Archiv Včelařské konference

Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek.
Pavel

""""""""""Nic ve zlém, ale snad Vás čas dovede k poznání, že právo věnovat se svým
koníčkům mají všichni lidé, a nejen ti, které považujete za dokonalé...
S pozdravem
Petr.""""""""
To si mohu také vysvětlit tak, že Ti nedokonalí a neschopní, tato sotva přežívající většina mi tu nařizuje, jak se má pečovat o včelstva? Díky, ted už v tom mám jasno.

Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14 dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.

Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
P.S

"Dřevo z kaštanu má nádhernou kresbu. Odjakživa se používal na nábytek."

Doplňující dotaz, o kterém kaštanu to je? Kaštanovníku nebo kaštanu koňském?

"Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe."

-----------------------------------------------------------

Sám jsem to také řešil,určitě je škoda silné včelstvo zbytečně v podletí redukovat.Krmím sklenicemi,takže nechávám 2 nízké nástavky z letního stavu,jen z nich vyndám plásty,zbylé včely se vyvěsí v prázdném prostoru.Pokud bych je odstranil,přebytečné včely budou viset venku a postupně se vytratí,samo včelstvo si upraví svoji velikost podle nechaného prostoru.Zatím se mi nestalo,že by volný prostor vyplnily divočinou,ale z vyprávění vím,že se to při pozdní medovici(cementu)stát může,v krajích s pozdními snůškami je to riziko.

Zimovat ve 3N samozřejmě můžeš,včelám to neublíží,jen zbytečně víc plástů pochytá rezidua z léčení.

Zdraví Pavel

Nenacházím důvod, proč by se v podletí včelstva měla zužovat. Tyto praktiky jsou v podstatě pozůstatky tradičního včelaření z dob klasických úlů (v nich se zužovalo nejen v podletí, ale i na podzim a na jaře) a v dnešní době již začínají ztrácet význam. Hlavní opodstatnění této činnosti je odběr starého díla a přisunutí centra včelstva blíže k hlavnímu česnu. Pokud je hlavní česno dobře střeženo, případně zavřeno, zúžení kvůli odběru starého díla se může provést až na podzim (konec září, říjen). Je to výhodnější, protože tehdy jsou včelstva již prakticky zcela biologicky zazimovaná (valná většina včel jsou už včely zimní). Díky tomu se může tato jednoúčelová činnost spojit s efektivním posilováním včelstev oddělky, vyrovnáváním síly a výměnami matek (u včelstev bez plodu stačí na podzim přidávanou matku po propuknutí osiřelosti pouze pustit očkem přímo mezi včely).

Tísněním včel v úle lze poměrně "krásně" oslabit včelstva. V produkčním období se včely vyrojí, v podletí nadbytečné včely prostě umřou. Přitom se ještě mohly podílet na zpracování cukerného roztoku a výchově zimních včel. Když porovnávám svůj provoz s provozy včelařů z mého okolí a z doslechu, jako vůbec nejjistější způsob podstatného oslabení včelstev se mi jeví krmení konec srpna a v září nebo podněcování místo řádného zakrmení a také slabé zakrmení začátkem podletí a dokrmení až v září. Vycházím z toho, že běžně zazimuji i více jak dvakrát silnější včelstva (po připojení oddělku jsou ještě silnější), než včelaři v mém okolí. Krmím ihned po medobraní, zužuji až začátkem října a chovám nejvýše dvouleté matky. Domnívám se, že ta síla je dána i tím, že včelařím v NN (jako jediný z mého okolí). Zajímavé je taky, že za 4 roky jsem až na ojedinělé výjimky nezaznamenal tzv. „dívčí války“. Nemyslím si, že bych měl nějaké „supervčely“, které mají geneticky podmíněnou tvorbu silnějších kolonií.

//\/\\//

Také se říká mlčeti zlato.

Větší kašatnovníkový les by měl být někde kolem Slatiňan, odkud mi asi před 20-ti lety dovezl dva odkopky můj přítel.
Další dva jsem později zakoupil, hlavně kvůli plodům. Již kvetou, ale včely jsem na nich neviděl. Minulý podzim jsem dal do země (asi 20cm hluboko) koupené kaštany ale žádný nevzešel. Přitom ořechy, které si na zimu schovávají myši asi stejně hluboko, již mnohokráte vzešly.

Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni


2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> _gp_
>
> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> dluho.
> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >>
> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> fantastický
> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
> z
> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> tam
> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Pokud by bylo nějaké pojednání o
náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto

Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka, ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.

Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový, pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý, pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie , prinášajú peľ a možno i nektár.
Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13 símensov.

Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým zničí púčiky prinášajúce plody.
Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.

Obávám se, že v tomto případě je to přehnaný optimizmus. Byznis zůstane byznisem.

Este dodam, ze nalet vcel a jineho hmyzu byl vcelku vysoky.

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Pokud by bylo nějaké pojednání o
> náletu včel na tuto rostlinu, tak sem s tím. Gusto
>
> Určité skúsenosti mám, na včelnici som pestoval gaštanovník siaty, jeden
> som priniesol starší a jeden úplne malý (v r. 1973), ktorý ženy vysádzali v
> lesnom zápoji. Obidva rástli ako z vody (jamy som vystrelil Danubitom, po
> výbuchu ostalo v zemi mnoho dusíka) a už v roku 1977 priniesli prvú úrodu.
> južná Morava, tak ako južné Slovensko sú vhodné na pestovanie gaštanovníka,
> ale často zlyhá úroda, pretože je citlivý na aprílové mrazy (tak ako agát a
> orechovník)a plodonosné výhonky zmrznú a úrodu neprinesú.
>
> Pre znášku ani 10 gaštanov nič neznamenajú (tak ako lipy, i keď často
> včelári vyslovujú domnienku, že ich med je lipový), k znáške je potrebné
> oveľa viac. V mestečku Modrý Kameň a v obci Horné Plachtince sú roky keď
> včelári vytáčajú z gaštanov med. Med ale neie je nektárový ale medovicový,
> pretože s gaštanových metlín zbierajú najviac peľ a med by ani nebol dobrý,
> pretože vôňa kvetov je veľmi podobná vône mužských spermii (a to myslím
> úplne vážne). Metlina kvetu rastie vzpriamene, na jej báze sú 1-3 samičie
> kvety (plodové) a zbytok sú drobné žlto kvitnúce kvietky sú samčie ,
> prinášajú peľ a možno i nektár.
> Môj priateľ včelár a výkupca medu mi hovoril, že sa často stretáva s medom
> gaštanovníka, ktorý je tmavý a jeho vodivosť sa pohybuje okolo hodnoty 13
> símensov.
>
> Gaštanovníky dosť často ponúkali škôlky pre pestovania stromov na
> podpníkov. Pretože kto chce mať veľké plody, treba stromky zakúpiť, pretože
> zo semenáčikov sú plody malé a začínajú opozdene rodiť. Miesto výsadby
> treba zvoliť na slnečných stráňach obrátených k juhu a hodne vysoko, lebo
> práve v dolinách sú často ohrozované mrazmi (teplota pod -3°C zakaždým
> zničí púčiky prinášajúce plody.
> Gusti daj sa do toho, ak máš možnosť vybudovať gaštanicu na moravských
> úvaloch, ale ako som napísal nesmú to byť mrazové doliny.
>

Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
za foto a snahu.
_gp_

27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
>
>
> 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
>> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
>> _gp_
>>
>> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
>> dluho.
>> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
>> >
>> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >
>> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody budou
>> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
>> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> >> > A co plody? Zuzitkujete?
>> >> >
>> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> >
>> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
>> >> >>
>> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
>> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
>> fantastický
>> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu. Musí
>> z
>> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
>> tam
>> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
>> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou. Kvůli
>> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,
>> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
>> >> >>
>> >> >> _gp_
>> >> >>
>> >> >
>> >>
>> >>
>> >> --
>> >> ___
>> >> / __| _ _
>> >> | (_ || || |
>> >> \___|\___/
>> >> ____
>> >> | _ \ __ _
>> >> | |_) / _\ |
>> >> | _ /\__/_|
>> >> |_|
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zadny problem, stejne nedele = nudny den. Na dvore mame podobne zlotou
broskev? Nevite, v cem muze byt problem?

2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Tak tomu něco asi bude, je dost žlutý, jak u vinohradu révokaz. Díky
> za foto a snahu.
> _gp_
>
> 27.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Jakesi fleky ma. Prikladam foto raci:
> > http://www.postimage.org/image.php?v=aViaa9A
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1BHri
> > http://www.postimage.org/image.php?v=gxatvRi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Ts1Cuk9
> > http://www.postimage.org/image.php?v=PqxUBvi
> > http://www.postimage.org/image.php?v=Pqyg2Ni
> >
> >
> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> No a takové tmavěmodré až černé fleky to na kmínku nemá? Ta houba nebo
> >> houby co kaštan napadají se obecně nazývá ingoustová nemoc.
> >> _gp_
> >>
> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> > Tu vlastne mame kastanovnik. Je teda spis ve tvaru kere, ale plodi uz
> >> dluho.
> >> > Byl vysazeny nejspis jako okrasna drevina. Roste v poho.
> >> >
> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >
> >> >> No když něco, tak se dívám nejprve na první, druhé, třetí, plody
> budou
> >> >> někde na konci, když tu už já možná nebudu, jestli je tedy nějaký blb
> >> >> ty stromky nevyseká nebo je něco nesežere. Rostou ale pěkně.
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >> 26.6.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> >> >> > A co plody? Zuzitkujete?
> >> >> >
> >> >> > 2010/6/27 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> >
> >> >> >> Zdravím v sezónním boji vespolek.
> >> >> >>
> >> >> >> Nemáte náhodou někdo zprávy jak dopadly kaštanovníky v Nasavrkách?
> >> >> >> Byla tam podle zdrojů na kmenech houba co je ničila. Je to
> >> fantastický
> >> >> >> strom, dnes jsem jel kolem Štýrských lesů a jsou v plném květu.
> Musí
> >> z
> >> >> >> ní mít určitě rakouští kolegové i pěknou snůšku, odpolední teploty
> >> tam
> >> >> >> mají 24C a ráno kolem 16 a vlhko. Nikdy bych neřekl, že mohou být
> >> >> >> kaštanovníky tak vysoké stromy a nádherné stromy když kvetou.
> Kvůli
> >> >> >> těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,
> >> >> >> tak se dívám jestli nato něco jde.
> >> >> >>
> >> >> >> _gp_
> >> >> >>
> >> >> >
> >> >>
> >> >>
> >> >> --
> >> >> ___
> >> >> / __| _ _
> >> >> | (_ || || |
> >> >> \___|\___/
> >> >> ____
> >> >> | _ \ __ _
> >> >> | |_) / _\ |
> >> >> | _ /\__/_|
> >> >> |_|
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20 semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP

Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono

Tak to tak udělám, budu zimovat ve 3N 39/24, ušetřím také prostor u sebe v kumbálu na uskladnění nástavků. Taky vycházím z toho, že matky v podletí mohou zaklást více prostoru, budou mít o 1N navíc podle libosti. Opět se posunu o kousek dopředu. P.S

Moje zkušenost: 19.5 2009 se přenala v místě kde mám včelstva bouřka s kroupama asi v 2 km pruhu, přičemž mé včelstva byla v ose tohoto pruhu. Ještě 2 dny poté byly v příkopě kroupy, které tam připlavila voda. Akorát kvetla řepka. Po bouřce jako kdyby ji někdo usekl asi 60 cm nad zemí. Listy stromů osekané, třešně, jablka na zemi, vrchoky jehličnanů rovněž oholeny. Tak to je letos konec medování, producenti medovice jsou pryč, říkám si. Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr. Tak nevím.

Diskuize začala o kaštavníku setém či jedlých kaštanech, které rostou v Nasavrkách. Prý by měly být vysazeny dva./ osobně mi to doporučovat ing Haragsim, měl je také za chalupou, velké stromy, ne keře/ Jednodruhové snůšky jsou v jižních oblastech. Medu je snad dost, ale mně nechutnal,někdo by možná hodnotil jako odporný, možná že jde jen o zvyk.
Jetel bílý, plazivý, skalňák možná i jiné názvy / neznám přesné pojmenování jednotlivých ruhů/ U nás ho sejí i na semeno, nálet včel je celkem bohatý /ono v té době nic moc dalšího nebývá/ Kolik je z něho medu nevím, ale je určitě výborná letní podněcovačka či slabší krmení. Na snůšku by ho muselo být mnohem větší množství. Protože je menší, drobnější, rourky nejsou tak velké jako u červeného, aby včely je nezvládly, spíše záleží na půdních a povětrnostních podmínkách.

Mám také kaštanovníky jedlé. Jeden jsem koupil , jako malý stromek , další jsem si vypěstoval z kaštanů koupených v Globusu - a prý to nejde. Vloni jsem si koupil další kousek , roubovaný s panašovanými listy , ale zatím žádný z nich nekvetl. Známému ale kvete a je prý olepený včelami. Plody prý mívá , ale jsou velmi malé.

To je hrozně hluboko. Orientačně se semena sejí asi tak hluboko , jako je velikost toho semene.

Našel jsem na stránkách obce Modrý Kameň nějaké fotky. Díky Antoni.
Také jsem našel rozpočet na údržbu a ochranu nasavrckých kaštanů.
Prakticky základ by byl. Teď mi není jasné jakou roli hraje příbuznost
jedinců vedle sebe. Také jakým způsobem ji asi snížit. Semenáče mám
normálně z pultu z hypermarketu. Klíčivost byla takřka 100%. Takže
jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

_gp_

2010/6/27 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Kvůli těm houbám se ptám, protože jsem je stratifikoval a mám 20
> semenáčů,tak se dívám jestli nato něco jde.GP
>
> Gusti, vraciam sa k Tvojej pôvodnej otázke o príčinách hynutia
> gaštanovníkou na hubové ochorenie tých nastzarších stromov. V Modrom
> kanmeni sa jedná o súkromné jedince a gaštan sa berie ak kultúrne dedičstvo
> národa, preto vyriešiť ich hynutie na hubovité ochorenie prispeli z fondou
> EU. Neviem, či záchrana je úspešná a či nie, či vyriešili presnú príčinu
> ich hynutia. Skúsim sa popýtať. Tono
>

Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
kdo řeknete?

---------------------------------------------------------

Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti má.

Zdraví Pavel

Co nato kdo řeknete? G.P.

Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva, aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden, aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?

"Řepka ale obrazila a kvetla ještě asi 3 týdny a medovicového medu jsem měl nadprůměr."

Ještě minulý týden jsem se koukal, kde na poli řepka v květnu za deště polehla, nyní obráží a znova kvete. V žádném případě to není tak husté kvetení jako normální, ale v případě větších takových ploch v blízkosti včelstev by to mohl být zajímavý zdroj pylu. Nebo zajímavý doplňkový zdroj sladiny buď jako podněcování , pokud snůška není nebo jako přimíchaný med do medu z hlavní, nyní zřejmě medovicové snůšky.
Pokud zemědělci nepoužijí postřiky na dozrávání semene či čím řepku v dobe zrání lusků stříkají.

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších stromů v intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí buď vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou složením silně pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.

Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.

Dobrý den jak to vypadá se snůškou?
------------------------
Podkrkonoší - zatím létají a něco přibývá. Je vidět medovici na listech - m.j. lípa, a včely nosí.
Med je víceméně tmavší, ale podle pylu je někde v doletu snad i svazenka. Nebo teď kvete něco jiného s modrým pylem?
Váhu ještě nemám, kolega měl minulý týden +3kg za asi 5 dní.

Karel

"Med je víceméně tmavší, ale podle pylu je někde v doletu snad i svazenka. Nebo teď kvete něco jiného s modrým pylem? "

U nás místy už kvete před cca měsícem zmiňovaný kakost luční.

Myslím, že to bývá i 2-3 násobek velikosti semene, ale vycházel jsem z toho, že ty ořechy, co vzklíčily a mají podobnou velikost, byly opravdu v takové hloubce. Ani kaštany, které jsem dal do vody a nechal v teple, nevzklíčily, tak asi jejich klíčivost značně klesá s dobou sklizně.

Roubovat určitě jdou , ten s panašovcanými listy je roubovaný.

Sever Jižní Moravy (Malá Haná) - 1 včelstvo na váze (váženo vždy večer):
St 23.6. + 0,35 kg
Čt 24.6. + 0,60 kg
Pá 25.6. + 1,00 kg
So 26.6. + 1,40 kg
Ne 27.6. + 0,55 kg

Sever Jižní Moravy (Malá Haná) - 1 včelstvo na váze (váženo vždy večer):
St 23.6. + 0,35 kg
Čt 24.6. + 0,60 kg
Pá 25.6. + 1,00 kg
So 26.6. + 1,40 kg
Ne 27.6. + 0,55 kg

Naprostý souhlas ...
Jakožto kronikář našeho "včelího" spolku se "vrtám" ve spolkové kronice (je tam zaznamenáno už skoro 100 let) a nacházím řadu dokladů o tom, jak v minulém století obce (spolek zahrnuje obcí více) spolupracovaly se včelaři při výsadbě. A spolek sám od nějakých 30. let minulého století v podstatě každým rokem objednával kdesi semenáčky a sazenice a po dohodě s obcí, správou povodí či s těmi, kdo tehdy spravovali les, je vysazoval. Dokonce jsou tam i domluvy s místními rolníky a hospodáři o osévání včelařsky zajímavou setbou. Ono to často bylo i tím, že třeba hajný či onen rolník či někdo ze zastoupení obce byli sami včelaři... Ale mělo to logiku a zřejmě i jistý efekt. Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ... souvislosti jsou široké. Ale je to zajímavé téma v mnoha aspektech (např. čím více medonosných rostlin, tím více dobrého medu pro místní komunitu ...)
Medový tedy týden! Jiří
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 6. 2010
Re: Kastanovnik sety - Nasavrky (45509) (45550) (45556) (45558)

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče, babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...

Nikde není psáno, že to teď nemůže fungovat také. Je to ale věc vzájemné komunikace a snad i jisté taktiky a presentace a tak ...
------------------
osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel.

Karel

"osobně mám dobré zkušenosti - s ouřadem i s agronomy. Ti se celkem rádi nechají seznámit s tím, kde je nejvíc včelstev. Byly by sami proti sobě, kdyby si oseli řepkou, svazenkou, atd. pole (v rámci možností a osevních plánů atd) kde je míň včel"

----------------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,existují tu zemědělci,kteří mi hlásí,co kde zaseli a jestli bych neměl zájem si na jejich kulturu přisunout včely.
Jinak tady u nás nevím o nikom,kdo by masivně vysazoval dřeviny atraktivní pro včely,navrhoval jsem to místním zastupitelům.Když se po čase rozhoupali,tak vysázeli hlavně jasan ztepilý,který už poslední dobou docela slušně zaplevelil každou možnou plochu.Těch pár evodií,co jsem vysázel já sám,to tu těžko vytrhnou.

Zdraví Pavel

----- Original Message -----
From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 28, 2010 7:50 AM
Subject: snůka


> Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na
> váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.
>
> Ano ,tato informace je pravdivá,jsou některé lokality kde je přínos ještě
> větší.Létají hlavně na les,na puklici poloskrytou a též je medovice na
> listnáčích hlavně lípa. František Šaněk.

Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami zakládání a´údržby zeleně.
Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně píšete? Protože v
těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo, ikdyž to tak zvenku
vypadá. Např. organizování občanských výsadeb. Někdo vždy musí i ty
sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v Lednici to vidím tak, že
se místo toho postavily lázně na pozemcích školek a druhá množárna na
opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy často na stanoviště a
prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola na třetím výjezdu z
Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety když jsem zakládal
nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a znalců kam co do městkých
a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako lukrativní práce
budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v krachu, protože
semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a školáků (státních a
polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_

2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk...
>

Přátelé , prosím o kontakt na ZO ČSV Hranice. pet.kozlik zavináč volny.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 05:12:55
> ----------------------------------------
> Takže jestli je dobré, jednou ročně vypěstovat z různých zdrojů semenáče,
> nebo dát na šlechtěné odrůdy? Nebio oboje? Nejedná se mi ani o
> velikost plodů ale o dobré vlastnosti vyprodukovaných semen, které
> podle všeho nejdou dosáhnout tím, že vezmu jen nasavrcké nebo jen
> nějaké pultovky z Číny, ale střídat sadbu a jedince po různu. Co nato
> kdo řeknete?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Zajímavý článek o houbové chorobě kaštanovníku jsem našel na
> http://old.myslivost.cz/media/clankyDetail.asp?IDCl=13026&IDR=10317&TypR=1.
> Tak mě napadá-je docela pravděpodobné,že nasavrcké kaštanovníky budou
> příbuzné s dalšímy stromy po okolí(je jich tam víc po lesích i po obcích
> okolo Chrudimky až k Labi)atd,co takhle semenáče z více lokalit zkusit
> naroubovat třeba těmi zahradními kultivary?Podnož např.z Nasavrk bude velmi
> dobře aklimatizována na drsnější podmínky,takže v teplejší oblasti půjde
> zcela bez problémů,a ušlechtilá část(roub)bude zcela jistě nepříbuzná.Jenom
> nevím,jak dobře jdou kaštanovníky roubovat a jak po tom rostou-ale dnes se
> pěstuje a prodává kdeco,o co je zájem,takže určitě s tím někdo zkušenosti
> má.
>
> Zdraví Pavel
>
> ---------------------------------
Já bych měl připomínku. Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec.
Pěkný den P. Kovář
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 07:22:05
> ----------------------------------------
> Co nato kdo řeknete? G.P.
>
> Medzi pospolitým ľudom sa hovorilo, že gaštany majú byť vysadené vždy dva,
> aby bola na nich dobrá úroda. Neviem, moje dva gaštany keď na jar nezmrznú
> rodia doteraz, už majú 33 rokov. Myslím si, že aj keď vysadíme len jeden,
> aj tak bude rodiť,pretože gaštan siaty má dvojdomé súkvetie, nad bázou
> kvetu sú vždy samičie a nad nimi metlina so samčími kvetmi, preto ich
> opelenie by nemalo byť problémom, alebo hej?
>
>-------------------------
Já myslím, že pospolitý ľudia mají pravdu, protože vím o několika kaštanovnících rostoucích osamoceně na různých místech daleko od sebe a každý rok jsou pod nimi prázdné tobolky. Ale možná existuje samosprašná odrůda, nevím.
P. Kovář
>

To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.

_gp_
---------------------
Co se nepovedlo Hitlerovi, povedlo se EU a to ani nemluvím o tom, že zakladatelé EU byli bývalí SS atd.
P. Kovář

Ahoj všichni, u nás v Rokytně u Pardubic byla slušná snůška z lip do soboty, pak se obrátil vítr na východní a to je vždy zlé, je moc suchý.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek Sanek <fsanek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: snůka
> Datum: 28.6.2010 14:04:32
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 28, 2010 7:50 AM
> Subject: snůka
>
>
> > Dobrý den jak to vypadá se snůškou? Na Vysočině prý je denně až 3kg na
> > váze? Je to pravda? Tady pod Horami Orlickými nic. Vašek Ducháč.
> >
> > Ano ,tato informace je pravdivá,jsou některé lokality kde je přínos ještě
> > větší.Létají hlavně na les,na puklici poloskrytou a též je medovice na
> > listnáčích hlavně lípa. František Šaněk.
>
>
>
>

Ahojte chcem sa spýtať, kedy sa priemerne končí obdobie rojov?

Ano,rojová nálada končí u včelstev po letním slunovratu,to je po 21 červnu,kdy ze začíná krátit den a prodlužovat noc.
Podle mne už asi rojová nálada pro letošek skončila,i když někteří by to uvítali,kdyby alespoň nějaký ten roj ještě byl. Jinak včelařina letos sice byla dřina,ale sladká,čeká nás ještě to druhé vytáčení a doufejme,že také nezklame.

" Roubování je sice šikovná věc, ale je potřeba si uvědomit, že pravokořenný strom rostoucí "na vlastních nohách" je vždy nesrovnatelně odolnější proti všemu, než roubovanec."

-------------------------------------------------------

O tom to je.Podnož přece tvoří kořeny,tedy ty nohy.Tuto připomínku bych bral v potaz,pokud by šlo o řízkovance.Když už se bavíme o kaštanovníku,nemusel by být problém naroubovat jiný kultivar do koruny,aby to bylo třeba půl na půl,pak by jeden strom s opylením vystačil sám.Nebo by to mohla být jedna jediná větev.

Zdraví Pavel

Zdravíme V.Ducháče z Dobříše.U nás pod kopci brdskými je snůška okolo 1,3 kg za den záleží kde to je, pohybuje se to od 7 do 12 mS obsah vody 15% neteče to přes síta.

Mohu mít otázku? Jak dlouho včelaříte pane Streit a kolik je vám let?
Nemusíte sice odpovídat, ale docela by mě to zajímalo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz - zimov?n? na 3N 39/24
> Datum: 27.6.2010 16:16:14
> ----------------------------------------
> Také jsem ustoupil od tvrdé chemie. PaveN mi zde poradil na norské zimování
> jeden poznatek. Tak uvidím jak to dopadne.Nemusel bych potom vyřezávat
> rámky z dělničním plodem. Na velké včelnici jsem letos nedělal předjarní
> ošetření a ani na konci dubna nedával formidol. Ten budu nasazovat za 14
> dnů. Letos jsem si naposledy objednal gabony. Od příštího roku chci
> používat KM a KŠ. Letos jen po tom pokusu zafumiguji varidolem, abych
> věděl, jak se pokus podařil. Dám vám potom vědět, jak to dopadlo.
>
> Jinak, z jiného soudku. Pokud mám v sezzoně roje na 4-5 N, je problém je v
> podletí srzit na 2N. Proto jsem se chtěl optat. Má pro včelstvo větší
> význam zachování pro podletí 3N této míry a jejím zimování na 3N? Zatím
> zimuji ve 2N. CHtěl bych to zkusit, pokud to má něco do sebe.
> P.S
>
>
>

Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
Je podle vás tvrdá chemie Ibalgin nebo Bromhexin?
Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
Máte doma kočičku nebo pejska s oboječkem proti bleškám?
A mazlíte se s ním potom? A jakou účinnou látku prosím obsahuje???
Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)






> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 27.6.2010 14:01:41
> ----------------------------------------
> Ta trocha "černého humoru" nebyla samoúčelná, ale byla reakcí na názor, že
> by se měla včelstva ponechat bez léčení.
>
> ____________________________________________________________
>
> Tak to jste můj příspěvek pochopil zcela špatně. Nejsem proti léčení, ale
> proti tvrdé chemii (GABON, VARIDOL). Tato léčiva jsou sice velmi účinná
> (zpravidla) a jejich aplikace je poměrně dost jednoduchá, ale je spojená s
> nemalými komplikacemi v podobě rezistence a kontaminace včelích produktů.
> To je jeden z důvodů, proč se používají komisionálně. Nemyslím si, že by
> bylo správné umožnit volný přístup k tvrdé chemii. Naproti tomu např. u
> kyseliny mravenčí je z hlediska zdravotní nezávadnosti včelích produktů
> naprosto jedno, kolik se kyseliny aplikuje a zda se aplikuje správně. Proto
> když propaguji léčení včelstev bez komisí zároveň propaguji i zakázání
> používání tvrdé chemie. Liberalizace v tomto směru musí mít tuto pojistku,
> protože by se to také mohlo zvrhnout v masové nekontrolovatelné užívaní a
> nadužívání tvrdé chemie, což si zajisté nikdo nepřeje. Když jsou u nás
> zakázána antibiotika, proč bychom neměli jít ještě dál a učinit Český med
> ještě "papežtejší" (v podstatě již "čistý" biomed)?
>
> MV
>
>
>

Z pohledu včely je to asi to nejtvrdší, co na monopoltrhu je. Pro savce je zatím relativně neškodný.

Z pohledu včely je to asi to nejtvrdší, co na monopoltrhu je. Pro savce je zatím relativně neškodný.
-------------
Pes vykoupaný v amitrázu by asi mluvil relativně jinak o neškodnosti té koupele.

Se divím, že včelaři kupují různé drahé obojky atd. když mají k dispozici dotovaný neškodný Varidol. Přeci by stačilo pár kapek kočce či pejskovi na krk. Že na to ještě nikdo nepřišel :-) Nebo v čem je ten zakopaný pes? Proč utrácet za drahý Frontline?

Karel

Podle mých informací amitraz byl svého času používán na nárazové odstranění "breberek" ze zvířat. Ono to asi jinak nejde, protože amitraz má pro teplokrevná zvířata poměrně vysokou akutní toxicitu a taky se poměrně rychle rozkládá.
Na psí obojky s dlouhodobým účinkem je používán cypermetrin nebo možná deltametrin, to teď nevím přesně. Ale není problém to na internetu najít, solidní prodejce takových věcí to uvádí.
Používat dotované včelí léčivo na psa je asi hodně špatný nápad, léčivo kvůli čemusi intenzívně smrdí už nám lidem s nedokonalým čichem, pro psa to čuchat musí být utrpení.....

V současné době bude asi aktuální problém hubení komárů, v kalamitních oblastech se už vylíhli, takže prostředek na bázi parazitní houby , který likviduje jen larvy komárů už použít nejde. A dospělí komáři budou hubeni univerzálním insekticidem toxickým pro všechny blanokřídlé, taky nějakým pyrethroidem. Bude nebezpečí otrav včel stejně tak jako masívní zanášení reziduí do prostředí....
Když netopýři, žáby, draví hmyzáci a vůbec skoro všechno, co se živí létajícím hmyzem z našeho prostředí pomalu či rychle mizí......
Ale taky prostředky pro lidi, všelijaké repelenty na komáry nebo klíšťata mohou být obsahem insekticidů taky docela masívně toxické......

RP:
....Ono to asi jinak nejde, protože amitraz má pro teplokrevná zvířata poměrně vysokou akutní toxicitu a taky se poměrně rychle rozkládá.
.....
Můj příspěvek byl míněn silně ironicky.
Takže to je asi důvod, proč se tomu říká tvrdá chemie.
Možná má nejen toxicitu pro teplokrevná zvířata, ale i pro lidi.

Ale jsou lidi co mají chemii rádi, byt si vystříkávají sprejem proti komárům, v autě jim "voní" stromečky, natírají úly, ....
:-)

Karel

nezmar:
Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)

___________________________________________________________

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka, která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou hru).

Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!

Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.

Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa. K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či později skončí.

Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň nejefektivnější.

//\/\\//

"Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si, že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování. Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!

Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např. v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje. Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití."

No, ani nejtvrdší chemií se při takovém počtu včelstev nedá zlikvidovat varoa stoprocentně. Vždy nějací roztoči přežijí.
Potom ale platí neúprosná teorie, že pokud při nějaké úrovni léčení včelstva přežívají prakticky všechna, zatímco roztoči přežívají jen v řekněme jednotkách procenta, je to nerovnovážný stav. Ten směřuje k rovnováze zvyšováním odolnosti roztočů a rovnováha bude někde tam, kde každý rok určité množství, procenta, desítky procent včelstev uhynou na varaózu stejně tak jako určité množství roztočů uhyne na léčení a nějaká procenta roztočů je přežijí.
To nemá nic společného s tím, že někteří včelaři jsou lajdáci. Hromadné hynutí včelstev je způsobeno prostě přirozeným stavem, návratem do přírodní rovnováhy. Včelaři nepořádníci jsou prostě jen první na řadě.....

Chybná je už přímo samotná koncepce, požadovaná širokou včelařskou veřejností, kdy se považuje za normální stav, kdy varoa nezpůsobí úhyn žádného včelstva. Ani toho včelaře lajdáka a ani toho hodně náchylného či neobratnými včelařskými zásahy nebo odběrem medu až na doraz oslabeného včelstva.
Včelaři společně s výzkumníky, pokud mají praktický nulový úhyn včelstev dlouhodobě udržet, jsou tak v podstatě odsuzováni používat stále tvrdší a stále radikálnější léčebné zásahy, logicky spojení s tou "tvrdou" chemií.

„Zřejmě jste v omylu, jsem členem svazu od roku 2008, takže mohu kritizovat, protože ty peníze jdou i ze mě.“

Omlouvám se, měl jsem jiné (špatné) informace.

Dále mám pocit, že můj příspěvek byl trošku nepochopen. Chtěl jsem v něm popsat symbiózu některých velkovčelařů s malovčelaři. Pokud ubude malovčelařů, tak se skoro všichni velkovčelaři budou věnovat jen produkci medu, což podle mne není takové „terno“ jako služby „všeho druhu“ pro malovčelaře. Nijak jsem nechtěl obhajovat nepořádné malovčelaře.

Velkovčelaře ale také neohajuji, protože jimi používané metody intenzifikace produkce medu mohou vést k novým nemocem včel, podobně jak se to stalo s morem včelího plodu, který se projevil až v amerických velkochovech včel. Dříve sice také byl, ale včely si s ním miliony let poradily samy.

Letos jsem koupil nějaké nové vybavení včetně úlů. Abych vyzkoušel jak co funguje a co jelepší... V budoucnu bych chtěl mít 20-30včelstev. Ale při takovém rozšiřování už toho asi moc kupovat nebudu, a investuji raději do lepší pily a sponkovačky. Asi pak naruším symbiózu s velkovčelaři od kterých jsem letos kupoval...

"... Vždyť je to tak jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že?
...
Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na plné čáře. ..."
----------------------------------
Je to jednoduché a přesto lidský faktor selhává, jak píšete. Představte si, co by se stalo, kdyby to bylo složité. V reálném světě platí, že pokud má něco fungovat musí to být snadné, kontrolovatelné, nebo to musí provádět odborníci, ale stále to musí být relativně snadné kontrolovatelné. Pokud to tak není, nefunguje to.
Včela se stala hospodářským zvířetem a chovat včely není výsada, nýbrž právo. Může to tedy dělat každý, a ten každý musí nějak snadno a kontrolovatelně či přímo kontrolovaně léčit - a právě pro to zařazení mezi hospodářská zvířata musí být předpisem dáno jak léčit, není to jako chovat králíky. Sofistikovanější postupy a vylepšení jsou pro odborníky, kteří vědí co dělají. Každý musí začít tím jednodušším, a pokud může, postupně přejít ke složitějšímu.
Pokud ovládáte jakoukoli metodu, která je v něčem lepší než ty součaně obecně používané, šiřte ji mezi včelařskou veřejností, snažte se, ať ji včelaři pochopí jako přínos a použijí. Pokud ale při jejím prosazování budete označovat ostaní za neschopné parazity, nebude Vaše závěry nikdo brát vážně.

Co řeknete nato, že takovou hypotézu může říci i americký velkovčelař
o českém malovčelaři? Podkladů by na takové tvrzení narozdíl od Vás,
měl určitě dostatek!

_gp_

2010/6/29 Jirka <e-mail/=/nezadan>:

> Velkovčelaře ale také neohajuji, protože jimi používané metody
> intenzifikace produkce medu mohou vést k novým nemocem včel, podobně jak se
> to stalo s morem včelího plodu, který se projevil až v amerických
> velkochovech včel.

Dobrý den, koupím med. Nabízím 80 Kč za květový a 90 za jakýkoliv jiný jednodruhový. Jedná se o množství od 300 kg do 1000 kg. Nabídněte na email: mibi007"zavináč"seznam.cz

Nedavno jsme tu resili silenej problem jak koupit cukr a nebyt za blbce. Chce to mit stesti a vyckat na tu spravnou chvili, cas od casu to prijde, podobne jako snuska :-)

V kaufaci v Praze na Hurce maji krystal za 9,90Kc a krupici za 10,90. Mnozstvi neomezene...

No nedalo mi to a koupil jsem si pres obed na pristi sezonu par kg

T.H.

Zdravím přátelé,

nedávno se zde diskutovalo na toto téma ale uniklo mi, zda když med z hořčice je chuťově obdobný jako med z řepky, zda se musí i zavčas dostat z plástů jako řepkový? Máte někdo v tomto směru nějakou zkušenost? A k tomu podotázku: jak se chová z hlediska krystalizace, když jej holky mixují s medovicí z lip?

Díky za případné odpovědi.

Jakub

Med z hořčice krystalizuje také poměrně brzo,ale zas tak pospíchat na jeho vytočení není potřeba,zvlášť když ho mixují lípou.Čistá lípa je velmi aromatická,takže když je naředěná třeba tou hořčicí,tak výsledek je poměrně vynikající chuť a atraktivní barvička(do hněda),samozřejmě záleží na poměru,krystalizace je poměrně rychlá,ztuhlý med tvrdý.Takový med jsem měl před dvěma roky a dobře se prodával.

Zdraví Pavel

Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné. Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí, než pomáhá.

Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v případě nutnosti).

//\/\\//

Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka.

To se nedá nijak standardizovat. prostě to musíš sledovat a jakmile se začne kalit, tak pastovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Med z ho??ice
> Datum: 29.6.2010 13:35:31
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé,
>
> nedávno se zde diskutovalo na toto téma ale uniklo mi, zda když med z
> hořčice je chuťově obdobný jako med z řepky, zda se musí i zavčas dostat z
> plástů jako řepkový? Máte někdo v tomto směru nějakou zkušenost? A k tomu
> podotázku: jak se chová z hlediska krystalizace, když jej holky mixují s
> medovicí z lip?
>
> Díky za případné odpovědi.
>
> Jakub
>
>
>

V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:06:22
> ----------------------------------------
> Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> než pomáhá.
>
> Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> případě nutnosti).
>
> //\/\\//
>
>
>

Dne Tuesday 29 of June 2010 17:38:52 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení
> stavů nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan

Praha Vychod tez bez.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Já bych komisionelní léčení už tak zase nedramatizoval. Pokud se
včelaři sdruží v ZO a jejich cílem je společné léčení, tak prosím.
Když jsem v takové organizaci která svým způsobem netoleruje takovou
věc jako společnou nečinnost a individuální léčbu, tak pokud opravdu
takový nepřízpusobivý člen (či nečlen) neléčí a tak zamořuje významně
okolí, tak unás to funguje tak, že jestli má takový včelař pravidelně
(každoročně) stovky roztočů v měli, tak nastoupí úřední postup SVS a
je vymalováno. Po takovém řízení musí mít potom už jen dobré výsledky.
K dobrým výsledkům v oblastech zdravotních se ostatně jakkýkoli
chovatel zvířete bez osobních vědomostí nedopracuje. Takže nějaké
školení u jednoho člena někde u včel dá více praktických zkušeností,
než halooo kolem komisí.

_gp_

2010/6/29 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> než pomáhá.
>
> Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> případě nutnosti).
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tady se přátelé vyznáváte z nedodržování veterinárních předpisů. Já se k Vám solidárně přidávám. Jako mladý nezkušený, ještě v doznívajícím komunizmu jsem si myslel, že musí být léčeno komisionálně a v daný termín, podpalovaly se knoty před mými zraky atd. Dokonce jsem v nadšení léčil i těm, co na tom systému evidentně parazitovali, at se mladej stará. Dobrá škola. Bez mála pětadvacet let léčitelské školy mi stačí. Předpisy jsou pro orgány a praxe je pro včelaře. Mezi tím je propast a všichni to ví a všichni to nechtějí vidět. Jakmile hrozí, že se situace otáčí, začíná se otáčet i vědomí parazitálních "včelařů" a alespon minimálně se začínají, musí starat. Stav všeobecné péče je neudržitelný a čím dříve to praskne, tím lépe pro včelaře obecně. Musíme se učit vlastní zodpovědnosti a ČSV, či jiné včelařské spolky by měly fungovat spolkovou činností - vzdělávání, osvěta, zábava, vzájemnost, ....
Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.

Nemůžu ještě nereagovat jinak, než tím, že nejen včelař, ale hlavně
výrobce léčiv musí mít osobní kontakt s léčbou, pro které vyrábí
prostředky a léky přímo u zákazníků.

To neznamená, že si vytvoří nějaké formuláře pro chovatele a
vyplňujte, ale vyšle takového firemního průzkumníka a ten aktivně v
sezónnách, znovu píšu osobně a se vší vážností a zodpovědností
prohlíží a podává zpětně hlášení pro výrobu přímo z terénu.

Prostě asi tak by to mělo normálně fungovat a ne že dá na nějaké
záznamy z druhé ruky. Také by tak fungovala zpětná vazba na SVS, která
jak takovou léčbu předepisuje. Narážím tímto na věčný problém u nás s
Gabony, ale také na jiné léčiva a postupy. Divil bych se, kdyby se
nenašel včelař, který by nebyl ochotný nezávisle a externě
spolupracovat s takovým vlastně výzkumným dealerem, který by mu
potvrdil zda je lék 100% nebo je tu chyba ve výrobku či návodu k
použití a vyrábí se tak zmetek nebo tvoří experimentální postupy,
které vedou ke ztrátám včelstev. Nebo obráceně, přímo u nějakých
experimentátorů mohou mít námět na nové výrobky a postupy.

Takže zpětná vazba u výrobce má fungovat přímo a ne přes pěkně vypsaný papír.


_gp_

2010/6/29 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Já bych komisionelní léčení už tak zase nedramatizoval. Pokud se
> včelaři sdruží v ZO a jejich cílem je společné léčení, tak prosím.
> Když jsem v takové organizaci která svým způsobem netoleruje takovou
> věc jako společnou nečinnost a individuální léčbu, tak pokud opravdu
> takový nepřízpusobivý člen (či nečlen) neléčí a tak zamořuje významně
> okolí, tak unás to funguje tak, že jestli má takový včelař pravidelně
> (každoročně) stovky roztočů v měli,  tak nastoupí úřední postup SVS a
> je vymalováno. Po takovém řízení musí mít potom už jen dobré výsledky.
> K dobrým výsledkům v oblastech zdravotních se ostatně jakkýkoli
> chovatel zvířete bez osobních vědomostí nedopracuje. Takže nějaké
> školení u jednoho člena někde u včel dá více praktických zkušeností,
> než halooo kolem komisí.
>
> _gp_
>

>Stávající systém spoléhá na jakýsi tlak ZO ČSV na členy a udržování discilíny. Ale ubývají iniciativní blbci, co by to dělali a kdyby to chtěli dělat, tak nemohou nic, snad vyloučit včelaře ze ZO :-) a mají tak o problém víc.<
------------------------------------------------------------
Na to má recept jeden známý veterinář, který praví: s takovým včelařem se nejlépe domluvím přes peníze. Taková pokutička umístěná v pravý čas a na pravém místě dělá pravé zázraky. Jinak řečeno, že i takového parazita napraví.
Hezký večer. JK

V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří.

"V úlech to hučí jako na Niagarských vodopádech. Snad se druhé medobraní vydaří."

-----------------------------------------------------------

To mohu potvrdit,nepamatuji si,že by v naší teplé a suché oblasti takhle hodně znovu nabouchaly už jednou vytočené plásty dalším medem.Hořčice je daleko,lípa přestala a medovice to není.Je cítit vůně jakoby thymolu,takže mám silné podezření na vojtěšku,už nakvétá podruhé,doufám,že ji nezačnou brzo sekat.Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se také nestává tak úplně často.
Neobvyklý rok.

Pavel

Zdravím Jiří.
Odkud jste se o mě dověděl takové ...........? Z jaké jste ZO? Já jsem také malovčelař, ale protože chci být profes. včelař, už se tak snažím přemýšlet. Letos se dostanu nad metu 20 včelstev a příští rok to již půjde lépe s rozšířením. Kolik jich je u vás? No, o mě se už v mé minulé ZO i vykládá, že jsem letos měl 8 včelstev a z toho 12 rojů. Bohužel pro ně, 2.6 jsem udělal fotky včelnice a pokud si myslí, že včelstvo o 4N 39/24 - 11 r/N je vyrojené, co si o těch kubelících mám myslet. Letos jsem neměl žádný roj, matky jsem i udržel. Letos jsem to nevychytal s N, 5N jsem nemohl většinou nasadit, nebyly, musel jsem posilovat oddělky. Nejpozději do 14 dnů půjdou oddělky na 2N.
Je lepší nevěřit všemu co se o komkoli říká. I já jsem se dozvěděl blbosti o některých přispěvatelích zde na konferenci. Beru to ale s rezervou.
Já jsem mladý, my jsme většinou takoví radikálnější, co si myslím, to narovinu řeknu, ať se to líbí komukoliv, nebo nelíbí. Zase jsou tu ale takoví staří vlci, kteří už mají velké zkušenosti, a tak je třeba to zkloubit. Od mládí dravost a od těch vlků ty zkušenosti.

Zdraví P.S

Pavel Holub:
Karle, to je drobný detail ale to bylo myšleno na acrinathrin, amitraz je zase kapének drastičtější na pejsánka
--------------
Acrinathrin je pro mě tuzexová podpultová záležitost. Nám musí stačit amitráz. SE rozhodlo. V létě formidol, ať si veterina píše do vyhlášky co chce.
Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.

Karel

Jo pro bio včelaře je daná alternativa Formidol nebo Kyselina mravenčí + pravidelné sledování spadu. Takže je pro mně dost nepochopitelné co se tu řeší.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 17:38:58
> ----------------------------------------
> V okrese Prostějov se bez komisí léčí již bezmála 20 let a žádné zhoršení stavů
> nákazy se nekoná . rovněž se nekonají ani hromadné úhyny
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: cukr a svaz
> > Datum: 29.6.2010 17:06:22
> > ----------------------------------------
> > Nejde mi o to, abychom vymítili varroázu z povrchu zemského. To není možné.
> > Spíše naděje vkládám ve šlechtění varroatolerantních včel. Jen nejsem
> > spokojen s tím, že i u nás jsou hromadné úhyny, i když organizujeme tu
> > slavnou komisionální léčbu, ze které se výsledku stává dost těžkopádný
> > kolos předsudků a živná půdou pro takyvčelaře. Takže vlastně spíše škodí,
> > než pomáhá.
> >
> > Kdybychom si svá včelstva každý léčil sám a sám si je kontroloval, určitě
> > by také docházelo k hromadným úhynům (praxe z ciziny). Ale na rozdíl od
> > současného stavu by každý nesl plnou odpovědnost a ta zavazuje. V takovém
> > stavu se nevytvářejí podmínky pro lenochy a parazity. Ušetřilo by se
> > spoustu starostí a zbytečné práce. Svaz by mohl více investovat do
> > propagace včelích produktů a včelaření jako takového. Mohl by distribuovat
> > kyselinu a o víc by se starat nemusel. Na druhou stranu musím uznat, že jde
> > o dost utopistickou představu. ČSV si na péči o zdraví včel vybudovala
> > mocenský monopol, kterého se asi v dohledné době nikdy nevzdá. Naštěstí
> > nezakazuje používání odpařovačů, takže v jistém plně liberálním včelařském
> > prostředí žijeme již nyní. Je to jen na nás, zda budeme spoléhat jen na
> > monopol svazu, nebo se k věci postavíme odpovědně (monitoring a samoléčba v
> > případě nutnosti).
> >
> > //\/\\//
> >
> >
> >
>
>
>

>Takže já (my) můžu používat jen jednu tvrdou chemii.
A ta tvrdá je, jak by se asi oklepal náš pes i ti co stím chodím komisionálně léčit.<
------------------------------------------------------------
To mě připomíná:
Jaroslav Vrchlický

Podzim

Podzim je doba zmírání,
poslední lístek spad,
od jara valně nestál mi,
teď už mi docela zvad.

Podzim je doba zmírání,
listí padá a padá,
kdybych ho neměl k čůrání,
tak bych ho uříz .... smrada.

Tak tedy nevím, proč ti mladí chtějí neustále to měkké.
Dobrou noc JK

"koupím med. Nabízím 80 Kč za květový a 90 za jakýkoliv jiný jednodruhový."

----------------------------------------------------

V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).

Pavel

Trošku vám rozumím a velice si vážím vašeho věcného přístupu.
Velice správně jste řekl, že vnímání škodlivosti je velice relativní.
Sleduju velice pozorně například i produkci ovoce (učím to) a různé přístupy a
mám jasně vyhraněný názor podložený dlouholetými zkušenostmi.
Do problematiky také zahrnuji lidský faktor a tak mi jednoznačně vychází
česká cesta léčení včel, jako prověřený, nejefektivnější a z mého pohledu i šetrný
způsob. Nemusíte souhlasit, ale příklady situace okolních zemí jsou jednoznačné.
Asi by za předpokladu "uvědomělých včelařů" byly možné i jiné cesty, ale to je utopie.
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání. A k té tvrdé chemii ... ano acrinatrin jsem našel
jako účinnou látku v přípravcích na pro domácí mazlíky a tuším, že jednom případě i v tom obojku.
Každou účinnou látku by měl posuzovat především odborník (tým) a individuálně. Podle mě
je to i otázka toho, kdo s tou látkou a jak nakládá. Takže vše v dobrém, ale
já jsem moc rád, že včelařím právě v Čechách a ne jinde a že vím, že nějaký ten
bordelář nebo hazardující experimentátor bez hlubších znalostí mi nepřinese zkázu.
Spousta věcí by se dala dělat lépe, ale i hůře. Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
Mimochodem, acrinatrin se používá i například ve sklenících a to i v šetrném systému za použití
čmeláků opylovačů a ochraná lhůta je v tomto případě 14 dní! Chápu a rozumím
potřebě chemii omezovat a ideálně úplně vyloučit, ale někdy po zvážení všech aspektů, zákonitě
dojdeme k tomu, že to nejde vždy. Stejně tak si někdy vezmeme prášek proti bolesti hlavy ...

viz
http://translate.google.cz/translate?js=y&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=1&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fwww.terralia.com%2Fvademecum_de_productos_fitosanitarios_y_nutricionales%2Findex.php%3Fproceso%3Dregistro%26numero%3D22&sl=auto&tl=cs



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 29.6.2010 11:04:19
> ----------------------------------------
> nezmar:
> Co je to tvrdá chemie podle vašich slov?
> Z jakého pohledu je pro vás je kyselina mravenčí "měkká" chemie?
> Znáte toxicitu acrinatrinu? Jak účinkuje?
> Asi mám moc otázek a vy při tom máte tak jednoduchá řešení :-)
>
> ___________________________________________________________
>
> Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný
> termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj
> názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie. Za prvé je to látka,
> která se běžně vyskytuje v přírodě. Za druhé její předávkování nevede k
> takovým neduhům, jako je kontaminace včelích produktů a urychlení vzniku
> rezistence. Může se používat i ve snůškovém období. Je to látka, která se
> používá v bio-provozech. O tom si amitráz, acrinatrin a fluvalinat může
> nechat jen zdát a jsem rád, že preparáty z těchto látech nejsou pro
> včelařské účely volně přístupné, na rozdíl od kyseliny mravenčí (omezení
> jejího prodeje ve včelařských obchodech vnímám jako směšnou politickou
> hru).
>
> Nejsem žádný ekofanatický včelař horlivě propagující tzv. bioprodukci. Jsem
> pragmatik, takže neodsuzuji současnou zažitou praxi s tvrdými jedy jenom
> kvůli tomu, že jde o zdraví škodlivé syntetické látky (kyselina mravenčí ve
> vysoké dávce je také zdraví škodlivá). Efektivita světí prostředky (účel
> nesvětí… účelovost je nešvar dnešní společnosti). Vždyť je to tak
> jednoduché v podletí zavěsit pásky a na podzim zakouřit, že? Nemyslete si,
> že jsem tak naivní, že mnou navrhované zakázání používání tvrdé chemie
> považuji za nějaké zjednodušení. Bylo by to nepochybně zkomplikování.
> Aplikace kyseliny mravenčí je technicky, časově a znalostně daleko
> náročnější. Ale provádí-li se úspěšně, v konečném důsledku efektivitou
> předčí dosavadní zažité standarty. Odpadnou neduhy a další sekundární
> problémy. Představme si, jaký bychom byli světový unikát, kdybychom tlumili
> varroázu jenom tzv. alternativními způsoby. To by pak byla reklama!
>
> Dělat to lze, ale člověk musí mít dostatek odhodlání a schopnost odpovědně
> jednat na vlastní pěst. Tyto atributy zcela schází těm tzv. neschopným
> včelařům, kteří parazitují na současném dotačně a pečovatelsky přebujelém
> systému. Je to až příliš krutá daň za jednoduchost. Tak krutá daň, že např.
> v letech 2007-2008 zapříčinila ztrátu 1/3 včelstev ČR. Ztrátu v hodnotě
> desítek milionů. Čistě teoreticky by při současném systému potírání
> varroázy k něčemu takovému nikdy nemělo dojít. Ale přesto se to děje.
> Teorie není praxe. Skutečnost je taková, že systém selhává již vyšetřením
> zimní měli počínaje a tiátram kolem komisionálního přeléčení na podzim
> konče. Vůbec nejhorší obstrukce nastávají v plném létě a v podletí, tedy v
> nejkritičtějším období, kdy včasný zásah rozhoduje o přežití a nepřežití.
>
> Zažitý systém by mohl bezchybně fungovat, jenže lidský faktor selhává na
> plné čáře. Vždyť monitoring je obsažen i v samotných metodických pokynech
> SVS. Dokonce je po mnohá léta propagovaný i ve spolkovém časopisu
> Včelařství. Jenže kdo to dělá? Skoro zhola nikdo. Přitom správně by to měl
> dělat naprosto každý. Pak se divíme, že se tu z ničeho nic přemnoží varroa.
> K tomu se přidají další negativní vlivy (virózy) a je po srandě a divíme
> se, jaké škody ta lenivost, neochota a hamižnost způsobuje. Pokud se naplno
> rozjede rezistence, systém komisionálního léčení dospěje k definitivnímu
> zhroucení. Kyselina mravenčí se komisionálně aplikovat nikdy nebude. V
> takových podmínkách nás takyvčelaři nebudou již trápit, protože dříve či
> později skončí.
>
> Tedy na co máme komisionální léčení? Na to aby nám fakticky sloužilo, nebo
> pro klid duše? Nejjednodušší řešení nemusí být vždy zároveň
> nejefektivnější.
>
> //\/\\//
>
>
>

Ahoj, já si myslím, že na starším plodu naráží nouzové matečníky pokud jsou opravdu ve stresu třeba na konci sezóny. V plné sezóně abych předešel takovým dotazům dělám plodové zkoušky s využitím rámků zakladených pouze vajíčky a nejmladším plodem, kterých je nyní dostatek snadno dosažitelných v oddělcích na nově vystavěných mezistěnách. Nyní mám 2 taková včelstva, kde jsem o víkendu nevěděl, jestli se tam vylíhla matka z matečníku záměrně přidaného a zase 14 dní včely neuvidím. Tak jsem udělal poslední pokus, plodovou zkoušku, až dojedu ke včelkám v červenci již budu podobné situace řešit snadno přidáním oddělků s mladými matkami, kterých jsem letos udělal více než 100% stavu včelstev a je tedy z čeho vybírat. Ctím přítele Sedláčka z Příchovic, který říká: Kdo netvoří, ten živoří. Pro úplnost dodávám, že začátkem července dělám někdy ještě smetence, když někde koupím matku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: kontrola na p??tomnost matky
> Datum: 16.6.2010 07:13:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, až na tomto plástu včelky narazí matečníky, jak je
> zužitkovat ? Vylámat všechny až na jeden až dva nejlepší a nechat vychovat
> matku ?
>
> Ako včelár zistí, ktorá materská bunka je tá "najlepšia"? Je to smiešne,
> keď takéto rady kolujú vo vyjadreniach pisateľov. Nechajte to na včely,
> samé si vyberú! Tie ostatné po vyliahnutí tej správnej M včely zlikvidujú.
>
> Aj pri náhradnom chove matiek (čo je váš prípad) včelstvo zakladá MB
> postupne, veď som často pozoroval, keď včely MB viečkovali, posledné boli
> ešte otvorené. Vraj-prý, tie prvé sú založené na starších larvičkách, ale
> práve z tých môže byť M najvyspelejšia. Roky som pozoroval liahnutie matiek
> z NCH, ale prvá matka sa liahla po 16 dňoch, tak ako?
>
>
>

Ahoj Tono,
u vajíček jsem se s tím nikdy nepočítal, ale u plodu se s tím setkávám opakovaně, to když osiřelé včelstvo má už vylíhnutý matečník a zároveň i otevřený plod. Myslel jsem si, že třeba udělali matečníky sami před tím, než jsemodebral matku, ale pororoval jsem to již tolikrát, že tomu nevěřím. Měl jsem přesně stejný pocit, že si zakonzervovali trochu plodu pro případ neúspěchu....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: kontrola na p??tomnost matky
> Datum: 16.6.2010 15:48:59
> ----------------------------------------
> >Nikdy sa mi nestalo (bol som na to zameraný), aby sa M z NCH vyliahla skôr
> ako na 16 deň (3 dni vaj.+13 dní vývoj M).<
> -----------------------------------------------------------
> Prosím Tono, omluv moji neznalost, co je to NCH? U zkratek jsem trochu
> nechápavý.
> Zdravím JK
>
> Ahoj Josef, vo mne to je tak silno zakotvené, že tento výraz málokedy
> napíšem slovom, ale väčšinou mi stačí skratka N ako náhradný a CH ako chov.
> Pre tento spôsob výchovy novej matky máte i vy svoj výraz, akurát mi teraz
> nepríde na rozum.
>
> Pri chove matiek v oplodňovacích jednotkách som po odobratí oplodnenej M
> často pozoroval zvláštny jav. Hlavne sa to vyskytuje v čase plného leta,
> keď za odobratú M nemám pripravenú ďalšiu neoplodnenú M ani MB, tak ho
> nechám na pospas osudu. Včely reagujú na stav bez M záchrániť včelstvíčko
> výchovou M náhradným spôsobom.
>
> Po oplodnenej M ostávajú v ňom i vajíčka a tu som z môjho hľadiska zistil
> abnormalitu, že ani na 4 deň niektoré vajíčka neboli vyliahnuté, ale čo mi
> vždy bolo divné postupne sa takto ponechané vajíčka dokázali vyliahnuť a
> včely ich pojali do výchovy.
>
> Je to ťažké pochopiť (ani v literatúre som niečo také nedočítal), akoby
> včely pár vajíčok"zakonzervovali, čím sa poistili prípadným zničením prvých
> MB.
>
> Je to ťažké uveriť, ale ja som sa tým zaoberal dlhšiu dobu, no vysvetlenie
> som nenašiel. Nemá niekto podobné skúsenosti?
>
>
>

V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).

Pavel
---------------
A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?
Ten levný med se dovážel, dováží a dovážet bude. A přesto nebyl problém prodávat teď na jaře med za 150, jen kdyby ho bylo dost. :-(

A doufám, že snad nikdo nebude zakazovat dovoz levného zboží. Mně by se to nelíbilo.


V případě medu se rozhlédněte a zjistíte že největšími konkurenty - cenovými - včelařů jsou zase jen včelaři.

Nevím proč bych třeba mámě se třemi dětmi nutil na pečení perníku atd med za 120 až 150 když na to bohatě stačí ten za 70 z regálu.

Karel

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.

_____________________________________________________


"V případě medu se rozhlédněte a zjistíte že největšími konkurenty - cenovými - včelařů jsou zase jen včelaři"

______________________________________________________

To je pravda,a platí to oboustraně.Letos při prodeji posledního medu z loňské sezony na výstavě chovatelů mě vynadal jeden starší včelař(který tam vedle vystavování ex.ptactva prodával také),že ho mám moc drahý a on že nemůže ten svůj prodat!Co k tomu dodat...
Jindy při prodeji na trhu mi pro změnu zase vynadal jeden obchodník(překupník),že ho mám moc levný(o 20 Kč),že on má prodávat a já jako výrobce včelařit a jemu ho pak ve velkém balení nechat.To má pravdu,pokud mi někdo nabídne cenu ve velkém balení(sudu)přijatelnou,na co budu kupovat sklenice,víčka,etikety,rozpouštět,rozlévat,vozit do trhu,platit benzín,místo,strávíme tím plno času....
Jako v každém podnikání i tady je potřeba počítat,co se vyplatí,pokud už to nemáme čistě jako koníčka.

Zdraví Pavel

nezmar:
Jestliže si někteří včelaři nejsou ochotni dělat jednoduchý monitoring, nechtěl bych
zažít "demokracii" v jejich podání.
___________________________________________________________

V současnosti pro to nemají motivaci, protože je zažitý systém léčit vše a vždy, nehledě na aktuální zdravotní stav. Např. v mé ZO se všechna včelstva léčí Gabony PA minimálně už pět let v kuse (nonstop minimálně od té doby, co jsem do ZO vstoupil). Obecně platí, že se vše vsází na pochybné výsledky vyšetření zimní měli, které nejsou směrodatné ani v době vyhotovení a natožpak v podletí. Už mnohokrát se tu diskutovalo, jaké jsou peripetie kolem doby sběru, jaké úsměvné situace nastávají při brzkých proletech, jaké jsou problémy kolem získání správného vzorku v dobré kvalitě, jaké obstrukce nastávají při vyhotovování dat (o naprosté nepoužitelnosti dat vyšetření zimní měli v NN úlech s několika nástavky se raději už ani nezmiňuji… ale je to problém prozatím jen velmi úzkého okruhu včelařů). Poště další neduh organizované léčby. Organizování letního monitoringu, který je ze všech monitoringů nejdůležitější, je ještě mnohokrát větší utopie, než zakázání tvrdé chemie a opuštění organizované léčby.
___________________________________________________________
nezmar:
Klidně dám ruku do ohně za to,
že v každé jedné dovezené paprice zblajnete víc reziduí než v kilovce českého medu.
___________________________________________________________

Taky bych za to dal ruku do ohně.

//\/\\//

Dobrý den,

pokud by se našlo v dnešní době více zájemců, kteří by chtěli prodat svůj med - jak květový tak lesní, rovněž bych jej od Vás rád vykoupil. Cena a další podrobnosti
( platba ihned při převzetí je samozřejmostí) na č. tel. 776 189 667 nebo na 602 575 894.

Děkuji, Jirka

Dne Wednesday 30 of June 2010 08:04:40 KaJi napsal(a):
> V sezoně solidní cena.Jaká asi bude za půl roku?(pokud nějaký paskřivec
> nedoveze levný med z Ukrajiny,Argentiny,Číny....).
>
> Pavel
> ---------------

Ohledne Ukrajiny,
zapadni cast postihly deste stejne , jako nas, vesmes vetsinu medu, co jsem
prodal, tak bylo delnikum ze zakarpati a karpat u nich proste neni. V
teplejsi jizni casti Ukrajiny je med drazsi, nez u nas, v pomeru kupni sily
obrovsky, maji tam (Ukrajina je velika, takze jen tam, kde jsem byl) obrovske
problemy s varoazou.

Ohledne Argentiny a Ciny se obchoduje v dolarech, ten za poslednich 12 mesicu
zdrazil o cca 90 % a ackoliv se zde ozvou hlasy o velkych zasobach medu, tak
posledni 2 roky byl spise problem s nedostatkem (pokud mohu verit informacim
v Internetu a tisku)tak dle logiky se zasoby musely spise snizit.

Takze ten levny med mozna neni med.





--



S pozdravem

Jan Cervenka

"A jak to může ovlivnit cenu od včelaře?"

_____________________________________________________

Určitě množstvím dovozu.
============================================

Nemyslím, protože doteď je stále v každém supermarketu a diskonta dostatečná nabídka laciných medů. Z hlediska maloobch.trhu kde prodáváme není žádná změna.

Pozitivní změnou je to, že je momentálně vyšší výkupní cena a není přebytek medu u včelařů a ti se nemusí cenově podbízet. Pokud by dneska někdo vylepil ceduli že má za 60 až 80 Kč kilo medu -jak jsme bývali kdysi svědky, tak bude asi do několika dnů vykoupen.

Z čehož se dá odvodit, že za nízké ceny při prodeji ze dvora jsme si v podstatě mohli sami, žádná "čína" ani EU.

Karel

Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

jj neobvykly a zabavny. Vlastne jsem asi obvykly rok jeste nezazil -
cement, sucho, sucho, mokro :-)) Tato sezona bude nakonec mozna hojnejsi
nez lonska, minimalne ta nadeje je skvela.

Cekam ze drina teprve prijde ale nebudu predbihat abych to nezakrikl.
Lonske dva roky jsem uz davno krmil oddelky, letos nedelam nic a zasob maji
dost, i slabsi oddelky. Toto neznam ale zvyknul bych si, je krasne sledovat
vcely kdyz maji praci :-) I usazeny poroj da krom nastavku dila i med, kdo
by tomu veril bez pokrmeni...
Na jare jsem premyslel zda nespojit vypiplany oddelek co jsem od ledna
krmil, ta jeho vitalita me presvedcila, uz dal med a jeste da, zda se v
mnohem lepsim laufu nez nektera jina na jare silna vcelstva.
A pak ze to chce mit na jare silna vcelstva, je to mnohem slozitejsi,
hlavne je potreba aby to davalo, to se to pak keca a placa se po zadech :-))

T.H.


> Dokonce i vyrojená včelstva naplnily znova medník(2-3 NN),to se
> také nestává tak úplně často.
> Neobvyklý rok.
>
> Pavel
>

Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
mého názoru již nastavena.

podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
2006/2007 - 2010/2011
Podle výkladu p. Čermáka tu jsou už velmi podezřelá množství roztočů v
trubčích buňkách, zatím sporadicky - jen u některých včelstev. Tím
míněno počet samiček/buňka/cca dm2 trubčí plodové plochy. Jde o
desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?

U mne jsou po prvních detekcích, možný rok s významnou destrukcí již
potvrzeny. Jde o některá stanoviště u některých včelstev.

Metoda:

Detekce podle trubčího prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

GP
"Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?"

----------------------------------------------------------

Slánsko,okr.Kladno.
Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).

Pavel

Dne Wednesday 30 of June 2010 10:52:31 Stonjek napsal(a):
> Inzerované ceny nejsou špatné, ale o kousek dál např v Polsku výrazně vyšší
> a to se jedná o sudy a konve.Svaz vyvinul velké úsilí na propagaci našeho
> medu a situace je taková, že rozšiřujeme a nestíháme. Med prostě nebude v
> dostatečném množství. Vidím to tak do Vánoc. V této situaci přenechávat med
> výkupcům je hotový nesmysl, naopak je skvělá příležitost si na nedostatku
> vybudovat svojí obchodní síť. Po letech hubených přijdou zase tučná léta
> jak je v Bibli a výkupci opět provedou sražení cen na likvidační minimum
> jak už to několikrát předvedli. Kdo má svoje zákazníky tak je mu to srdečně
> jedno,kdo nemá zase zapláče. Zkuste se už konečně starat sami o sebe a
> nespoléhejte na pomoc odněkud. Byznys je byznys a umí dost tvrdě
> převálcovat! Tak ať to jde mimo Vás! Zdraví R. Stonjek.

Presne jak pisete, " Byznys je byznys " , tedy zrovna ted, kdy je cena vysoka
a ja mam medu dost to navadi k " behu k vykupci" , jenze jak pisete, staly
zakaznik je staly zakaznik.

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za
lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me
naklady na chov (holt nekupuju hotove uly, ale odpadni drevo, ktere necham
vyschnout ..... ). Stare ceske prislovy rika, nemusi prset, hlavne kdyz kape.

Pokud bych ji rekl cenu rekneme 130 , ona si ho nebude moct dovolit.
Samozrejme ho ode mne nekoupi a ja prijdu do budoucna o jisty odbyt medu
(takovychto zakazniku mam vic). To same babicce od vedle, ktera ma nizky
duchod.

Pokud ho dam do vykupu (ted mam i dost tmavy z horcice a lipy, 17 % vody) za
90, nevydelam. Pristi rok mi jiz vykupce tuto cenu dat nemusi. K cemu mi bude
pul tuny doma, kdyz ji nebude mit kdo koupit. A letos jsem uz vytacel 2x a za
chvily budu potreti.

Umemi tedy je jak staly odbyt, tak ta racionalizace, ktera dovoli co nejnizsi
cenu pri co nejvyssim zisku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jj jsou tam. Pred 14dny jsem videl roztoce ve vcelstvu primo na vcelach -
trubcich... Nasledne v trubcine take dost.

Na dvou stanovistich spad temer nulovy, monituruju ted pravidelne druhy
tyden. Na tretim je to horsi i 8/den (ale pocital jsem s tim a monitoruju
tam uz cca mesic) a tam uz jsem formidoloval, spad cca 50ks tesne po
aplikaci bez obalu na 3ti N 39x24. Tezko rict jak to bylo ucinne, obcas se
tam mota i mravenec takze tezko neco tvdit, casu take nezbyva :-( Tam
vaham zda to neukoncit a neolecit cele...

Dotaz - kali kukla na dno bunky - bile vykaly? Nebo je to jen od roztocu?
Nekde jsem si toho obcas vsiml na dne bunky ale pak jsem nevidel na
kukle roztoce, dosud jsem si myslel, ze je to jedoznacne od roztoce ale
ted vaham.

A jak moc pomuze plodova prestavka u odrojenych vcelstev? Mohl by to byt
ozdravny faktor ci jen odlozeni problemu na pozdeji? Jsou kolegove co maji
temer 100pro uspesnost...
T.H.

2010/6/30 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Myslím si, že je tu důležitější téma než cena medu, která je podle
> mého názoru již nastavena.
>
> podle Broňka Gruny tu je zmíněna hypotéza o cyklickém projevu
> destrukce jednou za 4 roky. Máme tady konec cylku pokud dobře počítám.
> 2006/2007 - 2010/2011

GP:
Metoda:
Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
------------------
Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další vychtávky.

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.

Jestli to vypadá takhle http://dvorsky.leos.sweb.cz/VARROA/varroa.htm#TOP na obr. č. 15-17, tak ano.

>Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní?<
------------------------------------------------------------
Odpovídám: Varroamonitoring - jediná červená v republice. Ostatní o tom svém patrně ještě nemají ani tušení. Před chvilkou jsem se vrátil od včel, nasadil jsem plošně kyselinu mravenčí.
Zdravím JK

Jde o desítky až stovku ks samiček na takové ploše.

Ptám se. Jak jste natom s varoázou nyní? G.P.
------------------------------------------------------------
Pred pár dňami som likvidoval trúdí plod z trúdicového-trubčicového včelstva na niekoľkých rámikoch. Stále sa zdôrazňuje, že na trúdom plode sú sústredné V.D., pretože vraj ich priťahujú feromóny a dlhší čas vývoja,preto som všetky bunky odviečkovacou vidličkou odobral.

Kontrola a robil som ju dôkladne, nepotvrdila tento predpoklad, pretože som nenašiel ani jednu samičku V.D. Samozrejme,že som mohol nejakého,jedinca prehliadnuť. Takúto kontrolu som raz robil u jedného včelára, kde na vytrhnutom plode (2krát 35 lariev) som presne napočítal až 51 samičiek, ale tu už bolo zamorené aj na robotníčom plode, pozdejšie toto včelstvo sa ledva podarilo zachrániť.
Túto kontrolu robím permanentne každý rok, len v jednom prípade som raz našiel 1 samičku a preto mám pochybnosti o tvrdení, že na trúdom plode sa dá dopredu určiť aká je zamorenosť včelstva V.D.

Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol. O svojom postupe s touto pliagou včiel som tu už písal už 9 rokov bežnom roku používam len amitraz vo forme fumigantu a to 20.8, 1.10 (odstránenie len klieštikov vegetujúcich na včelách (od 15 do 25%) a posledný krát v čase od 1.11 do 15.11, kedy u mňa sú včelstvá už bez plodu. Každoročný zber zasiahnutých roztočov je v priemere hlboko pod hranicou ohrozenia populácie zimných dlhovekých včiel.

Ak má niekto výhrady proti času tretej fumigácie, neodpovedajte, pretože teplota vzduchu v tomto chladnejšom čase nehrá žiadnu rolu,lebo ak do zimného chumáča-hrozen prenikne vzduch, tak tam prenikne aj fumigant. Na klieštika pôsobí cez prieduchy a tým klieštika zabíja.

Prodam vlastni med.Letos vytoceny. Info na tel.:731233166
Brno,Blansko.

Pojem „tvrdá chemie“ je do jisté míry relativní. Není to ustálený odborný termín, takže se jeho používání odvíjí od subjektivního názoru autora. Můj názor je takový, že kyselina mravenčí je měkká chemie.
--------

Tvrda chemie je snad predevsim paskvil a ne odborny vyraz. Ale proc za to kritizovat chudaka vcelare kdyz oficialni veterinari v cesku pouzivaji jiny nesmysl jako je "vceli mor".
Cesko je pry ve vcelareni daleko. Ja bych rekl ze hodne daleko, az nekde v 19. stoleti Jaroslava Haska.

Pokud jde o kyselinu mravenci ani ta neni bez vedlejsich ucinku. Treba ty srouby co vam jejim castym pouzivanim v ule zezerzivy.

Zrovna ted mi volala pani, co bere kazdy rok 30-60 kg medu, necham ji ho za lonskych 85, mozna se to nekomu bude zdat malo, ale tato cena pokryje me naklady na chov
----
Pokud je to cena v konvi/kyblu/hoboku apod., cili velkoobchodni, pak je to jeste vporadku.

Zdravím vás,
Podle mě, začíná zdravá cena za jeden kilogram medu na 100 kč. To, že se domníváte, že si ten med lidé za 100 kč nebudou moci dovolit, to je mýlka. Pokud někdo chce med, koupí jej. Prodávají se květové medy i za 140 kč, a jak jdou včelařům kšefty, nestíhají plnit sklenice. Zákazník si koupí dražší med a v hospodě si dá o jedno pivo méně. Lidi peníze mají, jen je nechtějí dávat. Na mě to zákazníci také zkoušeli, ve vedlejší dědině měli med i za 75 kč, chtějí li zákazníci, smlouvat se mnou o ceně medu, říkám jim, vy nevíte, co je to za práci chodit kolem včel a starat se o ně, to není jen točit med, do včel se musí investovat a nejen do nich. Ukážu jim fotky včelnice, něco ze včelařské kuchyně a pokud i přesto smlouvají, řeknu" mé ceny jsou pevné a snížením neměnné, pokud tu práci kolem včel dělám poctivě, pořádně, řeknu si za to odpovídající peníz, pokud se vám to nelíbí, jděte jinam, já vás nenutím si kupovat můj med, zákazníků mám víc než dost. " Odejdou a druhý den si přijdou pro kilo medu a za 14 dnů berou deset kilo.

To stejné je to s řemeslníkem, ten má také pevnou sazbu a bez smlouvání.

Lidi mají peníze, jen je třeba na vyšší cenu lidi naučit. I důchodci ji zaplatí.

Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. Bez práce včelařů med mít zákazník nebude. To je třeba jim připomenout. Pokud zákazník med chce, koupí jej. Pokud ne, stejně se k vám později vrátí. Pokud poznají, že jste zásadový, budou si vás nakonec i více vážit, třebaže prodáváte dražší med.
Zdraví P.S

P.s - letos ceny budu ještě držet stejné, ale příští rok to již o 5 - 10 kč určitě zvednu.

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Pavel Streit:
Za svoji namáhavou práci žádejme adekvátní peníz. 100 kč nejméně za sklenici medu. .....
-----------------

Paradoxně se to otočilo, a není otázka jakou cenu nasadit abych dosál nějaké rentability a pokud bych si to počítal, tak nějaké hodinovky. Pokud vydrží snůška, nebude to zas tak špatné.
Problém je, jak si udržet své zákazníky a podělit je medem.

Logicky v době určitého nedostatku, budou nakupovat i ti stálí zákazníci víc medu jak vloni, protože každý má nějaké známé, příbuzné atd. kterým vyschl zdroj.
A pokud bych držel cenu,kterou jsem si nastavil vloni, tak bych byl brzy vyprodán, i kdybych měl o 50% medu víc jak dlouhodobý průměr. Už teď se hlásí lidi, kteří ode mě nekoupili ještě ani skleničku.
Takže já osobně - pokud by medu nebylo dost, nebyl příliš nadšený, kdybych musel zvýšit cenu.



Ovšem nějaké lidi si hodlám vychutnávat, například jednu paní, která vždy komentovala moji cenu -jak je to drahé, že oni nakupují mad za 70. Ovšem nebyla ho schopna zajistit ostatním, ale pantem mlela. Kupovala ho od svého příbuzného co měl 4 včelstva a za symb. cenu podělil příbuzné. Letos prý nemá med, tak se těším. .-)

Karel

"""""""""""Roztoče je možno vidět na včelách.Podle teorie z výzkumu-jeden roztoč na včele=100 roztočů v buňce to znamená silný výskyt,podložky nemám,ale vložím.Letos to vidím na gabon(po dvou letech).P.K.
------------------------------------------------------------
Moje skúsenosti sú identické s tvrdením P.K., vidieť náhodne pri práci s včelami klieštika na včele, je signálom pre majiteľa, aby sa pripravil na zásah. V tejto sezóne sa zatiaľ s V.D. na včelách nestretol.
""""""""""""
Když uvidíte roztoče na hrudi, je to možná náhoda ale většinou už jde o silné napadení. 90% jich je zde - viz

http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zkuste se podívat do včelstva a uvidíte, že nic neuvidíte:-) Je to jako koukat holkám pod sukně.

Mimo to, u mne je to letos s roztoči bída, stále jich ubývá i když jsem zavedl formistop.

Pletete se a nejen v procentech. Výskyt (umístění) roztoče na včele je závislé na několika důležitých momentech. Právě takto (na vámi uvedeném webu) je roztoč umístěn v určitém, konkrétním případě a rozhodně ho ani moc hledat nemusíte. Včela vám to často ukáže jasně sama. Roztoč na pancíři neukazuje stupeň napadení. To je další omyl. To jsou ale podle mne základní věci, týkající se varroázy a jejího šíření. Tak to nebudu rozvádět, abych nenosil dříví do lesa. Samozřejmě jen v případě, že mluvíme o stejném problému.

Jaké jsou předpisy a ceny pro zasílání matek poštou. Začínám a nemám zkušenosti. Dík

Co se týká pošty, někde na jejich stránkách nebo přímo na poště budou přepravní podmínky pro zásilky. Tam by to mělo být.

Buněk kontroluji hodně. Zajímá mne většina. Pozoruji množství
ojedinělých samiček ve velkém množství v jedné trubčí buňce.

Trubčí plocha je v mých úlech častá, takže je, speciální trubčí rámky
momentálně moc nemám.

Ano vychytávka, která možná nazvedne mnoho teoretiků a hlavně
praktiků že byly slepí a proč je to nenapadlo dříve. Jde oto ji
zdůvodnit, načemž hodně dělám. Zatím jsem někde v polovině sbírání dat
a hledání podobných ne-li přesně těch samých postupů a principů boje
proti VD. Data jsou základem k přesvěčení principu funkce mé
vychytávky.

Pro včelaře: Jde mi hlavně o user friendly - česky přátelskou metodu
boje proti VD bez rizik pro chovatele. Zatím je to ve vývoji, včelstev
nato mám dost, testuji druhým rokem. Výsledky slibné.

Vedle toho tu mám další nový projekt, který navazuje neoficiálně na
výsledky p. Veverky ml. Takže se bavím.

Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
_gp_



2010/6/30 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Metoda:
> Detekce podle prohlídky trubčího plodu nazvednutím vidličkou.
> ------------------
> Jak moc buněk kontroluješ? Trubčí plásty, kde je máš?, nebo nějaké další
> vychtávky.
>
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče na buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
>

Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.

Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
Pokud ano, proc tomu tak je?
Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove vlade ceska?

Zdravím vás,

Předpisy pro přepravu včel nemá. Vypadla tam klauzule o přepravě tohoto zboží. Ikyž tam chovatel napíše živé včely, mohou se k tomu chovat stejně jak k balíku, se kterým hrají fotbal, zvláštní přístup při doručování včel nemají. Je to jen na dobré vůli pracovníků pošty při převozu z místa na místo. Vím to od naší vedoucí pošty.
Zdraví P.S

Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare

"Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"

http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf

je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma" o velikosti 10 MB!

Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky, ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho opatstvi.

Tak to kdyby jste viděl předperoutkovskou redakční radu Včelařství,
tak to by Vás asi trefil šlak.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Kdyz jsem si procital webove stranky moderniho vcelare, zjistil jsem ke
> svemu udivu, ze redakcni kolektiv doznal jiste obmeny. Vicemene se
> orientuje na akademickou pudu podle poctu jmen tam pusobicich vedcu.
>
> Moje otazka. Je vcelareni v Cesku natolik spatne, ze na sve misto musi
> nastoupit lide z univerzit a vedeckych ustavu?
> Pokud ano, proc tomu tak je?
> Je zde snad nejaka vystopovatelna souvislost s podobnym vyvojem v nove
> vlade ceska?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Špatný SW. Nechápu kdo ho může používat, když se pořád chtěl
upgradovat a rostl jak z vody na disku, tak z nějakých 10 MB bych si
dělal špekáčky na ohýnku. Používám už cokoli jiného jen ne Adobe.Upně
vmzán a počíta mi už nejede jak zpomalený film. Rožlý Acrobat Reader
je dokonalý tak akorát pro Temelínské šéfy. Mám portable Sumatu a nic
japonského nechce. Na hledání v PC, jestli by byl požadavek hledat v
dokumentech nejen pdf je DocFetcher.

_gp_

2010/7/1 Zdenek <e-mail/=/nezadan>:
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:

„A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce moderního amerického včelařství.“

Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
Discovery = objev, vynalez = invention

Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though this discovery had already been implemented in European hives.
In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries, from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May 1852).

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s rozebiratelnym dilem.
Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s ideou ramku.

Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.

A co vlastne zacalo Langstrothem ?

Gusto,
ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy?? Promin
ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.

Diky T.H.


> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> _gp_
>
>

V české kotlině začaly odumírat borovice

Borové lesy na několika místech české kotliny začínají připomínat zpustlé Krušné hory z konce minulého století. Houbou napadené rezavé suché stromy ční ze strání zejména na Mělnicku, v údolích Labe a také na Nymbursku. Podle odborníků se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celém středním Polabí a borovice tady začaly odumírat.

http://www.novinky.cz/domaci/204967-v-ceske-kotline-zacaly-odumirat-borovice.html

Ve vltavském údolí jsou suché borovice už řadu let.Píše se o epidemii,ale na slánsku odcházejí borovice už co pamatuju,stejně jako smrky,břízy,jilmy a další.Jen se to tempo poněkud zrychluje.Dokonce ani akátiny už nevypadají tak svěže.Něco takového si z východní moravy(kde jsem žil jako kluk)nepamatuji,tam prosychaly jen jedle bělokoré.

Zdraví Pavel

Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
dokonalejší objevný celek.

_gp_

2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
>  Gusto,
> ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??  Promin
> ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
>
> Diky  T.H.
>
>
>> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
>> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
>> _gp_
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

>>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
Také hlopost
Otcem byl nejen amerického moderního včelařství

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> Datum: 02.7.2010 08:00:34
> ----------------------------------------
> Jeste par kritickych vet k avizu clanku Moderniho vcelare 1/2010:
>
> „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing. Ivan Černý]
> V prosinci letošního roku uplyne 200 let od narození Lorenzo Lorraine
> Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s rozebíratelným dílem a otce
> moderního amerického včelařství.“
>
> Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere jako o vynalezu. Vynalezce
> byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem byla jeho zarovka. Vceli
> mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena, ale je to objev.
> Discovery = objev, vynalez = invention
>
> Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli mezera sporna, kdyz si
> precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> Langstroth was popularly credited with discovering the "bee space," though
> this discovery had already been implemented in European hives.
> In Europe, both Jan Dzierżon and August von Berlepsch had been focused on
> side-opened hives. Land resources in Europe had been limited, and
> traditionally bees were kept in beehouses. The presently so-called “bee
> space” had been incorporated by Berlepsch following Dzierzon’s discoveries,
> from the years 1845-1848, into his frame arrangement (Bienen-Zeitung, May
> 1852).       
>
> Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první prisel s
> ideou ramku.
>
> Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich tolik nesmyslu, radeji si
> to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal ani cent.
>
> A co vlastne zacalo Langstrothem ?
>
>
>

Vyslo mi z prispevku, ze mas volnou stavbu ale to mi nesedi s tvou vyrobou
mezisten. I kdyz i tady si dokazu predstavit jak to skloubit. Proste si
napsal ze mas trubcinu na kazdem plastu a v dalsim odstavci jsi napsal ze
nejaka vychytavka (nevim jestli je to ta rovnomerne rozlozena trubcina nebo
neco jineho - a na toto se ptam) zpusobi ze budou cumet jak teoretici tak
praktici.

Moje nejasnost: trubcina vsude, stavebni ramky nepouzivas takze volna
stavba? Ci treba mluvis o trubcine mezi prostavenymi nastavky - dane
napriklad neprsnosti vyroby - sesychani nastavku? Neco jako ze odtrhnes
nastavek a ihned muzes hodnotit zamoreni trubcich larev ktere roztrhnutim
nastavku obnazis ?

T.H.



2010/7/2 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Nerozumím. Co chceš vědět? Očem je řeč? Jsou lidé, kteří popíšou věc
> jako včelín a přitom píší o včelnici. Jsou lidé kteří se potom
> podívají na ten chybně popsaný včelín, dají si práci, zhodnotí data a
> opíšou ty chybná data. To samé o monitoringu, kterému předchází mnoho
> detekcí a to samé prostředcích k léčbě, které nějak fungují a když
> proč fungují s riziky a nebo neúspěšně. Mne tedy zajímá základ. Proč
> to funguje takto dobře, a takto ne. Takže k závěru nemám co dodat, je
> potřeba trochu příspěvek rozvrstvit kvůli přehlednosti. Jasné je, že
> hodně práce jde od jednoho člověka, který propojí myšlenky a věc v
> dokonalejší objevný celek.
>
> _gp_
>
> 2010/7/2 Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> > Gusto,
> > ten treti odstavec v tvem predchozim prispevku komentuje ten druhy??
> Promin
> > ze se ptam jak trouba, ale chtel bych si byt jisty o cem pises.
> >
> > Diky T.H.
> >
> >
> >> Dělám natom zatím sám z vlastních prostředků a ve svém čase. Zatím
> >> spolupráci ani nevyhledávám nepotřebuji ji.
> >> _gp_
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Dobrý den!
Máte prosím někdo podrobnější informace o aktivitě uvedené na letáku
Včely brněnské:
Od září 2010 otvíráme Jihočeskou včelařskou školu. Již nyní
můžeme prozradit, že škola bude probíhat vždy jeden víkend
v měsíci a vyučovat budou přední lektoři PSNV-CZ. Na teoretické
přednášky v zimním období bude navazovat praktická
výuka v jarních a letních měsících. Zázemí na tuto akci nám
poskytne Střední odborné učiliště Blatná (okres Strakonice).
Podrobné informace v příštích číslech Moderního včelaře a
na webu www.n-vcelari.cz
-redakce
Na výše uvedených stránkách jsou informace z let 2007-2009. Děkuji. V. Čada
> Muze mi nekdo vysvetlit proc pro otevreni clanku Moderniho vcelare
>
> "Včela brněnská [Mendelovo muzeum MU]"
>
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2010_02_c038.pdf
>
> je vyzadovano stahnuti japonskych pisem?
> Mam nainstalovanu ceskou verzi prohlizece Acrobat Reader a presto tento
> "brnensky" clanek vyzadoval nejdrive stahnout aktualizaci "Japonska pisma"
> o velikosti 10 MB!
>
> Pozn. ja si vzdy myslel, ze brnensky Gregor Mendel mluvil a psal nemecky,
> ale v dnesnim Brne nejspise mysli jinak.
> Mimochodem vystavu jsem pri navsteve starobrnenske basiliky v kvetnu z
> povzdali shledl a nejvice mne pobavila nabidka zdraveho zkrystalizovaneho
> prazskeho medu i s tistenym letakem hned ve foayer starobrnenskeho
> opatstvi.
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

...že Řecké včelařství za starých dob vysokého stupně vývoje dosáhlo, můžeme soudit i z toho, že za času Perikla(429 př.Kr.) malá Attika měla 20.000 úlů. Diodor vypráví, že Aristeus vyučoval zhotovení úlů a včelstva na pastvu převážel, ano Řekové užívali v úlech louček a znali tudíš dílo včel rozborné. Jak ze Solomonova zákonodárství vyplývá, Řekové již na 600 let př.Kr. provozovali včelaření kočovné...medu hojně užívalo se a připravovali nápoj tak jemné chuti, že přirovnávali ho k nápojům bohů....(viz Dějiny českého včelařství, Praha 1922 sepsal mons. Josef Kebrle.) Takže kdy kdo co vynalezl??? Vašek Ducháč.