Včelařská konference

Zdravím vás,
Já mám opravdu přírodu rád, v lese jsem každý den, Mravence mám rád také. Jejich mraveniště jsou architektonické skvosty. Ale nesmí mě jít po včelách. To že, někdo nechápe, cože mravenec dělá ve včelách? No přece jde po cukru, po zásobách... Zkuste dát cukr k mravencům, za chvíli není. Mám rád všechna zvířata. Všechen hmyz, i otravné komáry. Loni, když mě na včelnici houfně na jeden úl zaútočili takoví menší sršně, také jsem je přestal mít rád, vystopoval jsem si je a po týdnu jejich hnízdo celé ze stromu sundal a spálil. Mám sršně rád, tyto ale byli potvory. Vložil jsem do česen ty plechové vložky, co mám vystavené na webu, a sršně se do úlů už nedostali, včely jimy projdou. To, jak se tvrdí, že včely jdou bránit česno, u vigor pravda nebylo. Když zjistily, že sršeň neprojde, tak stály v řadách za tou vložkou a čekaly. Díval sem se ze zadu do podmetu, pěkně hučely. Sršni to vzdali a byl klid. Potom mája vykoukla ven, zjistila, že je čistý vzduch a pak opět vylétly. Vložky mám i přes léto u všech včelstev. Co z toho plyne? Mám rád všechny zvířata, pokud mi nejdou na včely. I ptactvu dávám přes zimu na stromy ke včelnici špek a lůj. Tak mám pokoj. Zdraví P.S

Lesní mravenci jsou dravci.

> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit
> momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm)

Seznam chvovatelů dodávajících oddělky na Langstrothech:
http://www.nastavky.cz/eshop/?oddelky,38

Pepan: "Špatně je to mezistěny nahoru!"
______________________

Snažím se taky vytvářet jádro v každém nástavku ze souší, či nejlépe z rámků s plodem (sice převěšování, ale vyplatí se...). Většina z mých včelstev staví raději nahoře, zatímco již několikrát se mi stalo, že jsem na podzim ze spodního nástavku vyndal dvě mezistěny, které jsem jim tam dal v tuto dobu a které nebyly vystavěné (ačkoli krom nich vystavěli v pohodě 15 mezistěn), v horních nástavcích se mi to nestalo nikdy. Je to opravdu včelstvo od včelstva, je dobře, že kolega vyzkoušel dvě včelstva tak, dvě onak, ale validitu toho jeho pokusu opravdu snižuje ta skutečnost, že přidávat kompletně celý nástavek mezistěn (zvláště ještě v tuto dobu) je hloupost, která na včelstvo nepůsobí příznivě (také jsem to jednou u pár včelstev zkusil, s vidinou snadné manipulace s celými nástavky). Ovšem nevím, jestli kolega nevčelaří s nízkými nástavky, tam to může být zase jinak.

Nic nesežerou jen věci odnášejí do hnizda kde na nich ty plísně pěstují.Jsou to vlasně zahradníci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 14:13:44
> ----------------------------------------
> Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
> nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím,
> když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
> Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl
> vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
> Diky za rady Luboš
>
>
>

To že staví divočinu směrem vzhůru je chyba konstrukce úlu Mezera by neměla být větší jak 8 mm To že sedí nahoře je v pořádku včelstvo se postupně posuvá směrem dolů a prostor nad sebou zanáší medem .Tak to správně má být. Špatně je to mezistěny nahoru!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Žádná sebevražda to není jen dávám pokud mám souše na okraje abych je nemusel později přesouvat do prostřed a vždy podsouvám jako nejspodnější nástavek. Nic není přerušeno a včelstvo je naprosto kompaktní a mezistěny jsou pod ním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 14:46:24
> ----------------------------------------
> Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
> vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
> nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
> stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
> mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
> 2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.
>
> 2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> > neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> > jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> > včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> > nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> > podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> > nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> > málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> > už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> > muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> > budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> > třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> > způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> > nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> > souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> > dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > > ----------------------------------------
> > > Dobry den,
> > >
> > > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> > smerem
> > > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> > smerem
> > > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> > nastavku.
> > > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Souhlas, co popsal Radek je v kazde knize o Vcelareni. Postavit pod nebo nad
vcelstvo komplet nastavek mezisten je sebevrazda. Vzdy at uz nastavek davas
nahoru nebo dolu by mel mit jadro ze sousi, treba 3 ramky. Aby vcely mohly
stale komunikovat, protoze mezistena se normalne ve vcelstvu nevyskytuje,to
mto nejistem pocasi bych spise volil podstaveni pod plod, mozna bych jeden,
2 ramky s plodem prevesil dolu. Zalezi na vcelstvu.

2010/4/20 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem
> neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě
> jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj,
> včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš
> nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do
> podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého
> nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a
> málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak
> už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou
> muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až
> budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej
> třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým
> způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou
> nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí
> souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné,
> dej vědět nakreslím Ti obrázek.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Rozsireni vcelstev
> > Datum: 20.4.2010 13:52:18
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> > jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> > dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena
> smerem
> > dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu
> smerem
> > vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> > nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> > Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych
> nastavku.
> > Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
> >
> >
> >
>

To je pěkné, to je příroda. Je těžké říci, co je příčinou, když jsem neviděl včely, ale pravděpodobně jsi rozšířil příliš brzy. Zajímalo by mě jak velkou tu divočinu staví, nad rámky by neměli mít moc prostoru. Neboj, včely už přežili i horší včelřovi zásahy. Nejlépe staví, když jim dáš nástavek mezi stávající, ale to až opravdu budou lehce k večeru viset do podmetu. Jestli je večer nevidíš v podmetu je brzy na přidání celého nástavku. Navíc nyní probíhá tzv. výměna generací, je celkem dost plodu a málo včel. Včelstva by měla v následujícíc 2 týdnech viditelně zesílit, pak už by mohly vystavět i ten nástavek nahoře. Dole ho postaví, jen když budou muset... Dobrou zkušenost mám s jiným rozšířením, když máš pár včelstev. Až budou obsazovat 2 nástavky a bude-li stále takové chladné počasí, vyndej třeba polovinu plodu z horního nástavku do přidávaného nástavku takovým způsobem, aby plod zůstal kompaktní nad sebou kvli teplu a do strany v obou nástavcích doplň mezistěnami. Samozřejmě, že k plodu dáš alespoň jednu krycí souši od stěny úlu, aby plod nebyl hned u stěny úlu. Pokud to není jasné, dej vědět nakreslím Ti obrázek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: VK <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozsireni vcelstev
> Datum: 20.4.2010 13:52:18
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na
> jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem
> dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem
> dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem
> vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku
> nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu.
> Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku.
> Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.
>
>
>

Třešně už kvetou a řepka začíná nakvétat taky. Jde to velmi rycle. Pardubicko, Ronov n.D.- n.v. asi 320m.
Tonda
Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek

Rozhodl jsem se mravence odstěhovat,
nebudu riskovat, naložím je a odvezu to lesa. Doufám že se jich zbavím, když to takto nepůjde zkusím něco jiného.
Jinak mravenci sežerou vše co před nimi neuteče(ty houby a plísně to byl vtip), zkuste si sednout někde poblíž mraveniště.
Diky za rady Luboš

VK:
Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 serem dolu nastavkem plnym mezisten.

-------
Nepíšeš jaké máš úly, ani co u vás kvete.

Obecně bych doporučil vzít ze stran nástavku souše, dát je do středu přidávaného nástavku a mezistěny zase na kraj.
A ten nástavek nadsadit nad ten původní. Tím se snad nic nezkazí. Záleží jak moc plodu tam je, ale pokud je až ke kraji, tak se dá přeložit i plod.
Ale od zítřka se má ochladit, takže bez podr.inf. těžko radit.

Karel

Dobry den,

jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu. Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku. Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.

Tak v Králíkách kvetou pouze jívy a devětcil. Do tet bylo 5dní s větším přínosem pylu a i tak to stálo za prt protože foukal studený vítr.Někde se musí přikrmovat-slyšel jsem to z více stran.Javory Mléče mají ještě velmi malé pupeny.

No, ke konci zimy v březnu a dubnu se tak třikrát, vzdycky na pár dnů prosadila tlaková níže, co přitáhla od Alp a přes Slovensko dopravila na Moravu, možná ještě víc na severní než na jižní, o 5 - 10 st C teplejší počasí než bylo v Čechách. Možná větrnější a určitě deštivější, ale teplejší, v Čechách byly mrazíky 5 - 10 pod nulou a mrzlo i ve dne, na Moravě tálo i v noci a sníh tady slezl podstatně dříve.... Když bylo potom v Čechách jasno a noční mrazíky, tady na severní Moravě v dubnu bylo pod mrakem, pršelo a mrazíky skoro nebyly.....
Normálně bývá severní Morava třeba proti Praze nebo jižní Moravě v kvetení o nejméně 14 dní pozadu, letos tomu tak není.

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.
Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady. Př. Polášek.
Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ
V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat... dík Radek.
----------------------------------------------------------

Jak je vidět už to kvete, nebo brzo začne kvést. Jak postupujete s medníky? Díky předem za odpověď.

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:pala.jiri/=/email.cz">pala.jiri/=/email.cz</a>>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste lépe viděl.

P.J.

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.


informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze
> broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma
> vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.
>
> PZ
>
>
>

Nechápu jak těm tvým včelám škodí když jejich potravou jsou houby a plísně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 10:02:40
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)
>
> Zdravím p.Mátl,
> Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo
> líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je
> přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste
> vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
> Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu
> je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada.
> Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
> Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to
> monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo,
> lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na
> houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v
> lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový
> mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by
> se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na
> rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem
> řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím
> samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když
> zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to
> ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z
> aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu
> naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil?
> :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci
> "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to
> jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či
> "ukončili let letadla" ...
> Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si
> rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu
> vlastně? A jde vůbec?
> Tož tak. Jiří
>
>
>

Je to typické divoké dílo, plné nepravidelností. Proto vznikly mezistěny aby se dílo líbilo všemu roumějícímu včelaři. Včelám je to ve své podstatě úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 08:49:15
> ----------------------------------------
> Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte
> od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě
> díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit
> pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma,
> samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové
> natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte -
> viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je
> původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak
> lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou
> plochu při nástavkovém způsobu včelaření.
>
>                S pozdravem RZVZ Jiří Pala
>                              Díky za odpověď.
>
>
>

U nás v Beskydech ale broskev zatím nekvete. Třešeň ano.

Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ

"Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi?"
Severní Morava, předhůří Beskyd asi 330 m nad mořem. Ale letos vyšlo počasí v březnu a dubnu tak, že znatelnou dobu bylo tady na severní Moravě o 5 - 10 st tepleji než třeba v Čechách.... Jinak ale zrovna Pardubice jsou v průměru znatelně teplejší než tady, kdysi jsem tam studoval.

Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jaro v kv?tu.
> Datum: 20.4.2010 08:48:35
> ----------------------------------------
> Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory
> jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést
> skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne
> zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu,
> broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a
> podobné. Kvete pampeliška smetánka.
> Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
> Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.
>
>
>

Na stránkách webu ZO ČSV Pardubice přibyla rubrika pro bezplatné vkládání inzerátů.
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/

Pepa

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil? :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či "ukončili let letadla" ...
Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu vlastně? A jde vůbec?
Tož tak. Jiří

Vážení kolegové, po náhle zemřelém včelaři nabízí jeho manželka k prodeji 14 ks vyzimovaných včelstev, rámková míra 39 x 24, je to v Mostě, paní Kušnířová, tel: 725 079 220
JK

Jedině, co mě napadá, je mít těch nástavků trochu víc, nástavky příliš zamořené mravenci v červenci, srpnu vyhodit ze včelstva a bez plástů je uložit na místě pro mravence nehostinné. Na likvidaci by pak měla stačit požerová návnada, kterou ti mravenci zanesou dovnitř uteplení nebo nějaká podložka jako sololit masivně natříkaný biolitem na plazivý hmyz pod nástavky, přes který mravenci shánějící krmivo musí projít nebo prostě nástavky důkladně obalit igelitem a s rámky nebo i bez rámků uvnitř vysířit.....
To v zadovácích nejde a o to je to potom horší...

"Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula"

Je zvláštní,jak je polystyren a podobné materiály přitahuje,nejspíš ho používají jako stavební materiál(proč by si také neudělali pohodlí,zvláště když jim ho včelař naservíruje i se včelami,ze kterých mají také prospěch).Přiznám se,že jsem boj s mravenci vzdal,aniž bych jim kdy nějakou válku vyhlásil,jen polystyrenovou izolaci jsem nahradil plstěnou(tu zatím nevynášejí,a to,že si tam občas udělají mraveniště...?Na jeho vymetení mi stačí několik vteřin,však jinde,než pod víkem být nemůžou,kam jinam by se také v jednostěnném dřevěném úlu schovali).Je pravda,že jejich mraveniště se po lesích nějak rozhojnila,ale medu zatím vytáčím dost,a jestli mi sem tam přepadnou nějakou včelu,která už nestihne odletět,no,co oči nevidí...Zatím mi nějak zvlášť nevadí,to zemědělec,který postříká kvetoucí řepku Nurellem nebo Regentem,jó,to už je jiný kafe....
S pozdravem Pavel.

Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma, samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte - viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou plochu při nástavkovém způsobu včelaření.

S pozdravem RZVZ Jiří Pala
Díky za odpověď.

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.

Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula.

http://leteckaposta.cz/210049225
Pohled z boku do stejného včelstva. Je vidět jak se včelstvo rozšířilo za 10 dnů. Ještě aby stihly po odkvětu třešní a durancií na vadném rámku víčkovat med.
B.V.

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali
na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

P.J.
---------------
Dobrý den, vysvětlení je celkem jednoduché. Pan Bernátek mezistěny nezatavuje, ale používá silonový vlasec dvojitě a mezistěnu vkládá mezi vlákna. Včelám to, jak vidíte, nevadí a dílo vystaví, akorát v místech křížení vláken, nebo tam, kde trochu odstávají to je trochu nepravidelné. Jestli do takových buněk kladou zatím nevím, ale letos to zjistím, protože jsem minulý rok silon tímto způsobem použil také. Snad se mi podaří nějaké foto.
Pěkný den, P. Kovář

Proč na červenec, udělej si ho již v květnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <racer/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.4.2010 22:32:56
> ----------------------------------------
> Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si
> neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady.
> (sousedkám se daří dobře ;-)
>
> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl
> (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda.
> Ideálně JM kraj. Děkuji
>
>
>

Ten Jar je poměrně známá věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 22:15:30
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519)
>
> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy
> jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte,
> mravenci to nečtou ...
> Jiří
>
>
>

Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud.
--------------------------

Tak jsme dnes byl na stanovišti, kde je ta kopa lesních mravenců. Vybíraly podložky, ale jinak se zdá, že zatím kamarádí.

O kus dál, přes cestu pod dubem, tam to vypadalo zajímavěji.
Mravenci stejné velikosti obsadili stěny úlů.
Uvnitř zatím vše v pohodfě, pozavíral jsem očka - byl to odělek zimovaný ve 4 dnu a budu sledovat.
Buď stojí přímo na mraveništi, nebo jsou to kluci agresívnější.

No kdyby bylo nejhůř, mám k dispozici plamenomet a tchán byl u ženistů. V tom by byl čert, aby jsme nad přírodou opět slavně nezvítězili:-) A v kráteru pak nechovaly kapry.
K přírodě blíž. Poručíme větru dešti a co na nás nějaká sopka.
:-) :-) :-)
Jen doufám, že ti zemdělci co tam všude kolem jezdí a vozí si ty svoje práškovcí stroje se budou chovat ohleduplně. Přírodu a včely si přeci musíme chránit.
Na stráž.

Karel

Zdravím vás, natřete to normální syntetikou, nejméně dvakrát štětcem, nebo malým válečkem. Uvidíte, nožek na podložce určitě ubude. Zdraví P.S

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

Díky moc všem za odpovědi! Ještě pořádně zkontroluju ta dna, i když žádné poškození třeba od ptáků, třísky nebo tak tam není. Zkusím síto natřít barvou.

Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady. (sousedkám se daří dobře ;-)

Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda. Ideálně JM kraj. Děkuji

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519)

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte, mravenci to nečtou ...
Jiří

Usmevne .... "Odesli jinam". ^^ Je mne blivno.

2010/4/19 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
>

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S

Jan Bürgel: "Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují. Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují...."
___________________

Přesně, souhlas. Je tedy fakt, že mě štve, když někdy napadají včely, které spadnou na zem a včas nevzlétnou, ale velice dobře odklízejí i mrtvolky na zemi. Je to takový úklid po zimě, pak se sbalí a odtáhnou. Les je les a není to jako doma v kuchyni, s tím se mnozí nedokáží smířit...

Ja jsem take Zdenek, ale jiny.
Pokud jde o cizi roje, moc bych se AFB nebal. Oficialni metodou lecby AFB je v sousednich zemich vytvareni smetencu bez plodu.
A kdy se uz cesti odbornici z KVS nauci pouzivat standardni odborne nazvy pro onemocneni - AFB je americka hniloba vceliho plodu.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy a spotřebu včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou ekonomicky zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik dní v roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno přinést dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují.
Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují. Ještě stehují vajíčka či kukly nad strůpek včelstev. ( zde je smetám a krmím s nimi aq. rybičky.)
J.B.

Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí stanoviště tvrdou chemií (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko se jich budete zbavovat, tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat znova. Jinak u nás jsou chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna ne v té nejvyšší kategorii. Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana trochu o ničem. Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální systém a způsob života, jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války mezi koloniemi, nebo naopak jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny matek atd.

Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí. Když budou dost velké, věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout. Ne vždycky je nejlepší řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus za každou cenu ;). Méně a jednodušeji je někdy více.

Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba vystříkáním roundupem je úplně mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou přes velké plochy betonu a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu vegetaci, vůbec je to nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté půdě začít libovat ;)

Honza Indra


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde: http://leteckaposta.cz/550885357
       
P.J.

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr

Pánové, mohli byste se aspoň někteří, co jste diskutovali na téma 435x450 ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

Bohužel já se budu těžko stěhovat. Oni mají celý les, já pouze pár metrů. Bohužel někdy se mi zdá, že příroda se dá chránit zákazem vstupu do lesa, případně zachráněním jednoho mraveniště. Pak se postaví pro lepší ochranu přečerpavačka v Jesenikách, a odevře nějaký nový důl atd.(např ty tisíce marketů). Tak si myslím, že pokud ty mravence nebudu hubit systematiky, ale tam kde mi škodí, tak jim neublížím. Jinak pročpak bojujete s roztočem atd.? Kdyby se nepoužívala chemie, tak by už polovina lidstva neměla co jíst, a to by byl teprva mazec, až byse začeli lidi o jídlo mastit. Pak byse na nějakou přírodu zcela zapomělo! Zdraví Luboš

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Mám letos také tento problém.V loni jsem jim mraveniště rozhrabal v kopřivách hráběmi a poprášil vápnem.Zabralo to a myslel jsem si že je od nich pokoj.Mají mraveniště asi 18m od úlů.Situace se opakuje a mravenci dorážejí i na včely na česnu.Zítra koupím pytel vápna a jdu na ně znovu.Jsou to také ti lesní.Druhé mraveniště si udělali v kompostu kam sypu posekanou trávu.Tam s nimi budu muset také něco udělat.
Když už dotírají i na včely tak je mi srdečně jedno jestli jsou chránění a nebo ne.Viděl jsem i jak si včela sedla do trávy že na ní také hned startoval mravenec.Jak tu někdo psal-je jich čím dál víc a ohrožený druh to určitě není.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_lesn%C3%AD#Zp.C5.AFsob_.C5.BEivota

Jsou to tihle. Jen si myslím, že jich v lesích přibývá. Je mi 50, a určitě v lesích, které dúvěrně znám se jejich výskyt zvětšíl, a to leckde z 0 stanovišť na desítky.
Luboš