Včelařská konference

No, to je....Já mám na včelnici 12 včelstev. Zde bylo tak špatné počasí, že i za těch 60 kilo bych byl rád. To budu vkládat příští týden již 4 N u jedněch včel. Jsou vždy o týden napřed před ostatními. Jestli ten nejvyšší sáhyb tam nahoře to nějak nezařídí, aby zabral akát a lípa a včely mohly nanosit med, dostane ode mě 53 výpověď bez odstupného. A přitluču jej znova na kříž. Aby se polepšil. P.S

Na vytvorenie odloženca stačí v tomto období jeden zaviečkovaný plást so včelami a jeden plást s prevažne nezaviečkovaným medom. Takto som tvoril odložence v plemenáčoch na úľovej miere /3/4Lan/ s poznačenými matkami v polovici júna a včelstvo stačilo dostatočne dospieť.

Neboj Pavle,akát letos na sto pro zabere.Nasazeno na květ má perfektně,nepomrzl a vždy v minulosti při tak vlhkém a celkem teplém počasí neskutečně medoval.
Já jsem vytáčel již minulý týden a z mých šesti včelstev jsem vytočil něco málo přez šedesát kg.Takže totální propadák.Ale i tak věřím,že na ten můj dlouhodobý průměr kolem padesáti se dostanu.
P.Z.

Vyrojene vcelstvo nezuzuj
ale velmi peclive prohledni a vylam vsechy mate4cniky mimo jednoho. Jinak se do 9ti dnu budou dale rojit.

Vcelstvu ktere se pripravuje na rojeni razantne pridej prostor asi + jednu tretina.
jedno jak = prostridat nastavky, prostridat plasty.
U vyrojenych a roju potom ya mesic vymen matky.
J.B.

Zdravím vás,
dnes jsem byl na včelnici opět zkontrolovat včely. Na včelnici pěkný hfrmol. Příští týden bude končit řepka, stále voní a meduje, včely k ní lítaly. Příští týden o víkendu vytočím medníky a med, co během tohoto dlouhotrvajícího špatného počasí stihly nanosit. Některá včelstva mile překvapila, jiná nemnanosila skoro nic, tedy podprůměr. Ale pokud bude slušné počasí, mohou za ten týden ještě něco donést. Dnes tu bylo doslova aprílové pošasí. Jsem zvědav, jak se ukáže akát, bylo by dobré, aby zabral. Nebo aspoň lípa.
Zdraví P.S

Já taky přijel ze včelnic a docela se to pohlo.Spravil jsem si náladu.U nás řepka teprv rozkvétá a s tím oteplením včelstva nakynula.Oni byli furt stažený jako by do zimního hroznu.Začal jsem nasazovat medníky.

čauky panove tak sem se vratil ze včelnice a docela dobry ani sem to nečekal po 14 dned pršení.medníky mam přes pulku plny to sem ani nečel za tejden budu točit.jinak předlonsky oddelky meli matčníku hafec alee ve zbytku vždy tak jen naznaky na matečníky jinak nic.tak sem udělal jeden odděllek z matecniku tak uvidíme jak dopadne jinak příští tejden budou matky takže se budou delat oddelky a nejspíš točit med.co vy jak ste na tom s oddelkama a medem?jo a chci se zeptat z kolika plastu plodu a zasob delate oddelek když budete mit oplozeny matky?dik za radu jirka

Pane Turciany ja jsem nenapsal B, nechal jsem jim jeden matecnik zavickovany
a jsem pripraven vcelstvo prohlednout, protoze predpokladam, ze si narazi
nouzove matecniky a klidne se z nich vyroji - uz jednou jsem byl takto
prekvapen. Asi nejblbejsi a nejpracnejsi postup ale uz to tak proste je,
roj mi uleti pze tam nejsem... Akat nemame takze to muze byt i konecna pro
letosek takove vyrojene vcelstvo.

Dnes mi ulit prvni roj krom toho haseni pozaru co obcas popisuju. Sel
jsem na jisto, a uz po nekolikate me prekvapilo mnozstvi vajicek a larvicek
- tri ramky. Pise se preci ze vcely matku nekrmi a ona neklade, musi byt
lehka aby mohla letat :-) Nejsmutnejsi je ze jsem si rano prosel vsechny
cesna a vsechny letaly se stejnym nasazenim, zkratka to neumim poznat ani v
den rojeni :-(

Ten roj by mel honku, predchvili tu prolitla takova bourka ze nez jsem je s
rojakem odnesl 50m byl jsem na kost...
Predtim krasna snuska...
T.H.


2010/5/21, a.turčáni <e-mail/=/nezadan>:
>
> Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
> budou sakra potreba.
>
>
> Zdravím pán Heřman, obyčajne ani takýto zákrok včelstvo od rojenia
> nezachráni, každá mladá "spievajúca"M sa chce rojiť a istotne sa aj vyrojí.
> Aj u mňa v tieto dni vyletujú spievajúce roje a v roji je vždy viac mladých
> matiek.
> Ja robím zásah ktorý by mal dosiahnuť využitie včelstva v agátovej znáške.
> Vždy nechám včely vyrojiť, roj osadím na plásty s medníka a dostanú tretiu
> debničku so súšami. Plodisko zo zbytkom včiel a plodu postavím na medzidno,
> je to úplne samostatné včelstvo, ktoré prestalo mať vplyv na oddelené
> včelstvo. Osadený roj sa na druhý deň vyrojil, pretože v ňom bola
> spievajúca matka, ktorá vyprovokovalo včelstvo na odlet. Včely v tretej
> debničke na rojenie nereagovali. Tento fakt (spievajúce M) som podcenil a
> výsledkom bola zbytočná práca, zberanie roja.
> Človek veľa vie, ale stále sa stretáva s prekvapením a včely vedia naozaj
> prekvapiť. Anton
>

První vytáčení byl průměr 9 kg a už v difuzoru houstne tak stáčíme do flašek.
Dnes konečně nám počasí zase přeje. Tanečkem včelka vysvětluje ostatním, že je blízko nektar a počtem kroužků vzdálenost i směr.
http://leteckaposta.cz/997627037
B.V.

Najde si nové působiště

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Duda <duda.petr/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 22.5.2010 10:57:41
> ----------------------------------------
> Nejsem včelař. Co se stane z rojem, který mám zavěšený na švestce?
>
>
> i

Začít včelařit.Já začal podobně.

"Co mám dělat, když se mi na zahradě vyrojily včely?"

Pokud to jsou sousedovy včely, říct to sousedovi a umožnit mu roj sebrat, je jeho.

Pokud to jsou vaše včely, roj sebrat sám. Do rojáku vybaveného tak 2 vystavenými plásty je třeba setřepat většinu včel a s matkou, ostatní včely tam obvykle během hodiny nalezou samy, roják potom zavřít. Roj zcelit v suchém tmavém sklepě 1 - 3 dny a pak usadit do úlu na mezistěny.

Roj na větvi zůstane takové asi 2 hodiny, pátračky roje hledají nějakou dutinu. Potom se obvykle roj zvedne a odletí se do vybrané dutiny usídlit.

"dobrý den .Včera se mi vyrojily včely .Roj sem chytil a osadil do nástavku s na mezistěny. Včelstvo se kterého vylétly je na třech nástavcích.Je nutné toto včelstvo zůžit?Pak bych chtěl vědět jestli je možnost zachránit silné včelstvo které se bude rojit. Nemám zatím zkušenost. Díky za rady."

Zůžit rozhodně ne, protože by se mohly vytvořit podmínky pro urojení včelstva, ze včelstva by se dále rojily čím dál menší roje, až nakonec by zbyla v úlu jen hrstka včel.
Dříve se doporučovalo včely prohlédnout a nechat v nich jen jeden vybraný matečník, aby tak zůstala jen jedna matka. Ale stejně matky už mohou být vylíhnuté.
Dneska bych doporučil včely rozebrat a prohlédnout, odebrat zásoby, aby jin zůstalo jen takových cca 5 kilo, zlikvidovat třetinu, polovinu těch vzhledově horších matečníků. Místo odebraných plástů přidat mezistěny plus přidat doprostřed úlu ještě jeden nástavek mezistěn. Šok z výše uvedeného zásahu plus přidané mezistěny by měly zarazit rojovou náladu, včely by si z matečníků měly vybrat nejlepší matku, ostatní zlikvidovat a pokud bude snůška, začít intenzívně stavět mezistěny stejně jako usazený roj a nosit sladinu.
Není to ale úplně strpocentní.

Nejsem včelař. Co se stane z rojem, který mám zavěšený na švestce?

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 21. 5. 2010
Re: Prazská setkání (44544) (44552) (44561)

pane Matl, jak je to stou Berounkou, to už není Berounka? že by Mže už tekla až do Prahy? To je už podruhé, co to naznačujete. Vysvětlete mi to prosím. Díky.
xxxxxxxxxxxx
Pokusím se: vlastně to ani nenaznačuji, tvrdím to ... :-). Je to Mže až do Prahy. Byla to Mže (Mse, Mzye, Msa, latinsky Misa) po celý středověk a až někdy do pol. 17. stol., kdy se začíná objevovat i název Berounka a pak se to do 19. století různě navzájem proplétalo. Dokladem jsou staří kronikáři (např. Kosmas, Ennea Silvio Piccolomini) i třeba staré farní kroniky i některé místní názvy, zachovávající upřesnění ... XXX nade Mží. Pojmenování Berounka je dle mého nesmyslné a nelogické. Proto jsme se s p. Vaculíkem a s p. Běhounkem rozhodli založit podzemní hnutí za návrat původního pojmenování. :-) A nejsme sami. Hezky o tom píše V. Větvička ve vloni vydané sličné knížce Berounka, řeka bez pramene. Ten jeho text jsme vloni přetiskli v našem místním časopise: http://www.dobrich.cz/kukatko.htm (XXV/2009/4 - zima, str. 15-16. Tož tak ... :-)
Přeji všem (aspoň trochu) sluníčkový weekend. Jiří

Co mám dělat, když se mi na zahradě vyrojily včely?

dobrý den .Včera se mi vyrojily včely .Roj sem chytil a osadil do nástavku s na mezistěny. Včelstvo se kterého vylétly je na třech nástavcích.Je nutné toto včelstvo zůžit?Pak bych chtěl vědět jestli je možnost zachránit silné včelstvo které se bude rojit. Nemám zatím zkušenost. Díky za rady.

U mě je to podobné. 200 m.n.m , několik parcel řepky v různé fázi kvetení.
Podle mého hodnocení je letošní průběh počasí v mých klimatických podmínkách
příznivnější než loňské teplé suché a větrné jaro. Dnešní den byl super. Byl
to doslova proud včel, který nalétaval na pole s řepkou. Haf.
----- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <janburgel/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 21, 2010 6:22 PM
Subject: Re: počasí - Tento způsob JARA zdá se mi poněkud neastným


> 250m.n.m.
> Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše
> ulité medem.
> Svět není jen můj dvorek !
> J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5136
> (20100521) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dobrý den,
kupoval jsem ho v Kralupech v Přemyslově ulici, prý ho tam mají běžně.

S pozdravem
Vlasta Netušil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pletivo
> Datum: 20.5.2010 12:40:25
> ----------------------------------------
> Děkuji všem za info. V ústí ve vaníčkově jsem to zkoušel, stejně jako u
> Šroubka.Rovněž jsem neuspěl ve Feroně v Praze-Holešovicích. Vidím to na
> Roudnici.Ještě jednou všem děkuji.
>
>
>

Dnes jsem byl na stanovisti u repky, velky prinos, i v 6 hodin nosily v
hojnem poctu...
T.H.

21.5.10, Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
>
> 250m.n.m.
> Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše
> ulité medem.
> Svět není jen můj dvorek !
>
> J.B.
>

250m.n.m.
Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše ulité medem.
Svět není jen můj dvorek !
J.B.
-------------
Já se vrátil od Jičína, 13 včelstev a si 5 rojovek.
U včel je řepka.
Vše zelévají, možná díky zimě v minulých dnes jsou stažené do plodiště a medníky jsou volné i když je v nich i tmnavé dílo. Mimo plodiště nemají zájem stavět.
Když jseeoklepával plásty, sladina stříkala jak z konve.

Některé matečníky zavíčkované, matky ale stále kladly. SNad počasí dá a oni třeba přijdo k rozumu.

Karel

Za Opavsko potvrzuji stav kolegy Bernarda ,

dnes jsem zacal podnecovat nektere lonske oddelky, octly se jiz temer na suchu. Kmenova vcelstva jsou jeste v klidu, v tech trech slunecnych dnech si donesly hodne, ted to postupne spotrebovavaji, mel jsem stesti,ze jsem krmil 20 kg cukru na lonsky podzim. Oddelkum jsem dal loni mene a ted me to zamestnava.

V roce 2009 a 2008 pouze 2x vytaceni, cca 40 kg. medu. Rok 2007 a 2006 jsme vytaceli 4x - bez kocovani.

PZ

dobrý večer vážení přátelé.dnes mi vyletěl roj ze včelstva,ze kterého jsem 7.5 dělal oddělek se starou matkou.nesedl na strom,ale na přední stranu úlu asi 3 m vzdáleného a snažil se do něho vniknout.mezi včelama došlo ke rvačce a před úlem i v úle ležely tisíce mrtvých včel.proč se roj tak divně choval?několikrát jsem ten roj ometl a dal do prázdného úlu než rvačka ustala.jak by to asi dopadlo kdybych nezasáhnul a roj nechal na úlu?v roji byly nejmíň 3 mladé matky.

Opavsko minulý vikend na váze 84kg, včera 80kg,stanoviště 500m od řepky.Letos 130kg hranici na váze včely nepřekonají.Dnes oblčno pět bouřek a pokážde pěkný sléjvak.

Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely budou sakra potreba.

Zdravím pán Heřman, obyčajne ani takýto zákrok včelstvo od rojenia nezachráni, každá mladá "spievajúca"M sa chce rojiť a istotne sa aj vyrojí.
Aj u mňa v tieto dni vyletujú spievajúce roje a v roji je vždy viac mladých matiek.
Ja robím zásah ktorý by mal dosiahnuť využitie včelstva v agátovej znáške. Vždy nechám včely vyrojiť, roj osadím na plásty s medníka a dostanú tretiu debničku so súšami. Plodisko zo zbytkom včiel a plodu postavím na medzidno, je to úplne samostatné včelstvo, ktoré prestalo mať vplyv na oddelené včelstvo. Osadený roj sa na druhý deň vyrojil, pretože v ňom bola spievajúca matka, ktorá vyprovokovalo včelstvo na odlet. Včely v tretej debničke na rojenie nereagovali. Tento fakt (spievajúce M) som podcenil a výsledkom bola zbytočná práca, zberanie roja.
Človek veľa vie, ale stále sa stretáva s prekvapením a včely vedia naozaj prekvapiť. Anton

pane Matl, jak je to stou Berounkou, to už není Berounka? že by Mže už tekla až do Prahy? To je už podruhé, co to naznačujete. Vysvětlete mi to prosím. Díky.

Jsem velmi rád, že jsem mohl poskytnout poněkud netradiční pohled na možnost chovu včel nejen začínajícím včelařům, ale i zkušeným praktikům a nebyl jsem při tom vypískán. Snažil jsem se poukázat na to, že chovat včely je možno i jinak, než jak to předepisují zaručené metodiky. Všem účastníkům Pražského setkání za účast i aktivní zájem o probírané téma děkuji.
JK

250m.n.m.
Byl jsem dnes u kolegy který má včely u řepky a má opačné problémy, vše ulité medem.
Svět není jen můj dvorek !
J.B.

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 5. 2010
Re: Prazská setkání (44544)

:-)
Chce to schema videt ucelene na jednom papire, pripadne si ho i doladit k
obrazu svemu. Myslet na to, ze zvedak poskytuje jine moznosti. Ja se
inspiruju hlavne jarni casti. Zbytek jsem si malinko upravil k obrazu
svemu... Nebylo receno ze je to dogma.

Snazil jsem se o silna vcelstva do prvni snusky a priroda naznacuje, ze
opacna taktika bude mit mozna letos vetsi uspech ale kdo vi...

T.H.

2010/5/21 J. Matl

> Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při
> Pražském setkání...
Jiří
>
xxxxxxxxxxxxx
Díky, je to tak, ostatně stále můžeme hledat a to je právě na tom to pěkné ... "Cesty mohou býti rozličné" ... Co učedník jsem vděčný za každou inspiraci.
Také jsem vše směřoval k jarní snůšce, neboť u Berounky (Mže) je po lípě většinou konec, ale kdo ví, jak to bude letos. I tak, když jsem dnes v poledne pozoroval ten cvrkot, byla to paráda a tohle nám nikdo nevezme ... Ani se mi nechtělo jet navyšovat HDP ...Pravda, trochu medu by se taky hodilo :-) ...
Medu blíž!
Jiří

Já to vidím stejně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: po?as?
> Datum: 21.5.2010 12:45:18
> ----------------------------------------
> Rojení nepřipadá v uvahu -stále nacházím slábnoucí hladová včelstva která
> spojuji.V té zimně ani krmení nebrala.Pěkná silná včelstva mají tak 2-3kg
> zásob.Mnohá je také nutné přikrmit.Z 250 včelstev nemam ani jeden
> medník.Ještě v březnu to byla krásná včelstva s mnoha zásobami.Spousta
> včelstev je pěkně silných na medník ale plod je na sucho.S medníky počkám
> až v plodišti zavládne blahobyt.Krmím ,združuji síly a neupadám na
> mysli.Maliní a medovice mohu vše zachránit třebas až v puli července.Už
> jsem toho se včelami zažil hodně.
>
>
>

To co popisuješ již není údržba ale rekostrukce Na údržbu stačí kosa na posečení meze , lano na vytažení spadlého stromu z potoka, aby nezalil pole, Lopata na vyčištění vyústění z meliorací atd.
Dokonce jsem znal jednoho pána který chodil a čistil tyto meliorační systémy. To mě bylo ani ne 10

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 10:29:35
> ----------------------------------------
> v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce,
> pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě.
> se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž,
> tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru
> melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se
> zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže
> nemluví z vás trochu závist? :-)
> ----------------------------------------------------------
> Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve
> třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen
> dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento
> proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám
> lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení
> nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je
> nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně
> potřebují na bavoráky atd.
>
>
>

"Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak snad pristi rok se jiz vydari"

U mě byla loňská snůška kolem průměru,předloni lehce pod průměrem,stále věřím že aspoň toho průměru dosáhnu i letos(3x vytáčení po 20-25 kg,spíše odtáčím než vytáčím vše najednou do mrtě).
Zdraví Pavel

Podkrkonoší - Trutnovsko: Od včerejška zase jabloně zvučí zpěvem včel.
Dnes sice přeháňky, ale včeličky jsou mírné i při kontrolním rozebírání
nástavku. Plodu spousty, medu nic moc.
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "jirkaZ" <nasij/=/seznam.cz>
Sent: Friday, May 21, 2010 11:10 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: počasí

> zdravím panove tak jak je u vas u nas praha vychod mlada boleslav opet
> zase
> pod mrakem do včel se neda ani podívat jak sou agresivní.roje zatím
> nelítají.řepka je už z 90%odkvetla takže zní nic nebude tak ani v čechach
> nebude moc řepkoveho medu.napište jak to vypada u vas díky jirka
>

Tady u nás severní Morava, přes noc zase pořádně sprchlo, po takřka týdnu bez slunce dnes nějaké hodinky pro včely "létacího" počasí, létaly doslova ze všech otvorů z úlu, nosily plno pylu a zřejmě i nějakou sladinu, nyní se od severu zase zatahuje a podle radaru bude nejméně hodinu zas pršet. Předtím něco z ovocných stromů, pampelišek a řepky nějaké kilíčko nanesly, to pravděpodobně během dešťů spotřebovaly, jestli tady nějaký med na vytočení bude, nebude už ani z ovocných stromů ani řepky, al z pozděkvětnových a potom červnových květů, ze kterých teprve budou muset donést......
Ale jarní snůška je u konce, můj signalizátor toho konce jarní snůšky, květy černého bezu, jsou před rozpuknutím.....
Zahradní maliny taky, tak za týden - 14 dní propukne červnová snůška - divoké maliny v lesích.... A první medovice.....

Inu, nevím, proč se tu omílá fakt, jestli ten, či onen zemědělec šlechtil
jetel. To je pro něj skutečně "mimo mísu" - on jen koupí semeno a zaseje.
Pro vlastní šlechtitelskou práci jsou jiní. Je to skoro jako u včel - tam
také hlavní šlechtitelskou činnost nedělá běžný včelař, on nanejvýš provádí
selekci na svém stanovišti, ale skutečně prošlechtěný materiál získá koupí a
výměnou matky ....
S přátelským pozdravem Petr
--------------------------------------------------
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Friday, May 21, 2010 10:06 AM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje

> Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4
> hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco
> šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
> Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého
> století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád
> dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku,
> práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z
> melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
> Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci
>

To uz jsem veril letos, ale neni vsem dnum konec :-)

Nedavno jsem zaslechl neco o 7 letech hubenych a o tom, ze pranostiky
funguji :-))

T.H.


>
> Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz
> to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak
> snad pristi rok se jiz vydari.
>
> PZ
>

U nas jsme meli stesti, ze si vcely donesly alespon 5-6 kg. z repky, takze je nemusime krmit, ted jsem se podival na pocasi a predpoved porad hlasi dest- jeste dalsi tyden. Takze jsem stasten, ze nebudu muset krmit a nejakem vytaceni repky nemuzu vubec premyslet.

Takze take verim, ze nam to vynahradi druha a pripadne treti snuska. Kdyz to vezmu zpetne, tak to uz bude treti rok, co je vyrazne mene medu. Tak snad pristi rok se jiz vydari.

PZ

:-)
Chce to schema videt ucelene na jednom papire, pripadne si ho i doladit k
obrazu svemu. Myslet na to, ze zvedak poskytuje jine moznosti. Ja se
inspiruju hlavne jarni casti. Zbytek jsem si malinko upravil k obrazu
svemu... Nebylo receno ze je to dogma.

Snazil jsem se o silna vcelstva do prvni snusky a priroda naznacuje, ze
opacna taktika bude mit mozna letos vetsi uspech ale kdo vi...

T.H.

2010/5/21 J. Matl <e-mail/=/nezadan>

> Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při
> Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za
> sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava
> ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě
> jednou díky a klidné dny. Jiří
>

Jsem rad pane Turciany, ze jste se zpivani matek podrobne popsal a dekuji,

vcera jsem dostal sanci se podivat jak matka umi zpivat. Bylo to zajimave a
diky Vasemu popisu jsem vedel na co se divat. A overit si ze mate pravdu.
Cekal jsem ze to bude hlasitejsi projev ale mozna jsem to zastihl v pocatku.
Vcelstvo by dnes vyletlo...
Starou matku odebral se tremi plasty do oddelku s vidinou toho ze vcely
budou sakra potreba. Vcelstva nejsou uplne sucha, plodovani jede, ale
rozhodne nemaji pro vcelare ani gram, zbyva tak tyden repky, louka a ovocne
stromy jsou pryc. Prognoza pocasi je bidna. Tak nejak nevim co si o tom
myslet, cemu verit, kdyz jedina jista snuska je pryc....

T.H.


> Vrátim sa ešte k otázke T. Heřmana, mám osobné skúsenosti s týmto javom,
> venoval som mnoho času v minulých rokoch.
>
> Spevavý roj sa naozaj vyskytuje, ale vždy predchádza obdobie spievajúceho
> včelstva, neplatí to doslova, včely v roji nespievajú a tak isto včely v
> úli, ale vždy mladé ešte neoplodnené matky, ale ani to ešte nemusí byť
> pravda. Mal som ra prípad, keď novooplodnená M pridaná do včelstva, po
> dvoch týždňoch začala spievať.Mám to zdokumentované a podarilo sa mi to i
> vysvetliť, prečo!
>

Rojení nepřipadá v uvahu -stále nacházím slábnoucí hladová včelstva která spojuji.V té zimně ani krmení nebrala.Pěkná silná včelstva mají tak 2-3kg zásob.Mnohá je také nutné přikrmit.Z 250 včelstev nemam ani jeden medník.Ještě v březnu to byla krásná včelstva s mnoha zásobami.Spousta včelstev je pěkně silných na medník ale plod je na sucho.S medníky počkám až v plodišti zavládne blahobyt.Krmím ,združuji síly a neupadám na mysli.Maliní a medovice mohu vše zachránit třebas až v puli července.Už jsem toho se včelami zažil hodně.

Mně se vyrojily letos před 14 dny. Přišel velký slejvák a neskutečné krupobití (Praha Východ). Nicméně roj se udržel na tenké větvi. Po sklepnutí a přendání do nástavku neměl problém.

Všude pár dnů alespon nepršelo, tady v Sušici prší tři neděle a zdá se, že nepřestane. Pak přijde rozmarné léto a nakonec sucho a krmení.

zdravím panove tak jak je u vas u nas praha vychod mlada boleslav opet zase pod mrakem do včel se neda ani podívat jak sou agresivní.roje zatím nelítají.řepka je už z 90%odkvetla takže zní nic nebude tak ani v čechach nebude moc řepkoveho medu.napište jak to vypada u vas díky jirka

v 60. letech se jen z velkou slávou rozorávaly meze, meliorační práce, pokud vím, probíhaly až koncem 70. a v 80. letech, alespoň tady na šumavě. se zanedbanou údržbou souhlasím, ale za kdyby jste se o to zajímal blíž, tak zjistíte, že za jednoho "bavoráka" opravíte sotva půl kilometru melioračního detailu, v tom případě opravy na 30 ha bloku... co se zarostlých ploch týče, peníze dostanete spíš když je vyčistíte. takže nemluví z vás trochu závist? :-)
----------------------------------------------------------
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

Já jsem jen chtěl říct, že nevím o žádném zemědělci, ke kterému jsem ve 4 hodiny ráno vlezl do kabiny traktoru, aby mi převezl včely, že by něco šlechtil. Maximálně tak odolnost k zkonzumovanému alkoholu....
Co se týká té krajiny, já pamatuji krajinu od začátku 70 let minulého století a v té době tam bylo všelijakých mezí a stupínků a podobně pořád dost. To až později si z toho zemědělci udělali zdroj dalšího výdělku, práci v dobách, kdy na polích měli přestávku, dotovanou ještě navíc z melioračních a podobných fondů nad dotace na vlastní zemědělskou výrobu.
Ale to by bylo na delší diskuzi tématem mimo včelařskou konferenci

Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě jednou díky a klidné dny. Jiří

Chtěl bych poděkovat panu Křapkovi za výživné středeční povídání při Pražském setkání v Komunitním centru Matky Terezy. A myslím, že nejen za sebe. Bylo to prima a užitečné. Akorát ty rotace, z těch mi "rotuje" hlava ještě teď ... ale to se poddá a je to ostatně můj problém ...:-) Ještě jednou díky a klidné dny. Jiří

Včera se malinko oteplilo a už jsou venku. Mám dotaz , je možné aby se z
jednoho úlu současně vyrojily dva roje? Oba jsem sebral. Jeden má poctivých
zvážených 5 kg a druhý necelé kilo. Seděly na jednom stromě asi 2 metry od
sebe. Mám je spojit nebo bude mít každý svou matku?
----- Original Message -----
From: <pala.jiri/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 20, 2010 11:20 AM
Subject: Re: Rojen? nebo tich? v?m?na?


> Pánové Menšíku a Dukáte, měli byste ve čtení od pana Antona nalézat rady a
> poučení lidového výzkumníka. A to platí, nejen pro včelařská nedochůdčata,
> ale i hotové včelaře. To co tady pan Anton prezentuje (zadarmo),
> nenaleznete v knihách renomovaných odborníků (za peníze). V knihách
> odborníků však nalézáte, nejméně na 40ceti procentech obsahu anatomii a
> jiné nezáživnosti, které v 98mi procentech nikdo nečte a pro studenty škol
> je to stejně málo. Dělá se jen potištěný papír pro peníze.
>
> P.J.
>

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp
-------------------
Kolik je přesně Dadant ani nevím.

Já vzal svoji míru - langstroth, plodiště čtvercové co se leckde prý používá 465*465, tam dám v pohodě 12 rámků, na těsno by to bylo na 13. Ale jsme zvyklý mít v plodišti trubčí plásty, takže těch 12r je s dostatečnou rezervou na trubčinu.
No a výšku jsem vzal podle medometu 30cm.

Zatím je to dost velký prostor, a pokud nezanášejí plodiště tak to je ažaž. Napřed sjem měl pocit že včely jsou slabé, málo polodují atd. Ale pak jsem si spočetl, jak málo plástů by teoreticky stačilo a pochopil, že je to jen pocit.
V 10rámkové 24cmN by to samé množství opticky vypadalo jinak.
Ale letos v tom jedu ve větším množství úlů první rok, v loni jsem měl prvé 12r nástavky, ale nebyly takové podmínky jako letos.

Oni i ty 10r by šly, takto jsem vlastně získával dílo a včely, ale je tam ten problém s obměnou díla, atd.

No jsem zvědav jak vyjde po letech srovnání.

Karel

K takovýmu stačí postavit rojáček a jdou tam samy

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rojení
> Datum: 20.5.2010 23:12:01
> ----------------------------------------
>
> pro mne zadne prekvapeni, mel jsem to podobne lonsky rok, kdy bylo u nas
> též psí počasí a včely které vyletěly když bylo chvíli pěkně, pak uvízly
> na větvi a nakonec je shodil dolů do trávy silný vítr (asi), takto jsem
> ze země loni vybíral asi čtyři roje. Letos to vidím podobně, akorát to
> vybírání ze země bude problem, prší prakticky nonstop,......
>
>
>
> petr j.
>
>
>
> Standa napsal(a):
> > Zdravím všechny kolegy. Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na
> > vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale
> > většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i
> > mrtvé. Co je příčinou? Předpokládám , že se vyrojily ještě před nebo v
> > průběhu těchto nekonečných dešťů a protože se nikde neubytovaly tak je
> > počasí zahubilo. Je to tak? Máte nějakou zkušenost? Předpokládám, že takový
> > roj už nemá cenu zachraňovat. Dík za radu Standa
> >
> >
>
>
>
>

>>Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.<<
Šlechtění podle tebe asi není zemědělský obor, co?
Šlechtění je práce na desítky let ,kromě genetických manipulací, Nakonec se osiva zase získávají klasickým způsobem, opylováním.
Včelař je také zemědělský obor, s tím nic nenaděláš.
>>>odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.<<<
Tento proces ovšem započal již začátkem dvcátého století a to celkem ve třech módních vlnách Mezi léty 1900 - 10; 1920 - 30; 1950 -65. pak již jen dochází k devastaci provedených prací neboť zůstali bez údržby a tento proces pokračuje dodnes Říká se tomu módně ekologie. Já tomu říkám lajdáctví. Dokonce políčka v terasách které již spádem nevyhovovaly scelení nechali ladem a ty se změnily v neprostupné hoštiny a kapíci, jak je nazýváš, k nim přidávají další. Vždyť jejich údržba stojí poníze a ty nutně potřebují na bavoráky atd.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jetel + zp?vav? roje
> Datum: 21.5.2010 08:37:02
> ----------------------------------------
> "Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"
>
> No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely
> mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo
> znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále
> to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro
> sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás
> vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ?
> Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami
> vyšlechtěnými už za kapíku?
> Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci
> byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
> Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu.
> Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600
> Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená
> výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo,
> prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a
> jména včelaře......
> Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování
> obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a
> terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali
> do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a
> dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
> A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
> Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná
> v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy,
> který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na
> polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň
> podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
> Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili
> erozi.
>
>
>

Jak velké je to dadantí plodiště?

Milan Čáp

Dne 21.5.2010 7:41, KaJi napsal(a):
> Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R.
> Stonjek
> ---------------
> Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
> Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody
> nepoužíváte.
>
> Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
> Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se
> soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na
> plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez
> mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
> V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost
> znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav.
> plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.
>
>
>

"Když už máte na paškále ty socialistické zemědělce"

No, jestli někdo za socialismu šlechtil jetel na krátké trubky, aby včely mohly z jetele brát nektar a dobře ho opylovat, tak to tehdy jaksi nebylo znát. Jezdil jsem se včelínem na jetel tak do roku 1992 každý rok a stále to bylo stejné, pokud nebylo suché podletí, včelky donesly tak tak pro sebe. A je to už 20 roků, co tohle skončilo, jestli se něco u nás vyšlechtilo za socialismu, jsou tehdejší odrůdy vůbec ještě "v provozu" ? Nejsou dávno nahrazeny buďto cizozemskými odrůdami nebo odrůdami vyšlechtěnými už za kapíku?
Kromě toho nikdy jsem neviděl zemědělce, který by něco šlechtil. Zemědělci byli spotřebitelé, šlechtilo se v různých výzkumných ústavech.
Podmínky za socialismu byly pro včelaře velice příznivé, o tom není sporu. Přepočteno na dnešní průměrný plat, by se za kočování na řepku platilo 600 Kč za včelstvo, na jetel by se platilo 1200 za včelstvo, stabilní zaručená výkupní cena medu bez ohledu na jeho druh a kvalitu by byla 350 za kilo, prodejní cena ze dvora do 1000 Kč za kilo medu, podle druhu, kvality a jména včelaře......
Zároveň ale socialističtí zemědělci zcelovali lány a v rámci zvyšování obhospodařované výmery polí likvidovali všelijaké meze, remízky, stupínky a terásky, odvodňovali bažinky, zarovnávali suché erozní rýhy potoků, dávali do potrubí v polích tekoucí potoky nebo aspoň narovnávali jejich toky a dávali je do rovných vybetonovaných či vydlážděných koryt.
A dotační systémy jsou stále nadstaveny tak, že tyhle změny konzervují...
Zvláště u nás v podhůří, kde jsou pole relativně výškově členité, se jedná v okruhu doletu včelstev o cca hektary přirozeného porostu s různými květy, který tak zmizel. A který by se dnes, v době, kdy intenzívní zemědělství na polích prakticky vyloučilo kvetoucí plevely, velice hodil na nějakou aspoň podpůrnou snůšku mezi hlavními snůškami a v podletí.....
Kromě jiného tím taky zemědělci, aspoň u nás, docela dost zintenzívnili erozi.

Já našel podobný, vrátil jsem je zpět do úlu. pokud žije ješte hodně včel žije a stojíte o nové včelstvo dal bych jich část do rojáku se šoušemi a mezistěnou a ten nechal stát těsně u místa, kde zbytek roje leží, přelézt přes česno dovnitř ještě zvládnou.
--------------------------------------------------------
Předpokládám, že takový roj už nemá cenu zachraňovat.

Bída

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fiktivn? v?elstva?42736,42733,42737,42739
> Datum: 20.5.2010 22:21:55
> ----------------------------------------
> Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami
>
>
>

>O tom "napájeném" mechu jsem v minulosti už taky přemýšlel, asi to taky zrealizuju. Ať se daří, Libor.<
------------------------------------------------------------
Pro ty, kdo nemají mech a mají potřebu napajedla, uvádím jednoduchý návod na zřízení hygienického a účinného napajedla.

Mechu mám sice v trávníku na zahradě více než je manželce milé, ale používám rašelinu. Zednický kalfas, polystyrenový plovák, síť na mouchy vrstvu rašeliny a zátěž (oblázky) dle potřeby. Rašelinu měním každých 14 dnů z důvodu hygieny.
Je to teplé a včely se v tom netopí. Každé tři dny dolévám konev vody cca 9 litrů. Uvažuji o větším kalfasu abych mohl na delší dobu opustit domov. Obsazenost napajedla včelami je také ukazatel snůšky. Když nejsou včely na květech jsou na napajedle a naopak.
Hezký den JK

"Kdo poradí? Dneska jsem se dostal po delší době na vzdálené stanoviště. Našel jsem tam roj, který byl částečně na stromě, ale většina včel byla na zemi v trávě - byly prochladnuté a částečně už i mrtvé. Co je příčinou?"

Občas se stane, že včelky vyletí a během těch dvou hodin, kdy pátračky hledají dutinu, se zhorší počasí a začne pršet. Roj potom obvykle už dutinu nehledá a včely zůstanou na té větvi a pokusí se tam z plástů vystavět úl.
Nebo může roj vyletět k večeru, výsledek je často tentýž.....
V rojovém období jsem zaznamenal, že roj vyletěl včas a za pěkného počasí a přesto potom zůstal na větvi. Zřejmě pátračky nenašly vhodnou dutinu?
Z dřívějška jsem zaznamenal ve Včelařství fotografie, kdy roj se usadil na větvích v hustším křoví a podle rozsahu postaveného díla tam vegetoval měsíce, než byl deštěm, větrem a zimou zničen.

I když tato diskuze patří spíš na stránky Dadant klubu, ale ten není. Mám to samé teď do nich půjdu a musím s tím také něco provést. Máme několik možností. Rozmačkat matečníky, odebrat s plodiště co nejvíc zásob a nahradit je mezistěnamí a stavebními rámky, nebo odebrat co nejvíc zavíčkovaného plodu, umístit ho pod nebo nad plodiště a opět ho něčím nahradit a promyslet, aby to moc dlouho netrvalo a včelkám škodilo co nejmíň. Zítra jdu na takovou velkou kontrolu, uvidím co mě napadne a jak to půjde. Zdraví R. Stonjek

Přátelé , sbírám medaile se včelí tématikou. Nemáte někdo kontakt do ZO Vyškov? V roce 2007 prý vydali k 110. výročí medaili , jestli by se tam ještě nedala sehnat.
pet.kozlik zavináč volny.cz

Dadant s tím nemá co dělat je to jakýkoliv jiný úl bez mřížky. Zdraví R. Stonjek
---------------
Jak se snažíte včelám rozmluvit, aby se nedostali do rojovky?
Předpokládám, že řízené plodování a jiné podobně popsané metody nepoužíváte.

Mě se na můj vkus až moc včel drží ve vysokém plodišti.
Někde tomu rozumím, mám nad nim N. nástavky s mezistěnami částečně komb. se soušemi, pak staré nástavky 24cm s tmavším dílem , jinde mám tyto přímo na plodišti. Ve srovnání se zavedeným systémem - více N24cm nad sebou bez mřížky - je plodiště dost nahuštěné.
V kombinaci s počasím a řepkou v plném květu mě to zahuštěné plodiště dost znervozňuje. Zvlášť když vytaženou mezistěnu po odebraném plástu se zav. plodem spíše zanášejí sladinou, než vajíčky.

Díky za informace.

Karel

Jinak podkrkonoší, včera po dlouhé době intenzívní přínos, rozkvetly jírovce, řepka doufám před polovinou.
Zatím jen misky, žádná zakladená. Ale prohlédl jsem letmo jen jedno stanoviště u řepky.

"Mám jeden dotaz jak jsou na tom Vaše včely se zasobami?"

___________________________________________________________

Zdravím.Na tuto roční dobu zásob méně,díky nepřízni počasí v mednících tak 20-30 kg.Včera jsem konečně naměřil velmi přijatelnou hodnotu obsahu vody,a to 15,5% v nezavíčkovaných zásobách,ale má být hezky,tak to budou ředit,řepka už je za zenitem kvetení,ale ještě něco dá.
Pavel