Včelařská konference

"primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne."

Dna úlů, tedy aspoň ty moje jsou vlhkosti vystavena docela dost. Při každém delším dešti s větrem dno navlne, protože šikmý déšť dopadá na nástavky a po nich stéká dolů, v zimě od sněhu, který napadne kolem úlů a od vody, která uvnitř úlu kondenzuje. Sololit na dna nepoužívám, jen dřevo.
Nevidím v tom ale zas tak velký problém. Dřevěná kostra dna se prostě musí udělat znatelně masivněji, aby samotná bez sololitu držela těch až 100 kilo nástavkového úlu nad sebou a to i za vlhka a případně i za vlhka při kočování. Sololit se tam musí vložit nebo obít takovým způsobem, aby pokud možno nevyčuhoval ven a netahal coby knot na sebe vodu stékající zvnějšku po nástavcích. A aby přímo neležel na stojanu nebo desce, ale byl nad ním ve vzduchu. Sololit se potom uřeže na patřičný rozměr a ještě před natlučením do dna důkladně napajcuje nějakou impregnací, raději na rozpouštědlové bázi než vodouředitelné a štětcem z obou stran, napoprvé zředěnou impregnací, napodruhé neředěnou. Stejně se i takhle naimpregnovaný sololit bude časem kroutit, prohne se o nějaký centimetr ven nebo dovnitř a je třeba s tím počítat, aby to nějak zásadně nevadilo. Naimpregnovaný ale vydrží podstatně déle, co znám o sololitu, nenaimpregnovaný ve dnu úlu takový druhý čtvrtý rok nejspíš chytne nějakou rozkladnou houbu a prostě se začne rozpadat.

Kdysi jsme - cca před 25 lety postavily dětem na zahradě chatičku. Natřeno jednou asi syntetikou. Chatička se pak rozdělala a desky už opršené jsme zpracoval na dna.
Rám z latěk a sololit. Nenatřené. Je to přes pět let co je používám včelnicově. Bez problému.

Sololit, pokud je olaťovaný a neleží ve vlhku je podle mě ideální materiál. A ten dobrý se ani nemusí natírat.
V zimě jsem rozřezával nástavky vyráběné v 70.letech. Z hlediska pevnosti atd by klidně mohly ještě pár pětiletek sloužit.

Karel

Než Sololit je lepší Solodur (sololit s melaminovou folií), kdo má zájem, může si koupit za babku výřezy z dveří v Solodoor Sušice. To se na dnech kroutit nebude.

Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

Pouzivam bily sololit (bily z jedne strany) - sololak ci jak se to jmenuje, je drazsi, pouziva se na nabytek (zdelavam zbytky). Problemy zatim nepozoruju (4 rok v provozu 40N) nevim co je vykusovani sololaku, nenatiram ho ani nenapoustim.... A ze v sololitakach je na jare hooodne vlhko...

Drevene nastavky uz take prestavam natirat pze tyto nenatrene po prvnim roce v provozu vypadaji skvele tak proc si pridelavat praci, navic to ze to vice dycha nenatrene je zdrejme ku prospechu veci.

Dna mam z prken, ale asi bych se nebal ani sololitu, je to myslim o tom na cem dna stoji. Pokud temer na zemi tak je to jasny, tam sololit neuspeje. Pokud ve vysce na konstrukci z tramu, zeleznych trubkek apod tak bych se nebal - mam obcas nejakou podlozku ze sololaku ci sololitu natreneho na bilo a je to v pohode i pres obcasnou vodu na podlozce... Nejvetsi problem s moji konstukci podlozek mam kdyz primrznou, pravidelne koncem ledna :-)

T.H.

Dne Tuesday 27 of April 2010 22:30:53 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
> podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
> nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
> (1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
> běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
> sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
> vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
> a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
> test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
> nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
> toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
> parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
> potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
> je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.
>
> _gp_

Dekuji,

ohledne sololitu - zas tak spatny material to neni,
mam ho cca 7 let na dnech, ale neosetrene a nektere se trochu krouti - funkci
dna to nijak nevadi a v mem vcelareni vetsinou vcely letaji ocky. Samozrejme
nejaka levna plastova hmota , mozna primo lisovana jako plastove ramky z
takoveho toho cerneho materialu, jako se delaji plastova vedra by byla ve
finale levnejsi a rychlejsi. Zase je tu problem s formou (cena).....

Nebo na stabilni stanoviste delat dna z zelezobetonu - mozna by i misto
vibracniho motoru stacilo nejake udelatko na "brneni".

Ted se , jako kazdorocne jaro ptalo, co jsem delal v zime a ja nemel co
odpovedet, chci rozsirovat a samozrejme reseni den u profi vyrobcu za cca
2-3000 Kc je pro mne nevhodne. Takhle mam i s praci truhlare za 1500 kc
nejakych cca 90 sololitovych ctvercu a z vlastniho dreva spoustu
listicek.Vcera jsem pomoci polyuretanoveho lepidla a sponkovacky vyrobil cca
40 den za asi 3 hodiny - misto televize. U varianty 2 x pismeno U z kazde
strany sololitu jsem nechtene "objevil" , ze na jare budu moct dno proste jen
obratit a je vycisteno.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Sololit je hodně kompromisní materiál. Pokud se má použít jako pevnostní materiál, musí být stoprocentně v suchu. Pak je lehký, pevný, dobře se spojuje a dobře se z něho dělá. třeba bedny na rámky, skříně na včelařské věci do pracovny, konstrukce na víka úlů pod plech, věci dovnitř včelína.
Pokud se má občas dostat do mokra, nesmí být na místě nosného materiálu, může být jen jako výplň nebo obití třeba dřevěných rámů. Nátěr štětcem nějakou impregnací jeho vlastnosti na takovém místě zlepšuje, ale nátěr štětcem nikdy nepronikne do celé hmoty sololitu, takže jádro sololitu stejně vlhne a celý sololit se potom kroutí. Sololit víceméně úplně odolný vlhkosti by se dal doma vyrobit, kdyby se nařezané kusy sololitu namočily do příslušné barvy nebo laku a nechaly tam nějakou hodinku, dokud by to neprosáklo úplně skrz. Potom by to byl ale materiál podobný vlastnostmi spíše kusu plastu než přirozenému dřevěnému materiálu a taky pokud by měl být kvalitní, muselo by se na napouštění použít kvalitní barva nebo napouštěcí prostředek, který je po zaschnutí pevný, ne vosk nebo parafín. Spotřeba na impregnaci sololitu v celé hmotě by byla velká a levný sololit by se tak pěkně prodražil.
Levně a dostetčně kvalitně by sololit šel naimpregnovat polystyrenem. Polystyrenové zbytky třeba nástavků rozpustit v technickém benzínu nebo jiném levném rozpouštědle a sololit do toho ponořit.

Dne Tuesday 27 of April 2010 18:47:50 R. Poláek napsal(a):

> Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství
> nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ
> a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový
> film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně
> na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v

Dobry den,

primarne mi slo o impregnaci proti vlhku od zeme - jedna se o dna ulu.
Tedy deste a UV zareni tam bude minimalne.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 23:41:58 zdenek napsal(a):
> "nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
> fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
> ---------------------
> na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového
> oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám
> vadí/
> na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře
> přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to
> nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to
> celkem nevadí vetšinou jdou
> nástavky za dva dny po natření na stanoviště

Dekuji, jestli se jeste mohu zeptat, v jakem pomeru byla ta smes fermez -
repka ? A co slunecnice ? Primarne mi nejde o natirani nastavku - tam to
delam luxolem v "akci", ale o ta dna ze sololitu - mam Langstroth , takze
obdelnik sololitu a bud na oddelky takove U z centimetrovych latek, nebo 2 U
(dole, nahore) z lati 2x3 cm pro vcelstva.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ze sololitu máme vnitřní stěny nástavků (cca 200ks, nejstarší více než 10 let), v posledních pár letech z něho dělám i dna a víka. Původně jsem používal parafinovanou vodovzdornou překližku, ale funkčně to není oproti sololitu velký rozdíl (cenově značný). Vnitřní stěny nástavků nejsou nijak ošetřené nebo jsou parafinované, dna a víka jsou parafinované. U nástavků jsem nezaznamenal jediný problém (vykusování, bobtnání), dna a víka budu muset odhadem po 5-10 letech vyměnit, což je pro mě přijatelné.

biki napsal:

>Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.
biki
.................

To jsem nepřehlédnul, ale bohužel z toho vyplývá, jak píšete, že s vigorkou se jaksi oficiálně nepočítá. :)

A opět budu rád když mě někdo opraví, ale Ing. Čermák je zatím jediný šlechtitel, který se zabývá varroatolerancí u svých matek. Alespoň podle informací, ke kterým jsem se já dostal. Kdo jiný u jiných kmenů než vigor ještě hodlá šlechtit na varroatoleranci?

Pokud bych já komukoliv doporučoval nákup matek, tak vždy jen tam, kde mi budou schopni říct, jak se zabývají varroatolerancí.

Radek Krušina

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."
---------------------
na nátěr dřevěných úlů se mě osvědčila směs napouštěcí fermeže a řepkového oleje přibarvuje se to troškou luxolu/nepoužívat ty starý typy, ty včelám vadí/
na dřevu to vytváří docela dobře vodoodpudivou vrstvu hlavně se to dá dobře přetírat a dobře se s tím dělá , do dřeva to velice dobře sákne ,bohužel to nemá UV filtr takže dřevo za pár roků tmavne,je to vidět z fotky,včelám to celkem nevadí vetšinou jdou
nástavky za dva dny po natření na stanoviště


http://leteckaposta.cz/954980380

Zdenek

Dno to byl dlouho pro mě háček,chtěl jsem s ním být spokojenej,maj kde přistát,otvor na stranně jen třetina šířky cca 14x2,šoupací zavírání česna,přístup zezadu po celé šířce na síť otvorem cca 43x4,drážky pro uzavření síta varoa podložkou ale i pro sušení(ventilaci)...,

s divočinou počítám v rámcích v nástavku nad dnem,respektive pod plodištěm,velice významné opomíjené protirojové opatření je stavba pod plodištěm!!!,dejte jim nástavek rámků mezistěn nebo jen s pásky mezistěn na horních loučkách,klidně už teď a nechejte ho tam do té doby dokud se dá předpokládat že budou stavět,pokud jej vystavý tak další rámky nebo nástavek,tak vám nebudou vynášet žádný vosk a tlumí to přívaly nektaru v řepce ,v lípě...,a ti trubci ,když má matka chuť určitě vám tam zabloudí ,tam dole mezi trubci tam je ona ráda...máte někdo nějaký vychytávky?budu teď nějaky dělat,tak že by nějakej upgrade...

ušetřete si s tím sololitem práci, kvalitní natřené dřevěné dno s nerez sítí se bude po vás dědit...

Levné a kvalitní řešení u den ze sololitu není. Ten materiál se z
podstaty svých vlastností na výrobu den nevhodný. Pokud ale existuje
nátěr, tak nejkvalitnější je bílý polyuretanový (U) základ a email.
(1-2xzáklad podle aplikace a 1-2xvrchní) potom tu je velký prostor pro
běžnou syntenickou barvu S2013 popř jiné syntetiky. Za nevhodné pro
sololit považuji nitrobarvy a dokonce parafinování. Málo vhodné
vodouředitelné barvy. Nejde o vsáknutí, ale o stálou tvrdost vůči vodě
a bobtnání, zavíječi a také kusadlům včel. Zkuste si udělat nenáročný
test, co vás bude stát minimum. Zkuste aplikovat na sololit pro
nějakou sérii barev a nátěrů. Nic levnějšího a kvalitnějšího není než
toto vyzkoušet a potom vědět. Zkoušel jsem sololit impregnovat i v
parafínu a včely nenapadne nic lepšího, než ho okousat a načechrat. S
potažení propolisem dost oproti jiným aplikacím váhají. Jinak sololitů
je také více typů a kvalit, takže hurá do bádání.

_gp_

26.4.10, Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>:
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych
> den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Biki, túto Vašu radu úpravy povrchu úľa už prekoná len plastová odpadová rúra priemeru 500 mm. Skúste drevený úl nenatierať - ušetríte čas aj peníze.

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/vedci-zjistili-ze-sloni-utikaji-pred-vcelami/469253

Závěry vědců z oxfordské univerzity mohu potvrdit. Za ty roky co mám
včely sem nikdy nepotkal v okolí včelnice žádného slona.

petr j.

"nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi."

Olej z řepky neobsahuje, na rozdíl od lněného oleje, potřebné množství nenasycené mastné kyseliny, tuším linolenové, která za přítomnosti sikativ a vzdušného kysliku polymeruje a tvoří pevný nerozpustný nátěrový fermežový film. Nějaké nenasycené kyseliny v řepce jsou, to ale stačí tak maximálně na polymeraci v rosol a zničení vstřikovacího čerpadla nafťáku, když se v něm nechá nějaký měsíc stát nafta s příměsí bionafty z řepky, ale na zasychání v suchou tvrdou hmotu ve stylu fermeže ne.
Polymeruje tuším ještě makový olej, ten ale je ještě dražší než lněný.

Nedá mi to se pochlubit.
20 března se mi "podařilo" při nátěru plodu díky spadlému rámku z kleští zamáčknout matku. Naštěstí stihla ještě předtím naklást asi 3 plásty vajíček. Okolo 3 dubna se líhla, viděl jsem vylíhlý matečník, vykousané matečníky i ještě nevykousané matečníky. Nyní má nakladeno 1 - 2 dm vajíček a 1 - 2 denních larviček.... Ještě budu čekat tak týden, jestli to přece jen nebude trubcokladná matka.... Nemusela by to být, trubci byli.
Akorát že je drobná s malým zadečkem, i když bude oplozená. asi ji včelky budou v květnu menit tichou výměnou, to se ale dalo při tak brzkém "chovu" čekat......

A ještě na jeden údaj jsem zapoměl - medomet je V Březové u Vítkova (severní Morava)

R.Krušina:

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Přehlédnul!! Protože Vigorka neni echt, tak bude ZUBERKA.

biki

Pane Červenko, já sice nejsem natěrač, ale pokusím se. Fermež jako taková, samotná neni až tak vhodná jako isolant proti vhkosti. K napouštění - chceteli : penetraci - se zásadně používá napouštěcí fermež. Nátěry se mohou provést dva i tři, podle savosti podkladu a pokud možno za tepla. Samotné napuštění jen částečně bude bránít navlhání. Aby to mělo nějaký význam a trvanlivost je třeba takovýto povrch ještě ošetřit dobrým vodovzdorným nátěrem. Toto je ovšem při použití kvalitních a drahých nátěrových hmot náročné na čas a finance. Mám za to, že se dá docílit stejného efektu rychleji a levněji. Napuštění savých ploch bych provedl PROLUXem a na nátěr vnějších ploch - třeba i vnitřních - bych použil kvalitnich fasádních barev, které by se nanášely válečkem. Tyto barvy se prodávají v supermarketch - např.: OBI, HORNBACH - v baleních, tuším od dvou kilogramů. Navíc Vám je natónují na jakýkoliv odstín. Pokud neztratíte doklad, tak i poletech jsou schopni totéž namíchat. Pokud budete mít dobře očištěné těsnicí plochy obalů, nějaký roček to vydrží ve sklepě. Toť vše, volbu musíte provést sám. Celá akce byse dala provést během jdnohoapůl dne za prříhodných povětrnostních podmínek - to je sucho a sluníčko. A ať se vede a nestačejí konve!!


biki

Pavel Holub napsal:

>Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří?
>Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita....
>Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.
...........

Dojmy máme asi dost podobné. :)
A příroda už nám to postupně počítá, jen v některých oblastech asi víc. :)

Je to ale těžké.
docela jednoduchá myšlenka - vybírat ta včelstva, která si s roztočem nejpépe poradí. Tak to dělá příroda.
Jen je tu otázka víry zhruba ve smyslu: já na varroatoleranci nevěřím - tak nějak to zaznělo i u nás na schůzi. :)

Včera přišlo včelařství - poměrně dost informací o kmenech kraňky, které jsou v ČR rozchovávány a jak je ČR důležitá genová rezezva - ale ani zmínka o vigor (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).
Dost informací o vlastnostech rozchovávaného chovného materiálu v ČR, ale ani zmínka o sledování varroatolerance (budu rád když mě někdo opraví a přehlédnul jsem to).

Jako by to byla zakázaná slova.

Radek Krušina

V souvislosti s tímto příspěvkem bych ještě položil otázku:
Není to tak trochu nápověda přírody, že toho už bylo dost? Že to, co tvrdošíjně a bezohledně rozchováváme sem nepatří? Že odjakživa tu fungoval přírodní výběr a nyní je tu výběr člověčí, vyšší moc, produktivita.... Mám dojem, že děláme všechno pro to, aby nám to příroda pěkně spočítala.

Řekl bych, že ty viry jsou vzhledem ke včelám zhruba asi stejně tak závažné jako chřipka u člověka. Kde jsou včely oslabené plus zároveň kde jsou vystaveny masívní nákaze, obojí dnes obvykle kvůli přemnožení roztočů, teprve potom je nákaza smrtící. Někdy stačí jen oslabení bez roztočů. Ať už třeba po zimě nebo třeba metodami včelaře.
Třeba jsou ve spoustě včelstev nějaké viry stále v nějaké skryté podobě.
Jak včelař třeba přidá příliš brzo na jaře nástavek plný mezistěn, viry přestanou být skryté a včely oslabí......

Jan Bűrgel napsal:

>Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry.
>Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
.............

Podle všeho je potřeba vliv virů mít na zřeteli, ale vstupní brána pro škody na včelách způsobené viry je zřejmě roztoč.
Měl o tom přednášku na setkání VMS v Brně letos Jiří Danihilík
http://www.mojevcely.eu/news/vliv-klestika-vceliho-na-sireni-dwv/

Potvrzují to i přísěvky do diskuse z Optimal klubu. Zřejmě není vyloučen i jarní úhyn na viry, když včelstvo jde do zimy poškozené řádově tisícovkami roztočů (kteří mohou být fumigací zabiti a v zimním vzorku může být i 0).

Takže vyvarovat se překvapení s viry mi vychází jako vyrovnat se s roztoči.
Docela moudré podle mě mi přijde využít zkušeností, které presentoval na optimal klubu přítel Křapka a po opadnutí zimní uklízecí vlny spadu roztočů ještě nejvyšší čas využít tuto dobu k monitorování spadu a přeléčit kyselinou včelstva s průměrným spadem více než 1ks za den (nebo 0,5ks za den podle toho co si kdo troufne).
Další monitorovací akce v červnu kolem slunovratu.

Ti kdo mají včely zimované ve více než 1 nástavku by si měli uvědomit, že zimní vzorky opravdu jsou zkreslené a ve včelstvech mohlo přežít víc roztočů než si myslí podle spadu v zimních vzorcích.
Třeba na jednom mém stanovišti byl zimní průměrný nález 1ks na včelstvo v zimním vzorku (tj za cca 30dnů). No a u některých včelstev na tomto stanovišti jsem zaznamenal spad nyní až kolem 2ks za den. (v březnové uklízecí vlně až 7ks za den).

Radek Krušina

plíseň tam nebyla,pokud to nebyl ten černej hnus....,ale asi spíš ano ....
dřevěný úly byly jak netknutý ,jak od truhláře...

> Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče
> mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme
> neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
> J.B.

Uz jsem letos videl mladusku bez kridel (nejsem sam) - s nejvetsi pravdepodobnosti vir deformovanych kridel.
Tento vir by mel jit udajne olecit km...

Tvrdit, ze roztoci ve vcelstvu nejsou z rozboru zimni meli (mel jsem nulu) bych si netroufnul...
T.H.

Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
J.B.
-------
jj vypadá to, že zavlečené viry dokáží ve včelstvu přežívat hezky dlouho bez roztočů a dokáží jej nakonec zlikvidovat. A trvá jim to i dva roky, ale povede se jim to.

Je to asi pěkné svinstvo. Nepomůže ani posílení oddělkem.

Karel

Já jsem si zprávu o úhynech přečetl na příbuzném včelařském foru od ing Dvorského.

Na varroamonitoringu je klid a vše vypadá dobře.

Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
J.B.

"Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích."

Kdysi jsem si taky s voskem hrál a převařoval ho, jenže změna byla minimální i po více převařeních, nehledě na ztrátu času a zasviněné podlahy a další věci. Ale to bylo taky v době, kdy za 25 kilo vosku daného do výkupu byl průměrný měsíční plat. Dneska by toho vosku musel být plný přívěsný vozík za auto, aby z toho byl průměrný měsíční plat.....
Dneska akorát nacpu vyřezané voští do vyvařovacího hrnce a na konci vytavený vosk s vodou vleju do plastové krabice a nechám ztuhnout. Hliníkový hrnec, to, že vosk přijde do styku pouze s kondenzovanou vodou z páry a to, že voda s voskem nevaří a nakonec pomalé tuhnutí v krabici způsobí, že se voda a vosk oddělí stoprocentně a na ostrém rozhraní. Z kvádříku vosku akorát pod studenou vodou okartáčuji tak dva milimetry volných nečistot a nožem oškrábu tak další dva milimetry vosku s nečistotami a mám hotovo, prakticky stoprocentní vosk. Kvádřík můžu uložit nebo jich několik svázat, obalit papírem a mám balík na zaslání poštou pro výměnu na mezistěny.
A všechny tyto vosky jsou "barvy kuřátek po bílých rodičích"
Barva, jakou mají čerstvé mezistěny, kupuji ty ze Stražiska, mají u mně ty moje nejtmavší vosky.....
Maximálně, kdy je v jednom cyklu malá výtěžnost a kvádřík vosku je tenký, i když hrnec je už plný, spíš u různých zbytků, dám ho na přetavení znova do hrnce při příští várce, takže některé vosky přetavuji dvakrát.
Zesvětlit by jinak asi vosk šel docela snadno, buď oxidačními činidly, jak se to dělalo donedávna, nebo absorbcí do aktivního uhlí či jílovitých látek, jenže pro obyčejný výkup není důvod to dělat.

Dne Tuesday 27 of April 2010 11:17:02 P.Krátký napsal(a):
> "podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky."
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Nejsem truhlář,ale s dřevem pracuji už drahně let.Uvedená doba sušení platí
> pro nábytek,stavební konstrukce apod.Pro využití ve včelařině rok bohatě
> stačí bez rozměrových a objemových změn,však v úle si včely udržují samy
> určitou vlhkost,naopak přesušený materiál může způsobovat
> problémy(kroucení,vlnění apod).A u rámků zejména nemusí být dřevo perfektně
> vysušené,sám,když nemám zrovna dostatek suchého řeziva,tak ho přes zimu
> vysouším ve vytápěné dílně v regále,za měsíc je vyschlé.
> Zdraví Pavel.

no ve svych zacatcich jsem take delal z nevyschleho dreva a na vysku se mi
seschly i o 4 mm pri 159 mm. Nebyly to uplne cerstva prkna , ale ted delam
radeji 172 mm - holt radeji skrabu mustky, nez trham zapropolisovane
nastavky.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:47:45 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Jan Cervenka
> odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
> Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
> filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?
>
> To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání
> střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do
> sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
> Honza

Vim, ze jste takovy vyzkumnik, nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi.
Nebo je to blbost ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 10:01:05 bikper/=/seznam.cz napsal(a):
> Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za
> soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady
> někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.
>
> biki

no a co by jste poradil Vy ?
Nak se jaro ozvalo a ja nemam, co odpovedet ......
Repka uz ma 2-5 kvetu a do tydne to zacne a nerad bych, aby to TO byla
rojovka ......


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Myslím, že i jiné by zajímalo, co je příčinou těchto brutálních úhynů? Varroa, nosema, hlad, nebo jiný fujtajbl??Oznámili jste to Dolu a co ten na to?? U nás Varraoza prakticky není. U mě 2 včelnice bez , třetí 6 na včelstvo a to je asi 3 nejhorší výsledek na okrese. Přitom jsem všechny podložky prohlédl lupou a řekl bych se značnou jistotou, že tohle tam nebylo. Vysvětlení nemám. Zdraví R. Stonjek

.....Co jsem měl možnost vidět v dubnu, na některých stanovištích je situace stejná nebo ještě horší než v r. 2007. Navíc je to umocněno někde nosematozou. .....

I toto jsem si mohl přečíst na internetu
Na štěstí já takové vlastní a z okolí poznatky nemám.

J.B.

Opravdu muzeální kus

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Inzerce - medomet
> Datum: 27.4.2010 07:55:47
> ----------------------------------------
> Ještě fotka:
>
> http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg
>
>
>

Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích. No a pak si z toho udělejte cokoliv. Nemáme žádný jiný, nebo horší vosk!!! Jiný, nebo horší vosk můž být jen v tom případě, že do něj něco přidám - to zn. že ho pokřtím nějakým sajrajtem - a nedej bože, aby se to dostalo do výrobny mezistěn!!! Samozřejmě se vyhýbám oprýskaným smalťákům a jiným. Používám na toto jen nerez a plast. Žádné otlučence z kuchyně, i když netečou, nebo dokonce ze skládky.

biki

"podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky."

___________________________________________________________


Nejsem truhlář,ale s dřevem pracuji už drahně let.Uvedená doba sušení platí pro nábytek,stavební konstrukce apod.Pro využití ve včelařině rok bohatě stačí bez rozměrových a objemových změn,však v úle si včely udržují samy určitou vlhkost,naopak přesušený materiál může způsobovat problémy(kroucení,vlnění apod).A u rámků zejména nemusí být dřevo perfektně vysušené,sám,když nemám zrovna dostatek suchého řeziva,tak ho přes zimu vysouším ve vytápěné dílně v regále,za měsíc je vyschlé.
Zdraví Pavel.

Na stránkách
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/
je i rubrika pro soukromou včelařskou inzerci, samozřejmě pro kohokoliv.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Tuesday, April 27, 2010 7:55 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Inzerce - medomet


Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

Nevím z jakých,, cituji: "zatím neúplných údajů" vychází ing.Kamler(včelařství 5-147),když můžu naprosto zodpovědně prohlásit i se za to podepsat,že v širokém okolí mého stanoviště nepřežilo zimu 50-75% včelstev.Někde je to i horší a to co mnohým zůstalo bych si v některých případech ani za včelstva netroufal považovat.Důkazy map a hezkých barevných tabulek a vyobrazení mě připadají sice hezké,ale naprosto zavádějící a neobjektivní.Připadá mě,že autor si lebedí v samolibosti.Vím,že problém je složitý a lehce se to tu píše,ale myslím si,že se situace dostala do takové fáze,že je nutné ji radikálně řešit a vážně se jí zabývat.
Jako jeden z návrhů řešení považuji radikální snížení zatěžování včelstav chem.preparáty,zrušení používat málo účinný aeros.vyvýječ v zimním období, totální likvidace spolu se složkama SVS, OV ČSV a obecních úřadú zanedbávaná včelstva.Zanedbané včelstvo považuji takové,ve kterém v letním období se nachází více zavíječů než včel a i s takovým případem jsem se již na vlastní oči setkal.
Petr Zpěvák
Uh.Hradiště

"A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí! "

Já třeba zaznamenávám docela velké rozdíly v barvě vosku. Prostě když dávka do mého hrnce na vyvařování vosku parou činí jen 1 - 2 kg vosku, můžu voští a zbytky na vyvařování všelijak třídit a dělit, můžu dokonce voští z jednoho rámku tmavé dát do jedné dávky společně s odpady, voskovými zbytky či voštím požraným od zavíječů, světlé zpod horní loučky s víčky z medobraní a z zbytky panenských plástů a podobně do druhé dávky..... Tím dostanu výrazně odlišné vosky, hlavně barvou, trochu snad i vlastnostmi. Takže takový ten tmavší vosk spíše z různých odpadů, měli a zbytků, které postupně schraňuji, používám na takové věci - na štěpařský vosk, na impregnaci na boty....
Hodně světlý nejlepší vosk spíš schovávám, možná časem použiji na domácí mezistěny....
Vosk mezi tím prodávám a měním za mezistěny...
Mohl by to být dále i vosk poškozený stykem se železem nebo zinkem....
Mohlo by jít taky o vosk vyloužený ze zbytků, když se dnes vosk vyvařuje prostým působením páry a nelisuje nebo neodstřeďuje, zbývá toho vosku ve zbytcích hodně. Takže hodit ty usušené zbytky do ředidla, případně opatrně venku zahřát, aby se vosk rozpustil, zbytky odfiltrovat přes nějaké síto a roztok vosku v ředidle na nátěr je hotový. Toto jsem ale nedělal, možná to ale letos zkusím.

Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.

Vysvětlení poznámky:
Zdá se mi že na tomto foru diskutují i včelaři kteří o diskutovaném tématu mnoho neví (jmenovitě ti kteří si pletou demokracii a pravovis, nevadí jim když myslivec sem tam střelí poštolku atd)
Máme svobodu projevu tak si mohu oslovovat koho chci a toto je svobodné forum a může zde diskutovat i neoslovený.
Z průběhu sledování váhy:
konečně se některé přínosy pohybují nad 0.5kg denně, ale to je vidět i na česně že včely větrají. Denní úbytky byly až 2 kg za 24 hodin, ve včelatvech je hodně otevřeného plodu.
J.B.
Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu a jakou a proč?

Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.

biki

R.Polášek napsal: Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí!

biki

"Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření. "

Přesně tak.

Jan Cervenka
odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
Honza

"fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2."

Souhlas, fermež napouštěcí je asi tak o třetinu přiředěná ředidlem. To si může člověk udělat i sám a levnějším ředidlem než za kolik je fermež.
Taky spotřeba zhruba odpovídá mým zkušenostem.
Teoreticky by se fermež měla ředit pro první napouštění, naředěná fermež pronikne do materiálu hlouběji a po zaschnutí prvního nátěru druhý nátěr fermeží vytvoří uvnitř dřeva nebo sololitu kvalitnější ochranu než nátěr jenom neředěnou fermeží. Nevsáklá fermež se přirozeně stírá nějakým hadrem.
Já se takhle snažím dělat dna, možná bych to taky udělal, kdybych natíral fermeží nástavky při nižší teplotě někdy přes zimu. Normálně nástavky natírám na půdě přes den za teploty 30 i vyšší, 30 st C je na půdě za pěkného počasí už v dubnua kdy fermež je nahřátá a do dřeva nebo sololitu proniká hluboko.
U fermeže rozhodně doporučuji prozkoumat nabídky, poptat se po internetu a podobně, protože fermež ve vícelitrovém balení se dá sehnat výrazně levněji než fermež v prodejnách rozvážená po malých plechovkách. Svého času jsem kupoval fermež v jedné prodejně původně Řempa za cenu asi 95 Kč za litr, zatímco fermež v místní drogerii stála plechovka 600 gramů nějak 145 Kč.....
Co se týká včelího vosku, vzhledem k výkupní ceně vosku to bude v první řadě levnější. Hodně bude záležet na výběru ředidla, ve kterém se vosk bude rozpouštět, při nevhodném ředidle bude rozpuštěný vosk hodně viskózní a nepronikne do hloubky. Taky na teplotě při natírání bude záležet víc než u fermeže. Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:00:00 P.Krátký napsal(a):

> smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu
> sušit,nejlépe aspoň rok.
> Zdraví Pavel.

podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 07:50:08 Vlastimil Netušil napsal(a):
> Dobrý den,
>
> fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje.
> Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.
>
> Vlasta

plechovka litrova ?

dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce."

-----------------------------------------------------------

Přesně tak,sám jsem se výrobce ani nesnažil shánět,už od začátku mého včelaření si úly i rámky vyrábím sám.
Na rámky už jsem vyzkoušel různé druhy dřeva,od lípy,smrku,topolu,až po dnešní odřezky z vejmutovky na horní a spodní loučky a profilované boční loučky z olše.Všechny tyto druhy dřeva se na výrobu rámků hodí,jen např. smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu sušit,nejlépe aspoň rok.
Zdraví Pavel.

Ještě fotka:

http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg

Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

Dobrý den,

fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.

Vlasta
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Sololit - ochrana pred vlhkosti
> Datum: 26.4.2010 19:03:59
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Zdravim,

uz druhy rok pouzivam dna a vika z OSB a jsem naprosto spokojen, nic se nekrouti, vse je OK, uly jsou venku a na vikach mam vlneny eternit. Jinak letos bylo dosti vlhkosti a u slabsich vcelstev- oddelku jsem mel dosti plisne i ve drevenych nastavkach. Ikdyz ocko bylo tevreno.

PZ

Dne Monday 26 of April 2010 21:24:18 Pavlik napsal(a):
> Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce.





S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Monday 26 of April 2010 20:12:30 Honza Jindra napsal(a):
> Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem
> (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem.
> Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy
> (zdarma) = levné řešení.
> Honza

odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

dekuji


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

jo nechal sem letos přes zimu nějaké nástavky jen z osb desek,kde bylo síto tak se ta černota no nedala!,u oddělků bez sít to byl fakt hnus ,k ničemu vůbec to nedýchá a ještě se to časem nacucá,na medník přes léto to se dá ,ale zima?hrůza a děs....

jo a taky asi zjistíš že toho medu dost sežerou než ho usuší jak za časů Bludečáků....a tam je taky asi zakopanej pes u dnešních extra silných včelstev a medu z vyšším obsahem vody - medu co jde na byznys do výkupu! i mezi lidi....

kolik je třeba kilo denně za týden u sto včelstev,ale pánové krát tři snůšky,klobouk dolů,něco se ředí něco ani nezahustí

zjistíš že když hodně dobrej rok tak je snůškových dní 28 max.ty první většinou nevyužijem nebo nemáme včelstvo v síle,můžeš zjistit že jde včelstvo pod hranici odhadnutých kritických zásob avůbec krmení,zimní spotřeba ,zapisujte si ranní udaje večerní jsou skrz vodu k ničemu,pokud to bláznivě přibývá na váze bláznivě i staví,melicitozní podzimní snůšky prozradí ,čím víc dat tím víc informaci tím víc let....
nevím jestli něco někdo nějak zásadního přidá a vzpomene,váha prostě váží, limit je ve vás ,k čemu je to pro vás ve všem dobrý...pokud máte zapisovač uvidíte jak vám tam přistávaj myši a lezou ptáci,ve skutečnosti pro obyčejného včelaře váha udává doplňující informace ,neboť nezkoumá a neporovnává vlastnosti jednotlivých linii apod. (což je trochu jinej level..)

Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem. Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy (zdarma) = levné řešení.
Honza