Včelařská konference

čauky panove chtel bych radu ohledne dotací pořídil jsem medomet a vylnil ty všechny papíry ale nevím jestli ktomu nepotřebuju nejaky potvrzení nebo razitko od organizace muže mi nekdo poradit?díky

Zdravím Michale, tak sis už nahodil reklamu? Přeju ti to. Jdi do toho. Pokud budeš vyrábět MS pořádně, jako že ano, je dobře, že bude tebou trh o něco opět bohatší. Konkurence je dobrá věc a kvalita je to největší. Cena za takovou kvalitní mezistěnu nerozhoduje. Aspoň pro mě ne.

Máte tam pro stroj na trubčí mezistěny nějaké divné rozteče. Jde o chybu?

_gp_

2010/4/25 Michal Říha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>:
> Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn
> je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff.
> Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a
> ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České
> zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na
> mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a
> jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se
> rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v
> Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich
> internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na
> e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S
> pozdravem Michal Říha
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

1. Morové nebezpečí tu je, ale nejde o jediný nebezpečí jak chytit,
roznést si mor, takže prrr.
2. SVS píše jasně a má teplotní požadavky pro dezinfekci, jestli někdo
investuje cca 35 tisíc do 40 kil kovu, tak snad si může pořídit i
lepší fritovací hrnec na hranolky s výpustí, nějakou malou kopyst
kuchyňským časovačem.
3. Je doba taková, že jsou možnosti se dobře "ostrovně" vybavit i na
malý provoz, inteligenci se meze nekladou a stará totalitní škola by
se měla zamyslet, co vlastně tvrdí. Investice to je s delší finanční
návratností, ale je to stále kus stroje, o který je zájem. Být
soběstačný a místo klábosení dělat v zimě mezistěny, je rozhodně
racionální prvek.
4. Výroba mezistěn není až tak jednoduchá. Je ale jednodušší, než číst
litanie okolo jiných prkotin jako přidávání matek, rámková míra,
rámek, ... rozhodně je lepší než vypisovat moudra, nová praktická
moudra nabýt. Být za mlaťhubu a odborný kafemlenek na baterky, bez
možnosti alternativního myšlení, je projevem určitého zkratu.
5. Kdo je schopný si vyrobit úl, rámek, naučí se špičkově chovat
včely, tak výroba mezistěn je opravdová smetana na dortu. Schválně,
kdo umí vyrábět mezistěny na těchto malých strojcích? V nějakém 80
roce se ukončila odborná debata ve Včelařství a od té doby už malí
výrobci mezistěn nejsou. Dobře nám tak. Patří to ke včelařství také.

_gp_

............
a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí???????????????
Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

2010/4/25 NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla
> neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá
> krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale
> můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází
> dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl
> neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru
> roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se
> nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak
> by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc
> pěkně, ale je to trochu hazard.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Taky bych se toho bál. V zásadě je mi to sympatické, a kdyby zde nebyla neustále hrozba moru, určitě bych zainvestoval (i když cena se mi zdá krapátek "hoch"), abych nemusel mít obavy o kvalitu mezistěn. Takhle ale můžu alespoň doufat, že vosk v kontrolovaných výrobnách opravdu prochází dostatečnou dezinfekcí v autoklávu, zatímco v domácích podmínkách bych byl neustále vystaven riziku, že bych si (nedejbože) v případě výskytu moru roznesl takovýmto voskem nákazu po všech stanovištích. Jestli platí, že se nákaza může projevit až za dva roky poté, co si ji včelstva přinesou, tak by za tu dobu takové nebezpečí bylo veliké. Ty mezistěny vypadají moc pěkně, ale je to trochu hazard.

Aj mňa zaujímalo HMF a preto som si dal urobiť rozbor odviečkovaného medu horko vzdušnou pištoľou. Žiadne HMF nepribudlo. Pri odviečkovaní sa len malá časť medu nahreje a práve tú som poslal na rozbor.

a co na výrobu v domácách podmínkách říká morové nebezpečí??????????????? Díky nechci. říkáte z vlastvího vosku, ale co až selže lidský faktor??????
Jan

Vyrobte si vysoce kvalitní mezistěny pouze z vašeho vosku. Kvalita mezistěn je zaručena vaším krásným zdravým voskem a válcovacím zařízením Lankoff. Výsledkem jsou mezistěny, které jsou vláčné, nelámou se, včely je rychle a ochotně vystaví a matka ihned zaklade. Polská firma Lankoff má už i České zastoupení u nás na Včelí farmě Říha v Pravčicích. Sami tento lis na mezistěny používáme 2 roky a vyrábíme mezistěny i včelařům v okolí a jelikož se včelaři znovu vracejí a chválí jejich kvalitu, tak jsem se rozhodl toto zařízení nabízet i u nás. Cena je stejná jak u nás, tak v Polsku. Přátelé včelaři, podívejte se na nabídku válců na našich internetových stránkách včetně videí www.vceliprodukty.cz nebo pište na e-mail michal.riha/=/vceliprodukty.cz , telefon na nás je 775 025 020. S pozdravem Michal Říha

Hmm. Zajímalo by mě, jak se zvýší HMF medu.
Vzduch je nejspíš o hodně vyšší, než 50°C.
To si radši koupím od pana Sapáka pořádnou širokou vidličku :-) ...

Arnošt

Na webu SVS jsem zjistil na:
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
zajímavou a překvapivou informaci. K 17.4.2010 máme oficiálně jen 10, slovy deset aktivních ohnisek moru včelího plodu.
Počet nových ohnisek 4. Zdolaných 0.Jaký máte na práci SVS názor?

S pozdravem

Jirka Přeslička

čauky panove kdy je podle vas lepší menit matky ted co budou nebo až po krmení.matky budou v klickach koupene.a jak to mam provest diky za radu?a doporučujete 3 rokem od založení oddelku?diky jirka

nerozpouštíš víčka ale děláš jen dírky,které se jak kdyby zatáhnou do kraje ,med to už prolomí,jak u odvíčkovacího ježka,ale ne toho plastovýho ale profi a ten jen made in swiss pokud se nepletu....??

navíc zdroj fakt musí mět výkon,správnou úzkou koncovku....

Také zdravím, u mě též včelí frmol, kvetou hodně třešně, dokvítají meruňky a chystají se pomalu jabloně. Dnes jsem zasadil již v pořadí sedmou třešeň vysokokmen. Uvidíme, co se z toho letos ujme. Zdraví P.S

Zdravím všechny, dnes bylo vskutku pěkně! Létalo se o stošest! Vrby jsou už skoro pryč, ale už určitě kvete něco jiného, jen jsem slepota. (-: max teplota u nás dnes 17°, slabý vítr, 500mnm.
2 vídea k prohlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watch?v=RO0jae36rlE
http://www.youtube.com/watch?v=-8GKdw94kCM
Ať se daří, Libor.

Původně se tady jen kdosi ptal, jak udělat oddělek.....

>Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek <

>K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy). <
------------------------------------------------------------
Skoro ani nechápu o čem je zde řeč. Podle mých zkušeností a možná i trochu díky mé "nešikovnosti", jsem udělal poznatek. Že do kapky vody (ať již zředěného medu nebo zředěné mateří kašičky a nebo jen čisté vody) se nejmenší larvičky pokládají lépe a bez případného mechanického poškzení než (při přešmudlávání)do buněk na sucho. Avšak to, že by larvičky tuto mokrou postýlku ausgerechnet tak nutně potřebovaly, to jsem nepzoroval. Pokud včely vyměňují (v některých případech) větší množství larviček položených do suchých buněk, může být způsobeno jejich mechanickým poškozením při manipulaci (přelarvení).
JK

Léta přelarvuji do suchých misek a mám stejně kolem 90% přijatých. Určitě to není to nejpodstatnější. Naopak se dá oponovat tím, že larvičky položené do kapky vody nebo vodou vyplachované jsou trochu "přiutopené".
Jde o názor, mě zase připadá podstatnější startér.
zdenek

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

K technice přelarvování tu nezazněla podstatná věc. Po dobu přelarvování musí zůstat prostředí larvičky dostatečně vlhké. Proto ta voda, to je její hlavní účel, aby u pomalého a méně zručného včelaře ty první přelarvené larvičky, než je vloží do včelstva, nezaschly (proto také ty zkušenosti, že mají větší šanci ty větší larvy).

a.turčáni:
Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

___________________________________________________________

Větší matka znamená automaticky vetší počet vaječných rourek (ovariol) ve vaječnících? Jsou známy případy, že i málo robustní matky kladou stejně dobře jako ty robustní. Škoda, že tyto zdroje většinou zároveň neuvádějí původ těchto matek (z jak staré larvičky se vyvinuly).

Osobně se domnívám, že na hmotnosti vajíčka moc nezáleží. Dělnice se také rodí stejné na vrcholu rozvoje jako na začátku plodování, i když jsou z vajíček různé hmotnosti. Daleko důležitější je množství a kvalita kašičky v posledních 2-3 dnech larválního vývoje a velikost dna buňky. Ale je to jen můj názor, který nemám podložený ani konkrétní vědeckou prací, ani vlastní praxí. Proto by mě zajímalo vyjádření nějakého včelařského odborníka, který to má podložené konkrétními daty, nikoliv jen vizuálním pozorováním (sugesce může být velká).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice"

Zase budu oponovat.Když už si založím chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,čili ve stáří okolo těch 12 hodin(larvička je malinká,téměř rovná,v kapičce krmné kašičky),a půjdu tam dejme tomu za 24 hodin(třeba si někdo přijde pro otevřené matečníky),tak už ta 36 hodinová larvička plave v bohatě nakrmeném načatém matečníku mateří kašičkou.Producenti mateří kašičky vědí,že nejvíc mateří kašičky je v otevřeném matečníku ve stáří larvy 2,5 až 3 dny,potom už ji včely tolik nekrmí a larva také víc vyroste a spotřebuje ji,aby ten matečník postupně vyplnila sama sebou.
Takže ano,ze začátku ji včely krmí krmnou kašičkou,ale jen v řádu několika hodin,potom tuto KM nahradí mateří kašičkou,a 1,5 denní larvička už je jí bohatě zásobena,proto ta větší jistota.
Zdraví Pavel.

Máte někdo zkušenost v chovu matek systémen Nikot.

a.turčani:
nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Dokud jsem dobře viděl přelarvoval jsem půl až 1 denní larvičky.(tvar larvy je mirně prohnutý rohlík né loupáček)
Nyní je pro mne přelarvování stále obtížnější (někdy se mi zdá že to dělám poslepu, přesně to nevidím)a z toho důvodu
jsou mnou přelarvované larvičky trochu větší asi těch 36 hodin.(ale není to loupáček)
Nezaznamenal jsem snížení kvality mých matek.
Tak že věřím že máte pravdu.
1,5 deníí larvičky se lépe přelarvuji a včely je trochu raději přijímají.
J.B.

že si jich včely okamžitě všimnou a začnou je od začátku vydatně krmit,proto je jistější založit chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,ona ta kapka zředěné mateří kašičky nebo rovnou vody také dlouho nevydrží a přelarvené larvičky mohou krátkodobě téměř hladovět. P.K.

To všetko viem, ale larvička zo zriedenej kvapky materskej kašičky, medu či čistej vody, nič neskonzumuje (a to je fakt). Včely rýchlo pridanú tekutinu rýchlo vylížu a začnú ju ošetrovať, ale ako som napísal, nie MK ale kŕmnou kašičkou určenou pre včely robotnice.
To čo vložíme do materskej misky je len balast pre rýchle vloženie larvičky, čiže je to pomôcka pre prelarvujúceho a nie pre larvičku. Tú včely musia pudovo prijať za svoju, pretože potrebujú novú M prípadne ju potrebujú pre rozdelenie včelstva- rojenia.

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček.

Milý kolega, to nie je "hezká teorie", to je skutočná prax, ktorú praktizujem už asi 15 rokov. Vždy keď M vložím do IZO so 150 bunkami, M nikdy nezačne ihneď klásť, najskôr musia IZO obsadiť včely, vyčistiť a vyleštiť bunky, M ošetrujú až potom, takže má nútenú prestávku (vždy kladie váhavo s väčšími prestávkami). Pri pokusoch boli produkované vajíčka vážené na začiatku a priebežne 4 dni, už prvé položené vajíčka boli ťažšie o 30-35%, čo sa prejavilo v robustnosti produkovaných matiek. Ja nemám možnosť vážiť oplodnené M, ale vizuálne to dokážem posúdiť, ťažká M má mohutnú hruď.

Moja osobná skúsenosť túto skutočnosť potvrdzuje: po oplodnení M v oplodňovacej jednotke (OJ) počet položených vajíčok je zo začiatkoch nízky a ich váha je tým vyššia ako pri plnom plodovom cykle, M sú obmedzované aj priestorom, menej voľných buniek. Ak som oplodnenú M odobral hneď po položení niekoľkých desiatok vajíčok a ponechal som včelstvíčko na výchovu novej matky náhradným spôsobom, M boli vždy robustné.
Preto vždy treba takéto rady odskúšať, ale dodržať navrhnutý scenár.

Ešte sa ospravedňujem za "preklep", samozrejme to malo byť "12 hodín" a nie 12 dní.

"Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?"

Zkusím se vyjádřit.Pro přelarvení jsou v praxi nejvhodnější larvičky ve stáří 12 až maximálně 24 hodin.Je pravda,že poněkud starší larvičky jsou nejspíš lépe přijímány a také se lépe přenášejí,ale nemáme úplnou jistotu,že si jich včely okamžitě všimnou a začnou je od začátku vydatně krmit,proto je jistější založit chovnou sérii na co nejmladších larvičkách,ona ta kapka zředěné mateří kašičky nebo rovnou vody také dlouho nevydrží a přelarvené larvičky mohou krátkodobě téměř hladovět.
Není to žádná vědecká studie,jen čistě praxe.
Zdraví Pavel.

a.turčáni:
Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.
___________________________________________________________

Hezká teorie, ale scestná praxe. Už se to tu řešilo:
Tím, že vložíte matku do izolátoru, neomezíte kladení, ale pouze počet nakladených vajíček. Denní produkci vajíček neovlivňuje momentální přítomnost prázdných buněk, ale množství mateří kašičky, kterou dělnice matku krmí. Pokud včely budou mít k matce přístup a budou ji ošetřovat, její výkonnost se bude vždy řídit dle nároků včelstva, a ta jsou na jaře veliká nehledě na to, zda je matka v izolátoru nebo mimo něj. Vajíčka vyprodukovaná navíc matka prostě jen vypustí do prostoru jako odpad a včely je vynesou z úlu, takže včelař nic nepozná.

___________________________________________________________
a.turčáni:
Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové (pozn. MV: správně má být asi "hodinové“) larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná.
___________________________________________________________

Mohl by se k tomu vyjádřit někdo ze včelařských odborníků, velkochovatelů matek?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Zase moc kombinuješ Tady o nějakém vyvolávaní rojové nálady nepadlo ani slovo Jde jen oběžné rojení a jeho využití.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 10:11:25
> ----------------------------------------
> "Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a
> každý rok je špatné (rojivé)
> Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě
> jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování
> včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek."
>
> No, rojení je z velké části dědičné, v tom mají odpůrci rojových matečníků
> pravdu. Na druhé straně je i dnes spousta rojení způsobena nevhodnými
> zásahy, třeba nevhodným rozšířením včelstev nebo prostě rojovým počasím.
> Včelař pak musí oddělit včelstva k rojení náchylná, protože jejich
> rozmnožování i kvalitními rojovými matečníky je kontraproduktivní a
> včelstva k rojení podnícená nějakým vnějším působením, tam je využití
> kvalitních rojových matečníků žádoucí, když už jsou. A snadnější, než z
> tohoto včelstva dělat oddělky.
> Jinak ale speciální podněcování včelstev k rojení kvůli získávání rojových
> matečníku mně připadá v porovnání s rozmnožováním oddělky neobratné a
> překonstruované. Zvláště když se doporučuje nechovat matky starší než dva
> roky a někteří chovatelé mění matky i každý rok. Snad jedině extrémně dobrá
> matka, která by se ponechala v úlu někde v koutě ten třetí rok, aby
> založila ty rojové matečníky.
>
>
>

....odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek

Pán kolega, časť vášho komentáru som si radšej prepožičal, aby nedošlo k omylu a mohli si urobiť obraz ako to vôbec je, pri chove matiek s podávaním krmiva prvých 72 hodín života lariev budúcich matiek a budúcich včiel.
Na pracovisku v Amerike urobili exkluzívny pokus, v ktorom pojali do pozorovania larvičky budúcich včiel a budúcich matiek. Aby mohli kontrolovať obsah podávanej kŕmnej kašičky podali včelstvu v ktorom sa to odohrávalo rádioaktívnu látku, ktorú odoberali a podrobovali skúmaniu na obsah aktívnych látok.

Zistili, že larvičky v obidvoch prípadoch (budúce včely a matky) dostávali 72 hodín obyčajnú kŕmnu kašičku , až približne po tomto čase, nastala u lariev difenciácia kvality kŕmnej kašičky, včely zahrnuté do pokusu naďalej dostávali bežnú kŕmnu kašičku, ale budúce matky boli definitívne kŕmené materskou kašičkou, ktorá zmenila charakter lariev a ich vývoj spel jednoznačne k forme matiek s typickými znakmi plodných samičiek - matiek.

Je to len v skratke, no dúfam, že som podstatu pokusu zdôraznil a možno to pomôže zmeniť názor na chov matiek, npr. aj v tom, že nemusíme za každú cenu použiť pri prelarvovaní používať 12 dňové larvičky, ale ideálne sú 36 hodín staré a kvalita je matiek je zachovaná. V Nemecku npr. dr. Weiss už dávno dokázal, že chov matiek s prekladaním vajíčok do materských misiek sa nedosiahla vyššia kvalita matiek, ak boli odoberané s plného kladenia M.

Oveľa dôležitejšie je, aby pri odbere lariev pri prelarvovaní sa včelstvo , lepšie povedané matka izolovala na menšiu plástová plochu npr. do izolátora pre max počet vajíčok 200 ks, ktoré sú vždy ťažšie ako z bežného plodu (keď M kladie za 24 hod. až 2200 vaj). Veď takým korektorom na zvýšenie hmotnosti položených vajíčok je aj Jenterov rámik, ale i každý IZO, ktorý má len jednostranne bunky na mladom diele v ktorých ešte nebol plod.

Blíži sa chovná sezóna a každý sa môže o tom presvedčiť.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2010
Re: odelek (43639) (43644) (43657) (43664)


Fígl je právě odstranit ty nejstarší matečníky právě v té době, kdy zbývající dělničí plod je už tak starý, že na něm nový matečník založit nejde. Kontrola po vylíhnutí je snadná, matečník, ze kterého se vylíhla matka, je celý, ostatní matečníky s neúspěšnými matkami jsou vykousané. A jak už jsem napsal dřív, pokud se nejstarší matečníky nechají, matky z nich mají občas znatelně zhoršenou kvalitu, mezerovitost, rozvoj včelstva je znatelně horší, matka je znatelně menší.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

MV 2, 2008, příloha: "Tato jejich (= matek, JM) hmotnost ale podle výzkumu v Hohenheimu nemá žádnou souvislost s pozdějšími výkony v kladení vajíček." Já vím, je to trochu v jiné souvislosti, ale už se mi stalo, že matka, jež byla podle těchto kritérií ze "špatného" matečníku a malá, takže vlastně na odpis, klade velmi dobře, zcela srovnatelně s ostatními ...
Jiří

Zdravim vespolek,

to co zde napsal p. Turcani a p. Stonjek mam rovnez odzkouseno a mohu potvrdit.
Jeste jedna takova zajimavost, jednou se mi matka vylihla skutecne malinka, chtel jsem ji hned zamacknout, v oddelku byly tehdy jeste dalsi mladsi matecniky, a tak jsem nechtel at mi je ta mala potvurka kralovna znici. A pak jsem si rekl ne, uvidime co se bude dit. Dalsi den jsem provedl kontrolu a ostani matecniky byly porad zavickovane a nevykousane, ta mala matka tam porad byla a vcely ji branily, aby se k tem ostatnim matecnikum dostala. Za dalsi den nebo dva, jsem nasel ve vcelstvu jiz nove vylihlou matku krasnou velkou, i matecniky dva mladsi, krasne nahore s odrizlou zatkou a pote nejdrive vylihle male matce ani pamatka. Takze i tohle vcely dokazou.

PZ

"Antone, mluvíš mi ze srdce, je to jedna z těch nesmyslných teorií kterými je zasviněna včelařská literatura a zblblý včelař si nepoloží základní otázku, jak je možné, aby druh který je až nepředstavitelně mnohokrát starší než Homo Sapiens zakládal svoji budoucnost na nejhorší a zcela nevyhovující matce. To je doopravdy málo pravděpodobné. Navíc nejrychleji zavíčkovaný matečník patří vždy vizuálně mezi ty nejhezčí.Já nouzové matečníky běžně používám při testování dcer a vnuček od budoucí plemené matky a oproti přelarvování je považuji za velmi kvalitní a matky citelně vitálnější a dlouhověké."

Zblblý včelař si podle mně nepoložil otázku, kolikrát vůbec ty včely neporovnatelně starší než Homo Sapiens mimo chovatelských zásahů Homo se vůbec ocitly v situaci, kdy bylo ve včelstvu plno plodu, plno včel, ale nebyla matka ani nebyl už nějaký za přítomnosti matky dříve založený matečník. Snad jedině když strom se včelami shodil vítr a matka při tom zahynula pod nějakým utrženým plástem..... A co je potom pro včely výhodnější, jestli mít méně kvalitní matku ze starých larviček, ale kladoucí o 3 - 5 dnů dříve (kterou můžou později klidně vyměnit tichou výměnou) nebo počkat s začátkem plodování 3 - 5 dnů a odchovat kvalitní matku...
To, že nouzové matky odchované z nejstarších larviček jsou v průměru znatelně horší než matky odchované z mladších je prostě fakt.

Antone, mluvíš mi ze srdce, je to jedna z těch nesmyslných teorií kterými je zasviněna včelařská literatura a zblblý včelař si nepoloží základní otázku, jak je možné, aby druh který je až nepředstavitelně mnohokrát starší než Homo Sapiens zakládal svoji budoucnost na nejhorší a zcela nevyhovující matce. To je doopravdy málo pravděpodobné. Navíc nejrychleji zavíčkovaný matečník patří vždy vizuálně mezi ty nejhezčí.Já nouzové matečníky běžně používám při testování dcer a vnuček od budoucí plemené matky a oproti přelarvování je považuji za velmi kvalitní a matky citelně vitálnější a dlouhověké. Letos mě to čeká a staré pl. matce jsou 4 roky. Nenechme se tudíž blbnout rétorikou chovatelů matek. Rovněž bylo publikováno několik prací o porovnání matek s rojových a seriových matečníků z pera výzkumníků a světe div se bez větších a zásadních rozdílů. Samozřejmě rojové i náhradní matečníky z mizerných a rojivých včelstev používá pouze zoufalec, ale náhradní nebo rojové matečníky z kvalitních včelstev je ten nejjednoduší chov matek a každý začátečník by si ho měl zkusit navíc kdo má do 5 včelstev může u něj i vytrvat. Zdraví R. Stonjek

Dobře,je to chov při VÚVč Dol,ing.P.Kéri(ten mě asi zabije...!?),kontakt je v současném Včelařství,sám jsem se na chovu tamních matek podílel jako pomocník včelmistra(2005-2007).
Zdraví Pavel.

P. Krátký: "Takže úplně tak pravda to není,asi také záleží na kvalitě genetického materiálu,který je v tomto případě vynikající(je to z jednoho z nejznámějších chovů u nás a nejsou to vigorky),rovněž výnos a mírnost je na vysoké úrovni."
__________________________

Tak se nebojte, Pavle, jmenovat onen chov. Mnohým to možná z tohoto naznačení dojde, ale já se v těch chovech zas až tak moc neorientuji. Myslím, že zde není zapovězeno udělat někomu dobrou reklamu, zvláště když se zde setkáváme obvykle s tou negativní. Každý si to potom už nějak přebere a někdo to určitě vyváží i kritickým ohlasem. Přemýšlím totiž, jestli vůbec a případně kde si na příští sezonu matky objednat, tak by to pro mě byl vítaný tip, protože na vigorky jsou zde zatím názory dost rozporuplné (od jednoznačně kladných, po pochybovačné...). Jsem se svými včelstvy zatím spokojený, ale protože už jsem drahnou dobu nikde matku nekupoval, tak nevím, jestli by již nebylo na čase, aby se mi na včelnicích trošku inovoval "genetický materiál". Nevím příliš, po jaké době je to vhodné, kdy to naopak může být spíše na škodu.

Modlit ses měl už dávno!! Teď už je pozdě!! Jako zahradník, bys to měl vědět!!

bikiper

"Tak to je hodně tradovaný Omyl
....matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny."

Na jednom stanovišti s 9 včelstvy mám včelstva na chov,kde jsou vesměs matky starší 3 let,některé jsou inseminované.Je pravda,že je to to nejlepší,co mám,ale to,že se včelstva s matkou starší 3 a více let spolehlivě rojí,tady jaksi neplatí,do rojové nálady se dostanou,dokonce je v tom i podporuju(nepřidáváním prostoru,nezasíťovanými dny apod),také se této náladě říká chovná.Za posledních několik let zde nevyletěl ani jeden roj,a není to jenom jejich častější kontrolou,ale i tím,že případný pokus o založení rojových matečníků se většinou změní v tichou výměnu matky,popř.tyto matečníky samy od sebe zruší.Takže úplně tak pravda to není,asi také záleží na kvalitě genetického materiálu,který je v tomto případě vynikající(je to z jednoho z nejznámějších chovů u nás a nejsou to vigorky),rovněž výnos a mírnost je na vysoké úrovni.
Zdraví Pavel.

Jan Cervenka:
Pokud si neumi udelat
matecnik sam/a, da se sehnat otevreny za cca 30-60 Kc. Misto spekulace,
jestli matka je z male, mebo velke larvicky bude mit pravdepodobnost, ze to
dopadne lepe.
___________________________________________________________

Zcela souhlasím. Kdo není líný a nastuduje si něco o chovu matek, nemusí se ničeho obávat. Může si udělat sádku a nastartované série vložit do osiřelého včelstva. Lze tak naráz v jednom dobrém včelstvu vychovat i více jak 30 kvalitních chovných matečníků, přitom ztráta na užitku včelstva nemusí být velká (matečníky se dají odebrat a přesunout do oddělků již krátce po zavíčkování, tedy 4. den od přemístění sérií ze sádky do chovného včelstva… potom se včelstvo převede zpět do normálního stavu vyřezáním nouzových matečníků a vrácením matky klíckou nebo oddělkem). Manipulace s chovnými matečníky je naprosto podstatně jednoduší než vyřezávání a přemisťování nouzových či rojových matečníků.

Kdybych se pustil do chovu matek z nouzových matečníků, postupoval bych takto:

Po založení nouzových matečníků (druhý, raději až třetí den od osiření) bych pár vybraných nejlepších kusů přelarvil a zbytek bych zlikvidoval. Přelarvené matečníky bych označil párátkem, abych je za týden při kontrole poznal, a tak mohl zlikvidovat všechny případné další nouzové matečníky dodatečně založené na neušlechtilém plodu. Při tomto postupu bych měl kontrolu původu a kvality plemeniva naprosto stejnou jako při standardním chovu matek.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"Je preto na škodu veci, že práve prvé ošetrované larvičky v NCH odstraňujeme, keď práve tie prvé sú dobre ošetrované. Veď ak odstránime larvičky pred ich zaviečkovaním, včely berú do opatery vplyvom pudovej záchovy rodu, môže prijať tie najstaršie, ktoré boli chované ako obyčajné včelie larvy."

Fígl je právě odstranit ty nejstarší matečníky právě v té době, kdy zbývající dělničí plod je už tak starý, že na něm nový matečník založit nejde. Kontrola po vylíhnutí je snadná, matečník, ze kterého se vylíhla matka, je celý, ostatní matečníky s neúspěšnými matkami jsou vykousané. A jak už jsem napsal dřív, pokud se nejstarší matečníky nechají, matky z nich mají občas znatelně zhoršenou kvalitu, mezerovitost, rozvoj včelstva je znatelně horší, matka je znatelně menší.

"Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a každý rok je špatné (rojivé)
Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek."

No, rojení je z velké části dědičné, v tom mají odpůrci rojových matečníků pravdu. Na druhé straně je i dnes spousta rojení způsobena nevhodnými zásahy, třeba nevhodným rozšířením včelstev nebo prostě rojovým počasím. Včelař pak musí oddělit včelstva k rojení náchylná, protože jejich rozmnožování i kvalitními rojovými matečníky je kontraproduktivní a včelstva k rojení podnícená nějakým vnějším působením, tam je využití kvalitních rojových matečníků žádoucí, když už jsou. A snadnější, než z tohoto včelstva dělat oddělky.
Jinak ale speciální podněcování včelstev k rojení kvůli získávání rojových matečníku mně připadá v porovnání s rozmnožováním oddělky neobratné a překonstruované. Zvláště když se doporučuje nechovat matky starší než dva roky a někteří chovatelé mění matky i každý rok. Snad jedině extrémně dobrá matka, která by se ponechala v úlu někde v koutě ten třetí rok, aby založila ty rojové matečníky.

Ahoj, nečetl jsem předchozí příspěvky tak jen odpověď na Tvoji konkrétní otázku. Pokud včelstvo osiří, narazí matečníky i na 3 dny starém plodu, ze kterých jsou pak menší tzv. nouzové matky. Jelikož jsou larvičky za 6 dní zavíčkovány, tak pokud prohlídneš oddělek 4-5 den jak se to povede a vylámeš všechny zavíčkované matečníky pokud je některý ještě otevřený, odchovaná matka bude v nejhorším případě ze 1-2 denní larvičky, což je zásadní rozdíl oproti matce ze 3 denní larvičky, protože na počátku jsou larvičky krmeny mateří kašičkou, ale 3 denní dostávají již jen krmnou kašičku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 07:33:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu,
> narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně
> nejmladší vajíčka?
> Díky Kornienková
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: odelek
> > Datum: 22.4.2010 13:51:53
> > ----------------------------------------
> > "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> > Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> > buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> > obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> > zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> > když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> > s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> > a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> > vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> > oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> > starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> > nadějnější matečníky z mladých larviček.
> > Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> > teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> > úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> > dodtečně v nástavku uteplit.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobrý den,
není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu, narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně nejmladší vajíčka?
Díky Kornienková

Dobrý deň p. Hanka.
Ste tu hádam jediná, ktorá postrehla nezmyselnosť tradovanej rozprávky - pohádky rozšírenej medzi včelármi, ktorá sa tu objavuje už desiatky rokov, o výchove kvalitných matiek z náhradného chovu.
Takéto objasnenie a dehonestácie náhradného chovu ma pre rokmi iritovalo k tomu, aby som som sa tým vážne zaoberal. Desiatky pokusov, presných zápisov od položenia vajíčok, odobratia matky z úľového prostredia, začiatok ošetrovania larvičiek budúcich matiek až po liahnutie jednotlivých označených matiek (a i ďalších ukazovateľov), nikdy zdôrazňujem nikdy sa mi nepodarilo zaznamenať skoršie vyliahnutie takejto matky ako na 16 deň!!! Ošetrovanie nových larvičiek aj pri náhradnom chove je postupné a kontinuálne, preto ani liahnutie mladých matiek nie je jednorazové, ale postupné.
Dokonca som objavil opozdené prijímanie larvičiek v čase, keď už podľa časového harmonogramu, mali byť všetky bunky či už materské alebo obyčajné zaviečkované. To len tak na okraj.
Je preto na škodu veci, že práve prvé ošetrované larvičky v NCH odstraňujeme, keď práve tie prvé sú dobre ošetrované. Veď ak odstránime larvičky pred ich zaviečkovaním, včely berú do opatery vplyvom pudovej záchovy rodu, môže prijať tie najstaršie, ktoré boli chované ako obyčajné včelie larvy.

Já teda nevím ,co se tady kombinuje. Pro mě je oddělek základní způsob rozmnožování včelstev či odchovu matek. V kostce vytáhnu plást s plodem a včelami a hodím do jiného úlu a je to. ( Podrobný postup je ovšem nutné dodržet ) A když složitě nekalkuluji a nespekuluji, jak moc ten vytažený plást s těmi včelami nezpůsobí zmenšení využití snůšky toho včelstva o x kilo medu, je to potom bez započítání práce matka a po zesílení oddělku nové včelstvo v podstatě zadarmo.
Podle mně to je jedna ze základních dovedností skutečného včelaře, umět bez nějaké vnější pomoci, nákupu matek, matečníků atd udržovat počet svých včelstev a rozchovávat je. Kdo to neumí, musí matky nakupovat, je jen držitel včel a ne včelař.
Jinak variant odchovu je velké množství. Klidně může fungovat taková varinta, že se matka ze včelstva prostě odstraní, buď úplně nebo jako oddělek s jedním plodovým plástem do jiného úlu. Po týdnu se včelstvo rozebere, staré matečníky se zničí a včelstvo se rozdělí do oddělků kolem plástů s mladšími matečníky. Případně se z plástu s mnoha matečníky mohou jednotlivé matečníky s okolním plodem vyříznout a po jednom zaříznout do jiných plástů. Potom se včelstvo může rozdělit, kolem každého jednoho zaříznutého matečníku udělat jeden oddělek......
Při používání celých plástů lze tak z jednoho včelstva udělat 3 - 6 oddělků, pokud se budou jednotlivé matečníky zařezávat do plástů, může být z jednoho včelstva klidně i 10 oddělků i víc, záleží kolik včelstvo narazilo matečníků a kolik má včel pro obsluhu oddělků. A v srpnu to mohou být plnohodnotná včelstva, pokud se oddělky udělají brzo....

Tak to je hodně tradovaný Omyl
Za prvé dobrý včelař ví že včelstvo které se rojí několikrát do roka a každý rok je špatné (rojivé)
Za druhé matky starší 3 a více let se spolehlivě rojí všechny. A právě jejich matečníky jsou vhodné právě pro vysokou kvalitu. Přesvědčování včelařů o jejich nevhodnosti je jen komerční tah chovatelů matek. Právě u všech jejich matek jde jen o nouzové matečníky, které u svých včelstev označujeme za nejhorší. . Nic proti nákupu matek nemám sám ho používám, máto však svoje Ale. Pro oživení krve je to však dobrá věc Nejhorší je to pak, když má chovatel každou matku od jiného chovatele.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 09:14:19
> ----------------------------------------
> Dne Thursday 22 of April 2010 18:42:39 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Ten rámek s vajíčkama je tam ten nejdůležitější . Z čeho by založili
> > matečník. to mu neporadíš? Vždyť tak se dělá ten nejjednodušší způsob
> > vytváření oddělků. Krom využívání rojových matečníků.
> >
> > Pepan
> >
>
> No tak pokud pouzije rojove matecniky a bude mit tu spravnou rasu vcel, muze
> se dockat u toho oddelku i dalsiho roje (rojivky). Pokud si neumi udelat
> matecnik sam/a, da se sehnat otevreny za cca 30-60 Kc. Misto spekulace,
> jestli matka je z male, mebo velke larvicky bude mit pravdepodobnost, ze to
> dopadne lepe.
>
> Muj nazor.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Thursday 22 of April 2010 18:42:39 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Ten rámek s vajíčkama je tam ten nejdůležitější . Z čeho by založili
> matečník. to mu neporadíš? Vždyť tak se dělá ten nejjednodušší způsob
> vytváření oddělků. Krom využívání rojových matečníků.
>
> Pepan
>

No tak pokud pouzije rojove matecniky a bude mit tu spravnou rasu vcel, muze
se dockat u toho oddelku i dalsiho roje (rojivky). Pokud si neumi udelat
matecnik sam/a, da se sehnat otevreny za cca 30-60 Kc. Misto spekulace,
jestli matka je z male, mebo velke larvicky bude mit pravdepodobnost, ze to
dopadne lepe.

Muj nazor.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zřejmě jsou tady spleteny dvě věci do sebe Při běžné výměně matky se to nedělá nebo je to i zbytečné. Tento postup se aplikuje při zvláště agresivním včelstvu Kdy se souběžně odchovává oddělek s novou matkou zvlášť a původní včelstvo se tímto postupem připravuje na novou. Ta se pak spolu s celým oddělkem přidá do včelstva které již nemá z čeho založit nový matečník. Také to samozřejmě jde použít při normální výměně aby se nezbrzdil rozvoj včelstva. Ovšem s vytvářením oddělků to nemá vůbec nic společného. Tam si včely nejlépe vyberou z čeho matečník založí. Tam je pak dobré ještě ostatní matečníky využít do dalších smetenců. Musí se to ale udělat před vylíhnutím matky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Hanka Kornienková <hanicka23/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 23.4.2010 07:33:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu,
> narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně
> nejmladší vajíčka?
> Díky Kornienková
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: odelek
> > Datum: 22.4.2010 13:51:53
> > ----------------------------------------
> > "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> > Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> > buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> > obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> > zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> > když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> > s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> > a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> > vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> > oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> > starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> > nadějnější matečníky z mladých larviček.
> > Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> > teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> > úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> > dodtečně v nástavku uteplit.
> >
> >
> >
>
>
> Tady jde nejspíš o spletení dvou postupů při dvou různých pracích

"
Ovšem jsou včelaři co to nedělají a taky jsou s matkama spokojeni. Myslí si, že včely vědí co dělají i bez včelaře. :-) "

Když se to nedělá, tak občas jsou matky znatelně horší.

Včely si z více matečníků naražených v oddělku vyberou jednu matku, pro včely nejlepší, když je ta matka o něco mladší, tak včely starší nevybrané matce brání vyběhnout. Jenže rozdíl mezi matečníkem postaveným na právě vylíhlé larvičce z vajíčka a matečníkem postaveným na staré larvičce krmené předtím celé dny jako dělničí plod je nějak 3 - 5 dnů. Včely starší nevhodné matce nedokáží tak dlouho bránit vyběhnout z matečníku, starší vyběhne ven a matečníky s mladšími vhodnějšími matkami jsou vykousány.
Je to vlastně náhrada opatření při komerčním chovu matek přelarvováním a podobně, kdy chovatel vybírá jenom ty optimální právě vylíhlé larvičky.

Dobrý den,
není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu, narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně nejmladší vajíčka?
Díky Kornienková
-----------------------
nemyslí se vylámaní všech matečníků, ale jen zavíčkovaných. Má se za to, že včely narazí matečníky i na starších - tedy dle včelaře nevhodných - larvičkách.
Takže v den D se tam včelař podívá a zavíčkované (!) matečníky vyláme, pokud tam jsou tedy ještě nezavíčkované.
Ty nezavíčkované byly naraženy na mladších larvičkách a tak jsou prý lepší.

Ovšem jsou včelaři co to nedělají a taky jsou s matkama spokojeni. Myslí si, že včely vědí co dělají i bez včelaře. :-)

Karel

Dobrý den,
není mi jasné to vylamování nejstarších matečníků. Pokud je zlikviduji po týdnu, narazí si nové, které ale také již o týden zestárly, takže kde vzít ta úplně nejmladší vajíčka?
Díky Kornienková

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 22.4.2010 13:51:53
> ----------------------------------------
> "dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
> Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované
> buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně
> obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás
> zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty,
> když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně
> s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami
> a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí
> vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření
> oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na
> starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty
> nadějnější matečníky z mladých larviček.
> Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní
> teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném
> úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně
> dodtečně v nástavku uteplit.
>
>
>

Na youtubu jsem viděl video s horkovzduškou a byl to fofr nevídanej. Strana za pár vteřin. Tušímže ani starší dílo nebyl neřešitelný problém. Jestli na video zase narazím, dám ho do placu. Umím si představit, že to je parametrama foukání a třeba i dalšíma podmínkama, prostě to měli vychytaný.
(jinak to, že to tady píšu neznamená, že bych tomuhle způsobu odvíčkování nějak moc fandil....).
Ať se daří, Libor.
--------------------------------------------------------------
Mr.Václavek napsal:
V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený. Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?
S pozdravem M. Václavek

Ja to tez zkousel s velkymi nadějemi a nakonec z toho nic není, proste
to neni zadny zazrak.... :)

Myslim, že mě to i odvickovavalo pekne, ale pomale, proto sem dalších
pokusů nechal....


petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Zaujal mě článek "Odvíčkování pomocí horkovzdušné pistole":
> http://vcelarstvi.webnode.cz/news/odvickovani-pomoci-horkovzdusne-pistole/
>
> V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale
> bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu
> a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený.
> Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl
> stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>

Když nebudou včely, budou Číňani se štětečky. Již loni to u nich předvedli. Jen nevím, jak se vejde 60 000 Číňanů do jednoho úlu ;o)) ??

Jinak, dnes ráno mrazík -4st C, namrzlé střechy, přez den 22st C, rozkvetlé třešně, meruňky, pampelišky a u soudeda i magnólie. Nevím ale, jak Magnólie včedám chutná, nedostal jsem se tam. Je to však jedno. Je pouze jedna široko daleko. Snad to prozkoumám zítra. Nyní navečer se line z oček v nástavcích nádherná vůně odpařované sladiny. Ta vůně je cítit až dva metry od úlů. Jo a mravenci mi těžkou hlavu nedělají. Coulová prkna jim nechutnají. Viď Rudo.
JK

Ten rámek s vajíčkama je tam ten nejdůležitější . Z čeho by založili matečník. to mu neporadíš? Vždyť tak se dělá ten nejjednodušší způsob vytváření oddělků. Krom využívání rojových matečníků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: odelek
> Datum: 22.4.2010 18:35:21
> ----------------------------------------
> Dne Thursday 22 of April 2010 12:57:47 roman napsal(a):
> > dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> > + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji
>
> DOporucuji tamten plast s vajicky nedavat - ten bude lepe plnit odsavani mat.
> kas. u puvodniho vcelstva, pouzijte radeji zavickovane.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Thursday 22 of April 2010 12:57:47 roman napsal(a):
> dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama
> + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji

DOporucuji tamten plast s vajicky nedavat - ten bude lepe plnit odsavani mat.
kas. u puvodniho vcelstva, pouzijte radeji zavickovane.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zbývá se jen modlit , že nemáš pravdu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <bikper/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 17:21:23
> ----------------------------------------
> Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší =
> příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší =
> příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si
> nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože
> vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové
> kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi
> nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou
> odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí.
> To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen
> tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou
> to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se
> dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se
> částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím
> ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý
> obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů
> pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude
> mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného
> pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával
> stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co
> "štípaj" a alergik na to může zemřít.
>
> bikiper
>
>
>

Převčelit krajinu nelze. Je to to samé i jinde. Suchší rok = hodně myší = příští rok více dravců. Mokrý rok, nebo přemnožení dravci = méně myší = příští rok méně dravců. Tak nějak to velmi jednoduše funguje. Přestaňme si nalhávat, že to bez včel nejde. Dnešní agronom včely nepotřebuje, protože vytvářel dosti velký tlak na příslušné výzkumáky, aby vytvořili takové kultivary-odrůdy hmyzosnubných kulturních plodin, které v konečné fázi nebudou potřebovat k opylení hmyz - včelu. Agronom potřebuje takovou odrůdu, která mu dá potřebný výnos bez závislosti na včelách a na počasí. To se již podařilo. Takže včelařit s nějakým ziskem se v budoucnu bude jen tam, kde ještě porostou rostliny, které poskytují nějakou sladinu - můžou to být např lesy. Na zbytku budou chovat včelaři své miláčky tak, jak se dnes chvají pejsci, kočičky, kanárci a jiná havěť. Ze včelařiny se částečně stane výnosný obchod a z větší části velmi drahý koníček. Tím ubude včel i včelařů a také blábolů na netu. Z medu se stane velmi drahý obchodní artikl a pro ty nezazobané zbude místo medu vregálech supermarketů pouze Zeya maysový sirup, který bude trvale tekutý, takže spotřebitel bude mít konečně něco čemu se také bude říkat med a poteče mu to z namazaného pečiva po prstech a bude spokojen, že je to tak levné, proč by dával stodvacet za kilčo nějakému nenasytnému hrabalovi co má nějaké muchy co "štípaj" a alergik na to může zemřít.

bikiper

Moje zkušenosti to samé nic moc. Používám ale tvrdost číslo něco kolem 3 000. Ale existuje ještě podstatně tvrdší ale také dost dražší. O tom ale nevím nic, takže kdo ví, hoďte to do placu. Zrovna tak nic nevím o datlíkách a pod. Pokusné úly zatím OK, ale zatím 2 roky. Tříleté plemonáče postavené na cihlu na zemi, každý 5 musím opravit. Oprava je ale velmi jednoduchá. Díra se namočí nějakým disperzním lepidlem o vysoké vodovzdornosti, rozmíchají se piliny z PS s tím samým lepidlem a díra se vyplní a uhladí. Rovněž tak se dá na prkénko folie proti druhé, stáhne se svěrkama a vyvrtaným otvorem se do dutiny stříkne stavební pěna a je to. Zevnitř to bude chtít asi nějaký tvrdý nátěr např epoxy barvou apod. Zdraví R. S.

"Jak kamarádí mravenci se styrodurem?

Dík.
Karel"

Styrodur jim také vyhovuje,dá jim to víc práce,ale nakonec při nějakém hojnějším výskytu si v něm ty své chodbičky vytvoří také,obzvláště tam,kde jsou včelsva slabší,ať už v důsledku nějaké choroby nebo z jiných příčin.Osobně jsem viděl oplodňáčky ze styroduru provrtané mravenci jako řešeto už ve druhém roce používání.Pokud se v takovém včelstvu díky jeho značnému zeslabení(nebo úplné absenci) objeví i zavíječi,také s tímto materiálem dělají divy,ne že by ho přímo sežrali,ale jejich kukly jsou ve styroduru jako v peřince.Oproti polystyrenu je to materiál přece jen pevnější,ale mravenci i samotné včely ho po určité době dokážou také dost poničit.
Zdraví Pavel.

Úplně. Udelá li se to v půlce května, ještě v příhodném roce dají užitek.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 22.4.2010 13:06:52
> ----------------------------------------
> "Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě menších koncentracích a byla
> navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl daleko větší prostor pro další,
> stejně tak důležité opylovače."
> Já bych řekl, že včely a ostatní opylovači, čmeláci a včely samotářky si
> ani zas tak moc nekonkurují. Ostatní opylovači v koncentraci v přírodě
> běžné totiž spotřebují tak málo sladiny z květů, že vedle včel vždy najdou
> dostatek pylu a nektaru. Včely by na stanovišti dávno umíraly hladem a
> čmeláci a včely samotářky by stále měli dostatek. Navíc podle mého
> pozorování flórokonstantnost včel ztěžuje včelám využít prostředí, kde
> kvete mnoho druhů květů, třeba i dobrých zdrojů sadiny a pylu, jednotlivě v
> malém počtu, i když v součtu je potom taková plocha významným zdrojem.
> Včely se tak spíše soustřeďují na monokultury nebo na květy na stromech a
> keřech, kde je hodně květů stejného druhu, zatímco ostatní opylovači spíš
> na drobné květy jednotlivých rostlin... Pokud jedni zmizí, druzí jsou
> částečně schopni je nahradit, ale jinak nic víc....
>
>
>

> pustil jsem se na tenky led, snad moc nekecam :-) Kazdopadne je to zajimave
> cteni a pohled na vec...
> T.H.

pardon, nestiham cist vse, tak jsem komentoval komentovane.... Aspon to ale vypada ze jsem moc nekecal :-))

T.H.

A aby to nebylo
> všechno musíme také přiznat včelařům, že svým silně převčeleným územím
> vytvářejí velký nepoměr v přírodě. Včelstva by totiž a vždy žila v podstatě
> menších koncentracích a byla navíc rovnoměrněji rozmístěna a tím zbyl
> daleko větší prostor pro další, stejně tak důležité opylovače. Jenomže naše
> včelky dávají med a tak ti ostatní mají tak trochu smůlu a jsou od plné
> mísy dost odstaveni.

Doporucuji procist knihu p. Pridala Ekologie hmyzich opylovatelu. Je to uz chvile co jsem ji cetl a snad se nemylim, ale pamatuju si, ze jsem byl prekvapen, ze vcela neni takova mrcha vzhledem k ostatnim opylovatelum. I kdyz jsem predtim predpokladal presne to co Vy. Pokud si pamatuju drobni opylovatele nemaji takovy problem se vcelou jako konkurenci v boji o potravu, problem maji zase jen s clovekem. Jednim z duvodu je vernost vcely jedne rostline, ktera zrovna dava, zatimco drobni opylovatele toto neresi.

pustil jsem se na tenky led, snad moc nekecam :-) Kazdopadne je to zajimave cteni a pohled na vec...
T.H.

"dobry den chtel jsem se zeptat jak udelat odelek. Staci 1 ramek svajickama + 1ramekzavickovany plod a2ramky se zasobami. dekuji"
Já používám v květnu 1 plást 39x24, kde je plod od vajíček po zavíčkované buňky, obsazený včelami plus setřepávám ještě včely z dalšího plně obsazeného plástu z medníku. Pokud je v tom plástu ještě i pás zavíčkovaných buněk s cukernými zásobami, klidně přidávám prázdné plásty, když nemám plásty se zásobami. Oddělek tak tvoří 1 prázdný plást, případně s nastříkanou vodou v buňkách pro první den, potom plást s plodem a včelami a potom druhý prázdný plást. V květnu, když je snůška, oddělek potom uživí vlastní létavky, které už druhý den začnou létat. Týden po vytvoření oddělku potom likviduji nejstarší matečníky, protože ty jsou vytvořené na starých larvičkách, z nich by se vylíhla nekvalitní matka a zničila by ty nadějnější matečníky z mladých larviček.
Problém takhle brzo na jaře je s teplem, hlavně v noci, kdy venkovní teplota klesá k nule, a oddělek není ve speciálním malém nebo utepleném úlku, ale v normálním nástavku. Plásty je vhodné dát k jedné stěně případně dodtečně v nástavku uteplit.