Včelařská konference

>To jen do té doby, než by se Langstroth u nás opravdu rozšířil a
>včelaři jej sami začali hromadně vyrábět podomácku. Pak se uplatní
>jev, že si každý tu míru nějak upraví, během několika málo generací se
>to zafixuje. Míra 39*24 prošla tím samým vývojem. I přesto, že VÚVč
>vydal nedávno doporučené rozměry rámku a nástavku pro míru 39*24,
>výrobci to nedodržují.

Je zajímavé, že znám mnoho včelařů, co si je sama " podomácku " vyrábí a
pokud vím, rozměry dodržují maximálně. V tom byl p.Boháč neoblomný a dobře
věděl, proč maximálně trval na dodržování rozměrů.
No pokud se bude vyrábět Langstroth tak, jak je, neuteplený na 10 rámků,
tak k úpravám podle mne nedojde. To že míra 39*24 má tolik modifikací
souvisí asi s tím, že můžu na míru 39*24 dostat ( beru jenom nástavkový úly
) "XY" verzí uteplených i neuteplených nástavků a ty samozřejmě na sebe
nepasujou.
Zatímco, pokud se Langstroth vyrábí i v ostatních zemích na stejné rozměry,
tak když si ho někdo tady podomácku upraví, je to jeho problém. Nevidím ale
důvod. Od začátku je zde snaha prosazování jednotných rozměrů, neuteplené
stěny a na to aby někdo laboroval s více, nebo méně rámky v nástavku, tak
na to jsou tu jiné úly. Takže budu-li chtít přejít na Langstroth,
samozřejmě se budu držet těchto rozměrů.

>Přesné dodržování rozměrů se dá zajistit pravděpodobně jen tam, kde je
>dost vysoká životní úroveň na to, aby si včelaři kupovali úly z
>velkovýroby. Velkovýrobce udržuje unifikované rozměry.

Přijde Vám cena okolo 1600,- za úl od ..... jako ohromná cena za úl ?? Mně
tedy ne.
Srovnání s polystyrenovými, nebo uteplenými, no nevím, nevím :-)))

>Jak jsem psal výše. Zde v konferenci někteří zmiňovaní slavní výrobci
>úlů podle mé osobní zkušenosti nedodržují standard míry 39*24 i když
>je dán publikací VÚVč. Jestli nedodržují normu jedné míry, nebudou
>časem asi dodržovat ani normu jiné míry.

Publikace ??!! A to je tam všech "XY" modifikací přesně rozkresleno ??

>Je určitý rozdíl mezi cenou polystyrenu a cenou dřeva. Navíc, odřezků
>polysterenu není tabule moc a ty odřezky, které vzniknou, lze bylo lze
>dobře použít na polystyrenovou drť do průdyšného víka.

Lepší mulč, než hobliny z protahovačky, do zahrady si neumím představit :
-)))))))

Petr Strejček
http://www.lansgtroth.wz.cz

>Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly >uteplené těmi 8 cm
>polystyrenu? V čem je problém?

To mi taky vrtá hlavou. Tak se ptám: Nevíte někdo, kde se dočíst více o konkrétních postupech ing.Smělého, a kde je popis technologie výroby jeho úlů? Zkusím si takové 2 úly udělat a místo planého mudrování to vyzkoušet sám. (zkoušel jsem účinky pyramidy, tak zkusím i 8 cm polystyren)
Zdejší diskuze a zvědavost mě dala chuť to zkusit. Nic mě příliš neomezuje, jen má lenost. Zkoušel jste to někdo podle jeho rad, nebo je to tady jen diskuze nad nějakými jeho články?
Papír totiž snese všechno, a zaráží mě, že jediný důkaz báječných výsledků př.Smělého je jen on sám a obdivovatelé jeho teorie, bez jejich vlastních nezávislých důkazů, aby potvrdili "Ano, zkusili jsme to a funguje to přesně tak, jak píše".
Taky mě není jasné, proč říká, že by ta jeho metoda nebyla vhodná do velkochovu, když by se pro stejný výnos mohl snížit 3-5x počet včelstev. Kvůli kočovným vozům?

Nevadí mi používat nevědecké methody,když po vyskoušení mi něco přinesou.Někdy taková věta mi leží v hlavě třeba několik roků,než přijdu nato,že zas tak absurdní nebyla.Jednu nabízím.V překladech se jeden Američan zmiňoval o potřebě tepla na dobu uzrávání a násl.zavíčkování medu.Uváděl,že včely dokážou při dostatečné teplotě odpařit med za 3,5 - 4 dny.Podle mě, mohly včely v příhodné době nanést medník za 3-4 dny a dalších 7 - 9 dnů potřebovaly na odpaření a zavíčkování.Mám 2 budečáky s nástavky na 11 rámků z lamina ze starého peřiňáku 1,8cm síla.Po vytočení v jednom dnu jsem jeden budečák obložil PS 6cm a na víko také z lamina jsem dal rovněž PS a ještě 2 filce.Oba medníky pod nástavky byly plné medu,a včelstva stejně silná.Podobně jsem dal PS také na 2 budečáky.V nezatepleném nástavku byl med zavíčkován za 12 dnů jako obvykle a v zatepleném za 7 dnů.Podobné to bylo i u budečáků.Samozřejmě pokus neprůkazný,ale už o něčem podobném někdo mluvil předemnou a já jsem to jen skusil.Dnes ale vím,určitě,že srovnatelný pokus, který bych považoval za průkazný,by musel porovnávat ,stejné úly, stejné místo,stejnou technologii a k tomu porovnávat úly nezateplené,úly částečně zateplené a úly hodně zateolené.Ideologie můž být různá.
K názotu,že dřevěné úly nemají odřezy pokud si koupíme vhodné přízazy asi neobstojí,přotože odpad vznikne 1) hned při výrobě přířezů a 2)při výrobě úlů.Tedy 2*.Při výrobě přímo pro danný účel se průřez může snížit,ale co je hlavní,při koupi přířezů už první průřez musíme zaplatit v ceně.O tom tu řeč nebyla.Takže žádné šetření,naopak při výrobě doma nám odpad zůstane na topení.

Hodně úspěchů všem přeje V Banýr.

Často bohužel mívám pocit, že většina autorů publikovaných textů nedokáže o
mnoho víc, než kategoricky předkládat jediná a tzv. správná hotová řešení.
Doba více fandí těm, kteří hodnotová měřítka ( nejen ve včelařství )
bezvýhradně posunuli k totalitě zase jediné pravdy - tentokrát jménem zisk.
A to bohužel tak, že to cíleně deformuje svobodu rozhodování i u těch
včelařů, kteří jako by v návaznosti na dědictví dob minulých jsou náchylní
bezmyšlenkovitě přebírat vše, co je publikováno. Málo pozorný, nebo
začínající včelař pak ve svém rozhodování může mít zmatek.

Snažím se porozumnět včelstvům na třech stanovištích.
Měl jsem kdysi naivní představu, že musí existovat nějaký úl a k němu
stručný, snadno pochopitelný návod, jak to zvádnout k všeobecné spokojenosti
( mého zdraví, peněženky, zdraví včel, technických možností, stanoviště,
aktuálních zdrojů snůšky ....).
Současně s tím hltavě sleduji vše, co se ve včelařství děje. A to co mne
zaujme, nebo nabízí řešení mých problémů ověřuji vlastní zkušeností.

Všechno to úsilí mne dovedlo k opatrnému a nekategorickému vyjádření se k
problematice:

1.Kategorická i emotivní sdělení beru jako zdroj možných Informací a proto
děkuji všem, kteří mé poznání posunují o krůčky dopředu, byť se dopustili
dílčích chyb.
2.Kdo hledá pravdu u jiných, nakonec ji nalezne u sebe ( z cihel cizích
zkušeností stavím vlastní dům ).
3.Směšovat intenzivní a extenzivní způsob včelaření je jako porovnávat
sportovní ferari s autobusem ( přičemž zastánci ani jednoho z vehiklů asi
nelžou. Vážnější neshoda by byla mezi aviatiky a námořníky )
4.Pokud včelař není schopen ovládat v konkrétním úlu genetické vlohy
včelstva v návaznosti na správný odhad možností snůšky měl by se smířit s
nemaximálním výsledkem ( nižším, než dosažitelným ).
5.Včelstvo je živý tvor, který mluví jazykem přírody - ne každý umí, nebo se
snaží rozumět jejich řeči.
6.Včelaři z různých míst mohou mít zcela rozdílné zkušenosti na stejnou věc.
7.Teplo je jedna z podstatných podmínek života na Zemi. Lze ho vyrobit i
využít mnoha způsoby.
8.Včely nenosí pětikoruny z nadnárodní banky, ale nektar a pyl z okolní
přírody.
9.Lidé, včely, pětikoruny i autobusy by se měly na tuhle Zemi vejít
10. Každý hledá cesty, jak najít sluncem osvětlené místo.

Promiňte, jen mi to tak neuspořádaně upadlo od úst na klávesnici.
pepa.kala/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Prosím Vás,podle mého názoru není nutné někomu vnucovat ani úl,ani technologii.Dobrá věc se prosadí sama.Je veliký rozdíl mít velké výnosy při malém počtu včelstev a je dost ošidné bez vyzkoušení aplikovat použitou metodu ve větším rozsahu.Včelařina byla mojí celoživotní obživou.Nedovolil jsem si nikdy zesměšňovat ani používanou metodu,ani dosahované nízké výnosy.Mohou být zapříčiněny stanovištěm,požívanou metodou,obhospodařovanou včelou,ale i osobou včelaře.Kdo se chce poučit,jistě si najde příklady hodné následování.
Děkuji za pozornost.

Víte kolik stojí v nákladech materiálu, energie a práce a) rtěnka, b) krém na pleť , c) prášek na praní?

a) 7 kč
b) 20 kč
c) 30 kč

Vaše konstatování je globální problém - Felicie stála 87 tisíc a prodej ní cena --- znáte sám.

Ten zbytek 33 až 60 % reklama,
zbytek studie, vývoj, schvalování, rabaty prodeje, atd.... a zisk.

Zkrátka bych to neviděl jako
pastový med za 480 Kč,
ale jako 480 Kč za pastový med.

Mirek

V Brně a okolí jsou Langstrothy k nahlédnutí u nás - tj. v Bučovicích - natřené, nenatřené, v provozu atd.... pak se může objednat - vše vejmutovka........
Sleduji pozorně diskuzi ohledně úlů, uteplení, Langstrothu atd... a myslím si po že se vede zbytečně a ze zcela jiného pohledu a že se zbytečně předkládá co ten či onen řekl napsal atd....

Nevím, zda by zde na konferenci celý můj článek trošku rozuzlující někdo přečetl celý, a tak jej ponechám dozrát, doplním jej a bude po vánocích k nahlédnutí na mojich www stránkách.

Stručně ale řečeno - zastávám racionální přístup k ošetřování, k typu úlu, rámku a vůbec všemu. Což také u nás můžete vidět. Mám srovnání 39x24 42x17 Langstroth ... za několik let cca 3 roky - medný výnos atd.... uteplenost ... a všeho jsem zanechal = je to zbytečné plýtvání času.

Rozhodující je 1. snůška, 2. ošetřování, ...

Zatím se mějte a pište dál své názory - já je respektuji.

Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

Václav Tomeš napsal(a):
> Dostal se mi do rukou starší třírámkový medomet.Plášť je smaltovaný,ale koš na rámečky je částečně zoxidovaný.Chtěl bych se zeptat jak by se to dalo zrenovovat?Případně, zda má někdo nějakou zkušenost,jakou použít barvu, aby se pak neloupala a nepadala do medu. Děkuji Vašek

Bude to trochu problém, nejlepší je skutečně asi už zmíněný eprosin, má
i částečně tixotropní vlastnosti, takže nestéká, doporučuju spíše
neředit a nanášet nějakou stěrkou, výborné jsou použité kreditní nebo
telefonní karty, mají tu správnou pružnost. Pokud je buben oprýskaný jen
místně, opravil bych jen oprýskaná místa.

Koš bude asi lepší koupit nový, pokud je cínovaný, je prakticky
neopravitelný. Už to bylo uvedeno. Problém možná bude s rozměry, spíše s
délkou a průměry hřídelí, ale to se dá upravit. A taky s cenou :-(

Zdraví PP.

> 4. příklad mám přímo od ing. Smělého. Když jsem mu letos namítal, že
> v našich pokusech, kde úly mají polystyren 6 cm, se vliv uteplení
> projevil ve výnosech jen velmi málo, odpověděl, že aby se vliv PS
> jednoznačně prokázal, musí to být 8 cm! Že by rozdíl 6 cm : 8 cm
> hrál tak zásadní roli? Myslím, že ne. Ale je z toho také vidět, jak
> zásadní význam přikládá autor silné teplené izolaci.

Ano, tento jeho názor jsem od něho slyšel i já. Na jedné přednášce
vysvětloval, jak dospěl k oněm 8 cm a proč musí být 8 cm a ne méně.
Když zjednoduším to, co tenkrát říkal (alespoň po paměti), pak uváděl
něco v tom smyslu, že 8 cm vypočítal dle koeficientu teplené vodivosti
pěnového PS. Teprve až při 8 cm PS se projeví efekt naprostého
tepelného oddělení vnitřní stěny úlu od vnějšího prostředí, což
způsobí nějaké změny v hospodaření včelstva uvnitř úlu. (Přesněji si
to nepamatuji - stačí se však otázat přímo př. Smělého.)

Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8 cm
polystyrenu? V čem je problém? Když si nastaví parametry pokusu, takže
neodpovídají úlu Smělého, pak nemohou jejich výsledky hodnověrně
prokázat nic o srovnání úlového systému ing. Smělého s tenkostěnnými
úly. Jakékoliv srovnání, které se na základě takových pokusů vyvodí,
není exaktním faktem, ale pouze předpokladem - tedy: "Místo
osmicentimetrových stěn jsme vyzkoušeli pouze šesticentimetrové (tedy
sílu a tepelnou izolační schopnost máme na pouhých 75 procentech úlů
Smělého), ale my předpokládáme(!), že žádný rozdíl zesílení stěny už
nepřinese." Předpokládáme - ale důkaz není. A dále - na základně
jakého vědeckého výpočtu byla zvolena právě šesticentimetrová síla
stěny?

> Jsem toho názoru, že pro způsob ošetřování včelstev ing. Smělého má
> tepelná izolace větší význam než při našem způsobu včelaření,
> protože ing. Smělý pro zimování včelstva zúží na 1 nástavek a ještě
> v něm možná až na 8 plástů ("tak aby obsedaly všechny uličky").
> Včely tedy jsou donuceny sedět skoro v krychli a tedy u stěn
> nástavku i u dna (jež je nízké).

Ano, to je přesně ono!!! Aby se výhody uteplení projevily naplno, je
nutno zvolit jinou technologii ošetřování. Pokud na silně uteplené úly
použijeme technologii včelochovu převzatou z tenkostěnných úlů, pak je
zcela pochopitelné, že se vliv uteplení nemůže naplno projevit (v tom
je, jak se domnívám, slabina většiny prováděných srovnávacích pokusů).

> Za zcela zásadní pro jeho úspěchy ale pokládám to, že na jeho
> stanovišti je od dubna do srpna skoro pořád nějaká snůška. Proto
> naprosto vystačí s 12 kg zásob pro zimování a jaro!!! To co přikádá
> polystyrenu, je ve skutečnosti vliv snůšky,

Takže př. Smělý je asi naprostý amatér nebo včelařský ignorant,
kterého za 30 let nenapadlo podávat se před krmením do úlů, kolik tam
mají včely zásob, nebo si nevšiml, že sice zkrmil jen 12 kg cukru, ale
v průběhu krmení se mu tam nějak záhadně objevilo dalších 10 kg. Takže
on vlastně zimuje na 20 kg cukru a ani o tom neví...

To by se možná mohlo stát mně, ale jistě nikoliv př. Smělému, který ve
včelách stále něco měří, na zimu jim tam strká čidla na měření teploty
v různých místech úlu apod. :-)

J. P. Baudiš

> Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech.
> Tedy žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto
> jeho výsledky a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich
> zobecnitelnost do jiných podmínek, pro jiné včelaře.

Já tady nechci fungovat jako nějaký advokát př. Smělého. Škoda, že
tady není on sám. Mohu čerpat jen z toho, co vím z jeho pražských
přednášek a článků.

Když př. Směly vyvíjel svoji úlovou koncepci, tak srovnávací úly měl.
Ale opravdu nevím, kolik jich bylo a jak dlouho je sledoval. (Při
svých přednáškách většinou spojoval sousloví "dřevěný úl" se slovy
"štípal jsem" nebo "rozštípal jsem" případně "spálil jsem".)

Výše uvedený výrok "pouhých 12 včelstev" není úplně na místě. Jde nám
přece o počet včelstev sledovaných po dobu jedné sezóny. Takže
sledujete-li "pouhých 12 včelstev" po dobu 30 let, máte soubor
výsledků sledování 360 včelstev.

Srovnání jeho včelstev tady je - a to se včelstvy včelařů okolních.
Vím, co mi výzkumník namítne. Včelstva okolních včelařů nejsou přesně
na stejném místě. Odlišná technologie obsluhy u jiných včelařů atd.
Jinými slovy - stanoviště ing. Smělého je výjimečně šťastná lokalita
(už o pár set metrů jinde jsou dramaticky jiné snůškové i klimatické
podmínky), včelaři v okolí mají nižší výnosy, protože asi neumějí
vůbec včelařit atd...

Výzkumníci sledují 2 skupiny včelstev umístěné na stejném stanovišti,
stejně ošetřované a v různých úlech. Jenže tato zdánlivě(!) objektivní
metoda má i své slabiny. Když ošetřujete obě skupiny včelstev stejnou
chovatelskou technologií, pak tato technologie může být pro včelstva v
jedné skupině výhodná (protože se hodí pro příslušný typ úlu), kdežto
pro druhou skupinu včelstev může být vzhledem k odlišnému typu úlu
nevýhodná. Výsledky pak vlastně nejsou objektivní, i když se tak
tváří...

Někdy v polovině 80 let vedl ing. Smělý nějaký kurs výroby silně
uteplených úlů a několik včelařů z jeho okolí si pod jeho vedením tyto
úly vyrobilo. Vzpomínám si, že jak si později včelařské schůzi tyto
úly pochvalovali. Samozřejmě, toto má hodnotu "pouhého" svědectví,
nemá to hodnotu exaktně vedené vědecké studie...

(Poznámka pod čarou.;, ten termín "vědecké studie" ještě nezaručuje
pravdivost. Stačí se podívat, jak stále znova a znova vystupují
"vědci" se svými studiemi proti homeopatii. Je jim jedno, že to
funguje a pomáhá to milionům lidí na celém světě, jenže "vědci" budou
sveřepě tvrdit, že to nemůže fungovat, protože na to nemají svoji
studii...)


> Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %?
> Asi to tak jednoduché není...

Myslím si (docela nevědecky), že uteplení může mít citelný význam, jen
když je dokážeme využít. Např. nemá smysl mít uteplené stěny úlů, když
máme studené víko, očka nebo zasíťované dno, česno jak vrata do garáže
a teplo, které stěny nástavků ušetří, uteče jinudy. Nevím, jestli by
uteplení úlů mělo nějaký význam při podzimní nebo pozdně letní
snůšce... Atd.

Věřím tomu, co říká ing. Kamler: "U včel se vše točí kolem tepla". Do
jaké míry se to projeví, záleží na mnoha dalších okolnostech, nejen na
masivnosti uteplení.

J. P. Baudiš

> Když si budu objednávat úl Langstrotha, jinde si objednám rámky ( ať
> už Kolomý, nebo někdo další ), na třetím místě si objednám mezistěny
> ( třebas př. Sedláček ), tak mám, jistotu, že až mi to domu všechno
> přijde, tak to bude na sebe pasovat - moje vlastní zkušenost. A to
> je pro mně taky důležitý. Prostě jasně daný na sebe pasující
> rozměry.

To jen do té doby, než by se Langstroth u nás opravdu rozšířil a
včelaři jej sami začali hromadně vyrábět podomácku. Pak se uplatní
jev, že si každý tu míru nějak upraví, během několika málo generací se
to zafixuje. Míra 39*24 prošla tím samým vývojem. I přesto, že VÚVč
vydal nedávno doporučené rozměry rámku a nástavku pro míru 39*24,
výrobci to nedodržují.

Kdysi v konferenci zazněla poznámka (jestli se správně pamatuji tam od
Oldy Vančaty), že u nich v zahraničí je Langstrothova míra už dávno
všelijak místně upravovaná a modifikovaná a výrobky různých výrobců k
sobě moc nepasují...

Přesné dodržování rozměrů se dá zajistit pravděpodobně jen tam, kde je
dost vysoká životní úroveň na to, aby si včelaři kupovali úly z
velkovýroby. Velkovýrobce udržuje unifikované rozměry.


> Zatímco když si pujdu koupit rámek 39 x 24, tak každej výrobce udělá
> trochu jiný tlouštky louček a pak se můžu jít mírně řečeno " klouzat
> ". Totéž s úlama. Tolik snad k tomu sjednocování.

Jak jsem psal výše. Zde v konferenci někteří zmiňovaní slavní výrobci
úlů podle mé osobní zkušenosti nedodržují standard míry 39*24 i když
je dán publikací VÚVč. Jestli nedodržují normu jedné míry, nebudou
časem asi dodržovat ani normu jiné míry.

> A ještě k ceně dřeva. Nástavky si vyrábím sám, takže vím o čem mluvím.
> Dřevo si kupuju už vyschlé, protože nemám místo, kam bych si ho mohl dát
> usušit. A pokud koupím kvalitní dřevo a takové, které si mi na výrobu hodí
> ( není problém ho sehnat ),

Tedy dřevo nejdražší (srovnejte jeho cenu s polystyrenem) :-)

> tak žádné veliké odřezky, jak píše Honza
> Baudiš, ani veliké ztráty hoblováním nepřipadají v úvahu. Chcete mi snad
> říct, že když lepíte polystyrenový úly, tak nemáte žádné odřezky ??

Je určitý rozdíl mezi cenou polystyrenu a cenou dřeva. Navíc, odřezků
polysterenu není tabule moc a ty odřezky, které vzniknou, lze bylo lze
dobře použít na polystyrenovou drť do průdyšného víka.

J. P. Baudiš

Srdečně Vás všechny zdravím.

V konferenci je (zejména v poslední době :) ) hodně zajímavých témat. Ikdyž
do nich aktivně nezasahuji, velmi pozorně je pročítám. A protože témat je
více, často využívám řazení došlých příspěvků podle "předmětu zprávy". No, a
v tom může být problém... Prosil bych všechny, aby si poštovního klienta
nastavili tak, aby odpověď na příspěvek obsahovala pouze "Re: příspěvek".
Nebo proveďte editaci předmětu zprávy "ručně".
Ono když je odpověď zní "Re[2]:příspěvek", nebo "Re:Re[2] příspěvek", tak už
řazení zpráv podle předmětu zprávy ztrácí smysl... Myslím, že to nebude jen
můj problém...

Přeji přečkání zimy u plodných příspěvků.

Jose

Vuvč Dol doporučuje epoxidový tmel Eprosin E 20, vyrábí ho Sindat Plzeň.
Musíš odstranit veškerou rez, jinak se bude rozšiřovat i pod nátěrem a dále
koš je umýván horkou vodou, takže bude potažen tenkou vrstvičkou vosku, tu
musíš také sundat. Pokud to neuděláš, do dvou let se začne barva loupat.
Tmel se může po namíchání tužidla zředit ředidlem na epoxidové barvy, mělo
by ale ředit s citem, protože unikající ředidlo nechává ve vrstvě tmelu
póry.

Barev určených pro přímý styk s potravinami se dá sehnat víc, formální
problém je to, že správně by barva měla být testována přímo s konkrétní
potravinou. Med je ale dost neutrální, takže to zas tak nevadí. Odstranění
rzi a vosku bude nutné asi vždycky. Všichni solidnější výrobci barev už mají
webové stránky a tam se dá stáhnout podstatně více, než se vejde na štítek
na plechovku. Doporučoval bych stažení takzvaných technických a
bezpečnostních listů příslušné barvy a popřípadně atest barvy na přímý styk
s potravinami.

Pokud se Ti povede kompletně odstranit veškerou starou barvu a vosk, je
profi řešení dát koš na prášek (komaxit). Musí být ale skutečně odstraněná
veškerá stará barva, jinak při vypalovací teplotě pění a pálí se a koš
nesmí být z předpružených dílů jen přilepených pájkou, jinak se při
vypalovací teplotě ( 200 st C ) rozpadne. Prášková barva musí mít přirozeně
taky atest pro přímý styk s potravinami.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Tomeš" <tomes/=/c-box.cz>
To: "včelaři K." <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 23, 2003 11:35 AM
Subject: Prosím o radu


Dostal se mi do rukou starší třírámkový medomet.Plášť je smaltovaný,ale koš
na rámečky je částečně zoxidovaný.Chtěl bych se zeptat jak by se to dalo
zrenovovat?Případně, zda má někdo nějakou zkušenost,jakou použít barvu, aby
se pak neloupala a nepadala do medu. Děkuji Vašek

Dostal se mi do rukou starší třírámkový medomet.Plášť je smaltovaný,ale koš na rámečky je částečně zoxidovaný.Chtěl bych se zeptat jak by se to dalo zrenovovat?Případně, zda má někdo nějakou zkušenost,jakou použít barvu, aby se pak neloupala a nepadala do medu. Děkuji Vašek

Včelařím teprve druhým rokem a velmi rád bych se také dozvěděl něco z praxe
o chovu matek. Vašek.
----- Original Message -----
From: "Ondřej" <xondrej/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 9:33 PM
Subject: Dotazek...


> Najde se na techto strankach nekdo kdo se zabyva chovem vcelich matek a
byl
> by ochoten se podelit o sve zkusenosti se mnou? Dekuji
>

Stejna temata casto se vracejici ...
Lakal jsem pritele pro ucast v nasi konferenci. Vcelari s vice jak stovkou
vcestev a ma i pri tomto poctu vcel nadherne vynosy. Podival se do naseho
archivu a rikal - to je jen tlachani na to nemam cas. Radeji navstivim
nejakeho profesionala. Mrzi me to, ale ma v necem pravdu.



----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 23, 2003 9:29 AM
Subject: Re: Zahraniční konference


> A pro němčináře http://www.imkerforum.de/
> Debaty sousedů na téma dřevo/polystyrén nebo dokonce o sjednocení
rámkových
> měr v Německu jsou tak nějak totožné s našimi :-)
> Ivan
> i_c/=/email.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.543 / Virová báze: 337 - datum vydání: 21.11.2003

A pro němčináře http://www.imkerforum.de/
Debaty sousedů na téma dřevo/polystyrén nebo dokonce o sjednocení rámkových měr v Německu jsou tak nějak totožné s našimi :-)
Ivan
i_c/=/email.cz

¨Zdravím
Úl Langstroth bych tak vehementně neodsuzoval. Protože jsem v něm zatím nevčelařil. A opravdu je velmi rozšířený. Kdyby byl tak špatný, asi by od něj včelaři upustili. A co se týká váhy nástevku, včelařím v nástavkových úlech s mírou 37*30. Nástavky mám celkem lehké, ale když je plný medu, tak se s ním nadřu. Jsem rád za každé ušetřené kilo váhy.

Ať to bzučí

www.honeybeeworld.com/BEE-L

http://groups.yahoo.com/group/beekeeping
http://groups.yahoo.com/group/Norlandbeekeepers
http://groups.yahoo.com/group/Organicbeekeepers
http://groups.yahoo.com/group/BiologicalBeekeeping


http://uk.groups.yahoo.com/group/irishbeekeeping/

NZ Beekeepers:
SUBSCRIBE NZBKPRS zaslat na majordomo/=/bcs.net.nz

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. listopadu 2003 20:50
Subject: Zahraniční konference


Přátelé, máte někdo kontakt na podobné včelařské konference v zahraničí?

Michal

Přátelé, máte někdo kontakt na podobné včelařské konference v zahraničí?

Michal

V novele zákona o daních z příjmů (podle článku ze sobotního Práva - strana
20 rubrika "Rodinné finance" - článek "Nezdaňované příležitostné příjmy se
zvýši dvojnásobně") prý je,

že mít 1 včelstvo znamená z něj povinně vykázat příjem nejméně 500,- Kč

a ty zadnit podle § 10 odst 1 a - příjmy z příležitostných činností nebo z
příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby,
která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
v případě, že v součtu za poplatníka přesáhnou 20.000,- Kč za rok (do
20.000,- jsou od daně osvobozeny)

takže pokud by včelař neměl příjem z ničeho jiného podle toho odstavce,
vejde se do toho limitu se 40 včelstvy (pokud by třeba ještě prodával ovoce
z vl. zahrady, tak za každou utrženou pětistovku se vejde o včelstvo méně)

pokud jich bude mít 41, zaplatí daň ze 41*500,- Kč - náklady, tedy v případě
vykazování nákladů paušálem (u zemědělské výroby 50%) to bude dělat základ
daně 41*500/2 = 10.250,- Kč a při sazbě např. 20% to je daň 2.050,- Kč = daň
50,- Kč na 1 včelstvo

daň zaplatí ze všech včelstev a ne jen z těch na 40, protože se jedná o
osvobození od daně do limitu 20.000,- - tedy kdo přeleze není osvobozen a
platí

Honza

Nerad bych byl za vecneho rebela. Clánky pana Smelého jsem četl velmi
pozorne. Veril jsem mu ze dosahuje techto pozoruhodnych vysledku - mam jen
velkou pochybnost o jeho zaverech -, co bylo nejdulezitejsi pro to, aby jich
dosahl. Myslim, ze kazdy nazor je dobry a nuti nas premyslet. Uzavru to tim,
ze v jeho pripade jsou jeho nazory prezentovany jako vedecka prace - tj. o
uroven vyse nez nazory jinych vcelaru ( a to je to co me na tom mrzi ).
Osobně znam vcelare, kteri dosahli podobnych vynosu
Fakt - vcelari v palubkovych ulech, vcelstva maji na vybornych stanovistich,
jejich technologie je odlisna
Vcelarim na Melnicku - pri dobre volbe stanoviste zacina byt tato oblast
take velmi zajimava

PS: Nějak divně mi chodí příspěvky ...


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 1:41 PM
Subject: Re[2]: O včelařské ideologii



> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve
> zlém připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu
> výpočtu hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla příklad
> polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho
> práce také ideologická
>

K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?

V nějakém svém článku jasně vypočítává, na jakých faktorech stojí
výnos medu - vliv úlu je pouze jeden z nich (další jsou lokality,
klima atd.) Úlová otázka má však klíčový význam v tom, že tento faktor
může včelař nejsnáze ovlivnit (ke svému prospěchu či neprospěchu).
Faktor "lokalita" lze ovlivnit již hůře a klima včelař neovlivní
vůbec.

Ing. Smělý na přednáškách nikdy nepodceňoval vliv lokality (a Prahy
všeobecně). Sám má stanoviště i mimo Prahu a tam už takovýchto
rekordních výnosu nedosahuje - několikrát jsem ho slyšel o tom veřejně
hovořit. Svoji metodu a pozorování dává k dispozici, protože při
porovnání s výnosy dalších včelařů v téže lokalitě je patrné, že jeho
metoda dává výnosy citelně vyšší.


J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.543 / Virová báze: 337 - datum vydání: 21.11.2003

>K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
>souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
>mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
>výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
>výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Zde musím upřesnit, že pokus s porovnáváním uteplených a jednostěnných úlů
probíhá nejen na našem pracovišti v Zubří (výsledky viz na:
http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni), ale i na PV v
Pekařově (Jeseníky, asi 600 m n.m.) a na Dole. Uteplené úly (nástavkové)
jsou všude z 6 cm pěnového polystyrenu. Tedy takto dosažené výsledky mají
podstatně vyšší vypovídací a zobecnitelnou hodnotu, než kdyby byly získány
jen na jednom pracovišti. Rozdíly ve prospěch uteplených úlů v průměru jsou,
ale ne zásadní (jak se očekávalo) - podrobnosti budou časem ve vč.
časopisech. Pokus dále probíhá. Přesto by bylo velmi troufalé a neseriózní,
kdybychom tvrdili, že tak to bude vždy, u každého včelaře, za každých
podmínek. Musíme na to hledět jako na příspěvek k problému, ne jako na
všeobecně platný a definitivní závěr!
Srovnání polyst. úlů (síla jen 21 mm) s jednostěnnými jsem udělal i před asi
10 lety - najdete je v brožurce "Včelaření v nízkonástavkových úlech" - je
ve vč. konferenci (download), přímý odkaz je
http://www.vcely.or.cz/files/NNvcelareni.pdf (má 600 kB !) - na str.45-47.

K. Čermák

Znám několik včelařů se stejně rekordními výsledky a naprosto jinou
technikou chovu.
Jen mají tolik soudnosti, že jsou zdrženliví ve svých závěrech ...
Nemám nic proti vlasním názorům pokud nejsou opentlovány "vědeckými"
teoriemi.
A to desatero co bylo kdysi publikováno mi raděj ani nepřipomínejte !
Na rozdíl od pana Smělého přistupuji k statistické průkaznosti opatrněji,
proto si tu ani netroufám poučovat.

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 1:41 PM
Subject: Re[2]: O včelařské ideologii



> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve
> zlém připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu
> výpočtu hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla příklad
> polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho
> práce také ideologická
>

K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?

V nějakém svém článku jasně vypočítává, na jakých faktorech stojí
výnos medu - vliv úlu je pouze jeden z nich (další jsou lokality,
klima atd.) Úlová otázka má však klíčový význam v tom, že tento faktor
může včelař nejsnáze ovlivnit (ke svému prospěchu či neprospěchu).
Faktor "lokalita" lze ovlivnit již hůře a klima včelař neovlivní
vůbec.

Ing. Smělý na přednáškách nikdy nepodceňoval vliv lokality (a Prahy
všeobecně). Sám má stanoviště i mimo Prahu a tam už takovýchto
rekordních výnosu nedosahuje - několikrát jsem ho slyšel o tom veřejně
hovořit. Svoji metodu a pozorování dává k dispozici, protože při
porovnání s výnosy dalších včelařů v téže lokalitě je patrné, že jeho
metoda dává výnosy citelně vyšší.


J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.542 / Virová báze: 336 - datum vydání: 18.11.2003

> Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
> takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
> Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

Byla tady debata o zazimovani mensich a stredne velikejch vcelstev v
dobre izolovanejch ulech (s vyhodou mensi spotreby cukru) a
prezimovanim velice silnejch vcelstev v ulech ze slabou drevenou
stenou.

Vono by bylo dobry kdyby nekdo polopaticky vysvetlil ceskejm vcelarum
ze 24 mm dreveny steny se rovna 5,6 mm polystyrenu a 40 mm
polystyrenovy steny se rovna 170 mm dreveny steny!.

A to je setsakramentskej rozdil.

Proc se nezeptat zdali ta indoktrinace "drevenej lanstroth" neni
vlastne (skrytej) marketing ceskejch truhlarskejch firem...

\vov

Přeji pěkný den,
připojuji se k tomu, co tu napsal Honza Červenka.

Když si budu objednávat úl Langstrotha, jinde si objednám rámky ( ať už
Kolomý, nebo někdo další ), na třetím místě si objednám mezistěny ( třebas
př. Sedláček ), tak mám, jistotu, že až mi to domu všechno přijde, tak to
bude na sebe pasovat - moje vlastní zkušenost. A to je pro mně taky
důležitý. Prostě jasně daný na sebe pasující rozměry.

Zatímco když si pujdu koupit rámek 39 x 24, tak každej výrobce udělá trochu
jiný tlouštky louček a pak se můžu jít mírně řečeno " klouzat ". Totéž s
úlama. Tolik snad k tomu sjednocování.

A ještě k ceně dřeva. Nástavky si vyrábím sám, takže vím o čem mluvím.
Dřevo si kupuju už vyschlé, protože nemám místo, kam bych si ho mohl dát
usušit. A pokud koupím kvalitní dřevo a takové, které si mi na výrobu hodí
( není problém ho sehnat ), tak žádné veliké odřezky, jak píše Honza
Baudiš, ani veliké ztráty hoblováním nepřipadají v úvahu. Chcete mi snad
říct, že když lepíte polystyrenový úly, tak nemáte žádné odřezky ??

Petr Strejček
www.langstroth.wz.cz


>Dobry den,
>
>Kdyz jsem si chtel Langstroth poridit na jare, zjistil jsem , ze ho
obvikle
>nemaji na sklade ani mne znami vyrobci ( pr. Zeleny, pr. Kolomy ) a
vsichni
>delaji na obednavku ( alespon ten 16 cm, co jsem schanel). Nakonec jsem si
ho
>obednal u pr. Strejcka ( kontakt na www.langstroth.wz.cz ) - jiz s umyslem
>pozdeji si ho sam vyrobit.Ramky jsem koupil u pr. Kolomeho, par jich mel
>skladem, ale taktez se museji obednavat (v mem konkretnim pripade cca 3
>tydny, zase je fakt , ze uz byla sezona, v zime je to mozna
jinak).Mezisteny
>- taktez pr. Kolomy.
>
>
>S pozdravem
>
>Jan Cervenka

>> a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
>> kloudného výsledku nedočká.
>To je typická demagogie. Nic takového ing. Smělý nikde nepíše. Už jsem
>o tom psal včera.

Ano, takto doslova to p. Smělý nepíše. Ale z některých jeho formulací je
zřejmé, že zcela největší význam pro jeho vysoké výnosy přikládá uteplené
stěně z 8 cm PS. Např. zrovna Včelařství č. 11 na str. 283:
1. "... musejí být včelstva silná a k uložení snůšky musejí mít dostatečný
prostor. Opět se potvrdila výhoda úlů z polystyrenu o síle stěny 80 mm."
2. "... se ukazuje, že přidaný oddělek nahrazuje nedostatečnou izolaci.
Tento příklad je také v rozporu s tvrzením některých včelařů, že PS izolace
je vhodná pouze pro slabá včelstva."
Komentář: Aby v tom měl ing. Smělý pravdu, musel by dokázat, že to přidání
oddělku při včelaření v PS úlech nebude potřebné nikde, ani v náročnějších
podmínkách než je Praha.
3. Včelařství č. 10, str. 245, bod 8) "Zimování v PS úlech je odlišné od
zimování v tenkostěnných nástavcích do té míry, že doporučení některých
autorů (např. ...) jsou nepoužitelná, ba mnohdy škodlivá."
Komentář: Ne zcela přesně vyjádřená myšlenka p. Smělého, ale domnívám se, že
má na mysli velký prostor, vysoký podmet, větší zásoby. Že by jmenovaní
doporučovali a používali nepoužitelné a škodlivé postupy?
4. příklad mám přímo od ing. Smělého. Když jsem mu letos namítal, že v
našich pokusech, kde úly mají polystyren 6 cm, se vliv uteplení projevil ve
výnosech jen velmi málo, odpověděl, že aby se vliv PS jednoznačně prokázal,
musí to být 8 cm! Že by rozdíl 6 cm : 8 cm hrál tak zásadní roli? Myslím, že
ne. Ale je z toho také vidět, jak zásadní význam přikládá autor silné
teplené izolaci.

Jsem toho názoru, že pro způsob ošetřování včelstev ing. Smělého má
tepelná izolace větší význam než při našem způsobu včelaření, protože ing.
Smělý pro zimování včelstva zúží na 1 nástavek a ještě v něm možná až na 8
plástů ("tak aby obsedaly všechny uličky"). Včely tedy jsou donuceny sedět
skoro v krychli a tedy u stěn nástavku i u dna (jež je nízké). Za zcela
zásadní pro jeho úspěchy ale pokládám to, že na jeho stanovišti je od dubna
do srpna skoro pořád nějaká snůška. Proto naprosto vystačí s 12 kg zásob pro
zimování a jaro!!! To co přikádá polystyrenu, je ve skutečnosti vliv snůšky,
potom opravdu větší zásoby cukru v malém úlovém prostoru překážejí a "zimní"
(správněji by bylo zimní+jarní) spotřeba je rekordně malá.

K. Čermák

Pan Smělý má pouhých 12 včelstev a všechny v polystyrenových úlech. Tedy
žádné porovnání s jinými úly. Ze statistického hlediska proto jeho výsledky
a tvrzení mají nulovou hodnotu pokud jde o jejich zobecnitelnost do jiných
podmínek, pro jiné včelaře. Ovšemže jeho medné výnosy jsou úctyhodné!
Zásadní otázkou pro tuto diskusi je, jak velký podíl na nich má samo silné
uteplení (8 cm polystyren); pokud vím, ing. Smělý ho považuje za hlavní
faktor. Kdyby se blížil 100 %, tak by mi stačilo např. místo 100 včelstev s
průměrem 20 kg jen 20 včelstev při jeho výnosech kolem 100 kg, ať je to
kdekoliv a kterýkoliv rok (při obecné platnosti vlivu takového uteplení).
Ptám se - je to reálné? Může ten vliv uteplení být třeba i pouze 50 %? Asi
to tak jednoduché není...

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 10:32 PM
Subject: Re: O včelařské ideologii


> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem
> buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická

> K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
> souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
> mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
> výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
> výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Jak tlumocit ruzny "raporty":



Je davno znamo = Neobtezoval jsem se vyhledavat reference

Ma se za ... = Ja si myslim

Vseobecne se ma za... = Par ostatnich lidi tomu taky veri

Neni nemyslytelny mit za... = Paklize veris tomuhle, veris vsemu

Je teoreticky dulezity = Ja si myslim ze je to zajimavy

Je prakticky dulezity = Neco z toho muzu mit

Tady se ukazujou typicky vysledky = Tady se ukazujou nejlepsi
vysledky

Tri vysledky byly zvoleny pro dalsi studie = Ty ostatni se popiraly,
takze jsem se na ne vykaslal.

Ctyrhodinova zkouska nebyla prosetrena = Upadla mi na podlahu

Ctryrhodinova zkouska neni mozna signifikatni - Upadla mi na podlahu,
ale vetsinu jsem namet zpatky na lopatku

Nebylo mozny dat definitivni odpovedi = Experiment se nepoved, ale ja
to alespon muzu nekde publkovat

Spravny v ramci jenoho radu = Chybny

Vic prace je potreba = Tenhle clanek sice za nic nestoji, ale na
druhou stranu ty ostatni clanky taky ne.

Tento vyzkum ma vysokou hodnotu = Dostanu penize na pokracovani v
experimentovani

Dekuju X za pomoc s pokusy a Y za plodnou diskuzi o vyhodnoceni
vysledku = X udelal experimenty a Y mi je vysvetlil


\vov

Vidím,že se nám zde zase rozvířil problém polystyren a prkýnka a tak si také něco přidám.Je zmiňován přítel Smělý.Vlastně jsem ho zmínil první já.Znám ho,byl jsem před několika lety u něho a také s něčím nesouhlasím ale přátelé,priznejme si,že se svými výsledky je lepší.O tom přeci nemůže být pochyb.Má snad někdo podobný výnos medu jako on? Co kdybychom se snažili pochopit proč je lepší? Já kdybych měl takové úly,jako,že nemůžu,tak bych třeba zavřel dolní česno a nechal otevřené někde uprostřed.Hlavně v zimě.Takhle má problémy s vlhkostí a řeší to polystyrenovou drtí.Nelíbí se mi dvojité dno,už jen proto,že včely které startují nohama vzhůru,než se stačí v letu obrátit,narážejí hlavou na dno letáku.Toto všechno je ale jeho věc.Já vidím hlavní výhodu v tepelné isolaci a vůbec mi nevadí kolika pokusy k tomu dospěl.Vůbec mi ani nevadí jestli ušetřené zásoby vykazuje třeba s 1kg chybou.Rozhodně ale nevykazuje spotřebu kolem 30kg na včelstvo.I kdyby měl jeho spůsob ještě podle nás dalších 100 chyb,stále se u něho mají včely lépe než u nás.Pan Smělý mezi námi není,tak by nebylo vhodné ho odsuzovat.Zalíbila se mi také věta,kterou pužívá závěrem svého článku o pochybnosti použití jeho spůsobu včelaření ve velkochovech.Všímli jste si jak často pan Smělý píše do Včelařství? Samozřejmě málo,jeho názoty jsou trochu jiné než dnešní moderní proud.Pamatujete jak před časem když někdo něco kritisoval co nebylo v duchu doby závětem z úcty prohlásil : ať žije Sovětský svaz,a tato věta mu částečně zajišťovala setrvání? Chtěl bych se také ještě zmínit o bezpochyby zavrženíhodné činnosti kdy jeden přítel údajně vysypal včelstva na sníh. Myslím,že zrovna tak jak někteří rozrušeně reagovali zde,tak podobně rozrušeně ve svém výroku reagoval onen přítel.Já si myslím,že se mnou 98% včelařů je přesvědčeno,že to neudělal.Copak nikdo neslyšel výrok třeba já bych tě nejtači zabil a přítom byl každý přesvědčen že se to nestane? Pokud to však udělal,tak to není normální člověk,je to člověk nemocný a tak je zbytečné se rozčilovat.U nás přeci žijí i jiní lidé,kteří jsou stejně nemocní.Mám na mysli to,že pobírají statisícové platy z našich daní a jejich nemoc vidím v tom,že už si opravdu myslí,že si ty peníze zaslouší.
No a jsme u peněz.Nedávno se cítil být jeden přítel ukřivděn tím,že dotace se budou dávat na obnovu uhynulých včelstev a že vlastně by měli být odměněni ti,co jím včely neuhynuly,protože se o ně řádně starali. Takhle vlastně stát z našich daní podporuje tak zvané moderní včelaření s velkými strátami na úkor ostatních.Sám netrpělivě čekám jestli se dozvím jak náhrady dopadly.Nejen já jsem byl velmi překvapen,co některým včelařům uhynulo včelstev,přestože nedaleko jejich stanovišť léta neuhynula žádná.Já si myslím,že by klidně prošlo,kdyby včelař se 150včelstvy přihlásil 200 k zazimování a pak mu jich 50 uhynulo,nebo je spojil,měl by úhyn jen 50% a pochybuji,že by se na to přišlo.Copak to někdo kontroluje? Ti větší včelaři jsou většinou funkcionáři a tak kdo by je chtěl kontrolovat.Podobě to může být se sílou včeletev.Na jeře se spojí a tak co jsme to vlastně zazimovávali? Dokonce byla řeč o dodatečném nahlašování a tak ani nevím jestli mi také nějaká neuhynula.Předem se moc omlouvám všem poctivým včelařům a upřimně věřím, že jich je drtivá většina.Příspěvek jsem napsal pro zamyšlení,jestli těch mezer není náhodou hodně.Pokud se nědo domnívá,že jsem to napsal ze závisti,tak se hluboce mýlí.Mým celoživotním krádem je:mám rád chytré lidi,ale nesmějí být hladoví.
Závěrem prosím,najde se konečně někdo kdo napíše :včelařím
již X let v tenkostěnných úlech,v posledních X letech mi neuhynulo žádné včelstvo a letos jsem měl alespoň průměrně 50kg na včelstvo? Vážení,jakou by pak mělo cenu prodávat matky?
Vyzimování kvalitních včelstev přeje V Banýr.

Apiglukan - kombinace pastového včelího medu a léčivého beta-glukanu.

APIGLUKANEM proti rakovině i chřipce?
Mnoho vědců zkoumá, jak posílit imunitu oslabeného organizmu, snížit cholesterol a co nabídnout lidem po chemoterapii bez použití chemických přípravků. Odpovědí se ukázal být beta-glukan, který se vyrábí z hlívy ústřičné. Klinické studie prokázaly, že beta-glukan aktivuje imunitní obranu proti virům, rozpoznává zmutované a rakovinové buňky, aktivuje makrofágy, aby zachytávaly poškozené buňky a podporuje léčbu antibiotiky. Na evropském trhu vznikla nová potravina určená pro zvláštní výživu s vysoce léčebnými účinky s názvem Apiglukan, která je složena z léčivého beta-glukanu a medu.
Pro osoby se sníženou imunitou, oslabeným organizmem, zvýšeným cholesterolem, trpící záněty, bércovými či žaludečními vředy a jako onkologická prevence je nový produkt velkým příslibem zlepšení jejich zdravotního stavu. Apiglukan je vhodný i jako velice účinná podpora během chřipkových epidemií a při léčbě antibiotiky. Protože je zdrojem okamžité energie, je určen i sportovcům a lidem při psychickém a fyzickém vyčerpání. Proto by neměl chybět v žádné domácnosti. Má chuť i konzistenci medu, a tak si jím lze osladit čaj nebo ho namazat na pečivo. Cena jednoho balení (250 g) se pohybuje od 120,- Kč. Apiglukan je schválen Ministerstvem zdravotnictví a chráněn průmyslovým právem.
Apiglukan žádejte ve vaší lékárně (distribuuje velkoobchod Phoenix). Podrobnosti naleznete na internetu www.apiglukan.cz. Zaslání na dobírku lze objednat na tel. 777220967 nebo 494660374.

> Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
> (plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
> rozprodavaj mezi sebou.

> Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
> nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
> par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

No jo, s tím se dá jistě souhlasit.

Jenže, když by se tady v Česku začalo mluvit o plastovém Langstrothu,
tak by s tím padla i jedna z jeho mohutně propagovaných údajných
"výhod" - a tou je přírodní materiál.

Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

J. P. Baudiš

> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve
> zlém připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu
> výpočtu hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla příklad
> polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho
> práce také ideologická
>

K celému tomuto zmatenému odstavci bych ještě poznamenal, že velikost
souboru statistických dat př. Smělého je za ta léta pravděpodobně
mnohonásobně větší, než velikost souboru, který je na toto téma
výsledkem několikaletého výzkumu VÚVč v Zubří a jehož statistickou
výpovědní hodnotu nikdo nezpochybňuje.

Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?

V nějakém svém článku jasně vypočítává, na jakých faktorech stojí
výnos medu - vliv úlu je pouze jeden z nich (další jsou lokality,
klima atd.) Úlová otázka má však klíčový význam v tom, že tento faktor
může včelař nejsnáze ovlivnit (ke svému prospěchu či neprospěchu).
Faktor "lokalita" lze ovlivnit již hůře a klima včelař neovlivní
vůbec.

Ing. Smělý na přednáškách nikdy nepodceňoval vliv lokality (a Prahy
všeobecně). Sám má stanoviště i mimo Prahu a tam už takovýchto
rekordních výnosu nedosahuje - několikrát jsem ho slyšel o tom veřejně
hovořit. Svoji metodu a pozorování dává k dispozici, protože při
porovnání s výnosy dalších včelařů v téže lokalitě je patrné, že jeho
metoda dává výnosy citelně vyšší.


J. P. Baudiš

> Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
> skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
> hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
> podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
> vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
> výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
> nástavek.

Vsechny ceny jsou trzni ceny. Italskej svetrik ve svedsku stoji vic
nez v Italii a prodejci to argumentujou slovy - konzumenti ve svedsku
maji vetsi kupni silu. Ve svedsku se zaplati stejna suma za coca colu
presne tolik jako v cesku. Jenze ve svedsku ve svedskejch korunach a
v cesku v ceskejch. Presne stejna vec je to s cenou bananu.

Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
(plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
rozprodavaj mezi sebou.

Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

\vov

Dne pá 21. listopad 2003 10:43 Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.
>
> Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
> Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
> prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .

Dobry den,

Kdyz jsem si chtel Langstroth poridit na jare, zjistil jsem , ze ho obvikle
nemaji na sklade ani mne znami vyrobci ( pr. Zeleny, pr. Kolomy ) a vsichni
delaji na obednavku ( alespon ten 16 cm, co jsem schanel). Nakonec jsem si ho
obednal u pr. Strejcka ( kontakt na www.langstroth.wz.cz ) - jiz s umyslem
pozdeji si ho sam vyrobit.Ramky jsem koupil u pr. Kolomeho, par jich mel
skladem, ale taktez se museji obednavat (v mem konkretnim pripade cca 3
tydny, zase je fakt , ze uz byla sezona, v zime je to mozna jinak).Mezisteny
- taktez pr. Kolomy.


S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Kalendárium - říjen:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003112101

Kalendárium - listopad:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003112102

S pozdravem
redakce

Tady si myslím, že je namístě poznámka, za jakých podmínek to platí.
Pokud je hlavní snůška řepka a snůška z ovocných stromů a pampelišek je jen
na rozpození, tak potom ano.
Ale pokud nemám v doletu na pevném stanovišti řepku a na kočování nemám ani
časově ani ekonomicky, přičemž 2 hlavní snůška je nejistá, tak potom by mi
Langstroth a obří včestva mohla přinést snad něco i z toho mála v brzkém
jaru. Potom je můj sem mít silná včelstva už do květu jabloní. Nějak na to v
mých Tachovácích nemůžu dojít, jak to efektívně udělat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 11:41 AM
Subject: Re[2]: Langstroth



>Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
>draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
>které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
>(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
>být stále "kladeny na stůl".


>J. P. Baudiš

Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.

Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .
Když uvažuji ekonomicky, tak se v tom případě budu ten obchod snažit obejít
a zajet si k výrobci osobně. Tam nemusím koupit co nechci a když koupím
nějaké optimální množství, tak mi to vyjde určitě levněji, než v obchodě,
protože jsem po započítání dopravy na lepší ceně. Vyhnu se marži a tím i
nárůstu DPH na té marži.
Pokud by to bylo v zahraničí tak levné, tak proč se ještě neobjevil žádný úl
v OBI, Hornbachu, nebo jiných prodejnách takto zaměřených kteréžto řetězce
dokážou účinně tlačit na výrobce, aby snižoval cenu. Asi vědí, že by to v
Česku neprodali.

Takže jsi nejsem jist, jestli nezablokuje eventuální snižování ceny
potenciál českého trhu pro obchodníka.
Zajímavé by bylo zjistit, kolik včelařů "přezbrojovalo" tak, že si úly
vyrobili sami, že si úly koupili přímo od výrobce,
jestli se vůbec nějaká masa včelařů chystá přezbrojit. Jak vlastně takový
trh ohledně úlů Langstroth (a jen tohoto úlu) probíhá?
Možná by se tyhle otázky daly dát do ankety na Včelařské Noviny ... Možná by
to bylo užitečné i pro výrobce.

Snažím se dobrat nějakého výsledku, protože i když bych rád včelařil z
různých důvodů v úlu s dlouhou loučkou tenkostěnném s nízkými nástavky, tak
mi v přechodu zatím skutečně brání cena. A nemyslím jen nástavky. Kdysi jsem
si myslel, že když šoupnu do mého medometu Langstrothu, tak se mi tam vleze.
Ale podle informací se špatně vytočí v místech kde leží na rámu koše. Takže
bych musel koupit i medomet a to není určitě žádná láce. Rojáky, nějaký ten
plemenáč dna uteplivky ... prostě všecko co souvisí s rámky a úlem je jinak
a muselo by se to koupit nové.

Zná někdo velkovčelaře, který "přezbrojoval" a úly nakoupil?
Je reálné pro včelaře do těch 50-60 včelstev se zajetým provozem reálné
přejít a investovat tolik prostředků? Jaká je návratnost takové investice?
Kolik nových včelařů ročně zakládá nové provozy? Tam by se asi Langstroth
uchytil. Ale stále trvá konzervatizmus, zaměřený na univerzální míru,
protože tu ten obchodník má na skladě.
Zatím je přechod na široký rámek spousta problémů se sháněním a málo výrobců
tak abych si mohl vybrat a nemusel jezdit po republice a shánět. Když si
nechám poslat, tak stejně nevím co přijde protože i každý výrobce
optimalizuje a nevím , jestli mi dojde stejný úl, jako ten který jsem viděl
před rokem na nějaké výstavě.

Jestli nebude náležitý odbyt a úl by eventuálně ležel u obchodníka na krámě
jen aby ho měl, tak ta cena podle mě dolů nepůjde.
Už jsem uvažoval i o alternativní konstrukce sololit-dřevěný rám,
polystyren jako izolaci. - To by vyšlo levně, ale zatím mám strach , že bych
ten úl za dva tři roky díky vlhkosti nepoznal. Že by byla díky nízké
životnosti ta cena možná vyšší z dlouhodobého hlediska.
Možná je to reálné o nějakém pohybu cen uvažovat až za 40-50 let až dožijí
provozy, které se dají ještě udržovat na stávajících rámkových mírách a
eventuálně budou potom přes obchod udržovat svůj provoz v rámci dožilých
dílů, tak jak je tomu zřejmě teď.

Toť moje cenové úvahy :o)

Hezký den !

Arnošt

> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm
> vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě
> má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl
> vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět),
> tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3.

To byly argumenty, které jsme tady poslouchali někdy před pěti lety.
Úžasně levné Langstrothy vyráběné ve velkých sériích. Bylo tenkrát
slibováno, že už tu brzy budou (že už vlastně přicházejí). Stále na ně
čekáme, a nějak pořád nic... Zatím se ta fantastická sleva v praxi
nepotvrdila. A nejen u nás! Nikde ve světě nejsou tyto úly (ani žádné
jiné - dřevěné) nijak zvláště levné.

Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
nástavek.

Dřevo je úžasně drahá surovina. To nepopíral ani př. Boháč, který
tento fakt obcházel kouzelným úslovím o tom, že "jeho cena už
neporoste". A ještě k tomu - u dřevovýroby je při zpracování dřeva
vždy velký odpad (hoblování, odřezky apod.) Tím je dána vysoká cena
vstupního výrobního materiálu. Samotné práce je na výrobě nástavku tak
málo, že ty zázračné velkosériové a jednoúčelové linky žádnou
podstatnou slevu nepřinášejí.

> V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a
> tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky
> na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce.
> Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky,
> krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč

To je věc životní úrovně. Když budu mít na kupování úlů dost peněz,
tak je budu kupovat. A nevidím důvod, proč si kupovat Langstroth (když
není nijak extra levnější než jiné). Když tolik peněz nemám, tak si
úly vyrábím. A když už si je vyrábím sám, tak si vyrobím něco dle
vlastních požadavků, předpokladů a představ (pryč bych měl vyrábět to,
co dělají v továrně?) To platí všude ve světě.

> a čím levněji, tím lépe.

:-) To také platí všude.

> Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle
> pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a
> neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná
> včelstva.

I já pokusů př. Čermáka nemám důvodu nevěřit. Je to však věc nastavení
pokusu, jak jsem tom psal před chvílí do předchozího příspěvku.

A především je to věc rozhodnutí, jestli chci draze zazimovávat
včelstva v co největší síle. Cukr není nic levného.

A pokud zazimovávám včelstva jen ve střední síle (např. v jednom
nástavku) (s výhodou skrmení menšího množství cukru), pak už je význam
úlové izolace velice citelný!!! V tom se také shodují všechny možné
vědecké výzkumy.

Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
být stále "kladeny na stůl".


J. P. Baudiš

> Dnes už i náš VÚVč Dol v objektivních srovnávacích pokusech
> prokázal, že uteplení úlů má buď minimální, nebo žádný význam (viz
> MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004)

To je typické zjednodušení.

Byl to právě výzkum VÚVč, který prokázal, že izolace má(!) význam. Je
věcí interpretace, jestli to prohlašujeme buď za "minimální, nebo
žádný význam" nebo za "významný" (tak to označil ing. Kamler, ředitel
VÚVč na přednášce při včelařské výstavě v Praze).

Dále je potřeba nezamlčovat, že izolace má onen proklamovaný
"minimální význam" jen v tom případě, že zazimováváme co nejsilnější
včelstva, aby si včely mohly díky svému množství dovolit vytvořit
kolem plodu na jaře živou izolaci (místo polystyrenu, který
nepotřebuje ani krmit ani chovat, provádějí tenkonástavkoví včelaři
izolaci živými včelami, které je potřeba nejprve vychovat a pak krmit
- to je dost drahá izolace).

A dále má izolace úlu "minimální význam" jen tehdy, když do nich
nasypeme tolik cukru, že včely mohou vytopit na jaře úl i přes ohromné
tepelné ztráty vzniklé únikem tepla skrze neuteplené stěny.

Dále je otázkou, jak silnou vrstvu polystyrenu při srovnávacích
pokusech používali výzkumníci k izolaci stěn. Pokud jsem informován,
tak nezkoušeli 8 cm. Je to tedy otázka, jak je pokus veden, jak jsou
nastaveny vstupní parametry. (To samé platí i pro vědecké výzkumy, o
které se opíral př. Boháč.)


> a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
> kloudného výsledku nedočká.

To je typická demagogie. Nic takového ing. Smělý nikde nepíše. Už jsem
o tom psal včera.


>> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
>> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
>> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
>> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
>> soubor pozorování

Co tím "malým souborem pozorování" myslíte? Pokud vím, tak se Ing.
Smělý zabývá tímto výzkumem 30 let. Za tu dobu se dá nasbírat slušný
soubor. Ve Včelařství publikuje své výsledky od 80. let...


>> a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
>> polystyrenovým nástavkem

???


J. P. Baudiš

:>Asi to znamená, že naši výzkumníci spadli z višně a VÚVč by se měl
:>přestěhovat do Prahy 6.
:>Anebo si vymýšlí pan Smělý.
:>Nechci se nikoho dotknout, ale vědecké metody VÚVč Dol mi
:>připadají přece
:>jen o něco spolehlivější.

Přesně tak! Ať to někdo nezávisle ověří jinde a potvrdí se stejnými mimořádnými výsledky a pak to beru jako důkaz teorie. Já v těch výsledcích vidím hlavně mimořádné snůškové podmínky v Praze, vynikající techniku ošetřování (asi náročná časově a zvláště know how) a geny včelí matky.
Eman

Ano, to skutečně stojí za zamyšlenou.

Dnes už i náš VÚVč Dol v objektivních srovnávacích pokusech prokázal, že
uteplení úlů má buď minimální, nebo žádný význam (viz MODERNÍ VČELAŘ - zima
2004) a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
kloudného výsledku nedočká.

Asi to znamená, že naši výzkumníci spadli z višně a VÚVč by se měl
přestěhovat do Prahy 6.
Anebo si vymýšlí pan Smělý.
Nechci se nikoho dotknout, ale vědecké metody VÚVč Dol mi připadají přece
jen o něco spolehlivější.

vojta

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )"
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, November 20, 2003 10:32 PM
Subject: Re: O včelařské ideologii


> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem
> buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická
>

Tak to vypadá, že na můj článeček (o Včelařských novinách) neměl pan
redaktor místo ... Nové (no, nové moc ne) číslo je na světě a článek nikde.

Zdeněk Čejka

> Už je to napsáno, doufám, že v novém čísle bude článek ...
>
> S pozdravem
>
> Zdeněk Čejka
>
> > -----Original Message-----
> > From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> > Sent: Tuesday, November 18, 2003 3:53 PM
> > To: 'Vcelarska konference'
> >
> > > 4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající
> > > konkurence na internetu!?
> > >
> > > S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
> > > Arnošt
> > Předpokládám že pochopitelně ano, zkuste na tohle téma napsat článek a
> > poslat ho redaktorovi na redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz . Jinak,
> > neuražte se ale včelařské noviny na internetu a časopis Včelařství
> > nevidím jako konkurenci, obojí zasahuje určitou část spektra chovatelů
> > včel (alespoň té menšiny, která je ochotna něco číst). Obě tyto skupiny
> > mají určitý průnik, ale není zase tak velký.
> >
> >
> > S pozdravem
> >
> > Lněnička

> Ale úspora jednotného úlu by se právě měla projevit u obchodníků. Pokud
> bude úl jednoho typu a doplňky jen na jednu rámkovou míru, leží v tom méně
> peněz, zboží se rychleji obrací a tím pádem stačí menší rabat na
jednotlivé
> položce.
>
> Stejně se to projevuje i na trhu použitých doplňků .. .. tento sekundární
trh by
> tlačil ceny dolů i obchodníkům s novým vybavením.

Je pravda, že jednotný úl představuje potenciál různých mechanizmů vedoucích
ke snížení ceny. Otázka je jak velké snížení v jakém čase to v reálu může
být.

Představa že to povede k výraznému pádu cen je podle mne falešná - jako
reálnější očekávání mi připadá spíž že cena díky těmto mechanizmům už mnoho
nad současnou úroveň neporoste, pokud se sníží, tak o málo a ne o polovinu
či dokonce na třetinu.

A jsou také mechanizmy působící opačně - proti snižování cen:

* nasazením příliš nízké ceny si obchodníci "ničí trh" (podobně jako trh s
medem ničí 'dědci' prodávající ze dvora za 60,-) a většina je si toho vědoma

* nelze udržet politiku dvojí ceny (lacino pro Čechy, draho pro Němce) a tak
většina výrobců si podrží ceny na "rozumné" výši

* cena dřeva - základní suroviny je v Evropě vyšší než v Americe, kde se
ještě stále těží kanadské pralesy (ne nadarmo vybudoval jeden z největších
německých výrobců vybyvení nový výrobní závod přímo v Rumunsku)

* automatizovaná linka je levnější než dělník na západě, ne než Ukrajinec a
ještě dlouho to tak bude

Když porovnáte ceny Langstrotha od př. Nerada (je zakládajícím členem PSNV -
http://www.n-vcelari.cz/reklama-nerad.htm) a jednoho z největších výrobců v
USA (Western Bee Supplies Inc. - http://www.westernbee.com/), zjistíte že
jsou v podstatě stejné, respektive že při současném příznivém kurzu jsou ty
americké nižší.

Čím vším myslíte že to asi je?

Honza

Pánové,
když si myslíte, že Vaše technologie chovu včelstev je skutečně lepší než
všech ostatník a že za polovinu dodaných zásob cukru máte dvakrát víc medu
( teď mírně nadsazuji), proč ji nepopíšete podrobně?
Nemyslím tím jeden, dva články o pár listech, protože taková článek si
každý druhý i zkušený včelař vyloží vzhledem ke svým zkušenostem poněkud
jinak, ale skutečně pořádně podrobný popis, tak 50 - 100 stránek včetně
popisu okolí stanoviště, snůškových poměrů a dalších pro Vás zdánlivě
bezvýznamných maličkostí, které mají pro člověka neznalého Vaše podmínky
důležitou roli pro pochopení Vaší technologie a případně její aplikaci na
svých včelstvech.

S pozdravem
R.Polášek

Dvě základní věci

Léčit včelstva vícekrát, než je předepsáno ve snaze odčinit nějakou chybu
při léčení o to víc navykne přeživší roztoče na účinnou látku.

Léčení aerosolem bude vždy dražší než fumigace. Při fumigaci vezme včelař
do kapsy knoty, léčivo a sirky a objede na kole ostatní. Při léčení
aerosolem vezme přístroj nejspíše autem. A benzín do kompresoru taky něco
stojí. Sice kdysi jsem vozil přístroj na dvoukoláku, ale pochybuji, že se
tento způsob více rozšířil.


Existuje opravdu někdo, kdo provádí ošetření včelstev na komerční bázi? Kdo
do ceny započítává svůj ztracený čas, amortizaci přístroje, cestovné za
dopravu svou a přístroje, nákladů na organizaci ( domluva telefonem na den
hodinu a místo ) atd... Předpokládám, že cena za takové profesionální
ošetření bude několikanásobek současné ceny. (Před cca 10 lety jsem
předpokládal potíže se ZO při léčení včelstev a zjišťoval jsem na veterině,
jestli by mně je neošetřili oni a tehdy z toho byli dost na větvi.)

S pozdravem
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 7:54 AM
Subject: Re: RE Povinnost aerosolovat. trochu OT.


> :>povinni - například ošetřit svá včelsta ... atd. KDO to
> :>provede, už je ne tak podstatné.
>
> Žádný zákon nestanovuje, že lze nařídit bezpodmínečně aerosol. Pokud by
> veterinář byl schopen zajistit (personálně, technicky i finančně), aby se
> aerosol aplikoval, tak tím pro nás líp. Rozumná Veter. správa dá taková
> nařízení k ošetření, která odpovídají situaci a jsou v oblasti
> realizovatelná. Nikdo nikdy to nekontroloval. Ošetřuje se bohužel na mnoha
> místech zásadně neorganizovaně a "samoobsluhou" (opakuju se, ale mě to
fakt
> štve. Jan Hus ale není můj vzor). Úspěch je, když se podaří včas
> distribuovat léky na každého včelaře. O víkendu jsme čistě náhodou
objevili
> nového "včelaře", který od někoho dostal včely a nějaké povinnosti
> ohlášení, léčení atd. mu vůbec nic neříkaly. V mém vlastním zájmu mu ty
> včely přeléčím, ale kdybych nechtěl, tak mě nikdo nedonutí.
>
> P.S.
> Včera to lítalo jak na jaře (13 C) a nosily béžový pyl (??).

On Thu, 20 Nov 2003, [windows-1250] Ing. Arnošt Hrdina wrote:

> Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně
> obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl
> by idiot kdyby udělal něco jiného....

Ano, to je pravda. Od určité velikosti seriové výroby uľ rozdíl ve výrobní
ceně nebude tak výrazný. Dělat serii 100 nebo 1000 kusů udělá rozdíl v
ceně moľná tak 10 procent ale určitě ne 50. A ten rozdíl se stejně ztratí
v rabatech obchodníků.

Ale úspora jednotného úlu by se právě měla projevit u obchodníků. Pokud
bude mít prodejna v sortimentu úl jednoho typu a doplňky jen na jednu
rámkovou míru, leľí v tom méně peněz, zboľí se rychleji obrací a tím pádem
stačí menąí rabat na jednotlivé poloľce.

Stejně se to projevuje i na trhu pouľitých doplňků - pokud by se pouľívala
jedna rámková míra/systém, snadněji si pořídí začátečník pouľité vybavení,
protoľe se ho v případě ztráty zájmu zase snadno stejným způsobem zbaví.
Navíc tento sekundární trh by tlačil ceny dolů i obchodníkům s novým
vybavením.

U nás ve vsi je teď 6 včelařů, pouľíváme 3 rámkové míry a kolik je tu
druhů úlů ani nezkouąím odhadnout. Kdyľ uvaľuju o pořízení daląích úlů,
můľu si koupit nový za +- 3000 Kč nebo se třeba domluvit se sousedem,
který uľ s ohledem na věk omezuje počty včelstev a pouľít jeho úly. Jenľe
to by nesměl mít almárky s mírou 30*30. Pokud by měl úly jako já, klidně
bych je pouľil a bylo by to přínosné pro obě strany.

Hrubě zjednoduąeno úl je jen bedna, na rozměrech vcelku nezáleľí. Jde jen
o to, aby úly jednotlivých výrobců byly pokud moľno kompatibilní. A mám-li
si vybrat, je tu na výběr Tachovák, nebo tenkostěný 39*24, Optimal,
Langstroth a spousta daląích. Kaľdý z nich je dobře pouľitelný, jenom
nejsou jaksi vzájemně záměnné. To samozřejmě není jen problém u nás ale i
v blízkém okolí (střední, moľná celá Evropa).

A jestliľe z mnoha různých typů "beden" pouľívaných na světě je jeden
výrazně převaľující, a není horąí neľ ostatní, zdá se mi vhodné při výběru
preferovat právě tento typ.

Komerční včelař si to uváľí hlavně po ekonomické stránce, a nějak se
rozhodne. U zájmového včelaření jde ekonomika povětąinou stranou,
převaľují tam jiná kritéria. Bude-li někdo chtít chovat včely v
trojúhelníkovém úle s klimatizací, je to jeho rozhodnutí, s výsledky a
následky se pak musí srovnat sám.

S pozdravem,

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Vážení přátelé.
Jak jsem včera slíbyl,zajel jsem dnes kolem poledne na včelin,abych se přesvědčil jak to s tím plodováním je dnes.Včely lítaly,že jsem si myslel,že je 1 máj.Rozebral jsem 3 včelstva a mohu říci,že ani jedno nemělo trochu plodu.Pokud by někoho zajímalo,co se změnilo od nakrmení v polovině zárří? Včelstvo na 20 rámkách,35*22,podmet 30cm.V polovině září byl z poloviny zavíčkovaný cukr v obou patrech až u okénka.Dnes v hořením potře bezezměny a v dolním patře ze 3 posledních rámků cukr asi ze 70% cukr odnesen.Na posledních 3 rámkách nahoře i dole bylo asi 1/3 včel které by bylo potřeba aby rámky byly obsazeny.Naopak v přední části úlu včely tvořily asi 6cm silný koberec na spodní části rámků.Včelstva se krásně rozebírala,včely nebyly staženy,normálně se pohybovaly po plástech a v každých bylo asi 10dm/2 po jadné straně,(5dm dvojstraně)prázdných buněk.V buňkách včely zalezlé nebyly.Přímo ideální stav pro léčení.Ani u jedněch jsem nenašel žádného rastoče.Letos mi to nedalo a dal jsem jím 4 láhve cukru.Asi budu muset 1 května nějaký cukr vytočit.I když nechci nikomu vnucovat svoje názory,řekl bych,že pokud by někdo měl ještě nedávno plod,vidím příčinu v ošetřování.Chtěl bych na toto théma dát článek do Včel.novin.Co bych já zato dal,kdyby všechna moje včelstva ještě 1září měla čerstvě zakladené 3 rámky.Některá to skutečně mají.Já jásám,jiný řekne,lajdák,protože krmí ještě v září.
Hezké prolety přeje V Banýr.

Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
polystyrenovým nástavkem
buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 11:48 AM
Subject: O včelařské ideologii


> 2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana
> Smělého, pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové
> nástavky včelaří scestně :o)!

Musím se vždy pousmát nad tím, jak názory a výzkumy př. Smělého jsou
nestravitelné pro ty, kteří berou včelařství a jeho metody spíše
ideologicky než prakticky. Ideologie vidí "jediný správný způsob
včelaření" a ten považuje za potřebné prosadit.

Bylo by to spíše veselé, zarmucuje mne však, když v rámci podpory této
ideologie jsou podsouvány těm, kdo nesdílejí tyto ideologické pozice,
výroky, které nikdy nehlásali.

Copak př. Smělý někdy tvrdil, že "všichni, co nepoužívají
polystyrénové nástavky, včelaří scestně"?

Zapomíná se někdy na to, že se př. Boháč a př. Smělý, kteří jinak
zastávali opačné strany v názoru na progresivní včelařskou praxi,
shodli v základním pohledu na obě těžko slučitelné technologie chovu
včel. Shodli se v tom, že technologie využívající k chovu včel
tenkostěnné jednoduché nástavky (lhostejno jaké rámkové míry, ale
spíše nižší) je určena pro extenzivní chov včel. Kdežto dobře tepelně
izolované nástavky (píše na vyšší rámkovou míru) jsou vhodné pro
včelochov intenzivní.

Zatímco př. Boháč prosazoval a propagoval extenzivní chov (sám toto
slovo používal), tak př. Smělý propaguje chov intenzivní. Sám Smělý
píše ve svém článku v posledním Včelařství: "Tento způsob včelaření je
nepochybně vhodný pro včelaře s menším počtem včelstev. O využití v
komerčním včelařství mám pochybnosti..." (Tato slova v různých
modifikacích opakuje v různých článcích již dlouho.)

Extenzivní včelaření spočívá v tom, co hlásal př. Boháč: jednoduchá
výroba úlů, málo zásahů do včel (tj. minimalizovaná péče), aby bylo
možno využít jarní snůšku, tak je nutno zazimovat co nejsilnější
včelstva (protože v neuteplených nástavcích mají včelstva pomalejší
jarní vývoj a slabší včelstva by vůbec nestihla do řepky zesílit), na
podzim je potřeba včely hojně nakrmit (to znamená nasypat do nich
alespoň 20 kg cukru, někteří říkají dokonce 25 či snad až 30 kg!)
(Včely to spotřebují hlavně na jaře, kdy začínají plodovat a vytápějí
celý úlový prostor - kvůli minimální teplodržnosti tenkých stěn
spotřebují mnoho cukru a námahy na toto jarní topení). (V průběhu
jarní snůšky je mnoho včel vázáno v úlu na vyhřívání plodu, čímž jsou
blokovány a nevyužity pro snůšku.) Tedy jednoduchá výroba úlů a
minimalizovaná péče, zjednodušená obsluha (tzv. práce "jen s celými
nástavky" a nikoliv s jednotlivými plásty) - to vše něco stojí. Cenou,
kterou se za to platí, je zvýšená spotřeba cukru a menší výnosy medu.
Je jasné, že tento způsob včelaření je vhodný pro velkovčelaře, kteří
nemají čas ani zájem piplat se se včelstvy a s výrobou úlů.

Intenzivní včelaření je opakem. Výroba úlů je náročnější a
komplikovanější. Včelaří se s daleko větší péčí o včelstva. Na jaře je
vhodné zužování a pak postupné rozšiřování. atd. Ale za to něco
dostanu. Zimují se včelstva jen ve střední síle - v jednom nástavku
(39*24). Krmí se jen 10 kg cukru (často jen 7 kg), výnosy (zvláště v
jarní snůšce) jsou vyšší a med se nemusí vytáčet hned, ale vydrží v
úlu (není včelami spotřebován na topení). Vhodné pro ty, kteří chtějí
mít méně včelstev (do 40) (např. mají menší zahradu), ale chtějí z
nich mít maximum medu a nevadí jim investice většího množství práce na
péči o včelstva a na výrobu úlů (včelař ze záliby naopak chce tuto
práci vynakládat). (Vyšších výnosů se dosahuje mj. tím, že kvůli dobré
teplené izolaci úlu je méně včel zaměstnáno vytápěním úlu, a jsou tím
uvolněny pro snůšku a navíc se pro vytopení úlu spotřebuje méně medu.)



J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.542 / Virová báze: 336 - datum vydání: 18.11.2003

Najde se na techto strankach nekdo kdo se zabyva chovem vcelich matek a byl by ochoten se podelit o sve zkusenosti se mnou? Dekuji

Tohle je vcelku zajímavé tvrzení, ale zatím mně nikdo nepřesvědčil činem.

Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně
obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl
by idiot kdyby udělal něco jiného.... Pro příklad nemusím chodit daleko.
Jestliže se se u nás objevil med s antibiotiky, tak byl zřejmě nakoupen
opravdu hodně výhodně aby se těm kšeftařům vyplatilo riziko postihu. Proč je
tedy tento med na pultě za obvyklou cenu? Protože to za tuhle cenu obchodník
prodá.
Pokud bude velká firma vyrábět úly, bude to opět prodávat obchod, obchodní,
řetězec a udělá si stejný marketingový průzkum a prodá za cenu na trhu
obvyklou.
Ptám se kam půjdou ceny po vstupu do unie? Nahoru? Dolu?
Finanční experti uvádí, že zřejmě žádný finanční škod se vstupen nepřijde.
Jestliže se dovážejí lisované polystyrenové úly a opět sestava stojí kolem
3000.
Myslím, že je v ceně především cena materiálu a energií.
V jakých mezích se může pohybovat rozdíl v tom, jestli bude výrobce
samozásobitel?
Asi by musel někdo kdo je skutečně vyrábí musel uvést nějakou člověkohodinu
a sazbu na jeden úl. A pak bychom to mohli porovnat s tím, na kolik se tahle
položka může snížit. To snad možná je položka, se kterou by se dalo
kalkulovat, že by se tu dalo ušetřit. Ale kolik? Na jak moc se dá výroba
tradičních dřevěných nástavků svěřit strojům, aby se snížily náklady na
drahou lidskou práci. Předpokládám, že v tomhle směru zůstane ještě hodně
lidské práce a nebude možné nějak extrémně snižovat tyhle náklady. Náklady
na lidskou práci neustále rostou. Snad by se dalo počítat s levnou lidskou
prací v nějakých rozvojových zemích. Ale nejsem si jistý, že se budou
nacházet donekonečna země, kde jsou ochotni lidé pracovat za byt a stravu.

Pokud podle světových statistik je podíl výrobce na ceně finálního zboží na
pultu obchodu pouze 40% a to je skutečně maximum a vyjímky. Spíš to bývá
míň, a s tlakem obchodních řetězců je to stále menší procento. A pokud
uvížíme, že v téhle republici pro tento specifický prodej nepoužívá
mezičlánek velkoobchodu a logistických a marketingových velkofirem a i tak
je cena 3000 a při tom systému jaký ovádíte se bude muset použít a do ceny
se započítá, tak mi vysvětlete, kam se započítá ta sleva, aniž by se totálně
snížila kvalita a měli bychom i přesto úly levnější než těch dnešních 3000 ,
nebo ekvivalentně v Euro.

Zatím jsem tenhle argument s levností úlu při velkých sériích slyšel jen
lako vizi. Dokažte to někdo. Přivezte někdo krásný dřevěný úl za tisícovku.
Dokažte to někdo nějakou reálnou podloženou kalkulací, že to není iluze.
Dovezte někdo skutečně levný úl! Kolik stojí za hranicemi? Dá se ta cena
nějak porovnat?

Zatím nevím, jestli se tomu argumentu skutečně dá věřit.

Hezký den.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 2:03 PM
Subject: Re: Langstroth


> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím
> já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou
> technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x
> více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově
> klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři
........................
......................
> Eman

Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce. Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky, krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč a čím levněji, tím lépe. Taky tam nejsou tak šikovní a pracovití jako u nás. Tady je ještě slovo byznys nadávka a trh je označení nějaké zapadlé uličky, kde je většina vietnamců. Až tady bude mít všechno (včetně lesa) svého odpovědného vlastníka, bude se méně krást, podvádět a neplatit daně, lépe a smysluplnněji využívat čas, možná těm úlům, které by objektivně měly být levnější, taky přijdeme na chuť. Kdybych si ho mohl teď koupit za 1000 Kč (ve srovnání s našimi průměrnými platy) tak bych asi uvažoval o přechodu na tento systém. Jestli se toho dožiju, to nevím.

Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná včelstva. Také se mi to u mého "včelařského muzea" tak jeví (nic to neznamená ale mám více jak 5 druhů úlů). Nějaké nevědecky podložené "zkušenosti", které neberou v úvahu rozdílné snůškové podmínky, a opírají se jen o dojmologii, mě nezajímají.
Eman

Zdravím včelaře.

Navazuji na svůj právě podaný příspěvek týkající se př. Smělého.

Ještě k té nové langstrothovské ideologii

Lze opravdu tak bezvýhradně souhlasit se současnou vehementně
prosazovanou včelařskou ideologií, která stojí a padá s faktem, že
"nějaký pan Langstroth rozkreslil plánky úlu, v němž se dodnes chová
přes 70 procent včelstev na světě" (cituji ze Včelařství č. 11, str.
281)???

Pominu fakt, že úl, který "rozkreslil pan Langstroth", měl kvůli tak
širokým plástům a vysokým skoro 24 cm, tím pádem tak těžké zamedované
nástavky, že zničil záda generacím včelařů, takže v úlu, který je
zhotoven přesně dle jeho "rozkreslených plánků", již dnes nikdo ve
světě nechce včelařit, protože tyto nástavky pro komerčního včelaře
znamenají invaliditu v 50 letech života. (Přesto jsou u nás
propagovány!)

Spíše bych připomněl, že tento úl se rozšířil kvůli světovému
kšeftování se včelstvy (bylo potřeba mít jednotné rámky a nástavky),
což výrazně přispělo k rozšíření včelích nemocí a to až na úroveň
epidemií. Dnes, kdy kvůli nemocím cpeme do včelstev spousty chemie,
měli bychom spíše usilovat o zastavení mezistátního pohybu včelstev,
ztrácí pro nás "jednotný světový úl" opodstatnění. Nebo chceme
dopadnout jako v Americe (vlasti Langstrothu), kde kvůli "volnému
pohybu" včelstev prosadili úlovou jednotu, a to dostalo jejich
včelařství do tak katastrofální situace, že si bez antibiotik už
nedokážou včelaření ani představit!?

Jakmile bude Evropa úlově sjednocena, začne i zde kšeft se včelstvy a
oddělky. Nedělejme si iluze, že tomu veterináři zabrání. Ostatně píše
o tom i autor citovaného článku: "Shodná délka rámků umožní prodávat a
kupovat včelstva, oddělky, pakety." A slyšíme od některých komerčních
včelařů, jak se na to těší. Jenže s tím nastane lavinovité šíření moru
apod. Je toto opravdu cesta, kterou naše včelařství potřebuje?
Uvědomují si to architekti jednotného úlového systému?

Doposavad byla Evropa uchráněna světového kšeftování se včelami mj. i
kvůli své roztříštěnosti v rámkových mírách. Nečiňme si iluze, že tomu
legislativa zabrání. Legislativa podpoří to, co prosadí komerční lobby
- a pro ně je výhodný neomezený kšeft. Evropští legislativci někde v
Bruselu poukážou na to, že v Americe se používají antibiotika a řeknou
nám: Tak se to naučte taky, situace není katastrofální, s novými léky
se dá včelařit, tak proč omezovat obchod se včelami?

Doufejme, že propagované "nové sjednocení" u nás jen(!) pokračuje v
tříštění rámkových měr zde už zavedených.

Z "plánků rozkreslených panem Langstrothem" je dnes použitelný už jen
půdorys nástavku. A ani ten není z hlediska moderních výzkumů žádným
zázrakem (a to platí i pro Langstrothův rámek)! V Americe je tento
půdorys používaný nikoliv z důvodů svých kvalit, ale z jediného důvodu
a tím je kompatibilita s minulostí. Je samo sebou, že tato
kompatibilita něco stojí - a to cenou je - vzdát se možnosti zásadní
modernizace úlového půdorysu (čtvercového půdorysu nástavku, rozšíření
mezirámkové rozteče). No dobře, Amerika má svůj důvod. Jenže proč se
máme vázat kompatibilitou s (americkou a australskou) minulostí my,
zde v Čechách? Heslo: "konec objevování, vše je již objeveno", kterým
je dnes prosazování této (u nás pochybné) kompatibility zaštiťováno,
mi zní dosti tmářsky.

Ideologické prosazování "nové světové úlové jednoty" je u nás
podporováno tvrzeními, která jsou dosti často jen částečně pravdivá
(viz článek v posledním Včelařství č. 11; str. 280-281)... Ke každému
tvrzení v tomto článku by se dalo říci "ale.." - tj. uvést cenu,
kterou se za to platí, - jenže to už v takovýchto článcích většinou
schází. (Aby nedošlo k nedorozumění - nechci tím autora vinit z nějaké
nepoctivosti. Prostě se jen domnívám, že je natolik ideově zaujat svým
úlovým systémem, že nevidí jeho stinné stránky.)

Za všechny jen jedna ukázka:

Málo se hovoří např. o tom, že úlový systém Langstrothova půdorysu je
vhodný jen pro nízkonástavkové (nebo kombinované) včelaření. Nástavky
vyšší než 19 cm jsou po zamedování tak těžké, že nemají téměř žádnou
výhodu oproti nástavkům na rm. míru 39*24, ba naopak - klasický
Langstrothův nástavek je po zamedování ještě těžší, než ten náš
(10x39*24). Tj. mělo by se jasně říci: kdo nechce používat nízké
nástavky, ať na langstrothovský půdorys (má-li rád svá záda) raději
zapomene!

Nakonec bych rád předhodil otázku, zda není škoda, aby kvůli sporné
potřebě úlové kompatibility se světem byli naši včelaři uvrženi do
zastaralé úlové koncepce? Naše české včelařství je (dle mého skromného
názoru) propagací Langstrothu odváděno od možnosti, aby se zde šířily
spíše moderní úlové systémy (k nimž je v oblasti tenkonástavkového
včelaření daleko blíž Optimal než Langstroth).

Ale o tom všem jsme se zde již "hádali" před několika lety.... ;-)



J. P. B.

> 2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana
> Smělého, pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové
> nástavky včelaří scestně :o)!

Musím se vždy pousmát nad tím, jak názory a výzkumy př. Smělého jsou
nestravitelné pro ty, kteří berou včelařství a jeho metody spíše
ideologicky než prakticky. Ideologie vidí "jediný správný způsob
včelaření" a ten považuje za potřebné prosadit.

Bylo by to spíše veselé, zarmucuje mne však, když v rámci podpory této
ideologie jsou podsouvány těm, kdo nesdílejí tyto ideologické pozice,
výroky, které nikdy nehlásali.

Copak př. Smělý někdy tvrdil, že "všichni, co nepoužívají
polystyrénové nástavky, včelaří scestně"?

Zapomíná se někdy na to, že se př. Boháč a př. Smělý, kteří jinak
zastávali opačné strany v názoru na progresivní včelařskou praxi,
shodli v základním pohledu na obě těžko slučitelné technologie chovu
včel. Shodli se v tom, že technologie využívající k chovu včel
tenkostěnné jednoduché nástavky (lhostejno jaké rámkové míry, ale
spíše nižší) je určena pro extenzivní chov včel. Kdežto dobře tepelně
izolované nástavky (píše na vyšší rámkovou míru) jsou vhodné pro
včelochov intenzivní.

Zatímco př. Boháč prosazoval a propagoval extenzivní chov (sám toto
slovo používal), tak př. Smělý propaguje chov intenzivní. Sám Smělý
píše ve svém článku v posledním Včelařství: "Tento způsob včelaření je
nepochybně vhodný pro včelaře s menším počtem včelstev. O využití v
komerčním včelařství mám pochybnosti..." (Tato slova v různých
modifikacích opakuje v různých článcích již dlouho.)

Extenzivní včelaření spočívá v tom, co hlásal př. Boháč: jednoduchá
výroba úlů, málo zásahů do včel (tj. minimalizovaná péče), aby bylo
možno využít jarní snůšku, tak je nutno zazimovat co nejsilnější
včelstva (protože v neuteplených nástavcích mají včelstva pomalejší
jarní vývoj a slabší včelstva by vůbec nestihla do řepky zesílit), na
podzim je potřeba včely hojně nakrmit (to znamená nasypat do nich
alespoň 20 kg cukru, někteří říkají dokonce 25 či snad až 30 kg!)
(Včely to spotřebují hlavně na jaře, kdy začínají plodovat a vytápějí
celý úlový prostor - kvůli minimální teplodržnosti tenkých stěn
spotřebují mnoho cukru a námahy na toto jarní topení). (V průběhu
jarní snůšky je mnoho včel vázáno v úlu na vyhřívání plodu, čímž jsou
blokovány a nevyužity pro snůšku.) Tedy jednoduchá výroba úlů a
minimalizovaná péče, zjednodušená obsluha (tzv. práce "jen s celými
nástavky" a nikoliv s jednotlivými plásty) - to vše něco stojí. Cenou,
kterou se za to platí, je zvýšená spotřeba cukru a menší výnosy medu.
Je jasné, že tento způsob včelaření je vhodný pro velkovčelaře, kteří
nemají čas ani zájem piplat se se včelstvy a s výrobou úlů.

Intenzivní včelaření je opakem. Výroba úlů je náročnější a
komplikovanější. Včelaří se s daleko větší péčí o včelstva. Na jaře je
vhodné zužování a pak postupné rozšiřování. atd. Ale za to něco
dostanu. Zimují se včelstva jen ve střední síle - v jednom nástavku
(39*24). Krmí se jen 10 kg cukru (často jen 7 kg), výnosy (zvláště v
jarní snůšce) jsou vyšší a med se nemusí vytáčet hned, ale vydrží v
úlu (není včelami spotřebován na topení). Vhodné pro ty, kteří chtějí
mít méně včelstev (do 40) (např. mají menší zahradu), ale chtějí z
nich mít maximum medu a nevadí jim investice většího množství práce na
péči o včelstva a na výrobu úlů (včelař ze záliby naopak chce tuto
práci vynakládat). (Vyšších výnosů se dosahuje mj. tím, že kvůli dobré
teplené izolaci úlu je méně včel zaměstnáno vytápěním úlu, a jsou tím
uvolněny pro snůšku a navíc se pro vytopení úlu spotřebuje méně medu.)



J. P. Baudiš

I když fumigace je zlo, je nezbytná nebo nutně nahraditelná jiným způsobem léčení. Jinak by taky za nějaký čas včely u toho baráku taky nemuseli mít. Ale souhlasím s tím, že vše je otázka lidského přístupu k problému (vše se dá říct několika způsoby), v tomto případě především nutnost vysvětlit proč a jak. A pak, myslím, že bude po problémech s nějakým nařizováním.
Zdraví Pavel

> ... Znám lidi, kteří májí včely proto, že u
> baráku vždycky nějaký roj byl a že měl včely dědek a pradědek a otec.
> Fumigace pro ně je prostě zlo, které oni nezavinili!

Souhlasím s Vámi pane Hrdino. Mluvit s lidmi je opravdu zásada dobrých
manažerů. Stačí nařizování ÚV ČSV.

Doporučuji například v žádném případě neznevýhoďovat aerosol oproti
fumigaci při poplatku za ošetření.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


> Přátelé!
> Myslím, že trošku vy , kteří jsme ve funkcích zapomínáte na
> to, že je to dobrovolný spolek a hlavně, že máte co dočinění
> ..................................
> .......................

Přátelé!
Myslím, že trošku vy , kteří jsme ve funkcích zapomínáte na to, že je to
dobrovolný spolek a hlavně, že máte co dočinění s lidmi. A tihle lidé prošli
totalitou a povětšinou mají plné zuby nařízení a řízení. Když začínali, tak
jistě s radostí a elánem a nepletly se jim do jejich koníčka věci jako
hospodářské zvíře, nařízení atd. Znám lidi, kteří májí včely proto, že u
baráku vždycky nějaký roj byl a že měl včely dědek a pradědek a otec.
Fumigace pro ně je prostě zlo, které oni nezavinili!

Možná taky nejde vůbec o aerosol, ale že s lidma neumíte jednat a místo
abyste jim vysvětlili výhody, tak jim to nařizujete. Jan tak dál chlapci a
zůstane vám za chvíli v organizaci jen výbor ... možná!

Odpor ji přerozená reakce na příkaz a nařízení. A nebývá to právě
nejschůdnější cesta k výsledku! Jestli to nechápete nopak vy, tak budete
ještě často "nepochopeni"!
Nařizujte jak chcete, ale organizace je prostě dobrovolná a tam nařizováním
nic nezmůžete. Jestli aerosolování odmítne, je to jeho problém a ne váš! Ať
to řeší orgány které to mají řešit a to myslím nepřísluší ZO! Pokud na
někoho půjdete zhurta, všechno co získáte budou problémy!
Lidi jdou lidi! A to řekl klasik a ne já! A lidi nepřemýšlí tak jako já a
vy! Zapomeňte na nařizování a zkuste lidi vést a dát jim VÝHODY!

S přáním zdravě vyzimovaných včelek

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 6:59 AM
Subject: Re: RE Povinnost aerosolovat. trochu OT.


>V.Banýr napsal(a):
................
...................................
>Já mám pořád dojem, že je tohle nějak nepochopené.
..................................
.......................
>Jestli kecám, opravte mě.

Zdraví PP.

V 11 Včelařství byly fotky odvíčkovače.Byly na něm použity nějaké šípové nože?Co to je?Vypadá to jako lišty z lištové sekačky.Pracuje to na podobném systému,nebo se to bez "stříhání" jenom sune po plástu?Ohřev vypadá na těleso vyhřívané horkou vodou?Viděl to někdo na vlastní oči v provozu?

Je to naprosto přesné vysvětlení. Oblastní veterinář vydá příkaz k ošetřování a ten se musí dodržovat. Nenařídí aerosol, ale přesný počet ošetření, ( je jedno jestli fumigace, nebo aerosol) a jestli použít gabonové pásky a jestli je nutné jarní ošetření. Je to podle výsledků z vyšetření, situace v dané oblasti a hlavně z důvodu rezistence roztočů. Pokud např. někdo udělá ošetření špatně (nízká teplota aj.)a opakuje ho, navyká pouze roztoče na lék. Proto se veterinář snaží nařídit co nejméně ošetření, ale účinné. My jsme např. v letošním roce nesměli požít gabonové pásky z důvodu rezistence, protože loňské výsledky byly lepší, než v předcházejícím roce a bylo nutné snížit podávání léčiv. Výsledky záleží na přesném dodržování receptu a dobré komunikaci vedení ZO s veterinářem. Tady opravdu není místo na pokusy včelařů. To je jako by si nemocný sám určoval, jaké léky brát a jak často. Tam by ale ohrožoval sám sebe. Tady ohrožuje ,, svou vynalézavostí" jiné.

Tonda

>Není přece možné říkat je povinný - není povinný. Ošetření je řízeno
podle veterinárního zákona okresní veterinární správou podle stávající
situace v oblasti. Vetrinární správa vydává vyhlášku o ošetření
včelstev. Ne výzkumný Ústav, ne Svaz včelařů.
Svaz má pouze dohodu, že podle nařízení vet. správy SMÍ provádět ošetření.

> a na včelstvo 30Kč na léčení a 16Kč a to už ani nevím na
> co.Asi na ústřední výbor a je klid. Ten,kdo má 1 včelstvo,tek
> k příspěvku na zazimování ještě 46Kč doplatí.

Rozdělení členského příspěvku (viz oběžník 4/2003)
Kč        15 % ZO        15 % OV       Svépomocný fond       ÚV ČSV
16,00        2,40        2,40        7,00        4,20
150,00        0,00        0,00        0,00        150,00

ZO ČSV si ponechá 15 % z příspěvku vybíraného ze včelstva ( na ÚV ČSV
zašle 85 %).

S pozdravem

Lněnička

:>povinni - například ošetřit svá včelsta ... atd. KDO to
:>provede, už je ne tak podstatné.

Žádný zákon nestanovuje, že lze nařídit bezpodmínečně aerosol. Pokud by veterinář byl schopen zajistit (personálně, technicky i finančně), aby se aerosol aplikoval, tak tím pro nás líp. Rozumná Veter. správa dá taková nařízení k ošetření, která odpovídají situaci a jsou v oblasti realizovatelná. Nikdo nikdy to nekontroloval. Ošetřuje se bohužel na mnoha místech zásadně neorganizovaně a "samoobsluhou" (opakuju se, ale mě to fakt štve. Jan Hus ale není můj vzor). Úspěch je, když se podaří včas distribuovat léky na každého včelaře. O víkendu jsme čistě náhodou objevili nového "včelaře", který od někoho dostal včely a nějaké povinnosti ohlášení, léčení atd. mu vůbec nic neříkaly. V mém vlastním zájmu mu ty včely přeléčím, ale kdybych nechtěl, tak mě nikdo nedonutí.

P.S.
Včera to lítalo jak na jaře (13 C) a nosily béžový pyl (??).