Včelařská konference

" Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet"

Co já mám zkušenosti s topolovým dřevem - měli jsme z něho zadovákové baterie v kočovném včelíně plus jsem z něho dělal nějaké drobnější věci, tak z hlediska praskání je topol levnější a horší alternativa smrku. Navíc topol, co jsme měli, byl z nějaké boulovaté spodní části kmene, kde vlákna dřeva byla zvlněná jako moře za bouřky, uříznout nějaké prkýnko, které by bylo po celé délce podélně ve směru vláken bylo nemožné, neupravený hřebík - s neztupenou špičkou takové prkýnko spolehlivě rozštípnul. Topolové dřevy se taky ochotně štípe i přes vlákna. Lepení a přibíjení tenkými hřebíčky odštípnutých rožků nazpátek byla běžná věc. Jako kontrastně namořená okrasná dýha nebo masív je toto dřevo perfektní, ale na nějaké funkční věci se moc nehodí. Další nevýhoda je nižší odolnost tohoto dřeva proti smrkovému k hnilobě, naopak výhoda u nástavků je lehkost tohoto dřeva.
Jednalo se o dřevo - nařezané fošny z kmenů o průměru nejméně 50 cm z těch obrovských tuším černých topolů, co vyrůstají občas u našich řek. Připouštím, že z nějakých jiných topolů menšího průměru a jiného druhu může být to dřevo odlišné.....
Mnohem větší vliv než u smrkového dřeva tam bude mít vlhkost dřeva - lidoví řezbáři používali topol na výrobu dřevěného nádobí, to ale řezali z uplně mokrého dřeva máčeného ve vodě, za takových podmínek topol zřejmě nepraská.
A je citlivější na ostrost nástrojů než smrk.
Doporučuji vyzkoušet, tyto dřeva jsou prostě trochu jiná než smrk, mohou i vyhovovat víc než smrk, ale příliš na tyto dřeva nespoléhat. Dost těchto měkkých listnatých dřev se dá vytáhnout z měkkého palivového dřeva prodávaného na topení.