Včelařská konference

No já nevím. Bez vody jako člověk nevydržíte moc dlouho, pokud budete
v průvanu, tak se záněty také a jestli se omezí vzdušná vlhkost pod
určitý životní minimum, tak za určitý časový úsek můžete zemřít také
na dehydrataci. Takže o jaké vlhkosti mluvíte Vy? O vodě která teče do
úlu během deště, nebo o spodní vodě a různém šíření a růstu různých
hub parazitujících na úlových prostorách. Jde o slučitelné aspekty
nebo dvě různá kritéria? Nepatří to dokonce místo nějakých udělátek a
"zlepšováčků" den, lépe jako základní kritérium výběru stanoviště a
dlouhodobá volba typu a ochrany úlů a prevence proti vnějším
výchylkovým vlivům?

Vysvětlujte.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]
>
> 2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Protože bez vody není život.
>> _gp_
>>
>> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
>> >
>> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>> >
>> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
>> ako
>> >> z
>> >> dosák. A.T.
>> >>
>> >>
>> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> >> zbytečně. P.K.
>> >>
>>

Pokud nahážu do včelstva 1.4., 100 samiček roztoče varroa a včelstvo
to snese a bude bez újmy žít pořád stále dále, je to podle všeho asi
varroatolerantní včelstvo, protože sneslo a odolalo tlaku roztoče
Varroa.

>>Co jsou varroatolerantní včely?

Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]

2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Protože bez vody není život.
> _gp_
>
> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
> >
> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
> >
> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
> ako
> >> z
> >> dosák. A.T.
> >>
> >>
> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> >> zbytečně. P.K.
> >>
>

Protože bez vody není život.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A proc by vcely mely met rady vlhko?
>
> 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>
>> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako
>> z
>> dosák. A.T.
>>
>>
>> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> zbytečně. P.K.
>>

A proc by vcely mely met rady vlhko?

2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z
> dosák. A.T.
>
>
> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> zbytečně. P.K.
>

Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák. A.T.


já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco zbytečně. P.K.

...

tato impregnace je dobrá tak na atomovej bunkr

hlavně nerezovou....

mám na 2cm různý ůly ,různá spotřeba v zimě je daná spíš tím jaká zima "pasuje" na jak velkej rámek,snad...,včely přezimujó i v krabici od bot....

topol!

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.

Z niekoľko desiatok príspevkov na tému "využitie sololitu vo výrobe úľov" som si vybral R.Stonjeka, ktorému chcem oponovať.

Prvých 30 debničiek som vyrobili v r. 1985 a postupne som skončil na čísle 160 ks. Zatiaľ som nevyradil ani jednu debničku a doteraz mi slúžia k plnej spokojnosti. Je to doteraz ten najlacnejší úľ, vyrobený ba báze dvoch veľkostných typoch panelov a spájam natupu skrutkami alebo klincami. Panel vyrábam v presnej šablóne, posledné len zo vzduchovou 20 mm tepelnou izoláciou (do prvých som dával PS), sololitové dno, taktiež medzidno a povalové kŕmidlo, úľ so označil ako PUT B10.
Steny sú drsnou stranou z vonkajšej strany (farba lepšie drží). Je fakt, že steny a dno sa časom vlnia, preto som použil navyše výstuhu z drevených hranolov 20x20mm a problém vlnenia som definitívne vyriešil.
Úle sú v plnej prevádzke už 25 rokov a väčšinou sa ešte 25 rokov "dožijú". Podľa mňa to bola tá najlepšie investícia do ich výroby, váha debničky ja okolo 4 kg.

Vyrobil som niekoľko debničiek a oddeliteľných dien (využívam ich aj na odber obnôžkovaného peľu) a medzidná, na výrobu ktorých som použil umakart z bytových jadier. Bytové tradičné jadrá majitelia bytov rušia a umakartové ceny sa časti vyskytujú na skládkach smetí. Umakart je vynikajúci na úľové dná, medzidná a aj na steny úľových debničiek (umakart sa dá od PS oddeliťˇ). Tie nemajú chybu, sú nezničiteľné, hygienické, nevlnia sa sú prakticky zadarmo. Dokonca na úľové zostavy sú vynikajúce hliníkové plechy (hrubý 0,3-0,5 mm), nemajú chyby. Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák.

>Co jsou varroatolerantní včely?
.............

Viz např.

http://files.mojevcely.webnode.cz/200000056-b52bab6257/Varroatolerance.pdf

A je to opět tady. Již se mi po tom stýskalo. Může tady prosím někdo vysvětlit, co to je tolerance včel k varroáze ? Co jsou varroatolerantní včely? Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?

jipajo napsal:

>Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne.
.................................

Pokud je to blbost, potom je po světě poměrně dost výzkumníků blbců, kteří se tímto problémem zabývají. Asi se zapmněli přijít poradit k nám, možná by jim to tu někdo vysvětlil. :)

Já osobně ale raději budu sledovat co tito výzkuníci o problému zjistili a matky doporučovat od včelařů, kteří problém neignorují.



jipajo napsal:
>Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu.
................

Otázka je proč by to měl být zrovna kmen a ne třeba jednotlivá včelstva či linie na našich včelnicích. A také proč problém zužovat pouze na likvidaci kleštíků?

jipajo napsal:
>Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!
........................
existují celá plemena včely medonosné, kde se právě velmi rychle tolerance vytvořila.
viz: http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/
Pozorované rozdíly v odolnosti jednotlivých kmenů a linií kraňky proti roztoči občas lze dopátrat na internetu i v našich podmínkách.

Závěr by mohl být asi takový - zřejmě je problém někde pozorovat úplnou toleranci. Ale jsou pozorované rozdíly v toleranci a proto je možné na varroatoleranci selektovat.
Jen je tu ten problém, že každý, kdo to nedělá, geneticky to, co je prošlechtěné, kazí.

Radek Krušina

R.K.napsal: Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Bylo by to super. U lidí, psů, koček a jiného zvířectva být tolerantní k blechám, vším, svrabu a jiným potvůrkám. Co by zbylo kdybychom se nebránili. Např králík se svrabem v uších pojde. Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne. Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu. Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!

jipajo

Stačí třeba i 4mm sololit: http://www.vigorbee.cz/autor/zajimavosti. Akorát si s ním žluna poradí rychle (ale ona si poradí rychle i s 25 mm masivem)

Lesnická veřejnost - proti ohryzu kmene Nivus, Recervin, případně morsuvin. Proti ohryzu větví(především hlavního vrcholu) Morsuvin,StopZ, Stopkus,Cervakol extra.
Nebo plastové chrániče kmenů-dají se sehnat na pile.

Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech, kde je hodně
zvěře,
protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

To se dá vyřešit.
Buď nátěrem,mají ho lesáci.Jistě rádi pomůžou s nákupem.
Nebo jsou mechanické ochrsny proti okusu.Plastové i kovové.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: ovocne stromy vysokokmeny pro vcely
Datum: 28.4.2010 - 15:02:01

> Jedině že bychom tady založili vlákno ovocné stromy
> nejlepší pro včely.
>
> trnka, ale ta, co roste v lese a plodí nejedlé kuličky
> necelý centimetr
> velké, myrobalán, třešeň ptačí, staré vzrůstné
> odrůdy hrušní s málo jedlými
> plody, z jabloní semenáče pláňat nebo zdivočelých
> jabloní z lesa. Obecně
> stromy odolné, vzrůstné a zároveň s málo lákavými
> plody pro lidi, aby tam
> kvůli nim lidi zbytečně nechodili.
> Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech,
> kde je hodně zvěře,
> protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu a jakou a proč?
Takže zde je odpověd na Vaši otázku.

Co jsem se dozvěděl jsou zatím obecná zdělení.
Jako že bych si jí měl pořídit,že je to dobrá věc.Že mi mnoho
ukáže,mnoho ulehčí.Dokonce,že se bez ní ani nedá včelařit aj.,atd.
a pod.


Proto se zúčastňuji této konference,abych se dozvěděl
od zkušených konkrétní,praktické a použitelné věci.Neboť,možná
naivně,předpokládám,že tato konference slouží především
k tomu,aby se zkušení nezištně dělily o své praktické zkušenosti.
Hrozně nerad jsem za hloupého.Obzvláště,mohu-li se zeptat.
Díky.Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vcelstvo na vaze
Datum: 27.4.2010 - 10:12:39

> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.
>
> A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro
> ty se tyto
> informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
> Standa.
>
> Vysvětlení poznámky:
> Zdá se mi že na tomto foru diskutují i včelaři
> kteří o diskutovaném tématu
> mnoho neví (jmenovitě ti kteří si pletou demokracii
> a pravovis, nevadí jim
> když myslivec sem tam střelí poštolku atd)
> Máme svobodu projevu tak si mohu oslovovat koho chci
> a toto je svobodné
> forum a může zde diskutovat i neoslovený.
> Z průběhu sledování váhy:
> konečně se některé přínosy pohybují nad 0.5kg
> denně, ale to je vidět i na
> česně že včely větrají. Denní úbytky byly až
> 2 kg za 24 hodin, ve
> včelatvech je hodně otevřeného plodu.
> J.B.
> Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu
> a jakou a proč?

Pro Josefa - Kup si co se bude líbit Tobě, když nebude vyhovovat, kup si jinou. Neni to rozhodující investice, navíc se zde může rozjet lavina blábolů o ničem, tak jak to bylo s impregnací kravince.

jipajo

TH-- Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

Máte pravdu, zkuste použít topol.

jipajo

Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano, používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce, nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak, protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy, několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes TŘICET!!!!

Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

Jedině že bychom tady založili vlákno ovocné stromy nejlepší pro včely.

trnka, ale ta, co roste v lese a plodí nejedlé kuličky necelý centimetr velké, myrobalán, třešeň ptačí, staré vzrůstné odrůdy hrušní s málo jedlými plody, z jabloní semenáče pláňat nebo zdivočelých jabloní z lesa. Obecně stromy odolné, vzrůstné a zároveň s málo lákavými plody pro lidi, aby tam kvůli nim lidi zbytečně nechodili.
Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech, kde je hodně zvěře, protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

"Nejjistější způsob jak vypěstovat vysokokmen je,jako podnož použít
semenáč stejného druhu,který chceš pěstovat.Samozřejmě semenáč
z co nejstarší odrůdy."

Podle mně nejjistější způsob, jak vypěstovat kvalitní vysokokmen je za prvé podívat se na diskuzní fóra zahrádkářů a ovocnářů. Třeba na www.zahrada.cz Za lidmi, pro které je tato činnost hlavní, ne nějaká okrajová ke včelaření.

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat.
Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

Pepane!
Nejjistější způsob jak vypěstovat vysokokmen je,jako podnož použít
semenáč stejného druhu,který chceš pěstovat.Samozřejmě semenáč
z co nejstarší odrůdy.A úplně nejlépe z jablek od nějaké babičky
nebo dědy z hodně starého stromu.Stačí ta jabka nechat přez zimu
na kompostě příkrytá
poslední posekanou travou ze zahrady,klidně i s listím.
Stromky ze školek jsou,bohužel,na málo vzrůstných podnožích,protože
všichni je chtějí nížké.Ale je-li v okolí
dohodě přístupný školkař,je možno se sním dohodnout na vysokokmenech
na těch semenáčích.Případně je možno zakoupit
alejové stromy,pro které se používají botaniské druhy
jablek,hrušek,slivoní,třešní aj.Bohužel ten vítr v kešeni.
Jsou to tisíce.Hrůza!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
Datum: 26.4.2010 - 7:49:23

> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen
> vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál.
> A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> > Datum: 25.4.2010 19:11:47
> > ----------------------------------------
> > kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví
> > bohužel zásadně
> > > čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách
> > nemluvě :(
> > >
> >
> >

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Zdravím!
Chci-li vysokokmen třešně jako pastvu pro včely,tak si
vysadím přímo na určené stanoviště semenáč ptáčnice.Obvykle
kvetou brzo,pokud ne nejdřív.Tím jí zaručím řádné ukotvení

v zemi,protože ona využije své genetiky a pustí svůj kůlový kořen
hezky pěkně dolů.Vítr jí spíš zlomí než vyvrátí.Každý rok
před narašením odstraním nejspodnější patro větví až do mnou
požadované výšky(většinou 2m,u silnic a cest 4m).
Musím-li mít kulturní odrůdu třešně,tak ji naroubuju do té mnou
požadované výšky.Roubování se netřeba báti,jak praví klasik.Pak
ale přemýšlím chci-li třešně sklízet helikoptérou nebo ze země.Případně
ze štaflí.
Pokud nemám čas čekat až začne semenáč kvést(+- 10 let podle
stáří sazenice),tak naroubuji roub z osvědčené ptáčnice.
No a nemáte-li ve svém okolí žádné semenáče,
pak tedy ty špičáky ze zahradnictví.
Držím palce a ať rostou!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "jirka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: A zase litame (-:
Datum: 25.4.2010 - 19:11:39

> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví
> bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě
> :(

Na tvaru vidličky až tak nezáleží je dobré si dát pozor na rukojeď. neměla by být příliš hladká nesmí se vruce otáčet a musí bít dostatečně silná pro vaši ruku. Není na parádu, ale musí se s ní pracovat .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jakou odv??kovac? vidli?ku?
> Datum: 28.4.2010 13:18:02
> ----------------------------------------
> Chci si koupit odvíčkovací vidličku, ale nevím jakou? Kdo máte zkušenosti,
> prosím poraďte. Šířka, lomená, výrobce, atd. Díky.
>
>
>

Chci si koupit odvíčkovací vidličku, ale nevím jakou? Kdo máte zkušenosti, prosím poraďte. Šířka, lomená, výrobce, atd. Díky.

> Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla
> stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo
> zkušenosti s touto sílou stěny?


2cm staci rozhodne, vcely zijou a davaji med. Vedou se polemiky o mnozstvi spotrebovanych zasob, dale o tom, ze delsi loucka je vyhodnejsi, protoze nepotrebuje utepleny ul.
Zasadni rozdily zatim nepozoruju, mam uteplene, z 2 i z 2,5cm prken. Vcely v prosklenem ule vklidu celou zimu vegetily casti chomace na skle i pri minus dvaceti.

Jsou-li coulova prkna dostupne nebal bych se toho. Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

T.H.

"Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit "

Mým včelám úplně stačí.

Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo zkušenosti s touto sílou stěny?

"Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek"

___________________________________________________________

Velmi rozumný názor.Sololit už jsem za dobu svého včelaření vyzkoušel při výrobě úlů také,měl jsem ho jak na víku,tak jako vnitřní opláštění nástavků,ale dát ho na dna?
To mě opravdu ještě nenapadlo,vzhledem k tomu,že si nedovedu představit desinfekci a také skutečnost,že bych po několika letech všechna dna ze sololitu musel vyrábět nová pro nefunkčnost těch starých.
Sololit na nástavky jsem napouštěl teplou napouštěcí fermeží(co teplou,vyloženě horkou,také sál jedna radost,plechovka byla pryč v cuku letu)a musím říct,že v úlovém prostředí prakticky nepracuje,jen ta příšerná vlhkost na jaře....Dnes už sololit prakticky nepoužívám,lepší materiál s dlouhou trvanlivostí je pro mě klasický masiv-na nástavky vejmutovka,na víka modřín,na dna modřín a dub,nemám totiž v úmyslu po několika letech dělat vše znova a klasické dřevo při správném ošetřování nějaké to desetiletí vydrží.

Plochá miska z plechu, nebo případně starý velký plech z trouby, na rozměr těch sololitů, na to nějaký těsný plechový poklop.... Aby se z toho neodpařovalo ředidlo.... Do misky se nalije tak centimetr vysoká hladina impregnace, cca litr, dva litry - fermež, barva, luxol, polystyren rozpuštěný v technickém benzínu...... Položí se jeden sololit, nechá hodinu nasáknout, pak obrátí na druhou stranu na půl hodiny, vyndá, nechá okapat a je naimpregnovaný.........

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek

U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.
-------------
taky to tak vyzeralo, ale ... :-)

kroutilo se to, a tak dole dělám obdélník a čelo (česno) k tomu sponkuji. Takže dno slouží buď jako dno, nebo jako víko, nebo jako mezidno.

U některých mám vzadu pruh síta cca 10cm. Nevyšel mi sololit a tohle řešení se mi docela osvědčilo. Na větrání to stačí. Dna mám na paletách, takže uzavření laťkama z boku nevadí, větrám ze sklepa z pod palety. Myslím, že včelám to v zimě vyhovuje víc jak extrémní změny teploty při větrání česny a očky.

Karel

Karel

> Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
> odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
> 2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
> nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
> listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
> 40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.

Njn, ale preci nechcete porovnavat dno zasitovane s dnem ktere se sklada ze ctyr list a ctverce sololitu :-)) Jsem si ale vedom, ze truhlari to maji pojate jako nabytek coz je zbytecne a drahe...
Kdybych nechtel pohodlne sledovat roztoce tak mam nizka dna jako ty vase - loni jsem jich par vyzkousel pro oddelky - jaro se zeptalo a ja odpovedel, ze na slozitejsi konstrukci zasitovaneho dna neni cas :-)) ctyri prkna pet cm vysoka 8 hrebiku a dolu ctverec sololitu... Prez zimu jsem udelal upgrade - zasitoval a pridelal drevene L-profily pro podlozky.

T.H.

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.

Kdysi jsme - cca před 25 lety postavily dětem na zahradě chatičku. Natřeno jednou asi syntetikou. Chatička se pak rozdělala a desky už opršené jsme zpracoval na dna.
Rám z latěk a sololit. Nenatřené. Je to přes pět let co je používám včelnicově. Bez problému.

Sololit, pokud je olaťovaný a neleží ve vlhku je podle mě ideální materiál. A ten dobrý se ani nemusí natírat.
V zimě jsem rozřezával nástavky vyráběné v 70.letech. Z hlediska pevnosti atd by klidně mohly ještě pár pětiletek sloužit.

Karel

Než Sololit je lepší Solodur (sololit s melaminovou folií), kdo má zájem, může si koupit za babku výřezy z dveří v Solodoor Sušice. To se na dnech kroutit nebude.

Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

Pouzivam bily sololit (bily z jedne strany) - sololak ci jak se to jmenuje, je drazsi, pouziva se na nabytek (zdelavam zbytky). Problemy zatim nepozoruju (4 rok v provozu 40N) nevim co je vykusovani sololaku, nenatiram ho ani nenapoustim.... A ze v sololitakach je na jare hooodne vlhko...

Drevene nastavky uz take prestavam natirat pze tyto nenatrene po prvnim roce v provozu vypadaji skvele tak proc si pridelavat praci, navic to ze to vice dycha nenatrene je zdrejme ku prospechu veci.

Dna mam z prken, ale asi bych se nebal ani sololitu, je to myslim o tom na cem dna stoji. Pokud temer na zemi tak je to jasny, tam sololit neuspeje. Pokud ve vysce na konstrukci z tramu, zeleznych trubkek apod tak bych se nebal - mam obcas nejakou podlozku ze sololaku ci sololitu natreneho na bilo a je to v pohode i pres obcasnou vodu na podlozce... Nejvetsi problem s moji konstukci podlozek mam kdyz primrznou, pravidelne koncem ledna :-)

T.H.

Dne Tuesday 27 of April 2010 22:30:53 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
> podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
> nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
> (1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
> běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
> sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
> vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
> a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
> test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
> nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
> toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
> parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
> potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.
>
> _gp_

Dekuji,

ohledne sololitu - zas tak spatny material to neni,
mam ho cca 7 let na dnech, ale neosetrene a nektere se trochu krouti - funkci
dna to nijak nevadi a v mem vcelareni vetsinou vcely letaji ocky. Samozrejme
nejaka levna plastova hmota , mozna primo lisovana jako plastove ramky z
takoveho toho cerneho materialu, jako se delaji plastova vedra by byla ve
finale levnejsi a rychlejsi. Zase je tu problem s formou (cena).....

Nebo na stabilni stanoviste delat dna z zelezobetonu - mozna by i misto
vibracniho motoru stacilo nejake udelatko na "brneni".

Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
obratit a je vycisteno.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Sololit je hodně kompromisní materiál. Pokud se má použít jako pevnostní materiál, musí být stoprocentně v suchu. Pak je lehký, pevný, dobře se spojuje a dobře se z něho dělá. třeba bedny na rámky, skříně na včelařské věci do pracovny, konstrukce na víka úlů pod plech, věci dovnitř včelína.
Pokud se má občas dostat do mokra, nesmí být na místě nosného materiálu, může být jen jako výplň nebo obití třeba dřevěných rámů. Nátěr štětcem nějakou impregnací jeho vlastnosti na takovém místě zlepšuje, ale nátěr štětcem nikdy nepronikne do celé hmoty sololitu, takže jádro sololitu stejně vlhne a celý sololit se potom kroutí. Sololit víceméně úplně odolný vlhkosti by se dal doma vyrobit, kdyby se nařezané kusy sololitu namočily do příslušné barvy nebo laku a nechaly tam nějakou hodinku, dokud by to neprosáklo úplně skrz. Potom by to byl ale materiál podobný vlastnostmi spíše kusu plastu než přirozenému dřevěnému materiálu a taky pokud by měl být kvalitní, muselo by se na napouštění použít kvalitní barva nebo napouštěcí prostředek, který je po zaschnutí pevný, ne vosk nebo parafín. Spotřeba na impregnaci sololitu v celé hmotě by byla velká a levný sololit by se tak pěkně prodražil.
Levně a dostetčně kvalitně by sololit šel naimpregnovat polystyrenem. Polystyrenové zbytky třeba nástavků rozpustit v technickém benzínu nebo jiném levném rozpouštědle a sololit do toho ponořit.

Dne Tuesday 27 of April 2010 18:47:50 R. Poláek napsal(a):

> Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství
> nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ
> a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový
> film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně
> na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v

Dobry den,

primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 23:41:58 zdenek napsal(a):
> "nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
> fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
> ---------------------
> na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového
> oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám
> vadí/
> na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře
> přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to
> nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to
> celkem nevadí vetšinou jdou
> nástavky za dva dny po natření na stanoviště

Dekuji, jestli se jeste mohu zeptat, v jakem pomeru byla ta smes fermez -
repka ? A co slunecnice ? Primarne mi nejde o natirani nastavku - tam to
delam luxolem v "akci", ale o ta dna ze sololitu - mam Langstroth , takze
obdelnik sololitu a bud na oddelky takove U z centimetrovych latek, nebo 2 U
(dole, nahore) z lati 2x3 cm pro vcelstva.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ze sololitu máme vnitřní stěny nástavků (cca 200ks, nejstarší více než 10 let), v posledních pár letech z něho dělám i dna a víka. Původně jsem používal parafinovanou vodovzdornou překližku, ale funkčně to není oproti sololitu velký rozdíl (cenově značný). Vnitřní stěny nástavků nejsou nijak ošetřené nebo jsou parafinované, dna a víka jsou parafinované. U nástavků jsem nezaznamenal jediný problém (vykusování, bobtnání), dna a víka budu muset odhadem po 5-10 letech vyměnit, což je pro mě přijatelné.

biki napsal:

>Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.
biki
.................

To jsem nepřehlédnul, ale bohužel z toho vyplývá, jak píšete, že s vigorkou se jaksi oficiálně nepočítá. :)

A opět budu rád když mě někdo opraví, ale Ing. Čermák je zatím jediný šlechtitel, který se zabývá varroatolerancí u svých matek. Alespoň podle informací, ke kterým jsem se já dostal. Kdo jiný u jiných kmenů než vigor ještě hodlá šlechtit na varroatoleranci?

Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Radek Krušina

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
---------------------
na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám vadí/
na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to celkem nevadí vetšinou jdou
nástavky za dva dny po natření na stanoviště


http://leteckaposta.cz/954980380

Zdenek

Dno to byl dlouho pro mě háček,chtěl jsem s ním být spokojenej,maj kde přistát,otvor na stranně jen třetina šířky cca 14x2,šoupací zavírání česna,přístup zezadu po celé šířce na síť otvorem cca 43x4,drážky pro uzavření síta varoa podložkou ale i pro sušení(ventilaci)...,

s divočinou počítám v rámcích v nástavku nad dnem,respektive pod plodištěm,velice významné opomíjené protirojové opatření je stavba pod plodištěm!!!,dejte jim nástavek rámků mezistěn nebo jen s pásky mezistěn na horních loučkách,klidně už teď a nechejte ho tam do té doby dokud se dá předpokládat že budou stavět,pokud jej vystavý tak další rámky nebo nástavek,tak vám nebudou vynášet žádný vosk a tlumí to přívaly nektaru v řepce ,v lípě...,a ti trubci ,když má matka chuť určitě vám tam zabloudí ,tam dole mezi trubci tam je ona ráda...máte někdo nějaký vychytávky?budu teď nějaky dělat,tak že by nějakej upgrade...

ušetřete si s tím sololitem práci, kvalitní natřené dřevěné dno s nerez sítí se bude po vás dědit...

Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
(1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

_gp_

26.4.10, Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>:
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych
> den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Biki, túto Vašu radu úpravy povrchu úľa už prekoná len plastová odpadová rúra priemeru 500 mm. Skúste drevený úl nenatierať - ušetríte čas aj peníze.

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/vedci-zjistili-ze-sloni-utikaji-pred-vcelami/469253

Závěry vědců z oxfordské univerzity mohu potvrdit. Za ty roky co mám
včely sem nikdy nepotkal v okolí včelnice žádného slona.

petr j.

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."

Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v něm nechá nějaký měsíc stát nafta s příměsí bionafty z řepky, ale na zasychání v suchou tvrdou hmotu ve stylu fermeže ne.
Polymeruje tuším ještě makový olej, ten ale je ještě dražší než lněný.

Nedá mi to se pochlubit.
20 března se mi "podařilo" při nátěru plodu díky spadlému rámku z kleští zamáčknout matku. Naštěstí stihla ještě předtím naklást asi 3 plásty vajíček. Okolo 3 dubna se líhla, viděl jsem vylíhlý matečník, vykousané matečníky i ještě nevykousané matečníky. Nyní má nakladeno 1 - 2 dm vajíček a 1 - 2 denních larviček.... Ještě budu čekat tak týden, jestli to přece jen nebude trubcokladná matka.... Nemusela by to být, trubci byli.
Akorát že je drobná s malým zadečkem, i když bude oplozená. asi ji včelky budou v květnu menit tichou výměnou, to se ale dalo při tak brzkém "chovu" čekat......

A ještě na jeden údaj jsem zapoměl - medomet je V Březové u Vítkova (severní Morava)

R.Krušina:

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.

biki

Pane Červenko, já sice nejsem natěrač, ale pokusím se. Fermež jako taková, samotná neni až tak vhodná jako isolant proti vhkosti. K napouštění - chceteli : penetraci - se zásadně používá napouštěcí fermež. Nátěry se mohou provést dva i tři, podle savosti podkladu a pokud možno za tepla. Samotné napuštění jen částečně bude bránít navlhání. Aby to mělo nějaký význam a trvanlivost je třeba takovýto povrch ještě ošetřit dobrým vodovzdorným nátěrem. Toto je ovšem při použití kvalitních a drahých nátěrových hmot náročné na čas a finance. Mám za to, že se dá docílit stejného efektu rychleji a levněji. Napuštění savých ploch bych provedl PROLUXem a na nátěr vnějších ploch - třeba i vnitřních - bych použil kvalitnich fasádních barev, které by se nanášely válečkem. Tyto barvy se prodávají v supermarketch - např.: OBI, HORNBACH - v baleních, tuším od dvou kilogramů. Navíc Vám je natónují na jakýkoliv odstín. Pokud neztratíte doklad, tak i poletech jsou schopni totéž namíchat. Pokud budete mít dobře očištěné těsnicí plochy obalů, nějaký roček to vydrží ve sklepě. Toť vše, volbu musíte provést sám. Celá akce byse dala provést během jdnohoapůl dne za prříhodných povětrnostních podmínek - to je sucho a sluníčko. A ať se vede a nestačejí konve!!


biki

Pavel Holub napsal:

>Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří?
>Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita....
>Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.
...........

Dojmy máme asi dost podobné. :)
A příroda už nám to postupně počítá, jen v některých oblastech asi víc. :)

Je to ale těžké.
docela jednoduchá myšlenka - vybírat ta včelstva, která si s roztočem nejpépe poradí. Tak to dělá příroda.
Jen je tu otázka víry zhruba ve smyslu: já na varroatoleranci nevěřím - tak nějak to zaznělo i u nás na schůzi. :)

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).
Dost informací o vlastnostech rozchovávaného chovného materiálu v ČR, ale ani zmínka o sledování varroatolerance (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Jako by to byla zakázaná slova.

Radek Krušina

V souvislosti s tímto příspěvkem bych ještě položil otázku:
Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří? Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita.... Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.

Řekl bych, že ty viry jsou vzhledem ke včelám zhruba asi stejně tak závažné jako chřipka u člověka. Kde jsou včely oslabené plus zároveň kde jsou vystaveny masívní nákaze, obojí dnes obvykle kvůli přemnožení roztočů, teprve potom je nákaza smrtící. Někdy stačí jen oslabení bez roztočů. Ať už třeba po zimě nebo třeba metodami včelaře.
Třeba jsou ve spoustě včelstev nějaké viry stále v nějaké skryté podobě.
Jak včelař třeba přidá příliš brzo na jaře nástavek plný mezistěn, viry přestanou být skryté a včely oslabí......