Včelařská konference

Velmi krásné pane Netušile. Takového psaní, by jste mohl vytvářet více. Velmi pěkně se to četlo!! Děkuji.

Jiří Pala.

Zaujal mě článek "Odvíčkování pomocí horkovzdušné pistole":
http://vcelarstvi.webnode.cz/news/odvickovani-pomoci-horkovzdusne-pistole/

V reakci na to jsem tímto způsobem vyzkoušel odvíčkovat zásobní plást, ale bez valného účinku. Víčka se sice rozpustila, ale vosk se rozplynul na medu a po vychladnutí vznikl voskový povlak, který byl jen místy přerušený. Zkoušel jsem obě dvě rychlosti proudění horkého vzduchu, avšak výsledek byl stejný. V čem dělám chybu, že mě to nefunguje?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

je dost chladno,pylu je dost ale kvete nám to suše,a tak včelám se moc nechce,srovnám si včelstva

-nahoře nechám od kraje(aby mi do nich matka nekladla) panenské prázdné souše ,které nahradily otevřeny plod,kterej sem přidal dolů,označím si zbylé zásoby,který pak přijdou oddělkům, atak se udělá i prostor pro přívaly řepky,pak je vprostředu zavřenej plod,kterej vybíhá a dělá místo pro první menší snůšky

-dole zásoby,pyl, plod všeho stáří,stavební rámek-ve všech úlech stejnej počet rámků respektive plochy
tak to nechám skoro do konce třešně,dělám to tak vždy protože mám pak včely cca v jedné síle a nepoužívám mřížky...

pak je roztrhnu nástavkem mezistěn,případně zbylej plod z vrchu dám do něj a mezistěny nahoru do prostřed,vedle ty prázdný soušepokud jsou ještě prázdný,vedle do kraja zimní zásoby pro oddělky pokud zbyly,během řepky dostanou nástavek souše i mezistěny,i st.r.(poměr podle přínosu)pod plod, no a při klasice máme v řepce čtyři ,pak tvořím silný oddělky-ze dvou včelstev je oberu na jeden nástavek,v lípě dostanou druhej s prazdnejma soušema ,kterej zpravidla v létě vytáčím....,při klasice dávám pátej v lípě,
na NN samozřejmě víc-nástavkama pro plod trhám plodiště,nástavky pro med dávám mezi zavřenej plod a "medník" ,no a jedem s medem....,jde to tak na každé míře,když jdu pod 4O i na stabilním st. sem nespokojenej sám se sebou,protože to není problém žádnej rok,na zimu včelstva zase porovnám do jedné síly oddělkama,část oddělků dorovná zimní rozdíly na jaře,zbytek oddělků se spojuje přímo do produkčních včelstev

letos nekrmím ,přestávám krmit cukrem,je to primárně zbytečná práce,navíc
na to aby se vám kilo cukru dostalo na stůl je SPOTŘEBA 1000 LITRU VODY,kolik je na to potřeba energie...?

Pane Streit
zamyslete se hlavou, která z plodin je závislá na včelách?? Včela medonosná je velmi nespolehlivý opylovatel (včelař kočuje, nekrmí, zatočí se slabochy atd.) a pro přírodu i zemědělství je zcela postradatelná. Připouštím, že u některého ovoce jsou chvíle kdy je bez včel opyleno málo květů. Z pohledu člověka a jeho potřeb (jídla) je největší a zcela zásadní vítr (jednoděložné jsou větrosnubné nebo samosprašné a většina důležitých dvouděložných také). Takže pokud žijete s tím, že mávání včel křídly působí 90% větru máte pravdu (nemám potřebu Vám vysvětlovat něco o rozdílech teplot sklonu struktuře atd., každopádně vítr způsobuje slunce).
Pokud mi tady (žiji v Čechcách) sežerou dům termiti, budu asi křičet juchajda, pokud budu mít dům tam kde jsou termiti, tak je na mě abych se postaral o jeho termitovzdornost. Určitě dům neodfláknu a pak nevyhubím termity v širokém okolí.
Pane racionální člověku musím Vás upozornit, že jsem tvor i můj pes je tvor a Vy náš pán rozhodně nejste.
Někteří myslivci (prasata) sice střílí lecos, ale to neznamená, že to dělají dobře, a že neporušují zákon (stejně tak jako Vy se sršni a mravenci).
Papež čisté svědomí určitě nemá, ale já celkem ano. Myslím, že je trochu mimo srovnávat dům s lesem. Každopádně, když knám přijde návštěva a je třaba alergický na psa, ptáky , kytky .... tak jí určitě nedovolím je vyhubit. Pokud přijdu já někam, kde je někdo kdo nebo něco mi nevyhovuje, tak ho taky nechám žít a pokud to nejde vydržet tak odejdu. To bude asi tím, že nejsem ten PÁN TVORSTVA.

Abych to celé shrnul.
Mravence nechte kde jsou nic Vám nedělají a včely taky nesežerou. Mám mravence okolo úlů i v úlech. Zkoumal jsem to (i váhu jsem pořídil abych zjistil, že jen vyčistí podmet a jinak nic nedělají) a zjistil, že tam kde jsou včely nejsou mravenci, tam kde včely nejsou tam mravenci hledají něco k snětku. Pokud Vám mravenci loví včely, tak máte včely poněkud malátné (hlad, stáří, nemoc ...) a měl by jste řešit nemocné včely a být rád, že je za Vás mravenci uklidí.

S pozdravem

lesu zdar

Vlasta Netušil
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 21:48:08
> ----------------------------------------
> Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je
> užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má
> i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel,
> nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let.
> Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu
> ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam
> rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu,
> pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad
> chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují,
> dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám
> rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek,
> neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo
> naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do
> nyní. Hurá do doby železné, P.S
>
>
>

"Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel, nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let. Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé... Přírodu mám rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek, neznám bratra a to snad každý."

Informace o tom, že včela nebyla v minulosti na celých kontinentech, kde normálně fungovala příroda i lidské civilizace, tu za poslední rok proběhla tak 10x (a vy jste na konferenci byl, to nešlo přehlédnout). Povídání o tom, že to není otázka černobílého přístupu příroda vs. člověk, ale rozumné míry v použitých prostředcích a snahy nemyslet při práci čistě a zcela tupě na svůj osobní krátkodobý prospěch, je zdá se také marné. Že např. mají mravenci v okolí stanoviště dobrý vliv na produkci medovice ("chov" a aktivní ochrana mšic), je jen další z věcí, které je dobré uvážit, když už chcete jít jen za svým.
Čtete a berete jen to, co se vám hodí, na argumenty reagujete prasklou deskou a zastydle-puberťácky-načepýřeným egem. I ve věcech, ve kterých máte rozhled tříletého dítěte a děláte ze sebe neználka a vola, se stejně budete vždy cítit jako vítěz. Budiž vám to přáno, když vám to stačí.

Nechci vás už zbytečně urážet, takže končím s díkem, že jste neodpověděl opět jen příběhem svého souseda s nezasíťovanými dny a nenahraditelnosti výhradně panenského díla. Díky, jen tak dál! ;P.

HI

Je prostě třeba mít určitou rozumnou pokoru.
Stanoviště s hodně mravenci je prostě jen další vlastnost toho stanoviště. Stejně jako včelař kvůli 10 - 20 včelstvům obvykle ( kromě speciálních projektů přeměny krajiny rozpočítaných ma mejméně půlstoletí) nedělá novou cestu skrz les, nelikviduje v lese jemu nevhodné stromy a nesází tam ty vhodné (aspoň ne hromadně), nekácí v okolí včelstev stromy, aby včelky nebyly ve stínu a vlhku nebo nekope nějaký příkop či studnu, aby včelky měly vodu u úlů a podobně, tak by neměl v širokém okolí likvidovat třeba ty mravence. To, že paběrkují odpady, otravují včely a možná jsou při zániku slabého včelstva je prostě jen vlastnost stanoviště stejně jako třeba ty stromy, co stíní... I když možná kvůli mravencům má potom včelař o nějaké kilo medu méně...... Na druhé straně stejně tak jako včelař v lese vysekne příliš otravné kopřivy nebo ostružiny příliš blízko úlů nebo nějaký keř plevelného černého bezu překážející výletu včel, tak úplně stejně podle mně může trošku otravovat ty mravence a ztěžovat jim život třeba tím lepem nebo vyčištěním okolí úlů nebo těmi nádobkami s vodou či olejem...
Stejně tak, jako se třeba stane, že je ideální stanoviště se spoustou včelařských rostlin, dobrým příjezdem, schovaným místem mimo výskyt vandalů ..... a včelaři se třeba nepovede tam včely domluvit, třeba jen proto, že majitel nechce.... a musí vzít zavděk stanovištěm o kilometr dál, kde ty výnosy budou znatelně horší.....
Stanoviště, kde je tolik mravenců, že omezují, případně jsou schopni zlikvidovat i silná včelstva, je třeba považovat za místa nevhodná pro včelaření. Stejně jako třeba místa někde v mokré zastíněné rokli v lese nebo naopak suchá místa otevřená všem větrům z každé strany s vodou půl kilometru daleko.....

Také děkuji. Bylo to komorní a poetické odpoledne.
Diskuse s posluchači ukázala, že jsme nepřišli zbytečně.
Ivan Černý

Zdravím všechny.Pokud už si dávám včely do lesa,tak musím počítat s tím,že ten les má své obyvatele a ti tento náš počin nevidí Z NA3EHO pohledu,ti mají jiné hodnoty,pro ně platí zákony přírody víc,než pro nás.Pro ně je ten les domov,zdroj potravy a tak se někteří z nich dívají na naše včely,ať už se jedná o mravence,o vosy,sršně(mimochodem,na evropském území už zahájila své tažení asijská sršeň,která se vyloženě zaměřuje na včely-viz nedávno ve Včelařství),různé ptactvo a další,ještě,že tu nemáme medvědy jako na Slovensku,ti by nám teprve dělali vrásky na čele.Člověk nemusí být ekofanatik,aby si takové věci uvědomil,však on je tam se svými včelstvy hostem a ONI tam jsou ti domácí,tak se tam přece nebudu chovat jako hromburác,stačí,že lidstvo jako celek v zájmu společnosti se svojí důmyslnou technikou využívá lesy,pole,louky.To,že v krajině využívá těžkou techniku,má svůj důvod,dnes už na takovou těžkou práci"nejsou lidi jako dřív",a navíc je to ve finále finančně výhodnější,s tím prostě nic nenaděláme,na nás zbývají opravdu jen ty drobty(jedno mraveniště,sršní hnízdo,které jsou pro naše včely potenciálními škůdci),ale oni jsou také jen sousedé,jen mají odlišný způsob života,než my.
Pavel.

S mezistěnami z Dolních Počernic nemám také dobrou zkušenost.Trhají se !!!

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 21, 2010 11:05 AM
Subject: Re: Mezist?ny


> Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve
> Včelařství
> jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi
> velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o
> něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

díky pane Bűrgel

P. Streit: "...jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé".
_______________________

Tak jsem v tom případě ekofanatik, protože si taky myslím, že příroda je vše a bez ní to nejde (co byste tak řekl, že není příroda, když už jste ten racionální člověk?) Každopádně - radši ekolog, než egolog...

Ale protože už jsem k mravencům řekl vše, nechci se k tomu dále vyjadřovat. Jen ještě vyktnu do popředí to, z čeho jsem vyšel a co bylo původně jádrem tohoto tématu, když se Luboš ptal, co s mravenci - resumé: navrhoval bych mravence být na pokoji a oni s teplejšími dny a větší nabídkou v přírodě sami nechají prostředí úlů na pokoji a bude po problému. Případně bych použil pro přerušení jejich cest ony misky na nohách podstavců. To je můj názor podepřený vlastní zkušeností, nic více. Důkazem toho, že toto téma je aktuální právě v této době, je skutečnost, že se zde vyskytuje každoročně přibližně v tuto dobu, zatímco v pozdějším období zcela výjimečně.

Luboši, za to nemůžete, zvykněte si, že se tu hodně slovíčkaří a tahá za slovo. Vemte to tak, v naší společnosti jsou ekofanatici, ekomilové a racionální lidé.
Ekofanatik - člověk tvrdící, že příroda a nic jiného, eko, eko, eko, bez eko to nejde.Strana Zelených
Ekomilové - ti už jsou lepší, mají sice eko názory, ale tak tvrdě je neprosazují.
Racionální lidé - člověk je pánem tvorstva. Přírodu je nutné chránit. Ale v rozhodující chvíli mezi dvěma druhy živočichů. Nám včelařům přímo včely přinášejí užitek, hmatatelný. Mravenci pro nás mají též užitek, ale ne tak obrovský. Pokud mezi těmito druhy dojde k boji, vy zasáhnete. Jsme včelaři, nebo mravencáři. Pro mě mezi těmito druhy jsou přednější včely. Pokud se zastanu včel při střetu těchto druhů, budu sklízet med. Pokud se zastanu mravenců a ne včel, budu tak moci prodávat jen tak akorát KM.P.S

Než jsem dojel domú tak mi to došlo,
Ta rostlina se jmenuje Bika ladní, lidově kominíček, Luzula campestre.
Před 40ti lety jsem ji míval na zahradě v trávníku nyní ji vidím již jen zřídka, dicela jsem ji dělil a prodával jako skalničku.
Obě pčednášky se mi moc líbily díky
Zdravím
J.B.

Takovou pitomost p. Netušil jsem hodně dlouho neslyšel, Mravenec je užitečnější než včela? Proberte se. Mravenec sice čistí lesy od mršin a má i jiné přednosti ale více jak 90% plodin na Zemi potřebuje opylení včel, nebudou li včely, vyhyne i člověk, nebude mít totiž co jíst. Do 10 let. Každý tvor umí být přírodě i člověku prospěšný, umí i hodně škodit. Až budu ničit přírodu, budu to dělat systematicky, vrtat do stromů díry a lít tam rtuť a jiné věci. Dělám jen to, co dělají rozumní lidé. Mají rádi přírodu, pokud je ale nějaký tvor, začne ohrožovat, udělá se opatření. Nebo mi snad chcete řící, že když termiti napadnou váš dřevěný dům, který zlikvidují, dům vám spadne a vy jim jen zapleskáte a zaskáčete si juchajda? Přírodu mám rád ale jakmile mě něco začne ohrožovat, či ohrožovat vlaastní majetek, neznám bratra a to snad každý. Minimální poškozování přírody se dělo naposledy v době železné, potom začal od starověku rozmach a nese se to do nyní. Hurá do doby železné, P.S

Martine, ale diskontní doba a globalizace je zde již přes 20 let, ta s námi kráčí od převratu. Taková je doba. Mám rád všechny tvory. Pokud mi ale jedno zvíře začne škodit, musí pryč po dobrém, nebo po zlém. Nebo snad chcete říci, že myslivci by nesměli střílet po liškách, kánětech, poštolkách? Ty jsou také chráněné a přemnožené. Je to normální stav. Pozujte prosím případ od případu a ne plošně, co se má a co ne. Člověk přírodu přetváří již od doby železné, takže je to úděl náš, to nic nezastaví. Popřemýšlejte, zda vy, co zde na toto téma moralizujete, da jste čistí jak lilie, zda jste nikdy nešli za svůj život proti zájmům nějakého tvora, zdajste doma nevyhubili komáry, mouchy a jiný hmyz. Určitě ano. Moralizovat můžete, ale musíte na to mít právo a čisté svědomí. To nemá čisté žádný člověk na světě ani PAPEŽ.
Zdraví P.S

Zdravím vás,
já si myslím, že by to dlouho netrvalo a bylo by to pryč.

Mohu vám říci, že na ty síta bohatě stačí normální syntetika, nebo vodou ředitelný barevný ostín barvy eternal. Ekologickou barvu mám doma také. Koupil jsem si jí na starší medomet na buben. Jmenuje se BISIL a prodává se v bílé a červené barvě, ale na síta je zbytečná. Je ale drahá, 200 kč. Barvy doma jistě nějaké máte, takže na síta to stačí, ale je to na vás.
Zdraví P.S

U mne létá asi tak plovina na nově zřizovaný rybníček a klidně sají vodu i když k nim sahám pro oblázky a druhá polovina létá na bahníčko po zrušeném kompostu. To co nám nevoní , jim zrovna může.

O mravencích jsem psal před rokem.Také nejsem pro moralizování.Ono je to jako s lidma.Když mne někdo jednou okrade,přežiju to i dvakrát,když přijdou 4 raubíři,vykradou co se dá,začnu něco vymýšlel a nějak se bránit.Když se ten hladový přemnoží a chce mě vyhnat,budu muset populaci redukovat na únosnou mez(dosaďte si co chcete,jakoukoli populaci i příroda se brání).
A zákony pro koho platí?Stačí sledovat co zůstává po jakékoli těžbě,nebo se mýlím ?

Ti co to vidí správně a umějí to pojmenovat mlčí. Možná by bylo někde zle.

P.J.

Bacha na rojovou naladu.

2010/4/21 patný fčelař <e-mail/=/nezadan>

> Ano také jsem si říkal raději víc souší nechat , ale risknul jsem to.Plod
> snad neprochladne a matky si nějaký ten den musí počkat až včelky vystaví
> mezistěny a pak pošupajdí klást nahoru :)
>

Ano také jsem si říkal raději víc souší nechat , ale risknul jsem to.Plod snad neprochladne a matky si nějaký ten den musí počkat až včelky vystaví mezistěny a pak pošupajdí klást nahoru :)

Špatný fčelař: "...původní nástavek jsem narval mezistěnama keom krajů kde jsou souše..."
_______________________

Jen bych asi nechal uprostřed tak tři souše, aby matka mohla do nástavku (nyní horního) dříve přejít a začít zde klást. Záleží ale, jestli a jak u Vás už něco kvete, pokud ano, tak by to mělo být v pohodě.

Tak jsem o víkendu prohodil nástavky.Vrchní s plodem a že ho je :) jsem dal dospod nad dno a ten původní nástavek jsem narval mezistěnama keom krajů kde jsou souše.Co myslíte je to dobře?
Snad únik tepla pro plod nebude tak výrazný a včelky budou stavět.

mém děti, mám auto, jezdím na dovolené s rodinou i solo, vytápím dům, mám 2x kolo, 3x běžky atd. zkrátka pořádná ťápota. Nemyslím když si neprdnu, tak se zlepší ovzduší, když do tak někdo vnímá, ať z těch prdů má radost, oni(my -moje tvoje potřeby) mu v brzku někde postaví fabriku na prdy. Luboš (líp už to neumím vysvětlit, s diskuzí končím, púvdní téma co s mravenci a jak se chovají k včelám se totiž absolutně zvrhlo (múžu za to i já))

"...Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel..."
---------------------------
jo, jo, zrovna v sobotu koukal soused dost smutně na svou vířivku, navoněnou nějakým pomerančovým čímsi, jak si zní včely (nejspíš moje) dělají napaječku. Bylo jich tam nejmíň 50. Zatím to bere sportovně a přemýšlí co dát do vody, aby to vonělo a nelákalo včely. Doufám, že to vymyslí neobjedná si na mě buldozer.

HI: "...Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel, a to říkám hodně mírně. Jak byste se tvářili třeba na otrávené návnady řekněme nějakým systémovým jedem které si rozhodí po SVOJÍ zahradě a pohubí tím VAŠE včely..."
_____________________________

Moc pěkně vyjádřeno!!
Je to hezký obrázek toho, jak svět může vypadat, když každý budeme posuzovat věci pouze z hlediska naší vlastní užitečnosti, svého osobního a bezprostředního prospěchu - roštěnka se chce v klidu opalovat, dítě čvachtat v bazénku, ovocné stromy tito sousecé již předloni vykáceli, protože si přeci ovoce člověk za pár korun může koupit a "nevyplatí se to", takže k čemu jim jsou nějaké včely? Jen otravují, řeknou si. Pouze bych ještě doplnil, že další stupeň nastane tehdy, když už tento soused ani nebude dělat hodného strejdu a chlácholit své svědomí a potutelně se usmívat, ale bude se ke svým nemoralistickým zásadám s hrdostí hlásit... Pak to ale, pánové a dámy, můžeme všichni zabalit, protože jsme proti takovému jednání zcela bezmocní. To bychom si asi měli uvědomit a proto být těmi prvními, kteří budou odsuzovat jakýkoli přístup, který bez rozmyslu hubí "škodnou" kolem sebe (krtka na zahradě, myš v blízkosti úlu, sršně, vosy, mravence, vydry, rysy, vlky, medvědy atd.). Budeme-li se těmto věcem vysmívat, pracujeme proti sobě.

> Je to tak.

Letos jsem prvne videl a osahal si, ze to vubec tak neni. Valcovane jsou mnohem lepsi co se tyce poddajnych vlastnosti... Pro me je to najednou komplikace si je nechat nahrat aby s nimi slo delat..
T.H.

Krásně se tu projevuje, jak jsou pojmy jako "užitečný" a "škůdce" relativní. O přínosu mravenců pro fungování vztahů třeba v lese snad nikdo nepochybuje a věřte, že i pro člověka ten pozitivní přínos výrazně převládá.
Dodám jiný příklad z opačného, snad pochopitelnějšího konce. Ne každý Váš soused musí být nadšený z Vašich včel, a to říkám hodně mírně. Jak byste se tvářili třeba na otrávené návnady řekněme nějakým systémovým jedem které si rozhodí po SVOJÍ zahradě a pohubí tím VAŠE včely. Není přece blbej, a "pokud si má vybrat" mezi nějakejma včelama a svými zájmy (a to nemusí být jen bazének a opalující se roštěnka, může to být třeba i těžká alergie na bodnutí)...
A klidně přitom může dělat hodného strejdu a chlácholit svědomí tím, že první dva dny nasadí mírnější jed, jestli si to včely nerozmyslí a nepřestanou mu tam lítat, nebo si třeba neseberou úly s plodem a nepřeletí o katastr dál ;)

Jinak pokud se vrátíme na úplný začátek, není snad nutné jít do takových extrémů. Takže začlo to dotazem, jak na ně. Pokud jsou ve většině případů dostačující třeba ty nádobky s olejem, nač lejta s chemií a buldozer. Proč by měl jít "pán tvorstva" na komára s kanónem???
V posteli si mraveniště asi nenechá ani ten největší ekofanatik, na druhou stranu hubit je a vše živé v široširém okolí lesního stanoviště...
Pokud Vám nestačí účelné, jednoduché a šetrné opatření, a potřebujete "jim dát za uši", nehrajte si na milovníka přírody a nehoňte si tím ještě pozitivní body u veřejnosti. Nebo máte rádi jen tu užitečnou, pro Vás přímo a jednoznačně přínosnou přírodu - tedy defakto - sebe?

Končím svůj moralistický příspěvek, až jsem se ho sám lekl ;)
Přeji šťastný start nové sezóny ;)

HI

Je to tak.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mezist?ny
> Datum: 21.4.2010 11:18:16
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré
> mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve
> skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si
> myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši.
> Luboš
>
> Jinak díky za odkaz na prodejnu
>
>
>

> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
> ----------------
Jo a tady si tu ťápotu může každý spočítat :-)
http://www.hraozemi.cz/ekostopa.html
>

mravenci.....zkuste na ně mluvit,mě se je podařilo ukecat,bydlí někde ve střeše úlu,úl je nezajmá....

jea !válcované mezistěny! i po letech ji zohnu konci k sobě aniž by se zlomila,zatímco lisovaná se drolí v rukách,p.kováč ,732269614 Domašov nad bystřicí okr olomouc,tradice, pěknej výraznej prolis dna buňky,jakejkoliv rozměr v jakýmkoliv i směšným množství,prosím už je to starší pán,pokud chcete mezistěny uvádějte mu čistou míru mezistěny,protože prd může tušit co má kdo za jakej rámek.....

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
---------------
I když jezdím autem, tak když vidím před sebou psa, kočku, lišku ba i důchodce, tak brzdím.
Prostě škodím co nejmíň. O to tady asi šlo. Ne že nemáme dýchat a už vůbec ne vydechovat CO2 :-)

Karel

Pane Luboši,
nevím jak definujete uctivé chování, ale proti molům nic nemám a nic jim nedělám. Domácí potraviny dělám na své zahradě a něco kupuji , jak jste aprávně řekl nejlépe od souseda ( čím blíž tím lépe). Letadlo jsem viděl i na zemi, ale na dovolenou s nimi nelétám (osobně mám radši běžky a kolo, ale proti gustu žádný dišputát). Pěšky chodím často a nemám ani problém vyjít schody. S tím PC jste to trefil je z druhé ruky. Topím více méně dřevem (následující zimu mám v plánu topit pouze dřevem). Auto používám v rozumné míře.

Tím co jsem tu napsal jsem chtěl říci, že by se měl snažit poškozovat okolí minimálně. A neomlouvat si ničení přírody a porušování zákona tím, že to dělají i jiní. Když se zamyslíte nad přínosem mravence pro okolí a včely medonosné(medotvorné), tak je to mravenec co je užitečnější (pomáhá i těm včelám).

S pozdravem
Vlasta Netušil


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:29:06
> ----------------------------------------
> Pro pana Netušila
>
> chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte
> pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal
> PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte -
> letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a
> omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku,
> vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš
>
>
>

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
_________________

To je naprosto typická argumentace lidí, kteří vidí třísku v oku bližního, ale nikoli trám ve vlastním oku, abychom si vypomohli biblickými slovy... Neboli, tím chci říci, že se s tímto můžeme setkávat už odpradávna. Vy zkrátka nechápete, že celek se skládá z jednotlivých částí, že z množství různými důvody motivovaných ničení může vzejít devastace celková. Jedno mraveniště nezachrání druh, úsporné zářivky nás nezachrání před nutností mít stávající energetické zdroje, zateplení baráku, podlahové topení, nízkoenergetické spotřebiče, systém recyklace, úsporný režim provozu PC, vypínání režimu stand-by, apod. nás nezachrání před onou "ekologickou stopou", tu budeme mít vždy, ale může alespoň omezit či přibrzdit nápor devastace celkové, a ve svém součtu tak mohou mít úspory svůj velký význam. Ovšem spousta lidí prostě přijala životní princip "po nás potopa" (třebaže i vědecky pojmenovaný, třeba jako "diskontování budoucnosti" apod.). P.S. Je opravdu smutné, že slovo moralista dostalo hanlivý význam... Nevím, jestli ale jako chovatelé včel nespláčeme, až se chopí kormidla nemoralisté. Proti těm možná budou mravenci úplná prkotina...

Pro pana Netušila

chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte - letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku, vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš

Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši. Luboš

Jinak díky za odkaz na prodejnu

Ti co bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. si to právě uvědomují. Spotřeba sama o sobě nic nedavastuje, ale Váš přístup ano. Pokud si každý zaveze jenom jeden rybníček, zničí jenom jedno mraveniště, zabije jenom sousedovi včely, tak vzhledem k množství lidí nebudou žádné rybníčky, mraveniště, včely. Proto je toto zcela jednoznačně katastrofa pro přírodu, a čím víc bude lidí jako jste Vy, kteří káží vodu a pijí víno, tím bude příroda zdevastovanější. Možná Vás to překvapí, ale společnost se skládá právě s těch jednotlivců. Jako včelař by jste to měl chápat !!!!

Vlasta Netušil

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:01:21
> ----------------------------------------
> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
>
>

Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve Včelařství jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště, zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak, že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel zahrádky.)
Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji ťápotu v přírodě Luboš

"potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy"
----------------------------------

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_1&sName=Kontakt

Streit Pavel (78.136.172.227) --- 20. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531) (43534) (43549) (43556) (43566) (43572) (43575)

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mně jít po včelách. To, že někdo nechápe, co že mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takové menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, ne že by mě to zvlášť bavilo, ale připojím pár odkazů, abych podpořil u Vaši nadějnou lásku ku přírodě:

"Dle vyhlášky 395/1992 Sb., a § 50 zákona č.114/1992 Sb., jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. V souvislosti s výše jmenovanou vyhláškou jsou lesní mravenci rodu Formica zařazeni do kategorie ohrožený druh. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody.
Důvodem k ochraně rodu Formica není pouze jejich dlouhodobá početní stagnace, včetně vymizení tohoto druhu z mnoha oblastí, ale i velký význam tohoto druhu v biologické ochraně lesa. Významně ovlivňují početnost a gradaci mnoha lesních škůdců."
Více na: http://prirodakarlovarska.cz/?vse-o-sdruzeni-zo-csop-alter-meles/o-programu-formica
nebo:
http://www.sdruzenikrajina.cz/index.php?lng=cz&p=cinnost-lesni-mravenci
http://muzeum.ji.cz/index.php?page=27c&galery=27c_galery
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1028&m3_id=1130&m_id_old=1473

No a o sršních to platí mutatis mutandis neboli jak by smet, ... jak pravil Mr. Google, :-)
Tož tak ... Jiří

Dobrý den,

potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy, např. Nymburk, Poděbrady, Český Brod, Mladá Boleslav, Turnov. Za adresu či telefon, předem děkuji Luboš

Praha 3500m
Včera rozkvetla třešen ptačka i v třešen, broskev, opět vše najednou.
Je suchý vzduch a prinos byl jen 30dkg

"...také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. Sršni to vzdali a byl klid. Co z toho plyne?"

Z toho plyne, že jste je pálil zbytečně. A o tom je celou dobu řeč.

"Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat?"
Syntetika se vyrábí z lněné fermeže modifikací fermeže pryskyřicemi. Je to tedy z velké části přírodní látka v přírodě relativně snadno rozložitelná. Naopak akrylátové pryskyřice použité ve vodouředitelných barvách jsou látky přírodě mnohem více vzdálené. Je tedy třeba o těch věcech trochu vědět a ne jen bezduše přebírat jednoduché schéma typu "leju do toho vodu = ekologické" "leju do toho ředidlo = neekologické" Ovšem ještě přírodnější než syntetika jsou fermežové a olejové barvy, tam je ten lněný olej použitý při výrobě modifikován minimálně.

Opava - třešně v plném květu, řepková pole začínají žloutnout, všiml jsem si toho dneska ráno. Není to na tu řepku příliš brzy? To aby člověk pomalu nasazoval medníky.
Tom.

Klen je původně strom vlhkých studenějších horských lesů, jinak roste asi spíš tam, kde vyrostly stromy samovolně z náletů, takže klen byl mnohem více rozšířený v lesích za socíku, dneska, kdy soukromí majitelé lesy čistí od náletů, spíš ustupuje než že by ho někdo sadil. Je to velice dobrá včelařská rostlina, hektar by měl dávat mnoho stovek kilo sladiny. A je ve snůšce spolehlivý, meduje i za hodně studeného květnového počasí. Med je žlutozelený, jemnější. Dřív jsme měli v doletu mnoho javorů klenů rostoucích v porostu kolem potoka včetně mohutných vysokých tak stoletých stromů a snůška z javoru klenu byla pravidelná každý rok. Klen tady kvete od cca prvního, druhého týdne v květnu, zhruba od druhé poloviny snůšky řepky, akorát mám takový pocit, že dříve, před takovými cca 30 lety rozkvétal o takových týden 14 dní později než nyní.
Javor mléč by měl být strom spíš teplejších oblastí, vlhkých lužních lesů nebo potom ve městech různých parků a městské zeleně. Kvete těsně před rozkvětem řepky a během jejího začátku květu, údajně by měl být stejně dobrý zdroj medu jako klen, ale v té době ještě obvykle včely nejsou dostatečně silné, aby ho plně využily.

Pavle Streite.
Píšete,že máte přírodu rád.Jak se to však srovnává s tím
co tu píšete o likvidaci mravenců,sršnů atřeba i sousedových včel.Tito tvorové všichni jsou součásti přirody
a to velice důležití.dá se říci,že nezastupitelní.Ale Vy toho o té přírodě asi moc nevíte,spíš si myslím,že si hodně
vymýšlíte.Docela rad si přečtu příště Vaši povídku o stopování sršnů.Tak s chití dotoho a hezké sny.v.š.

Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat? Díky. P.Č.

Libor:
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
---
Ve Zl.Olešnici prý bylo za víkend na váze 2kg a v pondělí přes 1,5. Tady u mě to zatím vypadá jen na jívy a vrbičky, ve městě jsem viděl pár pampelišek u základů.
Javor mléč, který kvete tady dole - zatím jsem si nevšiml, že by kvetl, a o kus roste výš - javor klen - ten je pozdějí. A snad i víc dává, ale kolem mě bohužel není. Nevím proč kolem silnic cpali jen ten Klen:-)
Osobně to tady u nás vidím jen na vrbičky. Ale taky nemám čas někde běhat, honem tluču nástavky, běhám okolo zedníků a dětí a taky chodím do práce. :-)
Tak se honem uzdrav:-)

Karel

Zdravím všechny, nemá prosím někdo zkušenost, jak je to zhruba s počátkem kvetení javorů v pětistech metrech n.m. v tuto dobu?
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
Kaji jak je to u tebe? Kvete něco významného kromě sousedovic šáde hundert zwanzig? (-;
Ať se daří, Libor.

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mě jít po včelách. To že, někdo nechápe, cože mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takoví menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. To, jak se tvrdí, že včely jdou bránit česno, u vigor pravda nebylo. Když zjistily, že sršeň neprojde, tak stály v řadách za tou vložkou a čekaly. Díval sem se ze zadu do podmetu, pěkně hučely. Sršni to vzdali a byl klid. Potom mája vykoukla ven, zjistila, že je čistý vzduch a pak opět vylétly. Vložky mám i přes léto u všech včelstev. Co z toho plyne? Mám rád všechny zvířata, pokud mi nejdou na včely. I ptactvu dávám přes zimu na stromy ke včelnici špek a lůj. Tak mám pokoj. Zdraví P.S

Lesní mravenci jsou dravci.

> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit
> momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm)

Seznam chvovatelů dodávajících oddělky na Langstrothech:
http://www.nastavky.cz/eshop/?oddelky,38

Pepan: "Špatně je to mezistěny nahoru!"
______________________

Snažím se taky vytvářet jádro v každém nástavku ze souší, či nejlépe z rámků s plodem (sice převěšování, ale vyplatí se...). Většina z mých včelstev staví raději nahoře, zatímco již několikrát se mi stalo, že jsem na podzim ze spodního nástavku vyndal dvě mezistěny, které jsem jim tam dal v tuto dobu a které nebyly vystavěné (ačkoli krom nich vystavěli v pohodě 15 mezistěn), v horních nástavcích se mi to nestalo nikdy. Je to opravdu včelstvo od včelstva, je dobře, že kolega vyzkoušel dvě včelstva tak, dvě onak, ale validitu toho jeho pokusu opravdu snižuje ta skutečnost, že přidávat kompletně celý nástavek mezistěn (zvláště ještě v tuto dobu) je hloupost, která na včelstvo nepůsobí příznivě (také jsem to jednou u pár včelstev zkusil, s vidinou snadné manipulace s celými nástavky). Ovšem nevím, jestli kolega nevčelaří s nízkými nástavky, tam to může být zase jinak.

Nic nesežerou jen věci odnášejí do hnizda kde na nich ty plísně pěstují.Jsou to vlasně zahradníci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 14:13:44
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
> nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím,
> když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
> Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl
> vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
> Diky za rady Luboš
>
>
>

To že staví divočinu směrem vzhůru je chyba konstrukce úlu Mezera by neměla být větší jak 8 mm To že sedí nahoře je v pořádku včelstvo se postupně posuvá směrem dolů a prostor nad sebou zanáší medem .Tak to správně má být. Špatně je to mezistěny nahoru!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Žádná sebevražda to není jen dávám pokud mám souše na okraje abych je nemusel později přesouvat do prostřed a vždy podsouvám jako nejspodnější nástavek. Nic není přerušeno a včelstvo je naprosto kompaktní a mezistěny jsou pod ním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 14:46:24
> ----------------------------------------
> Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
> vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
> nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
> stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
> mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
> 2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.
>
> 2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> > neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> > jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> > včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> > nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> > podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> > nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> > málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> > už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> > muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> > budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> > třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> > způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> > nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> > souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> > dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > > ----------------------------------------
> > > Dobry den,
> > >
> > > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> > smerem
> > > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> > smerem
> > > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> > nastavku.
> > > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.

2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> smerem
> > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> smerem
> > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> nastavku.
> > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> >
> >
> >
>

To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj, včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné, dej vědět nakreslím Ti obrázek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>