Včelařská konference

Luboš: "..chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky,.."
_________________

To je naprosto typická argumentace lidí, kteří vidí třísku v oku bližního, ale nikoli trám ve vlastním oku, abychom si vypomohli biblickými slovy... Neboli, tím chci říci, že se s tímto můžeme setkávat už odpradávna. Vy zkrátka nechápete, že celek se skládá z jednotlivých částí, že z množství různými důvody motivovaných ničení může vzejít devastace celková. Jedno mraveniště nezachrání druh, úsporné zářivky nás nezachrání před nutností mít stávající energetické zdroje, zateplení baráku, podlahové topení, nízkoenergetické spotřebiče, systém recyklace, úsporný režim provozu PC, vypínání režimu stand-by, apod. nás nezachrání před onou "ekologickou stopou", tu budeme mít vždy, ale může alespoň omezit či přibrzdit nápor devastace celkové, a ve svém součtu tak mohou mít úspory svůj velký význam. Ovšem spousta lidí prostě přijala životní princip "po nás potopa" (třebaže i vědecky pojmenovaný, třeba jako "diskontování budoucnosti" apod.). P.S. Je opravdu smutné, že slovo moralista dostalo hanlivý význam... Nevím, jestli ale jako chovatelé včel nespláčeme, až se chopí kormidla nemoralisté. Proti těm možná budou mravenci úplná prkotina...

Pro pana Netušila

chápu, že se ke všem tvorům chováte uctivě, třeba molům, doufám že chodíte pěšky, kupujete domácí potraviny(nejlápe od souseda), atd., jak jste získal PC se neptám(určitě z druhé ruky) , a na dovolemou nikam nejezdíte - letadlo jste viděl jen na obloze. Pokud ano, chápu vaše rozhořčen, a omlouvám se Vám svý příspěvek, pokud ne běžte prodat auto, odpoji eletriku, vypnou topení a zrušit dovolenou. Luboš

Nejsem odborník, nevím čím vším múže být zbůsobena křehkost. Vím, že staré mezistěny jsou křehké, ale stčí je nechat ohřát(dcela dobře to jde ve skleníku - loni jsem to zkoušel poprvé), a zase je to v pohodě. Já jsem si myslel, že ve vosku proběhne něco jako krystalizace a ta se teplem zruši. Luboš

Jinak díky za odkaz na prodejnu

Ti co bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. si to právě uvědomují. Spotřeba sama o sobě nic nedavastuje, ale Váš přístup ano. Pokud si každý zaveze jenom jeden rybníček, zničí jenom jedno mraveniště, zabije jenom sousedovi včely, tak vzhledem k množství lidí nebudou žádné rybníčky, mraveniště, včely. Proto je toto zcela jednoznačně katastrofa pro přírodu, a čím víc bude lidí jako jste Vy, kteří káží vodu a pijí víno, tím bude příroda zdevastovanější. Možná Vás to překvapí, ale společnost se skládá právě s těch jednotlivců. Jako včelař by jste to měl chápat !!!!

Vlasta Netušil

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 21.4.2010 11:01:21
> ----------------------------------------
> Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina
> těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla
> především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále
> potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme
> cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme
> nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní
> společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli
> uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště,
> zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né
> ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak,
> že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel
> zahrádky.)
> Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji
> ťápotu v přírodě Luboš
>
>
>

Nejblíže vím o Včelnexu v Dolních Počernicích. Inzerují občas ve Včelařství jsou i na Internetu. Pár let jsem je odebíral, ale skončil jsem. Vadí mi velká křehkost. Prostě válce beroucí si vosk z nahřáté plotny, to je o něčem úplně jiném. Zdraví R. S.

Já jsem toto téma zahájil, vyvolává bouřlivou reakci, ale myslím že většina těch, kdo bojují za mravence, sršně, včely, otakárky atd. by si měla především uvědomit proč ubývá tolik druhů a živočichů. Všichni stále potřebujeme nová auta, silnice, dánice, ropu, železo, potřebujeme cizokrajné a cizí potraviny, putřebujeme exotická dovolené, potřebuheme nové mobily, stále nová zboží, zkrátka spotřeba je modlou moderní společnosti. To vede k devastaci přírody a krajiny, to by si všichni měli uvědomit a neřešit jednotlivce, který na zahradě hozhrabe mraveniště, zaveze rybníček, určitě je to katastrofa pro několik živočichů, ale né ohrožení nějakého druhu(pokud už není spotřební společností zdecimován tak, že mu zbyla na přežití poslední lokalita, ale za to není zodpovětný majitel zahrádky.)
Tak nabádám všechny moralisty a odsuzovače aby se podívali na sebe a svoji ťápotu v přírodě Luboš

"potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy"
----------------------------------

http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_1&sName=Kontakt

Streit Pavel (78.136.172.227) --- 20. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531) (43534) (43549) (43556) (43566) (43572) (43575)

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mně jít po včelách. To, že někdo nechápe, co že mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takové menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, ne že by mě to zvlášť bavilo, ale připojím pár odkazů, abych podpořil u Vaši nadějnou lásku ku přírodě:

"Dle vyhlášky 395/1992 Sb., a § 50 zákona č.114/1992 Sb., jsou zvláště chránění živočichové chráněni ve všech svých vývojových stádiích. V souvislosti s výše jmenovanou vyhláškou jsou lesní mravenci rodu Formica zařazeni do kategorie ohrožený druh. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Výjimky ze zákazů u zvláště chráněných živočichů může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody.
Důvodem k ochraně rodu Formica není pouze jejich dlouhodobá početní stagnace, včetně vymizení tohoto druhu z mnoha oblastí, ale i velký význam tohoto druhu v biologické ochraně lesa. Významně ovlivňují početnost a gradaci mnoha lesních škůdců."
Více na: http://prirodakarlovarska.cz/?vse-o-sdruzeni-zo-csop-alter-meles/o-programu-formica
nebo:
http://www.sdruzenikrajina.cz/index.php?lng=cz&p=cinnost-lesni-mravenci
http://muzeum.ji.cz/index.php?page=27c&galery=27c_galery
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1028&m3_id=1130&m_id_old=1473

No a o sršních to platí mutatis mutandis neboli jak by smet, ... jak pravil Mr. Google, :-)
Tož tak ... Jiří

Dobrý den,

potřeboval bych typ na prodejnu mezitěn(výměnou za vosk) na východ od Prahy, např. Nymburk, Poděbrady, Český Brod, Mladá Boleslav, Turnov. Za adresu či telefon, předem děkuji Luboš

Praha 3500m
Včera rozkvetla třešen ptačka i v třešen, broskev, opět vše najednou.
Je suchý vzduch a prinos byl jen 30dkg

"...také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. Sršni to vzdali a byl klid. Co z toho plyne?"

Z toho plyne, že jste je pálil zbytečně. A o tom je celou dobu řeč.

"Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat?"
Syntetika se vyrábí z lněné fermeže modifikací fermeže pryskyřicemi. Je to tedy z velké části přírodní látka v přírodě relativně snadno rozložitelná. Naopak akrylátové pryskyřice použité ve vodouředitelných barvách jsou látky přírodě mnohem více vzdálené. Je tedy třeba o těch věcech trochu vědět a ne jen bezduše přebírat jednoduché schéma typu "leju do toho vodu = ekologické" "leju do toho ředidlo = neekologické" Ovšem ještě přírodnější než syntetika jsou fermežové a olejové barvy, tam je ten lněný olej použitý při výrobě modifikován minimálně.

Opava - třešně v plném květu, řepková pole začínají žloutnout, všiml jsem si toho dneska ráno. Není to na tu řepku příliš brzy? To aby člověk pomalu nasazoval medníky.
Tom.

Klen je původně strom vlhkých studenějších horských lesů, jinak roste asi spíš tam, kde vyrostly stromy samovolně z náletů, takže klen byl mnohem více rozšířený v lesích za socíku, dneska, kdy soukromí majitelé lesy čistí od náletů, spíš ustupuje než že by ho někdo sadil. Je to velice dobrá včelařská rostlina, hektar by měl dávat mnoho stovek kilo sladiny. A je ve snůšce spolehlivý, meduje i za hodně studeného květnového počasí. Med je žlutozelený, jemnější. Dřív jsme měli v doletu mnoho javorů klenů rostoucích v porostu kolem potoka včetně mohutných vysokých tak stoletých stromů a snůška z javoru klenu byla pravidelná každý rok. Klen tady kvete od cca prvního, druhého týdne v květnu, zhruba od druhé poloviny snůšky řepky, akorát mám takový pocit, že dříve, před takovými cca 30 lety rozkvétal o takových týden 14 dní později než nyní.
Javor mléč by měl být strom spíš teplejších oblastí, vlhkých lužních lesů nebo potom ve městech různých parků a městské zeleně. Kvete těsně před rozkvětem řepky a během jejího začátku květu, údajně by měl být stejně dobrý zdroj medu jako klen, ale v té době ještě obvykle včely nejsou dostatečně silné, aby ho plně využily.

Pavle Streite.
Píšete,že máte přírodu rád.Jak se to však srovnává s tím
co tu píšete o likvidaci mravenců,sršnů atřeba i sousedových včel.Tito tvorové všichni jsou součásti přirody
a to velice důležití.dá se říci,že nezastupitelní.Ale Vy toho o té přírodě asi moc nevíte,spíš si myslím,že si hodně
vymýšlíte.Docela rad si přečtu příště Vaši povídku o stopování sršnů.Tak s chití dotoho a hezké sny.v.š.

Dobrý den, syntetikou? To ne, seženu nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami, nebudu si zas...t úl nějakými dalšími cizorodými látkami. Co to natřít roztaveným včelím voskem, myslíte, že by to včely všechno vyčistily, nebo by mohlo něco mezi těmi spoji zůstat? Díky. P.Č.

Libor:
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
---
Ve Zl.Olešnici prý bylo za víkend na váze 2kg a v pondělí přes 1,5. Tady u mě to zatím vypadá jen na jívy a vrbičky, ve městě jsem viděl pár pampelišek u základů.
Javor mléč, který kvete tady dole - zatím jsem si nevšiml, že by kvetl, a o kus roste výš - javor klen - ten je pozdějí. A snad i víc dává, ale kolem mě bohužel není. Nevím proč kolem silnic cpali jen ten Klen:-)
Osobně to tady u nás vidím jen na vrbičky. Ale taky nemám čas někde běhat, honem tluču nástavky, běhám okolo zedníků a dětí a taky chodím do práce. :-)
Tak se honem uzdrav:-)

Karel

Zdravím všechny, nemá prosím někdo zkušenost, jak je to zhruba s počátkem kvetení javorů v pětistech metrech n.m. v tuto dobu?
Z nástavků se line nádherná vůně, včely odněkud něco nosí, ale nejsem zrovna ve zdravotním stavu pobíhat venku, abych se poučil, co kde kvete.
Kaji jak je to u tebe? Kvete něco významného kromě sousedovic šáde hundert zwanzig? (-;
Ať se daří, Libor.

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mě jít po včelách. To že, někdo nechápe, cože mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takoví menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. To, jak se tvrdí, že včely jdou bránit česno, u vigor pravda nebylo. Když zjistily, že sršeň neprojde, tak stály v řadách za tou vložkou a čekaly. Díval sem se ze zadu do podmetu, pěkně hučely. Sršni to vzdali a byl klid. Potom mája vykoukla ven, zjistila, že je čistý vzduch a pak opět vylétly. Vložky mám i přes léto u všech včelstev. Co z toho plyne? Mám rád všechny zvířata, pokud mi nejdou na včely. I ptactvu dávám přes zimu na stromy ke včelnici špek a lůj. Tak mám pokoj. Zdraví P.S

Lesní mravenci jsou dravci.

> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit
> momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm)

Seznam chvovatelů dodávajících oddělky na Langstrothech:
http://www.nastavky.cz/eshop/?oddelky,38

Pepan: "Špatně je to mezistěny nahoru!"
______________________

Snažím se taky vytvářet jádro v každém nástavku ze souší, či nejlépe z rámků s plodem (sice převěšování, ale vyplatí se...). Většina z mých včelstev staví raději nahoře, zatímco již několikrát se mi stalo, že jsem na podzim ze spodního nástavku vyndal dvě mezistěny, které jsem jim tam dal v tuto dobu a které nebyly vystavěné (ačkoli krom nich vystavěli v pohodě 15 mezistěn), v horních nástavcích se mi to nestalo nikdy. Je to opravdu včelstvo od včelstva, je dobře, že kolega vyzkoušel dvě včelstva tak, dvě onak, ale validitu toho jeho pokusu opravdu snižuje ta skutečnost, že přidávat kompletně celý nástavek mezistěn (zvláště ještě v tuto dobu) je hloupost, která na včelstvo nepůsobí příznivě (také jsem to jednou u pár včelstev zkusil, s vidinou snadné manipulace s celými nástavky). Ovšem nevím, jestli kolega nevčelaří s nízkými nástavky, tam to může být zase jinak.

Nic nesežerou jen věci odnášejí do hnizda kde na nich ty plísně pěstují.Jsou to vlasně zahradníci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 14:13:44
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
> nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím,
> když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
> Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl
> vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
> Diky za rady Luboš
>
>
>

To že staví divočinu směrem vzhůru je chyba konstrukce úlu Mezera by neměla být větší jak 8 mm To že sedí nahoře je v pořádku včelstvo se postupně posuvá směrem dolů a prostor nad sebou zanáší medem .Tak to správně má být. Špatně je to mezistěny nahoru!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Žádná sebevražda to není jen dávám pokud mám souše na okraje abych je nemusel později přesouvat do prostřed a vždy podsouvám jako nejspodnější nástavek. Nic není přerušeno a včelstvo je naprosto kompaktní a mezistěny jsou pod ním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 14:46:24
> ----------------------------------------
> Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
> vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
> nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
> stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
> mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
> 2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.
>
> 2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> > neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> > jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> > včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> > nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> > podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> > nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> > málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> > už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> > muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> > budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> > třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> > způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> > nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> > souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> > dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > > ----------------------------------------
> > > Dobry den,
> > >
> > > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> > smerem
> > > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> > smerem
> > > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> > nastavku.
> > > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.

2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> smerem
> > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> smerem
> > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> nastavku.
> > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> >
> >
> >
>

To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj, včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné, dej vědět nakreslím Ti obrázek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Třešně už kvetou a řepka začíná nakvétat taky. Jde to velmi rycle. Pardubicko, Ronov n.D.- n.v. asi 320m.
Tonda
Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek

Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím, když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
Diky za rady Luboš

VK:
Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 serem dolu nastavkem plnym mezisten.

-------
Nepíšeš jaké máš úly, ani co u vás kvete.

Obecně bych doporučil vzít ze stran nástavku souše, dát je do středu přidávaného nástavku a mezistěny zase na kraj.
A ten nástavek nadsadit nad ten původní. Tím se snad nic nezkazí. Záleží jak moc plodu tam je, ale pokud je až ke kraji, tak se dá přeložit i plod.
Ale od zítřka se má ochladit, takže bez podr.inf. těžko radit.

Karel

Dobry den,

jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu. Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku. Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.

Tak v Králíkách kvetou pouze jívy a devětcil. Do tet bylo 5dní s větším přínosem pylu a i tak to stálo za prt protože foukal studený vítr.Někde se musí přikrmovat-slyšel jsem to z více stran.Javory Mléče mají ještě velmi malé pupeny.

No, ke konci zimy v březnu a dubnu se tak třikrát, vzdycky na pár dnů prosadila tlaková níže, co přitáhla od Alp a přes Slovensko dopravila na Moravu, možná ještě víc na severní než na jižní, o 5 - 10 st C teplejší počasí než bylo v Čechách. Možná větrnější a určitě deštivější, ale teplejší, v Čechách byly mrazíky 5 - 10 pod nulou a mrzlo i ve dne, na Moravě tálo i v noci a sníh tady slezl podstatně dříve.... Když bylo potom v Čechách jasno a noční mrazíky, tady na severní Moravě v dubnu bylo pod mrakem, pršelo a mrazíky skoro nebyly.....
Normálně bývá severní Morava třeba proti Praze nebo jižní Moravě v kvetení o nejméně 14 dní pozadu, letos tomu tak není.

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.
Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady. Př. Polášek.
Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ
V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat... dík Radek.
----------------------------------------------------------

Jak je vidět už to kvete, nebo brzo začne kvést. Jak postupujete s medníky? Díky předem za odpověď.

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:pala.jiri/=/email.cz">pala.jiri/=/email.cz</a>>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste lépe viděl.

P.J.

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.


informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze
> broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma
> vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.
>
> PZ
>
>
>

Nechápu jak těm tvým včelám škodí když jejich potravou jsou houby a plísně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 10:02:40
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)
>
> Zdravím p.Mátl,
> Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo
> líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je
> přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste
> vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
> Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu
> je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada.
> Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
> Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to
> monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo,
> lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na
> houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v
> lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový
> mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by
> se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na
> rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem
> řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím
> samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když
> zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to
> ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z
> aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu
> naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil?
> :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci
> "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to
> jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či
> "ukončili let letadla" ...
> Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si
> rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu
> vlastně? A jde vůbec?
> Tož tak. Jiří
>
>
>

Je to typické divoké dílo, plné nepravidelností. Proto vznikly mezistěny aby se dílo líbilo všemu roumějícímu včelaři. Včelám je to ve své podstatě úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 08:49:15
> ----------------------------------------
> Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte
> od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě
> díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit
> pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma,
> samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové
> natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte -
> viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je
> původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak
> lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou
> plochu při nástavkovém způsobu včelaření.
>
>                S pozdravem RZVZ Jiří Pala
>                              Díky za odpověď.
>
>
>

U nás v Beskydech ale broskev zatím nekvete. Třešeň ano.

Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ

"Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi?"
Severní Morava, předhůří Beskyd asi 330 m nad mořem. Ale letos vyšlo počasí v březnu a dubnu tak, že znatelnou dobu bylo tady na severní Moravě o 5 - 10 st tepleji než třeba v Čechách.... Jinak ale zrovna Pardubice jsou v průměru znatelně teplejší než tady, kdysi jsem tam studoval.

Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jaro v kv?tu.
> Datum: 20.4.2010 08:48:35
> ----------------------------------------
> Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory
> jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést
> skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne
> zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu,
> broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a
> podobné. Kvete pampeliška smetánka.
> Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
> Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.
>
>
>

Na stránkách webu ZO ČSV Pardubice přibyla rubrika pro bezplatné vkládání inzerátů.
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/

Pepa

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil? :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či "ukončili let letadla" ...
Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu vlastně? A jde vůbec?
Tož tak. Jiří

Vážení kolegové, po náhle zemřelém včelaři nabízí jeho manželka k prodeji 14 ks vyzimovaných včelstev, rámková míra 39 x 24, je to v Mostě, paní Kušnířová, tel: 725 079 220
JK

Jedině, co mě napadá, je mít těch nástavků trochu víc, nástavky příliš zamořené mravenci v červenci, srpnu vyhodit ze včelstva a bez plástů je uložit na místě pro mravence nehostinné. Na likvidaci by pak měla stačit požerová návnada, kterou ti mravenci zanesou dovnitř uteplení nebo nějaká podložka jako sololit masivně natříkaný biolitem na plazivý hmyz pod nástavky, přes který mravenci shánějící krmivo musí projít nebo prostě nástavky důkladně obalit igelitem a s rámky nebo i bez rámků uvnitř vysířit.....
To v zadovácích nejde a o to je to potom horší...

"Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula"

Je zvláštní,jak je polystyren a podobné materiály přitahuje,nejspíš ho používají jako stavební materiál(proč by si také neudělali pohodlí,zvláště když jim ho včelař naservíruje i se včelami,ze kterých mají také prospěch).Přiznám se,že jsem boj s mravenci vzdal,aniž bych jim kdy nějakou válku vyhlásil,jen polystyrenovou izolaci jsem nahradil plstěnou(tu zatím nevynášejí,a to,že si tam občas udělají mraveniště...?Na jeho vymetení mi stačí několik vteřin,však jinde,než pod víkem být nemůžou,kam jinam by se také v jednostěnném dřevěném úlu schovali).Je pravda,že jejich mraveniště se po lesích nějak rozhojnila,ale medu zatím vytáčím dost,a jestli mi sem tam přepadnou nějakou včelu,která už nestihne odletět,no,co oči nevidí...Zatím mi nějak zvlášť nevadí,to zemědělec,který postříká kvetoucí řepku Nurellem nebo Regentem,jó,to už je jiný kafe....
S pozdravem Pavel.

Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma, samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte - viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou plochu při nástavkovém způsobu včelaření.

S pozdravem RZVZ Jiří Pala
Díky za odpověď.

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.

Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula.

http://leteckaposta.cz/210049225
Pohled z boku do stejného včelstva. Je vidět jak se včelstvo rozšířilo za 10 dnů. Ještě aby stihly po odkvětu třešní a durancií na vadném rámku víčkovat med.
B.V.

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali
na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

P.J.
---------------
Dobrý den, vysvětlení je celkem jednoduché. Pan Bernátek mezistěny nezatavuje, ale používá silonový vlasec dvojitě a mezistěnu vkládá mezi vlákna. Včelám to, jak vidíte, nevadí a dílo vystaví, akorát v místech křížení vláken, nebo tam, kde trochu odstávají to je trochu nepravidelné. Jestli do takových buněk kladou zatím nevím, ale letos to zjistím, protože jsem minulý rok silon tímto způsobem použil také. Snad se mi podaří nějaké foto.
Pěkný den, P. Kovář

Proč na červenec, udělej si ho již v květnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <racer/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.4.2010 22:32:56
> ----------------------------------------
> Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si
> neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady.
> (sousedkám se daří dobře ;-)
>
> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl
> (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda.
> Ideálně JM kraj. Děkuji
>
>
>

Ten Jar je poměrně známá věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 22:15:30
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519)
>
> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy
> jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte,
> mravenci to nečtou ...
> Jiří
>
>
>

Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud.
--------------------------

Tak jsme dnes byl na stanovišti, kde je ta kopa lesních mravenců. Vybíraly podložky, ale jinak se zdá, že zatím kamarádí.

O kus dál, přes cestu pod dubem, tam to vypadalo zajímavěji.
Mravenci stejné velikosti obsadili stěny úlů.
Uvnitř zatím vše v pohodfě, pozavíral jsem očka - byl to odělek zimovaný ve 4 dnu a budu sledovat.
Buď stojí přímo na mraveništi, nebo jsou to kluci agresívnější.

No kdyby bylo nejhůř, mám k dispozici plamenomet a tchán byl u ženistů. V tom by byl čert, aby jsme nad přírodou opět slavně nezvítězili:-) A v kráteru pak nechovaly kapry.
K přírodě blíž. Poručíme větru dešti a co na nás nějaká sopka.
:-) :-) :-)
Jen doufám, že ti zemdělci co tam všude kolem jezdí a vozí si ty svoje práškovcí stroje se budou chovat ohleduplně. Přírodu a včely si přeci musíme chránit.
Na stráž.

Karel

Zdravím vás, natřete to normální syntetikou, nejméně dvakrát štětcem, nebo malým válečkem. Uvidíte, nožek na podložce určitě ubude. Zdraví P.S

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S