Včelařská konference

>Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8 cm
>polystyrenu? V čem je problém?
Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS? Netestujeme
Smělého metodiku ošetřování značně odlišnou od typického nástavkového
ošetřování a tedy ani jeho úly. Nástavkový chov je používán pro jeho
převažující výhody nad nevýhodami. Pokus probíhá v běžném provozu, takže k
už existujícím nást. úlům se pro účel pokusu udělaly opačné varianty.

>A dále - na základně jakého vědeckého
> výpočtu byla zvolena právě šesticentimetrová síla stěny?
Nevycházelo se ze žádného vědeckého výpočtu. Nějaké zkušenosti s uteplenými
úly již přece existovaly, tak se zvolila silnější vrstva PS než dosud
(nejčastěji šlo o 2- 3 cm), aby se případný vliv uteplení mohl projevit.
Vycházet zde z pouhého fyzikálního výpočtu teplodržnosti nějaké stěny by
bylo zjednodušování celé složité otázky. Tak se k otázce uteplení
přistupovalio před asi 40-50 lety a k ničemu to nevedlo. Takže pokus byl
založen (volby síly PS) zcela prakticky. Už tak jsou ty nástavky široké a
nešikovné pro manipulaci a neskladné, další 4 cm na šířku by to ještě
zhoršily.

>Takže př. Smělý je asi naprostý amatér nebo včelařský ignorant,
>kterého za 30 let nenapadlo podávat se před krmením do úlů, kolik tam
>mají včely zásob, nebo si nevšiml, že sice zkrmil jen 12 kg cukru, ale
>v průběhu krmení se mu tam nějak záhadně objevilo dalších 10 kg. Takže
>on vlastně zimuje na 20 kg cukru a ani o tom neví...

To je nedorozumění. Měl jsem na mysli jarní snůšku: Některá včelstva pro
plodování spotřebovávají loňské zásoby, pokud je někde zjara snůška, tak k
odchovu plodu použijí přinášený med. Zde vznikají velké rozdíly v potřebě
zásob v úle - podle toho, kde včelaříme. Takže někde stačí zkrmit pro zimní
a budoucí jarní období stejně silným včelstvům 12 kg, jinde je to málo -
musí se dát víc.

K. Čermák

>Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
>výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
>už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?
>J. P. Baudiš

Ing. Smělý je určitě výtečný včelař a je chválihodné, že chce poradit i
druhým, jak se dopracovat k dobrým výsledkům. Ale dopouští se několika chyb
a nepřesností. Bohužel to může mnohé včelaře vést k chybám, protože ne každý
včelař má dostatek zkušeností a možností si vše ověřit, nemluvě o včelařích
začínajících. A pokud si to bude ověřovat, může ho to stát hodně času, úsilí
i peněz, které se nemusí vrátit. Protože jsem tím už dříve i já prošel,
pokouším se okolnosti vysvětlit, aby to mohlo být užitečné pro ostatní v
jejich rozhodování (sám pro sebe tyto otázky mám dávno vyřešeny).

Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů:
Vezměme si třeba jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní
spotřebě zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části
"Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec nijak
nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o prezentaci jeho názorů
(chybí tu důkazy) a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!
1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje, že doporučené množství zásob
(12 kg) naprosto dostačuje." Takto napsané to vyznívá jako zevšeobecnění,
správně by věta měla pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní
snůškou."
2. příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v PS
úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím - platí pro
dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha) stanovišť, kde v
březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru takovou, aby nahradily
spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží, poznáme na intenzívním přínosu
pylu), k tomu spotřebují zásoby z minulého roku.
3. příklad - bod 10) "... pokud má včelstvo méně než 4 kg zásob, pak prý
omezuje plodování. Nikdo to však nedokázal." To je zjednodušení zmíněného
jevu. Na příkladu 1 včelstva, dokonce oddělku, autor dokazuje svoje tvrzení.
Jediné včelstvo nedokazuje nic, takový důkaz je neseriózní, tím spíš, že jde
o komplikovanější tendenci. Navíc - oddělek se chová jinak než už vybudované
včelstvo (oddělek všechnu svoji energii používá ke svému růstu na řádné
včelstvo). Zmíněná hranice existuje, nemám k tomu přesná čísla - to by
potřebovalo rozsáhlé pokusy. Opírám se jen o víceleté zkušenosti z
ošetřování mnoha včelstev (okolo 150). Tato hranice není stejná pro každé
včelstvo a dokonce ani v průběhu sezony - více působí po slunovaratu než na
jaře v době rozvoje do síly. Navíc - tato hranice není ostrá. Může se
projevit pouze tehdy, když je v průběhu sezony málo snůškových dnů, což není
případ ing. Smělého - opět chyba v zobecnění jeho pozorování!
4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS úlů. ... "
Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování. Slovo "...bohužel..."
evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly nepoužívá, dělá velkou chybu a
připravuje se o vysoké výnosy medu. Tak jednoduché to přece není - viz
předchozí diskuse v konferenci. Též nálepkování zastánců určitých názorů
(nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně) odmítám. To nemá nic
společného s odborností - hledáním vhodných řešení.

Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to tak a ne
jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí. Ale taková zjednodušení mohou
snadno vést k chybám v praktickém včelaření a neúspěchu tam, kde jsou jiné
podmínky než má on.

K. Čermák

>Výše uvedený výrok "pouhých 12 včelstev" není úplně na místě. Jde nám
>přece o počet včelstev sledovaných po dobu jedné sezóny. Takže
>sledujete-li "pouhých 12 včelstev" po dobu 30 let, máte soubor
>výsledků sledování 360 včelstev.

Pokud nejde o řádný pokus, tedy s kontrolou v jiné variantě (srovnání) - aby
byl rozdíl jen v jednom vlivu - zde v úlové stěně, nedá se přesně zjistit,
jak velký
význam má pro vynikající výnosy p.Smělého teplodržnost úlových stěn.

K. Čermák

Další články Ing. Smělého v časopise Včelařství:
1966 - str. 113 - Ověřování úlů z polystyrénu v provozu
1969 - str. 178 - Metoda k určení medonosných včelstev
1971 - str. 219 - Jaké jsou příčiny nízkého výnosu medu
1980 - 209/9 a 236/10 - Jak lze podstatně zvýšit výnos medu
1984 - 249/11 - Výnos medu a rozloha plodu na jaře
1986 - 155/7 - Zkušenosti se silně uteplenými úly
1987 - 75/4 - Česnové napájení
1988 - 196/9 - Který úl a jaká rámková míra je nejlepší?
1994 - 82/4 - Na zkušené
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, November 24, 2003 6:44 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Re[5]: O včelařské ideologii

> Daly by zveřejnit odkazy na články. Pro nové se ty včelařství dají
vypujčit
> i ze svazové knihovny.

Zde jsou odkazy na některé články Ing. Smělého -

Silná včelstva při malé spotřebě cukru 178/8/1992
Základ snůšky - jarní med 102/5/1998
Rekordní výnos 142 kg medu ze včelstva v Praze6 38/2/2000
Několik praktických poznámek a rad k nástavkovému včelaření přítele Ing.
Smělého 86/4/2000
Vliv průměrné teploty v dubnu a v květnu, počtu nástavků a způsobu
včelaření
na výnos medu 246/11/2001
Průběh podzimního ošetření včelstev na varroázu v Praze6 43/2/2002
Jak předpovědět na jaře pořadí včelstev podle výnosu 77/04/2002
Jaký medný výnos můžeme letos očekávat? 175/8/2002
Červen - doba vrcholného rozvoje 139/6/2003
Některé omyly propagátora extenzivního včelaření 145/6/2003
Červenec - medobraní 167/7/2003

Krásně napsané od J. Kaly.

souhlasím.

Zdravím včelaře

umístil jsem oskenované články ing. Smělého na web konference. Předem
upozorňuji ctěného redaktora Včelařství, že články jsou zde jako
doprovod k mým konferenčním příspěvků a používám je jako časopisecké
výstřižky, což je dle autorského zákona formou citace, která nepodléhá
autorským právům.

Nevím, jestli jsou to všechny články ing. Smělého, nemám nyní možnost
přebírat všechny balíky s minulými ročníky Včelařství - snad někdy za
dlouhých zimních večerů... Oskenoval jsem jen ty články, které jsem
měl odloženy stranou, takže jsem je nemusel hledat.

Chybí tam ty nejposlednější, protože předpokládám, že poslední ročníky
Včelařství všichni už mají.

K článkům z 80tých let doplňuji malou historickou noticku - v těchto
dobách se ing. Smělý ve svých článcích zaměřil na polemiku především s
dvouprostorovým způsobem včelaření, což už dnes je spíše záležitost
minulosti. V oněch letech patřil ing. Smělý do skupinky včelařů, kteří
u nás propagovali nástavkový způsob včelaření, což už dnes je asi téma
mimo diskusi.

Články najdete na obvyklé stránce www.vcely.or.cz/files

Nestihl jsem všechny obrázky zkontrolovat. Kdyby něco nefungovalo,
dejte vědět.


J. P. B.

> Daly by zveřejnit odkazy na články. Pro nové se ty včelařství dají
vypujčit
> i ze svazové knihovny.

Zde jsou odkazy na některé články Ing. Smělého -

Silná včelstva při malé spotřebě cukru 178/8/1992
Základ snůšky - jarní med 102/5/1998
Rekordní výnos 142 kg medu ze včelstva v Praze6 38/2/2000
Několik praktických poznámek a rad k nástavkovému včelaření přítele Ing.
Smělého 86/4/2000
Vliv průměrné teploty v dubnu a v květnu, počtu nástavků a způsobu včelaření
na výnos medu 246/11/2001
Průběh podzimního ošetření včelstev na varroázu v Praze6 43/2/2002
Jak předpovědět na jaře pořadí včelstev podle výnosu 77/04/2002
Jaký medný výnos můžeme letos očekávat? 175/8/2002
Červen - doba vrcholného rozvoje 139/6/2003
Některé omyly propagátora extenzivního včelaření 145/6/2003
Červenec - medobraní 167/7/2003

<10 rámků Landstroth je 181,4 dm. Na strhaná záda tedy stejné jako plný
<nástavek 39x24, ale o dost nižší váha samotného nástavku. Nechají se unést
<i dva plné nástavky.

tenkostenny nastavok mozno vyrobit na hocaku mieru. Myslim ze Optimal je
toho svedkom uz vyse 20 rokov.

Matej

Plocha plástu 3/4 Landstroth je o málo menší než rámek 39x24. Plocha uváděného 37x30 je o hodně větší (7,06 a 9,80 dm). Plný medník se potom nedá srovnat. Mám vyzkoušeno.
10 rámků 3/4 Landstroth (medník) je 141,2 dm, 10 rámků 37x30 je 196 dm a 11 rámků 39x24 (dřívější úly)je 179 dm čisté plochy.
10 rámků Landstroth je 181,4 dm. Na strhaná záda tedy stejné jako plný nástavek 39x24, ale o dost nižší váha samotného nástavku. Nechají se unést i dva plné nástavky.
Nevím ale, proč se tolik dohadujete o úlech. Některé články jsou až agresivní. Sami zastánci těchto způsobů včelaření tak ideologicky nevystupují. Ať si každý včelaří v čem chce a jak chce. Pravda ale je, že uvádět velmi často přehnaně velké výnosy může poškodit všechny včelaře. Všechno by se mělo dělat s rozumem.
Tonda.



>>...asi ti zabudli povedat, ze Langstrothov nastavok plnĂ_ medu je rovnako
tazkĂ_ ako nastavok 37x30 / plocha plastu 3/4 Lanst. a ramiku 37x30 je
prakticky rovnaka /!

Matej

O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace

Nejprve uvádím plnou citaci ze stránky VÚVč v Zubří

http://web.quick.cz/pvzubri/ (tam je i srovnávací tabulka)


> Z výsledků je zřejmé, že ačkoliv byly výnosy medu v uteplených úlech
> většinou vyšší, rozdíl není velký. V r. 2003 bylo dokonce více medu
> v úlech jednostěnných. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro
> sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí
> z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po
> přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších
> nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a
> polystyrenovými úly, zatímco u těch slabších včelstev byl rozdíl
> větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy -
> uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho
> nepotřebují.

Nechávám nyní stranou otázku dalších parametrů pokusu, konstrukce těch
k pokusu použitých uteplených úlů (např. provedení podmetu, provedení
vnitřního povrchu stěn, víka, přítomnost či nepřítomnost očka v
nástavcích, apod.), způsob ošetřování atd.

Také nelze nyní probírat vliv nadmořské výšky (lze jen obecně
předpokládat, že čím vyšší nadmořská výška a čím slabší a časnější
snůška, tím výraznější efekt přinese úlová izolace pro zvýšení medného
výnosu a pro snížení spotřeby cukru).

Budu se níže věnovat jen úvahou nad naměřenými fakty (naměřenými tak
vědecky, že je uzná i Vojta, který jiný výzkum neuznává ;-)

1. Jestli je naměřený rozdíl ve výnosu ohodnocen jako "velký" či jako
malý resp. nevelký, je věcí interpretace. Přibližně lze říci, že pro
dané případy (uvedené v tabulce) šlo o zvýšení výnosu vlivem úlové
izolace o 10 procent! Již jsem dříve připomenul, jak se k tomu
výsledku vyjádřil ing. Kamler na přednášce v Praze. Uvedl, že v
zemědělské výrobě je zvýšení či snížení výnosů o 10 procent považováno
za velice významné! I já se k tomu přikláním.

Počítejte se mnou - mám-li výnos z úlu např. 40 kg, pak je rozdíl mezi
utepleným a neutepleným 4 kg. U čtyřiceti včelstev (střední včelař,
včelařící ze záliby nebo pro mírné zvýšení životní úrovně) to činí 160
kg. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale domnívám se, že by to mohlo mít
pro některé včelaře význam - mít nebo nemít 160 kg medu (při prodejní
ceně 1 kg za 80 kč, se sklenicí, etiketou atd. za 100 kč, je to
čistých 12.800 Kč navíc - jen za to, že mám na úlech nějakou izolaci,
- a to je výpočet podle výsledků výzkumu).

Tolik k první polovině citace.

2.) Ve druhé polovině se píše to, o čem v zásadě není sporu (a co jsem
zde v podstatě také už psal někdy minule):

a) u silných včelstev není rozdíl ve výnosu (osobně se domnívám, že
při jiné technologii ošetřování by i tady ten rozdíl mohl být, ale
pokus byl nastaven tak, že součástí jeho vstupních parametrů byl
stejný způsob ošetřování obou skupin včelstev, takže to musíme
respektovat).

Jenže, je zcela oprávněné vyvodit z tohoto faktu závěr: k tomu, aby
nebyl onen "žádný rozdíl" mezi včelstvy uteplenými a neuteplenými,
bylo nutno zazimovat silná včelstva a to implikuje předpoklad hojného
zakrmení před zimou. Tedy investice vložená do cukru na toto hojné
krmení je tou cenou, která musela být zaplacena za to, aby včelstva
neuteplená dala stejný výnos jako ta uteplená. Tj. aby se neutepleným
včelstvům zdvihl výnos o cca 10 procent.

Předpokládejme, že neuteplená včelstva byla zakrmena 20 kg cukru
(spíše však ještě více), kdežto uteplená (a zimovaná v menší síle)
byla zakrmena 10 kg cukru (celá otázka je složitější, protože v silně
uteplených nástavcích zbývá více medu ze snůšky a o to méně se pak
krmí, ale to nyní zanedbáme). Rozdíl v ceně cukru spotřebovaného na
zimní krmení při rozdílu 10 kg činí cca 180 Kč (při ceně cukru 18 kč
na 1 kg). Takže do každého neutepleného úlu musí včelař nasypat každý
rok nejméně 180 Kč, aby vykompenzoval chybějící izolaci. (To je u 40
včelstev 7.200 Kč - každý rok. Ta izolace stěn se tedy zaplatí asi za
rok či 2 roky. Za ty peníze, které nasype tenkonástavkový včelař
zbytečně do svých úlů, by je za dobu jejich životnosti mohl celé
pozlatit... Za 20 let je to 3600 Kč na jeden jediný úl (počtem úlů ať
si to vynásobí každý sám) - to je více než cena jednoho nebo dvou
nových úlů - to jsou zbytečně vynaložené peníze, které by mu ušetřila
tepelná izolace úlových stěn a které by mohl věnovat na pořízení
nových úlů. Izolace nám tedy přinejmenším zaplatí obnovu úlů.)

(A to nemluvím o ušetřené práci s taháním metráků cukru.)

b) Zbylá část citace z výzkumu:

> u těch slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce,
> ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním
> rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

dokládá už jen to, co bylo řečeno výše.

Jinými slovy: pokud by byl pokus veden tak, že by jeho vstupní
parametry byly nastaveny nikoliv dle požadavků včelstev v tenkostěnném
úle, nýbrž podle standardu včelochovu v silně uteplených nástavcích,
pak lze předpokládat, že by výsledky výzkumu byly daleko(!) výraznější
než nyní. Včelstva v uteplených úlech by dala svůj standardní výnos,
kdežto včelstva v neuteplená by za takových podmínek úplně propadla
nebo by dokonce na jaře pošla hladem!

A ještě něco naznačuje tato poslední věta ze zprávy výzkumníků.
Rozviňme předpoklad, že pokud se nějaké včelstvo v tenkostěnném úlu
nepovede zazimovat v co největší síle nebo přes zimu zeslábne, tak by
na jaře při srovnání s uteplenými včelstvy ve výnosu úplně propadlo
(musí se mu tedy věnovat speciální péče nebo ho spojit apod.), a
naproti tomu v izolovaných úlech se zazimovávají včelstva jen ve
střední síle. Pak je nabíledni, že se určitě tenkonástavkovému včelaři
nepodaří zazimovat v největší síle tak vysoké procento jeho včelstev,
jaké procento včelstev se podaří zazimovat včelaři s uteplenými
nástavky v síle střední - standardní pro tento způsob včelaření. To je
důležitý faktor pro tzv. vyrovnanost včelstev, která citelně usnadňuje
jejich ošetřování a obsluhu. (O této nevyrovnanosti včelstev v
tenkonástavkových úlech ostatně hovoří i citovaná zpráva z provedeného
výzkumu.)

Shrnuto z výzkumu VÚVč:

Aby bylo rentabilní chovat včelstva v tenkostěnných úlech, musejí se
zazimovávat silná (se vším co k tomu patří - zvláště s vysokou
spotřebou cukru) . I při tomto způsobu včelaření však ve výnosu
většinou zaostávají za včelstvy uteplenými a to o cca 10 procent.

Včelstva středně silná (z hlediska tenkostěnného včelařství: slabá)
nemají při chovu tenkých nástavcích žádnou šanci být srovnávána se
včelstvy v uteplených úlech (ve kterých se včelstva takovéto síly
běžně a rentabilně chovají - se všemi výhodami, které k tomu patří -
hlavně s nižší spotřebou cukru a lepším využitím časné snůšky).

---------------------------------------

Závěrem: není potřeba zpochybňovat možnost extenzivního způsobu chovu
včel v tenkostěnných úlech. Není to však (stejně jako všechny ostatní
metody) metoda univerzálně nejlepší. A je to jen jedna z variant, jak
je možno úspěšně a racionálně chovat včely. Mělo by se dostatečně
(poctivě) uvádět, že je to metoda extenzivní, která má kromě výhod
(podstatných hlavně pro velkovčelaře) i citelné nevýhody (citelné
hlavně pro malovčelaře). Nemělo by se tajit, že extenzivní metoda
připravuje malovčelaře buď o peníze na cukru nebo o med (v některých
podmínkách a okolnostech - o obojí).

Zdá se mi, že se na tyto skutečnosti v opojení nad evropskou a
světovou unifikací rádo zapomíná.



J. P. B.

Pro informaci: Vyšlo ukázkové číslo časopisu Moderní včelař. Objednal jsem si ho na www.modernivcelar.cz a dnes mi došlo zdarma poštou.

Daly by zveřejnit odkazy na články. Pro nové se ty včelařství dají vypujčit
i ze svazové knihovny.

Mě konkrétně ale na jeho článcích irituje jistá arogance s níž hodnotí jiné
zkušenosti předních našich i světových odborníků . Je fakt, že je článek ve
kterém uvádí, že je ta metoda vhodná pro malovčelaře. Ale ve stejném čísle
včelařství napadá velice arogantní větou výsledky jiných výzkumů...
Tohle prostě obdorníci nedělají. Ož z tohoto důvodu se mi jeho přístup zdá
pochybný. Ze mně si stylem jeho článků udělal nepřítele.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2003 12:02 PM
Subject: Re[5]: O včelařské ideologii



>>Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly >uteplené těmi 8 cm
>>polystyrenu? V čem je problém?

> To mi taky vrtá hlavou.

> Tak se ptám: Nevíte někdo, kde se dočíst více o
> konkrétních postupech ing.Smělého, a kde je popis technologie výroby jeho
> úlů?

Svého času zasílal ing. Smělý oxeroxované plánky s postupem stavby
úlu. Myslím, že by mělo stačit napsat mu na jeho adresu a přiložit
známku na odpověď.

Co se týče metodiky včelaření. Ta byla postupně uveřejněna ve
Včelařství. Uvažoval jsem naskenovat jeho články a dát je do
konference. Ale bojím se žaloby za strany vydavatele Včelařství. Tak
si to musí každý, kdo má zájem, posbírat ve Včelařstvích od roku 1985
sám.


> aby potvrdili "Ano, zkusili jsme to a funguje to přesně
> tak, jak píše".

Jeden z lidí, kteří to zkusili, jsem byl i já. Bohužel jsem se tenkrát
neřídil metodikou ing. Smělého, ale "inovoval" jsem a vytvořil jsem
poněkud jiný úl - ale princip byl zachován - nástavkový úl s 8 cm PS.
Včelařil jsem tenkrát v mrazové kotlině (jinde jsem neměl možnost) v
Šárce u Prahy. Jakkoliv to může vypadat slibně, tak v praxi jsem tam
měl za rok jedinou snůšku: pampelišky a ovocné stromy a pak první tři
dny květu akátu (pak všechny roky, co jsem tam včelařil, přišli
"ledoví muži" a akátová snůška ještě než vlastně pořádně začala, tak
skončila). Měl jsem tenkrát na zahradě sbírku všech možných úlů, jaké
si lze představit (ovšem bez Langstrothu) - univerzály a jiné
dvouprostorové úly, jejichž jméno ani neznám, nástavkové palubkové
(2cm PS) a tenkostěnné nástavkové (zrovna se začaly vyrábět). V těch
mých drastických snůškových podmínkách jsem vytáčel nějaký med pouze z
úlů s 8 cm PS. Z ostatních úlu jsem nikdy nedostal nic (nebo skoro
nic) (co tam přinesly, to jsem jim musel nechat k přežití).

> Taky mě není jasné, proč říká, že by ta jeho metoda nebyla vhodná do
> velkochovu, když by se pro stejný výnos mohl snížit 3-5x počet včelstev.
> Kvůli kočovným vozům?

To je právě ten rozdíl mezi extenzivním a intenzivním včelařením. Pro
velkochov není vhodná intenzivní metoda, protože je velice pracná
(velké množství času vynaloženého na obsluhu každého včelstva). Touto
metodou nelze obsluhovat velké množství včelstev, protože se prostě
nedá stačit. Velkovčelař potřebuje extenzivní včelochov.




J. P. Baudiš

> Takže mě osobně spíš zaujaly ty extenzívní metody ikdyž jsem
> malovčelař.

Ano, proč ne? I malovčelař se přece může rozhodnout pro extenzivní
metodu. Jde jen o to, aby měl dost informací k tomu, aby si mohl
kvalifikované vybrat a nevnucovala se všem jen extenzivní metoda - jen
kvůli tomu, že je spojena s typem úlů, které prý mají být "evropskou
budoucností". Toť vše, oč běží.


> Na zahradě je i tak spousta práce, než aby se člověk točil jen kolem včel.
> Pokud vím, tak je pan Ing.Smělý důchodce --- jeho metody jsou pro mě a
> zřejmě pro 80% z nás neduplikovatelné.

No, určitě nebyl důchodce před 30 lety a z nějakých jeho poznámek si
tak uvědomuji, že nebyl důchodcem ani v druhé polovině 80. let, kdy
jsem chodil na jeho přednášky.

Tak pracná ta jeho metoda zase není. Kdo má včely u domu, tak mezi 10
a 20 včelstvy musí zvládnout ošetřovat (i intenzivně) bez zvláštních
problémů.


> Jak dlouho panu Ing.Smělému vydrží nástavek (mechanicky),

Myslím, že má stále původní nástavky staré už těch 20-30 let.


> a jak se
> dosloužilého nástavku zbaví. Myslím ekologicky zbaví!

Už se to tady v konferenci kdysi probíralo. Nějaký chemik sem psal, že
spalováním současného PS vzniká jen CO2 a voda.



> Taky jsem koukal na jednu věc. Polystyren je neprodyšný. Přitom nemá očka a
> neuvádí žádnou zkušenost s plastnivěním rámků. To mi přijde dost divné.


8 cm PS způsobí, že vnitřní stěna úlu je úplně tepelně oddělena od
vnějšího prostředí, takže má stejnou teplotu jako vnitřek úlu a tudíž
na ní nekondenzuje voda. To má své výhody i nevýhody.

Větrání úlu se řeší prodyšným víkem (polystyrenové kuličky nebo drť).




J. P. Baudiš

>> "XY" verzí uteplených i neuteplených nástavků a ty samozřejmě na sebe
>> nepasujou.


Modifikace naší rámkové míry se objevily ještě před nástupem
nástavkových úlů. Např. pro kočovné vozy byla vyvinuta nějaká
modifikace.

A to nemluvím o vynalézání nových rámkových měr, které u nás asi i
nadále aktuální. Tady není Amerika s její snůškovou hojností. U nás se
včelaří tam, kde má včelař zahrádku nebo domek. A zdejší příroda umí
být skoupá na snůškové zdroje (zvláště není-li medovice). Bydlí-li
včelař ve slabších snůškových podmínkách, pak brzy přijde na to, že
nemá smysl plýtvat medem a cukrem na široké rámky Langstrothu, a udělá
si dobře uteplené nástavky na rámkovou šířku např. 30 cm. Zazimuje si
s minimálními náklady na cukr slabá včelstva, která mají díky dobré
tepelné pohodě v maličkém utepleném nástavku na jaře explozivní rozvoj
a skvěle využijí tu malou jarní snůšku, která tam je, úl naroste třeba
na pět nástavků. Kdežto obr v Langstrothu by spotřeboval to malou
snůšku jen pro svůj rozvoj a na včelaře by už nic nezbylo.

Jestli se nepletu tak dr. Ptáček (vynálezce Optimalu) psával tady v
konferenci, že tak chová nějaká včelstva.

-------------------------

Langstroth byl založen na předpokladu snůškové hojnosti a možnosti
hojného plýtvání zásobami na vytápění úlu na rozvoj včelstva.
Ostatně, v USA se nezřídka zimuje nikoliv na drahé cukru, ale na
donesených zásobách.

A ještě k tomu: L. byl navržen na Vlašskou včelu, která není ani
zdaleka tak spořivá jako Kraňka - tj. byl navržen pro včelu, která
stejně neumí šetřit, ale proploduje, co se dá. Naše Kraňka však šetřit
dokáže, tak proč jí to neumožnit?



J. P. Baudiš

Až budu v důchodu a budu mít barák hned u včelnice,
takže budu moct koukat do česen každý den, a budu moc odtočit
zásoby každý týden a motivovat včely k další snůšce, tak by se to zřejmě
porovnat dalo!
-> v případě, že těch úlů budu mít pár a budu to stihat.
Zatím ale koukám, abych to zvládl i při práci a i v důchodu chci mít víc
zálib než jen koukat do česen.
Takže mě osobně spíš zaujaly ty extenzívní metody ikdyž jsem malovčelař.
Na zahradě je i tak spousta práce, než aby se člověk točil jen kolem včel.
Pokud vím, tak je pan Ing.Smělý důchodce --- jeho metody jsou pro mě a
zřejmě pro 80% z nás neduplikovatelné.
To by byla možná též zajímavá statistika, kolik lidí se může
každý den ráno,večer točit kolem včel. A kolik lidí by skutečně dokázalo
duplikovat Smělého technologii.
Jak dlouho panu Ing.Smělému vydrží nástavek (mechanicky), a jak se
dosloužilého nástavku zbaví. Myslím ekologicky zbaví!
Kolik včelstev obsluhuje...Kolik času celkově SKUTEČNĚ věnuje jednomu
včelstvu.
A tím nëmyslím jen skutečnou práci s jednotlivým včelstvem, ale celkovou
práci na včelnici.
Pak by snad člověk mohl rozhodnout, jestli se tím zabývat, nebo ne.

Taky jsem koukal na jednu věc. Polystyren je neprodyšný. Přitom nemá očka a
neuvádí žádnou zkušenost s plastnivěním rámků. To mi přijde dost divné.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2003 7:39 AM
Subject: Re: Re[3]: O včelařské ideologii


> >Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly >uteplené těmi 8 cm
> >polystyrenu? V čem je problém?
>
> To mi taky vrtá hlavou. Tak se ptám: Nevíte někdo, kde se dočíst více o
> konkrétních postupech ing.Smělého, a kde je popis technologie výroby jeho
> úlů? Zkusím si takové 2 úly udělat a místo planého mudrování to vyzkoušet
> sám. (zkoušel jsem účinky pyramidy, tak zkusím i 8 cm polystyren)
> Zdejší diskuze a zvědavost mě dala chuť to zkusit. Nic mě příliš
neomezuje,
> jen má lenost. Zkoušel jste to někdo podle jeho rad, nebo je to tady jen
> diskuze nad nějakými jeho články?
> Papír totiž snese všechno, a zaráží mě, že jediný důkaz báječných výsledků
> př.Smělého je jen on sám a obdivovatelé jeho teorie, bez jejich vlastních
> nezávislých důkazů, aby potvrdili "Ano, zkusili jsme to a funguje to
přesně
> tak, jak píše".
> Taky mě není jasné, proč říká, že by ta jeho metoda nebyla vhodná do
> velkochovu, když by se pro stejný výnos mohl snížit 3-5x počet včelstev.
> Kvůli kočovným vozům?

> Je zajímavé, že znám mnoho včelařů, co si je sama " podomácku "
> vyrábí a pokud vím, rozměry dodržují maximálně.

Zatím... :-)



>>Jak jsem psal výše. Zde v konferenci někteří zmiňovaní slavní výrobci
>>úlů podle mé osobní zkušenosti nedodržují standard míry 39*24 i když
>>je dán publikací VÚVč. Jestli nedodržují normu jedné míry, nebudou
>>časem asi dodržovat ani normu jiné míry.

> Publikace ??!! A to je tam všech "XY" modifikací přesně rozkresleno ??

>>Je určitý rozdíl mezi cenou polystyrenu a cenou dřeva. Navíc, odřezků
>>polysterenu není tabule moc a ty odřezky, které vzniknou, lze bylo lze
>>dobře použít na polystyrenovou drť do průdyšného víka.

Publikace se jmenuje Nástavkové včelařství (snad si to správně
pamatuji) a je tam plánek vzorového nástavku, který doporučuje VÚVč
pro české podmínky (palubky z obou stran, 2 cm PS) - včetně základních
rozměrů a hlavně přesných rozměrů rámku.

Bohužel, výrobci to nedodržují a vyrábějí si své modifikace (když jsem
to jednomu výrobci reklamoval a připomněl mu tuto publikaci odborníků
VÚVč, tak mi odpověděl: "Nelze vycházet z jedné publikace."

J. P. Baudiš

>>Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly >uteplené těmi 8 cm
>>polystyrenu? V čem je problém?

> To mi taky vrtá hlavou.

> Tak se ptám: Nevíte někdo, kde se dočíst více o
> konkrétních postupech ing.Smělého, a kde je popis technologie výroby jeho
> úlů?

Svého času zasílal ing. Smělý oxeroxované plánky s postupem stavby
úlu. Myslím, že by mělo stačit napsat mu na jeho adresu a přiložit
známku na odpověď.

Co se týče metodiky včelaření. Ta byla postupně uveřejněna ve
Včelařství. Uvažoval jsem naskenovat jeho články a dát je do
konference. Ale bojím se žaloby za strany vydavatele Včelařství. Tak
si to musí každý, kdo má zájem, posbírat ve Včelařstvích od roku 1985
sám.


> aby potvrdili "Ano, zkusili jsme to a funguje to přesně
> tak, jak píše".

Jeden z lidí, kteří to zkusili, jsem byl i já. Bohužel jsem se tenkrát
neřídil metodikou ing. Smělého, ale "inovoval" jsem a vytvořil jsem
poněkud jiný úl - ale princip byl zachován - nástavkový úl s 8 cm PS.
Včelařil jsem tenkrát v mrazové kotlině (jinde jsem neměl možnost) v
Šárce u Prahy. Jakkoliv to může vypadat slibně, tak v praxi jsem tam
měl za rok jedinou snůšku: pampelišky a ovocné stromy a pak první tři
dny květu akátu (pak všechny roky, co jsem tam včelařil, přišli
"ledoví muži" a akátová snůška ještě než vlastně pořádně začala, tak
skončila). Měl jsem tenkrát na zahradě sbírku všech možných úlů, jaké
si lze představit (ovšem bez Langstrothu) - univerzály a jiné
dvouprostorové úly, jejichž jméno ani neznám, nástavkové palubkové
(2cm PS) a tenkostěnné nástavkové (zrovna se začaly vyrábět). V těch
mých drastických snůškových podmínkách jsem vytáčel nějaký med pouze z
úlů s 8 cm PS. Z ostatních úlu jsem nikdy nedostal nic (nebo skoro
nic) (co tam přinesly, to jsem jim musel nechat k přežití).

> Taky mě není jasné, proč říká, že by ta jeho metoda nebyla vhodná do
> velkochovu, když by se pro stejný výnos mohl snížit 3-5x počet včelstev.
> Kvůli kočovným vozům?

To je právě ten rozdíl mezi extenzivním a intenzivním včelařením. Pro
velkochov není vhodná intenzivní metoda, protože je velice pracná
(velké množství času vynaloženého na obsluhu každého včelstva). Touto
metodou nelze obsluhovat velké množství včelstev, protože se prostě
nedá stačit. Velkovčelař potřebuje extenzivní včelochov.




J. P. Baudiš

Stovku plastových bych docela rád koupil i já za cenu jednoho dřevěného....
Jen jsem ještě nedošel na toho levného výrobce :-). To o se dováží přes
Polsko
mi nepřipadá o moc levnější, jako dřevěný nástavek a to je stále v těch
intencích o kterých mluvím.
Obchod to nepustí na tu levnou hranici.

Za druhé by v tom případě musel být takový umělý nástavek natolik levný,
aby mi uhradil i náklady s likvidací. Myslím, že každý včelař je i ekolog a
v tom případě
je taková včelnice řekněme o 200 včelstvech dost velký ekologický problém.
Nedej bože, že by uhodila choroba jako mor včelího plodu.
A co s nimi když doslouží? Je jen otázkou času, že bude nějaké nařízení,
že se bude muset prokázat ekologická likvidace čehokoli. Nakonec bychom o to
měli sami usilovat.
A ekologicky zlikvidovat nástavky bude asi dost drahé.
Takže si myslím, že by měli být včelaři ti poslední, kdo by si do provozu
měli zavádět taková kvanta umělé hmoty.

Navíc je třeba nástavky desinfikovat a jelikož je to nejjednodušší ožehnout
tak to vytváří další problém.

Tudíž podle mého není plast zrovna moc ideální varianta!
Zajímalo by mě, jestli si nějaký velkovčelař vybavil nějak ve velkém
včelnici plastovými nástavky!

Hezký den!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 1:22 PM
Subject: Re: Re[2]: Langstroth


>
> Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
> nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
> par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.
>
> \vov
>
>
>
>

...asi ti zabudli povedat, ze Langstrothov nastavok plnĂ˝ medu je rovnako
tazkĂ˝ ako nastavok 37x30 / plocha plastu 3/4 Lanst. a ramiku 37x30 je
prakticky rovnaka /!

Matej




"R.©imko"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list
an> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
23.11.2003 Thema: Re: Langstroth
05:28
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






¨Zdravím
Úl Langstroth bych tak vehementně neodsuzoval. Protože jsem v něm zatím
nevčelařil. A opravdu je velmi rozšířený. Kdyby byl tak špatný, asi by od
něj včelaři upustili. A co se týká váhy nástevku, včelařím v nástavkových
úlech s mírou 37*30. Nástavky mám celkem lehké, ale když je plný medu, tak
se s ním nadřu. Jsem rád za každé ušetřené kilo váhy.

AĹĄ to bzuÄŤĂ­

> "XY" verzí uteplených i neuteplených nástavků a ty samozřejmě na sebe
> nepasujou.

Podle logiky že užší rámek izolaci spíš potřebuje a širší až tolik ne je
možné aby na sebe pasovali nástavky na rámky užší-uteplené s nástavky na
rámky širší-neuteplenými

pasovat musí hlavně vnější rozměr a vychází to dobře, buď:

'středně' uteplený 11x39
(vnitř. světlost nástavku 405 + 2 x stěna 40 = 485 vnější)

na neuteplený 11x42
(vnitř. světlost nástavku 435 + 2 x stěna 25 = 485 vnější)

nebo:

'středně' uteplený 11x42
(vnitř. světlost nástavku 435 + 2 x stěna 40 = 515 vnější)

na neuteplený 12x448
(vnitř. světlost nástavku 465 + 2 x stěna 25 = 515 vnější)

Honza

>.......K názotu,že dřevěné úly nemají odřezy pokud si koupíme vhodné
přízazy asi
>neobstojí,přotože odpad vznikne 1) hned při výrobě přířezů a 2)při výrobě
>úlů.

Ale obstojí. Netvrdil jse, že ale není žádný odpad, ale o odpadu z
hoblovačky jsem psal dříve. Okrajový odřezy z prken slepím, protáhnu
protahovačkou a mám další desku třeba pro dno a někdy třeba i pro další
nástavek. O tom tu řeč taky nebyla.

>Tedy 2*.Při výrobě přímo pro danný účel se průřez může snížit,ale co je
>hlavní,při koupi přířezů už první průřez musíme zaplatit v ceně.O tom tu
>řeč nebyla.Takže žádné šetření,naopak při výrobě doma nám odpad zůstane na
>topení.

Jaký průřez musíme zaplatit, tomu nerozumím ???

>To jen do té doby, než by se Langstroth u nás opravdu rozšířil a
>včelaři jej sami začali hromadně vyrábět podomácku. Pak se uplatní
>jev, že si každý tu míru nějak upraví, během několika málo generací se
>to zafixuje. Míra 39*24 prošla tím samým vývojem. I přesto, že VÚVč
>vydal nedávno doporučené rozměry rámku a nástavku pro míru 39*24,
>výrobci to nedodržují.

Je zajímavé, že znám mnoho včelařů, co si je sama " podomácku " vyrábí a
pokud vím, rozměry dodržují maximálně. V tom byl p.Boháč neoblomný a dobře
věděl, proč maximálně trval na dodržování rozměrů.
No pokud se bude vyrábět Langstroth tak, jak je, neuteplený na 10 rámků,
tak k úpravám podle mne nedojde. To že míra 39*24 má tolik modifikací
souvisí asi s tím, že můžu na míru 39*24 dostat ( beru jenom nástavkový úly
) "XY" verzí uteplených i neuteplených nástavků a ty samozřejmě na sebe
nepasujou.
Zatímco, pokud se Langstroth vyrábí i v ostatních zemích na stejné rozměry,
tak když si ho někdo tady podomácku upraví, je to jeho problém. Nevidím ale
důvod. Od začátku je zde snaha prosazování jednotných rozměrů, neuteplené
stěny a na to aby někdo laboroval s více, nebo méně rámky v nástavku, tak
na to jsou tu jiné úly. Takže budu-li chtít přejít na Langstroth,
samozřejmě se budu držet těchto rozměrů.

>Přesné dodržování rozměrů se dá zajistit pravděpodobně jen tam, kde je
>dost vysoká životní úroveň na to, aby si včelaři kupovali úly z
>velkovýroby. Velkovýrobce udržuje unifikované rozměry.

Přijde Vám cena okolo 1600,- za úl od ..... jako ohromná cena za úl ?? Mně
tedy ne.
Srovnání s polystyrenovými, nebo uteplenými, no nevím, nevím :-)))

>Jak jsem psal výše. Zde v konferenci někteří zmiňovaní slavní výrobci
>úlů podle mé osobní zkušenosti nedodržují standard míry 39*24 i když
>je dán publikací VÚVč. Jestli nedodržují normu jedné míry, nebudou
>časem asi dodržovat ani normu jiné míry.

Publikace ??!! A to je tam všech "XY" modifikací přesně rozkresleno ??

>Je určitý rozdíl mezi cenou polystyrenu a cenou dřeva. Navíc, odřezků
>polysterenu není tabule moc a ty odřezky, které vzniknou, lze bylo lze
>dobře použít na polystyrenovou drť do průdyšného víka.

Lepší mulč, než hobliny z protahovačky, do zahrady si neumím představit :
-)))))))

Petr Strejček
http://www.lansgtroth.wz.cz

>Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly >uteplené těmi 8 cm
>polystyrenu? V čem je problém?

To mi taky vrtá hlavou. Tak se ptám: Nevíte někdo, kde se dočíst více o konkrétních postupech ing.Smělého, a kde je popis technologie výroby jeho úlů? Zkusím si takové 2 úly udělat a místo planého mudrování to vyzkoušet sám. (zkoušel jsem účinky pyramidy, tak zkusím i 8 cm polystyren)
Zdejší diskuze a zvědavost mě dala chuť to zkusit. Nic mě příliš neomezuje, jen má lenost. Zkoušel jste to někdo podle jeho rad, nebo je to tady jen diskuze nad nějakými jeho články?
Papír totiž snese všechno, a zaráží mě, že jediný důkaz báječných výsledků př.Smělého je jen on sám a obdivovatelé jeho teorie, bez jejich vlastních nezávislých důkazů, aby potvrdili "Ano, zkusili jsme to a funguje to přesně tak, jak píše".
Taky mě není jasné, proč říká, že by ta jeho metoda nebyla vhodná do velkochovu, když by se pro stejný výnos mohl snížit 3-5x počet včelstev. Kvůli kočovným vozům?

Nevadí mi používat nevědecké methody,když po vyskoušení mi něco přinesou.Někdy taková věta mi leží v hlavě třeba několik roků,než přijdu nato,že zas tak absurdní nebyla.Jednu nabízím.V překladech se jeden Američan zmiňoval o potřebě tepla na dobu uzrávání a násl.zavíčkování medu.Uváděl,že včely dokážou při dostatečné teplotě odpařit med za 3,5 - 4 dny.Podle mě, mohly včely v příhodné době nanést medník za 3-4 dny a dalších 7 - 9 dnů potřebovaly na odpaření a zavíčkování.Mám 2 budečáky s nástavky na 11 rámků z lamina ze starého peřiňáku 1,8cm síla.Po vytočení v jednom dnu jsem jeden budečák obložil PS 6cm a na víko také z lamina jsem dal rovněž PS a ještě 2 filce.Oba medníky pod nástavky byly plné medu,a včelstva stejně silná.Podobně jsem dal PS také na 2 budečáky.V nezatepleném nástavku byl med zavíčkován za 12 dnů jako obvykle a v zatepleném za 7 dnů.Podobné to bylo i u budečáků.Samozřejmě pokus neprůkazný,ale už o něčem podobném někdo mluvil předemnou a já jsem to jen skusil.Dnes ale vím,určitě,že srovnatelný pokus, který bych považoval za průkazný,by musel porovnávat ,stejné úly, stejné místo,stejnou technologii a k tomu porovnávat úly nezateplené,úly částečně zateplené a úly hodně zateolené.Ideologie můž být různá.
K názotu,že dřevěné úly nemají odřezy pokud si koupíme vhodné přízazy asi neobstojí,přotože odpad vznikne 1) hned při výrobě přířezů a 2)při výrobě úlů.Tedy 2*.Při výrobě přímo pro danný účel se průřez může snížit,ale co je hlavní,při koupi přířezů už první průřez musíme zaplatit v ceně.O tom tu řeč nebyla.Takže žádné šetření,naopak při výrobě doma nám odpad zůstane na topení.

Hodně úspěchů všem přeje V Banýr.

Často bohužel mívám pocit, že většina autorů publikovaných textů nedokáže o
mnoho víc, než kategoricky předkládat jediná a tzv. správná hotová řešení.
Doba více fandí těm, kteří hodnotová měřítka ( nejen ve včelařství )
bezvýhradně posunuli k totalitě zase jediné pravdy - tentokrát jménem zisk.
A to bohužel tak, že to cíleně deformuje svobodu rozhodování i u těch
včelařů, kteří jako by v návaznosti na dědictví dob minulých jsou náchylní
bezmyšlenkovitě přebírat vše, co je publikováno. Málo pozorný, nebo
začínající včelař pak ve svém rozhodování může mít zmatek.

Snažím se porozumnět včelstvům na třech stanovištích.
Měl jsem kdysi naivní představu, že musí existovat nějaký úl a k němu
stručný, snadno pochopitelný návod, jak to zvádnout k všeobecné spokojenosti
( mého zdraví, peněženky, zdraví včel, technických možností, stanoviště,
aktuálních zdrojů snůšky ....).
Současně s tím hltavě sleduji vše, co se ve včelařství děje. A to co mne
zaujme, nebo nabízí řešení mých problémů ověřuji vlastní zkušeností.

Všechno to úsilí mne dovedlo k opatrnému a nekategorickému vyjádření se k
problematice:

1.Kategorická i emotivní sdělení beru jako zdroj možných Informací a proto
děkuji všem, kteří mé poznání posunují o krůčky dopředu, byť se dopustili
dílčích chyb.
2.Kdo hledá pravdu u jiných, nakonec ji nalezne u sebe ( z cihel cizích
zkušeností stavím vlastní dům ).
3.Směšovat intenzivní a extenzivní způsob včelaření je jako porovnávat
sportovní ferari s autobusem ( přičemž zastánci ani jednoho z vehiklů asi
nelžou. Vážnější neshoda by byla mezi aviatiky a námořníky )
4.Pokud včelař není schopen ovládat v konkrétním úlu genetické vlohy
včelstva v návaznosti na správný odhad možností snůšky měl by se smířit s
nemaximálním výsledkem ( nižším, než dosažitelným ).
5.Včelstvo je živý tvor, který mluví jazykem přírody - ne každý umí, nebo se
snaží rozumět jejich řeči.
6.Včelaři z různých míst mohou mít zcela rozdílné zkušenosti na stejnou věc.
7.Teplo je jedna z podstatných podmínek života na Zemi. Lze ho vyrobit i
využít mnoha způsoby.
8.Včely nenosí pětikoruny z nadnárodní banky, ale nektar a pyl z okolní
přírody.
9.Lidé, včely, pětikoruny i autobusy by se měly na tuhle Zemi vejít
10. Každý hledá cesty, jak najít sluncem osvětlené místo.

Promiňte, jen mi to tak neuspořádaně upadlo od úst na klávesnici.
pepa.kala/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Prosím Vás,podle mého názoru není nutné někomu vnucovat ani úl,ani technologii.Dobrá věc se prosadí sama.Je veliký rozdíl mít velké výnosy při malém počtu včelstev a je dost ošidné bez vyzkoušení aplikovat použitou metodu ve větším rozsahu.Včelařina byla mojí celoživotní obživou.Nedovolil jsem si nikdy zesměšňovat ani používanou metodu,ani dosahované nízké výnosy.Mohou být zapříčiněny stanovištěm,požívanou metodou,obhospodařovanou včelou,ale i osobou včelaře.Kdo se chce poučit,jistě si najde příklady hodné následování.
Děkuji za pozornost.

Víte kolik stojí v nákladech materiálu, energie a práce a) rtěnka, b) krém na pleť , c) prášek na praní?

a) 7 kč
b) 20 kč
c) 30 kč

Vaše konstatování je globální problém - Felicie stála 87 tisíc a prodej ní cena --- znáte sám.

Ten zbytek 33 až 60 % reklama,
zbytek studie, vývoj, schvalování, rabaty prodeje, atd.... a zisk.

Zkrátka bych to neviděl jako
pastový med za 480 Kč,
ale jako 480 Kč za pastový med.

Mirek

V Brně a okolí jsou Langstrothy k nahlédnutí u nás - tj. v Bučovicích - natřené, nenatřené, v provozu atd.... pak se může objednat - vše vejmutovka........
Sleduji pozorně diskuzi ohledně úlů, uteplení, Langstrothu atd... a myslím si po že se vede zbytečně a ze zcela jiného pohledu a že se zbytečně předkládá co ten či onen řekl napsal atd....

Nevím, zda by zde na konferenci celý můj článek trošku rozuzlující někdo přečetl celý, a tak jej ponechám dozrát, doplním jej a bude po vánocích k nahlédnutí na mojich www stránkách.

Stručně ale řečeno - zastávám racionální přístup k ošetřování, k typu úlu, rámku a vůbec všemu. Což také u nás můžete vidět. Mám srovnání 39x24 42x17 Langstroth ... za několik let cca 3 roky - medný výnos atd.... uteplenost ... a všeho jsem zanechal = je to zbytečné plýtvání času.

Rozhodující je 1. snůška, 2. ošetřování, ...

Zatím se mějte a pište dál své názory - já je respektuji.

Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

Václav Tomeš napsal(a):
> Dostal se mi do rukou starší třírámkový medomet.Plášť je smaltovaný,ale koš na rámečky je částečně zoxidovaný.Chtěl bych se zeptat jak by se to dalo zrenovovat?Případně, zda má někdo nějakou zkušenost,jakou použít barvu, aby se pak neloupala a nepadala do medu. Děkuji Vašek

Bude to trochu problém, nejlepší je skutečně asi už zmíněný eprosin, má
i částečně tixotropní vlastnosti, takže nestéká, doporučuju spíše
neředit a nanášet nějakou stěrkou, výborné jsou použité kreditní nebo
telefonní karty, mají tu správnou pružnost. Pokud je buben oprýskaný jen
místně, opravil bych jen oprýskaná místa.

Koš bude asi lepší koupit nový, pokud je cínovaný, je prakticky
neopravitelný. Už to bylo uvedeno. Problém možná bude s rozměry, spíše s
délkou a průměry hřídelí, ale to se dá upravit. A taky s cenou :-(

Zdraví PP.

> 4. příklad mám přímo od ing. Smělého. Když jsem mu letos namítal, že
> v našich pokusech, kde úly mají polystyren 6 cm, se vliv uteplení
> projevil ve výnosech jen velmi málo, odpověděl, že aby se vliv PS
> jednoznačně prokázal, musí to být 8 cm! Že by rozdíl 6 cm : 8 cm
> hrál tak zásadní roli? Myslím, že ne. Ale je z toho také vidět, jak
> zásadní význam přikládá autor silné teplené izolaci.

Ano, tento jeho názor jsem od něho slyšel i já. Na jedné přednášce
vysvětloval, jak dospěl k oněm 8 cm a proč musí být 8 cm a ne méně.
Když zjednoduším to, co tenkrát říkal (alespoň po paměti), pak uváděl
něco v tom smyslu, že 8 cm vypočítal dle koeficientu teplené vodivosti
pěnového PS. Teprve až při 8 cm PS se projeví efekt naprostého
tepelného oddělení vnitřní stěny úlu od vnějšího prostředí, což
způsobí nějaké změny v hospodaření včelstva uvnitř úlu. (Přesněji si
to nepamatuji - stačí se však otázat přímo př. Smělého.)

Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8 cm
polystyrenu? V čem je problém? Když si nastaví parametry pokusu, takže
neodpovídají úlu Smělého, pak nemohou jejich výsledky hodnověrně
prokázat nic o srovnání úlového systému ing. Smělého s tenkostěnnými
úly. Jakékoliv srovnání, které se na základě takových pokusů vyvodí,
není exaktním faktem, ale pouze předpokladem - tedy: "Místo
osmicentimetrových stěn jsme vyzkoušeli pouze šesticentimetrové (tedy
sílu a tepelnou izolační schopnost máme na pouhých 75 procentech úlů
Smělého), ale my předpokládáme(!), že žádný rozdíl zesílení stěny už
nepřinese." Předpokládáme - ale důkaz není. A dále - na základně
jakého vědeckého výpočtu byla zvolena právě šesticentimetrová síla
stěny?

> Jsem toho názoru, že pro způsob ošetřování včelstev ing. Smělého má
> tepelná izolace větší význam než při našem způsobu včelaření,
> protože ing. Smělý pro zimování včelstva zúží na 1 nástavek a ještě
> v něm možná až na 8 plástů ("tak aby obsedaly všechny uličky").
> Včely tedy jsou donuceny sedět skoro v krychli a tedy u stěn
> nástavku i u dna (jež je nízké).

Ano, to je přesně ono!!! Aby se výhody uteplení projevily naplno, je
nutno zvolit jinou technologii ošetřování. Pokud na silně uteplené úly
použijeme technologii včelochovu převzatou z tenkostěnných úlů, pak je
zcela pochopitelné, že se vliv uteplení nemůže naplno projevit (v tom
je, jak se domnívám, slabina většiny prováděných srovnávacích pokusů).

> Za zcela zásadní pro jeho úspěchy ale pokládám to, že na jeho
> stanovišti je od dubna do srpna skoro pořád nějaká snůška. Proto
> naprosto vystačí s 12 kg zásob pro zimování a jaro!!! To co přikádá
> polystyrenu, je ve skutečnosti vliv snůšky,

Takže př. Smělý je asi naprostý amatér nebo včelařský ignorant,
kterého za 30 let nenapadlo podávat se před krmením do úlů, kolik tam
mají včely zásob, nebo si nevšiml, že sice zkrmil jen 12 kg cukru, ale
v průběhu krmení se mu tam nějak záhadně objevilo dalších 10 kg. Takže
on vlastně zimuje na 20 kg cukru a ani o tom neví...

To by se možná mohlo stát mně, ale jistě nikoliv př. Smělému, který ve
včelách stále něco měří, na zimu jim tam strká čidla na měření teploty
v různých místech úlu apod. :-)

J. P. Baudiš

> Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech.
> Tedy žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto
> jeho výsledky a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich
> zobecnitelnost do jiných podmínek, pro jiné včelaře.

Já tady nechci fungovat jako nějaký advokát př. Smělého. Škoda, že
tady není on sám. Mohu čerpat jen z toho, co vím z jeho pražských
přednášek a článků.

Když př. Směly vyvíjel svoji úlovou koncepci, tak srovnávací úly měl.
Ale opravdu nevím, kolik jich bylo a jak dlouho je sledoval. (Při
svých přednáškách většinou spojoval sousloví "dřevěný úl" se slovy
"štípal jsem" nebo "rozštípal jsem" případně "spálil jsem".)

Výše uvedený výrok "pouhých 12 včelstev" není úplně na místě. Jde nám
přece o počet včelstev sledovaných po dobu jedné sezóny. Takže
sledujete-li "pouhých 12 včelstev" po dobu 30 let, máte soubor
výsledků sledování 360 včelstev.

Srovnání jeho včelstev tady je - a to se včelstvy včelařů okolních.
Vím, co mi výzkumník namítne. Včelstva okolních včelařů nejsou přesně
na stejném místě. Odlišná technologie obsluhy u jiných včelařů atd.
Jinými slovy - stanoviště ing. Smělého je výjimečně šťastná lokalita
(už o pár set metrů jinde jsou dramaticky jiné snůškové i klimatické
podmínky), včelaři v okolí mají nižší výnosy, protože asi neumějí
vůbec včelařit atd...

Výzkumníci sledují 2 skupiny včelstev umístěné na stejném stanovišti,
stejně ošetřované a v různých úlech. Jenže tato zdánlivě(!) objektivní
metoda má i své slabiny. Když ošetřujete obě skupiny včelstev stejnou
chovatelskou technologií, pak tato technologie může být pro včelstva v
jedné skupině výhodná (protože se hodí pro příslušný typ úlu), kdežto
pro druhou skupinu včelstev může být vzhledem k odlišnému typu úlu
nevýhodná. Výsledky pak vlastně nejsou objektivní, i když se tak
tváří...

Někdy v polovině 80 let vedl ing. Smělý nějaký kurs výroby silně
uteplených úlů a několik včelařů z jeho okolí si pod jeho vedením tyto
úly vyrobilo. Vzpomínám si, že jak si později včelařské schůzi tyto
úly pochvalovali. Samozřejmě, toto má hodnotu "pouhého" svědectví,
nemá to hodnotu exaktně vedené vědecké studie...

(Poznámka pod čarou.;, ten termín "vědecké studie" ještě nezaručuje
pravdivost. Stačí se podívat, jak stále znova a znova vystupují
"vědci" se svými studiemi proti homeopatii. Je jim jedno, že to
funguje a pomáhá to milionům lidí na celém světě, jenže "vědci" budou
sveřepě tvrdit, že to nemůže fungovat, protože na to nemají svoji
studii...)


> Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %?
> Asi to tak jednoduché není...

Myslím si (docela nevědecky), že uteplení může mít citelný význam, jen
když je dokážeme využít. Např. nemá smysl mít uteplené stěny úlů, když
máme studené víko, očka nebo zasíťované dno, česno jak vrata do garáže
a teplo, které stěny nástavků ušetří, uteče jinudy. Nevím, jestli by
uteplení úlů mělo nějaký význam při podzimní nebo pozdně letní
snůšce... Atd.

Věřím tomu, co říká ing. Kamler: "U včel se vše točí kolem tepla". Do
jaké míry se to projeví, záleží na mnoha dalších okolnostech, nejen na
masivnosti uteplení.

J. P. Baudiš

> Když si budu objednávat úl Langstrotha, jinde si objednám rámky ( ať
> už Kolomý, nebo někdo další ), na třetím místě si objednám mezistěny
> ( třebas př. Sedláček ), tak mám, jistotu, že až mi to domu všechno
> přijde, tak to bude na sebe pasovat - moje vlastní zkušenost. A to
> je pro mně taky důležitý. Prostě jasně daný na sebe pasující
> rozměry.

To jen do té doby, než by se Langstroth u nás opravdu rozšířil a
včelaři jej sami začali hromadně vyrábět podomácku. Pak se uplatní
jev, že si každý tu míru nějak upraví, během několika málo generací se
to zafixuje. Míra 39*24 prošla tím samým vývojem. I přesto, že VÚVč
vydal nedávno doporučené rozměry rámku a nástavku pro míru 39*24,
výrobci to nedodržují.

Kdysi v konferenci zazněla poznámka (jestli se správně pamatuji tam od
Oldy Vančaty), že u nich v zahraničí je Langstrothova míra už dávno
všelijak místně upravovaná a modifikovaná a výrobky různých výrobců k
sobě moc nepasují...

Přesné dodržování rozměrů se dá zajistit pravděpodobně jen tam, kde je
dost vysoká životní úroveň na to, aby si včelaři kupovali úly z
velkovýroby. Velkovýrobce udržuje unifikované rozměry.


> Zatímco když si pujdu koupit rámek 39 x 24, tak každej výrobce udělá
> trochu jiný tlouštky louček a pak se můžu jít mírně řečeno " klouzat
> ". Totéž s úlama. Tolik snad k tomu sjednocování.

Jak jsem psal výše. Zde v konferenci někteří zmiňovaní slavní výrobci
úlů podle mé osobní zkušenosti nedodržují standard míry 39*24 i když
je dán publikací VÚVč. Jestli nedodržují normu jedné míry, nebudou
časem asi dodržovat ani normu jiné míry.

> A ještě k ceně dřeva. Nástavky si vyrábím sám, takže vím o čem mluvím.
> Dřevo si kupuju už vyschlé, protože nemám místo, kam bych si ho mohl dát
> usušit. A pokud koupím kvalitní dřevo a takové, které si mi na výrobu hodí
> ( není problém ho sehnat ),

Tedy dřevo nejdražší (srovnejte jeho cenu s polystyrenem) :-)

> tak žádné veliké odřezky, jak píše Honza
> Baudiš, ani veliké ztráty hoblováním nepřipadají v úvahu. Chcete mi snad
> říct, že když lepíte polystyrenový úly, tak nemáte žádné odřezky ??

Je určitý rozdíl mezi cenou polystyrenu a cenou dřeva. Navíc, odřezků
polysterenu není tabule moc a ty odřezky, které vzniknou, lze bylo lze
dobře použít na polystyrenovou drť do průdyšného víka.

J. P. Baudiš

Srdečně Vás všechny zdravím.

V konferenci je (zejména v poslední době :) ) hodně zajímavých témat. Ikdyž
do nich aktivně nezasahuji, velmi pozorně je pročítám. A protože témat je
více, často využívám řazení došlých příspěvků podle "předmětu zprávy". No, a
v tom může být problém... Prosil bych všechny, aby si poštovního klienta
nastavili tak, aby odpověď na příspěvek obsahovala pouze "Re: příspěvek".
Nebo proveďte editaci předmětu zprávy "ručně".
Ono když je odpověď zní "Re[2]:příspěvek", nebo "Re:Re[2] příspěvek", tak už
řazení zpráv podle předmětu zprávy ztrácí smysl... Myslím, že to nebude jen
můj problém...

Přeji přečkání zimy u plodných příspěvků.

Jose

Vuvč Dol doporučuje epoxidový tmel Eprosin E 20, vyrábí ho Sindat Plzeň.
Musíš odstranit veškerou rez, jinak se bude rozšiřovat i pod nátěrem a dále
koš je umýván horkou vodou, takže bude potažen tenkou vrstvičkou vosku, tu
musíš také sundat. Pokud to neuděláš, do dvou let se začne barva loupat.
Tmel se může po namíchání tužidla zředit ředidlem na epoxidové barvy, mělo
by ale ředit s citem, protože unikající ředidlo nechává ve vrstvě tmelu
póry.

Barev určených pro přímý styk s potravinami se dá sehnat víc, formální
problém je to, že správně by barva měla být testována přímo s konkrétní
potravinou. Med je ale dost neutrální, takže to zas tak nevadí. Odstranění
rzi a vosku bude nutné asi vždycky. Všichni solidnější výrobci barev už mají
webové stránky a tam se dá stáhnout podstatně více, než se vejde na štítek
na plechovku. Doporučoval bych stažení takzvaných technických a
bezpečnostních listů příslušné barvy a popřípadně atest barvy na přímý styk
s potravinami.

Pokud se Ti povede kompletně odstranit veškerou starou barvu a vosk, je
profi řešení dát koš na prášek (komaxit). Musí být ale skutečně odstraněná
veškerá stará barva, jinak při vypalovací teplotě pění a pálí se a koš
nesmí být z předpružených dílů jen přilepených pájkou, jinak se při
vypalovací teplotě ( 200 st C ) rozpadne. Prášková barva musí mít přirozeně
taky atest pro přímý styk s potravinami.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Tomeš" <tomes/=/c-box.cz>
To: "včelaři K." <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 23, 2003 11:35 AM
Subject: Prosím o radu


Dostal se mi do rukou starší třírámkový medomet.Plášť je smaltovaný,ale koš
na rámečky je částečně zoxidovaný.Chtěl bych se zeptat jak by se to dalo
zrenovovat?Případně, zda má někdo nějakou zkušenost,jakou použít barvu, aby
se pak neloupala a nepadala do medu. Děkuji Vašek

Dostal se mi do rukou starší třírámkový medomet.Plášť je smaltovaný,ale koš na rámečky je částečně zoxidovaný.Chtěl bych se zeptat jak by se to dalo zrenovovat?Případně, zda má někdo nějakou zkušenost,jakou použít barvu, aby se pak neloupala a nepadala do medu. Děkuji Vašek

Včelařím teprve druhým rokem a velmi rád bych se také dozvěděl něco z praxe
o chovu matek. Vašek.
----- Original Message -----
From: "Ondřej" <xondrej/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 9:33 PM
Subject: Dotazek...


> Najde se na techto strankach nekdo kdo se zabyva chovem vcelich matek a
byl
> by ochoten se podelit o sve zkusenosti se mnou? Dekuji
>

Stejna temata casto se vracejici ...
Lakal jsem pritele pro ucast v nasi konferenci. Vcelari s vice jak stovkou
vcestev a ma i pri tomto poctu vcel nadherne vynosy. Podival se do naseho
archivu a rikal - to je jen tlachani na to nemam cas. Radeji navstivim
nejakeho profesionala. Mrzi me to, ale ma v necem pravdu.



----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 23, 2003 9:29 AM
Subject: Re: Zahraniční konference


> A pro němčináře http://www.imkerforum.de/
> Debaty sousedů na téma dřevo/polystyrén nebo dokonce o sjednocení
rámkových
> měr v Německu jsou tak nějak totožné s našimi :-)
> Ivan
> i_c/=/email.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.543 / Virová báze: 337 - datum vydání: 21.11.2003

A pro němčináře http://www.imkerforum.de/
Debaty sousedů na téma dřevo/polystyrén nebo dokonce o sjednocení rámkových měr v Německu jsou tak nějak totožné s našimi :-)
Ivan
i_c/=/email.cz

¨Zdravím
Úl Langstroth bych tak vehementně neodsuzoval. Protože jsem v něm zatím nevčelařil. A opravdu je velmi rozšířený. Kdyby byl tak špatný, asi by od něj včelaři upustili. A co se týká váhy nástevku, včelařím v nástavkových úlech s mírou 37*30. Nástavky mám celkem lehké, ale když je plný medu, tak se s ním nadřu. Jsem rád za každé ušetřené kilo váhy.

Ať to bzučí

www.honeybeeworld.com/BEE-L

http://groups.yahoo.com/group/beekeeping
http://groups.yahoo.com/group/Norlandbeekeepers
http://groups.yahoo.com/group/Organicbeekeepers
http://groups.yahoo.com/group/BiologicalBeekeeping


http://uk.groups.yahoo.com/group/irishbeekeeping/

NZ Beekeepers:
SUBSCRIBE NZBKPRS zaslat na majordomo/=/bcs.net.nz

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. listopadu 2003 20:50
Subject: Zahraniční konference


Přátelé, máte někdo kontakt na podobné včelařské konference v zahraničí?

Michal

Přátelé, máte někdo kontakt na podobné včelařské konference v zahraničí?

Michal

V novele zákona o daních z příjmů (podle článku ze sobotního Práva - strana
20 rubrika "Rodinné finance" - článek "Nezdaňované příležitostné příjmy se
zvýši dvojnásobně") prý je,

že mít 1 včelstvo znamená z něj povinně vykázat příjem nejméně 500,- Kč

a ty zadnit podle § 10 odst 1 a - příjmy z příležitostných činností nebo z
příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby,
která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
v případě, že v součtu za poplatníka přesáhnou 20.000,- Kč za rok (do
20.000,- jsou od daně osvobozeny)

takže pokud by včelař neměl příjem z ničeho jiného podle toho odstavce,
vejde se do toho limitu se 40 včelstvy (pokud by třeba ještě prodával ovoce
z vl. zahrady, tak za každou utrženou pětistovku se vejde o včelstvo méně)

pokud jich bude mít 41, zaplatí daň ze 41*500,- Kč - náklady, tedy v případě
vykazování nákladů paušálem (u zemědělské výroby 50%) to bude dělat základ
daně 41*500/2 = 10.250,- Kč a při sazbě např. 20% to je daň 2.050,- Kč = daň
50,- Kč na 1 včelstvo

daň zaplatí ze všech včelstev a ne jen z těch na 40, protože se jedná o
osvobození od daně do limitu 20.000,- - tedy kdo přeleze není osvobozen a
platí

Honza

Nerad bych byl za vecneho rebela. Clánky pana Smelého jsem četl velmi
pozorne. Veril jsem mu ze dosahuje techto pozoruhodnych vysledku - mam jen
velkou pochybnost o jeho zaverech -, co bylo nejdulezitejsi pro to, aby jich
dosahl. Myslim, ze kazdy nazor je dobry a nuti nas premyslet. Uzavru to tim,
ze v jeho pripade jsou jeho nazory prezentovany jako vedecka prace - tj. o
uroven vyse nez nazory jinych vcelaru ( a to je to co me na tom mrzi ).
Osobně znam vcelare, kteri dosahli podobnych vynosu
Fakt - vcelari v palubkovych ulech, vcelstva maji na vybornych stanovistich,
jejich technologie je odlisna
Vcelarim na Melnicku - pri dobre volbe stanoviste zacina byt tato oblast
take velmi zajimava

PS: Nějak divně mi chodí příspěvky ...


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 1:41 PM
Subject: Re[2]: O včelařské ideologii



> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve
> zlém připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu
> výpočtu hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla příklad
> polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho
> práce také ideologická
>

K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?

V nějakém svém článku jasně vypočítává, na jakých faktorech stojí
výnos medu - vliv úlu je pouze jeden z nich (další jsou lokality,
klima atd.) Úlová otázka má však klíčový význam v tom, že tento faktor
může včelař nejsnáze ovlivnit (ke svému prospěchu či neprospěchu).
Faktor "lokalita" lze ovlivnit již hůře a klima včelař neovlivní
vůbec.

Ing. Smělý na přednáškách nikdy nepodceňoval vliv lokality (a Prahy
všeobecně). Sám má stanoviště i mimo Prahu a tam už takovýchto
rekordních výnosu nedosahuje - několikrát jsem ho slyšel o tom veřejně
hovořit. Svoji metodu a pozorování dává k dispozici, protože při
porovnání s výnosy dalších včelařů v téže lokalitě je patrné, že jeho
metoda dává výnosy citelně vyšší.


J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.543 / Virová báze: 337 - datum vydání: 21.11.2003

>K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
>souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
>mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
>výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
>výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Zde musím upřesnit, že pokus s porovnáváním uteplených a jednostěnných úlů
probíhá nejen na našem pracovišti v Zubří (výsledky viz na:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni), ale i na PV v
Pekařově (Jeseníky, asi 600 m n.m.) a na Dole. Uteplené úly (nástavkové)
jsou všude z 6 cm pěnového polystyrenu. Tedy takto dosažené výsledky mají
podstatně vyšší vypovídací a zobecnitelnou hodnotu, než kdyby byly získány
jen na jednom pracovišti. Rozdíly ve prospěch uteplených úlů v průměru jsou,
ale ne zásadní (jak se očekávalo) - podrobnosti budou časem ve vč.
časopisech. Pokus dále probíhá. Přesto by bylo velmi troufalé a neseriózní,
kdybychom tvrdili, že tak to bude vždy, u každého včelaře, za každých
podmínek. Musíme na to hledět jako na příspěvek k problému, ne jako na
všeobecně platný a definitivní závěr!
Srovnání polyst. úlů (síla jen 21 mm) s jednostěnnými jsem udělal i před asi
10 lety - najdete je v brožurce "Včelaření v nízkonástavkových úlech" - je
ve vč. konferenci (download), přímý odkaz je
http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf (má 600 kB !) - na str.45-47.

K. Čermák

Znám několik včelařů se stejně rekordními výsledky a naprosto jinou
technikou chovu.
Jen mají tolik soudnosti, že jsou zdrženliví ve svých závěrech ...
Nemám nic proti vlasním názorům pokud nejsou opentlovány "vědeckými"
teoriemi.
A to desatero co bylo kdysi publikováno mi raděj ani nepřipomínejte !
Na rozdíl od pana Smělého přistupuji k statistické průkaznosti opatrněji,
proto si tu ani netroufám poučovat.

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 1:41 PM
Subject: Re[2]: O včelařské ideologii



> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve
> zlém připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu
> výpočtu hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla příklad
> polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho
> práce také ideologická
>

K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?

V nějakém svém článku jasně vypočítává, na jakých faktorech stojí
výnos medu - vliv úlu je pouze jeden z nich (další jsou lokality,
klima atd.) Úlová otázka má však klíčový význam v tom, že tento faktor
může včelař nejsnáze ovlivnit (ke svému prospěchu či neprospěchu).
Faktor "lokalita" lze ovlivnit již hůře a klima včelař neovlivní
vůbec.

Ing. Smělý na přednáškách nikdy nepodceňoval vliv lokality (a Prahy
všeobecně). Sám má stanoviště i mimo Prahu a tam už takovýchto
rekordních výnosu nedosahuje - několikrát jsem ho slyšel o tom veřejně
hovořit. Svoji metodu a pozorování dává k dispozici, protože při
porovnání s výnosy dalších včelařů v téže lokalitě je patrné, že jeho
metoda dává výnosy citelně vyšší.


J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.542 / Virová báze: 336 - datum vydání: 18.11.2003

> Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
> takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
> Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

Byla tady debata o zazimovani mensich a stredne velikejch vcelstev v
dobre izolovanejch ulech (s vyhodou mensi spotreby cukru) a
prezimovanim velice silnejch vcelstev v ulech ze slabou drevenou
stenou.

Vono by bylo dobry kdyby nekdo polopaticky vysvetlil ceskejm vcelarum
ze 24 mm dreveny steny se rovna 5,6 mm polystyrenu a 40 mm
polystyrenovy steny se rovna 170 mm dreveny steny!.

A to je setsakramentskej rozdil.

Proc se nezeptat zdali ta indoktrinace "drevenej lanstroth" neni
vlastne (skrytej) marketing ceskejch truhlarskejch firem...

\vov

Přeji pěkný den,
připojuji se k tomu, co tu napsal Honza Červenka.

Když si budu objednávat úl Langstrotha, jinde si objednám rámky ( ať už
Kolomý, nebo někdo další ), na třetím místě si objednám mezistěny ( třebas
př. Sedláček ), tak mám, jistotu, že až mi to domu všechno přijde, tak to
bude na sebe pasovat - moje vlastní zkušenost. A to je pro mně taky
důležitý. Prostě jasně daný na sebe pasující rozměry.

Zatímco když si pujdu koupit rámek 39 x 24, tak každej výrobce udělá trochu
jiný tlouštky louček a pak se můžu jít mírně řečeno " klouzat ". Totéž s
úlama. Tolik snad k tomu sjednocování.

A ještě k ceně dřeva. Nástavky si vyrábím sám, takže vím o čem mluvím.
Dřevo si kupuju už vyschlé, protože nemám místo, kam bych si ho mohl dát
usušit. A pokud koupím kvalitní dřevo a takové, které si mi na výrobu hodí
( není problém ho sehnat ), tak žádné veliké odřezky, jak píše Honza
Baudiš, ani veliké ztráty hoblováním nepřipadají v úvahu. Chcete mi snad
říct, že když lepíte polystyrenový úly, tak nemáte žádné odřezky ??

Petr Strejček
www.langstroth.wz.cz


>Dobry den,
>
>Kdyz jsem si chtel Langstroth poridit na jare, zjistil jsem , ze ho
obvikle
>nemaji na sklade ani mne znami vyrobci ( pr. Zeleny, pr. Kolomy ) a
vsichni
>delaji na obednavku ( alespon ten 16 cm, co jsem schanel). Nakonec jsem si
ho
>obednal u pr. Strejcka ( kontakt na www.langstroth.wz.cz ) - jiz s umyslem
>pozdeji si ho sam vyrobit.Ramky jsem koupil u pr. Kolomeho, par jich mel
>skladem, ale taktez se museji obednavat (v mem konkretnim pripade cca 3
>tydny, zase je fakt , ze uz byla sezona, v zime je to mozna
jinak).Mezisteny
>- taktez pr. Kolomy.
>
>
>S pozdravem
>
>Jan Cervenka

>> a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
>> kloudného výsledku nedočká.
>To je typická demagogie. Nic takového ing. Smělý nikde nepíše. Už jsem
>o tom psal včera.

Ano, takto doslova to p. Smělý nepíše. Ale z některých jeho formulací je
zřejmé, že zcela největší význam pro jeho vysoké výnosy přikládá uteplené
stěně z 8 cm PS. Např. zrovna Včelařství č. 11 na str. 283:
1. "... musejí být včelstva silná a k uložení snůšky musejí mít dostatečný
prostor. Opět se potvrdila výhoda úlů z polystyrenu o síle stěny 80 mm."
2. "... se ukazuje, že přidaný oddělek nahrazuje nedostatečnou izolaci.
Tento příklad je také v rozporu s tvrzením některých včelařů, že PS izolace
je vhodná pouze pro slabá včelstva."
Komentář: Aby v tom měl ing. Smělý pravdu, musel by dokázat, že to přidání
oddělku při včelaření v PS úlech nebude potřebné nikde, ani v náročnějších
podmínkách než je Praha.
3. Včelařství č. 10, str. 245, bod 8) "Zimování v PS úlech je odlišné od
zimování v tenkostěnných nástavcích do té míry, že doporučení některých
autorů (např. ...) jsou nepoužitelná, ba mnohdy škodlivá."
Komentář: Ne zcela přesně vyjádřená myšlenka p. Smělého, ale domnívám se, že
má na mysli velký prostor, vysoký podmet, větší zásoby. Že by jmenovaní
doporučovali a používali nepoužitelné a škodlivé postupy?
4. příklad mám přímo od ing. Smělého. Když jsem mu letos namítal, že v
našich pokusech, kde úly mají polystyren 6 cm, se vliv uteplení projevil ve
výnosech jen velmi málo, odpověděl, že aby se vliv PS jednoznačně prokázal,
musí to být 8 cm! Že by rozdíl 6 cm : 8 cm hrál tak zásadní roli? Myslím, že
ne. Ale je z toho také vidět, jak zásadní význam přikládá autor silné
teplené izolaci.

Jsem toho názoru, že pro způsob ošetřování včelstev ing. Smělého má
tepelná izolace větší význam než při našem způsobu včelaření, protože ing.
Smělý pro zimování včelstva zúží na 1 nástavek a ještě v něm možná až na 8
plástů ("tak aby obsedaly všechny uličky"). Včely tedy jsou donuceny sedět
skoro v krychli a tedy u stěn nástavku i u dna (jež je nízké). Za zcela
zásadní pro jeho úspěchy ale pokládám to, že na jeho stanovišti je od dubna
do srpna skoro pořád nějaká snůška. Proto naprosto vystačí s 12 kg zásob pro
zimování a jaro!!! To co přikádá polystyrenu, je ve skutečnosti vliv snůšky,
potom opravdu větší zásoby cukru v malém úlovém prostoru překážejí a "zimní"
(správněji by bylo zimní+jarní) spotřeba je rekordně malá.

K. Čermák

Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech. Tedy
žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto jeho výsledky
a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich zobecnitelnost do jiných
podmínek, pro jiné včelaře. Ovšemže jeho medné výnosy jsou úctyhodné!
Zásadní otázkou pro tuto diskusi je, jak velký podíl na nich má samo silné
uteplení (8 cm polystyren); pokud vím, ing. Smělý ho považuje za hlavní
faktor. Kdyby se blížil 100 %, tak by mi stačilo např. místo 100 včelstev s
průměrem 20 kg jen 20 včelstev při jeho výnosech kolem 100 kg, ať je to
kdekoliv a kterýkoliv rok (při obecné platnosti vlivu takového uteplení).
Ptám se - je to reálné? Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %? Asi
to tak jednoduché není...

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 10:32 PM
Subject: Re: O včelařské ideologii


> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem
> buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická

> K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
> souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
> mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
> výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
> výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Jak tlumocit ruzny "raporty":



Je davno znamo = Neobtezoval jsem se vyhledavat reference

Ma se za ... = Ja si myslim

Vseobecne se ma za... = Par ostatnich lidi tomu taky veri

Neni nemyslytelny mit za... = Paklize veris tomuhle, veris vsemu

Je teoreticky dulezity = Ja si myslim ze je to zajimavy

Je prakticky dulezity = Neco z toho muzu mit

Tady se ukazujou typicky vysledky = Tady se ukazujou nejlepsi
vysledky

Tri vysledky byly zvoleny pro dalsi studie = Ty ostatni se popiraly,
takze jsem se na ne vykaslal.

Ctyrhodinova zkouska nebyla prosetrena = Upadla mi na podlahu

Ctryrhodinova zkouska neni mozna signifikatni - Upadla mi na podlahu,
ale vetsinu jsem namet zpatky na lopatku

Nebylo mozny dat definitivni odpovedi = Experiment se nepoved, ale ja
to alespon muzu nekde publkovat

Spravny v ramci jenoho radu = Chybny

Vic prace je potreba = Tenhle clanek sice za nic nestoji, ale na
druhou stranu ty ostatni clanky taky ne.

Tento vyzkum ma vysokou hodnotu = Dostanu penize na pokracovani v
experimentovani

Dekuju X za pomoc s pokusy a Y za plodnou diskuzi o vyhodnoceni
vysledku = X udelal experimenty a Y mi je vysvetlil


\vov

Vidím,že se nám zde zase rozvířil problém polystyren a prkýnka a tak si také něco přidám.Je zmiňován přítel Smělý.Vlastně jsem ho zmínil první já.Znám ho,byl jsem před několika lety u něho a také s něčím nesouhlasím ale přátelé,priznejme si,že se svými výsledky je lepší.O tom přeci nemůže být pochyb.Má snad někdo podobný výnos medu jako on? Co kdybychom se snažili pochopit proč je lepší? Já kdybych měl takové úly,jako,že nemůžu,tak bych třeba zavřel dolní česno a nechal otevřené někde uprostřed.Hlavně v zimě.Takhle má problémy s vlhkostí a řeší to polystyrenovou drtí.Nelíbí se mi dvojité dno,už jen proto,že včely které startují nohama vzhůru,než se stačí v letu obrátit,narážejí hlavou na dno letáku.Toto všechno je ale jeho věc.Já vidím hlavní výhodu v tepelné isolaci a vůbec mi nevadí kolika pokusy k tomu dospěl.Vůbec mi ani nevadí jestli ušetřené zásoby vykazuje třeba s 1kg chybou.Rozhodně ale nevykazuje spotřebu kolem 30kg na včelstvo.I kdyby měl jeho spůsob ještě podle nás dalších 100 chyb,stále se u něho mají včely lépe než u nás.Pan Smělý mezi námi není,tak by nebylo vhodné ho odsuzovat.Zalíbila se mi také věta,kterou pužívá závěrem svého článku o pochybnosti použití jeho spůsobu včelaření ve velkochovech.Všímli jste si jak často pan Smělý píše do Včelařství? Samozřejmě málo,jeho názoty jsou trochu jiné než dnešní moderní proud.Pamatujete jak před časem když někdo něco kritisoval co nebylo v duchu doby závětem z úcty prohlásil : ať žije Sovětský svaz,a tato věta mu částečně zajišťovala setrvání? Chtěl bych se také ještě zmínit o bezpochyby zavrženíhodné činnosti kdy jeden přítel údajně vysypal včelstva na sníh. Myslím,že zrovna tak jak někteří rozrušeně reagovali zde,tak podobně rozrušeně ve svém výroku reagoval onen přítel.Já si myslím,že se mnou 98% včelařů je přesvědčeno,že to neudělal.Copak nikdo neslyšel výrok třeba já bych tě nejtači zabil a přítom byl každý přesvědčen že se to nestane? Pokud to však udělal,tak to není normální člověk,je to člověk nemocný a tak je zbytečné se rozčilovat.U nás přeci žijí i jiní lidé,kteří jsou stejně nemocní.Mám na mysli to,že pobírají statisícové platy z našich daní a jejich nemoc vidím v tom,že už si opravdu myslí,že si ty peníze zaslouší.
No a jsme u peněz.Nedávno se cítil být jeden přítel ukřivděn tím,že dotace se budou dávat na obnovu uhynulých včelstev a že vlastně by měli být odměněni ti,co jím včely neuhynuly,protože se o ně řádně starali. Takhle vlastně stát z našich daní podporuje tak zvané moderní včelaření s velkými strátami na úkor ostatních.Sám netrpělivě čekám jestli se dozvím jak náhrady dopadly.Nejen já jsem byl velmi překvapen,co některým včelařům uhynulo včelstev,přestože nedaleko jejich stanovišť léta neuhynula žádná.Já si myslím,že by klidně prošlo,kdyby včelař se 150včelstvy přihlásil 200 k zazimování a pak mu jich 50 uhynulo,nebo je spojil,měl by úhyn jen 50% a pochybuji,že by se na to přišlo.Copak to někdo kontroluje? Ti větší včelaři jsou většinou funkcionáři a tak kdo by je chtěl kontrolovat.Podobě to může být se sílou včeletev.Na jeře se spojí a tak co jsme to vlastně zazimovávali? Dokonce byla řeč o dodatečném nahlašování a tak ani nevím jestli mi také nějaká neuhynula.Předem se moc omlouvám všem poctivým včelařům a upřimně věřím, že jich je drtivá většina.Příspěvek jsem napsal pro zamyšlení,jestli těch mezer není náhodou hodně.Pokud se nědo domnívá,že jsem to napsal ze závisti,tak se hluboce mýlí.Mým celoživotním krádem je:mám rád chytré lidi,ale nesmějí být hladoví.
Závěrem prosím,najde se konečně někdo kdo napíše :včelařím
již X let v tenkostěnných úlech,v posledních X letech mi neuhynulo žádné včelstvo a letos jsem měl alespoň průměrně 50kg na včelstvo? Vážení,jakou by pak mělo cenu prodávat matky?
Vyzimování kvalitních včelstev přeje V Banýr.

Apiglukan - kombinace pastového včelího medu a léčivého beta-glukanu.

APIGLUKANEM proti rakovině i chřipce?
Mnoho vědců zkoumá, jak posílit imunitu oslabeného organizmu, snížit cholesterol a co nabídnout lidem po chemoterapii bez použití chemických přípravků. Odpovědí se ukázal být beta-glukan, který se vyrábí z hlívy ústřičné. Klinické studie prokázaly, že beta-glukan aktivuje imunitní obranu proti virům, rozpoznává zmutované a rakovinové buňky, aktivuje makrofágy, aby zachytávaly poškozené buňky a podporuje léčbu antibiotiky. Na evropském trhu vznikla nová potravina určená pro zvláštní výživu s vysoce léčebnými účinky s názvem Apiglukan, která je složena z léčivého beta-glukanu a medu.
Pro osoby se sníženou imunitou, oslabeným organizmem, zvýšeným cholesterolem, trpící záněty, bércovými či žaludečními vředy a jako onkologická prevence je nový produkt velkým příslibem zlepšení jejich zdravotního stavu. Apiglukan je vhodný i jako velice účinná podpora během chřipkových epidemií a při léčbě antibiotiky. Protože je zdrojem okamžité energie, je určen i sportovcům a lidem při psychickém a fyzickém vyčerpání. Proto by neměl chybět v žádné domácnosti. Má chuť i konzistenci medu, a tak si jím lze osladit čaj nebo ho namazat na pečivo. Cena jednoho balení (250 g) se pohybuje od 120,- Kč. Apiglukan je schválen Ministerstvem zdravotnictví a chráněn průmyslovým právem.
Apiglukan žádejte ve vaší lékárně (distribuuje velkoobchod Phoenix). Podrobnosti naleznete na internetu www.apiglukan.cz. Zaslání na dobírku lze objednat na tel. 777220967 nebo 494660374.

> Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
> (plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
> rozprodavaj mezi sebou.

> Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
> nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
> par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

No jo, s tím se dá jistě souhlasit.

Jenže, když by se tady v Česku začalo mluvit o plastovém Langstrothu,
tak by s tím padla i jedna z jeho mohutně propagovaných údajných
"výhod" - a tou je přírodní materiál.

Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

J. P. Baudiš

> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve
> zlém připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu
> výpočtu hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla příklad
> polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho
> práce také ideologická
>

K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?

V nějakém svém článku jasně vypočítává, na jakých faktorech stojí
výnos medu - vliv úlu je pouze jeden z nich (další jsou lokality,
klima atd.) Úlová otázka má však klíčový význam v tom, že tento faktor
může včelař nejsnáze ovlivnit (ke svému prospěchu či neprospěchu).
Faktor "lokalita" lze ovlivnit již hůře a klima včelař neovlivní
vůbec.

Ing. Smělý na přednáškách nikdy nepodceňoval vliv lokality (a Prahy
všeobecně). Sám má stanoviště i mimo Prahu a tam už takovýchto
rekordních výnosu nedosahuje - několikrát jsem ho slyšel o tom veřejně
hovořit. Svoji metodu a pozorování dává k dispozici, protože při
porovnání s výnosy dalších včelařů v téže lokalitě je patrné, že jeho
metoda dává výnosy citelně vyšší.


J. P. Baudiš

> Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
> skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
> hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
> podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
> vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
> výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
> nástavek.

Vsechny ceny jsou trzni ceny. Italskej svetrik ve svedsku stoji vic
nez v Italii a prodejci to argumentujou slovy - konzumenti ve svedsku
maji vetsi kupni silu. Ve svedsku se zaplati stejna suma za coca colu
presne tolik jako v cesku. Jenze ve svedsku ve svedskejch korunach a
v cesku v ceskejch. Presne stejna vec je to s cenou bananu.

Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
(plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
rozprodavaj mezi sebou.

Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

\vov

Dne pá 21. listopad 2003 10:43 Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.
>
> Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
> Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
> prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .

Dobry den,

Kdyz jsem si chtel Langstroth poridit na jare, zjistil jsem , ze ho obvikle
nemaji na sklade ani mne znami vyrobci ( pr. Zeleny, pr. Kolomy ) a vsichni
delaji na obednavku ( alespon ten 16 cm, co jsem schanel). Nakonec jsem si ho
obednal u pr. Strejcka ( kontakt na www.langstroth.wz.cz ) - jiz s umyslem
pozdeji si ho sam vyrobit.Ramky jsem koupil u pr. Kolomeho, par jich mel
skladem, ale taktez se museji obednavat (v mem konkretnim pripade cca 3
tydny, zase je fakt , ze uz byla sezona, v zime je to mozna jinak).Mezisteny
- taktez pr. Kolomy.


S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Kalendárium - říjen:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003112101

Kalendárium - listopad:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003112102

S pozdravem
redakce

Tady si myslím, že je namístě poznámka, za jakých podmínek to platí.
Pokud je hlavní snůška řepka a snůška z ovocných stromů a pampelišek je jen
na rozpození, tak potom ano.
Ale pokud nemám v doletu na pevném stanovišti řepku a na kočování nemám ani
časově ani ekonomicky, přičemž 2 hlavní snůška je nejistá, tak potom by mi
Langstroth a obří včestva mohla přinést snad něco i z toho mála v brzkém
jaru. Potom je můj sem mít silná včelstva už do květu jabloní. Nějak na to v
mých Tachovácích nemůžu dojít, jak to efektívně udělat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 11:41 AM
Subject: Re[2]: Langstroth



>Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
>draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
>které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
>(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
>být stále "kladeny na stůl".


>J. P. Baudiš

Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.

Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .
Když uvažuji ekonomicky, tak se v tom případě budu ten obchod snažit obejít
a zajet si k výrobci osobně. Tam nemusím koupit co nechci a když koupím
nějaké optimální množství, tak mi to vyjde určitě levněji, než v obchodě,
protože jsem po započítání dopravy na lepší ceně. Vyhnu se marži a tím i
nárůstu DPH na té marži.
Pokud by to bylo v zahraničí tak levné, tak proč se ještě neobjevil žádný úl
v OBI, Hornbachu, nebo jiných prodejnách takto zaměřených kteréžto řetězce
dokážou účinně tlačit na výrobce, aby snižoval cenu. Asi vědí, že by to v
Česku neprodali.

Takže jsi nejsem jist, jestli nezablokuje eventuální snižování ceny
potenciál českého trhu pro obchodníka.
Zajímavé by bylo zjistit, kolik včelařů "přezbrojovalo" tak, že si úly
vyrobili sami, že si úly koupili přímo od výrobce,
jestli se vůbec nějaká masa včelařů chystá přezbrojit. Jak vlastně takový
trh ohledně úlů Langstroth (a jen tohoto úlu) probíhá?
Možná by se tyhle otázky daly dát do ankety na Včelařské Noviny ... Možná by
to bylo užitečné i pro výrobce.

Snažím se dobrat nějakého výsledku, protože i když bych rád včelařil z
různých důvodů v úlu s dlouhou loučkou tenkostěnném s nízkými nástavky, tak
mi v přechodu zatím skutečně brání cena. A nemyslím jen nástavky. Kdysi jsem
si myslel, že když šoupnu do mého medometu Langstrothu, tak se mi tam vleze.
Ale podle informací se špatně vytočí v místech kde leží na rámu koše. Takže
bych musel koupit i medomet a to není určitě žádná láce. Rojáky, nějaký ten
plemenáč dna uteplivky ... prostě všecko co souvisí s rámky a úlem je jinak
a muselo by se to koupit nové.

Zná někdo velkovčelaře, který "přezbrojoval" a úly nakoupil?
Je reálné pro včelaře do těch 50-60 včelstev se zajetým provozem reálné
přejít a investovat tolik prostředků? Jaká je návratnost takové investice?
Kolik nových včelařů ročně zakládá nové provozy? Tam by se asi Langstroth
uchytil. Ale stále trvá konzervatizmus, zaměřený na univerzální míru,
protože tu ten obchodník má na skladě.
Zatím je přechod na široký rámek spousta problémů se sháněním a málo výrobců
tak abych si mohl vybrat a nemusel jezdit po republice a shánět. Když si
nechám poslat, tak stejně nevím co přijde protože i každý výrobce
optimalizuje a nevím , jestli mi dojde stejný úl, jako ten který jsem viděl
před rokem na nějaké výstavě.

Jestli nebude náležitý odbyt a úl by eventuálně ležel u obchodníka na krámě
jen aby ho měl, tak ta cena podle mě dolů nepůjde.
Už jsem uvažoval i o alternativní konstrukce sololit-dřevěný rám,
polystyren jako izolaci. - To by vyšlo levně, ale zatím mám strach , že bych
ten úl za dva tři roky díky vlhkosti nepoznal. Že by byla díky nízké
životnosti ta cena možná vyšší z dlouhodobého hlediska.
Možná je to reálné o nějakém pohybu cen uvažovat až za 40-50 let až dožijí
provozy, které se dají ještě udržovat na stávajících rámkových mírách a
eventuálně budou potom přes obchod udržovat svůj provoz v rámci dožilých
dílů, tak jak je tomu zřejmě teď.

Toť moje cenové úvahy :o)

Hezký den !

Arnošt

> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm
> vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě
> má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl
> vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět),
> tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3.

To byly argumenty, které jsme tady poslouchali někdy před pěti lety.
Úžasně levné Langstrothy vyráběné ve velkých sériích. Bylo tenkrát
slibováno, že už tu brzy budou (že už vlastně přicházejí). Stále na ně
čekáme, a nějak pořád nic... Zatím se ta fantastická sleva v praxi
nepotvrdila. A nejen u nás! Nikde ve světě nejsou tyto úly (ani žádné
jiné - dřevěné) nijak zvláště levné.

Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
nástavek.

Dřevo je úžasně drahá surovina. To nepopíral ani př. Boháč, který
tento fakt obcházel kouzelným úslovím o tom, že "jeho cena už
neporoste". A ještě k tomu - u dřevovýroby je při zpracování dřeva
vždy velký odpad (hoblování, odřezky apod.) Tím je dána vysoká cena
vstupního výrobního materiálu. Samotné práce je na výrobě nástavku tak
málo, že ty zázračné velkosériové a jednoúčelové linky žádnou
podstatnou slevu nepřinášejí.

> V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a
> tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky
> na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce.
> Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky,
> krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč

To je věc životní úrovně. Když budu mít na kupování úlů dost peněz,
tak je budu kupovat. A nevidím důvod, proč si kupovat Langstroth (když
není nijak extra levnější než jiné). Když tolik peněz nemám, tak si
úly vyrábím. A když už si je vyrábím sám, tak si vyrobím něco dle
vlastních požadavků, předpokladů a představ (pryč bych měl vyrábět to,
co dělají v továrně?) To platí všude ve světě.

> a čím levněji, tím lépe.

:-) To také platí všude.

> Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle
> pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a
> neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná
> včelstva.

I já pokusů př. Čermáka nemám důvodu nevěřit. Je to však věc nastavení
pokusu, jak jsem tom psal před chvílí do předchozího příspěvku.

A především je to věc rozhodnutí, jestli chci draze zazimovávat
včelstva v co největší síle. Cukr není nic levného.

A pokud zazimovávám včelstva jen ve střední síle (např. v jednom
nástavku) (s výhodou skrmení menšího množství cukru), pak už je význam
úlové izolace velice citelný!!! V tom se také shodují všechny možné
vědecké výzkumy.

Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
být stále "kladeny na stůl".


J. P. Baudiš

> Dnes už i náš VÚVč Dol v objektivních srovnávacích pokusech
> prokázal, že uteplení úlů má buď minimální, nebo žádný význam (viz
> MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004)

To je typické zjednodušení.

Byl to právě výzkum VÚVč, který prokázal, že izolace má(!) význam. Je
věcí interpretace, jestli to prohlašujeme buď za "minimální, nebo
žádný význam" nebo za "významný" (tak to označil ing. Kamler, ředitel
VÚVč na přednášce při včelařské výstavě v Praze).

Dále je potřeba nezamlčovat, že izolace má onen proklamovaný
"minimální význam" jen v tom případě, že zazimováváme co nejsilnější
včelstva, aby si včely mohly díky svému množství dovolit vytvořit
kolem plodu na jaře živou izolaci (místo polystyrenu, který
nepotřebuje ani krmit ani chovat, provádějí tenkonástavkoví včelaři
izolaci živými včelami, které je potřeba nejprve vychovat a pak krmit
- to je dost drahá izolace).

A dále má izolace úlu "minimální význam" jen tehdy, když do nich
nasypeme tolik cukru, že včely mohou vytopit na jaře úl i přes ohromné
tepelné ztráty vzniklé únikem tepla skrze neuteplené stěny.

Dále je otázkou, jak silnou vrstvu polystyrenu při srovnávacích
pokusech používali výzkumníci k izolaci stěn. Pokud jsem informován,
tak nezkoušeli 8 cm. Je to tedy otázka, jak je pokus veden, jak jsou
nastaveny vstupní parametry. (To samé platí i pro vědecké výzkumy, o
které se opíral př. Boháč.)


> a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
> kloudného výsledku nedočká.

To je typická demagogie. Nic takového ing. Smělý nikde nepíše. Už jsem
o tom psal včera.


>> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
>> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
>> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
>> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
>> soubor pozorování

Co tím "malým souborem pozorování" myslíte? Pokud vím, tak se Ing.
Smělý zabývá tímto výzkumem 30 let. Za tu dobu se dá nasbírat slušný
soubor. Ve Včelařství publikuje své výsledky od 80. let...


>> a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
>> polystyrenovým nástavkem

???


J. P. Baudiš