Archiv Včelařské konference

> Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče
> mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme
> neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
> J.B.

Uz jsem letos videl mladusku bez kridel (nejsem sam) - s nejvetsi pravdepodobnosti vir deformovanych kridel.
Tento vir by mel jit udajne olecit km...

Tvrdit, ze roztoci ve vcelstvu nejsou z rozboru zimni meli (mel jsem nulu) bych si netroufnul...
T.H.

plíseň tam nebyla,pokud to nebyl ten černej hnus....,ale asi spíš ano ....
dřevěný úly byly jak netknutý ,jak od truhláře...

Jan Bűrgel napsal:

>Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry.
>Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
.............

Podle všeho je potřeba vliv virů mít na zřeteli, ale vstupní brána pro škody na včelách způsobené viry je zřejmě roztoč.
Měl o tom přednášku na setkání VMS v Brně letos Jiří Danihilík
http://www.mojevcely.eu/news/vliv-klestika-vceliho-na-sireni-dwv/

Potvrzují to i přísěvky do diskuse z Optimal klubu. Zřejmě není vyloučen i jarní úhyn na viry, když včelstvo jde do zimy poškozené řádově tisícovkami roztočů (kteří mohou být fumigací zabiti a v zimním vzorku může být i 0).

Takže vyvarovat se překvapení s viry mi vychází jako vyrovnat se s roztoči.
Docela moudré podle mě mi přijde využít zkušeností, které presentoval na optimal klubu přítel Křapka a po opadnutí zimní uklízecí vlny spadu roztočů ještě nejvyšší čas využít tuto dobu k monitorování spadu a přeléčit kyselinou včelstva s průměrným spadem více než 1ks za den (nebo 0,5ks za den podle toho co si kdo troufne).
Další monitorovací akce v červnu kolem slunovratu.

Ti kdo mají včely zimované ve více než 1 nástavku by si měli uvědomit, že zimní vzorky opravdu jsou zkreslené a ve včelstvech mohlo přežít víc roztočů než si myslí podle spadu v zimních vzorcích.
Třeba na jednom mém stanovišti byl zimní průměrný nález 1ks na včelstvo v zimním vzorku (tj za cca 30dnů). No a u některých včelstev na tomto stanovišti jsem zaznamenal spad nyní až kolem 2ks za den. (v březnové uklízecí vlně až 7ks za den).

Radek Krušina

Řekl bych, že ty viry jsou vzhledem ke včelám zhruba asi stejně tak závažné jako chřipka u člověka. Kde jsou včely oslabené plus zároveň kde jsou vystaveny masívní nákaze, obojí dnes obvykle kvůli přemnožení roztočů, teprve potom je nákaza smrtící. Někdy stačí jen oslabení bez roztočů. Ať už třeba po zimě nebo třeba metodami včelaře.
Třeba jsou ve spoustě včelstev nějaké viry stále v nějaké skryté podobě.
Jak včelař třeba přidá příliš brzo na jaře nástavek plný mezistěn, viry přestanou být skryté a včely oslabí......

V souvislosti s tímto příspěvkem bych ještě položil otázku:
Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří? Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita.... Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.

Pavel Holub napsal:

>Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří?
>Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita....
>Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.
...........

Dojmy máme asi dost podobné. :)
A příroda už nám to postupně počítá, jen v některých oblastech asi víc. :)

Je to ale těžké.
docela jednoduchá myšlenka - vybírat ta včelstva, která si s roztočem nejpépe poradí. Tak to dělá příroda.
Jen je tu otázka víry zhruba ve smyslu: já na varroatoleranci nevěřím - tak nějak to zaznělo i u nás na schůzi. :)

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).
Dost informací o vlastnostech rozchovávaného chovného materiálu v ČR, ale ani zmínka o sledování varroatolerance (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Jako by to byla zakázaná slova.

Radek Krušina

Pane Červenko, já sice nejsem natěrač, ale pokusím se. Fermež jako taková, samotná neni až tak vhodná jako isolant proti vhkosti. K napouštění - chceteli : penetraci - se zásadně používá napouštěcí fermež. Nátěry se mohou provést dva i tři, podle savosti podkladu a pokud možno za tepla. Samotné napuštění jen částečně bude bránít navlhání. Aby to mělo nějaký význam a trvanlivost je třeba takovýto povrch ještě ošetřit dobrým vodovzdorným nátěrem. Toto je ovšem při použití kvalitních a drahých nátěrových hmot náročné na čas a finance. Mám za to, že se dá docílit stejného efektu rychleji a levněji. Napuštění savých ploch bych provedl PROLUXem a na nátěr vnějších ploch - třeba i vnitřních - bych použil kvalitnich fasádních barev, které by se nanášely válečkem. Tyto barvy se prodávají v supermarketch - např.: OBI, HORNBACH - v baleních, tuším od dvou kilogramů. Navíc Vám je natónují na jakýkoliv odstín. Pokud neztratíte doklad, tak i poletech jsou schopni totéž namíchat. Pokud budete mít dobře očištěné těsnicí plochy obalů, nějaký roček to vydrží ve sklepě. Toť vše, volbu musíte provést sám. Celá akce byse dala provést během jdnohoapůl dne za prříhodných povětrnostních podmínek - to je sucho a sluníčko. A ať se vede a nestačejí konve!!


biki

R.Krušina:

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.

biki

A ještě na jeden údaj jsem zapoměl - medomet je V Březové u Vítkova (severní Morava)

Nedá mi to se pochlubit.
20 března se mi "podařilo" při nátěru plodu díky spadlému rámku z kleští zamáčknout matku. Naštěstí stihla ještě předtím naklást asi 3 plásty vajíček. Okolo 3 dubna se líhla, viděl jsem vylíhlý matečník, vykousané matečníky i ještě nevykousané matečníky. Nyní má nakladeno 1 - 2 dm vajíček a 1 - 2 denních larviček.... Ještě budu čekat tak týden, jestli to přece jen nebude trubcokladná matka.... Nemusela by to být, trubci byli.
Akorát že je drobná s malým zadečkem, i když bude oplozená. asi ji včelky budou v květnu menit tichou výměnou, to se ale dalo při tak brzkém "chovu" čekat......

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."

Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v něm nechá nějaký měsíc stát nafta s příměsí bionafty z řepky, ale na zasychání v suchou tvrdou hmotu ve stylu fermeže ne.
Polymeruje tuším ještě makový olej, ten ale je ještě dražší než lněný.

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/vedci-zjistili-ze-sloni-utikaji-pred-vcelami/469253

Závěry vědců z oxfordské univerzity mohu potvrdit. Za ty roky co mám
včely sem nikdy nepotkal v okolí včelnice žádného slona.

petr j.

Biki, túto Vašu radu úpravy povrchu úľa už prekoná len plastová odpadová rúra priemeru 500 mm. Skúste drevený úl nenatierať - ušetríte čas aj peníze.

Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
(1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

_gp_

26.4.10, Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>:
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych
> den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

ušetřete si s tím sololitem práci, kvalitní natřené dřevěné dno s nerez sítí se bude po vás dědit...

Dno to byl dlouho pro mě háček,chtěl jsem s ním být spokojenej,maj kde přistát,otvor na stranně jen třetina šířky cca 14x2,šoupací zavírání česna,přístup zezadu po celé šířce na síť otvorem cca 43x4,drážky pro uzavření síta varoa podložkou ale i pro sušení(ventilaci)...,

s divočinou počítám v rámcích v nástavku nad dnem,respektive pod plodištěm,velice významné opomíjené protirojové opatření je stavba pod plodištěm!!!,dejte jim nástavek rámků mezistěn nebo jen s pásky mezistěn na horních loučkách,klidně už teď a nechejte ho tam do té doby dokud se dá předpokládat že budou stavět,pokud jej vystavý tak další rámky nebo nástavek,tak vám nebudou vynášet žádný vosk a tlumí to přívaly nektaru v řepce ,v lípě...,a ti trubci ,když má matka chuť určitě vám tam zabloudí ,tam dole mezi trubci tam je ona ráda...máte někdo nějaký vychytávky?budu teď nějaky dělat,tak že by nějakej upgrade...

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
---------------------
na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám vadí/
na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to celkem nevadí vetšinou jdou
nástavky za dva dny po natření na stanoviště


http://leteckaposta.cz/954980380

Zdenek

biki napsal:

>Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.
biki
.................

To jsem nepřehlédnul, ale bohužel z toho vyplývá, jak píšete, že s vigorkou se jaksi oficiálně nepočítá. :)

A opět budu rád když mě někdo opraví, ale Ing. Čermák je zatím jediný šlechtitel, který se zabývá varroatolerancí u svých matek. Alespoň podle informací, ke kterým jsem se já dostal. Kdo jiný u jiných kmenů než vigor ještě hodlá šlechtit na varroatoleranci?

Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Radek Krušina

Ze sololitu máme vnitřní stěny nástavků (cca 200ks, nejstarší více než 10 let), v posledních pár letech z něho dělám i dna a víka. Původně jsem používal parafinovanou vodovzdornou překližku, ale funkčně to není oproti sololitu velký rozdíl (cenově značný). Vnitřní stěny nástavků nejsou nijak ošetřené nebo jsou parafinované, dna a víka jsou parafinované. U nástavků jsem nezaznamenal jediný problém (vykusování, bobtnání), dna a víka budu muset odhadem po 5-10 letech vyměnit, což je pro mě přijatelné.

Dne Tuesday 27 of April 2010 23:41:58 zdenek napsal(a):
> "nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
> fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
> ---------------------
> na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového
> oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám
> vadí/
> na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře
> přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to
> nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to
> celkem nevadí vetšinou jdou
> nástavky za dva dny po natření na stanoviště

Dekuji, jestli se jeste mohu zeptat, v jakem pomeru byla ta smes fermez -
repka ? A co slunecnice ? Primarne mi nejde o natirani nastavku - tam to
delam luxolem v "akci", ale o ta dna ze sololitu - mam Langstroth , takze
obdelnik sololitu a bud na oddelky takove U z centimetrovych latek, nebo 2 U
(dole, nahore) z lati 2x3 cm pro vcelstva.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 18:47:50 R. Poláek napsal(a):

> Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství
> nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ
> a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový
> film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně
> na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v

Dobry den,

primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Sololit je hodně kompromisní materiál. Pokud se má použít jako pevnostní materiál, musí být stoprocentně v suchu. Pak je lehký, pevný, dobře se spojuje a dobře se z něho dělá. třeba bedny na rámky, skříně na včelařské věci do pracovny, konstrukce na víka úlů pod plech, věci dovnitř včelína.
Pokud se má občas dostat do mokra, nesmí být na místě nosného materiálu, může být jen jako výplň nebo obití třeba dřevěných rámů. Nátěr štětcem nějakou impregnací jeho vlastnosti na takovém místě zlepšuje, ale nátěr štětcem nikdy nepronikne do celé hmoty sololitu, takže jádro sololitu stejně vlhne a celý sololit se potom kroutí. Sololit víceméně úplně odolný vlhkosti by se dal doma vyrobit, kdyby se nařezané kusy sololitu namočily do příslušné barvy nebo laku a nechaly tam nějakou hodinku, dokud by to neprosáklo úplně skrz. Potom by to byl ale materiál podobný vlastnostmi spíše kusu plastu než přirozenému dřevěnému materiálu a taky pokud by měl být kvalitní, muselo by se na napouštění použít kvalitní barva nebo napouštěcí prostředek, který je po zaschnutí pevný, ne vosk nebo parafín. Spotřeba na impregnaci sololitu v celé hmotě by byla velká a levný sololit by se tak pěkně prodražil.
Levně a dostetčně kvalitně by sololit šel naimpregnovat polystyrenem. Polystyrenové zbytky třeba nástavků rozpustit v technickém benzínu nebo jiném levném rozpouštědle a sololit do toho ponořit.

Dne Tuesday 27 of April 2010 22:30:53 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
> podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
> nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
> (1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
> běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
> sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
> vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
> a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
> test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
> nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
> toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
> parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
> potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.
>
> _gp_

Dekuji,

ohledne sololitu - zas tak spatny material to neni,
mam ho cca 7 let na dnech, ale neosetrene a nektere se trochu krouti - funkci
dna to nijak nevadi a v mem vcelareni vetsinou vcely letaji ocky. Samozrejme
nejaka levna plastova hmota , mozna primo lisovana jako plastove ramky z
takoveho toho cerneho materialu, jako se delaji plastova vedra by byla ve
finale levnejsi a rychlejsi. Zase je tu problem s formou (cena).....

Nebo na stabilni stanoviste delat dna z zelezobetonu - mozna by i misto
vibracniho motoru stacilo nejake udelatko na "brneni".

Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
obratit a je vycisteno.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

Pouzivam bily sololit (bily z jedne strany) - sololak ci jak se to jmenuje, je drazsi, pouziva se na nabytek (zdelavam zbytky). Problemy zatim nepozoruju (4 rok v provozu 40N) nevim co je vykusovani sololaku, nenatiram ho ani nenapoustim.... A ze v sololitakach je na jare hooodne vlhko...

Drevene nastavky uz take prestavam natirat pze tyto nenatrene po prvnim roce v provozu vypadaji skvele tak proc si pridelavat praci, navic to ze to vice dycha nenatrene je zdrejme ku prospechu veci.

Dna mam z prken, ale asi bych se nebal ani sololitu, je to myslim o tom na cem dna stoji. Pokud temer na zemi tak je to jasny, tam sololit neuspeje. Pokud ve vysce na konstrukci z tramu, zeleznych trubkek apod tak bych se nebal - mam obcas nejakou podlozku ze sololaku ci sololitu natreneho na bilo a je to v pohode i pres obcasnou vodu na podlozce... Nejvetsi problem s moji konstukci podlozek mam kdyz primrznou, pravidelne koncem ledna :-)

T.H.

Než Sololit je lepší Solodur (sololit s melaminovou folií), kdo má zájem, může si koupit za babku výřezy z dveří v Solodoor Sušice. To se na dnech kroutit nebude.

Kdysi jsme - cca před 25 lety postavily dětem na zahradě chatičku. Natřeno jednou asi syntetikou. Chatička se pak rozdělala a desky už opršené jsme zpracoval na dna.
Rám z latěk a sololit. Nenatřené. Je to přes pět let co je používám včelnicově. Bez problému.

Sololit, pokud je olaťovaný a neleží ve vlhku je podle mě ideální materiál. A ten dobrý se ani nemusí natírat.
V zimě jsem rozřezával nástavky vyráběné v 70.letech. Z hlediska pevnosti atd by klidně mohly ještě pár pětiletek sloužit.

Karel

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.

> Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
> odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
> 2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
> nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
> listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
> 40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.

Njn, ale preci nechcete porovnavat dno zasitovane s dnem ktere se sklada ze ctyr list a ctverce sololitu :-)) Jsem si ale vedom, ze truhlari to maji pojate jako nabytek coz je zbytecne a drahe...
Kdybych nechtel pohodlne sledovat roztoce tak mam nizka dna jako ty vase - loni jsem jich par vyzkousel pro oddelky - jaro se zeptalo a ja odpovedel, ze na slozitejsi konstrukci zasitovaneho dna neni cas :-)) ctyri prkna pet cm vysoka 8 hrebiku a dolu ctverec sololitu... Prez zimu jsem udelal upgrade - zasitoval a pridelal drevene L-profily pro podlozky.

T.H.

U varianty 2 x pismeno U z kazde
> strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
> obratit a je vycisteno.
-------------
taky to tak vyzeralo, ale ... :-)

kroutilo se to, a tak dole dělám obdélník a čelo (česno) k tomu sponkuji. Takže dno slouží buď jako dno, nebo jako víko, nebo jako mezidno.

U některých mám vzadu pruh síta cca 10cm. Nevyšel mi sololit a tohle řešení se mi docela osvědčilo. Na větrání to stačí. Dna mám na paletách, takže uzavření laťkama z boku nevadí, větrám ze sklepa z pod palety. Myslím, že včelám to v zimě vyhovuje víc jak extrémní změny teploty při větrání česny a očky.

Karel

Karel

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek

Plochá miska z plechu, nebo případně starý velký plech z trouby, na rozměr těch sololitů, na to nějaký těsný plechový poklop.... Aby se z toho neodpařovalo ředidlo.... Do misky se nalije tak centimetr vysoká hladina impregnace, cca litr, dva litry - fermež, barva, luxol, polystyren rozpuštěný v technickém benzínu...... Položí se jeden sololit, nechá hodinu nasáknout, pak obrátí na druhou stranu na půl hodiny, vyndá, nechá okapat a je naimpregnovaný.........

"Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.Nedávno jsem viděl krásná dna z foliované překližky, taková včelaře přežijí bez mávnutí štětkou. Já používám stavební vodovzdornou překližku 8 mm, z obou stran jí napouštím penetrací, dokud saje a pak celou zimu se odsmraďuje. K jaru z ní pak sekám dna s úmyslem je již nikdy za zbytek svého včelaření neopravovat, nenatírat apod. Raději bych úsilí jak vymyslet nejlepší nátěr na nevyhovující materiál směřoval jiným směrem, ale proč něco dělat dobře, když to jde dělat blbě a pracně, že? Zdraví R. Stonjek"

___________________________________________________________

Velmi rozumný názor.Sololit už jsem za dobu svého včelaření vyzkoušel při výrobě úlů také,měl jsem ho jak na víku,tak jako vnitřní opláštění nástavků,ale dát ho na dna?
To mě opravdu ještě nenapadlo,vzhledem k tomu,že si nedovedu představit desinfekci a také skutečnost,že bych po několika letech všechna dna ze sololitu musel vyrábět nová pro nefunkčnost těch starých.
Sololit na nástavky jsem napouštěl teplou napouštěcí fermeží(co teplou,vyloženě horkou,také sál jedna radost,plechovka byla pryč v cuku letu)a musím říct,že v úlovém prostředí prakticky nepracuje,jen ta příšerná vlhkost na jaře....Dnes už sololit prakticky nepoužívám,lepší materiál s dlouhou trvanlivostí je pro mě klasický masiv-na nástavky vejmutovka,na víka modřín,na dna modřín a dub,nemám totiž v úmyslu po několika letech dělat vše znova a klasické dřevo při správném ošetřování nějaké to desetiletí vydrží.

Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo zkušenosti s touto sílou stěny?

"Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla stačit "

Mým včelám úplně stačí.

> Je síla stěny nádstavkového úlu 20 mm (smrkové dřevo) už málo, nebo by měla
> stačit u silného a dostatečně zásobeného včelstva (přes zimu). Máte někdo
> zkušenosti s touto sílou stěny?


2cm staci rozhodne, vcely zijou a davaji med. Vedou se polemiky o mnozstvi spotrebovanych zasob, dale o tom, ze delsi loucka je vyhodnejsi, protoze nepotrebuje utepleny ul.
Zasadni rozdily zatim nepozoruju, mam uteplene, z 2 i z 2,5cm prken. Vcely v prosklenem ule vklidu celou zimu vegetily casti chomace na skle i pri minus dvaceti.

Jsou-li coulova prkna dostupne nebal bych se toho. Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

T.H.

Chci si koupit odvíčkovací vidličku, ale nevím jakou? Kdo máte zkušenosti, prosím poraďte. Šířka, lomená, výrobce, atd. Díky.

Na tvaru vidličky až tak nezáleží je dobré si dát pozor na rukojeď. neměla by být příliš hladká nesmí se vruce otáčet a musí bít dostatečně silná pro vaši ruku. Není na parádu, ale musí se s ní pracovat .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jakou odv??kovac? vidli?ku?
> Datum: 28.4.2010 13:18:02
> ----------------------------------------
> Chci si koupit odvíčkovací vidličku, ale nevím jakou? Kdo máte zkušenosti,
> prosím poraďte. Šířka, lomená, výrobce, atd. Díky.
>
>
>

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Zdravím!
Chci-li vysokokmen třešně jako pastvu pro včely,tak si
vysadím přímo na určené stanoviště semenáč ptáčnice.Obvykle
kvetou brzo,pokud ne nejdřív.Tím jí zaručím řádné ukotvení

v zemi,protože ona využije své genetiky a pustí svůj kůlový kořen
hezky pěkně dolů.Vítr jí spíš zlomí než vyvrátí.Každý rok
před narašením odstraním nejspodnější patro větví až do mnou
požadované výšky(většinou 2m,u silnic a cest 4m).
Musím-li mít kulturní odrůdu třešně,tak ji naroubuju do té mnou
požadované výšky.Roubování se netřeba báti,jak praví klasik.Pak
ale přemýšlím chci-li třešně sklízet helikoptérou nebo ze země.Případně
ze štaflí.
Pokud nemám čas čekat až začne semenáč kvést(+- 10 let podle
stáří sazenice),tak naroubuji roub z osvědčené ptáčnice.
No a nemáte-li ve svém okolí žádné semenáče,
pak tedy ty špičáky ze zahradnictví.
Držím palce a ať rostou!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "jirka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: A zase litame (-:
Datum: 25.4.2010 - 19:11:39

> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví
> bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě
> :(

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat.
Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

Pepane!
Nejjistější způsob jak vypěstovat vysokokmen je,jako podnož použít
semenáč stejného druhu,který chceš pěstovat.Samozřejmě semenáč
z co nejstarší odrůdy.A úplně nejlépe z jablek od nějaké babičky
nebo dědy z hodně starého stromu.Stačí ta jabka nechat přez zimu
na kompostě příkrytá
poslední posekanou travou ze zahrady,klidně i s listím.
Stromky ze školek jsou,bohužel,na málo vzrůstných podnožích,protože
všichni je chtějí nížké.Ale je-li v okolí
dohodě přístupný školkař,je možno se sním dohodnout na vysokokmenech
na těch semenáčích.Případně je možno zakoupit
alejové stromy,pro které se používají botaniské druhy
jablek,hrušek,slivoní,třešní aj.Bohužel ten vítr v kešeni.
Jsou to tisíce.Hrůza!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
Datum: 26.4.2010 - 7:49:23

> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen
> vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál.
> A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> > Datum: 25.4.2010 19:11:47
> > ----------------------------------------
> > kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví
> > bohužel zásadně
> > > čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách
> > nemluvě :(
> > >
> >
> >

"Nejjistější způsob jak vypěstovat vysokokmen je,jako podnož použít
semenáč stejného druhu,který chceš pěstovat.Samozřejmě semenáč
z co nejstarší odrůdy."

Podle mně nejjistější způsob, jak vypěstovat kvalitní vysokokmen je za prvé podívat se na diskuzní fóra zahrádkářů a ovocnářů. Třeba na www.zahrada.cz Za lidmi, pro které je tato činnost hlavní, ne nějaká okrajová ke včelaření.

Jedině že bychom tady založili vlákno ovocné stromy nejlepší pro včely.

trnka, ale ta, co roste v lese a plodí nejedlé kuličky necelý centimetr velké, myrobalán, třešeň ptačí, staré vzrůstné odrůdy hrušní s málo jedlými plody, z jabloní semenáče pláňat nebo zdivočelých jabloní z lesa. Obecně stromy odolné, vzrůstné a zároveň s málo lákavými plody pro lidi, aby tam kvůli nim lidi zbytečně nechodili.
Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech, kde je hodně zvěře, protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano, používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce, nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak, protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy, několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes TŘICET!!!!

Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

TH-- Problem ale je ze drevo je drevo a stale pracuje, praska, krouti se - zvlaste v podminkach ulu ktere jsou casto extremni.

Máte pravdu, zkuste použít topol.

jipajo

Pro Josefa - Kup si co se bude líbit Tobě, když nebude vyhovovat, kup si jinou. Neni to rozhodující investice, navíc se zde může rozjet lavina blábolů o ničem, tak jak to bylo s impregnací kravince.

jipajo

Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu a jakou a proč?
Takže zde je odpověd na Vaši otázku.

Co jsem se dozvěděl jsou zatím obecná zdělení.
Jako že bych si jí měl pořídit,že je to dobrá věc.Že mi mnoho
ukáže,mnoho ulehčí.Dokonce,že se bez ní ani nedá včelařit aj.,atd.
a pod.


Proto se zúčastňuji této konference,abych se dozvěděl
od zkušených konkrétní,praktické a použitelné věci.Neboť,možná
naivně,předpokládám,že tato konference slouží především
k tomu,aby se zkušení nezištně dělily o své praktické zkušenosti.
Hrozně nerad jsem za hloupého.Obzvláště,mohu-li se zeptat.
Díky.Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vcelstvo na vaze
Datum: 27.4.2010 - 10:12:39

> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.
>
> A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro
> ty se tyto
> informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
> Standa.
>
> Vysvětlení poznámky:
> Zdá se mi že na tomto foru diskutují i včelaři
> kteří o diskutovaném tématu
> mnoho neví (jmenovitě ti kteří si pletou demokracii
> a pravovis, nevadí jim
> když myslivec sem tam střelí poštolku atd)
> Máme svobodu projevu tak si mohu oslovovat koho chci
> a toto je svobodné
> forum a může zde diskutovat i neoslovený.
> Z průběhu sledování váhy:
> konečně se některé přínosy pohybují nad 0.5kg
> denně, ale to je vidět i na
> česně že včely větrají. Denní úbytky byly až
> 2 kg za 24 hodin, ve
> včelatvech je hodně otevřeného plodu.
> J.B.
> Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu
> a jakou a proč?

Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech, kde je hodně
zvěře,
protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

To se dá vyřešit.
Buď nátěrem,mají ho lesáci.Jistě rádi pomůžou s nákupem.
Nebo jsou mechanické ochrsny proti okusu.Plastové i kovové.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: ovocne stromy vysokokmeny pro vcely
Datum: 28.4.2010 - 15:02:01

> Jedině že bychom tady založili vlákno ovocné stromy
> nejlepší pro včely.
>
> trnka, ale ta, co roste v lese a plodí nejedlé kuličky
> necelý centimetr
> velké, myrobalán, třešeň ptačí, staré vzrůstné
> odrůdy hrušní s málo jedlými
> plody, z jabloní semenáče pláňat nebo zdivočelých
> jabloní z lesa. Obecně
> stromy odolné, vzrůstné a zároveň s málo lákavými
> plody pro lidi, aby tam
> kvůli nim lidi zbytečně nechodili.
> Jabloň a myslím i hrušeň je potom problém na místech,
> kde je hodně zvěře,
> protože jejich kůra jim v zimě hodně chutná.

Lesnická veřejnost - proti ohryzu kmene Nivus, Recervin, případně morsuvin. Proti ohryzu větví(především hlavního vrcholu) Morsuvin,StopZ, Stopkus,Cervakol extra.
Nebo plastové chrániče kmenů-dají se sehnat na pile.

Stačí třeba i 4mm sololit: http://www.vigorbee.cz/autor/zajimavosti. Akorát si s ním žluna poradí rychle (ale ona si poradí rychle i s 25 mm masivem)

R.K.napsal: Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Bylo by to super. U lidí, psů, koček a jiného zvířectva být tolerantní k blechám, vším, svrabu a jiným potvůrkám. Co by zbylo kdybychom se nebránili. Např králík se svrabem v uších pojde. Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne. Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu. Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!

jipajo

jipajo napsal:

>Je blbost operovat s nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci člověka dopadne.
.................................

Pokud je to blbost, potom je po světě poměrně dost výzkumníků blbců, kteří se tímto problémem zabývají. Asi se zapmněli přijít poradit k nám, možná by jim to tu někdo vysvětlil. :)

Já osobně ale raději budu sledovat co tito výzkuníci o problému zjistili a matky doporučovat od včelařů, kteří problém neignorují.



jipajo napsal:
>Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu.
................

Otázka je proč by to měl být zrovna kmen a ne třeba jednotlivá včelstva či linie na našich včelnicích. A také proč problém zužovat pouze na likvidaci kleštíků?

jipajo napsal:
>Takový zatím není, jakože není varoatolerance!!!
........................
existují celá plemena včely medonosné, kde se právě velmi rychle tolerance vytvořila.
viz: http://vigorbee.cz/autor/varroatolerance/
Pozorované rozdíly v odolnosti jednotlivých kmenů a linií kraňky proti roztoči občas lze dopátrat na internetu i v našich podmínkách.

Závěr by mohl být asi takový - zřejmě je problém někde pozorovat úplnou toleranci. Ale jsou pozorované rozdíly v toleranci a proto je možné na varroatoleranci selektovat.
Jen je tu ten problém, že každý, kdo to nedělá, geneticky to, co je prošlechtěné, kazí.

Radek Krušina

A je to opět tady. Již se mi po tom stýskalo. Může tady prosím někdo vysvětlit, co to je tolerance včel k varroáze ? Co jsou varroatolerantní včely? Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?

>Co jsou varroatolerantní včely?
.............

Viz např.

http://files.mojevcely.webnode.cz/200000056-b52bab6257/Varroatolerance.pdf

Nezlobte se za upřímná slova, ale sololit na dna je v podstatě ten nejhorší materiál jaký si můžete vybrat z pohledu dlouhodobého užívání.Přestože mám 100 sololitových úlů, cítil bych se jako blb dávat ho na dno. Samozřejmě jako rychlé levné a nouzové použití proč ne, ale nastálo, šílenost.

Z niekoľko desiatok príspevkov na tému "využitie sololitu vo výrobe úľov" som si vybral R.Stonjeka, ktorému chcem oponovať.

Prvých 30 debničiek som vyrobili v r. 1985 a postupne som skončil na čísle 160 ks. Zatiaľ som nevyradil ani jednu debničku a doteraz mi slúžia k plnej spokojnosti. Je to doteraz ten najlacnejší úľ, vyrobený ba báze dvoch veľkostných typoch panelov a spájam natupu skrutkami alebo klincami. Panel vyrábam v presnej šablóne, posledné len zo vzduchovou 20 mm tepelnou izoláciou (do prvých som dával PS), sololitové dno, taktiež medzidno a povalové kŕmidlo, úľ so označil ako PUT B10.
Steny sú drsnou stranou z vonkajšej strany (farba lepšie drží). Je fakt, že steny a dno sa časom vlnia, preto som použil navyše výstuhu z drevených hranolov 20x20mm a problém vlnenia som definitívne vyriešil.
Úle sú v plnej prevádzke už 25 rokov a väčšinou sa ešte 25 rokov "dožijú". Podľa mňa to bola tá najlepšie investícia do ich výroby, váha debničky ja okolo 4 kg.

Vyrobil som niekoľko debničiek a oddeliteľných dien (využívam ich aj na odber obnôžkovaného peľu) a medzidná, na výrobu ktorých som použil umakart z bytových jadier. Bytové tradičné jadrá majitelia bytov rušia a umakartové ceny sa časti vyskytujú na skládkach smetí. Umakart je vynikajúci na úľové dná, medzidná a aj na steny úľových debničiek (umakart sa dá od PS oddeliťˇ). Tie nemajú chybu, sú nezničiteľné, hygienické, nevlnia sa sú prakticky zadarmo. Dokonca na úľové zostavy sú vynikajúce hliníkové plechy (hrubý 0,3-0,5 mm), nemajú chyby. Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák.

topol!

mám na 2cm různý ůly ,různá spotřeba v zimě je daná spíš tím jaká zima "pasuje" na jak velkej rámek,snad...,včely přezimujó i v krabici od bot....

hlavně nerezovou....

tato impregnace je dobrá tak na atomovej bunkr

...

Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z dosák. A.T.


já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco zbytečně. P.K.

A proc by vcely mely met rady vlhko?

2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>

> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako z
> dosák. A.T.
>
>
> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> zbytečně. P.K.
>

Protože bez vody není život.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> A proc by vcely mely met rady vlhko?
>
> 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>
>> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší ako
>> z
>> dosák. A.T.
>>
>>
>> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> zbytečně. P.K.
>>

Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]

2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Protože bez vody není život.
> _gp_
>
> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
> >
> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
> >
> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
> ako
> >> z
> >> dosák. A.T.
> >>
> >>
> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
> >> zbytečně. P.K.
> >>
>

Pokud nahážu do včelstva 1.4., 100 samiček roztoče varroa a včelstvo
to snese a bude bez újmy žít pořád stále dále, je to podle všeho asi
varroatolerantní včelstvo, protože sneslo a odolalo tlaku roztoče
Varroa.

>>Co jsou varroatolerantní včely?

No já nevím. Bez vody jako člověk nevydržíte moc dlouho, pokud budete
v průvanu, tak se záněty také a jestli se omezí vzdušná vlhkost pod
určitý životní minimum, tak za určitý časový úsek můžete zemřít také
na dehydrataci. Takže o jaké vlhkosti mluvíte Vy? O vodě která teče do
úlu během deště, nebo o spodní vodě a různém šíření a růstu různých
hub parazitujících na úlových prostorách. Jde o slučitelné aspekty
nebo dvě různá kritéria? Nepatří to dokonce místo nějakých udělátek a
"zlepšováčků" den, lépe jako základní kritérium výběru stanoviště a
dlouhodobá volba typu a ochrany úlů a prevence proti vnějším
výchylkovým vlivům?

Vysvětlujte.
_gp_

28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Asi mame na mysli kazdy jinou vlhkost :]
>
> 2010/4/28 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Protože bez vody není život.
>> _gp_
>>
>> 28.4.10, Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
>> > A proc by vcely mely met rady vlhko?
>> >
>> > 2010/4/28 P.K. <e-mail/=/nezadan>
>> >
>> >> Ak sú úľové zostavy dobre upravené na odvod vlhkých pár, úľ je suchší
>> ako
>> >> z
>> >> dosák. A.T.
>> >>
>> >>
>> >> já měl za to,že včely maj to vlhko rády a vytvářej si ho pro svou
>> >> pohodu,nebo to je jinak a je to první případ ,kdy v přírodě vzniká něco
>> >> zbytečně. P.K.
>> >>
>>

Jestliže mají naše včely tolik roztočů jako toulavý pes blech, tedy roztoče tolerují a tak varroatolerantní včely nemusíme hledat. Ty máme všichni. Co tedy chceme?
-----------------
Aby to stejně jako toulavý pes vydržely.
Stejně jako toulavý pes, téměř bez léčení - tedy s minimem léčení. To by pro začátek stačilo.

:-)

Karel

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Varoa tolerance je jen název, . Ono také nejde nejen o to co to ta složenina přesně vyjadřuje, ale v praxi to musí být také vyslovitelné v běžné mluvě. V žádném případě to neznamená, že takovému včelstvu nevadí, ale, že jej v nějaké míře dokáže samo nějak omezovat. K tomu by mohlo vést více cest .
Příkladně:
1) Prodloužení života letních včel by znamenalo méně generací kleštíka. 2) Zkrácení vývoje včely by příkladně znamenalo jeho nedokonalý vývoj. atd.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <jipajo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Varro?za zat?m
> Datum: 28.4.2010 19:15:09
> ----------------------------------------
> R.K.napsal: Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen
> tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.
>
> Bylo by to super. U lidí, psů, koček a jiného zvířectva být tolerantní k
> blechám, vším, svrabu a jiným potvůrkám. Co by zbylo kdybychom se
> nebránili. Např králík se svrabem v uších pojde. Je blbost operovat s
> nějakou varoatolerancí, když všichni víme jak napadené včelsvo bez pomoci
> člověka dopadne. Zde je nanejvýš nutné hledat takový kmen, který by uměl
> kleštíka zakousnut a vyhodit z ůlu. Takový zatím není, jakože není
> varoatolerance!!!
>
> jipajo
>
>
>

"Lesnická veřejnost - proti ohryzu kmene Nivus, Recervin, případně morsuvin. Proti ohryzu větví(především hlavního vrcholu) Morsuvin,StopZ, Stopkus,Cervakol extra.
Nebo plastové chrániče kmenů-dají se sehnat na pile."

No, nezáleží moc na tom, z kterého ovocného stromu ten pyl je, hlavně že v tuto dobu je. Na stanovišti v cizím lese bych to viděl na ty rostliny, které ochranu proti zvěři zas tak moc nepotřebují. Tady u nás v poměrně chladném kraji je perfektní myrobalán, je odolný k mrazíkům a spolehlivý, vzhledem k době květu kombinovaný s třešní ptáčnicí a doplňkově trnkou. Ptáčnice a trnka u nás roste spousty v lese a myrobalán na dost místech kolem místních cest z neudržovaných alejí, stačí si jen zajít a vykopat stromeček. Když už nechce být člověk puntičkář a nesadí tyto stromy ze semene. Na jižní Moravě by se místo myrobalánu mohla hodit i nějaká zplanělá meruňka.
Jabloně a hrušně bych viděl na osázení spíš ve vlastním lese nebo na znovuoživení starých alejí a na podobných místech.
Zajímavý by byl taky projekt "ovocného" lesa, plošně hustě vysázené jabloně a hrušně pro produkci kvalitního tvrdého dřeva. Některé, zejména starší odrůdy hrušní a jabloní mají být dostatečně vzrůstné k tomu, aby obstály v regulérním lese, jen je vytypovat a dořešit rozumný způsob hromadného získání sazenic. A dořešit potom problém plodů, aby se takové místo nestalo na podzim shromaždištěm všelijakých pochybných existencí, toužících vydělat na nehlídaných, i když nekvalitních plodech. Včelařsky by to bylo určitě velice cenné území.... To je ale už něco jiného než vysazení nějakého stromku kvůli pylu na jaře.....

Tak za tu jsem dal 400 a je na prd, Nerez je měká ohývají se hroty jehel. Z tohu důvodu jsou jehly silnější a proto i práce s ní namáhavější.
Má i ručku z nerezi a protožě je moc hladká točí se v ruce. Musí se držet větší silou a bolí z toho ruka. Posedlost nerezí jak tomu říkám já Tady nic neznamená Na počkození medu železem je tředa poměrně dlouhá doba styky s tím materiálem a to ta vidlička určitě není U nádob je to něco jiného.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jakou odv??kovac? vidli?ku?
> Datum: 28.4.2010 22:05:39
> ----------------------------------------
> hlavně nerezovou....
>
>
>

To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200 a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z kopca na bicykli.
Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj vtedy keď idem rovno z vane.
Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu" pre ne neplatí.
Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel. Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.

O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10 peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.

Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie medzistien.
Je to tak i u vás? Anton

Antone zase jsi rychle reagoval a prakticky jsi nečetl co jsem napsal.Sololitových nástavků mám cca 500- 600 a kdyby mě nevyhovovaly neměl bych je. Nebavíme se však o nástavcích, ale o dnech a tam by u mě byl sololit materiálem poslední volby. Zdraví R. Stonjek

Ale nemám problém ani s úľovými dnami a nemám ich impregnované, sú len lepšie izolované a keď aj, tak včelám je to jedno.

Když jsme u té vlhkosti
V letošním roce byla vhkost a plíseň téměř ve všech úlech a bylo úplně jedno jaký způsob větrání mají. Ani síta ve dně tomu nezabránily. Nejlépe z toho v tuto zimu vyšly ty zatracované moravské univerzály. Tam bylo sucho, navzdory všem učenostem které je zavrhojí.

> Je to tak i u vás? Anton
>
Ja s bodavosti vzdy bojoval, letos si libuju. Jeste jsem nevzal rukavice a
zavoj mam jen prehozen pres hlavu, ani ho nezandavam pod triko. Vim o dvou
ostrejsich bednach, ktere rychleji startujou a par zihadel rozdaj ale je to
unosne...
Predchozi dve sezony nebylo mozne na stanovisti po dedovi chodit bez ujmy
ani za uly, letos pohoda. Puvodnich matek ale zbylo uz pomalu...
T.H.

Já to začal pozorovat poslední dny také útočí kdykoliv kolem projdu. Že by Eyjafjallajokull, možné je všechno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.sk>
> Předmět: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 07:48:39
> ----------------------------------------
> To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel
> nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na
> mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja
> a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo
> silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani
> sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s
> ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200
> a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale
> i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z
> kopca na bicykli.
> Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj
> vtedy keď idem rovno z vane.
> Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je
> aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu"
> pre ne neplatí.
> Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné
> protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel.
> Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po
> minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.
>
> O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený
> pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10
> peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.
>
> Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne
> rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie
> medzistien.
> Je to tak i u vás? Anton
>
>
>

Moje včely jsou klidnější než jiné roky. Letos na jaře ale i loni na podzim a v pozdním létě.

Zdravím kolego Turčáni.Tady,o několik set km dál,na podřipsku(nevím,odkud jste,podle mluvy jižnější Slovensko předpokládám),je ve včelách stejný klid jako jiné roky,stále se dá pracovat ve včelách bez klobouku a jiných ochranných pomůcek(v kraťasech a tričku),mírnost je převážně na známce 1,vyjímečně 2.Síla včelstev je letos vynikající,staví jako o život(včera už jsem začal přidávat druhý NN jen mezistěn,ten první už je v některých případech téměř vystavěný),odhadem už si přinesly a mají uloženo z ovocných stromů do rozkvětu řepky až 15 kg zásob.
Letošní snůška zatím vypadá slibně.
Pavel.

Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet

Mel jsem olsi v horsi kvalite tak jsem z toho nabouchal nastavky a zatim
taky dobry...

Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr...

T.H.


> Máte pravdu, zkuste použít topol.
>
> jipajo
>

V sobotu jsem dával stavební rámky a byly jak beránci. Od pondělka mě honí po zahradě jak psa.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 08:13:13
> ----------------------------------------
> Moje včely jsou klidnější než jiné roky. Letos na jaře ale i loni na podzim
> a v pozdním létě.
>
>
>

Taky potvrzuji. Před 14ti dny jsem je přendavala do nového úlu a byly jako beránci. Uplynulý víkend při nasazování medníku jsem schytala 20 žihadel. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama a snad to samo přejde.
Hanka
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Agresivita v?iel
> Datum: 29.4.2010 08:04:58
> ----------------------------------------
> Já to začal pozorovat poslední dny také útočí kdykoliv kolem projdu. Že by
> Eyjafjallajokull, možné je všechno.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.sk>
> > Předmět: Agresivita v?iel
> > Datum: 29.4.2010 07:48:39
> > ----------------------------------------
> > To čo zažívam s útočnými včelami tohoto roku, to som za 53rokov chovu včiel
> > nezažil. Na každé otvorenie úľa musím byť pripravený ako ako astronaut na
> > mesiaci a ak tomu ten najsilnejší dym, ale ani to nepomôže, dymu sa neboja
> > a nič im to nehovorí. A je jedno či je to relatívne slabé včelstvo alebo
> > silné, len čo prídem na včelnicu už ma pred bránou čakajú jedovatí satani
> > sprevádzajú ma na každom kroku s útočným zvukom, ktorý sa nedá zameniť s
> > ničím iným. Obrazne povedané, ak ich zabijem 100, tak o chvíľu ich máte 200
> > a táto špeciálna suita Vás sprevádza od ráno do večera a nie ich je 200 ale
> > i tisíc. keď odchádzam na obed, tak ma sprevádzajú aj 200-300 m a to idem z
> > kopca na bicykli.
> > Zdôrazňujem, že nejde o jedno včelstvo, ale o každé zo 75-tich a to aj
> > vtedy keď idem rovno z vane.
> > Pritom je znáška z ovocných stromov a začala kvitnúť repka ozimná, med je
> > aj v plodiskách aj v medníkoch, žiadna finta " nechajte včely nasať medu"
> > pre ne neplatí.
> > Vysvetliť sa nedá žiadnym bežným spôsobom, asi sú na slnku silné
> > protuberancie, ktoré ovplyvňujú život a vyvolávajú agresivitu včiel.
> > Včelstvá sú neobyčajne silné, pritom nachádzam menej trúdieho plodu ako po
> > minulé roky, to čo tvrdím ja, hovoria aj iní včelári.
> >
> > O chvíľu odchádzam bojovať na "front", plne vystrojený a vyzbrojený
> > pripravený dokončiť to, čom som začal pred týždňom, založiť ešte 10
> > peľochytov a urobiť zámenu debničiek, s vložením Ms.
> >
> > Je zaujímavé, že som zatiaľ našiel jednu otvorenú MB ale ak sa to začne
> > rojiť, tak to bude môj koniec, agresivitu nestlmilo ani vkladanie
> > medzistien.
> > Je to tak i u vás? Anton
> >
> >
> >
>
>
>

"Vcera jsem se zrovna kochal jak mi zase pekne popraskaly smrkovy nastavky
2cm 39x24. Je to holt plocha... a staci jedno nevhodne prkno ve
sparovce... trocha slunce z venku a voda zevnitr..."

___________________________________________________________


Na nástavky používám borovici vejmutovku,pokud možno nespárovanou,a nepraská.Čepování zadrží i ohýbání nebo kroucení,a to mám nástavky vysoké až 29,5 cm.
Dříve jsem vyzkoušel i smrk,červenou i černou borovici a dokonce stříbrný smrk.Praská a pracuje i dobře vyschlý smrk,stříbrňák trochu méně,ale zase je těžký,stejně jako černá borovice,která nepraská,ale o to víc pracuje a musí se opravdu dobře vysušit.Nejlepší zkušenosti mám s vejmutovkou,dobrá je i červená borovice,ze které ale víc padají suky(ty se musí vyvrtat a vylepit),a navíc nebývají rovná vlákna(roste křivě).Teď mám na hráni na sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského truhlaření.
Zdraví Pavel.

" Diky za info, kdyby se nekdy naskytla moznost dostat se k topolu budu na to
myslet"

Co já mám zkušenosti s topolovým dřevem - měli jsme z něho zadovákové baterie v kočovném včelíně plus jsem z něho dělal nějaké drobnější věci, tak z hlediska praskání je topol levnější a horší alternativa smrku. Navíc topol, co jsme měli, byl z nějaké boulovaté spodní části kmene, kde vlákna dřeva byla zvlněná jako moře za bouřky, uříznout nějaké prkýnko, které by bylo po celé délce podélně ve směru vláken bylo nemožné, neupravený hřebík - s neztupenou špičkou takové prkýnko spolehlivě rozštípnul. Topolové dřevy se taky ochotně štípe i přes vlákna. Lepení a přibíjení tenkými hřebíčky odštípnutých rožků nazpátek byla běžná věc. Jako kontrastně namořená okrasná dýha nebo masív je toto dřevo perfektní, ale na nějaké funkční věci se moc nehodí. Další nevýhoda je nižší odolnost tohoto dřeva proti smrkovému k hnilobě, naopak výhoda u nástavků je lehkost tohoto dřeva.
Jednalo se o dřevo - nařezané fošny z kmenů o průměru nejméně 50 cm z těch obrovských tuším černých topolů, co vyrůstají občas u našich řek. Připouštím, že z nějakých jiných topolů menšího průměru a jiného druhu může být to dřevo odlišné.....
Mnohem větší vliv než u smrkového dřeva tam bude mít vlhkost dřeva - lidoví řezbáři používali topol na výrobu dřevěného nádobí, to ale řezali z uplně mokrého dřeva máčeného ve vodě, za takových podmínek topol zřejmě nepraská.
A je citlivější na ostrost nástrojů než smrk.
Doporučuji vyzkoušet, tyto dřeva jsou prostě trochu jiná než smrk, mohou i vyhovovat víc než smrk, ale příliš na tyto dřeva nespoléhat. Dost těchto měkkých listnatých dřev se dá vytáhnout z měkkého palivového dřeva prodávaného na topení.

Vase amaterske truhlarske zkusenosti se plne shoduji s mymi :-)

Trochu vice zacinam uvazovat o ''Liebigove'' konstrukci drevenych nastavku
- alespon vyzkouset. Zkusenost s uteplenymi sololit-palubka mi ukazuje jak
jsou tyto nastavky stale - ta konstrukce a mnozstvi sponek - to proste
sedi.
Mluvim o VN, u NN kde udelam nastavek z jednoho prkna namam takoveto drobne
problemy.

Cinkovy spoj by byl bezva ale koukam i na jednoduchost vyroby vzhledem ke
svym moznostem..

T.H.


> Teď mám na hráni na
> sušení i douglasku,tak jsem na ni zvědavý.Tolik zkušenosti z amatérského
> truhlaření.
> Zdraví Pavel.
>

Taky potvrzuji. Před 14ti dny jsem je přendavala do nového úlu a byly jako beránci. Uplynulý víkend při nasazování medníku jsem schytala 20 žihadel. Potěšilo mě, že v tom nejsem sama a snad to samo přejde.
Hanka
-----------
V neděli večer za šera jsem byl ve včelách a liboval jsem si. Bez jediného bodnutí. Ale pokud to bude jako jiné roky, přijde za chvíli čas, kdy budu dostávat žihadla i pár metrů od úlu.
Je to snad nějakými postřiky, co dělají zemědělci v tuto dobu - před či při rozkvětu řepky - protože to pozoruji hlavně na stanovištích kde je poblíž pole, doma u lesa ani moc ne.

Karel

Presne tak, potvrzuji stejne zkusenosti,
ty univerzaly jsou asi uz tak netesne, ze vetraji celou plochou, takze plisen nevznika tak intezivne, jako v novych- tesnych ulech.

PZ

Pepíku Menšíku, je spousta nerezových ocelí a také spousta různých výrobků z nich. Proč by výrobce vidličky koketoval s chirurgickou ocelí, která se velmi těžcce a složitě zpracovává a konečný výrobek sice podle Tvých představ, ale za 6000Kč, by byl neprodejný. Tak se hroty zhotoví z nějakého nerez drátu a je to. Bohužel, měls smůlu, protože drát na Tvé vidličce byl blátěný. V tomto takzvaném porevolučním chaosu se nikomu nechce podřizovat normám a předpisům. A tak výrobce vidličky neni vázán ničím co by určovalo parametry hrotů a tak sahá po tom co je nejlevnější.

jipajo

"Je to snad nějakými postřiky, co dělají zemědělci v tuto dobu"

Možné to je, včely mám na zahradě od řepky poměrně daleko.

Pepíku Menšíku, je spousta nerezových ocelí a také spousta různých výrobků z nich.
-------------

Koupil jsme před pár lety nerez vidl. s dvakrát lomenými hroty a pak si koupil ještě jednu. Prostě výborná.
Má žlutou plast rukoje´t kolem silného nerezplechu.

Karel

Josef Menšík napsal:
>Varoa tolerance je jen název.
>Ono také nejde nejen o to co to ta složenina přesně vyjadřuje...
...............

Možná o to právě jde si ujasnit, co to slovo vyjadřuje. :)

Když se někdo začte do odkazů na články, které se problémem zabývají, zřejmě se dozví to, co já.
Tedy zhruba toto:

Varroasenzitivita - na včelstvech se roztoč množí a včelstva se s tím neumí nijak vypořádat, nejsou u nich vyvinuty žádné mechanismy obrany proti roztoči (vede nutně k zániku včelstva).

Varroatolerance - na včelstvech se roztoč množí, ale u včel je možné pozorovat různé obranné mechanismy, kterými se včelstva množení popřípadě nadměrné přítomnosti roztočů brání.
Úplná varroatolerance zřejmě zmamená, že roztoči na včelách žijí, množí se, ale včelám podstatně neškodí. (vyvinula se u těch afrických plemen včely medonosné, jak bylo uvedeno v jiném příspěvku i v moderním včelaři)
Částečná varroatolerance znamená, že u včelstev je možné pozorovat obranné mechanismy, kterými se snaží včelstva korigovat množství a množení kleštíků, ale bez léčení popřípadě jiných zásahů včely také nakonec uhynou. Ovšem četnost léčení může být různá podle míry varroatolerance - (dá se dle materiálů přístupných i na internetu pozorovart i u části našich včelstev).

Varroarezistence - roztoč se na včelách neumí ani množit (včela medonosná je zřejmě rezistentní proti roztoči varroa Jacobsoni, škodí jí pouze varroa destruktor)

Tak to jen, jak jsem podle různých materiálů zhruba pochopil co znamenají tyto používané pojmy. :)

Radek Krušina

Letos jsou zatím takoví beránci, že nechci uvěřit tomu, že jsou to mé včely. Při tom jsem nikdy nebral při výběru v potaz , zda jsou či nejsou bodavé.
Vím, že jejich čas přijde :-) nemám daleko široko nic, kde by se chemicky ošetřovalo a přesto začnou být hysterické.

Dobrý den
Začínáte někdo již s tvorbou oddělků? Je už ta správná doba? kvetou zde třešně..

Já bych už asi oddělky dělal, kdyby týdenní předpověď neukazovala v polovině týdne pokles denní teploty pod 15 st C. Jinak by se už mohly klidně dělat, ale jen silnější s více odebranými včelami z matečného včelstva nebo do dobře uteplených úlečků. Klasické oddělky na 39x24, 1 rámek s plodem a včelami, kolem něho dva rámky se zásobami nebo i bez zásob a to vloženo do jinak prázdného nástavku, případně nástavku s prázdnými plásty a ponecháno včelkám k založení matečníků a odchování matky by pravděpodobně kvůli nízké teplotě dostaly zabrat. A matka by mohla mít o něco horší kvalitu.

U nás naplno kvetou třešně a broskev. Z lučních pampeliška smetánka.
Rozjíždí se do plného květu hrušně a jabloně a řepka.
Včera jsem pozoroval, začínají kvést první javory kleny. A na jejich hroznech plno mšic....

Chtělo by si některé "kvetení" schovat a přesunout třeba na červenec..., takhle kvete všechno najednou a včely nestíhají...

Zalezi jake mate plany a priority a co je motivaci pro tvorbu oddelku...

rozsireni chovu? protirojove opatreni? chov matek?...

Ja osobne uvazuju o smesnem oddelku pro chov matek. Ale predpoved pocasi
nevypada pristi tyden vubec priznive.

T.H.

Dne Wednesday 28 of April 2010 15:16:51 jipajo/=/seznam.cz napsal(a):
> Příteli Stonjeku, konečně se pokusil někdo otevřít oči šetřílkům. Ano,
> používejme materiály na to k čemu byly primárně vymyšleny. Ale nebraňme
> nikomu, alespoň v částečném využití odpadů, které by skončily na skládce,
> nebo ve spalovně. Ale ten co takové náhražky používá musí zákonitě počítat
> s tím, že výrobky prd vydrží, to znamená, že budou mít velmi malou
> životnost. Je zábavné si přečíst do jakého neskutečna se takováto hovadina
> o impregnaci lisovaného kravince (nedá se ten materiál nazvat jinak,
> protože je to jen kravinc obohacený fenoly a když se dostane do půdy,
> několi let retarduje vše zelené) zažene a kteří rádoby odborníci na tom
> ochotně spolupracují. Těch krávovin na záchranu kravince je tady přes
> TŘICET!!!!
>
> Ať se vám to napouští, či penetruje jipajo

Setreni neni na miste,
drevo mam "skoro" zadarmo, ale je tezke a vyroba komplikovana - oproti
sololitu. Neosetreny sololit se mi po cca 7 letech , mozna i po 9. mirne
zvlnil, osetrenim fermeze, nebo jine impregnace jsem chtel docilit, aby se
dna nevlnila. Po cca 10 - 15 letech pocitam s likvidaci den. V ramci hygieny.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Plán je rozšířit chov, nejde mi o medný výnos.

Kdysi jsme měli na zahradě rozvěšené po stromech ptačí budky ze sololitu. Přední, zadní stěna, dno, střecha byly desky, boční stěny neimpregnovaný sololit přibitý na desky hřebíčky a zvenku jednou nalakovaný barvou - nějakým zbytkem z opravy auta, tuším nitrokombinační barvou. Ty budky s sololitem vydržely na stromech takových 20 let....

Panové, jaké máte zkušenosti s p. Řezníčkem tel. 608622664 co prodává přířezy 39x24 na nastavky za 195 Kč a všude inzeruje? Já si u něho objednal 11 nádstavků v prosinci 2009 a v dubnu mi telefonoval, zda jsem v sobotu (10.4.) doma, že mi je přiveze. Nic nepřivez a od té doby mi nezvedá mobil.

CHtěl bych vás opět poprosit, jako začátečník, o radu. Mám 4 včelstva 39x30 po jenom nástavku.Kvetou třešně. Podle čeho se řídit, kdy rozšířit (nasadit medník)? Čím se řídíte? Když začnou kvést třešně, nebo podle toho kolik mají plodu, nebo podle toho, až se začnou prověšovat v podmetu, ...? Nerad bych zaspal a taky zas aby to nebylo brzo. Někde je plod na 4 rámcích někde na 5 i 6. Mám jen mezistěny, souše nemám. Plánuji převěsit nějaké rámky se zavíčkovaným plodem do medníku a do plodiště dát místo toho mezistěny.Ale právě nevím kdy?
Teď jsem zkusil dát do plodiště na druhou pozici ze předu mezistěnu, jestli budou stavět.Udělal jsem to správně?
Díky.

Varroasenzitivita - velká citlivost včelstva na roztoče...
Stačí za úlem zašeptat: "roztoč nebo kleštík" a je ho tam nepočítaně.

Varroatolerance - schopnost včelstva snášet, trpět, dovolovat roztoči ...
Aby po neurčitou a různě dlouhou dobu, dle stupně tolerance včelstva, včelstvo udolával (představiteli jsou všechna plemena Apis mellifica ...snad vyjma Apis mellifica adansoni - východní Afrika).

Varroaintolerance - schopnost včelstva nesnášet, netrpět roztoče ...
Schopnost včelstva se roztočů nekompromisně zbavovat (možná, Apis mellifica adansoni???).

Varroarezistence - schopnost včelstva odolávat, vzdorovat roztoči ...
Představitelem může být Apis cerana - včela indická, u této se roztoč rozmnožuje pouze na trubčím plodu, dělničí sice napadá, ale nemnoží se na něm. Při přemnožení roztočů se těchto včelstvo zbavuje odrojením (emigrací), kdy na původním místě zůstane včelami opuštěné hnízdo a při přeletu roje se včely zbaví forenzních roztočů.

Z tohoto pohledu bychm potřebovali včely buďto Varroaintolerantní nebo Varroarezistentní. Z hlediska vlastností zmíněných Apis mellifera Adansoni a Apis cerana, tedy východoafrické včely a včely indické, bychom si patrně nepomohli. Vysoká bodavost u jedné a velmi nízké medné výnosy a vysoká migrace u druhé. Proto si honíme triko se šlechtěním včely s nízkou tolerancí vůči roztočům. Avšak je to také cesta jak s roztočem přežít, když jej již nemůžeme vrátit tam odkud přišel. Nezbývá nám, než výzkumníkům držet palce.

JK

>
> Plán je rozšířit chov, nejde mi o medný výnos.
>
Pak zalezi z kolika na kolik :-) Kdyby nemelo byt pristi tyden osklivo tak
uz bych zacal bez premysleni. Kolega resi podobny problem, je ochoten
obetovat med.

Nejlepsi metoda nam prisla ''obetovat vcelstvo'', odebrat starou matku v
oddelku a v puvodnim nalarvit a chovat. U NN, ktere ma se to da dle me
velmi pekne vychytat pomoci dvou materich mrizek, na tyden matku oddelit do
NN nastavku, vcelstvo stale jako celek funguje, v ostatnich vse zavickuji a
pak ji i s nastavkem odebrat jako oddelek a do puvodniho nalarvit. Ostatni
vcelstva nosi med a rostou do doby nez dojde na zuzitkovani matecniku...
Ale nezkousel jsem, je to jen od klavesnice :-))

T.H.

Já to zkusím. Podle předpovědi(aktuální) to ochlazení má být cca na 15-19C. Zkusím to v sádce. Přelarvím a uvidím.

Na 39x 30 a bez vystavených plástů se mně zdá jako dost problém.
Nejedná se náhodou o úly se zadním přístupem? Tam totiž rozšíření z plodiště na medník lze dělat i jenom přidáním třetiny, poloviny mezistěn, tudíž poměrně plynule. Zatímco u nástavkového se musí najednou přidat celý nástavek mezistěn. A to je poměrně velký skok v obsazeném prostoru.

Od p. Reznicka jsem minuly podzim chtel objednat uly, ale nebylo mozne se s nim domluvit - presne stejne- nebere tel, neodpovi na maily... pak se ozve za mesic.
Mozna ma jen moc prace.... ale je fakt, ze jsem nakonec nakoupil jinde

Ne, jsou to nástavkové úly na 11 rámků 39x30.

Pred dvema tydny jsem byl pro 80 pritezu 39x24, dna, vika atd.

Kvalita prirezu vcelku slusna- odpovidajici nizke cene.

Co se tyce komunikace, tak opozdeny termin jen asi 2-3 tydny, coz zase v dnesni dobe tak silene neni.

Co se tyce cen, tak myslim, ze ho nasi jini prodejci nebudou mit v lasce, ty ceny jsou bezkonkurencni.

PZ

"Ne, jsou to nástavkové úly na 11 rámků 39x30."

Pokud by tam bylo hustě včel a zakladeny skoro všechny rámky, byl by čas na rozšíření. Pokud tam je středně včel a těch 4 - 6 zakladených plástů, doporučil bych postupně vyjímat po jednom vystaveném plástu a místo něho dát k vystavení mezistěnu a rozšířit o druhý nástavek už s těmi odebranými plásty až by včely zesílily a zakladly tak 8 - 10 plástů.
Pokud by tam byly zakladeny takové 4 plásty a tak málo včel, že by měly při zakladení dalších plástů problém plod na nich udržet při teplotě 35 st C, doporučil bych takový týden počkat.

jipajo píšeš hlouposti
J.B.

Mám úplně opačné zkušenosti. štípají a štípají venku, když jdu do včel tak jsou normální.
J.B.

Pomozte mi rozluštit protokol o zkouškách :
Mor plodu
výsledky vyšetření:
... ... ... ... identifikace metody, výsledky
... ... ... ... SOPMI_01_PL negativní

poznámka:
Číslo ve tvaru 10 na n je pomocný údaj udávající počet nalezených spor v jednom gramu matrice Písmeno M....

Proč se ptám výsledek je negativní.
V každěm prúměrném vzorku je nebo můžou být spora moru přítomny do jiste hodnoty . a já žádné 10 na n nenalézám
děkuj
J.B.

Pomozte mi rozluštit protokol o zkouškách :
Mor plodu
výsledky vyšetření:
... ... ... ... identifikace metody, výsledky
... ... ... ... SOPMI_01_PL negativní

poznámka:
Číslo ve tvaru 10 na n je pomocný údaj udávající počet nalezených spor v jednom gramu matrice Písmeno M....

Proč se ptám výsledek je negativní.
V každěm prúměrném vzorku je nebo můžou být spora moru přítomny do jiste hodnoty . a já žádné 10 na n nenalézám
děkuj
J.B.

To jste mně udělali radost, že někdo taky chce dělat oddělky. Letos nebudu moct jsem pořád v zahraničí. Rekord o kterém vím je osminásobek během jedné sezóny...
Dám spoluhlivý typ. Pokud člověk začíná s oddělky, tak jeden velmi osvědčený způsob nabízím tzv. plodové komíny. Autorství bych přiřkl panu Sedláčkovi z Příchovic, Plzeň-jih. Pro začátečníka je nejméně práce pokud nyní převěsí cca 2-3 plodové plásty do medníku, pozor bez matky. zhruba za týden, pokud jste převěsili i nějaká vajíčka tak po 9 dnech max jsou všechny plásty zavíčkované. Potom plásty ze všech včelstev plus nějaké zásoby pylové a medné převěsíme do jednoho úlu klidně o vícti nástavcích. Nejpozději druhý den můžeme přelarvovat a zoufale osiřelé včely přijmou skoro všechny matečníky. Plodový komín spolu se zralými matečníky (obvykle po 10 dnech od larvení) rozdělíme na jednotlivé oddělky -vždy cca 2 RR plodu 1x matečník a zásoby. Celý vtip je v tom, že pro včely jsou metečníky jejich vlastní, nikdy je po rozdělení nezruší, během výchovy se postupně nalíhne množství mladušek. Oddělky dle snůšky přikrmujeme. Toto není návod od klávesnice, úspěšně ho provozuji 10 let a dělám oddělků hodně -nebaví mně točit med.
Pokud budou dotazy neváhejte se ptát. Pokud chcete med i mladá včelstva, záleží na lokalitě. U nás v nížině kde je podloží vátina končí snůška klidně koncem května a začít nyní s oddělky je " rozumné" leda pro fanatiky jako jsem já. Pokud někdo začínáte a nevíte co a proč, napište lokalitu, snůšky a nějak to vymyslíme.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 29.4.2010 14:36:57
> ----------------------------------------
> >
> > Plán je rozšířit chov, nejde mi o medný výnos.
> >
> Pak zalezi z kolika na kolik :-) Kdyby nemelo byt pristi tyden osklivo tak
> uz bych zacal bez premysleni. Kolega resi podobny problem, je ochoten
> obetovat med.
>
> Nejlepsi metoda nam prisla ''obetovat vcelstvo'', odebrat starou matku v
> oddelku a v puvodnim nalarvit a chovat. U NN, ktere ma se to da dle me
> velmi pekne vychytat pomoci dvou materich mrizek, na tyden matku oddelit do
> NN nastavku, vcelstvo stale jako celek funguje, v ostatnich vse zavickuji a
> pak ji i s nastavkem odebrat jako oddelek a do puvodniho nalarvit. Ostatni
> vcelstva nosi med a rostou do doby nez dojde na zuzitkovani matecniku...
> Ale nezkousel jsem, je to jen od klavesnice :-))
>
> T.H.
>
>
>

"Pro začátečníka je nejméně práce pokud nyní převěsí cca 2-3 plodové plásty do medníku, pozor bez matky. zhruba za týden, pokud jste převěsili i nějaká vajíčka tak po 9 dnech max jsou všechny plásty zavíčkované. Potom plásty ze všech včelstev plus nějaké zásoby pylové a medné převěsíme do jednoho úlu klidně o vícti nástavcích. Nejpozději druhý den můžeme přelarvovat a zoufale osiřelé včely přijmou skoro všechny matečníky. "

To je varianta takzvaného obřího oddělku, někteří včelaři toto propagovali v 80 letech minulého století. Tehdy to sloužilo hlavně na začátku podletí po posledním vytáčení medu a před začátkem krmení na zimu na doplnění počtu včelstev, pokud se ho nepovedlo doplnit oddělky. V obřím oddělku se nechal buď jenom jeden matečník, potom po rozkladení matky to v podstatě bylo ihned sílou plnohodnotné včelstvo nebo se tam nechalo více matečníků, potom jedna matka vyletěla z obřího oddělku s rojem a jedna zůstala v oddělku, takže když včelař chytil roj, měl z obřího oddělku dvě včelstva, stále ještě poměrně silná. A s rojovými včelami, které v obou nových včelstvech ochotně stavěly mezistěny a vytahovaly plásty a s nově oplozenými kvalitními matkami, které ihned zakladly velké množství plodu, vychovaly silnou zimní generaci.

Jinak pokud člověk začíná s oddělky, je nejjednodušší prostě vzít plást z medníku, kde zaručeně není matka, ale jsou malé larvičky, i se všemi včelami, vložit do nástavku, setřepat k němu ještě další plást včel z medníku a plást s plodem obložit s obou stran dalšími vystavenými plásty a mezistěnami. Včelky se postarají o úplně všechno ostatní. Pak je třeba ještě za týden zlikvidovat nejstarší matečníky a nechat jen ty mladší. Na nepřevčeleném stanovišti, kde je snůška i v červenci a srpnu, se potom teoreticky nástavek s tímto oddělkem může nechat bez jakéhokoliv zásahu až někdy do začátku srpna, kdy je ten jeden nástavek, počítám s 10 rámky 39x24, plný včel, medu a plodu. Takže stačí jen přidat další nástavek s plásty a je tady před začátkem krmení na zimu jedno plnohodnotné včelstvo. Nebo nepřidat a je zde silný oddělek s matkou na výměnu za starou matku.
Prakticky je vhodné oddělek občas prohlédnout, jestli se matka neztratila při proletu, přidat do sílicího oddělku mezistěny k vystavění, případně ne neideálním stanovišti občas přikrmovat.

Dělá se to tak, že z každého včelstva, které během první poloviny května má náběh na rojení, takže ty silnější a lepší, se udělá jeden až dva takové oddělky. Podle toho, kolik oddělku je třeba. Toto zároveň působí jako určité preventivní protirojové opatření. Oddělky se nedělají jen z plodu takových 20 % nejslabších včelstev, těm se přidá matka odchovaná z plodu jiného dobrého včelstva, takže linie takového slabého včelstva na stanovišti zaniká a je nahrazena jinou životaschopnější a lepší. Slaboši tedy mizí, zatímco silná a kvalitní včelstva zůstávají a dále se dalším výběrem zlepšují.

Argentinský med se prodává za 8.80 -9.30 US dolarů.

Dne Thursday 29 of April 2010 13:29:30 Petr M napsal(a):
> Dobrý den
> Začínáte někdo již s tvorbou oddělků? Je už ta správná doba? kvetou zde
> třešně..

dneska jsem delal sberny starter,
jedno vcelstvo uz melo zavickovany matecnik,
pred tydnem nasazene medniky jsou +- plne medu (samo nezavickovaneho,ridkeho)
Vcelstva, ktera stavi trubcinu na stavebnich ramcich (3-5 na nastavek) jdou
ted krasne. Je to nadhera, po predchozich hubenych letech. Tak snad to
ochlazeni bude tak na tyden ......


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Teď jsem zkusil dát do plodiště na druhou pozici ze předu mezistěnu, jestli budou stavět.Udělal jsem to správně?

Mezistěnu dáváme mezi zavíčkované rámky, aby mladušky po vylíhnutí měly práci. Je zbytečné včely rušit předěláváním rámků. Nahoře, pohromadě snadněji zahřejí plod na 38°C. Nic se nestane, když další díl z mezistěnami podstavíte. Mřížky nepoužíváme.
B.V.

"Mezistěnu dáváme mezi zavíčkované rámky, aby mladušky po vylíhnutí měly práci. Je zbytečné včely rušit předěláváním rámků."
V tuto dobu bych dával mezistěnu spíš na okraj plodového hnízda nebo ještě o plást od plodového hnízda dál než doprostřed plodového hnízda, kvůli ochlazování plodového hnízda. Mezistěnu mezi plod dávám až když je tepleji, tak od poloviny května, záleží hodně, jak moc je v úlu včel. A spíš ji dávám mezi mladý plod, larvičky, vajíčka než mezi zavíčkovaný plod, včelky totiž občas po zavíčkovaném plodu dají do buňěk med a potom buňky po plodu rády prodlouží na úkor mezistěny naproti, kde udělají jen základy buňěk. Navíc včely ošetřovatelky na plodu vytvářejí teplo a lákají včely stavitelky, takže mezistěna je vystavena rychleji, aspoň mně to tak připadá.

Allelujah - Tesco a spol? Nebo jde o zamrzlý apríl.
_gp_
...............
2010/4/29, Jíra <jiri.marik/=/gmail.com>:
> Argentinský med se prodává za 8.80 -9.30 US dolarů.
>

Zdravím Radku, také se chystám letos poprvé udělat oddělky ze čtyřech včelstev plem.Singer. Včelstva jsou v pohodě, na pohled i na projev silná, obsedají cca 3 plodištní nástavky Langstroth r.m. 448x185. Matky nechci řešit, mám objednané F1 opět Singer (ze stejného zdroje, jako jsou tyto loňské oddělky, se kterými doposud jen spokojenost), jen zatím není dán termín doručení matek...Oddělků bych rád celkem šest (4 pro mě, 2 pro tátu). Med bych ale taky rád (-: protože aniž bych se někde propagoval, přesto mi u dveří skoro stojí fronta těšící se na med. Pokud poradíš stručný postup budu rád, hlavně v kterém okamžiku pokud možno bezpečně přidat matku. Lokalita Trutnov, 500mnm. Snůškové příležitosti = totální všehochuť, hlavně les a louky. Pole a ovocné stromy jsou zde v menšině. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pokud někdo začínáte a nevíte co a proč, napište lokalitu, snůšky a nějak to vymyslíme.
Radek

Ahoj Libore,
záleží na tom, kdy bys měl matky dostat a v jakém předstihu se to dozvíš. Taky jde o to jestli dostaneš oplodněné, nebo neoplodněné matky. Pokud vůbec nevíš, kdy matky dostaneš, tak to nebude snadné. Můžeš si dát každé 1-2 týdny cca 2-3 rámky plodu nad mřížku bez matky, po vylíhnutí plodu včely zanesou medem, takže se nic neděje. Tím si zajistíš alespoň pro každou došlou matku jeden rámek alespoň se zbytkem líhnoucího se plodu, ale bez otevřeného plodu. Jinak bys mohl mít problém, když by byla krutá snůšková mezera v době obdržení matek. Až Ti přijdou matky uděláš oddělky alespoň jeden plás s plodem +2 krycí s nějakými zásobami, ale mělo by tam být alespoň trochu místa na kladení. Přimeteš nějaké včely, lépe během dne kdy jsou létavky venku. Počkáš třeba hodinu oddělek pocítí osiřelost. Matku přidáš bez doprovodných včel přes medocukrové těsto. Přidávací klícky dělám z injekčních stříkaček 5ml, udělám do nich podélně malou flexou díry a po vložení matky a uzavření medocukr. těstěm se stisknou vodorovně mezi 2 plásty. Nesmíš stříkačku na klopit s medoc. těstem tak aby nateklo dovnitř, mohlo by utopit matku. Jakmile včely přijmou matku tak po pár dnech oddělky můžeš dle libosti posílit.
Pokud by se Ti stalo, že se dříve než dostaneš matky pokusí stavět matečníky, udělej klidně slabší oddělky a až Ti matky přijdou vyhledáš matky v oddělcích a hlavně hruď matky, kterou zamáčkneš rozetřeš po přidávací klícce s novou matkou. Feromony ze zabité matky výrazně zvýší pravděpodobnost přijetí.
Pokud by se matky nechtěli rojit, stejně bych udělal nějaké slabší oddělky po půlce května třeba i s nouzovými matkami, vyměnit matku výše uvedeným způsobem a posílit oddělek není problém poté kdykoliv.
Dám ještě jeden zajímavý způsob, myslím že o něm psal Leoš Dvorský a taky se mně osvědčil. U Tebe bych si typnul, že po půlce července už moc snůšky taky nebude u nás na písku je konec kolikrát koncem května... Při posledním točení medu se udělají smetence o váze cca 1 kg, které za podněcování roztokem 1:1 zavřeš do sklepa bez matky např. do plemenáče bez rámků. Druhý den přidáš matku v klícce. Včely se kolem ní semknou. Po 4 dnech věznění se včely tak semknou a tak změní své chování, že je z nich prakticky umělý roj se vším všudy. Vložíš mezistěny a krmíš a krmíš a krmíš. Je to zajímavé využití včel v době kdy již nečekáš snůšku.. Samozřejmě každý týden dříve je kvůli pylu velkým plus... Já osobně to dělávám začátkem července. Překvapí Tě vitalita takových mladých včelstev i dobré zimování. To je druhý způsob, kdy Ti stačí o dodání matek vědět 1-2 dny předem. Smetence nemusí být tak silné, pokud Ti přijdou matky brzy a po rozkladení matky je můžeš kdykoliv později posílit...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: odd?lky ve velk?m
> Datum: 30.4.2010 00:14:49
> ----------------------------------------
> Zdravím Radku, také se chystám letos poprvé udělat oddělky ze čtyřech
> včelstev plem.Singer. Včelstva jsou v pohodě, na pohled i na projev silná,
> obsedají cca 3 plodištní nástavky Langstroth r.m. 448x185. Matky nechci
> řešit, mám objednané F1 opět Singer (ze stejného zdroje, jako jsou tyto
> loňské oddělky, se kterými doposud jen spokojenost), jen zatím není dán
> termín doručení matek...Oddělků bych rád celkem šest (4 pro mě, 2 pro
> tátu). Med bych ale taky rád (-: protože aniž bych se někde propagoval,
> přesto mi u dveří skoro stojí fronta těšící se na med. Pokud poradíš
> stručný postup budu rád, hlavně v kterém okamžiku pokud možno bezpečně
> přidat matku. Lokalita Trutnov, 500mnm. Snůškové příležitosti = totální
> všehochuť, hlavně les a louky. Pole a ovocné stromy jsou zde v menšině. Ať
> se daří, Libor.
> ------------------------------------------------------------
> Pokud někdo začínáte a nevíte co a proč, napište lokalitu, snůšky a nějak
> to vymyslíme.
> Radek
>
>
>

" záleží na tom, kdy bys měl matky dostat a v jakém předstihu se to dozvíš. Taky jde o to jestli dostaneš oplodněné, nebo neoplodněné matky. Pokud vůbec nevíš, kdy matky dostaneš, tak to nebude snadné."

Když neví, kdy matku dostane, co takhle umělý roj? Nemusí se nic připravovat, stačí setřepat smykem do rojáčku včely z rámků nad mateří mřížkou, třeba i z více včelstev a po takové hodině, až včely pocítí osiřelost, prostě přidat matku v klícce třeba přes medocukrové těsto, zcelit 2 - 3 dny na tmavém studeném místě a potom usadit na mezistěny úplně jako roj.
Procento přijatých matek je téměř stoprocentní, nemusí se dopředu nic udržovat a připravovat a usazené včely coby roj při dostatku snůšky nebo cukru přidané mezistěny ochotně vystaví, takže jsou v novém....

Nevím ale, jestli umělý roj funguje u neoplozených matek, tam jsem to nikdy nezkoušel.