Včelařská konference

Dobrý den,
tak si po dlouhé až velmi dlouhé době otevřu včelařskou konferenci, abych se podíval co se děje ...
Bod 1)
Tak cukr přes svaz jsme řešili snad stokrát v konferenci a jednou já osobně. To mi náš dnes už
neexistující cukrovar nabídl cenu 10t jako bych byl obchodník co obebere 100t ... prý má včelaře
rád. Světe div se byla výrazně vyšší než v Tescu. Obchod ve velkém je prostě specifický a socializmus
už dávno dávno není.
Bod 2) zvaný pan Streit
Stále a stále ten "nejmoudřejší a nejprozíravější" včelař pod sluncem.
Nevím co vlasně zatím dokázal, kromě toho, že ho "všichni obdivují a uznávají".
Asi je ten nejlepší z nás. Pravděpodobně nám tu také naznačuje,
že ideální nová krev na UV by byl on. Nevím jak dalece se zatím zapojil do činnosti
svazu a jestli ví co to obnáší, ale nechápu proč prostě nezačne, prostor jistě má.
Pokud se ovšem nechce zdržovat trapnou prací například jednatele OV a neočekává
post předsedy svazu nejlépe ihned :-)

No už jsem byl jízlivý dost

Tak si myslím, že troška pokory, ohleduplnosti a více práce by tu neškodila

Přeju Vám krásný den



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr a svaz
> Datum: 24.6.2010 16:33:58
> ----------------------------------------
> Vážený pane Streite,
> zaujal mě Váš příspěvek a protože urudovaně píšete o svazu, odpovězte nám o
> jakých problémech hovoříte, když píšete, že : "Svaz si myslím tlačí před
> sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour
> kolem horké kaše."
> Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do
> ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete- jaké neduhy a problémy máte na
> mysli a co známená pořádně?
> Dále uvádáte, že :"Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos
> "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve
> svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace." V čem myslíte, že je
> lepší PSNV?
>
> Pokud tvrdíte, že víte jen o dvou přínosech členství v ČSV (levnější léčiva
> a 1D dotace), tak toho moc o ČSV nevíte.
>
> Nespornou výhodou je jistě i možnost bezplatného právního poradenství a
> zastoupení včelařů, svépomocný fond, pojištění, vyjednávání ve věcech tzv.
> evropské dotace, poskytnutí fin. podpor ZO (např. kompresory).
>

jen tak pro zpestření pátečního dopoledne

http://www.vuvuzela-time.co.uk/www.vcely.or.cz/konference.pl

trochu si ztlumte reproduktory ;-)

TH:....makaj casne rano i pozde vecer a tudiz je i nadeje ....

-----------
pěkně létají, vytrvale a úly voní i pět metrů po svahu.
Snad nepřijdou velká vedra a bouřky.

Karel

Dnes jsem se dokopal se podivat po listech na lipe, je ulepena radost
pohledet.
Snuska opet je, makaj casne rano i pozde vecer a tudiz je i nadeje, jak
pekne oproti lonsku kdy uz bylo po. O vikendu jsem ubral par plastu a uz se
zacinaji opet plnit - to neznam :-)

Ale nebudu predbihat...

Med v plastech se nyni zda svetlejsi nez ten predchozi.
T.H.

Nechtěl jsem nějákou odbornou studii ale zkušenosti z praxe. Je mi jasné že to nelze paušalizovat, ale mohu třeba říct že med z akátů, řepky, jedlí .. má určitou vlastnost. Myslím že mnohdy poznám jaká rostlina ve snůškovém spektru v určitou dobu převládá a tak mohu odhadovat vlastnost medu. Pak jsem se tedy ptal zda někdo nemá zkušeností s medovicí a zda nevypozoroval rozdíly ve vlastnostech medovicových medů....

Posezení na včelnici dne 9.7.2010 od 15 hodiny ,zve člen PSNV v Kobeřicích, bližší informace na mobil; 608 941 057
Na včelnici je 75 včelstev,včelnice je umistěna mezi obcemi Kobeřice a Hněvošicemi.Dojezd autem je dobrý.

Vážený pane Streite,
zaujal mě Váš příspěvek a protože urudovaně píšete o svazu, odpovězte nám o jakých problémech hovoříte, když píšete, že : "Svaz si myslím tlačí před sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour kolem horké kaše."
Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete- jaké neduhy a problémy máte na mysli a co známená pořádně?
Dále uvádáte, že :"Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace." V čem myslíte, že je lepší PSNV?

Pokud tvrdíte, že víte jen o dvou přínosech členství v ČSV (levnější léčiva a 1D dotace), tak toho moc o ČSV nevíte.

Nespornou výhodou je jistě i možnost bezplatného právního poradenství a zastoupení včelařů, svépomocný fond, pojištění, vyjednávání ve věcech tzv. evropské dotace, poskytnutí fin. podpor ZO (např. kompresory).

Jo tak neco :-) Zvlaste u vcel je dobre s odkazovat na knihy :-))

Uz jsem skoro veril, ze se tento tyden neco krom toho jak koupit cukr
dozvim...

T.H.

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
> se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
> o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
> moc co dělat, to je úplně jiná kniha.
>
> _gp_

Jako že vem si sloučeninu č1, dej do ní určitý množství medu a jestli
se to zabarví, tak jsi v tom? To by neměl být problém, u cemenťáku jde
o zjištění určitého cukru. To ale nemá s popisem producentů medovic
moc co dělat, to je úplně jiná kniha.

_gp_

24.6.10, Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>:
> Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
> zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
> ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
> cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.
>
> Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
> cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
> bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
> Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.
>
> Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
> meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
> z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
> Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
> jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...
>
> T.Herman
>
> 2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
>> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
>> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
>> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
>> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
>> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
>> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
>> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
>> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
>> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
>> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
>> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
>> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
>> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>>
>> _gp_
>>
>> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
>> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
>> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
>> to
>> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
>> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>> >
>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Gusto, dobry, ale myslim, ze pro vetsinu z nas k nicemu :-) Co treba tva
zkusenost s medovici? Sledovat nekolik let stovky vcel snad neco da? Chapu,
ze o par metru dal muze byt vse jinak, ale pro nas s kratsi praxi jsou to
cenne informace jak poznat zda to v plastech zatuhne nebo ne.

Mam velmi tmavy med, takovy pamatuju cca pred 5ti lety kdyz pote prisel i
cement. Pri vytaceni mi to slo hure ven, ten nejtmavsi mi zustava v
bunkach. S trochou nesikovnosti neni problem zbortit panensky plast.
Jestli to muze jeste vice zatuhnout v plastech v mednicich bohuzel nevim.

Vcera jsem si konecne udelal radost a koupil si refraktometr a tak jsem si
meril co jsem vytocil o vikendu a nameril jsem i lehce pres 15%. Med toceny
z malo zavickovanych plastu o tyden driv ma 18,5%.
Vahal jsem zda muzu ci nemuzu tocit nezavickovanou medovici, ted vidim ze
jsem mohl sobe i vcelam usetrit praci...

T.Herman

2010/6/24 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
> Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
> že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
> dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
> které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
> by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
> se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
> odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
> klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
> tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
> ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
> nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
> zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
> krystalizaci, atp, jak sme už psal.
>
> _gp_
>
> 24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> > Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> > podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je
> to
> > tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> > vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Zcela určitě podle složek jako jsou minerální látky, cukry, houby atp.
Ale kdyby jste opravdu četl to co říkáte, došel by jste lehko nato,
že to, naco se ptáte je těžko přesně dosažitelné. To, co je
dosažitelné tam je popsáno. K přesnosti. Oproti květovým zdrojům,
které zavřete do skleníku a už jen analyzujete, tak, mi řekněte, jak
by jste si takové laboratorní podmínky představoval? Protože jen tak
se dá získat jakýsi precedens v porovnávání medovic. Máme mnoho druhů
odlišných dřevin s mnoha druhy producentů a do toho dejte vliv
klimatický, poloha dřeviny, dost propletený mutualismus atp. Prostě to
tak lehce říci nejde jak si představujete. Asi to někdo už zkoumal,
ale musel by lozit po stromech a listech a jehličí a nic jiného
nedělat než nějakým chromatografem sbírat data. Nakonec Vám
zjednodušeně řekno to, co napsal p. Haragsim, že jde o barvu,
krystalizaci, atp, jak sme už psal.

_gp_

24.6.10, Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich
> podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to
> tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu
> vlastností medovicového medu z listů a jehličí...
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

u mně taky medovicový med z snůškového období nekrystalizuje nebo krystalizuje pomalu a jemně, většinou mnohem jemněji než květové medy žádné cementové krystaly s melecitózou. To dělá až medovice pozdě v létě a v září a u mně taky v malém množství.

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
--------------
no, já si mylsím, že je to právě naopak. Moc nekrystalizuje.

Nebezpečný - no jak pro koho. Pokud je myšleno zimování, tak má větší množství nestravitelných látek.

Ale nemyslím, že je to zas tak nebezpečné silnému včelstvu, jak se leckdy tvrdí.

Karel

Jeho knihu jsem četl, ale z vlastníh zkušeností tomu tak v našich podmínkách není. Když máme med tak z řepky, akátu a pak z lípy(u lip je to tedy z velké části z medovice). Nikde jsem se ale nedočet o rozdílu vlastností medovicového medu z listů a jehličí...

Medovicový med zajišťuje podle mých pozorování 3/4 z celkové produkce
medu u nás v ČR. Důkazem byl loňský bouřkově abnormální klima, kdy
producenti byly eliminováni a výnos medu tak byl jen na 1/4, tedy
převážně čistě květového. Jako zdroje informací bych volil práce p.
Haragsima, který tento "skrytý svět zdrojů medu" včelařům ukázal.

_gp_

2010/6/24 Tomá Heller <e-mail/=/nezadan>:
> Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako
> z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.
>

Ten odkaz mi funguje, ale u mne doma. Jinak je to dost profi, žádné
udělátko. Ten odkaz s 506105 byl to původní web p. Nováka a jeho
farmy. Dnes jsem se díval, nemá to na aktuálním webu. Když tak kontakt
k oslovení kvůli fotce bude na jeho aktuálních stránkách na ic.cz (ty
občas také padaj) -
www.med-novak.tym.cz

_gp_

2010/6/24 Roman <e-mail/=/nezadan>:
> ahoj, ten odkaz je nefunkční
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jak se chová medovicový med z listnatých stromů? Je stejně nebezpečný jako z jehličnanů. Krystalizuje stejně rychle a stejně "tvrdě"? Díky. T: H.

Tady v Pardubicích je medovice (rostlinná) na lípách. Začala minulý týden, viděna na jedné lípe u nádraží - ostatní byly suché. Včera večer na většině z nich (lípa srdčitá, nikoliv americká), zcela konkrétně Kulturní dům Dukla - přilehlá krčma - před ní parkoviště. Bleděmodré autíčko vtipně zaparkované pod lípou, aby mu sluneční žár neubližoval, nádherně oslizlé kapající medovicí, která na bocích tvořila stékající proužky. A všechen poletující sajrajt pěkně nalepený na lak.
Ovšem včely na to moc nelétají (ani ve dne).
Pepa

ahoj, ten odkaz je nefunkční

Strajtoviny jsou pozoruhodné : Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit, že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost nástavkových včelařů.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Kolik asi těch nástavkových včelařů zde píše? Odhaduji že nanejvýš 3 a z jejich příspěvků je to patrné. Jednak jdou k věci a nepíší bláboly jako někteří dlouholetí přispěvovatelé,ti se ale již nezmění a budou mít ty své bláboly i nadále.Tato konference není pro ně a je pro zkušené včelaře docela úsměvná,ti si to přečtou,pousmějí se a myslí si své a zjistí,že tam něco psát nemá pro ně cenu,protože ti 2 - 3 se vždy ozvou jako oponenti i když mají doma jen pár včelstev,které si pořídili nedávno.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Strajtovi jako patologickému revolucionáři v oboru včelařství je třeba doporučit,aby tedy mu ti nástavkoví dali místo ve svém časopise,protože si myslím,že u redakce Čes.Včelaře nadobro skončil. U nástavkářů třeba bude mít úspěch ale skončí stejně v propadlišti včelařských dějin jako mnozí jeho typu v minulosti a bude to dobře.Je to prostě strajtovina a třeba se u těch nástavkářů ujme,již pro něj chystají funkci,již mu shánějí taktovku...

Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.

Na trúdice žiaden šok neplatí, postihnutá včela je fyziologicky zmenená a ako tvrdia výskumníci tento stav je nzvratný, zo včelstva vymiznú až pri svojej smrti. Jedna (čítal som to raz v OVP), kde výskumníčka tvrdí, že takto postihnutá včela syndrómom kladenia vajíčok po ich položí do buniek niečo cez 30.
Istým upozornením, že včelstvo či včelstvíčko už dopredu signalizuje neprítomnosť matky v osadenstve, stavbou materských misiek nad peľom!, kde často aj trúdice často položia vajíčko. Tam je zbytočne hľadať M, ale skúsenému včelárovi naznačí, že mám urobiť korekciu v takomto včelstve a pridať aj oplodnenú M v umelej materskej bunke.

No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zustane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

Miro, nepochopili Ste podstatu trúdic-trubčic, preto vymýšľate neuskutočiteľné. Trúdice su fyziologicky zmenené včely, ktorým sa chýbajúcou materskou látkou v úli rozvinú zakrpatené vaječníky, ktoré dokážu produkovať len neoplodnenené vajíčka. Preto ani vysýpanie ani materská mrižka na letáčoch tieto postihnuté včely nevrátite do prirodzeného stavu. Zmena včiel prebieha postupne, až do smutného konca, pokiaľ je vo včelstve ešte polovica včiel nepostihnutých, tak sa niekdy podarí pridať takémuto včelstvu matku, ale keď ten stav je na svojom vrchole, ani v žobranie do iných včelstiev, sa tieto už nedokážu zaradiť do normálneho života.
Práve v rojoch po strate M (nemajú šancu si vychovať mladú, nemajú plod!), sú včely fyziologicky zmenené -zdurené vaječníky, rýchlo prichádzajú do stavu plodujúcich falošných matiek-trúdic-trubčic.
Preto je naozaj niekedy lepšie použiť radikálny postup, tak ako to radia niektorí glosátori.
Mám ale skúsenosť so záchranou takéhoto včelstva (kmeňového) a to pridaním otvorenej materskej bunky, ktorú trubčice príjmu (tento pokus som robil niekoľkokrát a vždy úspešne), MB ošetrujú a vždy sa oplodnila. Nové trúdice už nevznikajú, existujúce ešte položia nejaké vajíčko, ale vládu od falošných matiek -trúdic preberie nová M. Je dobré dodatočne takto zachránené včelstvo posilniť aspoň jedným plástom s plodom a včelami na ňom. V nasledujúcom roku, to boli dobré včelstvá, čo je povzbudením pre včelára, že jeho práca nebola zbytočná.

Také u nás přínos(ale z čeho?)Na stanovišti,kde už zdánlivě nic nekvete,střední snůška tmavšího medu,řekl bych lípa,ale nemá takovou tu typickou lipovou vůni(a navíc v té vesnici jsou asi 4 lípy,ostatní poměrně daleko),na tomhle stanovišti už jsem se pomalu chtěl dělat uzávěrku,nečekal jsem ještě přínos.Budu se muset podívat na lesní stanoviště,jestli už nemají třeba plné medníky medovice(už jsem tam 14 dní nebyl).

Med z hořčice je jeden rok našedlý,v tekutém stavu jakoby vodnatý,druhý rok světlý,trochu tmavší,než řepka,třetí rok hnědožlutý.Nejspíš dost záleží,co k tomu ještě kvete nebo který producent medovice má zrovna hody.

Zdraví Pavel

U nás to samé, před 14 dny jsem vytočil medovicový (vodivost asi 110) a
to jsem měl včely měsíc u pole s řepkou :) Jenže to bylo pořád hnusně,
včely seděly doma a alespon neco donesly v tom týdnu kdy zde byly tak
trosku tropy - a to byla ta medovice. Ted mam vcely u horčice a
svazenky, tak sem zvedavy, zatim mi letos priroda hazi klacky pod nohy :/

blanensko, cca 500m n.m.

petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
> Ted prave to resime s kamosem zacatecnikem, ma pred cesny pole horcice a
> pritom tvrdi, ze med ma tmavy - zdrejme medovice. Jak vypada med z
> horcice?
>
> Diky T.H.
>
> 2010/6/23 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>
>
>
>> Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v
>> okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
>> Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
>> děkuji za info
>>
>>
>
>

Pokud chcete při likvidaci trubčic opravdu maximálně ušetřit včely, je tady možnost matku z oddělku či plemenáče dát do klícky se včelami, aby tam vydržela pár dnů a včely s trubčicemi stejně tak jao včely z oddělku setřepat do rojáku coby smetenec. Plus případně přimést další včely aspoň do hmotnosti 1 kilogramu. Trubčice by měly vlivem šoku přestat býrt trubčicemi a potom by tam stačilo přidat matku v klícce a po zcelení v temnu a klidu včely usadit do nového úlu na mezistěny jako umělý roj.
Problém je v tom, že nevím, kdy ty trubčice přestanou být trubčicemi, jestli po půlhodině nebo třeba po dni a kdy tedy je ta správná doba tam přidat tu matku, nemám s tím zkušenosti. Já jsem trubčice buď vytřepával do trávy nebo do jejich úlu dával oddělek nebo plást s plodem.

Bojím se takových mladých lidí, plných elánu jako je Pavel Streit. A to zdaleka nejsem stařec. Zatím se mi jeví, jako neřízená strela, náhodně vystřelená.

"No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny. "

Trubci neprojdou, trubčice ano. Dokonce i matka, zvláště ta nekvalitní, údajně v některých málo případech může být tak malá, že běžnou mateří mřížkou projde.
Vysypání na česno chráněné mateří mřížkou nedoporučuji, s velkou pravděpodobností trubčice projdou dovnitř a matku zlikvidují.

Dne Wednesday 23 of June 2010 21:11:14 Míra.P napsal(a):
> Díky všem za rady.
> No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří
> mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno
> co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
> Co vy na to?

trubci ne, ale trubcice jsou "normalni" vcely.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 23 of June 2010 23:06:23 R. Poláek napsal(a):

> Bavil jsem se s jedním provozovatelem takového malého krámku, pečivo, jako
> jsou třeba rohlíky a podobně, mu v takovém malém množství, jaké je schopný
> za den prodat, prodají v pekařství za mnohem vyšší cenu než je normální
> cena v supermarketu.....

a nejen to, musi koupit alespon 1 velkou prepravku, pokud neproda, musi se
rohliku a housek zbavit. Neni to legrace, je to nebezpecny odpad, takze do
popelnice ne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Asi je pravda, že snažit se nakoupit za každou cenu co nejlevnější cukr je zbytečné.
Když se to povede skrz akce v supermarketech nebo po maximálně půlhodinovém nebo hodinovém pátrání a zkoumání na internetu, tak jsou takhle ušetřené peníze vítané.
Ale když se to nepovede, nic se neděje, cukr v plné ceně pro jedno včelstvo na zimu se rovná ceně zhruba tří kil medu. Taky Svaz asi nemá smysl do toho zatahovat, těch pár korun ušetřených na kilu, které by mohli dobrovolní funkcionáři svým zapojením zajistit, za tu jejich dobrovolnou práci nestojí.

No, pokud je mi známo, majitelé malých krámků, ať už večerek ve městě nebo krámků v vesnických barácích nemají zákonem zakázáno nakupovat své zboží v supermarketech vedle koncových zákazníků.
Takže něco jakožto držitelé živnosťáku nakoupí v Makru, něco možná přímo nakoupí od dodavatelů a zbytek v nejbližším nejlevnějším supermarketu. Jenom pokud to má být legální, tak musí mít od všeho nákupní doklady a musí to zavést do účetnictví...
Bavil jsem se s jedním provozovatelem takového malého krámku, pečivo, jako jsou třeba rohlíky a podobně, mu v takovém malém množství, jaké je schopný za den prodat, prodají v pekařství za mnohem vyšší cenu než je normální cena v supermarketu.....

Omyl.Bylo mě řečeno,že nedávají více cukru pro,že jistá část taky obchodníků z jiných zeměpisných šířek tonto cukr zkupují a v menších městech s prodávají se ziskem,což je podle mě obyčejná šmelina.To sané se odehrává s rohlíky za 0,90 hal. a oni je pak suverénně prodávají lidem ,kteří nemaji možnost se do supermarketu jak dopravit,klidně za 2,50 Kč.A stát to dovolí,ba klidně neodsouhlasí ani částečnou kontrolu přes registrační pokladny,natož aby někdo kontroloval nabytí zboží jeho registraci.Komu to vyhovuje a kolik zato dostal bakšiš.
----------------------
Doteď jsem se domníval, že obchod žije z toho že laciněji nakupuje než prodává.

Trestný čin spekulace - spočívající v tom, že někdo něco nakoupil aby to dráže prodal byl zrušen v roce 1990. Podle něho byla souzena babička, která v důchodu jezdila do jedné pekárny, kde se prodával ještě křupavý chleba. Ve svém okolí jej pak prdávala sousedům, kteří když večer dortazily z práce, tak na ně koukaly v Pramenu prázdné regály s pečivem. SAmozřejmě se každý rád revanšoval, nějakou tou korunou navíc.
Babka spekulantka narušující plynulé zásobování obyvatelstva byla pro právu shledánba vinnou. :-(


U nás nakupují rohlíky v Penny Vietnamci, provozující Večerku. Když mezitím většina českých obchodníků to vzdala a raději šla makat do fabriky, kde se nemusí tak honit, jako ve kšeftě.
Doufám že s vydrží "šmelit" i nadále, dokud budou mít zákazníky.
Já sobně nemám tolik času, abych jej trávil v diskontu nákupem 5 rohlíků. Takže jsem rád, že nejen Vietrnamci drží dál krámy a je logické že tam musí na něčem vydělávat.
A protože větší nákupy dělám stejně jako většina lidí v supermarketech, diskotech a jinde, kde je levněji, nezbývá jim, než aby vydělávaly na těch drobnostech, coi se tam kupují.
Na rohlíku mají dejme tomu 1korunu. Kolik jich musí za hodinu prodat, aby si vydělala prodavačka na průměrnou hodinovou mzdu v oboru.
Karel

Na ukázce je vidět rozdíl mezi prvním a druhým točeným medem.

http://nd03.jxs.cz/703/940/3f3ff36a1c_66192823_o2.jpg

http://nd03.jxs.cz/286/514/5a84b5160a_66288984_o2.jpg

B.V.

Možná to mnohým uniklo.

Tady skutečně nejde o trh ale opravdu o korupci a vydírání. Pokud tak chcete nazvat vysapávání zemědělských produktů na silnice, blokace dopravy. (Demonstrace a stávky v této souvislosti považuji za legitimní způsob hájení zájmu různých skupin.)

Takže v EU neexistruje trh s cukrem, ale je zakázáno cukrovarům a zemědělcům prodávat pod nějakou cenu.

Že si supermarkety dokáží svou vahou zase prosadit porušování pravidel a monopolu těmi, co si ten monopol prosadili, je další paradox.
Supermarket v podstatě prodává "pod" minimální cenou, protože si k vysoké nákupní ceně od cukrovaru dá protifaktury za cokoli - co si zatím vymysleli - za letáky, regálné, skladné.

Takže představa, že by včelaři měli stejnou váhu a vyjednávací sílu jako nějaký obchodní řetězec je naivní.

Jednak by s enespojili, protože pro spoustu včelařů by i padesátník ve prospěch supremarketu byl důvodem se nezapojit a raději stát frontu.

Na druhé straně by včelaři jako zemědělci stáli proti pořádku výhodném pro zemědělce.

Jak moc je to výhodné, je otázka, já si myslím, že by i pro české zemědělce nakonec byl výhodný nmaprostý zákaz subvencí. Které ale paradoxně zavedla snad vláda "liberální" USA. Ani do USA se nedá dovážet volně cukr.
Takže proti tomu můžeme jako Jára Cimrman protestovat,..... a to je asi tak všechno. Dokud budou mít zemědělci volební právo, tak se to nezmění:-)

Na druhou stranu, včera jsem náhodou viděl v Penny volně prodejný cukr za +-15 a ptal jsem se, jestli je volně prodejný. Protože to nebyla akční cena - tak bez omezení.

Nejlepší cena cukru v pytlích před vstupem do EU byla asi 18Kč. Takže nevím co řešit, zvlášť když dnešní ceny medu mně dávají dostatečný prostor i když nakoupím cukr v pytlích za 17 včetně dopravy, tak mni stačí necelá dvě kila medu ze včelstva, abych měl na krmení. Nehledě na to, že dotace 1D vydá na samostatných cca 8 kilo cukru.

Karel

Zas taková minulost to není,loni jsem koupil cukr v padesátkách a dnes jsem si je zase objednal(12 Kč 1 kg).Když jsem krmil kilovkama,tak než jsem nakrmil stanoviště,tak byla okolo mě hromada prázdných pytlíků-stačilo,aby zadulo ze strnišť,a lítaly kolem mne do okolí(myslivcům se to ohromě líbilo-případ lesního stanoviště v honitbě).

Zdraví Pavel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
dobrý den pane Krátký ,ta cena je velice dobrá, potřebuju tak dvě tuny ,pokud je to možné mohl by jste mě na mejl zdnovotny/=/seznam.cz poslat kontakt včetně vaší provize děkuji předem
Zdeněk

Omyl.Bylo mě řečeno,že nedávají více cukru pro,že jistá část taky obchodníků z jiných zeměpisných šířek tonto cukr zkupují a v menších městech s prodávají se ziskem,což je podle mě obyčejná šmelina.To sané se odehrává s rohlíky za 0,90 hal. a oni je pak suverénně prodávají lidem ,kteří nemaji možnost se do supermarketu jak dopravit,klidně za 2,50 Kč.A stát to dovolí,ba klidně neodsouhlasí ani částečnou kontrolu přes registrační pokladny,natož aby někdo kontroloval nabytí zboží jeho registraci.Komu to vyhovuje a kolik zato dostal bakšiš.

Omyl.Bylo mě řečeno,že nedávají více cukru pro,že jistá část taky obchodníků z jiných zeměpisných šířek tonto cukr zkupují a v menších městech s prodávají se ziskem,což je podle mě obyčejná šmelina.To sané se odehrává s rohlíky za 0,90 hal. a oni je pak suverénně prodávají lidem ,kteří nemaji možnost se do supermarketu jak dopravit,klidně za 2,50 Kč.A stát to dovolí,ba klidně neodsouhlasí ani částečnou kontrolu přes registrační pokladny,natož aby někdo kontroloval nabytí zboží jeho registraci.Komu to vyhovuje a kolik zato dostal bakšiš.

Demagogický blbec jako vždy.Nezpronevěřil se.

Zdravím vás,
tady nejde o schopnost něco udělat, nějakou tu schopnost UV jistě má. Jde ale o ochotu vyjednat rozumné podmínky s cukrovary. Nemusí dojednat cukr za 10 kč, může to být klidně více. Pro mě je důležitá úspora času a čas jsou peníze. Jde o to vůbec ve svazu na toto téma nastolit přinejmenším diskusi a potom vybrat realné návrhy. O to raději vedení svazu nemá zájem. Raději z našich kapes tahá peníze, plat má předseda svazu jistě přes 50 000 měsíčně- Vedení svazu mi připadá jako naši poslanci. BuĎ sedí u novin, nebo spí, občas někam zajdou a jakmile je volební rok, mohou opět slibovat hory doly. Po volbách na sliby zapomenou. Svaz si myslím tlačí před sebou problémů víc než dost, je třeba je řešit. Ne je obcházet jak kocour kolem horké kaše.
Ve vedení svazu je potřeba nová čerstvá krev, která to vezme pořádně do ruky a koštětem ty neduhy a problémy vymete. Toto vedení jen a jen přežívá. Troufám si tvrdit, že kdyby ČSV PŘESTAL EXISTOVAT, vůbec by mi to nevadilo. Jeho místo zaujme daleko hodnověrnější včelařská organizace - PSNV - pracovní společnost nástavkových včelařů.

Je to daleko lepší organizace, lepší vedení, časopos "Moderní včelař" mají na daleko lepší úrovni. Zkrátka všech 5P. čLenství ve svazu přináší 2 výhody. Levnější léčiva a 1D dotace.

Jeden vsoudní znalec v oboru včelařství mi řekl, že už se těší, až skončí dotace na cukr, dotace od EU, na krajské dotace se spolehnout navždy nedá, krajské kasy nejsou bezedné. Náš včelař je zvyklý jen s nataženou rukou brát, ale už ne dávat. Potom nás tu bude třeba jen třetina, oddělí se zrno od plev a zůstanou zde jen lidi, kteří se tomuto oboru odevzdají. Potom bude v tomto oboru dobře.

Bohužel má pravdu.
Zdraví P.S

Díky všem za rady.
No mě napadlo vysypat je a pak dát na česno plemenáče ve kterém jsou mateří mřížku.Tou by ta trubčice a trubci projít neměli ne? Pak zamačkat všechno co zástane venku a zbytek přidat k oddělku s matkou přes noviny.
Co vy na to?

dělám něco napůl , vysypuje, počkám, a ty co se tam zastanou motat zašlapu ,no neměl jsem víc potíží....

cukru je nadbytek a za cenu za jakou ho prodávají ho můžou prodat jen s tím debilním omezením(pro nás...jinak si tim samozřejmě jenom kryjou záda....) koncovým spotřebitelům,kdyby to valily za tu cenu včelařům měli by na krku ČOI z antidumpingovým zákonem,když tam ten den neměli kontorolu spí klidně v počítači se to porovná rychle....

jabloň

"Co se týká levného balení, neznám dnešní situaci, ale obávám se, že 50 kilové pytle s cukrem patří víceméně minulosti."

--------------------------------------------------------

Zas taková minulost to není,loni jsem koupil cukr v padesátkách a dnes jsem si je zase objednal(12 Kč 1 kg).Když jsem krmil kilovkama,tak než jsem nakrmil stanoviště,tak byla okolo mě hromada prázdných pytlíků-stačilo,aby zadulo ze strnišť,a lítaly kolem mne do okolí(myslivcům se to ohromě líbilo-případ lesního stanoviště v honitbě).

Zdraví Pavel

Hodně tmavý med bývá z mšic na listnatých stromech. Pokud se mšice místně přemnoží, může malé množství stromů na malé ploše vydat mnohem větší množství sladiny než kvetoucí stromy z květů, třeba lip, takže takový zdroj může být prakticky bodový někde "uschovaný" uprostřed lesa nebo naopak může být na nějakém nenápadném břehovém porostu olší, vrb jív a podobných méně nápadných zdrojů.

"Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
děkuji za info "
-----------------------------------------
Mám úplně stejné zkušenosti. Z řepky toho moc nebylo, protože týden po rozkvětu se zkazilo počasí a zkažené vydrželo téměř po celou dobu květu (navíc řepka 3km) a na akáty létaly jen málo(podle informací okolních včelařů). Zato mšic je všude plno. Takže asi nosí medovici, a možná hořčici.

Ted prave to resime s kamosem zacatecnikem, ma pred cesny pole horcice a
pritom tvrdi, ze med ma tmavy - zdrejme medovice. Jak vypada med z
horcice?

Diky T.H.

2010/6/23 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>

> Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v
> okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
> Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
> děkuji za info
>

Poděbradsko 200m n/m před 14 dny jsem vytočil hodně tmavý med přitom v okolí jen řepka, kaštan, lucen (vojtěška) a les.
Má někdo podobné zkušenosti nebo je to už medovice
děkuji za info

Kdysi jsem nakupoval cukr v 50 kilových pytlích v Zemědělském zásobování. Afinovaný cukr stál střelím 12 - 13 kg za kilo, bílý cukr takových 15 za kilo a kilovky cukru v obchodech tehdy takových 18 za kilo.
Jenže v Zemědělských zásobováních v okolí cukr přestali prodávat, z celostátní firmy se rozpadli a zbavili se skladů, staly se z nich prodejny pro chovatele a zemědělce. A já taky jsem přestal potřebovat stovky kilo cukru každý rok, stačí mně desítky ( letos to zase trochu stoupne ) a ty nejlépe získám z těch akci v supermarketech.

Co se týká levného balení, neznám dnešní situaci, ale obávám se, že 50 kilové pytle s cukrem patří víceméně minulosti. Dříve totiž, jak přijel kamión, naklusali 2 - 4 svalnatci, kamión s pytli vyložili a pytle na zádech odnesli někde do skladu. Tudíž zásobování 50 kilovými pytli bylo rychlé a flexibilní, stačilo ty lidi vzít do kabiny a mohlo se vykládat kdekoliv.
Dneska místo svalovců je tam sušinka s vysokozdvižným vozíkem. I jeden jediný 50kilový pytel nedonese, ale s vypětím sil ho navalí na paletu a tu s pytlem přiveze tím vysokozdvižným vozíkem.....
Ale stejně rychle může tím vysokozdvižným vozíkem dovézt nádobu či vak s tunou nebo dvěma tunami cukru....
Odhaduji, že 50 kilové pytle s cukrem jsou minulost a kdo je požaduje, připlatí si. Navíc když velkovčelař nebo včelařská prodejna prodává cukr na krmení, je to další článek a aby z toho něco měli, musí na každé kilo nějakou korunku ještě navíc přirazit.

Levný cukr tedy musí být nakupovaný bez zbytečných prostředníků buď přímo v cukrovaru nebo ve velkoskladě a v balení, které je ve velkoskladech obvyklé, za které není přirážka. Odhaduji, že by to mohl být ten jedno, dvou nebo více tunový vak s cukrem, který by se někde uložil pod střechu a tam pytloval do pytlů a pytle odvažovaly na decimálce......Nezjišťoval jsem ale konkrétní věci kolem toho......
Teoreticky je možnost levný cukr získat taky, když nějaká železná rezerva skladovaného cukru překročí povolenou dobu skladování a takový cukr, kterému jinak nic není je tak použitelný jen omezeně. Jenže dneska se tyhlety věci prakticky stoprocentně sledují počítači a mnohem dříve, než nějaká povolená doba skladování bude překročena, se cukr prodá právě jako zlevněný v nějaké akci.....

Také jsem slyšel, že tam, kam se pro med moc nechodí, jsou ceny kvůli podbízivosti velmi nízké. Ostatní je mimo zájem slušných včelařů. Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: elev
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Wednesday, June 23, 2010 9:15 AM
Subject: cena medu


Včera v jednom větším obchodě med květový smíšený,původ EU,cena za 950gr
69,90.Záměrně neuvádím kde kvůli chytrákům..............

F. Hazdra: "Ty kilovky jsou dobré. Kdo se má s padesátikilovými pytli tahat."
_________________________

To je taky pravda. Každá mince má prostě dvě strany - včelař s menším počtem včelstev a včelař vyššího věku je spokojen s kilovkami, a naopak včelař, který připravuje cukerný roztok pro hodně včelstev, toho kilovky mohou vážně dost zdržovat. Já jsem zatím s kilovkami taky spokojený (i když nepopírám, že za nižší nákupní cenu bych se byl ochoten srdnatě poprat i s těmi "padesátikilovkami" :o).

Ty kilovky jsou dobré. Kdo se má s padesátikilovými pytli tahat. To jsem si
vyzkoušl, když jsem cukr kupoval u podnikatele. Mě prozatím nákup většího
množství cukru pokladní v marketu vždy nějak vyřešila.
Haf
----- Original Message -----
From: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2010 11:29 AM
Subject: Re: cukr 9.90


> R. Polášek: "Cena cukru by se ale mohla srazit dolů, kdyby se nenakupoval
> v
> kilovém balení, ale třeba ve velkém balení, jak se cukr mohl koupit kdysi,
> ve velkoobjemovém balení. Třeba v pytlích po 50 kilech."
> ____________________
>
> Taky bych si to tak myslel, ale namísto toho se mi zdá být situace opačná
> (viz třeba nabízený cukr u Sedláčka:
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1204302383&cat=cuk
> r-a-potreby-pro-krmeni). Paradoxně pak cukr po kilovkách i mimo akce
> vychází levněji, než ve větším balení... Očekával bych, že by si člověk
> takto mohl v padesátikolvých baleních nechat přivézt tunu a dostal by se
> aspoň třeba někam ke 13Kč. Ale nezdá se mi, že by to takto fungovalo.
> Opravdu mi to připadá, že cukrovary dobře vědí, že včelaři stejně ten cukr
> nakoupit musí...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5221
> (20100623) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Zde je jeden základní problém: Vy se podobným jednáním snažíte získat neoprávněnou výhodu na trhu. Přičemž fungující tržní prostředí je v teoriích definováno důležitou zásadou: každý účastník tržní směny vstupuje do tohoto vztahu za předem známých podmínek, které jsou (a to je důležité) stejné pro všechny. Existuje vždy transparentní cenová nabídka a transparentní poptávka, obojí jako výsledek racionální kalkulace, které se v tržním prostředí setkávájí (a utvářejí cenu). Tneto prvek je tím, co nás odlišuje od různých "bazarů" v jiných částech světa, kde výsledná cena vzniká dohadováním a smlouváním. "
------------------------
teoreticky to tak být nemá, já vím, ale v praxi to tak funguje. A ne jen s cukrem. Logickým závěrem pak může být, že to co nazýváme trhem je ve skuteřnosti jen nějaký ten bazar bez pravidel.

PavelN: "...dnes to je normální obchodní jednání. Takhle funguje tržní hospodářství."
_____________________

Zde je jeden základní problém: Vy se podobným jednáním snažíte získat neoprávněnou výhodu na trhu. Přičemž fungující tržní prostředí je v teoriích definováno důležitou zásadou: každý účastník tržní směny vstupuje do tohoto vztahu za předem známých podmínek, které jsou (a to je důležité) stejné pro všechny. Existuje vždy transparentní cenová nabídka a transparentní poptávka, obojí jako výsledek racionální kalkulace, které se v tržním prostředí setkávájí (a utvářejí cenu). Tneto prvek je tím, co nás odlišuje od různých "bazarů" v jiných částech světa, kde výsledná cena vzniká dohadováním a smlouváním.
Problém tedy nastává nyní, kdy se člověk takto snaží obcházet předem nastavená pravidla obchodu (která je ovšem výrazně pokřivena již tím, že prodávající se paradoxně nesnaží prodat co nejvíce svého zboží a brání kupujícímu v nákupu, což teoreticky není možné), ovšem nikoli s majitelem dotyčného zboží (tedy s majitelem onoho obchodu, kterého by dotyčný včelař měl obdarovat, chce-li tedy získat onu výhodu. Přitom ale dobře ví, že majitel by tratil ve výsledku na dotovaném cukru mnohem více, než by od včelaře mohl získat za darované produkty), ale pouze s někým, kdo není vlastníkem toho cukru, ale je skrze něj nyní možno dobrat se výhody (který přitom nic netratí, stejně jako zákazník, ale pouze získává - ovšem na úkor vlastníka). Zde je to prkotina, ale pak to funguje v celé společnosti, stejně jako to fungovalo v nedostatkovém plánovaném hospodářství, v oblasti přidělování bytů, úřednických potvrzení atd. Normální stav to není, to mi nikdo nenamluví...

R. Polášek: "Cena cukru by se ale mohla srazit dolů, kdyby se nenakupoval v kilovém balení, ale třeba ve velkém balení, jak se cukr mohl koupit kdysi, ve velkoobjemovém balení. Třeba v pytlích po 50 kilech."
____________________

Taky bych si to tak myslel, ale namísto toho se mi zdá být situace opačná (viz třeba nabízený cukr u Sedláčka: http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1204302383&cat=cukr-a-potreby-pro-krmeni). Paradoxně pak cukr po kilovkách i mimo akce vychází levněji, než ve větším balení... Očekával bych, že by si člověk takto mohl v padesátikolvých baleních nechat přivézt tunu a dostal by se aspoň třeba někam ke 13Kč. Ale nezdá se mi, že by to takto fungovalo. Opravdu mi to připadá, že cukrovary dobře vědí, že včelaři stejně ten cukr nakoupit musí...

"Ano, nesmíte dodržovat pravidla, ale musíte korumpovat. To je taková milá praktická zásada, pro život jak dělaná... :o) A nejlepší je to hned doplnit, že jsou v téhle zemi všichni úplatní. Docela by mě pak zajímalo, jestli ten vedoucí směny do rána sedí u pokladny a projíždí ty desetikilovky na jednotlivé účty, nebo jak to řeší?"
------------------------------------------------
Korumpovat? ;-) :-),
Také jsem se dříve podobným praktikám podivoval, ale dnes to je normální obchodní jednání. Takhle funguje tržní hospodářství. Pokud se dokážu pro dodavatele udělat něčím zajímavý (odebrané množství, dohozený obchod, nějaký benefit navíc), hravě se dostávám pod původní ceny, nebo přes nějaké omezující podmínky. Jak si to dotčný pak zařídí, to je na něm. Mnohdy v tom mívá od firmy volnost.

Co se týká supermarketů, tak ono zlevňují cukr hlavně proto, aby nalákali zákazníky. Může být tak levnější než za kolik ho nakupují, protože to zpátky dostanou na maržích za něco ostatní, co přilákaní zákazníci nakoupí. V tom smyslu je jasné, že nákupy čistě jen velkého množství cukru bez nějakého jiného zboží je pro ně nevýhodné. Dokonce si dovedu představit, že jednotlivé nákupy na pokladně jsou archivovány v softwaru a že nadřízení kontrolují, kolik nákupů je takových, že je namarkovám jen cukr a žádné jiné zboží a že pokud je takových nákupů moc, konkrétní obchod a pokladní mohou být vedením obchodního řetězce potrestány.

Co se týká zajištění cukru funkcionáři Svazu, asi se nepovede dostat na tak výrazně nízkou cenu, jakou mají supermarkety. Buď s tím bude spousta práce zadarmo, stejně se nějaká nafta a za dopravu bude muset zaplatit, případně i za nějaké skladování a cukr bude pro včelaře stejně proti cukru v akcích drahý. Nebo pokud bude všechna práce placená, Svaz to nedokáže udělat levněji než profesionálové v těch marketech nebo profesionálové živící se obecně nákupem a prodejem zboží.

Cena cukru by se ale mohla srazit dolů, kdyby se nenakupoval v kilovém balení, ale třeba ve velkém balení, jak se cukr mohl koupit kdysi, ve velkoobjemovém balení. Třeba v pytlích po 50 kilech. Ale zase jen pokud se v takovém balení už cukr ve velkém balí. Napytlovat v lince 50 kilo cukru do jednoho pytle by mělo být znatelně levnější než nasáčkovat 50 sáčků po kilu a po 10 zavařit do fólie..... Nebo možná by bylo použitelné velké balení v násobcích 100 kil, které by se jednotlivým včelařům rozvažovalo do dovezených pytlů ???
Jako v místním družstvu sypou zrní do přinesených pytlů, když člověk za pronájem pole chce zrní pro drůbež a ne peníze.....
Všechno by se ale muselo předem zjistit a propočítat....

"Ano,potvrzuji J.B. že vysypání trubčic / asi záleží na tom,jak staré ty trubčice jsou,dožívají se vyššího věku nežli normální včely / je pitomost na entou,v minulosti jsem se taky o to několikrát snažil,ometl jsem je do trávy nejméně 50m daleko a stejně to odnesla vedlejší matka,buď vlevo či vpravo. Tak jsem od toho už dávno upustil,když máte více včel,tak to přijde samo,přirovnal bych to ke gajům,či lesbám,ti se také nedají napravit ať děláte co děláte,takže bez milosti vysířit a máte po starosti,ahoj..."

Když jsem vytřepával trubčice do trávy já, žádnou likvidaci matky jsem nezaznamenal. Teorie je taková, že pokud má úl dobře hlídané česno, tudíž spíš menší, trubčice se do něho buď nedostanou nebo skrz vícenásobné pokusy se do takových úlů dostat absolvují takový šok, že až se jim to povede, v cizím úlu se přestanou chovat jako trubčice. ( Nebo dostanou cejch cizích včel ve včelstvu, které mohou pro to včelstvo létat ven a donášet zásoby nebo třeba uvnitř čistit plást nebo strážit česno, ale do přímého kontaktu s matkou, aby ji mohly případně zlikvidovat, se nikdy už nedostanou. )
To odpovídá i poměrně spolehlivému způsobu nápravy trubcokladného včelstva, kdy se z úlu vyberou všechny plásty, vymetou všechny původní včely, úl se vyčistí, oškrábe zevnit, klidně i opálí, u nástavků vymění nástavky za jiné...., zavře se česno a do úlu hned k česnu se vloží životaschopný oddělek s matkou. Česno se pak otevře na šířku 1 včely, případně se ještě průchod do česna ztiží travou nebo klacíky a obsah trubcokladného úlu se potom vysype do trávy. Zalétané létavky trubcokladného včelstva potom se musí zpátky do úlu prodrat a v úlu najdou potom cizí včelstvo s cizí vůní, to má způsobit šok, kterým potom takové zalétané včely ztratí choutky zlikvidovat matku toho oddělku a začnou fungovat jen jako létavky toho oddělku. Tím ho posílí a urychlí jeho rozvoj.
Předpokládám, že pokud se vytřepané létavky z trubčic pokusí dostat do cizího včelstva a to včelstvo má široce otevřené nehlídané česno, přes které se dostanou napoprvé, tak tyto včely si zachovají choutky trubčic a pokusí se proniknout k matce toho včelstva a zabít ji.
Já jinak používám k řekněme konsolidaci trubcokladného včelstva plod. Mladý plod přidávám cca 1 rámek týdně, nejpozději při třetím rámku trubčice přestanou být trubčice a na plodu založí matečníky a z nich odchovají zdárně matku.

Je to ale o tom, že to trubcokladné včelstvo musí být tak silné, aby přežilo 2 - 3 týdny do doby, než narazí na plodu matečníky a potom další cca měsíc, než se plod nové matky začne líhnout. Jinak jsou investice v podobě plodu, času a případně i pokrmování vyhozeny oknem. Včelstvo je pak výhodnější rovnou vytřepat do trávy.
Víceméně to platí i pro předchozí případ přidání oddělku, původní trubčí včelstvo musí mít dostatek včel létavek, aby znatelně posílily oddělek, stejně nebo víc, než kolik létá létavek pro oddělek na původním místě. Většina původních létavek totiž za oddělkem do nového úlu nepůjde, takže pokud by mělo trubčí včelstvo znatelně méně létavek, vývoj oddělku se zpomalí a včelař je na tom potom hůře než kdyby s oddělkem nepohnul a trubčí včely zase jen vytřepal do trávy......

Fakt je ale, že zas tak moc velké zkušenosti s trubčími včelstvy nemám. Jen z toho, že občas, jednou za nějaké roky nějaké trubčí včelstvo v různém stupni rozvoje trubčic objevím....

Takže moje rada je zhodnotit sílu trubčic, jestlí stojí za to je napravovat a jestli vůbec ty trubcokladné včely v dostatečném počtu přežijí dobu, než se nová matka chytne a rozploduje ( co třeba využít slabý oddělek s nedávno vylíhlou kladoucí matkou, který by stejně mohl být snadno zničen už v červenci po ukončení snůšky loupeží? ).
A pokud stojí za to, tak napravovat, pokud ne, vytřepat do trávy , vyčistit úly, zpracovat plásty.....

Včera v jednom větším obchodě med květový smíšený,původ EU,cena za 950gr 69,90.Záměrně neuvádím kde kvůli chytrákům..............

http://www.novinky.cz/veda-skoly/203886-proc-slabne-bzukot-vcel-podle-studie-jde-o-soubeh-nepriznivych-okolnosti.html

A kdo vytumeloval naší včelu Předboj panové včelaři ?