Včelařská konference

Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště
5 m od
jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě
jste do
lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé
přírody? Jinak
platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem
fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.


Jak zde již bylo uvedeno.Nejúčinější je likvidovat jejich "dálnice",které
si značkují feromony,či co to je.Mě se osvědčilo jakýmkoliv spůsobem
narušit ty "dálnice".Mechanicky-železnými hrabičkami,případně
březovým koštětem.Tam kde nebyla tráva.Na pevných površích zatím
vždy stačil macerát z ořechového či křenového listí.(namočíte
do vody na 24h.)A to všechno v dostatečné délce.
(10m)Jistě existují i další "babské" rady. Výluh ze slepičinců
atd.Takže s chutí do toho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HI" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mravenci
Datum: 19.4.2010 - 19:37:10

> Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí
> stanoviště tvrdou chemií
> (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko
> se jich budete zbavovat,
> tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat
> znova. Jinak u nás jsou
> chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna
> ne v té nejvyšší kategorii.
> Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana
> trochu o ničem.
> Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální
> systém a způsob života,
> jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války
> mezi koloniemi, nebo naopak
> jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny
> matek atd.
>
> Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí.
> Když budou dost velké,
> věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout.
> Ne vždycky je nejlepší
> řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus
> za každou cenu ;). Méně a
> jednodušeji je někdy více.
>
> Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba
> vystříkáním roundupem je úplně
> mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou
> přes velké plochy betonu
> a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu
> vegetaci, vůbec je to
> nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté
> půdě začít libovat ;)
>
> Honza Indra
>
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si
> udělal stanoviště 5 m od
> jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš
> postup. A jistě jste do
> lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou
> přátelé přírody? Jinak
> platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů
> v nádobkách s olejem fungují.
> Klidný den! Jiří
> Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Rozdivočit je může cokoliv Jednou pro mne přijela jedna rodina nejmenovaného včelaře který se dal do práce ve včelách v silně podnapilém stavu. co s nimi vyváděl jsem se dodnes nedozvěděl, ale takový cirkus jsem jaktěživ nezažil.
Ale to z genetikou nemá nic společného. Jinak mně stačí vědět ,že od bodavých včel namohu vychovávat nové matky i kdyby včelstvo doneslo každý rok 2q medu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 26.4.2010 14:02:48
> ----------------------------------------
> Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
> přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
> na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
> ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
> ,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
> můžu požádat,tak se podělte
> o zkušenosti.Díky.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 - 19:47:52
>
> > Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> > příklad. Máme zrovna
> > dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> > se zničeho nic
> > objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> > vím pramálo, ale
> > řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> > by si měli alespoň
> > přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> > od p. Čermáka. Co se
> > týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> > poznatků, které mi
> > potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> > nebo i snížit přes
> > potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> > jara, odpověď na jednu
> > historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> > a také ověřil, kvůli
> > jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> > mnohé osvětlí.
> >
> > _gp_
> >
> > 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > > nebo sklony k chorobám a
> > > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > > dalších generací nepřenáší.
> > >
> > > pepan
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: P.K.
> > >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> > >> ----------------------------------------
> > >> Kdo zas co potvrzuje.
> > >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> > >> genetické informace od
> > >> >> své matky a jejich předků?
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >>
> > >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > >> >> > Když již jsme u
> > >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > >> > je matka a ne trubci.
> > >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> > >> > oplodněny bodavými trubci, je
> > >> > >> > jak
> > >> > se zdá lichá
> > >> >
> > >> > pepan
> > >>
> > >>
> > >>
> > >
> >
> >
> > --
> > ___
> > / __| _ _
> > | (_ || || |
> > \___|\___/
> > ____
> > | _ \ __ _
> > | |_) / _\ |
> > | _ /\__/_|
> > |_|
>
>
>
>
>

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel


Jo,JO,JO!!!
To je pěkné!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Prosba o radu
Datum: 18.4.2010 - 22:16:08

> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil
> čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou
> ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem
> je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez
> souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký
> nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu
> nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby
> ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké
> bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal
> nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový,
> je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal
> pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících.
> Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych
> tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel

"co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje"
------------------------
Proč špatně? Já v tom vidím dobrou pomůcku pro získávání druhových medů. V době intenzivní smůšky můžete také ušetřit včelám práci s dosoušením pár poslednícch procent vody a sobě s přidáváním dalšího nástavku se soušemi.

Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit
přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď
na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

Škoda,že jste neuvedl,jaké že to dobroty rozdivočely či uklidnily
ty Vaše včelky.Třeba by to mohlo pomoci i nám méně zkušeným.Nám
,kteří musíme sít a sázet,aby naše včely měly z čeho nosit.Jestli
můžu požádat,tak se podělte
o zkušenosti.Díky.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 18.4.2010 - 19:47:52

> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za
> příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí
> se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice
> vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství,
> by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné
> od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských
> poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit
> nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního
> jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal
> a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy
> mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti,
> > nebo sklony k chorobám a
> > > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví.
> > Př. u lidí rozštěp rtu se
> > > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s
> > rozštěpem tuto vadu dále do
> > > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> >> genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> >> > je matka a ne trubci.
> >> > >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly
> >> > oplodněny bodavými trubci, je
> >> > >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|

JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

--------------------
zařízení vypadá fakt dobře,ale přemýšlím obráceně. co je kde špatně, že takovéto zařízení dobrý včelař vůbec potřebuje, protože jak je popsáno na vebu tak z 26 konví medu to vyždíme
celé dvě konve vody ,to by se ji vyplatilo prodávat ,že by medová voda

Zdenek

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými
> trubci, je jak
> > se zdá lichá
>
> pepan

Ale pánové!
Johana Gregora na Vás.




----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 20:26:40

> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší
> genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti
> > je matka a ne trubci.
> > > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny
> > bodavými trubci, je jak
> > > se zdá lichá
> >
> > pepan

Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev,
můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás
uspokojím
i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen
vigor,
takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S


A roztoč bude jako koření?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: P.K.
Datum: 16.4.2010 - 12:29:09

> Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš
> s ní nic dělat.Je na kost
> tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není
> na kost zmrzlá, je foremější,
> jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací
> vidličkou zmrzlé dílo
> neodvíčkuješ.
>
> Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50%
> neoplozená matka a Z 50%
> TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu
> dává stejnou míru
> vlastností matka a trubec, nebo ne?
> Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců
> z vlastních včelstev,
> můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev
> a jistě vás uspokojím
> i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní
> je ale kmen vigor,
> takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Já předpokládal že bude vědět něco o podnoži na které je to naroubováno. On takový polokmen je výška od 120 cm do 180 a vysokokmen 180 až 250 cm. Podnože na čtvrtkmeny se v pohodě dají podle vzrůstnosti odrůdy použít i na výšku 180cm. z otázky také nebylo zřejmé zda mu jde o ovocné nebo okrasné stromy. Tam by ještě přibyl alejový vysokokmen, ten je 2 až 3 m délka kmene.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 26.4.2010 08:54:53
> ----------------------------------------
> Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš
> větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.
>
> Pepan
>
> To není dobrá rada.
> Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože
> tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.
>
> Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
> Nejlepší přímo ze školky na podzim,
> J.B.
>
>
>

"JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?"
-------------------
inspirace:
http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

Mám taky bohužel problém s jarními medy, které často (více posledních let) mívají z plně zavíčkovaných plástů i 21% což v praxi pak znamená, že se časem rozkvasí. Zajímavé je, že vloni úplně první med měl pouze asi 17% vody a po 14 dnech druhý ke 20%...Velcí včelaři si postupně pořizují sušičky na med, takže bohužel je to asi realita. Sám takového medu nemívám moc, pokud začne nakvašovat dám ho do medoviny. Každopádně je dobré mít refraktometr a měřit každou konev.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:51:23
> ----------------------------------------
> V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až
> k 23% vody Jen značka český med je 18%.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:
> > Datum: 26.4.2010 08:03:15
> > ----------------------------------------
> > "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> > tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> > vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> > ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> > Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> > sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> > připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> > Zdraví R. Stonjek"
> > ___________________________________________________________
> >
> > Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> > předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> > snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> > dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> > Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> > nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> > hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> > je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> > OBSAHU VODY?Já to nevím.
> > Zdraví Pavel.
> >
> >
> >
>
>
>

ja je nakupuju ve skolnim statku Decin - Libverda
ale je to vzdycky na objednavku, cili minimalne pul roku dopredu
honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Sunday, April 25, 2010 7:12 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: A zase lítáme (-:

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

To není dobrá rada.
Zákrsky to je čtvrtkmeny atd. se dělají, očkuji na méně vzrůstné podnože tak že z nich budou vždy menší stromy i když jim ořežeš dolní patra větví.

Ještě tak jabloně na podnožích EM1 nebo A2
Nejlepší přímo ze školky na podzim,
J.B.

V EU je u medu 20% , což tedy platí i pro nás. Ve světě se pohybují hodnoty až k 23% vody Jen značka český med je 18%.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 26.4.2010 08:03:15
> ----------------------------------------
> "Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že
> tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako
> vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až
> ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího.
> Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky
> sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být
> připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
> Zdraví R. Stonjek"
> ___________________________________________________________
>
> Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to
> předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných
> snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi
> dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy
> Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by
> nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této
> hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady
> je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO
> OBSAHU VODY?Já to nevím.
> Zdraví Pavel.
>
>
>

"kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :("

Označení ve školce nic moc neříká o maximální výšce, na jakou lze daný stromek vypěstovat. Je to prostě jen o tom, že někde ty stromky pěstují o rok kratší dobu a vyrostou méně, než je prodají jako čtvrtkmen a někde nebo nějaký neprodané klidně nechají ještě jeden roky a prodávají vyšší jako vysokokmen.
Ovocný stromek je jinak složenina dvou rostlin, podnože a vlastní odrůdy a o tom, jak vysoko ho lze zapěstovat, rozhoduje součet vzrůstností obou rostlin. Slabě vzrůstná podnož a na ní naroubovaná slabě nebo středně rostoucí odrůda, třeba u jablek podnož M9 nikdy nevyroste ve vysoký strom, takový stromek puštěný do výšky vyroste tak do 3 - 6 metrů, pak růst zarazí a dál nejde, jen plodí. Naopak silně až středně vzrůstná podnož, třeba u jabloní semenáč jaderničky nebo podnož A2 se může v nesolidních zahradnictvích klidně prodávat jako zákrsek, ale pokud se nepustí do výšky aspoň 4 - 6 metrů, neplodí a jenom produkuje každý rok obrovské, až metr a půl dlouhé šlahouny.
Je třeba tedy shánět nejen konkrétní odrůdu, ale i stromek naroubovaný na konkrétní podnož. Nebo zakoupit odrůdu či od souseda sehnat roub a potom to naroubovat na semenáč třeba té jaderničky, ideálně nepřesazovaný, přímo vyrostlý ze semena na místě. To je vhodné na hodně tvrdá stanoviště, na nějaké málo udržované přirozeně rostoucí vysokokmenné sady, třeba nějaká přírodní nehnojená kamenitá podhorská louka, a taková jabloň se potom růstem prosadí i v nějakých přirozeným náletem zarostlých plochách. Nebo na jeden vysokomen třeba někde na kamenitém dvorku....
Různé podnože jsou nejvíc propracované v jabloních, ale u jiných ovocných stromů je to totéž, jen není v podnožích takový výběr...

"Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek"
___________________________________________________________

Máte pravdu,nicméně problémy s řidším medem mám už několikátou sezonu,a to předtím nepršelo,také je pravda,že pod víčky bývá někdy při vydatných snůškách větší procento vody,než v nezavíčkovaných zásobách.Jak to asi dělají v zahraničí,kde jsou ve velkoprovozech tyto technologie se systémy Dadant a Langstroth běžné?Určitě nečekají na zahuštění medu,jinak by nemohli vytáčet 100 kg a více na včelstvo?Moje dlouhodobé výnosy už se této hranici blíží,proto i ty problémy s vodou,kterou nestačí včely odpařit,tady je námět pro diskusi.Tedy JAK DOCÍLIT VYSOKÝCH VÝNOSŮ MEDU BEZ VYŠŠÍHO OBSAHU VODY?Já to nevím.
Zdraví Pavel.

Není nic jednoduššího než si z toho ten vysokokmen vypěstovat. Ostříháš větve a necháš jen terminál. A ještě hodně ušetříš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: A zase l?t?me (-:
> Datum: 25.4.2010 19:11:47
> ----------------------------------------
> kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně
> čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(
>
>
>

Hlavně to poslat na tu ZO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 25.4.2010 18:56:52
> ----------------------------------------
> čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil
> ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo
> razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky
>
>
>

Mám včely pod kontrolou, snad počasí vydrží. Tak je třeba toho využít. Nevíme jak to bude dál.
http://leteckaposta.cz/967041656
B.V.

Já souhlasím s tím co vyjádřil Gustimilián o tlučhubech a řekl bych, že tvůj problém s řídkým medem je ůplně jinde. Minulý rok se nemůže brát jako vzorkový, vždyť téměř celá sezona propršela a řidký med měl každý. Čekat až ho včely zahustí je nesmysl, protože se tím připravíme o spoustu dalšího. Jinak v běžné sezoně je vše úplně jinak. Meteorologové straší, že díky sopce zase bude deštivo a tak se vše možná bude opakovat a je třeba být připraven. Rozhodně s prvním medem do 12. 6. čekat nebudu jako vloni.
Zdraví R. Stonjek

" Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu."

Je pravda,že se zde vyskytuje dost informací,které jsou pro praxi nevyužitelné,někdy jsou zde přímo žvásty.Ale občas se tu vyskytne informace k nezaplacení,přímo zásadní.Jeden příklad za všechny-až tady na konferenci se mi potvrdila pro mě zásadní věc,totiž to,že i když mám nízké rámky v medníku a měl bych relativně získávat jednodruhový med s nízkým obsahem vody,často tomu tak není z toho důvodu,že tam mám takzvaně ztluštělé plásty(rozteče rámků dál od sebe a tím pádem jejich menší počet v nástavku),a já proč musím sebou vozit při každém vytáčení refraktometr,z každým plástem trhat,jestli necáká čerstvá sladina a měřit si obsah vody v každé nádobě....(?),i když prakticky veškerá literatura mě přesvědčuje o opaku.Aspoň vím,kam bude směřovat další investice,abych snížil obsah vody v medu.....
Ne všechny"moudra"tady jsou jen prkotiny.
Zdraví Pavel.

Zde na jihu Moravy je to asi tak. Na jaře se prodávají ovocné stromy od 15.3 - 23.4. Zbytky se potom likvidují, sází se a už neprodají. Přímo tam mají školky. Tady je už hodně teplo, z prodejem je tu šmitec. Podzimní prodeje se provádí od 20.9 - 10.11.
U nás v Rosicích u Brna se stromy budou prodávat do konce dubna. Je tu už dost teplo a to jsem už na Vysočině.Květen je tu divoký a dole u Brna se tak pozdě stromy nevysazují. Zahradnictví se tu přizpůsobují místním podmínkám. Třešně, jabloně a hrušky je lépe kupovat a sázet na podzim, meruňky, broskve, švestky, nektarinky se zase lépe vysazují na jaře. Ke každému druhu ovocného stromu musíš koupit jiný kmen stejného druhu stromu, který kvete přesně ve stejný týden na jaře. Pokud koupíš ovocné stromy, třeba třešně, které kvetou ne zároveň, ale třeba ob týden po sobě, s opylením je problém a dávají i méně pylu. Pokud kvetou zároveň, včely nestíhají nosit pyl, jsou jej kvanta. P.S

to snad budu muset vyrazit na moravu. jinak konec dubna ještě není pozdě, alespoň ne na šumavě. na severních stráních ještě leží zbytky sněhu, před měsícem bych pomalu jámu nevykopal :-) ale děkuji za typ. možná pověřím příbuzný, aby něco dovezli.

Zdravím vás,
Nevím odkud jste ale u Brna v želešicích je zahradnictví a tam mají vysokokmenů, kolik chcete. Jabka, hrušky, třešně, prostě vše. Taky jsou tam polokmeny, čtvrtkmeny a zákrsky. Mají tam vlastní školku. Nyní je již ale s výsadbou pozdě. V pátek měli doprodej. Já tam postupně kupoval na jaře 7 vysokokmenů, třešní. Jinak musíte počkat až do poloviny října, to budou podzimní prodeje. V květnu sázet stromy moc dobré není, takže přs léto sežeňte kontakty a na podzim hurá na nákupy stromků, já budu na podzim kupovat ještě 3. Příští rok 10 meruňek. Zdraví P.S

Také se mi to honí v hlavě a v určitém pořadí investic to je. Teď asi bude na řadě vlek a palety. Co píše Gustimilián to je naprosto přesně. Takové zařízení předpokládá ale velikost prostoru na délku na ohřívání apod a určitě to nejde cmuchtit v nějakém pidiopokojíku v podkroví. Také náročnost na energii je značná. Chtělo by to spíš pevná paliva nebo plyn. Vosk se několikrát ropzehřívá a tak bych mohl pokračovat. Koupit válce to je asi 1/5 problému. Rovněž cenová relace 20 - 40 Kč za kilo mezistěn, to je asi jen tak za náklady a nepatrnou odměnu, která má daleko k seriozní mzdě. Teď mi má přivézt můj nový výrobce pár mezistěn na zkoušku. Jsou protahovány klasickou liho medovou polevou, tak dám vědět. Budu je strkat oproti těm starým na nevýhodnější místa a porovnávat. Zdraví R. Stonjek

kde prosím sháníte vysokokmeny? u nás v zahradnictví bohužel zásadně čvrtkmen, vyjímečně špičák... o odrůdách nemluvě :(

čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky

Zdravím Michale, tak sis už nahodil reklamu? Přeju ti to. Jdi do toho. Pokud budeš vyrábět MS pořádně, jako že ano, je dobře, že bude tebou trh o něco opět bohatší. Konkurence je dobrá věc a kvalita je to největší. Cena za takovou kvalitní mezistěnu nerozhoduje. Aspoň pro mě ne.

Máte tam pro stroj na trubčí mezistěny nějaké divné rozteče. Jde o chybu?

_gp_

2010/4/25 Michal Říha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>:
> Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn
> je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff.
> Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a
> ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České
> zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na
> mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a
> jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se
> rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v
> Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich
> internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na
> e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S
> pozdravem Michal Říha
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

1. Morové nebezpečí tu je, ale nejde o jediný nebezpečí jak chytit,
roznést si mor, takže prrr.
2. SVS píše jasně a má teplotní požadavky pro dezinfekci, jestli někdo
investuje cca 35 tisíc do 40 kil kovu, tak snad si může pořídit i
lepší fritovací hrnec na hranolky s výpustí, nějakou malou kopyst
kuchyňským časovačem.
3. Je doba taková, že jsou možnosti se dobře "ostrovně" vybavit i na
malý provoz, inteligenci se meze nekladou a stará totalitní škola by
se měla zamyslet, co vlastně tvrdí. Investice to je s delší finanční
návratností, ale je to stále kus stroje, o který je zájem. Být
soběstačný a místo klábosení dělat v zimě mezistěny, je rozhodně
racionální prvek.
4. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá. Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu.
5. Kdo je schopný si vyrobit úl, rámek, naučí se špičkově chovat
včely, tak výroba mezistěn je opravdová smetana na dortu. Schválně,
kdo umí vyrábět mezistěny na těchto malých strojcích? V nějakém 80
roce se ukončila odborná debata ve Včelařství a od té doby už malí
výrobci mezistěn nejsou. Dobře nám tak. Patří to ke včelařství také.

_gp_

............
a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí???????????????
Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

2010/4/25 NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla
> neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá
> krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale
> můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází
> dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl
> neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru
> roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se
> nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak
> by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc
> pěkně, ale je to trochu hazard.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc pěkně, ale je to trochu hazard.

Aj mňa zaujímalo HMF a preto som si dal urobiť rozbor odviečkovaného medu horko vzdušnou pištoľou. Žiadne HMF nepribudlo. Pri odviečkovaní sa len malá časť medu nahreje a práve tú som poslal na rozbor.

a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí??????????????? Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff. Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S pozdravem Michal Říha

Hmm. Zajímalo by mě, jak se zvýší HMF medu.
Vzduch je nejspíš o hodně vyšší, než 50°C.
To si radši koupím od pana Sapáka pořádnou širokou vidličku :-) ...

Arnošt

Na webu SVS jsem zjistil na:
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
zajímavou a překvapivou informaci. K 17.4.2010 máme oficiálně jen 10, slovy deset aktivních ohnisek moru včelího plodu.
Počet nových ohnisek 4. Zdolaných 0.Jaký máte na práci SVS názor?

S pozdravem

Jirka Přeslička

čauky panove kdy je podle vas lepší menit matky ted co budou nebo až po krmení.matky budou v klickach koupene.a jak to mam provest diky za radu?a doporučujete 3 rokem od založení oddelku?diky jirka

nerozpouštíš víčka ale děláš jen dírky,které se jak kdyby zatáhnou do kraje ,med to už prolomí,jak u odvíčkovacího ježka,ale ne toho plastovýho ale profi a ten jen made in swiss pokud se nepletu....??

navíc zdroj fakt musí mět výkon,správnou úzkou koncovku....

Také zdravím, u mě též včelí frmol, kvetou hodně třešně, dokvítají meruňky a chystají se pomalu jabloně. Dnes jsem zasadil již v pořadí sedmou třešeň vysokokmen. Uvidíme, co se z toho letos ujme. Zdraví P.S

Zdravím všechny, dnes bylo vskutku pěkně! Létalo se o stošest! Vrby jsou už skoro pryč, ale už určitě kvete něco jiného, jen jsem slepota. (-: max teplota u nás dnes 17°, slabý vítr, 500mnm.
2 vídea k prohlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watch?v=RO0jae36rlE
http://www.youtube.com/watch?v=-8GKdw94kCM
Ať se daří, Libor.

Původně se tady jen kdosi ptal, jak udělat oddělek.....

>Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek <

>K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy). <
------------------------------------------------------------
Skoro ani nechápu o čem je zde řeč. Podle mých zkušeností a možná i trochu díky mé "nešikovnosti", jsem udělal poznatek. Že do kapky vody (ať již zředěného medu nebo zředěné mateří kašičky a nebo jen čisté vody) se nejmenší larvičky pokládají lépe a bez případného mechanického poškzení než (při přešmudlávání)do buněk na sucho. Avšak to, že by larvičky tuto mokrou postýlku ausgerechnet tak nutně potřebovaly, to jsem nepzoroval. Pokud včely vyměňují (v některých případech) větší množství larviček položených do suchých buněk, může být způsobeno jejich mechanickým poškozením při manipulaci (přelarvení).
JK

Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

a.turčáni:
Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

___________________________________________________________

Větší matka znamená automaticky vetší počet vaječných rourek (ovariol) ve vaječnících? Jsou známy případy, že i málo robustní matky kladou stejně dobře jako ty robustní. Škoda, že tyto zdroje většinou zároveň neuvádějí původ těchto matek (z jak staré larvičky se vyvinuly).

Osobně se domnívám, že na hmotnosti vajíčka moc nezáleží. Dělnice se také rodí stejné na vrcholu rozvoje jako na začátku plodování, i když jsou z vajíček různé hmotnosti. Daleko důležitější je množství a kvalita kašičky v posledních 2-3 dnech larválního vývoje a velikost dna buňky. Ale je to jen můj názor, který nemám podložený ani konkrétní vědeckou prací, ani vlastní praxí. Proto by mě zajímalo vyjádření nějakého včelařského odborníka, který to má podložené konkrétními daty, nikoliv jen vizuálním pozorováním (sugesce může být velká).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice"

Zase budu oponovat.Když už si založím chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,čili ve stáří okolo těch 12 hodin(larvička je malinká,téměř rovná,v kapičce krmné kašičky),a půjdu tam dejme tomu za 24 hodin(třeba si někdo přijde pro otevřené matečníky),tak už ta 36 hodinová larvička plave v bohatě nakrmeném načatém matečníku mateří kašičkou.Producenti mateří kašičky vědí,že nejvíc mateří kašičky je v otevřeném matečníku ve stáří larvy 2,5 až 3 dny,potom už ji včely tolik nekrmí a larva také víc vyroste a spotřebuje ji,aby ten matečník postupně vyplnila sama sebou.
Takže ano,ze začátku ji včely krmí krmnou kašičkou,ale jen v řádu několika hodin,potom tuto KM nahradí mateří kašičkou,a 1,5 denní larvička už je jí bohatě zásobena,proto ta větší jistota.
Zdraví Pavel.

Máte někdo zkušenost v chovu matek systémen Nikot.

a.turčani:
nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Dokud jsem dobře viděl přelarvoval jsem půl až 1 denní larvičky.(tvar larvy je mirně prohnutý rohlík né loupáček)
Nyní je pro mne přelarvování stále obtížnější (někdy se mi zdá že to dělám poslepu, přesně to nevidím)a z toho důvodu
jsou mnou přelarvované larvičky trochu větší asi těch 36 hodin.(ale není to loupáček)
Nezaznamenal jsem snížení kvality mých matek.
Tak že věřím že máte pravdu.
1,5 deníí larvičky se lépe přelarvuji a včely je trochu raději přijímají.
J.B.

že si jich včely okamžitě všimnou a začnou je od začátku vydatně krmit,proto je jistější založit chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,ona ta kapka zředěné mateří kašičky nebo rovnou vody také dlouho nevydrží a přelarvené larvičky mohou krátkodobě téměř hladovět. P.K.

To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice.
To čo vložíme do materskej misky je len balast pre rýchle vloženie larvičky, čiže je to pomôcka pre prelarvujúceho a nie pre larvičku. Tú včely musia pudovo prijať za svoju, pretože potrebujú novú M prípadne ju potrebujú pre rozdelenie včelstva- rojenia.

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček.

Milý kolega, to nie je "hezká teorie", to je skutočná prax, ktorú praktizujem už asi 15 rokov. Vždy keď M vložím do IZO so 150 bunkami, M nikdy nezačne ihneď klásť, najskôr musia IZO obsadiť včely, vyčistiť a vyleštiť bunky, M ošetrujú až potom, takže má nútenú prestávku (vždy kladie váhavo s väčšími prestávkami). Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

Moja osobná skúsenosť túto skutočnosť potvrdzuje: po oplodnení M v oplodňovacej jednotke (OJ) počet položených vajíčok je zo začiatkoch nízky a ich váha je tým vyššia ako pri plnom plodovom cykle, M sú obmedzované aj priestorom, menej voľných buniek. Ak som oplodnenú M odobral hneď po položení niekoľkých desiatok vajíčok a ponechal som včelstvíčko na výchovu novej matky náhradným spôsobom, M boli vždy robustné.
Preto vždy treba takéto rady odskúšať, ale dodržať navrhnutý scenár.

Ešte sa ospravedňujem za "preklep", samozrejme to malo byť "12 hodín" a nie 12 dní.

"Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?"

Zkusím se vyjádřit.Pro přelarvení jsou v praxi nejvhodnější larvičky ve stáří 12 až maximálně 24 hodin.Je pravda,že poněkud starší larvičky jsou nejspíš lépe přijímány a také se lépe přenášejí,ale nemáme úplnou jistotu,že si jich včely okamžitě všimnou a začnou je od začátku vydatně krmit,proto je jistější založit chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,ona ta kapka zředěné mateří kašičky nebo rovnou vody také dlouho nevydrží a přelarvené larvičky mohou krátkodobě téměř hladovět.
Není to žádná vědecká studie,jen čistě praxe.
Zdraví Pavel.

a.turčáni:
Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.
___________________________________________________________

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček. Denní produkci vajíček neovlivňuje momentální přítomnost prázdných buněk, ale množství mateří kašičky, kterou dělnice matku krmí. Pokud včely budou mít k matce přístup a budou ji ošetřovat, její výkonnost se bude vždy řídit dle nároků včelstva, a ta jsou na jaře veliká nehledě na to, zda je matka v izolátoru nebo mimo něj. Vajíčka vyprodukovaná navíc matka prostě jen vypustí do prostoru jako odpad a včely je vynesou z úlu, takže včelař nic nepozná.

___________________________________________________________
a.turčáni:
Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.
___________________________________________________________

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Zase moc kombinuješ Tady o nějakém vyvolávaní rojové nálady nepadlo ani slovo Jde jen oběžné rojení a jeho využití.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 10:11:25
> ----------------------------------------
> "Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a
> každý rok je špatné (rojivé)
> Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě
> jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování
> včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek."
>
> No, rojení je z velké části dědičné, v tom mají odpůrci rojových matečníků
> pravdu. Na druhé straně je i dnes spousta rojení způsobena nevhodnými
> zásahy, třeba nevhodným rozšířením včelstev nebo prostě rojovým počasím.
> Včelař pak musí oddělit včelstva k rojení náchylná, protože jejich
> rozmnožování i kvalitními rojovými matečníky je kontraproduktivní a
> včelstva k rojení podnícená nějakým vnějším působením, tam je využití
> kvalitních rojových matečníků žádoucí, když už jsou. A snadnější, než z
> tohoto včelstva dělat oddělky.
> Jinak ale speciální podněcování včelstev k rojení kvůli získávání rojových
> matečníku mně připadá v porovnání s rozmnožováním oddělky neobratné a
> překonstruované. Zvláště když se doporučuje nechovat matky starší než dva
> roky a někteří chovatelé mění matky i každý rok. Snad jedině extrémně dobrá
> matka, která by se ponechala v úlu někde v koutě ten třetí rok, aby
> založila ty rojové matečníky.
>
>
>

....odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek

Pán kolega, časť vášho komentáru som si radšej prepožičal, aby nedošlo k omylu a mohli si urobiť obraz ako to vôbec je, pri chove matiek s podávaním krmiva prvých 72 hodín života lariev budúcich matiek a budúcich včiel.
Na pracovisku v Amerike urobili exkluzívny pokus, v ktorom pojali do pozorovania larvičky budúcich včiel a budúcich matiek. Aby mohli kontrolovať obsah podávanej kŕmnej kašičky podali včelstvu v ktorom sa to odohrávalo rádioaktívnu látku, ktorú odoberali a podrobovali skúmaniu na obsah aktívnych látok.

Zistili, že larvičky v obidvoch prípadoch (budúce včely a matky) dostávali 72 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku , až približne po tomto čase, nastala u lariev difenciácia kvality kŕmnej kašičky, včely zahrnuté do pokusu naďalej dostávali bežnú kŕmnu kašičku, ale budúce matky boli definitívne kŕmené materskou kašičkou, ktorá zmenila charakter lariev a ich vývoj spel jednoznačne k forme matiek s typickými znakmi plodných samičiek - matiek.

Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná. V Nemecku npr. dr. Weiss už dávno dokázal, že chov matiek s prekladaním vajíčok do materských misiek sa nedosiahla vyššia kvalita matiek, ak boli odoberané s plného kladenia M.

Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.

Blíži sa chovná sezóna a každý sa môže o tom presvedčiť.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2010
Re: odelek (43639) (43644) (43657) (43664)


Fígl je právě odstranit ty nejstarší matečníky právě v té době, kdy zbývající dělničí plod je už tak starý, že na něm nový matečník založit nejde. Kontrola po vylíhnutí je snadná, matečník, ze kterého se vylíhla matka, je celý, ostatní matečníky s neúspěšnými matkami jsou vykousané. A jak už jsem napsal dřív, pokud se nejstarší matečníky nechají, matky z nich mají občas znatelně zhoršenou kvalitu, mezerovitost, rozvoj včelstva je znatelně horší, matka je znatelně menší.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

MV 2, 2008, příloha: "Tato jejich (= matek, JM) hmotnost ale podle výzkumu v Hohenheimu nemá žádnou souvislost s pozdějšími výkony v kladení vajíček." Já vím, je to trochu v jiné souvislosti, ale už se mi stalo, že matka, jež byla podle těchto kritérií ze "špatného" matečníku a malá, takže vlastně na odpis, klade velmi dobře, zcela srovnatelně s ostatními ...
Jiří

Zdravim vespolek,

to co zde napsal p. Turcani a p. Stonjek mam rovnez odzkouseno a mohu potvrdit.
Jeste jedna takova zajimavost, jednou se mi matka vylihla skutecne malinka, chtel jsem ji hned zamacknout, v oddelku byly tehdy jeste dalsi mladsi matecniky, a tak jsem nechtel at mi je ta mala potvurka kralovna znici. A pak jsem si rekl ne, uvidime co se bude dit. Dalsi den jsem provedl kontrolu a ostani matecniky byly porad zavickovane a nevykousane, ta mala matka tam porad byla a vcely ji branily, aby se k tem ostatnim matecnikum dostala. Za dalsi den nebo dva, jsem nasel ve vcelstvu jiz nove vylihlou matku krasnou velkou, i matecniky dva mladsi, krasne nahore s odrizlou zatkou a pote nejdrive vylihle male matce ani pamatka. Takze i tohle vcely dokazou.

PZ

"Antone, mluvíš mi ze srdce, je to jedna z těch nesmyslných teorií kterými je zasviněna včelařská literatura a zblblý včelař si nepoloží základní otázku, jak je možné, aby druh který je až nepředstavitelně mnohokrát starší než Homo Sapiens zakládal svoji budoucnost na nejhorší a zcela nevyhovující matce. To je doopravdy málo pravděpodobné. Navíc nejrychleji zavíčkovaný matečník patří vždy vizuálně mezi ty nejhezčí.Já nouzové matečníky běžně používám při testování dcer a vnuček od budoucí plemené matky a oproti přelarvování je považuji za velmi kvalitní a matky citelně vitálnější a dlouhověké."

Zblblý včelař si podle mně nepoložil otázku, kolikrát vůbec ty včely neporovnatelně starší než Homo Sapiens mimo chovatelských zásahů Homo se vůbec ocitly v situaci, kdy bylo ve včelstvu plno plodu, plno včel, ale nebyla matka ani nebyl už nějaký za přítomnosti matky dříve založený matečník. Snad jedině když strom se včelami shodil vítr a matka při tom zahynula pod nějakým utrženým plástem..... A co je potom pro včely výhodnější, jestli mít méně kvalitní matku ze starých larviček, ale kladoucí o 3 - 5 dnů dříve (kterou můžou později klidně vyměnit tichou výměnou) nebo počkat s začátkem plodování 3 - 5 dnů a odchovat kvalitní matku...
To, že nouzové matky odchované z nejstarších larviček jsou v průměru znatelně horší než matky odchované z mladších je prostě fakt.

Antone, mluvíš mi ze srdce, je to jedna z těch nesmyslných teorií kterými je zasviněna včelařská literatura a zblblý včelař si nepoloží základní otázku, jak je možné, aby druh který je až nepředstavitelně mnohokrát starší než Homo Sapiens zakládal svoji budoucnost na nejhorší a zcela nevyhovující matce. To je doopravdy málo pravděpodobné. Navíc nejrychleji zavíčkovaný matečník patří vždy vizuálně mezi ty nejhezčí.Já nouzové matečníky běžně používám při testování dcer a vnuček od budoucí plemené matky a oproti přelarvování je považuji za velmi kvalitní a matky citelně vitálnější a dlouhověké. Letos mě to čeká a staré pl. matce jsou 4 roky. Nenechme se tudíž blbnout rétorikou chovatelů matek. Rovněž bylo publikováno několik prací o porovnání matek s rojových a seriových matečníků z pera výzkumníků a světe div se bez větších a zásadních rozdílů. Samozřejmě rojové i náhradní matečníky z mizerných a rojivých včelstev používá pouze zoufalec, ale náhradní nebo rojové matečníky z kvalitních včelstev je ten nejjednoduší chov matek a každý začátečník by si ho měl zkusit navíc kdo má do 5 včelstev může u něj i vytrvat. Zdraví R. Stonjek

Dobře,je to chov při VÚVč Dol,ing.P.Kéri(ten mě asi zabije...!?),kontakt je v současném Včelařství,sám jsem se na chovu tamních matek podílel jako pomocník včelmistra(2005-2007).
Zdraví Pavel.

P. Krátký: "Takže úplně tak pravda to není,asi také záleží na kvalitě genetického materiálu,který je v tomto případě vynikající(je to z jednoho z nejznámějších chovů u nás a nejsou to vigorky),rovněž výnos a mírnost je na vysoké úrovni."
__________________________

Tak se nebojte, Pavle, jmenovat onen chov. Mnohým to možná z tohoto naznačení dojde, ale já se v těch chovech zas až tak moc neorientuji. Myslím, že zde není zapovězeno udělat někomu dobrou reklamu, zvláště když se zde setkáváme obvykle s tou negativní. Každý si to potom už nějak přebere a někdo to určitě vyváží i kritickým ohlasem. Přemýšlím totiž, jestli vůbec a případně kde si na příští sezonu matky objednat, tak by to pro mě byl vítaný tip, protože na vigorky jsou zde zatím názory dost rozporuplné (od jednoznačně kladných, po pochybovačné...). Jsem se svými včelstvy zatím spokojený, ale protože už jsem drahnou dobu nikde matku nekupoval, tak nevím, jestli by již nebylo na čase, aby se mi na včelnicích trošku inovoval "genetický materiál". Nevím příliš, po jaké době je to vhodné, kdy to naopak může být spíše na škodu.

Modlit ses měl už dávno!! Teď už je pozdě!! Jako zahradník, bys to měl vědět!!

bikiper