,
uteplení - polystyren... v úlech tohoto typu včelařím přes 30 let k
plné spokojenosti... Na str. 27: "Velmi často se při zimování včelstev
podceňuje otázka tepla. Jsou včelaři, kteří zimují včelstva při plně
rozšířeném plodišti, bez ohledu na to, kolik uliček včely obsedají, a
zdůvodňují to tím, že včely si udrží teplo v zimním chomáči. to je
sice pravda, ale teplo z něho uniká do okolí, a čím je tento prostor
větší, tím větší jsou tepelné ztráty. To znamená na druhé straně i
větší spotřebu zásob a znovu zbytečné oslabování včelstva..." "Větší
spotřeba včelstva na vyrovnání tepelných ztrát způsobuje předčasně
naplnění výkalových vaků včel, a jestliže včelstvo nemá delší dobu
prolet, vzniká úplavice..." "Včelstvo bychom měli zimovat v takovém
prostoru, který včely mohou tepelně zvládnout s minimálním vynaložení
energie..." "sebedokonalejší uteplení včelstva není nikdy na závadu".
"dodržování těchto zásad (hovořil o způsobu zimování) znamená také
šetření zásob, protože včely v průběhu zimy nemusí nadměrně konzumovat
zásoby, které přeměňují v tepelnou energii k udržení optimální teploty
v zimním chumáči, a udržují se déle při životě..."

5.) Dalo by se najít dosti citací ve Včelařství a další vydané
literatuře, ale to by bylo dlouhé... Nakonec tedy jen malá citace z
Irmgard Diemerové: "Včelaření jako hobby". Autorka se snaží střízlivě
mapovat situaci v úlové otázce a problematice. Na str. 43 např. píše o
tom, že se opět objevuje vyrábění úlů ze žitné slámy. Na téže straně,
když píše o přednostech a nevýhodách nástavkových úlů (má tady na
mysli neuteplené nástavky), uznává, že "protože úl je vcelku jen málo
izolovaný, je spotřeba krmení v zimě relativně vysoká". Atd.

6.) A konečně nemohu nezmínit výsledky měření ing. Smělého. Ale to -
při tvém odtažitém vztahu k němu - na tebe asi dojem také neučiní...
;-)

Mám pocit, že pro čtenáře včelařské literatury jsou to obecně známé
poznatky a zákonitosti, které jsou však ze strany určité skupiny
podivně zpochybňovány s odvoláním na jakési zahraniční výzkumy, o
nichž však nejsou ve Včelařství publikovány podrobnosti, jen jakési
podivné výsledky, které odporují mnohonásobně u nás ověřeným
zkušenostem...

> Pokud je skutečně má, kde bereš jistotu, že se na tom nepodílí řada
> jiných vlivů? Snůškové podmínky stanoviště (údajně velmi dobré),
> vliv &#8222;kelímkového medu&#8220; (kolik kelímků od sladkých
> limonád včely na Praze 6 denně najdou a kolik z toho udělají medu?
> &#8211; měřil to někdo?),

I o tom už jsem tu psal minule - citace ing. Smělého - seznam podmínek
potřebných k dosažení jeho výnosu.

> zbytky zimních zásob a jarního podněcování (údajně nekrmí skoro nic,

:-))) Ano to je velice výstižné. Spotřeba krmení v izolovaných úlech
je tak výrazně nižší, že to tenkonástavkovému včelaři (s jeho 20-30 kg
cukru) skutečně musí připadat jako "nic".

> ale
> kdo to kdy ověřil?). To není neslušnost. Já Ing. Smělého neznám, nikdy jsem
> ho neviděl, proč bych zrovna jemu měl slepě věřit vše co říká a píše?

Než někoho začnu obviňovat (či veřejně podezřívat), že si vymýšlí, tak
si to nějak prověřím, ne? To už je takový bonton...

> Ing. Smělý přece nemá silně uteplené úly v ČR sám. Kdo další na jiných
> stanovištích dosahuje s těmito úly takových výnosů? Proč se taky
> nepochlubí?

Nevím. Možná proto, že nechce dopadnout jako Smělý, na kterého se dnes
útočí, protože hlásá něco jiného než je prosazovaná moderní evropská
ideologie včelaření.

> A že má někdo v uteplených úlech 30 &#8211; 40 &#8211; 50 kg
> medu? Teď hned Ti mohu vyjmenovat nejmíň 10 včelařů, které osobně znám a
> kteří takových výnosů běžně dosahují v úlech tenkostěnných. Znám tři, kteří
> v Optimalech resp. v Langstrothech mají každý rok kolem 80 kg, letos 100
> &#8211; 120 kg.

Odpovím Tvým argumentem: jak víš, jaká řada vlivů se na tom podílí.
Jak víš, jaký by byl výnos, kdyby včelařili v silně uteplených úlech
odpovídající technologií ošetřování? Jak zde již zaznělo - je to věcí
nejen uteplení ale i ostatních podmínek a okolností. Jsou lokality,
kde je 40 kg úspěch a jsou lokality, kde bez silného uteplení
nevytočíš nic (moje osobní zkušenost z druhé poloviny 80. let, ale o
tom jsem sem již také psal - za úspěch jsem považoval 10 kg z PS úlů,
ostatní úly tam nedaly takřka nic).

> Jenže jsou-li jedny úly na zcela odlišném stanovišti, než jiné,
> jsou-li ošetřovány zcela odlišnou metodou než jiné, jaký závěry z
> toho můžeš dělat? Řekl bych že žádný, dokud se nevyloučí také
> ostatní vlivy kromě uteplení.

Ano, to je problém absence řádné vědecké srovnávací studie. Řekl bych,
že na základě vlastních zkušeností, měření a úvahy a hlavně srovnání
se včelstvy chovanými poblíž si každý může učinit své závěry o své
včelařské metodě a myslím, že mohou být i dosti hodnověrné. Ale
srovnávací studie to jistě není. Jenže ta nejistota platí na obě
strany. Tj. ani tenkonástavkoví včelaři nemají tím pádem jistotu, a
tak i jejich proklamace o efektivitě jejich metody jsou v našich
podmínkách stejně vědecké jako proklamace Smělého.

Ještě k té odlišnosti metod. Nejsem si jist, zda by mělo smysl (kdyby
se taková srovnávací studie začala provádět) srovnávat tím způsobem,
že včelstva budeme chovat v různých typech úlů a ošetřovat je jednou
metodikou. Každý typ úlů má svojí metodiku, na kterou je navržen.
Stejně jako nemá valný smysl chovat včely v 8 cm PS a používat k tomu
metodiku z tenkostěnných úlů, tak by asi nemělo moc smysl, kdyby na
včelstva v tenkostěnných a třeba nízkonástavkových úlech byla použita
metodika chovu Smělého.

> V čem je tedy nevýhoda úlů tenkostěnných a kdo to kdy prokázal?

V úniku tepla směrem zevnitř úlu ven. Jaké si žádáš důkazy pro
skutečnost, že dřevěná deska o síle 25 mm má drobátko horší tepelně
izolační schopnost než 80 mm PS? Koeficienty tepelné vodivosti lze
najít v tabulkách.

Pak už stačí jen aplikovat základní fyzikální zákony. Chceš-li
zachovat teplo v místnosti, ze které ti uniká ven, pak musíš topit. A
čím více ho uniká ven, tím více musíš v místnosti topit, abys zachoval
její teplotu.

> P.S.: Pokud je pravda, že se na těch třech stanovištích testovaly v
> obou skupinách úly neuteplené (jak tvrdíš &#8211; průvan očky,
> atd.), pak mi nejde do hlavy, jakto že nebylo každý rok dosaženo
> stejného medného výnosu u všech včelstev? Proč tedy byly mezi těmi
> dvěmi skupinami rozdíly?
>

To je přece otázka spíše pro ing. K. Čermáka. Já mohu jen
předpokládat, že ani otevřenými očky a dnem "neulétlo" všechno to
teplo, které dokázaly uteplené stěny zachránit. Lze však logicky
předpokládat, že ho "ulétla" jakási významná část, která kdyby se
zachránila pro včelstvo, tak by efekt uteplení byl výraznější. Takže i
když nemohu považovat takto uteplený Optimal za uteplený úl (v plném
smyslu toho slova), přece jen polystyren způsobil, že tento úl nebyl
tak studený, jako klasický Optimal.

Domnívám se, že by to byl zajímavý námět na další pokusy a přesná
srovnávací měření našich výzkumníků.

Každopádně pokus dokazuje, že vliv PS uteplení na Optimalu je pro
výnos z jarní snůšky výraznější než vliv jarního oslunění, dýchání
dřeva apod. jevů, které bývají proklamátory tenkostěnného včelaření
tak často vyzdvihovány (a myslím, že přeceňovány) jakoby to byla
nějaká úžasná výhody tenkostěnných dřevěných úlů.




J. P. Baudiš

Přátelé včelaři,

přeji vám všem krásný den. Dovolte mi, abych po několikadenním sledování
zajímavé konference i já přispěl svojí troškou do mlýna. Podle mého názoru
úspěch ve včelařství záleží na těchto faktorech:

1- včelař
2-3- včela (včelstvo, matka)
2-3- stanoviště (snůškové podmínky)
4- úl
5- včelař

a to v pořadí, jak jsem napsal. Proč?

1- včelař
Na tomhle záleží ze všeho nejvíc. Včelař je ten, který může ovlivňovat níže
uvedené faktory a také může včelám nejvíce škodit. Může ovlivnit
stanoviště, může ovlivnit to, co na včelnici chová, na něm záleží zda
zvládne technologii toho kterého systému.

2-3 Včela a stanoviště.
Zde jsem váhal, který faktor uvést výše, ale myslím, že navzájem velmi úzce
souvisí a nelze jeden upřednostnit před druhým.
Pro dobrý výsledek ve včelaření je důležité mít vynikající včely (matku),
které vytvoří kvalitní včelstvo. Zcela záměrně nepíši silné včelstvo! Např.
kmeny od př. Čermáka nevytváří extrémně velká včelstva, jejich kvalita je,
myslím, někde jinde. Co bude platné mít kvalitní úly, kvalitní stanoviště,
když po včelách "nic nebude" a budou se "motat" po jednom nástavku?
Rovněž velmi důležité je stanoviště. Opět by nebyl výsledek v kvalitních
úlech, s kvalitními včelami, pokud stanoviště umístím zcela mimo snůškovou
oblast.

4- úly.
Při vší úctě, přátelé, úl medu nepotí (a teď jsem vás spoustu rozčílil, že
je to pravda?). Myslím, že tento faktor ovlivňuje výsledky ze všeho nejméně.
Podle mého názoru, jsou pro úspěch důležitější výše uvedené faktory, než
samotný úl. Ano, úl je to, co vytváří komfort chovu, to co nám více či méně
umožňuje omezovat jednotlivé zásahy do včelstev, to co nám umožňuje chovat
více či méně včelstev. Kdo začíná od nuly, klidně ať si pořídí takový úl,
který mu přijde do daných podmínek vhodný. Třeba Langstroth. Ale kdo již
včelaří, musel by k přezbrojení na jiný typ úlu mít velmi silnou motivaci.
Pro někoho (třeba komerčního včelaře) může touto motivací být obchodování se
včelami, nebo rozšíření chovu. Ale přezbrojit jen proto, abych šel s
dobou, to asi ne...
Uteplený, neuteplený úl. Zase - tři předešlé body, dle mého názoru!, ovlivní
výsledek více, něž samotné zateplení či nezateplení úlu. Mám za to, že kdyby
ing. Smělý včelařil s tenkostěnnými, a třeba i nízkonástavkovými úly, dosáhl
by obdobných výsledků (předpokládám, že jeho výsledky jsou ponejvíce dílem
vynikajících snůškových podmínek a kvalitních včelstev) . Samozřejmě za
předpokladu, že by danou technologii zvládal. Nelze tvrdit, že třeba i měl
tyto úly, ale bez výsledků. Každé srovnávání by totiž mělo být provedeno za
stejných podmínek. Aby bylo možno objektivně srovnat dané technologie, měly
by srovnávané úly stát vedle sebe, měly by mít stejná včelstva (třeba by
matky měly být dcerami od jedné matky), ale hlavně by každý typ úlů měl
obhospodařovat odborník na daný typ chovu. Potom by šlo říci, ano - v
takových a takových technologiích je možno za SROVNATELNÝCH podmínek
dosáhnout takové a takové výsledky. (Pokud celý život včelařím v
tachovácích, mám v nich dobré výsledky a pak si pořídím dva NN úly, je
samozřejmé, že nebudu mít ihned srovnatelné výsledky, ale dá spoustu práce
(a přečtené literatury) než dosáhnu srovnatelných výsledků. Jenže mnozí se
budou považovat za odborníky a po dvou neúspěšných rocích napíšou do celého
světa, že NN úly stojí za ..nic.).
No, a přestože úly medu nepotí, mohou ovlivňovat kolik potu vypotí včelař,
tedy ovlivňují včelaře:

5- včelař.

Přátelé, diskuze tohoto typu jsou velmi zajímavé, mohou člověka obohatit o
jiné názory, mohou také vyvolat vzájemnou nevraživost.
Je to jako s mnoha dalšími lidskými činnostmi. Stejných výsledků může
dosáhnout mnoha postupy s mnoha variantami, s různým nářadím.
A když zde kdosi přirovnával unifikaci a globalizaci k McDonaldovi: Pokud
budu chtít, dám si "Mekáče" stejnýho v Praze, stejně jako v Tokiu či Moskvě.
Kdo bude chtít, dá si v Praze vepřo -knedlo -zelo, v Moskvě pirožky a v
Tokiu suši. Každému co jeho jest...

Hezký den

j. šamalík

Čím větší včelstvo tím menší zimní spotřeba v přepočtu na jednu včelu
v porovnání s přepočtem na jednu včelu ve slabším včelstvem zimovaném
ve stejném úlu za stejných podmínek. Tak se to traduje.

Jaké je však porovnání zimní spotřeby v přepočtu na jednu včelu, když
srovnáváme silné včelstvo zimované studeně se včelstvem zimovaném v
PS? To je otázka pro výpočty výzkumníků.

Ježe zajímá včelaře, kolik v zimně spotřebuje jedna jeho včela?
Myslím, že nás spíše zajímá kolik spotřebuje celé včelstvo zimované v
takové síle, aby dalo při jarní snůšce maximální užitek. A tady se
setkáme s reálnou zkušeností, že máme-li mít užitek z jarní snůšky,
pak v tenkostěnné úle musíme zazimovat silnější včelstvo než v úle
dobře utepleném.


> A co takhle vztáhnout množsví spotřebovaných zásob na množství včel ?
> A nebo se bavíme o stejně velkých včelstvech ?
> Libor Jarolím
> Stará Bělá

>> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
>> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
>> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
>> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
>> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
>> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Co se týče mého konkrétního případu, tak vhledem k tomu, že úly s 2 cm
PS považuji za velice slabě uteplené úly (a navíc mají vysoký podmet),
takže v tomto případě nečiním v síle zimování žádný rozdíl a zimuji
obě skupiny včelstev ve dvou nástavcích (10 x 39*24), bez omezení síly
včelstev, jen s tím rozdílem, že do studených úlů dávám cca 20 kg
cukru, kdežto do slabě uteplených cca 15 kg (někdy i méně). V praxi
pak ve slabě uteplených úlech dost zásob na jaře ještě zbude (také
mají při krmení v plodových nástavcích větší zbytky ze snůšky); kdežto
ve studených nástavcích to vychází do jarní snůšky jen tak tak (pokud
je studené jaro, doplňuji jim zásoby zpracovanými zásobními plásty).
Takže do tenkých nástavků by chtělo raději dávat více cukru (mají také
daleko menší zbytky ze snůšky).


J. P. Baudiš

> A co takhle vztáhnout množsví spotřebovaných zásob na množství včel ?
> A nebo se bavíme o stejně velkých včelstvech ?

Vono by se dalo delat mnohem vic na tomto poli. Cet jsem nekde v
nejakym ruskym materialu, ze baskirska vcela (A. mellifera mellifera)
ma velmi nizkou spotrebu cukru v zime diky tom ze maji velmi vysokej
obsah (jestli si vzpominam spravne 4-5%) kyslicniku uhlicityho v ule.

To by se dalo obratit a merenim CO2 hledat vcely s nizkou spotrebou.

nebo?

\vov

A v tom tepelném modelu úlu se nesmí zapomenout na chemii. :-))
Spálení cukru potřebuje kyslík a s tím souvisí výměna vzduchu a se vzduchem
odchází i teplo a vlhko-páry a kyslíčník uhličitý a přichází zvenku chladný
vzduch a td.
A pak buď větrání funguje samo = podmetem a očky a nebo musí větrat včelky.
Asi i proto jsou v PS úlech včely v zimě sraženy tak, aby mněly dost blízko
k česnu. A včelař to musí hlídat.

A nakonec je to o tom co se mi líbí a nebo nelíbí.
Když nechci chodit každý druhý den na kontrolu pořídím si to co mám =
nástavky.
Když si chci hrát, pořídím si uteplený PS úl a budu v něm včelařit každý
druhý den.
A z toho pro mně vyplynulo, že než dělat 3x týdně chyby v ošetřování, tak je
raději budu dělat jen jednou za měsíc.
Jsem zastáncem teorie, že se mají nechat včely v klidu a nestrkat do nich
příliš často nos.
:-) S čímž souvisí otázka: Kdo je největší škůdce včel? No přece včelař.
:-))) ale to přece všichni víme :-))
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Že má Ing. Smělý údajně vysoce nadprůměrné medné výnosy? (Nezlob se
> že píšu &#8222;údajně&#8220; &#8211; já u jeho medobraní fakt nikdy
> nebyl a nevím o nikom třetím nezávislém, kdo by mi to mohl
> potvrdit.)

Jen na okraj ještě připomenu článek M. Kubína předsedy ZO ČSV o ing.
Smělém. Viz Včelařství 4/95.

J. P. Baudiš

Pro Baudys Jan P.
Vážený pane skeptiku,

jsem velice rád, že jste mi ukázal ten správný konstruktivní přístup k polemice, k názoru druhého a ke hledání kompromisu či konstruktivního řešení problému.

Jestliže takto přistupujete ke všem v tomto fóru...

Je zde řada výzev a dotazů k mým formulacím, takže se musím vyjádřit.
Nemyslím ale, že by pro ostatní účastníky konference bylo přínosem podrobně
odpovídat na jednotlivosti. Proto jen k pár věcem krátce:

* Já výsledkům (výnosům) ing. Smělého věřím, i proto, že se s ním znám víc
než 15 let, vyměňujeme si názory, v mnohém se neshodneme... Nevěřím ale
tomu, že jeho dobré výsledky jsou dány polystyrenovou izolací; bohužel to v
jeho článcích tak vyznívá a potvrzují to i vyjádření některých diskutujících
zde.
* Pokud ve článku ve Včelařství č. 10 ing. Smělý použil strukturu velmi
podobnou vědeckému sdělení, měl dodržet i návaznost mezi uvedenými
výsledky a závěry - to jsem měl na mysli.
* Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v rozporu
s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a potom zařadím
14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název myslím výstižný.
Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily budou popsány jindy a
jinde.
* Optimaly v pokusu nejsou dřevěné nástavky obalené polystyrenem. Uteplené
nástavky mají uvnitř sololit a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v
Pekařově. Dno (v Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka
stále v provozu. V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí a na jaře si včely
očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 včely.
Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj začíná v horním
nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám sotva může vadit.
* Všechna včelstva byla nakrmena stejně a to 20 kg cukru. Mohu říci, že
spotřeba zásob byla podobná v obou variantách.
* Chyb se dopouštíme všichni. Pokud jde o články, např. jsem i p. Boháčovi
sdělil svoje výhrady k některým tvrzením, jež většinou převzal od jiných
autorů z němčiny a jež mi připadaly dost závažné.

K. Čermák

K tomutu názoru se připojuji neboť u svých včelstev které jsou z části v
moravanech a sčásti v tenkostěných úlech již druhou sezonu tak pozoruji stav
včelstev ze změnou úlu nijak nezhoršil ani nezlepšil. Melicitózní snůškou
však byli postiženy nejvíce roje s nejvyššími výnosy, ale také vykazovali
rrychlý rozvoj na jaře. Proto si rovněž myslím, že problém není v typu úlu,
ale v genetice včelstva pro daná stanoviště. V letošním roce jsm k tomu
ještě přidal úly se zasítovaním dnem ale ne po celé ploše. Jsem zvědav?

Pepan

. ----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 6:01 PM
Subject: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti


> Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
> pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
> informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
> nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
> analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
> dalších údajů v chystaném článku.
> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam
napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg,
uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky -
v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co
nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem
si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné
dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky
pro
> asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
> dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
> Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
> sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
> zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
> potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
> sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově),
což
> při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
> A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal:
My
> včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela
potlačit
> určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně
o
> jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel.
Plodné
> linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků,
jsou
> v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost
včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
(tlumící
> teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
> včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky
na
> tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto
jsou
> rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
> pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva

> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
podobně
> jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které
jsou
> s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
> předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
> včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně -
pro
> naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!
>
> K. Čermák
>
>
> Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM
>
>
> >O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
> .
> .
> > J. P. B.
>
>
>
>

To je ono. O tomto je zapotřebí diskutovat. A ještě bych to rozšířil o
pochlubení se kolik jste vysadili ve svém okolí medonosných stromů a keřů.

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 10:28 AM
Subject: Jen tak d?l...


> Ano přátelé, jen tak dál. Pokračujte v žabomyších sporech o ničem.
Uteplené
> vs. neuteplené, české vs. cizí. Jak znám českou povahu, pokud zvítězí
> uteplené úly, zanedlouho se stejně rozvine souboj o to, zda 3cm nebo 6cm
> nebo 8cm izolace. Maříte čas bojem o blbiny. Pochopil bych to, kdyby se
> jednalo o ustanovení normy a diktát pro všechny, ale copak Vás "uteplené"
> někdo nutí přecházet na holé dřevo? A nebo někdo nutí zničit Langstroty a
> zavést jen Optimaly? NE, NE, NE... Kdo chce, ať včelaří ve slaměných
úlech.
> (nadsázka)
> Jistě, každý má právo na svůj názor, ale poslední dobou to opravdu už není
> o výměně informací a zkušeností.
> Kdyby se raději Vaše snahy ubíraly směrem, jak ochránit "naše" včely před
> dovozy včel ze zahraničí (aktivity směrem k zákonodárcům) a podobně.
> Diskuze o tom jak zlepšit marketing medu by zajisté byla také mnohem
> zajímavější, příspěvky o zlepšení podmínek včelí pastvy, zkušenosti s
> chovem matek...
> Prosím, zamyslete se trochu nad sebou.
>

> jsem velice rád, že jste mi ukázal ten správný konstruktivní přístup
> k polemice, k názoru druhého a ke hledání kompromisu či
> konstruktivního řešení problému.

> Jestliže takto přistupujete ke všem v tomto fóru...


Omlouvám se, nechtěl jsem se Vás dotknout. Nebylo to osobní.
Vyjadřoval jsem jen svůj postoj ke globalismu.

J. P. B.

Děkuji za tento příspěvek! Myslím, že potěšil obě strany. Je tam dost
námětů k přemýšlení.

Zvláště mne zaujala ta část o šlechtění včel pro tenkonástavkové úly.
To je vynikající myšlenka. Šlechtění by skutečně mohlo eliminovat část
problémů, které mají včely se slabou izolací tenkých nástavků. Bylo by
zajímavé zjistit, kam až se lze šlechtěním dopracovat, a jestli se i u
takto vyšlechtěných včel projeví nějaký rozdíl při srovnání jejich
chovu v tenkostěnném a utepleném úlu (při zachování technologie chovu
náležející každému typu úlu).

> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je
> nekompletní a zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto
> jednoznačně, jak je tam napsáno. Hlavně v Pekařově v drsnějších
> podmínkách byla včelstva v uteplených úlech výrazně lepší po dva
> roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené 18,5 kg, r.
> 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999
> plně vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky
> rozvinuly rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském
> roce - oslabená včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky
> vypořádala lépe.

To zcela odpovídá předpokladům.

> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.

Přesně tak. Připomínám dr. V. Ptáčka, který má část včelstev v nást.
úlech na rámky s 30 cm délkou loučky a pochvaluje rychlý jarní rozvoj
slabších včelstev v těchto úlech.

> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.

Není sporu, že dřevo vydrží více než PS. Leč stále bych se přimlouval
za vědecké provedení srovnání spotřeby zásob a výnosu medu mezi
tenkostěnnými nástavky obsluhovanými příslušnou technologií včelochovu
v jedné skupině a na ve skupině druhé silně uteplené (80 mm PS)
obsluhovanými k nim náležející technologií. Já vím, na výzkum nejsou
dnes moc peníze... Ale třeba by zjištění byla opravdu zajímavá.

> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil
> nástavky pro asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní
> rám nástavku ze dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren,
> vně síťovina a nátěr). Tyto nástavky v posledních letech postupně
> dožívají - dřevěné rámy a sololity nahnívají i navzdory nátěru před
> osazením včelama,

Sololitu bych také nevěřil. Hnije to, táhne to vodu atd. Leda na
průdyšné strůpky (třeba sololit s dírkami) a na to nasypat kuličky PS
(krabicové víko). Dovnitř buď laminování nebo prověřit např. materiál
z rentgenových filmů (zatím neprověřený nápad).

> některé z nich zvenku poničily sýkorky.

Ptáci poničí PS většinou tehdy, když přes tenkou vrstvu PS stěny slyší
vevnitř šumět včely. Situace se může zlepšit, když je PS silnější a
ptáci přes něj nic neslyší. Ale nepomůže to úplně vždy. Na druhé
straně - PS nástavek se velice jednoduše opravuje.

> Dřevěné
> jsou stále vpořádku (občas některý potřebuje jen obnovu nátěru).

Tomu samozřejmě věřím - sám je mám a slouží už přes 20 let (a bez
obnovy nátěru).


> Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem sice jsou zatím
> zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což při
> stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).

Pravda pravdoucí. Rozměr PS nástavků je citelně větší. Už proto se
nehodí na větší rámkovou šířku. Já jsem právě na tomto pohořel při
výrobě svých první nástavků s 8 cm PS. Vymýšlel jsem si a to, co jsem
vyrobil, nebyly ani tak nástavky, jako spíše skříně. Ale fungovalo to.

> A
> další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde
> nepsal: My včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit
> či docela potlačit určitou (někdy se projevující) nevýhodu
> jednostěnných nástavků (jde hlavně o jarní rozvoj) a tou je výběr
> geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné linie, které hodně
> plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou v nevýhodě
> - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
> (tlumící teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat
> (mají zdatnější včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové
> těleso, menší nároky na tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem
> našel a chovám, možná i proto jsou rozdíly mezi oběmi pokusnými
> skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta pomalejší, ale s
> trvalejšími výsledky.

Myslím, že v genetice je jeden z pramenů Smělého úspěchu. 30 let
šlechtí matky na chov v silně uteplených úlech.

A je jistě možný i opak - šlechtit je na tenkostěnný nástavek.
Zajímalo by mne, co se stane, když se matka vyšlechtěná na tenký
nástavek přeloží do silně utepleného úlu (možná se to bude rojit?)


> Celkově jsem názoru chovat včelstva
> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
> podobně jako je tomu v přírodě,

Tady bych si dovolil trochu nesouhlasit. Ve Včelařství se to jeden čas
stále opakovalo - že tenké nástavky jsou přirozené. Mě se to moc
nezdá. Vždyť v přírodě naše včelstva tímto způsobem vůbec nežijí
(nestavějí plásty volně ve větvích), ale naopak - hledají dutiny! A
když se podíváme na to, v čem nejčastěji přebývají - a k čemu jsou
tedy dlouhodobě vyšlechtěny - tak to je dutina ve ztrouchnivělém
stromu. Tj. velice silná dřevěná stěna (docela dobrá tepelná izolace),
díra do dutiny = malé česno. To nemá nic společného se zasíťovaným
dnem tenkonástavkového úlu, čili dobře větraným úlem velkým česnem a
očky. Tak mi tak připadá, že až na použitý materiál se přirozenému
životu včel blíží spíše dobře uteplené úly s jediným česnem.


> protože jen tak můžeme vybírat ty
> matky, které jsou s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k
> tomu geneticky podmíněné předpoklady. Jinak řečeno - stále
> diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl včelám, aby byl pro ně co
> nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro naše úly a
> technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

Skvělá myšlenka!


J. P. Baudiš

> Minimálně 2* jsem v diskusi narazil na zmínku o strůpkách z polystyrénové
> drti-snad v souvislosti s paropropustnou uteplivkou-kdo o tom co víte?
> Jaký vliv má v mých nástavcích v zimě otevřené horní očko?
> Nástavky mají stěnu 18 mm palubky + 20mm polystyren.Nechci aby mi rámky na
> jaře zplesnivěly.
> Díky,díky,díky.

Krabicové víko. Strůpek např. z prkének nebo z něčeho paropropustného.
Krabice víka má nahoře i dole dírkovaný sololit a víko vyplněné PS
kuličkami (k dostání tam, kde se vyrábějí PS tabule) nebo samovýrobou.
Na tom všem je nějaká střecha (pozor aby vlhkost pronikající víkem
měla kudy unikat do okolí).

Paropropustné víko je vhodné používat tam, kde nejsou očka (tj. u
uteplených úlů. V tenkostěnných nástavcích se na zimu otevírá horní
očko a nahoře na rámcích je igelitová fólie. Pak hned PS tabule jako
víko a střecha.

J. P. Baudiš

> To by se dalo obratit a merenim CO2 hledat vcely s nizkou spotrebou.

Zajímavá poznámka. Připomněla mi, že jsem kdysi četl ve staré
Včelařské encyklopedii myšlenku, že včelám, zimujícím uteplení a
zúženě, je možno částečně omezit přístup vzduchu, pak se v úlu zvýší
koncentrace vydýchaného CO2, což působí včelám cosi jako částečnou
narkózu. Tím se prý může zvýšit jejich životnost a snížit spotřeba
zimních zásob. Připomíná mi to včelí variantu zimního spánku nebo
jakousi částečnou anabiozu.

Ale nikdy jsem to nezkoušel.

J. P. Baudiš

> A pak buď větrání funguje samo = podmetem a očky a nebo musí větrat
> včelky. Asi i proto jsou v PS úlech včely v zimě sraženy tak, aby
> mněly dost blízko k česnu. A včelař to musí hlídat.

Nevím nevím. Nikdy mne nenapadlo, že bych měl hlídat včely, jak a kde
zimují. A také - co by včelař při minus 10 dělal, kdyby zjistil, že se
chomáč odstěhoval někam, kam mu to jejich pán neschvaluje...? :-)
Neumím si představit, že bych v lednu honil zimující chomáč po úle na
vykázané místo :-)

> A z toho pro mně vyplynulo, že než dělat 3x týdně chyby v
> ošetřování, tak je raději budu dělat jen jednou za měsíc. Jsem
> zastáncem teorie, že se mají nechat včely v klidu a nestrkat do nich
> příliš často nos. :-) S čímž souvisí otázka: Kdo je největší škůdce
> včel? No přece včelař. :-))) ale to přece všichni víme :-))

To je jistě pravda. Dal jsem to před časem jako motto konference: "Za
určitých okolností mohou včelstva včelařovu péči přežít."

Zdravím

J. P. Baudiš

> Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).

Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.

Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
pravidla pro matematickou statistiku porušena.

Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
nebo na ni nějak konkrétně navázat...

J. P. Baudiš

Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
nebo je vadná statistická metoda.

Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
Subject: Re: ing.Smely


> Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).

Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.

Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
pravidla pro matematickou statistiku porušena.

Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
nebo na ni nějak konkrétně navázat...

J. P. Baudiš

> A na závěr opět opakuji svojí radu: Kdo
> si myslí že o hodně přišel ať si tři úly z 8 cm. polystyrenu vyrobí tři
> roky je testuje a s výsledky nás seznámí. Rozhodně to bude zajímavé čtení.
> S pozdravem: Stonjek Rudolf.

Na první pohled je to logické, ale je v tom háček.
Včely v PS úlech 8 cm je asi potřeba ošetřovat jinak (mnohem složitěji), než v klasických úlech. Kdyby to bylo tak prosté, tak to dávno někdo udělá jako ing.Smělý a podá svědectví o fantastických výsledcích. Vše se dá zlepšit! Zatím se jeho teorie ani nepotvrdila (jeho výpověď se u soudu neuznává) ani nevyvrátila. Proč? Myslím, že málokdo bude dělat 8cm úly a složitě ošetřovat supervčelstva, aby něco dokazoval. Nebo to možná zkusil a nestojí mu za to se s výsledky chlubit aby nevypadal jako packal proti svému "vzoru".

>a nad tím jeřáb nebo lépe řečeno kočka
> pevnostně dimenzovaná spíše na zdvihání autobusu.

A také velkovčelaři nemají čas na "nesmysly" a výzkumníci zkoumají to, co uznají za užitečné pro většinu včelařů (to je dobře). A ing.Smělý si osamoceně píše pseudovědecké články s originálním tématem, protože ho to baví, má dost času a polystyrenu a těmi výsledky mnohé z nás dráždí. Sám kdybych to udělal přesně podle jeho rad a měl takové výsledky, určitě bych se pochlubil a to mi tady chybí.
Eman

MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004, str. 13, pochopitelně nepřináší podrobné a úplné výsledky pokusu. To ani nebylo možné, protože první předběžné výsledky jsme získali 11.10.2003, tedy 6 dní po uzávěrce a 4 dny před předáním čísla do tisku.

Informovali jsme proto o hlavním výsledku pokusu: že neuteplené úly včelstva nijak neohrožují a že i v těchto úlech je možné na území ČR včelařit. Tomu totiž mnozí včelaři dosud nevěřili.

Na konci článku odkazujeme na příští číslo (jaro 2004), v němž přineseme informace podrobné a úplné (pokud nám je VÚVč poskytne - věříme, že ano).

Považuji za důležité sdělit, že redakce MODERNÍHO VČELAŘE má k výsledkům všech pokusů prováděných ve VÚVč Dol plnou důvěru. Obecný zájem redakce pak je informovat čtenáře o veškerém včelařském dění co nejobjektivněji.

V. Protivínský
šéfredaktor MV
casopis/=/n-vcelari.cz

Vazeny priteli
v minulem mesici jswm na Vas email objednal casopis Moderni vcelar. Vy
jste mi odpovedel, ze jakmile vyjde prvni cislo bude mi zaslano a
zaroven mi sdelite podminky predplatneho. Prve cislo
jiz vyslo, ale bohuzel jsem njej neobdrzel. Proto prosím,povazujte me
za predplatitele a zaslete me prve cislo Moderniho vcelare vcetne podminek predplatneho.

Opakuji moji adresu: Jaroslav Hykel
Mala strana 312
742 01 Suchdol n. O.

mailto:valsora/=/email.cz



VP> Zda se, ze ne vsichni ucastnici konference sleduji aktualni zpravy ve
VP> Vcelarskych novinach. Nekteri ani nemohou, protoze jsou na konferenci
VP> napojeni jen pres mobil.

VP> Pro vsechny tedy jeste jednou: Ukazkove cislo noveho casopisu MODERNI
VP> VCELAR vyslo 20.11.2003 v Brne. Vyzvednout si jej muzete ve sve vcelarske
VP> prodejne, u vykupce medu apod., nebo objednat na adrese MODERNI VCELAR,
VP> P.O.BOX 11, 691 03 Rakvice, casopis/=/n-vcelari.cz, tel.: 519 349 393.
VP> Zapujcit si jej muzete v knihovne CSV, Kremencova 8, Praha.

VP> Kontakt na redakci je uveden take na www.modernivcelar.cz a aktualni zpravy
VP> najdete, diky panu Cejkovi, ve Vcelarskych novinach -
VP> vcelarskenoviny.wz.cz.

VP> Pri teto prilezitosti mi, prosim, dovolte, abych se omluvil za chyby na
VP> titulni strane, vcetne nizke kvality fotografie. Vina je na strane
VP> tiskarny, ktera pri sazbe omylem znizila rozliseni z 200 dpi na 65. Nyni
VP> jedname o opatrenich, ktera by neco podobneho do budoucna vyloucila.

VP> Mgr. V. Protivinsky
VP> sefredaktor MV

Je mi 65 let a už jsem se mnohokrát v životě střetl s nádorovým onemocněním svých přátel a také těch nejbližších. Z této pozice mám k používání polystyrénu ve včelařství velmi negativní stanovisko:
Varoázy se v doohledné době nezbavíme. Je také všeobecně známo, že mor plodu se nejčastěji objevuje u včelstev zeslabených varoázou, čili nebezpečí moru je trvalé a mor může potkat každého. U nás měl mor na včelnici i veterinář. Nedávno (možná dva či tři roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením 456 včelstev. Teď si představte tu ekologickou bombu, až budete pálit na stanovišti polystyrénové úly.
Proto jsem přijal zákon - polystyrén do včelařství nepatří ! a držím se přírodních materiálů.
Na závěr ještě jeden slogan - "nejlepší med je med prodaný". Chci tím říct, že při dobré technologii včelaření není problém med vyprodukovat, ale problémem zůstává med prodat za optimální cenu a nerozhoduje nějaký ten kilogram cukru navíc při zimním krmení.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.545 / Virová báze: 339 - datum vydání: 27.11.2003

> Nedávno (mo ná dva i t i roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením
> 456 v elstev. Te si p edstavte tu ekologickou bombu, a budete pálit
> na stanovi ti polystyrénové úly. Proto jsem p ijal zákon - polystyrén
> do v ela ství nepat í ! a dr ím se p írodních materiál .

Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
katastrofy.

Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
prostredi.

\vov

Pořád tu někdo tvrdí, že polystyren hoří za vzniku CO2 a H2O
Doporučuji se podívat do uč. chemie nebo stačí zde na netu - www.mvcr.cz popis jednoho z požárů "při hoření vznikají zejména oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a aldehydy." O pár řádek dál "nejnebezpečnější je styren, který působí dráždivě" Jinde je možno se dočíst že může vyvolat vážné neurologické potíže již v množstvích 250 a 500 ppm na m3. Aby shořel na neškodné součásti je třeba teplota 2200 až 2500C?????????

Není uhlovodík jako uhlovodík

Zdraví Richard

> Není uhlovodík jako uhlovodík

pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

podivej se na LD 50 dioxinu.

\vov

Ona by Oldo asi byla lepší argumentace, kolik a jakých splodin dá spálení 1
kg polystyrenu a 1 kg dřeva 'táborákovým' způsobem. A taky kolik kg dřeva a
kolik kg polystyrenu představuje kterej typ úlu.

Když napíšeš, že polystyren je přece taky uhlovodík (jako vláknina ve
dřevě), vyvolává to onu známou pseudoekofobii z plastů, postavenou na
pocitu, že hořící dřevo 'voní', kdežto hořící polystyren 'smrdí'.

Pravda je, že ani dřevo (dokonce natřené kde čím), ani polystyren bychom,
pokud chceme být šetrní k prostředí, neměli spalovat na otevřeném ohni, ale
nějak zrecyklovat nebo odvézt do spalovny (která zaručuje vysokou teplotu,
má nějaký ty filtry a kde se také za likvidaci platí).

Honza

P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící se
hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca 1000°C
i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se prodávají
v OBI v akci ..

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 29. listopadu 2003 22:23
Subject: Re: Polystyren


> > Není uhlovodík jako uhlovodík
>
> pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>
> podivej se na LD 50 dioxinu.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Pánové,
než tady vznikne podobná diskuze jako uteplené verzus neuteplené úly. tak
to trochu vyjasním.
Většina plastů obsahuje pouze uhlík, vodík a popřípadně kyslík. Takže při
dokonalém spálení by měla vznikat jen vodní pára a oxid uhličitý. Problém
je v tom, že v plastech je obvykle přebytek uhlíku oproti vodíku, takže při
spalování volně na vzduchu obsah kyslíku ve vzduchu nestačí a plasty hoří
nedokonale. Uhlík se uvolňuje jako saze a oxid uhelnatý a zároveň vzniká
řada různých rozkladných produktů, z nichž je většina zdraví škodlivých,
některé jsou karcinogenní atd. Ty jsou nejvíc naabsorbované v těch sazích.
Jaké látky to jsou, zálěží konkrétně na tom, jaký plast se pálí. Nejméně
škody při pálení nadělá polyetylén a polypropylen, respektive igelit ( ten
se už dávno nedělá z PVC). Ten obsahuje hlavně lineární polyolefinové
řetězce podobné třeba parafínu. Polystyren obsahuje velké množství uhlíku,
proto taky vytváří dost sazí. Monomer polystyrenu styren při spalování může
taky vznikat, ale kdo jednou pracoval s polyesterovými pryskyřicemi, kde se
používá jako rozpouštědlo, nadýchal se ho více, než se kdy nadýchá při
spalování polystyrenu. Při nedokonalém spalování polyuretanu nebo molitanu
vznikají silně páchnoucí látky a silně jedovaté látky na bázi kyanovodíků
atd. Škodlivost těchto látek při volném spalování na vzduchu je víceméně
srovnatelná se spalováním uhlí, asfaltu atd volně na vzduchu. ( nebo v
kouřícím kotli ). Pokud se už mají plasty spalovat volně na vzduchu, tak s
příměsí dřeva atd, tak aspoň na 1 kg polystyrenu 10 kg dřeva, tím by se měla
tvorba sazí omezit.
Něco jiného jsou dioxiny. Jsou to látky silně jedovaté, tuším jedovatější
než kyanovodík a zároveň mají v půdě velice dlouhý poločas rozpadu, tak od
15 do cca 90 let. Vznikají při tepelném rozkladu organických látek za
přítomnosti chloru, v rozmezí tak od 200 do cca 1000 st.C. ( Výroba
herbicidů ve Spolaně, výroba Agent Orange v USA atd )
Velké množství dioxinů vzniká při spalování PVC, to obsahuje jednotky až
desítky hmotnostních procent chlóru. ( z PVC se tuším vyrábí i takzvaný
nehořlavý polystyren ). Protože chlór je ale skoro ve všem, vznikají dioxiny
při spalování skoro všeho, ale v nepoměrně menším množství. V České
republice byly dioxiny objeveny i v prachu v komíně při zkouškách s
peletkami z energetických rostlin.( Ale řádově více vzniká dioxinů při
spalování obyčejného uhlí.)

Myslím si, že plasty bez obsahu chlóru jsou pro výrobu úlů relativně
použitelné. Pokud bude nutné tyto úly spálit, zatíží okolní prostředí
podobně jako třeba týden - měsíc topení uhlím. PVC pro výrobu úlů zásadně
nepoužívat!
U dřevěných úlů vybírat barvy, lepidla atd raději bez obsahu chlóru, protože
dřevěné úly stejně obvykle končí v peci.

R Polášek


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 29, 2003 4:35 PM
Subject: Re: polystyren ve v ela stvĄ


> Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
> spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
> katastrofy.
>
> Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
> svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
> prostredi.
>
> \vov

Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 2:20 AM
Subject: Re: Polystyren


> Honza
>
> P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
se
> hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca
1000°C
> i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
prodávají
> v OBI v akci ..
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 29. listopadu 2003 22:23
> Subject: Re: Polystyren
>
>
> > > Není uhlovodík jako uhlovodík
> >
> > pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> > aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
> >
> > podivej se na LD 50 dioxinu.
> >
> > \vov
> >
> >
> >
> >
> >
>

Přátelé,
nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".

Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
ale kam a jak. Atd.

Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.

Zdraví PP.

> Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
> st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
> by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
> přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
>
>>
>>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> 1000°C
>
>>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
>
> prodávají
>
>>v OBI v akci ..
>>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
>>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

(řešíme tu spoustu "nedůležitých" problémů)

Přesto chci poděkovat př. Poláškovi
je dobré to znát i když úly nepalíme každý den. Včelařina by měla být
šetrná a včelař taky. Topíme a pálíme skoro všichni.
Je z toho zřejmé co každý cítil ( intuitivně i nosem ) - co je přírodě
blízké je většinou k ní i šetrnější.



----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 11:45 AM
Subject: Re: Polystyren


> Přátelé,
> nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
> Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
> styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".
>
> Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
> druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
> průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
> prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
> veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
> prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
> ale kam a jak. Atd.
>
> Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
> svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
> Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
> jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.
>
> Zdraví PP.
>
> > Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi
1000
> > st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC,
měly
> > by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> > těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo
dřevu
> > přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> > Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
> >
> >>
> >>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> > 1000°C
> >
> >>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
> >
> > prodávají
> >
> >>v OBI v akci ..
> >>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> >>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.544 / Virová báze: 338 - datum vydání: 25.11.2003

Příští týden budeme udit. Už se těším na to dioxinové uzené.Ten dřevný dioxin to musí být něco velice vzácného, když to uzené bývá tak dobré, že? Je pravdou, že na polystyrenu jsem udit ještě nikoho neviděl, ale vidím , že ve Švédsku jsou zřejmě mnohem dál. Možná se ,, švédské uzené ,, prodává i v supermarketech - proto je to takový hnus.

Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
.... blbost kvete v každém věku.

> Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
> .... blbost kvete v každém věku.

kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

\vov

Tady bych spis videl slavne
"Pecunia non olet", Novy Zeland sam to asi nezachrani, ale vlada
potrebuje prachy.

Zdravi PP.

Olda Vancata napsal(a):
> kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
> ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního, něco k užitku všem. Z tohoto světa, ať to má smysl.

Třeba toto:

zkoušel jsem se zeptat na možnost čerpání dotací pro budování včelařského provozu, zatím to nejde, je třeba vyčkat.

Zveřejňuji odpověď:

Dobrý den,

v souvislosti s Vaším dotazem konstatuji následující:
- v návaznosti na strukturální fond EU Evropský zemědělský záruční a
orientační fond (EAGGF), by bylo možné po schválení jeho implementace v ČR
pod názvem Operační program rozvoje zemědělství čerpat investiční dotace i
na Vámi zmiňovaný projekt.
- V současné době je obsahová stránka tohoto Operačního programu v
připomínkování Evropské komise.
- Doporučuji sledovat internetové stránky Ministerstva zemědělství
www.mze.cz kde naleznete po schválení tohoto operačního programu další
instrukce.

Nevím jesli jsem dokázal správně zodpovědět Váš dotaz, proto mě můžete
samozřejmě znovu kontaktovat.

S pozdravem

Jan Vavřina
MZe ČR
Regionální pracoviště Agentury SAPARD
Kotlářská 53
Brno

Zajímám se o jednotlivé typy úlů. Rád bych měl i jejich plánky pro jejich výrobu. Nevím jestli je zpracována historie a vývoj jednotlivých typů úlů.
S pozdravem Květoslav Skála

> Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
> Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,

Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem mentorovat.
Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.
Eman

Emanuel Vesely napsal(a):

>>Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
>>Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,
>
>
> Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich
> nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem
> mentorovat.
> Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde
> diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a
> medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí
> by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.

Měly zajímat každého - to už je podle mne mentorovani a neguje vše výše
uvedené. Odporuješ si na třech větách

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Děkuji př. ing. Čermákovi za jeho slova.

> * Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v
> rozporu s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a
> potom zařadím 14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název
> myslím výstižný.

Moje návrhy přejmenování názvu pokusu nebyly míněny jako útok na onen
pokus, ale jako demonstrace toho, jak mohou být z různých stran věci
viděny různě. Tolik věcí je záležitostí úzu nebo interpretace! I v
případě takové věci jako je uteplený úl.

Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
půli cesty.

Ale kdokoliv jiný to může vidět jinak... Kombinace uteplení s očky by
snad mohla mít nějaké opodstatnění při silné snůšce.

> Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily
> budou popsány jindy a jinde.

Těším se, upřímně.

> * Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit

Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
proti nasáknutí vodou?

Při 8 cm PS by mělo být vlhnutí vnitřních stěn omezeno na minimum, ale
to neplatí, jsou-li přítomna očka. A jestli na stěnách nějaká voda
kondenzuje, pak při nenasákavé stěně krůpěje vlhkosti stečou dolů.
Jenže jestli stěna nasaje vlhkost, pak ji včelstvo musí svým teplem
zase vysušit - pak taková voda ve stěně při vysychání spolkne
skupenské teplo (na přeměnu vody v páru) - pamatuji si to správně z
fyziky? (Efekt ledničky) A to je citelná tepelná ztráta. (U
tenkostěnného dřevěného nástavku je ještě naděje, že část vody ze
stěny se difúzí vytratí přes stěnu do okolí nebo že ji vysuší to
oblíbené jarní sluníčko. Tím by situace v tenkostěnném úlu mohla být v
tomto ohledu příznivější než situace úlu s vlhkou vnitřní dřevěnou
stěnou pod důkladnou izolací.)

> a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v Pekařově. Dno (v
> Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka stále v
> provozu.

to jsou důležité informace pro interperetaci naměřených výsledků. Díky
za ně!


> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí

Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
teplota než venku.

Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
níže klesají venkovní teploty.

> a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3
> včely.

Ano, ale podívejme se na začátky plodování v brzkém jaru. Včely se k
očku ještě nedostanou. Tím se v úlu stále větrá, efekt uteplení se tím
(částečně) ruší. Bez očka by včely možná už vyhřály vnitřek úlu a
rozvolnily chumáč = obsedly větší objem = zaplodovaly větší plochu.
Otevřené očko tento proces oddálí. Zvláště za větrného počasí. To je
hypotéza.

Budu sledovat příští rok na jaře, kdy včely začnou kontrolovat
procházení vzduchu očky.

> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj
> začíná v horním nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám
> sotva může vadit.

Úvaha: Když vezmeme v úvahu, jaká je plodovací teplota a jaké teploty
jsou v tu dobu venku, tak včely musejí vytvořit poměrně značnou
izolaci. I když je dno dosti vzdálené, včely musejí izolovat plod od
studeného dna vlastními těly, což může omezovat rozvolnění chumáče,
zmenšovat obsednutou plochu a tím i omezovat plodování. Exaktní
pozorování jsem na toto téma nevedl. Když jsem začal zkoušet 8 cm PS
úly, měl jsem tam původně 10 cm vysoký podmet, pak jsem ho zkusil
zrušit zasunutím laminované vysoké desky PS do prostoru dna (tím se
zároveň vytvořilo lomené česno), což jsem pak zavedl u všech těchto
úlů, protože jsem při jarní prohlídce došel k závěrů, že se tato
včelstva rozvíjejí znatelně rychleji. Smělý pozoroval, že včely při
utepleném a nízkém podmetu kontrolují jen linii oblasti česna, zbytek
utepleného dna nechávají být a uvolněné včely se mohou věnovat něčemu
jinému (např. péči o plod). Kdežto u vysokého studeného dna, včely
izolují zespoda každou meziplástovou uličku.

Ale pravdou je, že moje včely nebyly tak vysoko ode dna jako u Vás ve
třetím nízkém nástavku.

Díky všem za polemiku. Těším se na další příspěvky.


J. P. Baudiš

Jenom pro zajímavost. Léčím včely aerosolem v celé naší ZO Ronov n.D. Náhodou jsem v sobotu narazil na včelaře z Prahy, který má umístěna včelstva v našem katastru a já jsem je léčil. Říkal, že má jeden úl zhotovený přesně podle př. Smělého, ale maximální výnos v něm měl 40 kg. Včelaří v něm již několik let. Celkem má 6 úlů. V ostatních pěti úlech má výnosy stejné. Chtěl na tyto úly přejít, ale po těchto zkušenostech ponechává původní. Má normální uteplené nástavkové úly.

Na stránkách PSNV-CZ www.n-vcelari.cz najdete seznam distributorů časopisu MODERNÍ VČELAŘ a také obsah ukázkového čísla.

Vojta Protivínský, redakce MV
www.modernivcelar.cz

Jako zatím nezúčastněný sleduji Vaši diskuzi na téma silně uteplených úlů. Protože včelařím "víkendově" na stanovišti vzdáleném cca 80 km od místa bydliště a ještě takřka přes odpor rodiny, přešel jsem v letošním roce na chov z českých univerzálů na nástavkové tenkostěnné úly (20 mm) na rámkovou míru 39x30 plodiště+ medníky 39*15, s tím že úly mám umístěny ve čelíně. Protože většina popisů technologie včelaření se týká včelnicového včelaření, zajímal by mne Váš názor, na to, jak by se měla lišit technologie nástavkového včelaření ve včelíně. Ja vhodné pro zajistění jarního rozvoje mít uteplené úly, pokud ano, jak silné uteplení stěn nástavků, jak s velikostí česna, silné uteplení stropu, používání fólie? Díky za vaše názory.

I tento argument se mě nezdá na své smesici úlů to nepozoruji

pepan

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:03 AM
Subject: Uteplen? vs. neuteplen?


> Zdravíčko,
>
> snad ještě jednu věc (pak definitivně tento žabomyší spor ignoruji). Jsem
> zvědav, jestli a jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail",
> jako je fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla"
k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na zdravější
> "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném Langst. možnost
> se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
> (když výzkum, tak pořádně, ne?)
>

Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u zateplených
byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...

Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :

1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
požadavek.

2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
je tam jsou spadlé včely atd.)

Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
tvrzení nějak schází.

Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.

Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
včelstev).

Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.


J. P. Baudiš

Ten se nemusí počítat na to jsou přístroje kteé jej umnějí prostě změřit a
toto by zase měl být námět pro výzkumák aby to změřil a hotová data předal
včelařské veřejnosti. Ale mám takový dojem že jsem to již někde viděl ,
nejspíše vnějakých stavebních tabulkách?

pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:46 AM
Subject: Re[5]: O včelařské ideologii


Myslím, že to je dobrý nápad. Ale realizovat jej je asi možno jen v
prostředí Výzkumných ústavů. Třeba si tohoto námětu naši výzkumníci
všimnou a budou-li kapacity na tento výzkum, tak...

Já bych se na výsledky moc těšil (ať už budou jakékoliv).


> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.

> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.

> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.

> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.

> \vov

J. P. Baudiš

Já této metodě výzkumu říkám česky metoda pokusů a omylů (jestli tomu dobře
rozumím)

pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 9:10 AM
Subject: Re: Re[3]: O v?ela?sk? ideologii


> > >Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8
> > >cm polystyrenu? V čem je problém?
>
> > Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS?
>
> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.
>
> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.
>
> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.
>
> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují. Byl to snad výsledek
nějakého výzkumu, snad ve VUVČ v Dole. Přirozeně tehdy ještě nechovají plod.
Pokud plod chovají, je otázka, jaká část včelstva je potřebná k výchově
plodu a jaká část včelstva nadále pouze zimuje. Podotýkám, že včely mohou
svými těly izolovat třeba jen jednu jedinou uličku , kde je plod..

Co se týká těch prvních jarních výletů, myslím si, že u tenkostěnných úlů
včely vyletují tehdy, když je venku více dnů po sobě přes poledne slunce a
teplota 5 - 10 st C. Potom je na přední stěně úlů teplota minimálně 30 st C,
která se dostane přes stěnu úlu dovnitř a "vyžene " včely ven. Nezáleží na
tom, jestli je třeba konec ledna nebo polovina dubna a jestli je v noci
mráz.
U uteplených úlů včely vyletují tehdy, když v noci ani ve dne není příliš
velký mráz a ve dne je světlo - svítí slunce. Vylétají více v dubnu než v
lednu, protože v dubnu svítí slunce déle.
Takže pokud se zima "zlomí" rychle, vyletí spíš včelstva v tenkostěnných
úlech. Sníh už ale obvykle není, takže včely v něm nehynou.
Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve dne i v
noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech. Obvykle je ale
sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.
Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty pro
zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou nadstavené pro
zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.

R.Polášek


----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 8:41 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u
zateplených
> byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
> Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené
>
>
> > jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> > fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> > proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> > zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> > Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
>
> Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
> nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :
>
> 1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
> zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
> zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
> takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
> medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
> požadavek.
>
> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.
>
> Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
> v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
> proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
> úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
> nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
> protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
> zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
> jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
> je tam jsou spadlé včely atd.)
>
> Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
> prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
> při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
> stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
> tvrzení nějak schází.
>
> Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
> trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
> tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
> 2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
> vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
> člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
> melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
> dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
> přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
> pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
> určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
> tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
> většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.
>
> Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
> kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
> tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
> včelstev).
>
> Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
> melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
> zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
> tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
> zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
> většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
> izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
> proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
> údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>

Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš

Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle, našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít za pár roků zpátky.
Eman

V které obci to bylo? Jsme blízko a dva včelaři v našem katastru jsou z Přelouče.
Tonda.

Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem je, že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude a nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali se mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na neděli.
Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů, ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25 mm a funguje báječně.
Honza

Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí používají zásadně neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod takové životnosti dřeva uvadějí, že je důležité porazit strom ve správný čas.

S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované našimi předky.
Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.

Pro zajímavost některé termíny uvádím-

* Dřevo, aby nehnilo, má být těženo ve dvou posledních dnech v březnu (plovoucí stavby v Benátkách)

* Dřevo, které nehoří (např. na stavbu dřevěných krbů), se má těžit jenom jeden den v měsíci březnu, a to nejlépe po západu slunce 1. března

* Palivové dřevo, které naopak velmi dobře hoří, se má těžit v prvních sedmi dnech po říjnovém novoluní

* Těžit dřevo, aby nebylo rozpraskané a pukající (nábytkářství), se má před novoluním a v listopadu

* Těžit dřevo, aby se nelámalo, se má 24. června mezi 11. a 12. hodinou (topůrka)

* Vánoční stromečky - jedle, podřezaná tři dny před jedenáckým úplňkem roku, si podrží jehličí velmi dlouhou dobu (i 30 let)

* Blesk udeří vždy do levotočivého stromu. Pokud vás zastihne v lese bouřka, postavte se pod strom pravotočivý nebo rovně rostoucí.

-------
Pokud by to fungovalo, znamenalo by to pro včelaře možnost postavit si dřevěné úly s velmi dlouhou životností a nebylo by třeba je ani natírat :))

Michal

... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev v
republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
vcelstiev nezostalo.

Ak sme v minulosti liecili preventivne antibiotikami, tak to bolo podobne
zakryvanie oci ako ked sa tvarime ze teraz ten problem nie je.
Dopovanie vcelstiev antibiotikami je rovnaky nezmysel ako bezhlave palenie,
len preto ze glycidove zasoby obsahuju spory. Aj pri "prichode" kliestika
sa napadnute vcelstva palili a dnes sme sa snim naucili vcelku uspesne
spoluzit.

Myslim ze Mor vcelieho plodu / podobne aj hniloba / su casto strasiakom bez
riesenie, o ktorom mnohy ani nevedia ako vyzera. Ked tvrdime vcelarom ze
jedine riesenie je ohen, potom sa nedivme ze vcelari radsej budu chorobu
roky tajit nez by mali o vsetko prijst. Za dobu zatajenej choroby sa
samozrejme nakazi "vsetko" v okoli.
Tu by sa ziadalo viac osvety pre vcelarov o potrebe dezinfekcie ulov,
ramikov a ostatneho vcelarskeho naradia. Ak by sme dali vcelarom navod ako
moru ci hnilobe uspesne predchadzat, ako osetrovat / rozumej zachranit /
vcelstvo pri prvych priznakoch tak by sme dosiahli ovela lepsie vysledky
ako ked ich dnes drzime v nevedomosti a tvrdime ze jedine riesenie je ohen.
V zahranici su choroby a ich prevencia ci liecenie tema cislo 1, no nase
casopisy akoby poznali len kliestika.

Matej





Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Mor na Pøelouèsku
02.12.2003
06:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího
plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív
likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od
každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle,
našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva
měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené
rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší
laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v
okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to
povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých
včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít
za pár roků zpátky.
Eman

Když jsem tak četl články př. Smělého za posledních 20 let ve včelařství,
jeví se mně jeho metoda intenzívního včelaření ještě pracnější, než
včelaření v zadovácích. Proto si myslím, že včelaření v zadovácích je jedna
z docela dobrých alternativ intenzívního včelaření s menším počtem včelstev.
Už taky proto, že zadovák umožňuje plynulé zmenšování a zvětšování úlového
prostoru po rámcích, př Smělý to provádí vytahováním rámků a vkládáním
uteplivek místo rámků. Podívejte se na první stranu Včelařství 12/03 (
12/2003/293), renomovaný včelař přešel k stáru z nadstavků na zadováky,
protože už nemohl přenášet nadstavky.

Nad podobnou sponkovačkou jsem taky uvažoval, ale já zas tolik úlů nedělám,
takže by se mně nevyplatila. Používám tak dva roky pérovou sponkovačku Novus
z Bauhausu, stála tehdy 1190 a umí sponky třídy A H D G 11 mm do délky 14 a
hřebíky E do délky 16. Sponky, co používám, vyjdou tak od 5 do 15 haléřů za
kus. Používám ji na 3 mm sololit a zdá se, že se bude hodit i na nízké
rámky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 8:59 AM
Subject: Dotace - co s nimi


> Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na
> výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem
je,
> že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude
a
> nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali
se
> mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na
neděli.
> Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť
> nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů,
> ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V
> Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde
> (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25
> mm a funguje báječně.
> Honza

Já na vliv měsíce nevěřím, ale vím, že od cca září do listopadu prožívají
stromy období klidu, kdy nerostou, nejsou aktivní a většinu živin a
zásobních látek stahují ze dřeva do kořenů. Konkrétní délka a termín tohoto
období závisí na druhu stromu, asi to je památka na prostředí, kde se ten
který druh stromů vyvinul a na konkrétním dlouhodobém vývoji počasí. Konec
tohoto období se prodlužuje o mrazy, jakmile mrazy v zimě a na jaře skončí,
stromy začnou rašit.
Pokud se pokácí dřevo v době klidu, obsahuje minimum živin a je pro hmyz a
dřevokazné houby dost nezajímavé. Pokud se kácí třeba v dubnu, obsahuje
množství živin a vůní láká hmyz z daleka. Ta atraktivita zůstane i po
vyschnutí dřeva.
Dříve každý, kdo se živil prací s dřevem, toto věděl. V boji o plnění plánu
a dnes v boji o výdělek tyto znalosti vymizely.

Ty usedlosti v Alpách byly podle mne ošetřeny přípravky typu volské žluči
nebo volské krve. Tyto přípravky hmyz pouze odpuzují. V kombinaci se
správnou dobou porážky dřeva, možná výběrem jednotlivých stromů podle
stanoviště atd to ale stačilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:22 AM
Subject: Méně známé zajímavosti o dřevě


>Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si
všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí >používají zásadně
neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod
takové životnosti dřeva uvadějí, že >je důležité porazit strom ve správný
čas.

>S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou
dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované >našimi předky.
>Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé
těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.


>Michal

Můj strýc - tesař vždycky říkal, že nejlepší je dřevo plavené, zbavené tímto
všech parazitů.
Asi se utopili. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Libor Jarolím napsal(a):

> Asi se utopili. :-)
Taky ze jo. Bez legrace.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

No nevím,
řekl bych, že včely moc nezajímá, jestli je zimujeme v zadováku nebo
nadstavkovém úlu, ale spíš jaké v tom úlu mají podmínky. A já si nemůžu
pomoct, uteplený zadovák v zimě se mně jeví stejný jako PS úl. Vidím jediné
dva rozdíly, za prvé v PS úlu vlhkost prochází prodyšným stropem, v zadováku
zadem kolem okének a prodyšnou zadní izolací a druhý rozdíl v tom, že
uvnitř zadováku je dřevo a ne natřený PS. Pokud Vám to dřevo uvnitř úlu
vadí, je třeba to napsat.
Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50 let, ale
velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to tak 40 let mrtvá
záležitost. Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
zlikviduji a pár si jich nechám.

Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny. ( V
tabulkách jsem si našel, že PS má 4 - 5 x lepší izolační schopnosti než
dřevo) Budiž. Ten troud, který topí ve stromě, si moc představit nedovedu.
Budiž Ale dovedu si představit, že ta dutina bude třeba dvakrát tak velká,
než včelstvo potřebuje. Potom včelstvo v létě obsadí polovinu dutiny, v zimě
to bude polovina až třetina z té poloviny, to je 1/4 až 1/6 objemu. Pokud
dutina bude přiměřená ve smyslu dnešních nadstavkových úlů. Pak bude
včelstvo obsedat v létě celou dutinu, v zimě1/3 - 1/2 objemu dutiny.
Pokud bude dutina malá, včelstvo se přizpůsobí v létě počtem včel a na
základě toho vychová i pro zimu menší počet včel. I v takové dutině včelstvo
neobsadí v zimě více než polovinu objemu dutiny. V přírodní dutině nikdy
včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor.
Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je přizpůsobení
velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly celý prostor úlu a
tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 1:23 PM
Subject: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů,
mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

> Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
spotrebovavaly zimni zasoby.

\vov

Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí a prostor je vyplněný PS kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?Jak asi silné by takové víko mělo být?

Základní poučka o statistice.STATISTIKA JE SOUŠET NEPŘESNÝCH ČÍSEL!!!

Pepan


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 28, 2003 11:52 AM
Subject: Re: ing.Smely


> Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
> protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
> nebo je vadná statistická metoda.
>
> Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.
>
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
> Subject: Re: ing.Smely
>
>
> > Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> > Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> > souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> > všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).
>
> Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
> přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
> průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.
>
> Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
> např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
> pravidla pro matematickou statistiku porušena.
>
> Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
> nebo na ni nějak konkrétně navázat...
>
> J. P. Baudiš
>
>

>Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
>tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
>problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
>ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
>stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
>že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
>půli cesty.
Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
ty, kdo mají čas hrát si včelama.
2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
rozšíření.
Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
(vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
konferenci.

>>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
>>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
>Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
>proti nasáknutí vodou?
Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.

>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>teplota než venku.
Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv. "odpadní"
teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

>Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
>v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
>pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
>celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
>níže klesají venkovní teploty.
Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit víc
než mráz blízko chomáče.

K. Čermák

Najde se dobrovolník, který by mi nahrál (audio nebo video) přednášku na téma Zakládání profesionálních včelích farem a účast kraje při rozvoji včelařství? Nemám možnost se zúčastnit.

Michal

Mám v plánu tam jet. Pokud něco natočím, tak to zveřejním.
Zdravím Honza

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>
> >>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> >>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
> >Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
> >proti nasáknutí vodou?
> Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
> rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
> vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
> mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.
>
> >> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
> >Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
> >zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
> >toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
> >úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
> >které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
> >úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
> >teplota než venku.
> Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv.
"odpadní"
> teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
> málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
> potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
> ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě
mráz.
>
> >Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
> >v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
> >pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
> >celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
> >níže klesají venkovní teploty.
> Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
> uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
> úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit
víc
> než mráz blízko chomáče.
>
> K. Čermák
>

Plný souhlas - intenzívní x extenzívní ošetřování včelstev.
Podobně jsem napsal do konference 26 11.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
Subject: Význam polystyrenu


> >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
> >tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
> >problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
> >ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
> >stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
> >že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
> >půli cesty.
> Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře
rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat
kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
> pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
> (vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
> polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
> konferenci.
>

A to je právě to intenzívní včelaření. Jak včely vychovají ve dvou - třech
nadstavcích zimní generaci a odejdou, včelař vezme nadstavky a zmenší plochu
úlu na míru zimního chumáče. A potom v předjaří a na jaře zase sleduje včely
a postupně přidává.
Podle"O Ing. Václavu Smělém: Včelaření v polystyrenových úlech (Včelařství
č. 4 / 1995) (článek - dvě stránky - barevně): vc95-4a.jpg (284 k),
vc95-4b.jpg (260 k) " zimuje př. Smělý v 1 nadstavku 39x24 nebo ve dvou
39x18.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> > Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> > přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> > celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.
>
> Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
> zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
> kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
> vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
> celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
> spotrebovavaly zimni zasoby.
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Omlouvám se, omylem jsem poslal odpověď dvakrát a jednou dokonce bez reakce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:11 PM
Subject: Re: Význam polystyrenu


>
> ----- Original Message -----
> From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, December 02, 2003 6:05 PM
> Subject: Význam polystyrenu
>
>
> > >Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku

Před 5 lety, když jsem dělal uteplené nástavky pro pokus, jem organtýn
sháněl, ale bylo mi řečeno, že už se nevyrábí. Byla to taková řídká tkanina
jako gázovina, ale trochu drsnější - vlákna byla silnější a tvrdší. Použil
jsem jinou řídkou tkaninu, ale hůř se s ní pracovalo - špatně přiléhala při
lepení na polystyren (lepil jsem to Latexem). Zpevnění povrchu ale nebylo
dokonalé, ale vcelku postačující pro běžné zacházení. Perlinka by se asi
nehodila, lepší je savý materiál.
Lepší je obít zvenčí úl (nástavek) když ne dřevem (palubky) tak třeba
sololitem.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Václav Tomeš" <tomes/=/c-box.cz>
To: "včelaři K." <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 12:46 AM
Subject: organtýn

Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě
nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny
organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se
používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené
nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš

Snad vás to bude zajímat:
Ptal se mě p. Podhájecký, jak je to s využitím inseminovaných matek v běžném chovu. Dosud měl tři inseminované matky a žádná mu nevydržela víc než rok. Potom ve Včelařství 8/2003 v rozhovoru p.Sedláček odpovídá, že včelař s 10 - 20 včelstvy a s jednou ins. matkou nedosáhne úspěchu. K tomu navíc p. Lněnička před časem zde v konferenci napsal, že je to škoda práce inseminátora, aby si ins. matky kupovali včelaři.
Je pochopitelné, že takto kterýkoliv včelař může pochybovat o užitečnosti inseminovaných matek ze šlechtitelských chovů. P. Lněnička nám snad napíše přesněji, jak to myslel. Pan Sedláček v uvedeném rozhovoru podle mého odhadu měl na mysli to, že jedna ins. matka ještě není automaticky zárukou toho, že její dcery budou lepší, než je třeba průměr včelnice u kupujícího včelaře. Dodal bych, že pokud ale má štěstí a dostane matku geneticky kvalitní, může s ní mít úspěch. V průměru je genetická kvalita inseminovaných matek určitě vyšší než matek nešlechtěných. Pokud má včelař možnost vybrat si ze 2-3 ins. matek, má už velkou pravděpodobnost, že najde kvalitní matku k rozchovu.
Jestliže ze tří ins. matek se žádná nedožije víc než jednoho roku, je to buď shodou okolností smůla anebo je někde chyba (ve fyzické kvalitě matek). Při dnešní technice inseminace se ins. matky skoro vyrovnají volně pářeným matkám co do dlouhověkosti. A co do výkonu jejich včelstev (plodnost a síla včelstev, medná užitkovost) se jim mohou i vyrovnat. Dokonce když jsem nedávno porovnával mednou produkci včelstev s volně pářenými matkami (dcerami od inseminovaných) se včelstvy s matkami inseminovanými - z údajů za několik let zpět, vychází mi v průměru, že ins. matky mají o 16 % lepší výnosy medu! Je to z dat jen z našeho pracoviště (Zubří) + od vlastních včelstev. K tomu je důležité uvést, že ins. matky jsou záměrně inseminovány tak, aby se předcházelo úzké příbuzenské plemenitbě a tím inbrední depresi.

K. Čermák

Mam kupene dosky na ule podla vsetkeho mam ostat pri starich uteplenich uloch.
Mali byt umiestnene v 650m n.m.

Stefan

> Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50
> let, ale velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to
> tak 40 let mrtvá záležitost.

Bohužel ne tak docela. Před deseti lety jsem zjistil, že jeden z mých
Budečáků, které jsem vzal od starého včelaře ve vsi, má tuto izolaci.
A ještě koncem 80. let jsem slýchal od včelařů, jak mají tuto izolaci.
Takže mezi používanými úly se tato izolace asi stále ještě vyskytuje.

> Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
> ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
> zlikviduji a pár si jich nechám.

Já taky. Mám baterii osmi Budečáků pod stříškou a zatím si je nechávám
(spíše z romantiky).


> Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
> dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny.

V dobách, kdy se včelám utvářely jejich instinkty, nerostly v lesech
jen taková párátka jako v dnešních průmyslových lesech. A vzhledem k
tomu, že dutiny se vyskytují hlavně u starých - a tudíž i mohutných -
stromů, je předpoklad prostorných dutin s nejméně 30 cm silnou stěnou,
myslím, dosti reálný...

> V přírodní dutině nikdy včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor. Ale
> jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Nikdy jsem netvrdil, že jarní zužování je něco přirozeného. Jen jsem
si dovolil vyslovit úvahu, že dnešní tenkostěnné nástavkové úly nemají
s přirozeným životem včel mnoho společného.

Včely v přírodě nikdo nezužuje, ale také od nich nechce maximální
výnos z jarní snůšky.


> Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

Opět jen podotknu, že jsem netvrdil, že zimování ve starém stromě je
totožné s tím, čemu dnes říkáme "uteplené zimování". Napsal jsem jen:

>> Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
>> přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...



J. P. Baudiš