Včelařská konference

Mohl by to být dobrý způsob, jak využívat lesní porosty ještě v době jejich růstu. Z nějakého hektárku kaštanovníku by byla každoročně snůška a med a potom na podzim zisk z sezbíraných kaštanů, zatím se k nám dovážejí a o ně docela zájem a docela dost se za ně platí. Pokud by se o kaštany nepostarala prasata (čtyřnohá) nebo bezdomovci ( u nás z nějakého důvodu vysbírávají koňské kaštany ve městě, prý se dají po určité úpravě jíst) No a na konci životnosti by byl zisk ze dřeva jako z každého lesa, i když u kaštanovníků konkrétně nemám představu, jak je jejich dřevo kvalitní.

Kdysi v době studia jsem nějaké našel i v Pardubicích. Jeden rostl na Kunětické Hoře nad lomem, to je na západní straně pod hradem a nějaký menší, už plodící porost pár stromů byl ve slepých ramenech Labe u mostu přes Labe nad zdymadlem , to je u soutoku s Chrudimkou. Ale už jsem tak nejméně 20 let nebyl, nevím, jak to tam vypadá. Kunětickou horu zrekultivovali, aby hrad vydělával na vstupném a údajně i pročistili porost na Kunětické hoře a zvláště nad lomem, protože tam údajně hrozilo sesouvání kamenů a celého hradního podloží do lomu.... Taky v Pardubicích se koleje Vysoké školy začaly rozšiřovat do prostoru slepých ramen Labe, tak nevím, jestli ty dříve víceméně divoké porosty nejsou už zlikvidovány.....

O kaštany seté jsem se zajímal potom i později, v souvislosti s včelami a vyšlo mi, že na severní Moravě je na ně už příliš zima. Že by sice vyrostly a možná některé roky plodily, ale v nepřiznivé zimě by masivně vymrzly a potom několik let obrůstaly a nebyly by v té době k ničemu.