Včelařská konference

> Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče
> mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme
> neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
> J.B.

Uz jsem letos videl mladusku bez kridel (nejsem sam) - s nejvetsi pravdepodobnosti vir deformovanych kridel.
Tento vir by mel jit udajne olecit km...

Tvrdit, ze roztoci ve vcelstvu nejsou z rozboru zimni meli (mel jsem nulu) bych si netroufnul...
T.H.

Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
J.B.
-------
jj vypadá to, že zavlečené viry dokáží ve včelstvu přežívat hezky dlouho bez roztočů a dokáží jej nakonec zlikvidovat. A trvá jim to i dva roky, ale povede se jim to.

Je to asi pěkné svinstvo. Nepomůže ani posílení oddělkem.

Karel

Já jsem si zprávu o úhynech přečetl na příbuzném včelařském foru od ing Dvorského.

Na varroamonitoringu je klid a vše vypadá dobře.

Já osobně se více než varoa roztoče bojím s ním spojenými viry. Roztoče mohu alespon videt počitat a zabíjet ale viry ani řádně neznáme nevidíme neléčíme a konečně ani nemusíme vidět jimi napadené usmrcené včely.
J.B.

"Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích."

Kdysi jsem si taky s voskem hrál a převařoval ho, jenže změna byla minimální i po více převařeních, nehledě na ztrátu času a zasviněné podlahy a další věci. Ale to bylo taky v době, kdy za 25 kilo vosku daného do výkupu byl průměrný měsíční plat. Dneska by toho vosku musel být plný přívěsný vozík za auto, aby z toho byl průměrný měsíční plat.....
Dneska akorát nacpu vyřezané voští do vyvařovacího hrnce a na konci vytavený vosk s vodou vleju do plastové krabice a nechám ztuhnout. Hliníkový hrnec, to, že vosk přijde do styku pouze s kondenzovanou vodou z páry a to, že voda s voskem nevaří a nakonec pomalé tuhnutí v krabici způsobí, že se voda a vosk oddělí stoprocentně a na ostrém rozhraní. Z kvádříku vosku akorát pod studenou vodou okartáčuji tak dva milimetry volných nečistot a nožem oškrábu tak další dva milimetry vosku s nečistotami a mám hotovo, prakticky stoprocentní vosk. Kvádřík můžu uložit nebo jich několik svázat, obalit papírem a mám balík na zaslání poštou pro výměnu na mezistěny.
A všechny tyto vosky jsou "barvy kuřátek po bílých rodičích"
Barva, jakou mají čerstvé mezistěny, kupuji ty ze Stražiska, mají u mně ty moje nejtmavší vosky.....
Maximálně, kdy je v jednom cyklu malá výtěžnost a kvádřík vosku je tenký, i když hrnec je už plný, spíš u různých zbytků, dám ho na přetavení znova do hrnce při příští várce, takže některé vosky přetavuji dvakrát.
Zesvětlit by jinak asi vosk šel docela snadno, buď oxidačními činidly, jak se to dělalo donedávna, nebo absorbcí do aktivního uhlí či jílovitých látek, jenže pro obyčejný výkup není důvod to dělat.

Dne Tuesday 27 of April 2010 11:17:02 P.Krátký napsal(a):
> "podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky."
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Nejsem truhlář,ale s dřevem pracuji už drahně let.Uvedená doba sušení platí
> pro nábytek,stavební konstrukce apod.Pro využití ve včelařině rok bohatě
> stačí bez rozměrových a objemových změn,však v úle si včely udržují samy
> určitou vlhkost,naopak přesušený materiál může způsobovat
> problémy(kroucení,vlnění apod).A u rámků zejména nemusí být dřevo perfektně
> vysušené,sám,když nemám zrovna dostatek suchého řeziva,tak ho přes zimu
> vysouším ve vytápěné dílně v regále,za měsíc je vyschlé.
> Zdraví Pavel.

no ve svych zacatcich jsem take delal z nevyschleho dreva a na vysku se mi
seschly i o 4 mm pri 159 mm. Nebyly to uplne cerstva prkna , ale ted delam
radeji 172 mm - holt radeji skrabu mustky, nez trham zapropolisovane
nastavky.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:47:45 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Jan Cervenka
> odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
> Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
> filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?
>
> To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání
> střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do
> sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
> Honza

Vim, ze jste takovy vyzkumnik, nezkousel jste Vy, nebo nekdo jiny pouzit misto
fermeze - tedy oleje ze lnu olej z repky ? je cca 5x levnejsi.
Nebo je to blbost ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 10:01:05 bikper/=/seznam.cz napsal(a):
> Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za
> soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady
> někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.
>
> biki

no a co by jste poradil Vy ?
Nak se jaro ozvalo a ja nemam, co odpovedet ......
Repka uz ma 2-5 kvetu a do tydne to zacne a nerad bych, aby to TO byla
rojovka ......


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Myslím, že i jiné by zajímalo, co je příčinou těchto brutálních úhynů? Varroa, nosema, hlad, nebo jiný fujtajbl??Oznámili jste to Dolu a co ten na to?? U nás Varraoza prakticky není. U mě 2 včelnice bez , třetí 6 na včelstvo a to je asi 3 nejhorší výsledek na okrese. Přitom jsem všechny podložky prohlédl lupou a řekl bych se značnou jistotou, že tohle tam nebylo. Vysvětlení nemám. Zdraví R. Stonjek

.....Co jsem měl možnost vidět v dubnu, na některých stanovištích je situace stejná nebo ještě horší než v r. 2007. Navíc je to umocněno někde nosematozou. .....

I toto jsem si mohl přečíst na internetu
Na štěstí já takové vlastní a z okolí poznatky nemám.

J.B.

Opravdu muzeální kus

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Inzerce - medomet
> Datum: 27.4.2010 07:55:47
> ----------------------------------------
> Ještě fotka:
>
> http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg
>
>
>

Když se takovéto vosky převaří v dešťové vodě - u nás stejně prší slabá kyselina - a nechají vychladnou v plastové nádobě po poklopem z polystyrenu - je třeba se připravit nato, že to bude podle hmotnosti chladnout i více než 48 hodin - získá se materiál barvy kuřátka, nebo housátka - samozřejmě, že po bílých rodičích. No a pak si z toho udělejte cokoliv. Nemáme žádný jiný, nebo horší vosk!!! Jiný, nebo horší vosk můž být jen v tom případě, že do něj něco přidám - to zn. že ho pokřtím nějakým sajrajtem - a nedej bože, aby se to dostalo do výrobny mezistěn!!! Samozřejmě se vyhýbám oprýskaným smalťákům a jiným. Používám na toto jen nerez a plast. Žádné otlučence z kuchyně, i když netečou, nebo dokonce ze skládky.

biki

"podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky."

___________________________________________________________


Nejsem truhlář,ale s dřevem pracuji už drahně let.Uvedená doba sušení platí pro nábytek,stavební konstrukce apod.Pro využití ve včelařině rok bohatě stačí bez rozměrových a objemových změn,však v úle si včely udržují samy určitou vlhkost,naopak přesušený materiál může způsobovat problémy(kroucení,vlnění apod).A u rámků zejména nemusí být dřevo perfektně vysušené,sám,když nemám zrovna dostatek suchého řeziva,tak ho přes zimu vysouším ve vytápěné dílně v regále,za měsíc je vyschlé.
Zdraví Pavel.

Na stránkách
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/
je i rubrika pro soukromou včelařskou inzerci, samozřejmě pro kohokoliv.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]
Sent: Tuesday, April 27, 2010 7:55 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Inzerce - medomet


Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

Nevím z jakých,, cituji: "zatím neúplných údajů" vychází ing.Kamler(včelařství 5-147),když můžu naprosto zodpovědně prohlásit i se za to podepsat,že v širokém okolí mého stanoviště nepřežilo zimu 50-75% včelstev.Někde je to i horší a to co mnohým zůstalo bych si v některých případech ani za včelstva netroufal považovat.Důkazy map a hezkých barevných tabulek a vyobrazení mě připadají sice hezké,ale naprosto zavádějící a neobjektivní.Připadá mě,že autor si lebedí v samolibosti.Vím,že problém je složitý a lehce se to tu píše,ale myslím si,že se situace dostala do takové fáze,že je nutné ji radikálně řešit a vážně se jí zabývat.
Jako jeden z návrhů řešení považuji radikální snížení zatěžování včelstav chem.preparáty,zrušení používat málo účinný aeros.vyvýječ v zimním období, totální likvidace spolu se složkama SVS, OV ČSV a obecních úřadú zanedbávaná včelstva.Zanedbané včelstvo považuji takové,ve kterém v letním období se nachází více zavíječů než včel a i s takovým případem jsem se již na vlastní oči setkal.
Petr Zpěvák
Uh.Hradiště

"A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí! "

Já třeba zaznamenávám docela velké rozdíly v barvě vosku. Prostě když dávka do mého hrnce na vyvařování vosku parou činí jen 1 - 2 kg vosku, můžu voští a zbytky na vyvařování všelijak třídit a dělit, můžu dokonce voští z jednoho rámku tmavé dát do jedné dávky společně s odpady, voskovými zbytky či voštím požraným od zavíječů, světlé zpod horní loučky s víčky z medobraní a z zbytky panenských plástů a podobně do druhé dávky..... Tím dostanu výrazně odlišné vosky, hlavně barvou, trochu snad i vlastnostmi. Takže takový ten tmavší vosk spíše z různých odpadů, měli a zbytků, které postupně schraňuji, používám na takové věci - na štěpařský vosk, na impregnaci na boty....
Hodně světlý nejlepší vosk spíš schovávám, možná časem použiji na domácí mezistěny....
Vosk mezi tím prodávám a měním za mezistěny...
Mohl by to být dále i vosk poškozený stykem se železem nebo zinkem....
Mohlo by jít taky o vosk vyloužený ze zbytků, když se dnes vosk vyvařuje prostým působením páry a nelisuje nebo neodstřeďuje, zbývá toho vosku ve zbytcích hodně. Takže hodit ty usušené zbytky do ředidla, případně opatrně venku zahřát, aby se vosk rozpustil, zbytky odfiltrovat přes nějaké síto a roztok vosku v ředidle na nátěr je hotový. Toto jsem ale nedělal, možná to ale letos zkusím.

Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.

Vysvětlení poznámky:
Zdá se mi že na tomto foru diskutují i včelaři kteří o diskutovaném tématu mnoho neví (jmenovitě ti kteří si pletou demokracii a pravovis, nevadí jim když myslivec sem tam střelí poštolku atd)
Máme svobodu projevu tak si mohu oslovovat koho chci a toto je svobodné forum a může zde diskutovat i neoslovený.
Z průběhu sledování váhy:
konečně se některé přínosy pohybují nad 0.5kg denně, ale to je vidět i na česně že včely větrají. Denní úbytky byly až 2 kg za 24 hodin, ve včelatvech je hodně otevřeného plodu.
J.B.
Oslovuji přímo vás Stando, chcete si pořídit váhu a jakou a proč?

Pane Červenko, poučte se raději z odborné literatury. Takových knížeček za soudruhů vycházelo tak jak nyní kuchařek. Najdete je v každé knihovně. Tady někdy radí radilové přímo věci neskutečné a matoucí.

biki

R.Polášek napsal: Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

A já se ptám co je to horší vosk, než vytavený?
Včely přece produkují jen jeden vosk, to je včelí!

biki

"Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření. "

Přesně tak.

Jan Cervenka
odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

To přesně nevím. Fermež používám stále jako přídavek do vosku pro natírání střech. Zpomaluje zaschnutí vosku a ten se na slunci hlouběji vsákne do sololitu. Sluníčko mu dost vadí - asi UV záření.
Honza

"fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2."

Souhlas, fermež napouštěcí je asi tak o třetinu přiředěná ředidlem. To si může člověk udělat i sám a levnějším ředidlem než za kolik je fermež.
Taky spotřeba zhruba odpovídá mým zkušenostem.
Teoreticky by se fermež měla ředit pro první napouštění, naředěná fermež pronikne do materiálu hlouběji a po zaschnutí prvního nátěru druhý nátěr fermeží vytvoří uvnitř dřeva nebo sololitu kvalitnější ochranu než nátěr jenom neředěnou fermeží. Nevsáklá fermež se přirozeně stírá nějakým hadrem.
Já se takhle snažím dělat dna, možná bych to taky udělal, kdybych natíral fermeží nástavky při nižší teplotě někdy přes zimu. Normálně nástavky natírám na půdě přes den za teploty 30 i vyšší, 30 st C je na půdě za pěkného počasí už v dubnua kdy fermež je nahřátá a do dřeva nebo sololitu proniká hluboko.
U fermeže rozhodně doporučuji prozkoumat nabídky, poptat se po internetu a podobně, protože fermež ve vícelitrovém balení se dá sehnat výrazně levněji než fermež v prodejnách rozvážená po malých plechovkách. Svého času jsem kupoval fermež v jedné prodejně původně Řempa za cenu asi 95 Kč za litr, zatímco fermež v místní drogerii stála plechovka 600 gramů nějak 145 Kč.....
Co se týká včelího vosku, vzhledem k výkupní ceně vosku to bude v první řadě levnější. Hodně bude záležet na výběru ředidla, ve kterém se vosk bude rozpouštět, při nevhodném ředidle bude rozpuštěný vosk hodně viskózní a nepronikne do hloubky. Taky na teplotě při natírání bude záležet víc než u fermeže. Taky se může použít vosk ze zbytků nebo nějaký horší vosk než čistý vytavený vosk.

Dne Tuesday 27 of April 2010 08:00:00 P.Krátký napsal(a):

> smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu
> sušit,nejlépe aspoň rok.
> Zdraví Pavel.

podle truhlare - coulova prkna susim rok, fosny 4-5 cm na boky 2 roky.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 27 of April 2010 07:50:08 Vlastimil Netušil napsal(a):
> Dobrý den,
>
> fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje.
> Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.
>
> Vlasta

plechovka litrova ?

dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce."

-----------------------------------------------------------

Přesně tak,sám jsem se výrobce ani nesnažil shánět,už od začátku mého včelaření si úly i rámky vyrábím sám.
Na rámky už jsem vyzkoušel různé druhy dřeva,od lípy,smrku,topolu,až po dnešní odřezky z vejmutovky na horní a spodní loučky a profilované boční loučky z olše.Všechny tyto druhy dřeva se na výrobu rámků hodí,jen např. smrk se více štípe.Řezivo nebo kulatinu je vhodné nechat nějakou dobu sušit,nejlépe aspoň rok.
Zdraví Pavel.

Ještě fotka:

http://vcely.ic.cz/www/Medomet.jpg

Pokud má někdo zájem o starý medomet, ozvěte se na nonameov/zav/seznam.cz.

Je funkční, stabilní, použitelný na 39x24. Vnitřek natřený Bisilem.

mp

Dobrý den,

fermež doporučuji určitě lněnou, protože ta obsahuje 98% lněného oleje. Spotřebu jsem měl 1 plechovka na 3 - 4 m2.

Vlasta
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Sololit - ochrana pred vlhkosti
> Datum: 26.4.2010 19:03:59
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
> sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
> fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
> asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
> Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).
>
> Za Vase tipy dekuji.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Zdravim,

uz druhy rok pouzivam dna a vika z OSB a jsem naprosto spokojen, nic se nekrouti, vse je OK, uly jsou venku a na vikach mam vlneny eternit. Jinak letos bylo dosti vlhkosti a u slabsich vcelstev- oddelku jsem mel dosti plisne i ve drevenych nastavkach. Ikdyz ocko bylo tevreno.

PZ

Dne Monday 26 of April 2010 21:24:18 Pavlik napsal(a):
> Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

kazdy truhlar,ovsem je lepsi mit vlastni vysusene drevo, cena hotoveho Vas
muze prekvapit. Mam Langstroth a drive, nez byly i tyto ramky bezne, jsem
marne poptaval vyrobce.





S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Monday 26 of April 2010 20:12:30 Honza Jindra napsal(a):
> Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem
> (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem.
> Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy
> (zdarma) = levné řešení.
> Honza

odhadem - kolik je asi potreba vosku na jedno Vase dno ?
Konkretne u Vas jsem cetl o te fermezi, vypustil jste ji pro Vasi celkovou
filozofii snizovani nakladu, nebo ten vosk je lepsi ?

dekuji


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Vyrabi nekdo na zakazku dadant ramky 43,5 x 30 cm?

jo nechal sem letos přes zimu nějaké nástavky jen z osb desek,kde bylo síto tak se ta černota no nedala!,u oddělků bez sít to byl fakt hnus ,k ničemu vůbec to nedýchá a ještě se to časem nacucá,na medník přes léto to se dá ,ale zima?hrůza a děs....

jo a taky asi zjistíš že toho medu dost sežerou než ho usuší jak za časů Bludečáků....a tam je taky asi zakopanej pes u dnešních extra silných včelstev a medu z vyšším obsahem vody - medu co jde na byznys do výkupu! i mezi lidi....

kolik je třeba kilo denně za týden u sto včelstev,ale pánové krát tři snůšky,klobouk dolů,něco se ředí něco ani nezahustí

zjistíš že když hodně dobrej rok tak je snůškových dní 28 max.ty první většinou nevyužijem nebo nemáme včelstvo v síle,můžeš zjistit že jde včelstvo pod hranici odhadnutých kritických zásob avůbec krmení,zimní spotřeba ,zapisujte si ranní udaje večerní jsou skrz vodu k ničemu,pokud to bláznivě přibývá na váze bláznivě i staví,melicitozní podzimní snůšky prozradí ,čím víc dat tím víc informaci tím víc let....
nevím jestli něco někdo nějak zásadního přidá a vzpomene,váha prostě váží, limit je ve vás ,k čemu je to pro vás ve všem dobrý...pokud máte zapisovač uvidíte jak vám tam přistávaj myši a lezou ptáci,ve skutečnosti pro obyčejného včelaře váha udává doplňující informace ,neboť nezkoumá a neporovnává vlastnosti jednotlivých linii apod. (což je trochu jinej level..)

Mám asi 8 let dna pro oddělky ze sololitu napuštěných včelím voskem (rozpuštěný v C6000). Nátěr občas opakuji a každý rok desinfikuji Savem. Letos mám rozdělaná nová dna a na ty mám zbytky laminátové plovoucí podlahy (zdarma) = levné řešení.
Honza

Dobry den,

bohuzel jeste nemam parafinovou lazen, co by jste mi doporucily na ochranu
sololitu? Nechraneni se po cca 5 letech skroutil. Drive se tu psalo o
fermezi, ale je lnena a napousteci, ktera z nich ? Pokud fermez, kolik bude
asi spotreba fermeze na 1m2 sololitu?
Zajimaji mne levna a kvalitni reseni (ted budu delat cca 50 jednoduchych den).

Za Vase tipy dekuji.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Těch konví nebylo 24 ale 70.
------------------------------
Panu Jindrovi se omlouvám za tu nepřesnost v konvích,jinak
moc pěkný web

s medem s vysokým obsahem vody se včelaři zrovna asi rádi nechlubí je to celkem pochopitelné,osobně si taky myslím
že celozasítovaná dna ,česna jako vrata taky možná tenkostěnné
úly možná nejsou to pravé ořechové, co se pamatuju tak nehustší
med byl vždy z pěkně zateplených univerzálů s česínkem tak malým že ho nebylo skoro ani vidět/25 roku zkušeností/

protože mám včelstev hodně tak dodávám do výkupu,loni
to bylo všechno do 18 procent ,ale vím od výkupčího, že řídké
medy ve výkupu spíš přibývají proto si myslím že je někde něco špatně

Zdeněk

Gustimilian Pazderka dobrou věc určitě neporadí, proč taky. Něco ho to stálo a jak se ví, ani kuře zadarmo nehrabe.

biki

Těch konví nebylo 24 ale 70. To co vyteče z vysoušeče je destilka bez chuti ani zápachu, ale kdo ví zda tam není stopově obsažena nějaká cenná těkavá látka. Úbytek 2 konve představuje 1 litr z konve medu což jsou nějaké 3% snížení vlhkosti medu. Nechával jsem to běžet celých 24 hodin, i když by stačilo bohatě jen 12. Důvodem bylo, že jsem tou dobou dělal na česačce chmelu dvánáctky a byl jsem rád, že můžu zalízt do kanafasu. To uzavřené dno je možná dobrý nápad, ale při kočování je velkou překážkou.
Honza

Používám dna se zasíťovaným dnem,ale přes sezonu mám pod ním podložku(typ varroadna podle Neumanna),takže síto je uzavřené,některá dna jsou z upravených Tachováků na 11 rámků(ty jsem ještě nestačil vyměnit za nová).Obsah vody se pohyboval např,loni od cca 17% až někam hodně přes 20%,ty mi ředily med.Kde to šlo,jsem si rámky označil a vybral je později.Jinak díky za poznatek,opět něco nového,asi se tomu maturizátoru opravdu nevyhnu(ten od Honzy Jindry vůbec nevypadá špatně,otázka je,kdy bych se na jeho výrobu dostal,ne,že bych to nezvládl,ale ten čas..).
Zdraví Pavel.

Ahoj Pavle,

pouzivas celozasitovane dno u svych vcelstev ? Pokud ano, muze to byt tim, uz jsem o tom slysel z vyzkumneho ustavu Kyvalka, na jihu Moravy se srovnavaly vcelstva s pevnym dnem a celozasitovanym otevrenym. Jedna vcelnice a dva typy ulu, stejne snuskove podminky. Vcelstva s plnym dnem, zavickovano drive a obsah vody do 18 % -kvetovy med. Vcelstva se zasitovanym dnem otevrenym vickovaly med i s 20 % obsahu vody. Kdyz pak vcelstva ,,zacpali,, vsadili podlozku a zucili cesno, vcely med dohustili, jinak pry to bylo bez sance.
P.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy
a spotřebu
včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech
(průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění
vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé
intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou
ekonomicky
zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik
dní v
roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno
přinést
dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

A co ti ostatní?Ti co třeba o ulové váze uvažují.Pro ty se tyto
informace nehodí? Nebo si je nezaslouží?
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan B?rgel" <janburgel/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: vcelstvo na vaze
Datum: 19.4.2010 - 20:06:44

> Dotaz
>
> Co mám mohu očekávat od informací získaných od
> váhy
> včelstva na váze?
>
> Vlastní hodnocení:
> Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní
> život, přínosy a spotřebu
> včelstev.
> Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý
> na mnoha faktorech
> (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti
> půdy, vzduchu, proudění
> vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos
> velice různé
> intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva
> jej dovedou ekonomicky
> zvládnout. Domnívám se       že vlastně za celý rok
> existuje jen děkolik dní v
> roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo
> je schopno přinést
> dobrý denní přínos nektaru.
> Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo
> na váze.
> J.B.

Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště
5 m od
jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě
jste do
lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé
přírody? Jinak
platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem
fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.


Jak zde již bylo uvedeno.Nejúčinější je likvidovat jejich "dálnice",které
si značkují feromony,či co to je.Mě se osvědčilo jakýmkoliv spůsobem
narušit ty "dálnice".Mechanicky-železnými hrabičkami,případně
březovým koštětem.Tam kde nebyla tráva.Na pevných površích zatím
vždy stačil macerát z ořechového či křenového listí.(namočíte
do vody na 24h.)A to všechno v dostatečné délce.
(10m)Jistě existují i další "babské" rady. Výluh ze slepičinců
atd.Takže s chutí do toho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HI" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mravenci
Datum: 19.4.2010 - 19:37:10

> Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí
> stanoviště tvrdou chemií
> (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko
> se jich budete zbavovat,
> tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat
> znova. Jinak u nás jsou
> chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna
> ne v té nejvyšší kategorii.
> Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana
> trochu o ničem.
> Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální
> systém a způsob života,
> jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války
> mezi koloniemi, nebo naopak
> jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny
> matek atd.
>
> Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí.
> Když budou dost velké,
> věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout.
> Ne vždycky je nejlepší
> řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus
> za každou cenu ;). Méně a
> jednodušeji je někdy více.
>
> Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba
> vystříkáním roundupem je úplně
> mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou
> přes velké plochy betonu
> a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu
> vegetaci, vůbec je to
> nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté
> půdě začít libovat ;)
>
> Honza Indra
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si
> udělal stanoviště 5 m od
> jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš
> postup. A jistě jste do
> lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou
> přátelé přírody? Jinak
> platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů
> v nádobkách s olejem fungují.
> Klidný den! Jiří
> Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Rozdivočit je může cokoliv Jednou pro mne přijela jedna rodina nejmenovaného včelaře který se dal do práce ve včelách v silně podnapilém stavu. co s nimi vyváděl jsem se dodnes nedozvěděl, ale takový cirkus jsem jaktěživ nezažil.
Ale to z genetikou nemá nic společného. Jinak mně stačí vědět ,že od bodavých včel namohu vychovávat nové matky i kdyby včelstvo doneslo každý rok 2q medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 26.4.2010 14:02:48
> ----------------------------------------
> Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
> přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
> na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
> ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
> ,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
> můžu požádat,tak se podělte
> o zkušenosti.Díky.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 - 19:47:52
>
> > Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> > příklad. Máme zrovna
> > dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> > se zničeho nic
> > objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> > vím pramálo, ale
> > řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> > by si měli alespoň
> > přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> > od p. Čermáka. Co se
> > týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> > poznatků, které mi
> > potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> > nebo i snížit přes
> > potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> > jara, odpověď na jednu
> > historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> > a také ověřil, kvůli
> > jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> > mnohé osvětlí.
> >
> > _gp_
> >
> > 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > > nebo sklony k chorobám a
> > > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > > dalších generací nepřenáší.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: P.K.
> > >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> > >> ----------------------------------------
> > >> Kdo zas co potvrzuje.
> > >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> > >> genetické informace od
> > >> >> své matky a jejich předků?
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >>
> > >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > >> >> > Když již jsme u
> > >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > >> > je matka a ne trubci.
> > >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> > >> > oplodněny bodavými trubci, je
> > >> > >> > jak
> > >> > se zdá lichá
> > >> >
> > >> > pepan
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>
>

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel


Jo,JO,JO!!!
To je pěkné!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prosba o radu
Datum: 18.4.2010 - 22:16:08

> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil
> čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou
> ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem
> je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez
> souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký
> nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu
> nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby
> ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké
> bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal
> nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový,
> je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal
> pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících.
> Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych
> tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel

"co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje"
------------------------
Proč špatně? Já v tom vidím dobrou pomůcku pro získávání druhových medů. V době intenzivní smůšky můžete také ušetřit včelám práci s dosoušením pár poslednícch procent vody a sobě s přidáváním dalšího nástavku se soušemi.

Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
můžu požádat,tak se podělte
o zkušenosti.Díky.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 18.4.2010 - 19:47:52

> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > nebo sklony k chorobám a
> > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> >> genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> >> > je matka a ne trubci.
> >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> >> > oplodněny bodavými trubci, je
> >> > >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

--------------------
zařízení vypadá fakt dobře,ale přemýšlím obráceně. co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje, protože jak je popsáno na vebu tak z 26 konví medu to vyždíme
celé dvě konve vody ,to by se ji vyplatilo prodávat ,že by medová voda

Zdenek

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými
> trubci, je jak
> > se zdá lichá
>
> pepan

Ale pánové!
Johana Gregora na Vás.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 20:26:40

> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny
> > bodavými trubci, je jak
> > > se zdá lichá
> >
> > pepan

Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev,
můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás
uspokojím
i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen
vigor,
takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S


A roztoč bude jako koření?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 12:29:09

> Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš
> s ní nic dělat.Je na kost
> tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není
> na kost zmrzlá, je foremější,
> jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací
> vidličkou zmrzlé dílo
> neodvíčkuješ.
>
> Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50%
> neoplozená matka a Z 50%
> TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu
> dává stejnou míru
> vlastností matka a trubec, nebo ne?
> Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců
> z vlastních včelstev,
> můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev
> a jistě vás uspokojím
> i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní
> je ale kmen vigor,
> takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Já předpokládal že bude vědět něco o podnoži na které je to naroubováno. On takový polokmen je výška od 120 cm do 180 a vysokokmen 180 až 250 cm. Podnože na čtvrtkmeny se v pohodě dají podle vzrůstnosti odrůdy použít i na výšku 180cm. z otázky také nebylo zřejmé zda mu jde o ovocné nebo okrasné stromy. Tam by ještě přibyl alejový vysokokmen, ten je 2 až 3 m délka kmene.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 26.4.2010 08:54:53
> ----------------------------------------
> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš
> větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> To není dobrá rada.
> Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože
> tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.
>
> Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
> Nejlepší přímo ze školky na podzim,
> J.B.
>
>
>

"JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

Mám taky bohužel problém s jarními medy, které často (více posledních let) mívají z plně zavíčkovaných plástů i 21% což v praxi pak znamená, že se časem rozkvasí. Zajímavé je, že vloni úplně první med měl pouze asi 17% vody a po 14 dnech druhý ke 20%...Velcí včelaři si postupně pořizují sušičky na med, takže bohužel je to asi realita. Sám takového medu nemívám moc, pokud začne nakvašovat dám ho do medoviny. Každopádně je dobré mít refraktometr a měřit každou konev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:51:23
> ----------------------------------------
> V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až
> k 23% vody Jen značka český med je 18%.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 26.4.2010 08:03:15
> > ----------------------------------------
> > "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> > tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> > vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> > ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> > Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> > sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> > připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> > Zdraví R. Stonjek"
> > ___________________________________________________________
> >
> > Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> > předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> > snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> > dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> > Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> > nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> > hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> > je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> > OBSAHU VODY?Já to nevím.
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>
>
>

ja je nakupuju ve skolnim statku Decin - Libverda
ale je to vzdycky na objednavku, cili minimalne pul roku dopredu
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Sunday, April 25, 2010 7:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: A zase lítáme (-:

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

To není dobrá rada.
Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.

Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
Nejlepší přímo ze školky na podzim,
J.B.

V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až k 23% vody Jen značka český med je 18%.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:03:15
> ----------------------------------------
> "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> Zdraví R. Stonjek"
> ___________________________________________________________
>
> Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> OBSAHU VODY?Já to nevím.
> Zdraví Pavel.
>
>
>

"kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :("

Označení ve školce nic moc neříká o maximální výšce, na jakou lze daný stromek vypěstovat. Je to prostě jen o tom, že někde ty stromky pěstují o rok kratší dobu a vyrostou méně, než je prodají jako čtvrtkmen a někde nebo nějaký neprodané klidně nechají ještě jeden roky a prodávají vyšší jako vysokokmen.
Ovocný stromek je jinak složenina dvou rostlin, podnože a vlastní odrůdy a o tom, jak vysoko ho lze zapěstovat, rozhoduje součet vzrůstností obou rostlin. Slabě vzrůstná podnož a na ní naroubovaná slabě nebo středně rostoucí odrůda, třeba u jablek podnož M9 nikdy nevyroste ve vysoký strom, takový stromek puštěný do výšky vyroste tak do 3 - 6 metrů, pak růst zarazí a dál nejde, jen plodí. Naopak silně až středně vzrůstná podnož, třeba u jabloní semenáč jaderničky nebo podnož A2 se může v nesolidních zahradnictvích klidně prodávat jako zákrsek, ale pokud se nepustí do výšky aspoň 4 - 6 metrů, neplodí a jenom produkuje každý rok obrovské, až metr a půl dlouhé šlahouny.
Je třeba tedy shánět nejen konkrétní odrůdu, ale i stromek naroubovaný na konkrétní podnož. Nebo zakoupit odrůdu či od souseda sehnat roub a potom to naroubovat na semenáč třeba té jaderničky, ideálně nepřesazovaný, přímo vyrostlý ze semena na místě. To je vhodné na hodně tvrdá stanoviště, na nějaké málo udržované přirozeně rostoucí vysokokmenné sady, třeba nějaká přírodní nehnojená kamenitá podhorská louka, a taková jabloň se potom růstem prosadí i v nějakých přirozeným náletem zarostlých plochách. Nebo na jeden vysokomen třeba někde na kamenitém dvorku....
Různé podnože jsou nejvíc propracované v jabloních, ale u jiných ovocných stromů je to totéž, jen není v podnožích takový výběr...

"Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek"
___________________________________________________________

Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?Já to nevím.
Zdraví Pavel.

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 25.4.2010 19:11:47
> ----------------------------------------
> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(
>
>
>

Hlavně to poslat na tu ZO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 25.4.2010 18:56:52
> ----------------------------------------
> čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil
> ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo
> razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky
>
>
>

Mám včely pod kontrolou, snad počasí vydrží. Tak je třeba toho využít. Nevíme jak to bude dál.
http://leteckaposta.cz/967041656
B.V.