Včelařská konference

Nejrazantnější a nejspolehlivější protirojové opatření je prostě včelstvo v rojení předejít.
Ještě dřív, než vznikne rojová nálada, se ze včelstev odstraní matky a (případně potom matečníky na nejstarším plodu) a nechá se včelstvo odchovat novou matku. Z mnoha matečníků si potom vyberou jednu nejlepší matku a nevyrojí se. Letošní matka se už v tomto roce nerojí kromě velice ojedinělých případů.
Když se to dobře načasuje se snůškou a sílou včelstva, je medobraní v době, kdy má nová matka zakladeny 2 - 3 plásty, všechny ostatní v úlu mohou být při dostatku včel a dobré snůšce zaneseny medem a mohou se vybrat. A do té doby se nepoužívá mřížka.
Tento postup vidím v podstatě jako nutnou podmínku pro včelaření ve starých máloprostorových úlech, kde se jinak kvůli nedostaku prostoru včely rojí prakticky každý rok, zdá se mně to jako pracností i výnosem lepší varianta, než tradiční postup neustále v rojovém období prohlížet včely a likvidovat matečníky nebo provádět jiná protirojová opatření. V zadováku po 2x 12 plástech 39x24 je při takové výměně matky možné vybrat najednou takových 20 plástů 39x24 a vytočit z nich klidně i 20 - 30 kilo medu. Pak přirozeně následuje od rozkladení matky asi měsíční propad snůšky, takže snůšky pozdě v květnu a na začátku června nejsou využity, ale snůšky pozdně červnové a červencové už zase využity jsou a to díky nové životaschopné matce často i lépe než u včel se starou matkou.
Do nástavkových úlů se tato technologie přirozeně zas tak moc nehodí, stejně tak jako na místa, kde není pozdní snůška, ale mám takový dojem, že v rojových letech by tento způsob byl i v nástavcích lepší než když včelař rojení nezvládá a včelky uletí i s medem.....