Včelařská konference

>> "XY" verzí uteplených i neuteplených nástavků a ty samozřejmě na sebe
>> nepasujou.


Modifikace naší rámkové míry se objevily ještě před nástupem
nástavkových úlů. Např. pro kočovné vozy byla vyvinuta nějaká
modifikace.

A to nemluvím o vynalézání nových rámkových měr, které u nás asi i
nadále aktuální. Tady není Amerika s její snůškovou hojností. U nás se
včelaří tam, kde má včelař zahrádku nebo domek. A zdejší příroda umí
být skoupá na snůškové zdroje (zvláště není-li medovice). Bydlí-li
včelař ve slabších snůškových podmínkách, pak brzy přijde na to, že
nemá smysl plýtvat medem a cukrem na široké rámky Langstrothu, a udělá
si dobře uteplené nástavky na rámkovou šířku např. 30 cm. Zazimuje si
s minimálními náklady na cukr slabá včelstva, která mají díky dobré
tepelné pohodě v maličkém utepleném nástavku na jaře explozivní rozvoj
a skvěle využijí tu malou jarní snůšku, která tam je, úl naroste třeba
na pět nástavků. Kdežto obr v Langstrothu by spotřeboval to malou
snůšku jen pro svůj rozvoj a na včelaře by už nic nezbylo.

Jestli se nepletu tak dr. Ptáček (vynálezce Optimalu) psával tady v
konferenci, že tak chová nějaká včelstva.

-------------------------

Langstroth byl založen na předpokladu snůškové hojnosti a možnosti
hojného plýtvání zásobami na vytápění úlu na rozvoj včelstva.
Ostatně, v USA se nezřídka zimuje nikoliv na drahé cukru, ale na
donesených zásobách.

A ještě k tomu: L. byl navržen na Vlašskou včelu, která není ani
zdaleka tak spořivá jako Kraňka - tj. byl navržen pro včelu, která
stejně neumí šetřit, ale proploduje, co se dá. Naše Kraňka však šetřit
dokáže, tak proč jí to neumožnit?



J. P. Baudiš