Včelařská konference

Na jižní Moravě je velmi pěkná snůška z řepky. Mám více včelnic a v teplejších dnech se všude zalívají nektarem. Vydatná snůška z řepky se střídá s chladnými dny, kdy včely nelétají. Takže pozor na rojení. Asi bude rojivý rok.
---------------
V. Ducháč: Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo. Vašek Ducháč

Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci.

Pepan

___________________________________________________________


Ve škole i od zkušených včelařů jsem slýchal,že před bouřkou se nemá chodit do včel.Včera jsem ve včelách byl,přitom se přihnala buřina a začalo lít jako z konve,takže jsem toho musel nechat.Ale rozhodně to nebylo z důvodu zvýšené bodavosti,ve skutečnosti jsem nedostal ani jedno.
Někdy jindy není na obloze ani mráček,sluníčko pálí hadry,bouřka nikde široko daleko,a včely občas pěkně řádí,jen vylezu z auta,už mi dělají doprovod.Jak tedy poznám pohledem z okna,že zrovna teď je lepší tam nechodit?Možná platí to úsloví,že čím hloupější sedlák,tím....
Zdraví Pavel.

Byl rok co jsem tu pampeliškovou louku znovu ucítil při vytáčení medu.Byla to nádhera.

Zdravím všechny!
Dnes bylo opravdu pěkně, okolo včel nám rozkvetla veliká fůůra pampelišek, normální nekonečnej koberec. (-: Včely si jen libovaly, většina přistávajících byla umazaná od žlutého pylu od hlavy až k patě. (-: Využil jsem času a příležitosti a natřel nově postavenou lavici fermeží, pro další čtveřici nových úlů. Na česnech ohromnej frmol, no je to radost pohledět! I kdyby snad žádnej med nebyl, tak pro tuhle radost stojí za to včelařit. Pro potěšení oka přikládám 6 videí ze dnešního dne. Ať se daří, Libor.
http://www.youtube.com/watch?v=WCoCWuizpnE
http://www.youtube.com/watch?v=E5AHBWOq994
http://www.youtube.com/watch?v=KsRpc_R3YFs
http://www.youtube.com/watch?v=xlqYHAjdB0E
http://www.youtube.com/watch?v=8WUphlkFcfg
http://www.youtube.com/watch?v=jobVYU31xOU

No to je dobrý! Zkus nastrčit něco jinýho a uděláš manželce vánoce.
zdenek

>No jako beránci jsou, skoro, ale dostal jsem včera dopoledne jedno jediný a nohu mám tvrdou jako kámen ještě teď.

byly agresivní ale nyní jsou již "hodné"
J,B,

byly agresivní ale nyní jsou již "hodné"
J,B,

byly agresivní ale nyní jsou již "hodné"
J,B,

dnes 9.5 potvrzuji přínos z váhy + 2 kg asi z jabloně.
J.B.

dnes 9.5 potvrzuji přínos z váhy + 2 kg asi z jabloně.
J.B.

42x17, 350 m. o.m.
Já pro oddělky potřebuji matky , přesněji zavíčkované matečníky tak že nejdříve udělám serii.
Dnes jsem dával pátý nástavek a potřebuji udělat serii ale byl 2 kg přínos z jabloní asi a to moc nejde dohromady snůška a serie. J.B.

Ahoj Jirko,
jen pro Tvoji informaci, Vašek Ducháč by nás všechny mohl učit pouhým pohledem na včely, jaká je která odrůda atd. Pokud něco takového píše má to mnohem hlubší důvody než trocha nepřesné statistiky. Navíc včelaří u Náchoda -na mě dost vysoko..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: meduje ?epka???
> Datum: 09.5.2010 17:38:05
> ----------------------------------------
> Příteli V.Ducháči, přečtěte si příspěvky č.43650, 43651, 43670 a 44156.
> Medný výnos záleží na tom, kterou odrůdu máte v doletu svých včel.
> Povolených odrůd je několi desítek (asi 40). Bohužel, medný výnos neni pro
> šlechtitele stěžejním ukazatelem. Takže co a kolik budeme točit je jen na
> náhodě, kterou odrůdu nechá příslušný agronom nasít. Možná existuje nějaká
> studie nektarodárnosti a pylodárnosti povolených odrůd. O té však nevíme. A
> odborní pracovníci nedávají na přímou otázku přímou odpověď.
>
>                       Pala Jiří
>
>
>

Ahoj Vašku,
byl jsem o víkendudoma a dneska již kolem půl desáté byla snůška z řepky jako hrom,včelyodpočívali na stěně kočováku - radost pohledět. Všechno je o teplotě, dneska fantazie. Jinak jsem byl docela překvapený, že v minulých dvou týdnech silná včelstva přinesla vzhledem k počasí dost. Bohužel v maringotce není váha a doma na váze je průměrné včelstvo a tam v podstatě nic zajímavého. Silná včelstva mi už vystavěla cca 15 mezistěn 39x17 dal jsem jim toho při minulé návštěvě do zásoby.... V Maďarsku je řepka v posledním týdnu, na Moravě řekl bych v půlce, u nás kvete necelý týden.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vaek Duch?? <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
> Předmět: meduje ?epka???
> Datum: 09.5.2010 00:01:58
> ----------------------------------------
> Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst
> slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají
> zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a
> snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo.
> Vašek Ducháč.
>
>
>

Jak už jsem tady psal, kdysi za socíku tehdejší řepka nemedovala na podhorských polích, to je polích, kde jinak se dávalo hlavně žito a pohanka, pšenice už jen okrajově. Na lepších polích, v bramborářsko-pšeničných oblastech či dokonce cukrovkářsko-pšeničných oblastech medovala. Předpokládám, že za socíku nebyl v odrůdách nijaký výběr, že zemědělci seli, to, co sehnali, takže vliv odrůd to nebyl.

Studie nektarodárnosti a pylodárnosti povolených odrůd je zpracována, měl jsem ji asi dva či tři roky zpátky v rukou. Ani přesně nevím jak jsem se k ní dobral, pravděpodobně přes svazovou knihovnu. Nic převratného, rozdíly tam jsou, ale nijak dramatické. V paxi to však nic neřeší. Většinou rozhodne aktuální počasí.

KaJi napsal:
No jako beránci jsou, skoro, ale dostal jsem včera dopoledne jedno jediný a nohu mám tvrdou jako kámen ještě teď.

Osobně si myslím, že to je nějakými postřiky z řepky, ale jak to dostanou do žihadla, to tedy nevím? :-)
-------------------------------------------------

Mně se stalo před pár lety něco podobného. Včely braly ráno rosu z pšenice a po postřiku byly velmi agresivní, útočily i na kymácející se trávu ve větru. Ruku jsem měl jako nohu. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Vzniklá jamka mohla mít velikost velké barevné fazole (plucaru). Hojilo se to asi čtyři měsíce. Po zhojení zůstala tvrdá bílá skvrna, která se na sluníčku nedá opálit. Ošetřující lékař mne odbyl slovy: měl jste si to sdesinfikovat. Pěkná blbost, jak můžu něco takového provést cca 4mm hluboko v kůži. No, možná se s tím bude něco dělat, až na to pár lidí zemře. Do žihadla se jim to dostane tak jako u nás slivovice do mozku.

Pala Jiří

Příteli V.Ducháči, přečtěte si příspěvky č.43650, 43651, 43670 a 44156. Medný výnos záleží na tom, kterou odrůdu máte v doletu svých včel. Povolených odrůd je několi desítek (asi 40). Bohužel, medný výnos neni pro šlechtitele stěžejním ukazatelem. Takže co a kolik budeme točit je jen na náhodě, kterou odrůdu nechá příslušný agronom nasít. Možná existuje nějaká studie nektarodárnosti a pylodárnosti povolených odrůd. O té však nevíme. A odborní pracovníci nedávají na přímou otázku přímou odpověď.

Pala Jiří

Mě tam předevčírem navečer sysel do plně rozkvetlé řepky vedle stanoviště
něco stříkal. Dnes je krásně a řepka je plná včel.Tak nevím. Je to nějak
odborně kontrolované, nebo si můžou dělat "farmáři" co sami uznají za
vhodné. Dobrou snůšku přeje Haf.
From: "Vaek Ducháč" <DuchacVaclav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 09, 2010 12:01 AM
Subject: meduje řepka???


> Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst
> slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají
> zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a
> snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo.
> Vašek Ducháč.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5097
> (20100509) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Zdar,hlásím údaje z váhy do 7.5.úbytek,8.5.zastavení poklesu a dnes 9.5.konečně nárůst,kvetou třešně,začínají hrušky a řepka----Orlické hory 500m.n.m

V beskydech řepka meduje. Mám ji od včelnice 1km. Co si pamatuji, včelaři vždy říkali, že už ta řepka není to co bývalo. Zrovna včera jsem to od jednoho slyšel a je doslova obklopen lány řepky. Ale objektivně prozatím vždy do letošního roku nedostatek nektaru způsobovalo počasí. Lány řepky jsou ve vyšších kopcovitých a větru otevřených lánů, které ofukuje vítr. Přitom dole ve vesnici se nepohne ani lístek. Jak důležitá je síla včelstva pro snůšku z řepky jsem se přesvědčil pře třemi léty. Slabá donesla do deseti kil, silná přes padesát. U nás drtivá většina včelařů vyzimuje včelstva slabá.

Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci.
--------------

No jako beránci jsou, skoro, ale dostal jsem včera dopoledne jedno jediný a nohu mám tvrdou jako kámen ještě teď.

Osobně si myslím, že to je nějakými postřiky z řepky, ale jak to dostanou do žihadla, to tedy nevím? :-)

Zase jsem si toho všiml, brání prostor před česny až do 5m, přitom skoro nepotřebuji kouř, když do nich lezu.
Spíš než brání, mi to přijde, že to jsou nas... létavky co se jim dostanu do dráhy.
Až skončí řepka, bude to zase - doufám- v pohodě.

Karel

Včely jsou plemene Singer. Jestli tím prolezou nevím, ale vyžrané to ony jsou, šak to je samej ovar, křen a držkovka, nic jinýho do tý huby nedaj. (-:
------------------------------------------------------------
Zdenek napsal:
Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?

==========================
Ovar, drštková,..
No to buď opatrný, neposlal ti chovatel chovnýho sršně?

To je teď nový směr ve varroateleranci, prý jsou bez VD, tak se to zkouší křížit. A druhá výhoda - malá spotřeba zimních zásob. 10dkg špeku na celou zimu, na jaře pak křen.

:-)

Karel

Dotaz: dělal jste už někdo letos oddělky?
Počasí je mizerné, furt prší, průměrná teplota je prý o 4 st C nižší než odpovídá tomu období, ale čas letí. A jak se opozdí, už se to nedohoní, pozdě na konci léta se slabými oddělky bycha honit.....
Já plánuju oddělky tento týden, hned, jak bude trochu vhodné počasí jít do včel a čas.

Včely jsou plemene Singer. Jestli tím prolezou nevím, ale vyžrané to ony jsou, šak to je samej ovar, křen a držkovka, nic jinýho do tý huby nedaj. (-:
------------------------------------------------------------
Zdenek napsal:
Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem plastovou mrizkou prolezt.

Neplatí vždy - již se mi několikrát stalo, že jsem se v předbouřkovém počasí
připravoval na nejhorší - a ony ty milušky byly jako beránci ... :-D
(Je tu ovšem možnost, že nejsem dobrý včelař ...)
S pozdravem
Petr
--------------------------------------------------
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Sent: Saturday, May 08, 2010 9:01 PM
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Agresivita v?iel

> Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy
> jsou jak beránci.

Jaro je jaksi rozpačité a včelky jsou dost nervozní. Z několika míst slyším, že na řepku včelky nelétají. Podle vyjádření odborníků začínají zemědělci nahrazovat insekticidy repelenty, které odpuzují škodlivý hmyz a snad také včelky. Má někdo podobné poznatky, dost by mne to zajímalo. Vašek Ducháč.

"Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci."

Včely mezi sebou komunikují vůněmi. Včela s zuřivostí a útočností "na krajíčku" vypouští určité látky, jedna z nich je tuším amylalkohol, které ostatní včely při sebemenším podnětu taky přivádějí k zuřivosti a k útočnosti. Stačí přičuchnout ke včelstvu, ty vůně jsou dost výrazné.
Jak jsou cítít podobně jako po banánu či aromatickém jablku, stačí malý podnět a hromadně útočí. Jak jsou cítít takovou suchou vůní, jakoby po kopřivě, dají si toho líbit velmi moc.
Je ale fakt, že to venku potřebuje bezvětří nebo velice mírný vítr od úlu ke včelaři. Ideální to je v uzavřeném prostoru včelína a ještě víc ideálnější pro zjištění vlastním nosem je to u zadováků, protože tam je při vytahování hlava včelaře podstatně blíž včelám než u nástavků.

"Pročítám si konferenci a narazil na Váš příspěvek. PavleN, bylo by to nádherné, kdyby všichni používali ve verbálním, či písemném styku synonyma. Mohl by z toho být nový Babylon. V lepším případě spousta vysvětlování CO JE CO.

Pala Jiří"
--------------------------------------
Tak Vám tedy vysvětlím, co to znamená, když se řekne, že včela štípne. Nezmanená to, že vás štípne tykadly nebo nožičkami, tak jako člověk štípe dvěma prsty. Prostě se to tak říká, když včela někoho píchne - dá mu žihadlo. Znám hodně lidí, kteří ten termín normálně používají a netušil jsem, že je to tak neznámé slovo a vpíchnutí žihadla tak sofistikovaná záležitost, jste už druhý, kdo s ním má problém.
Nedá se nic dělat, zatímco Vám budou včely výhradně dávat žihadla (snad je to ten správný pojem), mě občas štípnou, někdy bodnou a jindy mi dají žihadlo, tak jako Vám ;-)
Neberte to prosím ve zlém, jen si z toho dělám legraci(šprým; psina; vtip; žert; zábava; anekdota; rozpustilost; humor; ... - vyberte si ;-D), dobrou noc.

Dobrý včelař se koukne z okna a ví kdy dovčel není záhodno vrtat a kdy jsou jak beránci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 08.5.2010 18:45:28
> ----------------------------------------
> >Snůška verzus teploty verzus vlhkost
>
> co je to verzus, verzalni, verpus, verpalni?
>
> Vcely jsou letos zjara velmi bodave a agresivni, honi vcelare desitky metru
> od ulu. Je to chemii nebo pozdnim nastupem jara? Ovocne stromy zdaleka
> neodkvetly a repka je uz v plnem proudu. Casovy rozestup kvetu plodin je
> podle mne letos o tyden az dva mensi nez loni.
>
>
>

Kdepak, ty otyle vcely jsou normalni vzrustu, ty mensi jsou proste mensi.

2010/5/8 lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>

> No jo - furt to poudám, že votylost škodí :-)!
>
> --------------------------------------------------
> From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
> Sent: Saturday, May 08, 2010 7:01 PM
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: Re: Mateří mříka
>
>
> Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
>>>
>> Libor.
>>
>> Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
>> Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem
>> plastovou mrizkou prolezt.
>>
>>

No jo - furt to poudám, že votylost škodí :-)!

--------------------------------------------------
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
Sent: Saturday, May 08, 2010 7:01 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Mateří mříka

>>Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
> Libor.
>
> Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
> Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem
> plastovou mrizkou prolezt.
>

>Otvory v této mřížce mají 4,15 mm.
Libor.

Jsou vcely na tento rozmer normovane? Jaka rasa?
Ja pokazde vidim v ule vcely-delnice male i vetsi. Ty male nemaji problem plastovou mrizkou prolezt.

>Snůška verzus teploty verzus vlhkost

co je to verzus, verzalni, verpus, verpalni?

Vcely jsou letos zjara velmi bodave a agresivni, honi vcelare desitky metru od ulu. Je to chemii nebo pozdnim nastupem jara? Ovocne stromy zdaleka neodkvetly a repka je uz v plnem proudu. Casovy rozestup kvetu plodin je podle mne letos o tyden az dva mensi nez loni.

>proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi

To je hluboko pod cenou, ktera se muze pro malovcelare rentovat.
Pokud budete vcelarit s modernim vybavenim a nakupujete za evropske ceny, tak nebudete rozdavat lidem sklenici medu za 120, realna cena medu ve sklenici od vcelare je od 150 korun nahoru a spise tak kolem 200 Kc za kilo.
Kdo na to ze zakazniku nema, jde si koupit cinsky med do lidlu. Vysvetlujte lidem, ze levny med nemuze byt kvalitni.

Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší = příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší = příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí. To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co "štípaj" a alergik na to může zemřít.

bikiper


Zbývá se jen modlit , že nemáš pravdu.

Pepan

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/05/3693-obava-o-urodu.htm

Neskrývají se za CCD geneticky upravené plodiny? Nemaskují se tímto hříčky úchylných vědátorů s geny? V ČR je povolena GM kukuřice s genem škorpiona proti kukuřičnému molu. Co když tato kukuřice zabíjí ji jiné tvory. Včely jsou konzumentem kukuřičného pylu. A jak napsal přítel J.Menšík - zbývá se jen modlit. To proto, že bojovat proti vědeckému pokroku, ikdyž je scestný a proti globalizátorům je nemožné.

P.J.

Pročítám si konferenci a narazil na Váš příspěvek. PavleN, bylo by to nádherné, kdyby všichni používali ve verbálním, či písemném styku synonyma. Mohl by z toho být nový Babylon. V lepším případě spousta vysvětlování CO JE CO.

Pala Jiří

Jen stručně.

Včelařit moderním způsobem, který vyhovuje požadavkům dnešní době. Potom bychom nemuseli používat tolik chemie.
Včely co nejméně rušit, přesto mít pod kontrolou, a včas reagovat.V úle co nejméně dřeva/rámků/, ale co nejvíce nového díla. Nevyužitého vosku včely se zbavují vynášením z úlu. Včelař nahrazuje voskového zavíječe, který v přírodě likvidoval staré dílo.

http://leteckaposta.cz/451695952
B.V.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/, dotaz č 26.

S "vcelarenim" zacinam bez vcel - zjistuji, co je potreba zjistit, abych jim neublizoval az treba jednou budou, takze prominte mozna az trapne dotazy.

Leci se obvykle, kdyz uz byva skoro pozde.

Jak se divate na proaktivni pristup - navrat k prirozenosti vcel - aby pokud mozno, nebylo nutne razantne lecit, pripadne jen nezbytna oficialni prevence?

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Dne Friday 07 of May 2010 12:16:00 PavelN napsal(a):

> Sponkovačkou, spony 30mm (možná by stačilo 25) zvrchu a zespoda, po jedné

25 by nestacilo.


S pozdravem

Jan Cervenka

Ja to stloukal zvrchu dvema hrebiky 3cm, nyni sponkuju. Hrebicek z boku muze
byt dobra pojistka, ale u nizkych ramku je to mozna zbytecne.
Me se zatim zadny hofman nerozpadl

T.H.

2010/5/7 Lubo Berkovec <e-mail/=/nezadan>

> Poprvé jsem koupil tento typ rámku - s rozšířenými loučkami. Jak to
> stloukáte? Jako klasické - spony/hřebíky do dlouhé laťky, nebo z boku do
> krátké laťky? Děkuji
>

"Poprvé jsem koupil tento typ rámku - s rozšířenými loučkami. Jak to stloukáte? Jako klasické - spony/hřebíky do dlouhé laťky, nebo z boku do krátké laťky? Děkuji"
-------------------------
Sponkovačkou, spony 30mm (možná by stačilo 25) zvrchu a zespoda, po jedné do každého spoje. Je to hodně pevné. Podobná pevnost by se dala docílit hřebíčky zatloukanými z boku, ale to je asi dost pracné.

Poprvé jsem koupil tento typ rámku - s rozšířenými loučkami. Jak to stloukáte? Jako klasické - spony/hřebíky do dlouhé laťky, nebo z boku do krátké laťky? Děkuji

František Blažek, Dolní Dubňany 76:

http://www.atila.cz/d/?id=12199214

František Blažek, Dolní Dubňany 76., 671 73 Tulešice (mobil neznám, email
zřejmě nemá).
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jan
H?bner
Sent: Friday, May 07, 2010 11:20 AM

pána co po výstavách nabízí takovou tu trojnožku na víku k AL konvím

Dobrý den.
Prosím o informaci, kdo by jste znal toho pána co po výstavách nabízí takovou tu trojnožku na víku k AL konvím na med s výpustným kohoutem na flaškování medu. Potřeboval bych jeho adresu. Děkuji. Hübner.

Zdravim, jsem rad, ze jste se ozval, je problem v mem pripade nynejsi
absence snusky ci je to u VN obecne nespolehlive jet bez mrizky? Zda se mi
ze matka nerada prechazi mezi VN a ze velmi rada jede nahoru k zasobam v
cemz ji chapu :-) Ale obcas mi tim kazi plany a zvysuje krevni tlak :-))
Diky T.H.

http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm
> Dotaz č. 7
>

http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm
Dotaz č. 7

kupil som si klietku na vychovu matiek a skladovanie matiek je to klietka rozmerov 8x5x5cm ako sa pracuje s uvedenou klietkou? dakujem Stano

u 39x24 roztrhnout mezistěnama plus dva rámky plodu vprostřed,podle toho co stím vyvedou tak se zařídí 4,
nahoru a dolu bych přidal zvětšiny jen souše

u NN je větší variabilita a proto je máme!plus plodiště 42x36 ....

funguje to vždycky v prostorným ule,
komu to nefunguje má málo,ideální je mít krajní uličky mezi nástavkem a poslední souší mít tak max zpola zaplněný

ale 3x VN 39x24 je fakt málo,matka blódí po ule jak tatar v kukuřici

kde je dostatek místa matka se vždy zdržuje dole, matku dolu tlacej zásoby ,drží plod i trubčina i nová stavba,vzduch a taky už něco ví o zimě ,nemá duvod lozit po medu

Upřímně řečeno nejraději dávám nástavek mezistěn jako druhý shora, mám nízké nástavky, ale dělával jsem to i s 39*24. Je to vystavěné rychle a kvalitně. S přidáváním nástavků mezustěn nahoru nebo dolu nemám nejlepší zkušenosti, kolikrát se mně stalo, že se raději snažili rojit než obsadit takový nástavek. Asi bych zvláště v květnu a to bez ohledu na teplotu venku dal doprostřed 2-3 rámky plodu, čímž je taky donutíš přijmout přidaný nástavek. V Tvém případě z prostřeního nástavku plod nahoru, zbylé rámky plodu ve druhém k sobě doprostřed a doplnit mezistěny ke stranám, prostě drž jim souvislý komín plástů a uvidíš, že to bude dobré. Tímhle způsobem se může rozšiřovat i v dubnu mladé včelstvo v jednom nástavku, že polovinu plástů dáš do přidávaného nástavku a oba nástavky doplníš mezistěnami. Pokud chceš víc medu, můžeš takovému mladému včelstvu dát MM, matka dole, včelařit jak říkám klasicky - dvouprostorově s přěvěšováním dokud včelstvo nezesílí.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: Mezisteny jako m. mrizka
> Datum: 07.5.2010 08:21:42
> ----------------------------------------
> Tak jsem nasel odkud to mam. Netrham plodove hnizdo nastavek prisel az
> nahoru na pozici 3.
>
> Radku rozsirujes podstavenim nastavku, stavi ti tam v tuto dobu? Diky T.H.
>
>
> *Dotaz č. 7:*
>
> Kdy a kam přidáváte mezistěny?
>
> *Odpověď:*
>
> I tady jsem již asi zčásti odpověděl. Rozeznávám v zásadě 4 varianty
> stavebního nástavku
>
> a) mezistěny + soušové jádro uprostřed - lze přidat nad i pod plodové hnízdo
>
> b) mezistěny + souše po stranách nástavku (2 + 2) - nahrazuje mateří mřížku
> (je-li to třeba), v zásadě přidávám nad plodové hnízdo
>
> c) mezistěny + 2plodové plásty uprostřed - chci-li podpořit tendenci rozvoje
> určitým směrem
>
> d) stavební rámky + soušové jádro - převážně jako ad a)
>
>
>
> Nemusím asi připomínat, že to vše se váže na sílu včelstva, zdravotní stav
> ...
>
>
>

3 by mohli stačit ,ale musí tvořit dost silný oddělky a převěšovat do nich plod

Ahoj,
můžeš udělat oddělek s matkou raděj silnější 4-5 plodových plástů. Taky se mi líbí způsob Mirka Sedláčka, smést včelstvo kompletně na mezistěny a plásty bez včel rozdělit oddělkům a dalším slabším včelstvům. Tohle letos zkusím, tedy pokud budu nějaké takové včelstvo s matečníky mít.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamezen? rojen?
> Datum: 07.5.2010 07:53:03
> ----------------------------------------
> "Dobrý večer vážení přátelé.Potřeboval bych poradit jak nejlépe zamezit
> rojení když už jsou ve včelstvech zakladeny misky a nebo už živené
> larvičky."
>
> Podstatné je, jestli akceptuješ rojové matky jako plnohodnotné proti
> nakupovaným matkám a máš prostor na podstatné zvýšení počtu včelstev či
> aspoň máš prostor na umístění oddělků do podletního či       podzimního
> spojování.
>
> Kdysi v zadovácích, když jsem měl všechny úly obsazené a nebylo kde dělat
> oddělky, jsem prostě vytáhnul všechny, 28 plástů, po 14 plástech 39x24 v
> plodišti i medníku, do poloviny plodiště, 6 - 8 rámků,       jsem dal mezistěny,
> zbytek zarovnal plodovými plásty, ostatní plásty jsem prostě dorovnal na
> úkor medníkových plástů do medníku. Matka přirozeně v plodišti. Tak 50 na
> 50 byla pravděpodobnost, že po přidání mezistěn a šoku z 1,5 hodinového
> kompletního rozebrání včelstva rojové včely se vyvěsí na mezistěnách a
> začnou je stavět, tím rojová nálada zmizí a včlky zlikvidují i matečníky.
> Nebo možná rojení přešlo v tichou výměnu, to nevím...
>
> Dneska vyberu kompletně plodiště, do původního úlu do plodiště vrátím tak
> tři rámky s plodem a pár matečníky, doplním rámky bez plodu a pár
> mezistěnami. Původní matku s ostatními plodovými plásty a s matečníky
> umístím jinde jako oddělek. Doplńuji případně taky mezistěnami, ale v
> menším počtu. Je ale třeba všechny plásty aspoň jednou po jednom přeložit z
> jednoho nástavku či bedny do druhé či kvůli nenalezení matky otřepat do
> oddělku, protože v původním úlu musí být minimum mladých včel
> vychovávajících plod a v oddělku se starou matkou musí být minimum rojových
> včel létavek. Pokud by se šetřila práce a prostě by se jen plodiště úlu se
> všemi včelami umístilo vedle jako oddělek, zůstaly by tam i rojové včely a
> oddělek by se mohl stejně vyrojit.
> Takhle jsou v původním včelstvu většinou jen létavky, původně s rojovou
> náladou, kterou ale ztratí kvůli nedostatku mladých včel a přítomnosti
> mezistěn. Takže včelky ztratí rojovou náladu, z matečníků vychovají jednu
> matku a včelky mezitím intenzívně využívají snůšku a staví mezistěny. Pro
> vybrání medu je potom ideální vystihnout dobu, kdy nová matka právě začíná
> klást, tak 14 dní po vylíhnutí , kromě 1 - 3 plástů s vajíčky a mladým
> plodem, obvykle ty plásty, kde       se matka vylíhla, je potom možné všechny
> ostatní plásty vybrat a vytočit.
> V oddělku nejsou na začátku prakticky žádné létavky, takže tam nejsou
> včely, co by mohly mít rojovou náladu. Včely tedy zruší všechny matečníky a
> původní matka se zase rozklade.
> Co potom, pak záleží na stanovišti. Pokud je později v červnu nebo v
> červenci očekávaná ještě nějaká snůška, může se týden, 14 dní před tou
> snůškou vybrat z oddělku s matkou zaplodované plásty bez včel a v jednom
> nástavku doplněno ještě prázdnými plásty přidat nad mřížku původního
> včelstva s novou matkou, takhle posílené včely s novou matku využijí
> pozdnější snůšku opravdu důkladně.
> Zlikvidovat přebytečné oddělky je pak rozhodně menší problém než je tvořit.
> Třeba setřepáním do jednoho velkého umělého roje na začátku podletí nebo
> připojením k zimujícímu včelstvu pozdě na podzim....
>
>
>

Tak jsem nasel odkud to mam. Netrham plodove hnizdo nastavek prisel az
nahoru na pozici 3.

Radku rozsirujes podstavenim nastavku, stavi ti tam v tuto dobu? Diky T.H.


*Dotaz č. 7:*

Kdy a kam přidáváte mezistěny?

*Odpověď:*

I tady jsem již asi zčásti odpověděl. Rozeznávám v zásadě 4 varianty
stavebního nástavku

a) mezistěny + soušové jádro uprostřed - lze přidat nad i pod plodové hnízdo

b) mezistěny + souše po stranách nástavku (2 + 2) - nahrazuje mateří mřížku
(je-li to třeba), v zásadě přidávám nad plodové hnízdo

c) mezistěny + 2plodové plásty uprostřed - chci-li podpořit tendenci rozvoje
určitým směrem

d) stavební rámky + soušové jádro - převážně jako ad a)



Nemusím asi připomínat, že to vše se váže na sílu včelstva, zdravotní stav
...

"Mate nekdo zkusenosti s rozsirovanim s mezistenama uprostred nastavku. Co jsem cetl melo by to fungovat jako materi mrizka. "

Funguje to jen někdy, když je matka pod mezistěnami víceméně spokojená. Pokud pod mezistěnami není spokojená, třeba nemá dostatek místa na kladení, nemá trubčinu atd, klidně po mezistěnách přeleze nahoru a rozklade se tam.

Tak 3 nástavky 39*24 je rozhodně málo...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zamezen? rojen?
> Datum: 07.5.2010 05:31:06
> ----------------------------------------
> jsou va 3 nastavkoch 39x24,matky roční a místo mají,napoužívám mateří
> mřížky.
>
>
>

Tojsem nikdy nepozoroval, obvykle nástavek mezistěn přidaný mezi 2 plodové znamená rychlé postavení a zakladení mezistěn. Snad jen pouze v silné snůšce matka nové dílo nestihne zaklást, protože je ihned zanesené sladinou. I v tomhle případě, ale nemluvím o žádné funkci podobné mateří mřížce.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mezisteny jako m. mrizka
> Datum: 07.5.2010 07:27:28
> ----------------------------------------
> Mate nekdo zkusenosti s rozsirovanim s mezistenama uprostred nastavku. Co
> jsem cetl melo by to fungovat jako materi mrizka.
>
> Sousi uz konecne docela dost a tak jsem to zkusil dat 4mz do prostred a
> okolo souse do rozsirovaciho nastavku 39x24. No a vcera jsem tam nahore v
> mezistenach nasel nadherne plemenivo pro larveni :-) Predpokladam, ze se
> tak deje u vice vcelstev.
>
> Mate nekdo vyzkousene kdy a za jakych podminek toto funguje? Napr. jen u
> NN, ve snusce atd.
>
> Diky T.H.
>
>
>

"Dobrý večer vážení přátelé.Potřeboval bych poradit jak nejlépe zamezit rojení když už jsou ve včelstvech zakladeny misky a nebo už živené larvičky."

Podstatné je, jestli akceptuješ rojové matky jako plnohodnotné proti nakupovaným matkám a máš prostor na podstatné zvýšení počtu včelstev či aspoň máš prostor na umístění oddělků do podletního či podzimního spojování.

Kdysi v zadovácích, když jsem měl všechny úly obsazené a nebylo kde dělat oddělky, jsem prostě vytáhnul všechny, 28 plástů, po 14 plástech 39x24 v plodišti i medníku, do poloviny plodiště, 6 - 8 rámků, jsem dal mezistěny, zbytek zarovnal plodovými plásty, ostatní plásty jsem prostě dorovnal na úkor medníkových plástů do medníku. Matka přirozeně v plodišti. Tak 50 na 50 byla pravděpodobnost, že po přidání mezistěn a šoku z 1,5 hodinového kompletního rozebrání včelstva rojové včely se vyvěsí na mezistěnách a začnou je stavět, tím rojová nálada zmizí a včlky zlikvidují i matečníky. Nebo možná rojení přešlo v tichou výměnu, to nevím...

Dneska vyberu kompletně plodiště, do původního úlu do plodiště vrátím tak tři rámky s plodem a pár matečníky, doplním rámky bez plodu a pár mezistěnami. Původní matku s ostatními plodovými plásty a s matečníky umístím jinde jako oddělek. Doplńuji případně taky mezistěnami, ale v menším počtu. Je ale třeba všechny plásty aspoň jednou po jednom přeložit z jednoho nástavku či bedny do druhé či kvůli nenalezení matky otřepat do oddělku, protože v původním úlu musí být minimum mladých včel vychovávajících plod a v oddělku se starou matkou musí být minimum rojových včel létavek. Pokud by se šetřila práce a prostě by se jen plodiště úlu se všemi včelami umístilo vedle jako oddělek, zůstaly by tam i rojové včely a oddělek by se mohl stejně vyrojit.
Takhle jsou v původním včelstvu většinou jen létavky, původně s rojovou náladou, kterou ale ztratí kvůli nedostatku mladých včel a přítomnosti mezistěn. Takže včelky ztratí rojovou náladu, z matečníků vychovají jednu matku a včelky mezitím intenzívně využívají snůšku a staví mezistěny. Pro vybrání medu je potom ideální vystihnout dobu, kdy nová matka právě začíná klást, tak 14 dní po vylíhnutí , kromě 1 - 3 plástů s vajíčky a mladým plodem, obvykle ty plásty, kde se matka vylíhla, je potom možné všechny ostatní plásty vybrat a vytočit.
V oddělku nejsou na začátku prakticky žádné létavky, takže tam nejsou včely, co by mohly mít rojovou náladu. Včely tedy zruší všechny matečníky a původní matka se zase rozklade.
Co potom, pak záleží na stanovišti. Pokud je později v červnu nebo v červenci očekávaná ještě nějaká snůška, může se týden, 14 dní před tou snůškou vybrat z oddělku s matkou zaplodované plásty bez včel a v jednom nástavku doplněno ještě prázdnými plásty přidat nad mřížku původního včelstva s novou matkou, takhle posílené včely s novou matku využijí pozdnější snůšku opravdu důkladně.
Zlikvidovat přebytečné oddělky je pak rozhodně menší problém než je tvořit. Třeba setřepáním do jednoho velkého umělého roje na začátku podletí nebo připojením k zimujícímu včelstvu pozdě na podzim....

Mate nekdo zkusenosti s rozsirovanim s mezistenama uprostred nastavku. Co jsem cetl melo by to fungovat jako materi mrizka.

Sousi uz konecne docela dost a tak jsem to zkusil dat 4mz do prostred a okolo souse do rozsirovaciho nastavku 39x24. No a vcera jsem tam nahore v mezistenach nasel nadherne plemenivo pro larveni :-) Predpokladam, ze se tak deje u vice vcelstev.

Mate nekdo vyzkousene kdy a za jakych podminek toto funguje? Napr. jen u NN, ve snusce atd.

Diky T.H.

Minule dve sezony jsem delal preletak - popsano to je temer v kazde
literature.
Napoprve se to povedlo paradne - byla snuska, spodni cast bez matky
postavila a zanesla medem cely nastavek mezisten co jsem jim pridal.
Neprisel jsem ani o moc snusky

Loni to bylo horsi, v tu dobu nebyla snuska.

Preletak je o tom najit nastavek kde je matka (a mlady plod) a tento
nastavek vzit a posadit az na horu na mezidno, otevrit ocko - rozdelit ul.
Nastavek s matkou nahore prijde o letavky maj najednou honku, letavky dole
si musi zacit chovat novou matku z plastu s mladym plodem a zaroven
mohou stavet v pridanem nastavku.

Verim ze proti rojeni hodne pomuze nebyt lenoch zkraje sezony a vsude do
nastavku vrazit po jednom, dvou stavebnich ramcich a vcas rozsirovat (i kdyz
to lehce rekne...). A pokud je clovek velky lenoch tak tam tech stavebnich
ramku vrazi jeste vic :-))

T.H.


jsou va 3 nastavkoch 39x24,matky roční a místo mají,napoužívám mateří
> mřížky.
>