Včelařská konference

Já jsem poznal malo i určité velkovčelaření.
V současné době, kdy mám pár včelstev, znám zpaměti pomalu v každém včelstvu, jak tam jsou uloženy rámky jeden po druhém. Můžu třeba v noci nebo v autobuse pracovat na včelách, každé včelstvo probrat a promyslet konkrétně, co s ním budu dělat, až v něm budu. každé včelstvo tak může být jiné, ať už včelstvo nebo úl a nijak zvlášť to nevadí, já i tak "ušiju" opatření na každé včelstvo na míru a dostanu z něho optimum.
To si velkovčelař nemůže dovolit. Tam se přistupuje ke skupině včelstev v podstatě bez předchozích znalostí kromě nějakých papírových či počítačových záznamů. Velkovčelař přijde ke včelám připraven na nějakou akci, přečte si, co si o nich zapsal z minula, 10 minut se dívá, jak lítají a jak zvenku vypadají a potom musí z fleku podle toho stanovit, co konkrétně s nimi bude dělat. Rychle a kvalitně to udělat, zapsat do záznamů a potom rychle zapomenout, protože jde na další skupinu včelstev nebo na nějakou jinou včelařskou činnost. Přemýšlet o konkrétním včelstvu nemůže, protože by nic neudělal. Jedině snad o nějakém zkušebním nebo plemenném, ale o každém produkčním zvlášť ne. Včely a úly tak musí být co nejpodobnější, jinak se zbytečně ztrácí čas.
je to prostě dost odlišný způsob práce, ale každý má svoje plusy.