Archiv Včelařské konference

Pozrite si zivy archiv TV markiza z 2.11.2003. Relaciu: Televizne noviny.
http://www.archiv.markiza.sk

Ladislav Matej
Kosice


       Pokud se podíváte přímo na stránku http://www.szpi.gov.cz odkud
       je článek přebraný, tak hned na začátku článku je tabulka kontrolovaných
       medů i s výrobcem, dodavatelem a proč vzorek nevyhověl.
                                                        S pozdravem MF


       Na http://www.novinky.cz/01/87/22.html je článek o medu prodávaném v
       obchodech.

Priatelia,

kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som, cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v akej???

Vopred vdaka

Peter

Ahoj,
vyvarit v kyseline je zrejme mozne, ikdyz co kovové casti? Nezkorodují? Spis
si nedokazu predstavit vlasni postup - mnozstvi kyseliny v nejakem kotli....
Ale neodsuzuji...

Ja osobne pouzivam k desinfekci ramku ohen v jakekoli podobe.. :) Letlampa,
plynový (propan-butan) horak a podobne..

jose

| Priatelia,
|
| kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som,
| cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v
| akej???
|
| Vopred vdaka
|
| Peter
|

Přátelé,

kdo mi poradí jak objednat slovenského Včelára?

Díky

jose

Používám asi 10% roztok SAVO ( obsahuje asi 5% chlornanu sodného ), kterým
rámky rozprašovačem pomlžím. ( Vzhledem k tomu, že popis na obalu v Česku
koupeného SAVA má i popis ve slovenštině předpokládám, že se dá koupit i u
vás).
Opláchnutí vodou není nutné, pokud rámky použijete až na jaře - je nutné je
nechat jen oschnout.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Peter Kristin <pepok/=/pobox.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 03, 2003 4:44 PM
Subject: ramiky


> Priatelia,
>
> kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som,
> cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v
> akej???
>
> Vopred vdaka
>
> Peter
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.525 / Virová báze: 322 - datum vydání: 9.10.2003

> kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde
> som, cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou.
> Neviete v akej???

Alternativa je naskladat ramky do mycky na nadobi (kdyz chot neni
doma) a vymenit pulku prasku na myti za sodu. Predpoklada to ramky uz
jednou vypareny (bez vosku).

(kdyz jsou vsechny ramecky hotovy tak pak je dobry project pracku
jednim prazdnym cyklem s praskem. talire maji jinak rendenci zavanet
propolisem)

vov

OMLUVA

Předem děkuji příteli Čermákovi za upozornění,že v mém příspěvku je někde chyba.
Moc se také omlouvám všem přátelům,které jsem neúmyslně uvedl v omyl.
Správně mělo být,na 27cm 52 buněk,průměr 0,519cm,jsou mezistěny pro má včelstva špatné.Na 27cm 50 buněk průměr 0,54cm jsou mezistěny z mého lisu,na kterých se mi zdálo,že buňky jsou malé,ale stavěly na nich dobře.Na 27cm 49,3 buněk,průměr 0,547cm jsou mezistěny od jiného výrobce a také na nich letos stavěly dobře a na 27cm 48 buněk,průměr 0,562cm jsou mezistěny,které mi přišly nedávno a ještě si je obědnám.Ještě,že jsem minule neuvedl jména výrobců.Jako když jsem to tušil.Dnes mám proužek bílé igelitové pdložky pod včelstva,asi 1cm široký a 27cm dlouhý,který stačí přiložit na mezistěnu,spočítat buňky a nad 50 nekupovat.
Ještě jednou se všem omlouvám a všem přeji,aby pro vás byl příští rok alespoň tak úspěšný,jako byl ten letošní pro mně.

Děkuji za pochopení .
V Banýr

Přes ČSV.
Tonda

Ahojte

Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
som použil avartin a pri druhom dymení som už nemal
skoro žiaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepšia a
poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
asi 200 - no mám ponaučenie, že aj klieštik môže aj
keď rodinu nezničí výrazne znížiť medné výnosy.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree

Zdravím,
poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U nás v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano, je nějaké riziko pro včely?
Děkuji

Celkem jednoduše. V ČR ho distribuuje ČSV, stačí napsat na svazovu
expedici, jde to i na tenhle mail, uvést jméno adresu, dostatnete
složenku na cca 200 Kč, nevím přesně a po zaplacení Vám začne od ledna
chodit.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Monday, November 03, 2003 8:41 PM
> To: Včelarska konference
> Subject: Včelár
>
>
> Přátelé,
>
> kdo mi poradí jak objednat slovenského Včelára?
>
> Díky
>
> jose
>

Zkus lékárnu pro zvěrolékaře. Ale já jsem uspěl i v obyčejné lékárně, jen je
potřeba se domluvit a počkat než to dovezou.
Obyčejný - technický aceton použít nelze. Jsou tam nějaké příměsi -
rozpouštědla - nečistoty. Nepoužívat.
Existuje ještě tzv. technicky čistý aceton a ten použít lze. Mohl by jít
koupit v drogerii.
A pokud se nemýlím, tak na požádání Ti pošlou flašku příslušného acetonu i z
VÚVč Dol.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Zdravím,
> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
nás
> v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano,
je
> nějaké riziko pro včely?
> Děkuji

Zdravím všechny, vím, že to tady bylo již několikrát probíráno, ale chci se
zeptat na způsob aplikace pásku s Varidolem v nástavkových úlech. Vždy jsme
v organizaci léčili aerosolem a letos po stížnostech některých "individuí"
jsme se vrátili k páskům s Varidolem. V návodu je psáno, že se pásek umístí
mezi krycí plást a stěnu nástavku. Když zimuji na dvou nástavcích, dává se
do horního nebo do spodního, nebo dáváte pásek do podmetu nebo ještě jinak?

Díky za odpovědi.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

pouzite ramiky vyváram v 5% roztoku lúhu sodného - dostat v drogerii.

Matej




Peter Kristin
<pepok/=/pobox. An: Včelařský mailing list
sk> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
03.11.2003 Thema: ramiky
16:44
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som,
cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v
akej???

Vopred vdaka

Peter

technicky v zadnem pripade. Kolega v susednej dedine chcel usetrit /
technicky je lacnejsi / a prisiel o 5 vcelstiev /. Na Slovensku predava
cisty aceton Mikrochem Pezinok a 1L stoji okolo 120,- Sk.

Matej




<jiri.cupl/=/zd
as.cz> An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
04.11.2003 Kopie:
09:33 Thema: Aceton
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






ZdravĂ­m,
poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U nás
v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano, je
nějaké riziko pro včely?
Děkuji

Má se dávat do horního nástavku. Protože dle výkladu, kouř sice stoupat
může, ale vyvětrat se musí, A při tom musí, projde zhora přes včelstvo do
podmetu a pak česnem nebo sítem ven. Samozřejmě až potom když za hodinu
otevřeš větrání úlu.
Tolik doporučení zpracovatelů návodu a tvůrců metody.
Strčit pásek do podmetu, například na šikmo zdola do plástu zapíchnutý
hřebík, je velmi pohodlné a rychlé.
Ale opět, dle výkladu tvůrců metodiky, kouř z pásků včely dráždí a ony jsou
schopny rychle uzavřít uličky a zajistit větrání tak, že se léčivo do středu
včelstva vůbec nedostane a možná ani do horní části úlu. Záleží na tom jak
moc je zimní chomáč připraven. A při letošním počasí asi je připraven dobře.
A nějaké oteplení i na +15°C (ale jen na 2 až 6 hodin je více než +10°C) je
nemůže vyrušit tak, aby zimní chomáč úplně zrušily. Na ty dvě (či 6) hodiny
to nemá smysl, když to je dlouhodobý proces. Aby byla účinnost zajištěna
chtělo by to, aby i přes noc bylo více než +10°C.
Sice splníme návod (je právě vice než +10°C), ale nesplníme účel. A účelem
jsou mrtví roztoči. VŠICHNI ROZTOČI.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> V návodu je psáno, že se pásek umístí
> mezi krycí plást a stěnu nástavku. Když zimuji na
> dvou nástavcích, dává se
> do horního nebo do spodního, nebo dáváte pásek
> do podmetu nebo ještě jinak?

Zkoušel někdo z Vás vyrobit regulátor otáček včetně použití motorku ze stěračů Š 100, dynama Š 100 a pod. Kdysi byl návod / schema uveřejněn v AR /, podle tohoto návodu jsem postavil regulátor , ale nepodařilo se mě ho rozchodit /zatím /.Pokud někdo ví prosím poraďte.

Znáte někdo adresy prodejen včelařských potřeb v Polsku nebo v bývalé NDR blízko za hranicemi ?

Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi stěnou a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm pod horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík / dlouhý asi 5 cm /
Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se odstraní těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede nákazový referent za úhradu pro spolek.
Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.

Jak jsem jiz drive uvedl, pouzivam stare dynamo z nejakeho
nakladaku bez prevodovky, propojene viklavou spojkou primo s
kosem (kardanem se to neda nazvat v zadnem pripade) a schema
regulatoru jsem pred casem ulozil na web:
http://pepasrollu.tripod.com
Funguje to perfektne.
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně případech
sedí a o tom co píše literatura,
že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle budu
provádět.

Možná by se měl někdo z teoretiků zamyslet a prověřit jiné možnosti než ty,
které byly před dvaceti lety napsány pro úl MÚ, kde se tento způsob provede
velice výhodně!

Nikde nebyl popsán žádný experimentem ověřený důkaz o tom, že teorie které
tu rozvíjíte,
že se z podmetu po hodině uzavření úlu nedostane látka do celého prostoru
úlu.
To se včely seřadí do ulíček a ucpou celý podmet?
Pokud já mám zkušenosti, tak je úl vždycky někde nětěsný a po zapálení je
vidět
i pod deklem úlu nad druhým nástavkem proužek dýmu.

Myslím, že po tak dlouhé době používání nástavkových úlů už mohl uvedený
výzkumák zapracovat
a vymyslet lepší způsob jak to dělat, aniž bych musel vyházet čtvrtinu
zimníh zásob do skladu!
K čemu potom tenhle výzkumák máme, pokud se stará jen o to co nám ze své
přidružené výroby prodat.
Ani vyvíječ aerosolu neumí vyrobit za rozumné peníze!
Možná je to opět slovo do pranice, ale dost mě to irituje, že se tady tři
roky bavíme jen o názorech
jestli do podmetu jo nebo ne a nikdo nikdy k tomu neprovedl nějaký rozumný
důkaz!

Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
(Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)

Druhá věc by mě zajímala a to je otázka termínu fumagace.
Před 14 dny jsem měl otevřený úl a bylo tam ještě dost plodu, po 14 dnech je
počasí takové,
že se těžko hledá den, kdy je nad 10 stupňů, natož aby bylo splněno jak tu
někdo uvedl,
že by mělo být i v noci nad deset a ještě musíte fumigovat v bezleté části
dne, čili až po cca čtvrté odpolední.
Tak to jsem vskutku zvědav, jak letos každý z nás aniž by měl drahé zařízení
bude dodržovat literu metodiky :o)!

Příjemnou fumigaci.
Arnošt

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 12:47 PM
Subject: RE: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


> Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi stěnou
> a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm
pod
> horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík / dlouhý
> asi 5 cm /
> Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od
> plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se odstraní
> těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
> Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede
> nákazový referent za úhradu pro spolek.
> Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.

> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)

Demagogie - to bude i v pripade roku 2000/2001 a je to jen rok zpet.

:>že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým
:>způsobem tohle budu
:>provádět.

Ty mě Arnoště dojímáš. Jak jsi to dělal v minulosti?
Nebo jsi začal mít silnější včely teprve teď?
Myslím, že řešíš pseudoproblémy. Návod je snad jasný,
v e-zinu to máš i s obrázkama. Tak to tak udělej, jinou levnější možnost nemáš! Pánbůh zaplať Dolu za to, co je!
Já si ale stále uvědomuju, že to je všechno nouzovka.
Lavírovat v teplotách, vyndat rámek, zandat rámek...
Když jsem to v neděli dělal, tak na obou krajních rámcích studené stavby seděly včely. Byly naštvaný, a já taky, když jsem ulomil ouško u rámku plného zásob. Takhle silný včely tuhle dobu nepamatuju. Mám z toho nepříjemný pocit, že to bylo na draka. Ale klíckovat matky, to si jednak neumím představit a taky se mi to zdá nepřirozený zásah.
Eman

... no kliestik prisiel do byvaleho ceskoslovenska v rokoch 1978 - 1982 ...

neviem ako u Vas, ale ja mam plod este na jednom az dvoch ramikoch, takze
uvaha o fumigacii je trochu predcasna.

Matej




Pavel Prchal
<prchal/=/dup.c An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.
04.11.2003
13:32
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)

Demagogie - to bude i v pripade roku 2000/2001 a je to jen rok zpet.

Faktem je ,že v mých včeličkách-ve 2 nástavcích po 11 plástech rozměru 39*24 jsem bohužel viděl ,že v dolním nástavku zbývá velmi málo včeliček.Když se podívám okénkem a otevřu dolní očko,je krásně vidět,že prostřední ulička je prázdná-na rozdíl od horního nástavku,kde jsou zhruba v ose očka.Letos dokonce jedny i v mraze bylo horní očko téměř ucpáno včeličkami.Také okénkem je hezky vidět,jak kouř v úle proudí a samozřejmě proudí i za okénkem horního nástavku.Trošku mne mate,že by při vyrušení se chomáč měl ještě více srazit,to možná dělám chybu,když na úl potom zabouchám,abych je naopak rozrušil a včelky větráním více kouř rozptýlily.

Po zkušenostech z minulých let jsem nějaký čas po zakrmení v klidu vyndal poslední rámek v horním nástavku. Mám ho bokem. Teď při fumigaci stačilo lehce nadzvednout strůpek nebo fólii a rychle zabodnout připravený hřebík s páskem do plástu, vyndat vedle umístěný hřebík z minulého týdne a použít ho pro přípravu v dalším úlu.
Až doléčím, poslední rámky dám na místo.
Pavel



> Lavírovat v teplotách, vyndat rámek, zandat rámek...
> Když jsem to v neděli dělal, tak na obou krajních rámcích
> studené stavby
> seděly včely. Byly naštvaný, a já taky, když jsem ulomil ouško u rámku
> plného zásob...

Není rušení jako rušení.
Když je dráždíš dýmem brání se tak, aby dým nešel k plodu, k matce, do
středu včelstva.
Když zaboucháš, hledají útočníka a rozlézají se.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Trošku mne mate,že by při vyrušení se
> chomáč měl ještě více srazit,to možná dělám chybu,když na úl potom
> zabouchám,abych je naopak rozrušil a včelky větráním více kouř rozptýlily.

:>Po zkušenostech z minulých let jsem nějaký čas po zakrmení v
:>klidu vyndal poslední rámek v horním nástavku. Mám ho bokem.
Jó, tak to byly ty úly ještě narvanější. Já spoléhal, že to časem zeslábne a pak ho v klidu vyndám. Jako dříve. Letos je to nějaký jiný. Všechno.

A jak budeš dodržovat literu metodiky, když je závislá na počasí a teplotě
nad +10°C to nevím. U mně to není jiné.
A pokud nedodržíš metodiku přičti si případné následky (a my s Tebou taky).
Pokud si provádíš fumigaci sám, tak Tě nikdo nezkontroluje. Udělej si to jak
chceš. A neboj, nebudeš sám. Moji sousedi (někteří) dělají fumigaci ve
stanovených termínech, bez ohledu na teplotu, přítomnost plodu a td.
(Některí dávají pásek do krmící flašky a pak se diví zimnímu spadu nad 70
roztočů na včelstvo.) Někteří dávají pásky na ležato. Atd. A prochází jim
to. Nikdy neměli tolik roztočů v zimní měli aby museli dělat jarní ošetření.
A pak vykládej že si spolek má opatřit drahé zařízení na aerosol a že mají
zaplatit 10 až 30 Kč za ošetření aerosolem na včelstvo.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Pošli své dotazy přímo do VÚVČ.Oni už Ti odborně odpoví.

Byl jsem loni na školení použití aerosolu a probíralo se tam i tohle. To
jest jak, kdy a kde.
Zkoušeli všelicos, i krajní meze použití a ne jen MÚ ale i další úly. Kromě
toho, VÚVč není odkázán jen na úly které vlastní. K tomu patří i výzkumné
včelíny. A pár včelařů co spolupracují.

A jo, včely se seřadí a ucpou uličky a zajistí si větrání tak, aby látky,
které je dráždí se nedostaly do středu včelstva.
Opět to bylo odzkoušeno a pozorováno. A píše se o tom v literatuře především
v souvislosti s používáním kyseliny mravenčí.
A zase: viz 1.řádek.

Tu metodiku poprvé odzkoušeli sice před asi 20 lety, ale copak si opravdu
myslíš, že od té doby se na to úplně ..(píííp)...? Zeptej se jich sám.

A pokud máš netěsný úl, tak si ho utěsni a nenechávej léčivo vyvětrat dřív
než zapůsobí.
Taky jsem se dočetl, že kdysi, když začínali, bývaly úly rozvrzané a děravé
a netěsné a včelám to vyhovovalo - jinak by to zalepily. A tak pro fumigaci
přikrývali úly starými dekami, aby to tak rychle nevyvětralo.

A jak budeme dodržovat metodiku to taky nevím. Počasí nám nepřeje. Doufám,
že pouze prozatím.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

PS (úplně mimo): a co takhle začít ještě diskutovat o tom, že moje včely
dělají chumáč až při +9°C a sousedovy při +8°C ? To už budem úplně v
....pííííííp...

Mě dojímá víc věcí :o)!
Například to, že nám možná s tímto přístupem vydrží naše "svatá" metodika
ještě nějakých sto let a zaplaťpánbůh, že ji máme :o)...

Dokud jsem včelařil v Mor.univerzálech, tak mě nenapadlo, že je to v
nástavcích trošku jiná problém a možná až přespříliš pracné....
Kdysi Newton a tehdejší fyzikové věřili, že tehdejší zákony mechaniky jsou
svaté a dnes to vypadá, že nejsou svaté ani Einsteinovy teorie...

Možná by stačilo udělat statistiku, jaké procento spadu v jarní měli mají
ti,
co dávají pásek svisle do podmetu a ti co jej dávají po pracných úpravách
svisle do nástavku.
Taky by mě zajímalo, jak to dělají ti, co mají 200 včelstev :o).
Pochopitelně aerosolem.
Takže nikoho nezajímá, jestli se nás pár kvůli "svaté" metodice škrabe
pravou rukou za levým uchem
a jestli se vyplatí dělat výzkum, aby se s tím malovčelaři nemuseli mrvit s
přendáváním plástů zásob :o)!

:o)) čekal jsem, že mi to neprojde, ale bez pochybností a protichůdných
názorů není pokroku :o)))
Když nebude polemika, nikdo výzkumák nedonutí vyzkoušet něco jiného... ikdyž
možná dnes ani to ne :o)!
Vždyť jde "jenom" o peníze :o)! Takže výzkumák dělá radši to co mu nese a co
je mu po nějakých malovčelařích :o)!

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 2:10 PM
Subject: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


>
> Ty mě Arnoště dojímáš. Jak jsi to dělal v minulosti?
> Nebo jsi začal mít silnější včely teprve teď?
> Myslím, že řešíš pseudoproblémy. Návod je snad jasný,
> v e-zinu to máš i s obrázkama. Tak to tak udělej, jinou levnější možnost
> nemáš! Pánbůh zaplať Dolu za to, co je!

:>Pokud si provádíš fumigaci sám, tak Tě nikdo nezkontroluje.

A kdo by mě měl kontrolovat, když je tam u nás jeden "expert" větší než druhý. Vymýšlí samé zlepšováky a ještě se tím chlubí. Že to není vždycky sranda, to letos vím už taky. Vloni jsem měl půjčený aerosol a zatoužil jsem zase po "jednoduchosti" a tak to mám za to.

:>prochází jim
:>to. Nikdy neměli tolik roztočů v zimní měli aby museli dělat
:>jarní ošetření.

Pochybuju, že si jarní ošetření někdo sám dělá.

:>A pak vykládej že si spolek má opatřit drahé zařízení na
:>aerosol a že mají
:>zaplatit 10 až 30 Kč za ošetření aerosolem na včelstvo.

Jelikož je to spolek podporující organizované rozdávání státní dotace a distribuci léčiv, tak jakékoli investice by byly proti zájmům spolku. To bychom si museli založit nový spolek na efektivní léčení včel :-). Zkusím to letos navrhnout, než se přátelé rozutečou s penězi.

Tak o tom nic nevim,
moje vcely funguji tak, ze po zadymeni, nebo zasmradeni
kys. mravenci tahnou cerstvy vzduch od cesna.
Lze se o tom krasne presvedcit treba pri fumigovani
v nast. ulu s vysokym podmetem. Jestlize zapalim knot
primo u cesna priblizne pod chomacem, utika kour cesnem
jen velmi malo (kupodivu!:) pritom ale cirkuluje celym
prostorem ulu. (Vali se pekne skulinami pod strupkem)
Staci knot ale zapalit asi 10~15 cm od cesna smerem
dovnitr a vysledek je, ze se kour vali z ulu ven ve spodni
polovine a nahoru se ho moc nedostane.
Ja si myslim, ze je chyba podcenovat metodiku, je navrzena
tak, aby fungovala vzdycky. Nadruhe strane strane specificke
podminky mohou mit svoje optima i mimo vseobecnou
metodiku.

Nevite nekdo, jakou nejnizsi teplotu snese varidol ?
zapomel jem ho na zahrade a bylo asi -2°C
Nebude uz kaput ?

Marek

----- Original Message -----
> Není rušení jako rušení.
> Když je dráždíš dýmem brání se tak, aby dým nešel k plodu, k matce, do
> středu včelstva.
> Když zaboucháš, hledají útočníka a rozlézají se.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > Trošku mne mate,že by při vyrušení se
> > chomáč měl ještě více srazit,to možná dělám chybu,když na úl potom
> > zabouchám,abych je naopak rozrušil a včelky větráním více kouř
rozptýlily.

V naší ZO používáme aceton čistý z produkce firmy Merci s.r.o Brno,
Hviezdoslavova 55 b.Při osobním odběru a platbě v hotovosti 50 lahví á 900ml
za 3 180,- Kč.Spojení - blazkova/=/merci.cz , www.merci.cz nebo
tel.420548428412 a fax.420548211485
S pozdravem Jaromír Sobotka

Takový pocet roztocu (200) zcela urcite nezpusobil zaostávání vcelstva.
Nejvíce zoztocu totiz ve vcelstvech pribývá koncem cervence, v srpnu a zárí.
Takze v dobe snusky (6.-7. mesíc) jich v tom vcelstvu mohlo být treba jen 5,
mozná o neco víc. Ale ani 200 roztocu v dobe snusky vcelstvo nemuze jeste
bezprostredne oslabit, prícina byla jiste jiná.
Mám zprávy od vcelaru, ze celkove je letos roztocu méne. Ale nesmí nás to
ukolébat - za rok ci dva to muze být docela jinak!

K. Cermák


----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 8:33 AM
Subject: Kliestik


> Ahojte
>
> Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
> som pouzil avartin a pri druhom dymení som uz nemal
> skoro ziaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
> jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepsia a
> poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
> asi 200 - no mám ponaučenie, ze aj kliestik môze aj
> keď rodinu nezničí výrazne zníziť medné výnosy.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
> http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree

Aceton na vyžádání objedná každá lékárna. Jinak v prodejně chemikalií. Pre
nekolika lety jsem bral v Hradci- KATO
s.r.o. Husova 580 Smiřice..nevím, zda ještě existují. Ale hořlavinu poštou
by asi nezasílali. Tel 495 422 104 nebo 495442104 pokud jsem zaznamenal
správně. V každém případě aceton jen p.a. neb ch.č. neb pro lékařské
účely. Cena asi 80 Kč za lahev.
S pozdravem Jarka


----- Original Message -----
From: <jiri.cupl/=/zdas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 9:33 AM
Subject: Aceton


> Zdravím,
> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
nás
> v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano,
je
> nějaké riziko pro včely?
> Děkuji

Roztoci.
Uz nekolik let sleduji spad roztocu po kazdé fumigaci.Mam jen nekolik
vcelstev. Malý spad by se mi zdal podezrelý. Mam 3 NNna úl. . I kdyz jsem
koupil nová vcelstva - po pozáru- spad byval nekolik set po prvním
osetrení. Dávám 3 kapky a vcelstva nesetrím nechávám uzavrena prakticky
hodinu. Letos je spad nekolik set, v jednom prípade i pres tisíc (spojená
vcelstva).-
Po kyseline mravencí byl spad jen nekolik kusu- letos. Ted budu pocitat
spad po druhé fumigaci- bývá to nekolik desitek. Po tretí jen nekolik kusu.
Mam obavy s tech teplých dní...plodování. Ve dvou úlech nosily dost pyl.
S pozdravem Jarka


--- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 8:33 AM
Subject: Kliestik


> Ahojte
>
> Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
> som pouzil avartin a pri druhom dymení som uz nemal
> skoro ziaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
> jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepsia a
> poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
> asi 200 - no mám ponaučenie, ze aj kliestik môze aj
> keď rodinu nezničí výrazne zníziť medné výnosy.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
> http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree

On Tue, 4 Nov 2003 jiri.cupl/=/zdas.cz wrote:

> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
> nás v lékárně není.

Řekl bych, že si ho každá lékárna může objednat. U nás mi ho sehnali asi
za tři dny. Pokud to v jedné lékárně nejde, zkusil bych jinou, je jich
dost ;-)

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

No tak jsem fumigoval :-)
A výsledek? U všech mých včelstev ani v jednom případě neseděly včely ve
spodním nástavku. U některých jsem se dost zapotil.

Sice jsem jim "zakouřil", ale pochybuju o účinnosti (teplota).
Po týdnu se to má zopakovat, doufejme, že bude příznivější počasí.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, November 04, 2003 1:26 PM
> To: Vcelarska konference
>
> Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
> v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně
> případech
> sedí a o tom co píše literatura,
> že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle
> budu
> provádět.
>

Nesmí zmrznout.

> Nevite nekdo, jakou nejnizsi teplotu snese varidol ?
> zapomel jem ho na zahrade a bylo asi -2°C
> Nebude uz kaput ?

unsuskribe

Nejdřív k hořlavosti.
Včelí vosk je hořlavina čtvrté třídy, to znamená, že hoří, pokud se vystaví
teplotě nad cca 200 st C (Přesnou hodnotu si nepamatuji, dá se najít v
požárních předpisech a tabulkách). V praxi to znamená, že pokud vosk
zpracováváte správně, vyvařováním ve vodě, nepřepalujete ho, tak
nebezpečí požáru není. Pokud ale vosk vylijete nebo vykypí na rozžhavenou
plotnu, pak hoří téměr stejně "dobře" jako kdybyste na tu plotnu vylili
aceton. Kyselina by přispívala k hoření vosku, pokud by nějak reagovala s
voskem a při tom by se uvolňovaly hořlavé plyny a páry. To se ale neděje.
Každopádně, pokud vykypí vosk s kyselinou při čištění vosku, i když vosk
nevzplane, horká kyselina "prská" po okolí. Je snadné při takové
příležitosti přijít k popálenině od kyseliny nebo dokonce k poškození zraku.

Hlavní složkou vosku jsou estery mastných kyselin a volné tyto kyseliny.
Tyto kyseliny jsou velice slabé, projeví se až v roztaveném stavu za vyšší
teploty kromě jiného tak, že reagují s reaktivnějšími kovy, železem a zinkem
za vzniku kovových solí, které se v tomto případě nazývají mýdla. Mýdlo
zinečnaté je bílé, mýdlo železnaté je tmavé, to způsobuje ono zčernání
poškozeného vosku. Náprava vosku se provádí stykem takto poškozeného vosku
se silnou kyselinou, Funguje to tak, že silná kyselina ve vodném roztoku
"vytáhne" z mýdla z vosku železo nebo zinek, ve vosku zůstane původní volná
mastná kyselina jako přirozená součást vosku a ve vodném roztoku bude
zinečnatá nebo železnatá sůl silné kyseliny. Nejlepší na to je kyselina
fosforečná, protože železnaté soli této kyseliny jsou nerozpustné, tudíž
pokud není kyseliny příliš velký nadbytek, objeví se po vychladnutí vosku v
nečistotách na spodku voskového koláče. U jiných kyselin jsou železnaté soli
rozpustné, tudíž zůstávají ve vodném roztoku a část železa se z něho může
dostat zpět do vosku.
Kyselina sírová se používá spíše, pokud se mají ve vosku zničit spóry moru
plodu. Tyto jsou velice odolné, pouhým vařením vosku v čisté vodě při 100
st. C
by se tyto spóry spolehlivě zničily až za několik desítek hodin. Proto se ve
výrobnách mezistěn vosk vaří v autoklávu za zvýšeného tlaku okolo 120 st C,
vyšší teplota by zřejmě poškodila vosk a za přídavku kyseliny sírové.
Kyselina fosforečná se podle mne dá nahradit výluhem ze superfosfátu, ten se
dá na rozdíl od kyseliny fosforečné koupit v každé drogerii. Už jsem o tom
do konference psal a uvedl jsem i postup, zatím jsem nevyzkoušel.

Pěna při vaření vosku.
Píše se všude vařit vosk s vodou, vařit vosk s kyselinou atd. Podle mne by
se ale při tom vařit vosk, respektive voda pod ním moc neměla. Zjistil jsem
totiž, že při takovém varu se část vosku dostane do emulze do vody, takže se
rozptýlí ve vodě ve formě miniaturních kuliček a ty se zpět neslijí do
voskového koláče ani při velmi pomalém chladnutí vosku. Nejviditelněji se to
projeví tehdy, když včelař pečlivě oškrábe nečistoty ze spodku voskového
koláče, potom vosk znovu vaří s vodou nebo kyselinou a případně vosk ještě
míchá. Na spodku voskového koláče se potom objeví zase větší množství
něčeho, co vypadá jako nečistoty, ale ve skutečnosti je to většinou ztuhlý
emulgovaný vosk. Pokud se tyto "nečistoty" nechají uschnout a opatrně se
zasucha roztaví, je to skoro čistý vosk. Otázkou je, jestli takový vosk má
shodné vlastnosti jako vosk ve voskovém koláči, nebo se nějak odlišuje.
Já takový vosk už nevracím zpátky pro výrobu mezistěn, používám ho třeba k
impregnaci a podobně.

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 29, 2003 8:25 AM
Subject: Vyčitění vosku


> Prosím o radu. Víte kde sehnat kyselinu sírovou a kyselinu fosforečnou na
> čistění vosku? V drogérii je nemají. Dá se čistit současně kys. sírovou na
> odstranění mýdel a kys. fosforečnou na barvu vosku při jednom rozvaření?
> Nemůžou roztoky lehce vzplanout díky obsahu kyselin? Nedělá se pěna při
> tomto delším vaření?
> Díky za odpověď.
> Tonda

Bohužel Vám nemohu potvrdit ani vyvrátit Vaše myšlenky, ale v mém provozu se nacházejí mezistěny ze 4 výroben - každý včelař chce od někoho jiného.
Já je používám, jak mi přijdou do ruky a včely staví na základě toho:
1) jaká je snůška
2) jaká je síla
3) v jaké fázi se včelstvo nachází
4) jak tlusté jsou mezistěny

A teď je otázkou, kvůli čemu tam mezistěny dávám.
Když bych chtěl rozšiřovat počty včelstev - potřebuji dílo, mám radiální medomet, apod ........ použiji tlusté mezistěny

když chci bojovat s rojovou náladou ...... použiji mezistěny tenké, aby jim to trvalo a byly závislé více na svém vosku a ne na tom, který použijí z mezistěny.

Pěkný den a zimující včely

Váš dodavatel českých včelích produktů

Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

603-499 746

Jestli můžu přispět do diskuze, mně připadá návod jasný. Ten rámek se může
vyndat po nakrmení na konci září, možná už od poloviny září, včely volné
místo už nezastaví a protože díky vyndanému rámku je na tom místě chladněji,
tak na dalším rámku nesedí a nevadí při fumigaci. Rámek se tam vůbec nemusí
vracet, může se hned při odebrání vložit třeba do spodního nadstavku.
Pokud se knot zapálí v podmetu v úlu o dvou nadstavcích, nikdy není možné
říct, přes kolik chladných rámků kouř musí projít, aby se dostal ke včelám a
kolik léčiva se tedy na rámcích zbytečně srazí. Fumigace včelstev je vždycky
kompromis mezi venkovní teplotou, výskytem plodu v úlu, manipulací v
blízkosti včel a cenou. Pokud tuto metodu znehodnotíme různými "zlepšováky"
zůstane jen ošetřování aerosolem a všechny základní včelařské organizace
budou muset sehnat nebo domluvit zapůjčení přístroje na aerorosol. A pokud
se nas...ou včelařští důvěrníci, kterí toto ošetření provádějí ( jeví se mně
každý rok jako čím dál naštvanější) budou ošetřování dělat profesionálové a
pak budeme platit za ošetřování včelstev ne 20 korun, ale skutečně plnou
cenu, třeba 200 za včelstvo.


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 1:26 PM
Subject: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


> Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
> v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně
případech
> sedí a o tom co píše literatura,
> že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle
budu
> provádět.
>
> Možná by se měl někdo z teoretiků zamyslet a prověřit jiné možnosti než
ty,
> které byly před dvaceti lety napsány pro úl MÚ, kde se tento způsob
provede
> velice výhodně!
>
> Nikde nebyl popsán žádný experimentem ověřený důkaz o tom, že teorie které
> tu rozvíjíte,
> že se z podmetu po hodině uzavření úlu nedostane látka do celého prostoru
> úlu.
> To se včely seřadí do ulíček a ucpou celý podmet?
> Pokud já mám zkušenosti, tak je úl vždycky někde nětěsný a po zapálení je
> vidět
> i pod deklem úlu nad druhým nástavkem proužek dýmu.
>
> Myslím, že po tak dlouhé době používání nástavkových úlů už mohl uvedený
> výzkumák zapracovat
> a vymyslet lepší způsob jak to dělat, aniž bych musel vyházet čtvrtinu
> zimníh zásob do skladu!
> K čemu potom tenhle výzkumák máme, pokud se stará jen o to co nám ze své
> přidružené výroby prodat.
> Ani vyvíječ aerosolu neumí vyrobit za rozumné peníze!
> Možná je to opět slovo do pranice, ale dost mě to irituje, že se tady tři
> roky bavíme jen o názorech
> jestli do podmetu jo nebo ne a nikdo nikdy k tomu neprovedl nějaký rozumný
> důkaz!
>
> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)
>
> Druhá věc by mě zajímala a to je otázka termínu fumagace.
> Před 14 dny jsem měl otevřený úl a bylo tam ještě dost plodu, po 14 dnech
je
> počasí takové,
> že se těžko hledá den, kdy je nad 10 stupňů, natož aby bylo splněno jak tu
> někdo uvedl,
> že by mělo být i v noci nad deset a ještě musíte fumigovat v bezleté části
> dne, čili až po cca čtvrté odpolední.
> Tak to jsem vskutku zvědav, jak letos každý z nás aniž by měl drahé
zařízení
> bude dodržovat literu metodiky :o)!
>
> Příjemnou fumigaci.
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 04, 2003 12:47 PM
> Subject: RE: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.
>
>
> > Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi
stěnou
> > a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm
> pod
> > horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík /
dlouhý
> > asi 5 cm /
> > Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od
> > plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se
odstraní
> > těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
> > Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede
> > nákazový referent za úhradu pro spolek.
> > Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.
>

Dnešním tématem dne je zřejmě na ČRo- Radiožurnál včelaření. Právě domluvil p. Peroutka o škůdcích včel a za hodinu se příspěvek má týkat kontroly dovozového medu.

Chtěl jsem se zeptat na metodou EZI queen systems, byl bych rád pokuď by se mi ozval někdo kdo se tou to metodou zabývá a poskytl mně bližší informace.
Děkuju

Asi 15 let včelařím. Až do loňska jsem měl jen nízké nástavky, zimování ve třech. Fumigaci jsem vždy dělal v podmetu. Chce to ale vysoký podmet 9 - 10 cm. Papírek jsem umisťoval na takovou šibeničku ohnutou z drátu od kola, Na bílé podložce v podmetu je kousek plechu pod touto šibeničkou, aby podložka nechytla. Davám 3 kapky léčiva. Vše je dobře utěsněno.Čas předepsaný 60 min. Na bílé podložce mám načmáráno rozdělení na 4 x 4 čtverce pro snadnější počítání roztočů po každé fumigaci. Spad počítám asi za 2-3 dny. Po první fumigaci bývá spad ve stovkách- počítám asi po 50, někdy spad i kolem tisíce. A to i vloni u nových včelstev -( po požáru-) koupených ze šlechtěného chovu i se značkovými matkami-.
Letos jsem dostal léčivo od důvěrníka až 23. října a tak jsem léčil s obavami po řadě chladných dnů a mrazech v noci --až 24.října.Byly ve 13 hodin dva stupně nad nulou. Na každý úl jsem po zapálení pásku zabouchal,abych včely rozrušil. Druhou fumigaci jsem dělal 31. října za podstatně lepších tepelných podmínek. Spady jsou následující - prvním číslo spad po první fumigaci, druhé číslo po druhé.
úl č. 2.......asi 700 , 40
úl.č. 3.......1170 , 35
úl č.4..........220 , 20
úl č. 5........ asi 150, 80
Snad to pro ilustraci o účinnosti léčení trochu něco napovídá. Třetí fumigaci budu dělat asi za týden. Spad býval jen několik roztočů.

Čtvrtá ? Samozřejmě bych rád přešel na aerosol, ale nepodařilo se mi přesvědčit organizaci k zakoupení kompresoru.

Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne tedy žádný důvěrník.
Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení- viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání zvířat.
S přáním mnoho dobrého Jarka

Myslim ze priamo na konferencnom serveri je lieceni dostatocne popisane.

http://www.vcely.or.cz/files/fumigace.htm

Anmi

>Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení- viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání zvířat.

Trestného činu týrání zvířat, se lze dopustit pouze na obratlovcích. Ale, s prominutím, na pár facek je to určitě...

jose
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=64957%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

Já jen aby řeč nestála a nebralo se to jako "kdo mlčí souhlasí".
Příspěvek J.Sedláka je další důkaz kohosi tvrzení: "Každý včelař samostatný vynálezce a badatel". Snad by se to mohlo rovnou celé natisknout na zadní stranu dolského návodu k Varidolu :-)). To aby nepůsobil tak přísně a zbytečně včelaře nestresoval svými konkrétními pokyny. Nač dělat věci složitě? Ať nám prostě ústav dodá chemikálie (ty bohužel ještě neumíme vyrobit, ale co není může být ..) a my už si poradíme sami. Jsme přeci šikulové a hlavně máme nápady. Teplota nás nezajímá, stačí zabouchat na bednu a je to! Co tam v tom Dolu dělají, když je taková maličkost nenapadne? Spadli roztoči? Spadli a kolik! To je jasný důkaz!
Eman

Beru, ale co říci k tomu, když někteří chytráci z naší organizace po
předloňském léčení aerosolem odmítli loňské léčení s tím, že jim onen
dobrovolník, co jezdí vlastním autem, tahá s důvěrníky vyvíječ a léčí včely,
tak že jim "zničil" včelstva. Dobrá, řekli jsme na výboru, ať se domluví s
veterinou na nějakém řádném ošetření a nám předloží papír. Napsali jsme na
veterinu, kteří to byli a čekali jsme. A představte si tu věc, že na
organizaci přišel dopis ve smyslu, že uvedení včelaři provedli uspokojivě
léčení.
Co na to pak říct. Kde je zákon? Jak může toto veterina napsat? Jaké je
uspokojivé léčení jiné než komisionální nebo od veterináře? Tak pak mi
přátelé něco povídejte o sankcích. Houbelec a ne sankce !!!

A jako dovršení ti studovaní na veterině poslali letos pro okres Blansko, že
se má léčit v říjnu Varidolem ... To bych chtěl vidět, jak to máme v říjnu
dělat aerosolem (když ho máme)! Připadá mi, že oni vůbec nevědí, která bije.
A když se tam jednatel s předsedou ptali, jestli můžem použít aerosol v
jiném termínu (pro aerosol příznivějším), tak jim bylo sděleno - dělejte si
to jak chcete - no kde to jsme? Kde mám na to papír? Co si mám dělat jak
chci?
FUJ, HNUS a BLIVAJS.
... Tak bylo potlačeno letošní plošné léčení aerosolem v naší organizaci.
(Naštěstí se najdou takoví, kteří jsou ochotni ze své kapsy uhradit léčení
aerosolem, když je takový přístroj zakoupen. To jsou VČELAŘI a ne majitelé
úlů s hmyzem ...)

S pozdravem

Zdeněk Čejka

>
> Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
> Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární
> zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i
> to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely
> a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne
> tedy žádný důvěrník.
> Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení-
> viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání
> zvířat.
> S přáním mnoho dobrého Jarka

Zdravím včelaře,

na webu www.vcely.or.cz jsem otevřel novou stránku, která by se měla
zabývat periodicky (i neperiodicky) se opakujícími otázkami a
problémy. Zatím se to jmenuje:

Často kladené otázky, často řešené problémy: FAQ

V tuto chvíli je tam jen pár (doslova) témat.

Prosím všechny včelaře o spolupráci na spoluvytváření této stránky.


J. P. B.

ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.

Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
A potom? Napadají mě dva scénáře:
- Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek, že
majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
dražší.
- Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
metodiku, a začne nové kolo.

Zdravím Ivan

Předsevzetí našich kandidátů

Zajistit všestranou státní podporu včelařství,jako zajmové činnosti přisoívající k ekologické rovnováze v přírodě.
Ekologický přínos včelařství nevyjadřovat pouze finančně,ale hlavně celospočenským významem,při udržování krajiny a životního prostředí.
Vybudovat moderní včelařství,které přinese zájemcům ušlechtilou nápln pro voný čas,profesionálum zdroj obživy a celé společnosti přínos v podobě opylení,kvalitních včelích produktů,léčebných potravin a biostimulátorů.

Při volbách nepodařilo se naše kandidáty dostat do zákonodárných sborů.Kandidáti VSZS dostali:
do české národní rady 0,84%
do sněmovny lidu 0,66%
do sněmovny národů 0,76% hlasů

Náklady spojené s předvolební agitací:
Na volební prohlášení a plakáty s číslem 9.činili 50000 Kčs
Vysílací čas v hromadných sdělovacích prostředcách byl zdarma,ten jsme využili k propagaci včelařských a včelích produktů.
Největší položkou bylo natočení pořadu Krátký film Praha.
Celý natočený pořad bude předán čSV k úhradě.Bude sloužit jako ostatní propagační material.Tak se náklady ,vložené do volební kampaně,urychleně vrátí členům čSV.

Pretižní výzva:
Osobně jsem nenašel žádné informace o činnosti a hospodaření čSV v roce 1990 a tím celkové náklady na volební kampan.
Krátký film Praha rovněž ve filmotéce čSV je k nenalezení.
Tento pořad mohl /měl/sloužit členům čSV 13 let.
???????
Důvěra vyslovená a vyžádaná předsedem čSV J.Soukupem 24.2.1990 byla schválením činnosti sněřující k Volebnímu seskupení zájmových svazů ?
Inciativním včelařúm přípravného výboru produktivních včelařů z brněnska bylo nabídnuto kandidovat v VSZV...ještě před prvním setkání včelařů ustavujícím MSSP.

v dobrém franta

Chci vyzkoušet jako pohon na medomed vrtačku s měnitelnými otačkami, ale nevím si rady s jejím upnutím.Prosím poradil by mi někdo

U nas je komunikace s veterinou výborná.
Na vsem se dohodneme a hrisnici nemaji sanci a ti nenapravitelni vetsinou dostanou 5000,-Kc pokuty.
Nova leciva v podstate uz existují - cetl jsem metodiku chovu cmeláků a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami pouzivanych ucinnych latek ) dalsi nove pripravky - jen je otestovat !!!
samozrejme dokud funguji tyto tak bych to neresil a licence taky nebude zadarmo ...

Nezbeda Martin
(alias nezmar)




----- Původní zpráva -----
Od: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
Datum: pátek, 7. listopadu 2003 v 9:33 dop
Předmět: Re: fumigace zkušenosti

> ZCumc> A představte si tu věc, že na
> organizaci přišel dopis ve smyslu,
> ZCumc> že uvedení včelaři provedli
> uspokojivě léčení.
>
> Faktický stav tedy je, že ne všichni
> majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
> Což asi povede k rezistentním roztočům a
> spolu s tlakem těchto ze
> zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která
> nás asi jako jedinou zemi
> na světě po několik desetiletí uchránila
> rozsáhlých úhynů a koňských
> dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku)
> přestane fungovat.
> A potom? Napadají mě dva scénáře:
> - Buď jako v okolních zemích, každý sám za
> sebe. To má konečný důsledek, že
> majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to
> dá víc práce a bude to
> dražší.
> - Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní
> americká naděje -
> sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako
> cesta), Dol vymyslí dobrou
> metodiku, a začne nové kolo.
>
> Zdravím Ivan
>
>
>

co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?

Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to jde.
Eman

..svět funguje i bez google a taky to jde...


jose


>...kdyz to ani google nezna.
>Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v
>krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to jde.
>Eman
____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - tradiční místo pro Vaše vánoční nákupy. Navštivte www.obchodni-dum.cz http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=64890%26url=http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59

jde ... a blbe !


----- Original Message -----
From: "E.V." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 3:09 PM
Subject: Re: fumigace zkuenosti


> co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
> kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?
>
> Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v
> krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to
jde.
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

EV> co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
EV> kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?

Nejsem chemik, správně to asi bude trochu jinak. Takhle je to v
angličtině, s tím už si snad Google poradí:
--------

AVACHEM SUCROSE OCTANOATE [40.0%] Biochemical Miticide For Varroa Mite
Control on Honey Bees

ACTIVE INGREDIENT
Sucrose Octanoate Esters
(a-D-Glucopyranosyl - b-D-fructofuranosyl - octanoate),
mono-, di-, and triesters of sucrose octanoate 40.0%

OTHER INGREDIENT 60.0%
TOTAL 100.0%

EPA Reg. No. 70950-2-2205
EPA Est. No. 075197-CA-001
---------

Pokud vím, tak se zatím se musí každý rámek vyjmout a postříkat. Teď
se vyhodnocují letošní zkušenosti, jestli to vůbec stojí za to.
Taky doufám, že kys. mravenčí a tepelné ošetření bude fungovat stále.
Ivan

Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby. Nebo
jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 9:33 AM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
> ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.
>
> Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
> Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
> zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
> na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
> dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
> A potom? Napadají mě dva scénáře:
> - Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek,
že
> majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
> dražší.
> - Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
> sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
> metodiku, a začne nové kolo.
>
> Zdravím Ivan
>
>
>

Právě naopak !
Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
nepřežijí zimu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
Nebo
> jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
>
> Pepan
>

Pratele, nema prosim nekdo doma aerosolovy vyvijec a je z okr. PV. Budu vdecny i za kontakt na osobu, ktera ho ma. Odpoved nejlip SMS na 604113959. Predem dekuji. Ales

Tento týden jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při studeném aerosolování. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v úlech před začátkem aerosolování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min. stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat spíše vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty - další rozrušení.
Za 14 dní provedeme pokus s teplým aerosolem.
Zdravím Honza (www.sweb.cz/jjvcela)

Nevím, kdo si to tady ještě pamatuje, ale v začátcích varaózy se včelstva
ošetřovala tak, že se rozebrala, plod, pokud byl, se vyřezal a každý rámek
se včelstvy se postříkal vodným roztokem prostředku proti varoatóze. Na
včelstvo se spotřebovalo tak půl litru až litr. To všechno se dělalo v
listopadu nebo v prosinci, pokud byly teploty nad nulou. Dělalo se to tuším
dva roky, než se potom objevila fumigace a značně toto ošetření urychlila a
zmenšila zatížení včelstev. A aerorosol toto zatížení včelstva zmenšil na
úplné minimum.

R Polášek.

----- Original Message -----
From: "jan jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 7:05 PM
Subject: Aerosol - vliv na včelstva


> Tento týden jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při
studeném
> aerosolování. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla
> jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v
> úlech před začátkem aerosolování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V
> průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min.
> stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že
> včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu
> aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat
spíše
> vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos
> v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo
> mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno
> úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i
> manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty - další
> rozrušení.
> Za 14 dní provedeme pokus s teplým aerosolem.
> Zdravím Honza (www.sweb.cz/jjvcela)

> Nova leciva v podstate uz existujĚ - cetl jsem metodiku chovu cmelák
> a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami
> pouzivanych ucinnych latek )

Jaka?

\vov

> schema regulatoru jsem pred casem ulozil na web:
> http://pepasrollu.tripod.com
> Funguje to perfektne.

Zkousel jsem odkaz, ale schema jsem nenasel. Bylo by mozne, schema
umistit na server konference, do casti download.

Pekne dekuji, Ales Horak

Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve 1 litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled jsou li
včely nahoře nebo dole .

Tím je opravdu zle je míněno, že někde se stala chyba
1 špatně provedená fimigace
2 špatné léčivo
3 rychle zopakovat s jiným léčivem

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 5:31 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Právě naopak !
> Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
> fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
> nepřežijí zimu.
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
> Subject: Re: fumigace zkušenosti
>
>
> > Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
> Nebo
> > jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> > budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

Chci provést třetí ošetření proti varroáze aerosolem při použití roztoku acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k tomuto účelu vhodný. Můžete někdo poradit? Děkuji Zdeněk.

je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu nechci rozebirat detailně - proč ?
protože se bojím experimentů.
Ve zkratce - jsou to novější chemikálie se stejnou jedovatostí na čmeláka -
tj. i současný Varidol ( jeho účinná látka ) byl ve stejné skupině. Lze
předpokládat, s určitou pravděpodobností, že budou použitelné.


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 10:07 AM
Subject: Re: fumigace zku enosti


> > Nova leciva v podstate uz existujĄ - cetl jsem metodiku chovu cmel k
> > a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami
> > pouzivanych ucinnych latek )
>
> Jaka?
>
> \vov
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

a "mastný" Varidol ulpí na stěnách studené sklenice a ta takto
"naimpregnována" je potenciálním obalem pro med ....




----- Original Message -----
From: "Jaromír Častulík" <cjaromir/=/razdva.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 9:20 PM
Subject: varoáza


> Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob
> horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve
1
> litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled
jsou
> li
> včely nahoře nebo dole .


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

> > > Nova leciva v podstate uz existuj

> > Jaka?

> je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu nechci rozebirat detailn

kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to rikani nesplnuje podminky
vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a plany kecy.

\vov

Je to stejné, jako kapat si nosní kapky na čepici ( a pak případně nadávat,
ľe dutiny neuvolní ).

Z hygienických ( a řady daląích ) důvodů se v Česku pouľívají velmi nízké
dávky účinné látky Amitraz. Proto je třeba pro zachování
účinnosti nezbytné přesně dodrľovat metodiku - spalovat pásky ve svislé
poloze přímo
v prostoru úlu. Při spalování mimo úl (např. v kuřáku, přídavné sklenici a
pod.) dochází ke
ztrátám kondenzací účinné látky na studenějąích stěnách.
Obsah účinné látky a způsob aplikace jsou vzájemně velmi úzce provázány tak,
aby se do včelstva dostalo právě jen postačující mnoľství účinné látky.

Výrobci aut také hledají způsob, jak při nejniľąí moľné spotřebě paliva
najezdit co nejvíc kilometrů a nepročoudit ho bez uľitku. Způsob léčení,
který navrhujeą je stejný, jako bys radil navrtat dírku do dna nádrľe.

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Jaromír Častulík <cjaromir/=/razdva>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 9:20 PM
Subject: varoáza


> Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob
> horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve
1
> litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled
jsou
> li
> včely nahoře nebo dole .
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

:>acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k
:>tomuto účelu
:>vhodný.

Nic takového jsem neslyšel a Varidol FUM = Varidol AER je vhodný a uveden v návodu.
Eman

:>horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený
:>knot zapálím ve 1
:>litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím
:>přemýšled jsou
:>li
:>včely nahoře nebo dole .

Že je tohle blbost, to už se tady před časem řádně prodiskutovalo. Buď si najdi v archivu vysvětlení př.Lněničky, nebo tomu prostě věř a taky věř návodům z Dolu.
Eman

Tak jsem poslal ty bohaté zkušenosti př.J.Sedláka do Dolu, aby se taky poučili a zde je reakce:

Vážený příteli,

fumigace v podmetu je možná. V podstatě splňuje základní
požadavky, a to hoření pásku ve svislé poloze a umístění uvnitř úlového prostoru.
Přesto, na základě praktických zkušeností tento způsob nemůžeme obecně doporučovat. Dna nebývají těsná, kryty větracích sít bývají zkroucené nebo chybí a včelstva se sklonem k silnému větrání mají lepší možnost bránit se průniku dýmu k plodovým plástům.

S pozdravem
Veselý, VÚVč Dol

Jde hlavně o změnu účinné látky Amitraz-Fluvalinat.


:>acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k
:>tomuto účelu
:>vhodný.

Nic takového jsem neslyšel a Varidol FUM = Varidol AER je vhodný a uveden v
návodu.
Eman

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.537 / Virová báze: 332 - datum vydání: 6.11.2003

Nevim,proc by to neslo, pro jistotu to davam jako prilohu.
Ostatnim se omlouvam za nadbytecny mail. Pepa


>> schema regulatoru jsem pred casem ulozil na >web:
>> http://pepasrollu.tripod.com
>> Funguje to perfektne.
>
>Zkousel jsem odkaz, ale schema jsem nenasel. >Bylo by mozne,
schema >umistit na server konference, do casti download.
>
>Pekne dekuji, Ales Horak
>


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Bohuzel priloha do teto konfery neprosla, tak zbyva pouze web
http://pepasrollu.tripod.com .
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Spíše napište přímo odkaz na stránku např.
http://pepasrollu.tripod.com/schema.html jinak to asi nikdo z nás
neodborníků přes elektro nenajde.

       Díky
              Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Monday, November 10, 2003 8:41 AM
To: vcelarska konfera
Subject: schema neproslo


Bohuzel priloha do teto konfery neprosla, tak zbyva pouze web
http://pepasrollu.tripod.com .
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

Rozdíl mezi Varidol-FUM a AER asi bude,protože když jsem byl nucen na jaře provést ošetření na jednom stanovišti-měl jsem průměr 2,5,tak FUMem jsem dělal klasickou fumigaci knotem a roztokem AER jsem měl natřít plod.

:>FUMem jsem
:>dělal klasickou fumigaci knotem a roztokem AER jsem měl natřít plod.

Co já vím, a výslovně jsem se na to ptal, tak Varidol FUM je totéž co Varidol AER. Různé názvy prý jsou kvůli nějaké normě, už jsem zapomněl přesně proč. Nátěr plodu se dělá přípravkyem M-1 AER. A zaměňovat se to nesmí. Jestli jsi dělal nátěr plodu Varidolem AER, tak jsi to nejspíš neudělal dobře.

v tom pripade zustanu u "prazdnych planych kecu" ...
a rád

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
Datum: neděle, 9. listopadu 2003 v 10:18 odp
Předmět: Re: fumigace zku enosti

> > > > Nova leciva v podstate uz existuj
>
> > > Jaka?
>
> > je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu
> nechci rozebirat detailn
>
> kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to
> rikani nesplnuje podminky
> vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a
> plany kecy.
>
> \vov
>
>
>
>

> Rozdíl mezi Varidol-FUM a AER asi bude ...

Není. Je to jen dvojí označení kvůli atestaci výrobku pro dvojí použití - pro fumigaci (FUM) a pro použití v aerosolových vyvíječích (AER). Ale obsah je identický a v případě potřeby zaměnitelný.
Pavel

Ze školení v Nasavrkách:
Oba přípravky jsou opravdu stejné a zaměnitelné. Jiný název je proto, že norma musela odlišit jiný přípravek na jinou aplikaci léčení. Fumigaci a aerosol.
Tonda

>Co já vím, a výslovně jsem se na to ptal, tak Varidol FUM je totéž co Varidol AER. Různé názvy prý jsou kvůli nějaké normě, už jsem zapomněl přesně proč. Nátěr plodu se dělá přípravkyem M-1 AER. A zaměňovat se to nesmí. Jestli jsi dělal nátěr plodu Varidolem AER, tak jsi to nejspíš neudělal dobře.

Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a Avartin .
Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme viackrat az neni nulovy spad.

Stefan.

Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v starsom uli ).
A utesnim letac.
Ziadne otvaranie ula a manipulacie s ramikmi.
Anmi
----------

> Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a
> Avartin .
> Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme
> viackrat az neni nulovy spad.
>
> Stefan.

Malo by sa jednat o liecivo Magus MC 200. Blizsie informacie mozno ziskat v
vyskumnom ustave vcelarskom v Liptovskom Hradku.
Informácia bola podana na konferencii 18.10.2003 v Liptovskom Hradku.
Uvedene liecivo ma inu ucinnu latku ako dnes pouzivane lieciva a teda by
mohlo byt nahradou pri ziskani rezistencie sucasnych lieciv. Klinicke
zkusky prebehli v rokoch 2000 - 2002.

Matej




<nezmart/=/quic
k.cz> An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.11.2003 Thema: Re: fumigace zku enosti
10:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






v tom pripade zustanu u "prazdnych planych kecu" ...
a rád

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
Datum: neděle, 9. listopadu 2003 v 10:18 odp
Předmět: Re: fumigace zku enosti

> > > > Nova leciva v podstate uz existuj
>
> > > Jaka?
>
> > je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu
> nechci rozebirat detailn
>
> kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to
> rikani nesplnuje podminky
> vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a
> plany kecy.
>
> \vov
>
>
>
>

:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a odvětrání kouře včelami tu asi je.
Díky
Eman

vyrobca BARES Nitra moze vysvetlit technické veci. Cena je 50,- Sk za
balenie, ktore obsahuje 10 pasikov. Pre drobnych vcelarov je to
jednoduchsie a lacnejsie ako Varidol, ktory je na 50 pasikov / vcelstiev /.

Osobne pouzivam Varidol - liecivo si kvapkam sam, takze viem ze tam je ...
Navod na Varidol je jasny.

Matej




Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Re: fumigace zkuenosti
10.11.2003
15:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letaÄŤ (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a
odvětrání kouře včelami tu asi je.
DĂ­ky
Eman

Omlouvám se ,nátěr plodu byl skutečně něco 1 AER,takže asi M1 AER.Doufám,že jsem někoho neuvedl v omyl.

Zajímalo by mě jak kolega Veselý řeší fumigaci když při třech nástavcích je
většinou včelstvo ve spodním a prostředním nástavku a nahoře jsou spíše
zásoby. To rozebírá komínek nástavků ?Dělal jsem kdysi dúvěrníka a protože
většinou měli úly zadem přístupné,nebyl problém dát fumigační pásek za
okénko.U jiných při zimování v jednom nástavku nebyl také problém dát pásek
shora. Ohledně teploty. ...Vedu si záznamy o počasí a za posledních deset
let prakticky při druhé a třetí fumigaci nebyly teploty 9 -10 st .Při první
to většinou nebyl ještě problém. Jsme podhůří.

Jinak si práce výzkumníků vážím ..i když možná Udělali v minulosti velký
kus práce i když teď už asi mají jiné problémy t.j. aby podnikali tak,aby
nebyli v mínusu.

S pozdravem Jarka

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 7:09 AM
Subject: Re: fumigace zkuenosti


> Já jen aby řeč nestála a nebralo se to jako "kdo mlčí souhlasí".
> Příspěvek J.Sedláka je další důkaz kohosi tvrzení: "Každý včelař
samostatný
> vynálezce a badatel". Snad by se to mohlo rovnou celé natisknout na zadní
> stranu dolského návodu k Varidolu :-)). To aby nepůsobil tak přísně a
> zbytečně včelaře nestresoval svými konkrétními pokyny. Nač dělat věci
> složitě? Ať nám prostě ústav dodá chemikálie (ty bohužel ještě neumíme
> vyrobit, ale co není může být ..) a my už si poradíme sami. Jsme přeci
> šikulové a hlavně máme nápady. Teplota nás nezajímá, stačí zabouchat na
> bednu a je to! Co tam v tom Dolu dělají, když je taková maličkost
> nenapadne? Spadli roztoči? Spadli a kolik! To je jasný důkaz!
> Eman

prosím o názor a praxi

Avartinové pásky jsou sice tenší než dolské, ale snadno "hoří" a to i
vodorovně, asi proto, že jsou více napuštěny dusičnanem. Dolské řešení -
tedy doutnání svisle - je jistě lepší, protože při pásku vodorovně část
účinné látky shoří, protože se nestihne odpařit, žhavá zóna k léčivu přijde
moc rychle. Ale u Avartinu je i jiné a vážnější nebezpečí - uvedu příklad
jak se stal v jedné organizaci na východním Slovensku nedávno: Funkcionář ZO
chtěl ušetřit za nákup léčiva, tak části včelařů rozdal Avartin zbylý mu z
minulého roku, ten ale už byl neúčinný a ti včelaři na to doplatili v
následujícím roce - přemnožení roztočů a úhyny včelstev!!

K. Čermák

> Nevíte někdo?:
> - Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
> rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?

Názor:
Nejlépe jest o výši příspěvků rozhodnouti podle toho, zda jsem platící
člen, nebo placenej vejbor.

Praxe:
Jak kdo koho přetlačí a na jak dlouho mu to vydrží.

Omlouvám se těm, jimž se moje odpověď jeví neomalená.
Bude to tím, že nevím, zda je Bývalý jméno a Profesionál příjmení, nebo
naopak, zda se např. pokouší založit novou ZO ( a proto sbírá informace ) a
neví kolik za co bude muset platit, či kolik za to bude mít Nic takového z
příspěvku nevyplynulo.

Nicméně mne v souvislosti s tématem spontálně napadlo:
Pokud je to v rámci dobrovolnosti, jde o demokratické nastolení rovnováhy
mezi tím, co jsou členové organizace ochotni utratit za to, co je pro ně
ochoten výbor organizace udělat. A kolik by je to stálo, kdyby si to
zajišťovali sami.
Každé překročení této rovnováhy je nezbytně fatální ( pozbytím členů pozbývá
organizace smysl ).
Je nepochybné, že ten kdo má 50 včelstev bude chtít platit na člena. Kdo má
jedno včelstvo bude chtít platit za počet včelstev.
Organizace má nezbytné náklady ( cestovní náhrady, poštovné, léčiva, odměny
....), jejichž výši členové na návrh výboru mají právo neodsouhlasit,
přehlasovaný nesouhlasící člen má právo vystoupit a ponechat organizaci
svému osudu.....

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: bývalý profesionál <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle počtu
včelstev


> prosím o názor a praxi
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Ma s tou to metodou nekdo zkusenosti a praxi?

V naší ZO jsme si odsouhlasili 30 Kč ročně na člena, pro registrované členy jiné ZO, kteří mají v našem obvodu včelstva 20 Kč. Tyto peníze tvoří jakousi provozní zálohu na účtu. Většinou to pak využijeme při pořádání zájezdu, přednášky ap.
Členové navíc platí 34 Kč na včelstvo. Z těchto peněz se hradí léky a případné náhrady pro úsekáře, spojené s objížděním včelařů a péčí pro jejich včelstva.
Zdraví Pavel

Doporučuji si prohlédnout ukázku vyúčtování dotace ZO ČSV Doksy na
http://www.vcely.or.cz/files/uctenka.jpg kde jsou uvedeny i výše
členských příspěvků. Z osobní zkušenosti doporučuji členit příspěvky na
člena a na včelstvo. Je to spravedlnější. Členové jsou na to citliví.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


> -----Original Message-----
> From: bývalý profesionál [mailto:e-mail/=/nezadan.haida.cz]
> Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena
> nebo podle počtu včelstev
>
>
> prosím o názor a praxi
>

Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
Tonda

Omlouvám se všem účastníkům konference, omylem jsem poslal ještě nedopsaný
e-mail, který
byl určen úplně jinam.
Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 10:12 AM
Subject: Re: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle
počtu včelstev


> Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
> Tonda

Aj na Slovensku je to diskutovana tema. Zatial / a zmenit to moze jedine
zjazd / platime 20 Sk na vcelstvo v cleneni 12,- Sk pre sekretariat SZV a
8,- Sk zostava na cinnost ZO.

Logika tychto prispevkov vychadzala z statnych dotacii / boli na vcelstvo
/.

System dotacii sa so vstupom do EU meni / na produkciu, alebo na
prezimovane vcely /, preto bude potrebne novelizovat vypocet clenskeho. Ak
by totiz zostal sucasny tak zvaz opustia velkovcelary, lebo za ich vysoke
clenske pre nich robi zvaz velmi malo resp. nic. Ak by sa zaviedlo clenske
na clena tak vcelary s malym poctom vcelstiev nebudu spokojny ...
Riesenim by mala byt kombinacia clenskeho na clena a na vcelstvo.

P.S. Na Slovensku si vcelary platia casopis osobitne - nie cez clenske.
Takisto osobitne sa platia prispevky do svojpomocneho fondu.

Matej




AntonĂ­n
Podhájecký An: Vèelaøský mailing list
<a.podhajecky/=/. <vcely/=/v.or.cz>
seznam.cz> Kopie:
Thema: Re: výe pøíspìvku èlenù.na èinnost
11.11.2003 organizace-na èlena nebo podle poètu vèelstev
10:12
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
Tonda

už se to tu řešilo - asi je schudny kompromis - na člena i na včelstvo
vychazel bych z nakladů - pozvanka stoji pro všechny stejně apod.
lečeni vyjadřit na včelstvo - cesty rozpocitat na člena prumer.
V malych ZO funguje dobře i dohoda, ale časy se mění lidé jsou různí a já už nechci být za "....". Takže plánuju nahrhnout pevná pravidla.
jen doplním - na organizaci nikdy nikdo nevydělá - ty peníze co druzí tak často a rádi "vidí" pokryjou náklady a čas do toho nepočítám - jestli zbyde nějaká stovka vzhledem k času a různým telefonátům které člověk nepočítá ...
( a často to řeší ti co sami nic neudělají, nezřídka jsou v důchodu - "nemají čas" a absolutně jim nedochází, že jinde byste za každou hodinu měli minimálně 100Kč, že máte taky spoustu starostí a práce, a že to děláte jen protože vás to baví ... )
ale s tím naštěstí u nás problémy nejsou
horší než finanční stránka věci je u ná dělba práce a zodpovědnost







Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
Datum: úterý, 11. listopadu 2003 v 10:53 dop
Předmět: Re:výska príspevku ?len?.na cinnost organizace-na clena nebo podle poctu vcelstev

>
> Aj na Slovensku je to diskutovana tema.
> Zatial / a zmenit to moze jedine
> zjazd / platime 20 Sk na vcelstvo v cleneni
> 12,- Sk pre sekretariat SZV a
> 8,- Sk zostava na cinnost ZO.
>
> Logika tychto prispevkov vychadzala z
> statnych dotacii / boli na vcelstvo
> /.
>
> System dotacii sa so vstupom do EU meni / na
> produkciu, alebo na
> prezimovane vcely /, preto bude potrebne
> novelizovat vypocet clenskeho. Ak
> by totiz zostal sucasny tak zvaz opustia
> velkovcelary, lebo za ich vysoke
> clenske pre nich robi zvaz velmi malo resp.
> nic. Ak by sa zaviedlo clenske
> na clena tak vcelary s malym poctom
> vcelstiev nebudu spokojny ...
> Riesenim by mala byt kombinacia clenskeho na
> clena a na vcelstvo.
>
> P.S. Na Slovensku si vcelary platia casopis
> osobitne - nie cez clenske.
> Takisto osobitne sa platia prispevky do
> svojpomocneho fondu.
>
> Matej
>
>
>
>
>
> Antonín
>
> Podhájecký
> An: V?ela?ský mailing list
>
> <a.podhajecky/=/.
> <vcely/=/v.or.cz>
>
> seznam.cz>
> Kopie:
>
>
> Thema: Re: výe p?ísp?vku ?len?.na ?innost
>
> 11.11.2003
> organizace-na ?lena nebo podle po?tu
> v?elstev
> 10:12
>
> Bitte antworten
>
> an "Vcelarska
>
> konference"
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
> Tonda
>
>
>

Já myslím, že výše příspěvků záleží na tom, co odhlasuje základní
organizace. Pokud odhlasuje 5 Kč na včelaře za rok a výbor za tyto peníze
bude normálně fungovat a provádět předepsané léčení, dobře.
Pokud výbor navrhne stovku za každé včelstvo na rok, zdůvodní to a včelaři
to odhlasují, taky dobře.
Jen ono povinné odebírání Včelařství by se mělo změnit na dobrovolné,
odhaduji, že více než 1/3 včelařů ho nečte a bez přečtení háže do kotle nebo
popelnice. Jelikož je Včelařství kupováno za státní peníze - příspěvky, je
to vlastně plýtvání penězi z daní. Ono taky jako papírový časopis se svými
termíny dnes postupně ztrácí na významu, například tuším v dubnu proběhla na
výboru ČSV diskuse o melecitóze, ve Včelařství to bylo až na konci května v
tuším červnovém čísle a ohlasy k tomuto článku mohly být uveřejněny vzhledem
k termínům nejdříve v červenci. V porovnání s rychlostí reakce na internetu
je to dost slabé.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "bývalý profesionál" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle počtu
včelstev


> prosím o názor a praxi

Apropo, už jste dostali 11ku Včelařství?

Mezi neuvěřitelnou záplavou reklamního papíru přetékající ze schránky dosud
nebylo ani u mne.

----- Original Message -----
From: havlík <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
Subject: časopis


> Apropo, už jste dostali 11ku Včelařství?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Již delší dobu se mi vrací všechny maily posílané Jirkovi Boříkovi. Nevíte o něm někdo něco?

Dík, Vojta

Dotaz se mi zdá zajímavý.protože jsem před delší dobou řešil
obdobný případ.Organizace,jejíž jedinou aktivitou bylo vyplacení státní dotace a distribuce léčiv bez komisionelního ošetření včelstev,sráží příspěvek na činnost organizace ve výši 10 Kč na včelstvo.Je jisté,že členové s malým počtem včelstev s takovým postupem budou souhlasit a "demokraticky" vše odsouhlasí.Je jisté,že pokud má organizace ve svém středu včelaře s větším počtem včelstev,pak jejich hlavní přínos je ve zkušenostech a příkladu,který dávají.Líbí se mi názor,že by bylo spravedlivé kombinovat příspěvek na člena s odsouhlaseným příspěvkem na včelstvo,který by kryl náklady na komisionelní ošetřování včelstev proti varoáze.

Myslím že se čeká na konečný verdikt (který už pravděpodobně pad')
ohledně náhrad za uhynulá včelstva na přelomu roku 2002/2003. A měl
by časopis obsahovat i nějaký formulář, kde se nechá ještě "za 5
minut 12" nahlásit úhyny, pak tento formulář předat co njrychleji ZO
a následně to jde asi do Prahy.
Určitě víc bude vědět přítel Lněnička.

Zdraví Pepa Přepechal


______________________________________________________________
> Od: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> CC:
> Datum: Tue, 11 Nov 2003 19:56:40 +0100
> Předmět: Re: časopis
>
> Mezi neuvěřitelnou záplavou reklamního papíru přetékající ze
schránky dosud
> nebylo ani u mne.
>
> ----- Original Message -----
> From: havlík <e-mail/=/nezadan>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
> Subject: časopis
>
>
> > Apropo, u jste dostali 11ku Včelařství?



--------------------
Dejte svému starému telefonu košem! NOKIA 3100 od 2977 Kč www.oskar.cz http://user.centrum.cz/redir.php?url=http://www.oskarmobil.cz/handsets/index.php

Vzhledem k tomu,že nařízení vlády vyjde oficiálně 18. listopadu, tak
formulář žádosti, pro který bylo drženo číslo 11 bude poslán s číslem
12. Číslo 11/2003 je momentálně expdováno.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Přepechal [mailto:prepechal.j/=/centrum.cz]
> Sent: Wednesday, November 12, 2003 6:25 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: časopis
>
>
> Myslím že se čeká na konečný verdikt (který už pravděpodobně
> pad') ohledně náhrad za uhynulá včelstva na přelomu roku
> 2002/2003. A měl
> by časopis obsahovat i nějaký formulář, kde se nechá ještě "za 5
> minut 12" nahlásit úhyny, pak tento formulář předat co njrychleji ZO
> a následně to jde asi do Prahy.
> Určitě víc bude vědět přítel Lněnička.
>
> Zdraví Pepa Přepechal
>
>
> ______________________________________________________________
> > Od: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> > Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > CC:
> > Datum: Tue, 11 Nov 2003 19:56:40 +0100
> > Předmět: Re: časopis
> >
> > Mezi neuvěřitelnou záplavou reklamního papíru přetékající ze
> schránky dosud
> > nebylo ani u mne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: havlík <e-mail/=/nezadan>
> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
> > Subject: časopis
> >
> >
> > > Apropo, u jste dostali 11ku Včelařství?
>
>
>
> --------------------
> Dejte svému starému telefonu košem! NOKIA 3100 od 2977 Kč
www.oskar.cz
http://user.centrum.cz/redir.php?url=http://www.oskarmobil.cz/handsets/i
ndex.php

Provozujete někdo aerosolový vyvíječ s kompresorem-traktorem a s dlouhými
hadicemi?
Jde o to, že se s traktorem taky všude nedostanem a kompresor je pro nás
drahý. A u hadic dlouhých kolem 60m prý může docházet k takovým strátám na
vedení, že na konci bude malý tlak. O dopravě vzduchu však nevím nic a tak
potřebuju poučení.
Díky
Libor Jarolím
Stará Bělá

Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj (od požárníků), kdy na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev. Naplnění opět provedou požárníci za rozumný peníz. S přístrojem na zádech máte obě ruce volné a lehce ošetříte včely i v nepřístupném terénu.Doporučuji řešit ve spoluprácí s místním městským úřadem, i formou dotace lze takto přístroj získat.Je to nejjednodušší řešení.Nápad je ze ZO Jičín. Zdraví Ducháč.

Zatím ještě ne co je sním

pepan

----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
Subject: ?asopis


> Apropo, už jste dostali 11ku Včelařství?
>

Zřejmně nemáte pravdu Jako důvěrník mohu zodpovědně prohlasit Včelařství
je určitě čteno dnes jsem roznášel dotace a všícni mne bombardovali otázkou
kdy přijde včelař. z naší vesnice jsem jediný kdo sleduje toto fórum ostatní
nemají ani ty počítače natož internet. toto fˇorum bude plných 100% včelařů
sledovat tak za za 50 letaž dospějí do důchdového věku ti 10-15ti letí.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:38 PM
Subject: Re: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle
počtu včelstev


> Já myslím, že výše příspěvků záleží na tom, co odhlasuje základní
> organizace. Pokud odhlasuje 5 Kč na včelaře za rok a výbor za tyto peníze
> bude normálně fungovat a provádět předepsané léčení, dobře.
> Pokud výbor navrhne stovku za každé včelstvo na rok, zdůvodní to a včelaři
> to odhlasují, taky dobře.
> Jen ono povinné odebírání Včelařství by se mělo změnit na dobrovolné,
> odhaduji, že více než 1/3 včelařů ho nečte a bez přečtení háže do kotle
nebo
> popelnice. Jelikož je Včelařství kupováno za státní peníze - příspěvky, je
> to vlastně plýtvání penězi z daní. Ono taky jako papírový časopis se svými
> termíny dnes postupně ztrácí na významu, například tuším v dubnu proběhla
na
> výboru ČSV diskuse o melecitóze, ve Včelařství to bylo až na konci května
v
> tuším červnovém čísle a ohlasy k tomuto článku mohly být uveřejněny
vzhledem
> k termínům nejdříve v červenci. V porovnání s rychlostí reakce na
internetu
> je to dost slabé.
>
> R.Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "bývalý profesionál" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
> Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle
počtu
> včelstev
>
>
> > prosím o názor a praxi
>
>

Považuji za velký klad ,že časopis dostávají všichni -i ti,kteří by si jej jinak nekoupili. Sem tam si alespoň něco přečtou. Nevýhodou může být to , že není odezva na kvalitu časopisu v počtu odběratelů. Takhle by se mohlo stát, že by redakce usnula na vavřínech a nic by ji nenutilo stále zkvalitňovat obsah časopisu. Zdraví Jarka

Je dobre pokud casopis dostavaji i lide co by si ho jinak nekoupili, ale myslim si ze jsou i taci kteri ho vubec neotviraji a je to skoda. Kvalita casopisu je na vysoke urovni a za tak nizkou cenu... Tak laciny zdroj informaci se dnes jen tak nenajde pokud vubec jeste takovy nejaky podobny existuje.

Prosím o sdělení,kdo zajišťuje,vykonává a dozoruje prohlídky v ochranném pásmu moru plodu,když skončila praxe,že prohlídky vykonává privátní veterinární lékař.Zajímá mne to proto,že hranice ochranného pásma je nedaleko mých stanovišť a nevšiml jsem si,že by někdo prováděl v podletí prohlídky i když byl výskyt moru zjištěn v červenci.Cítím se ohrožen.

> Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj (od požárníků), kdy
> na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev. Naplnění opět
A co takhle dýchací přístroj pro potápěče? Díval jsem se na lahve v
jedné výloze v Praze a nepůsobyly na mě příliš drahým způsobem. Je třeba
si ale uvědomit, že tlakové lahve musí procházet pravidelnou revizí,
jinak je nikdo nesmí naplnit a po určité době už není možno revizi
opakovat a jdou do šrotu.

S pozdravem


Lněnička

Nefunguje mi web na př. Kolomého, nevíte někdo aktuální adresu jeho stránek?
Děkuji Honza

Z dluohodobého hlediska - cena+životnost vychází ekonomičtěji kompresor
lahve "starnou" bez ohledu na použití
zápory kompresoru jsou : prvotní velká investice a u dnes nabízených i horší manipulace
lahve jsou maximálně pohodlné
dobrá je spolupráce s hasiči - to už jsem tu ale říkal

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: čtvrtek, 13. listopadu 2003 v 7:28 dop
Předmět: RE: Dlouhé hadice

> > Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj
> (od požárníků), kdy
> > na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev.
> Naplnění opět
> A co takhle dýchací přístroj pro potápěče?
> Díval jsem se na lahve v
> jedné výloze v Praze a nepůsobyly na mě
> příliš drahým způsobem. Je třeba
> si ale uvědomit, že tlakové lahve musí
> procházet pravidelnou revizí,
> jinak je nikdo nesmí naplnit a po určité
> době už není možno revizi
> opakovat a jdou do šrotu.
>
> S pozdravem
>
>
> Lněnička
>
>

Kamarádi to dělají podobně, jen místo traktoru mají jako zdroj tlakového
vzduchu V3S-ku. Hadici odhaduji na asi 50 m - tedy jde to! Při práci ale
nestačí volnoběh motoru, musí se trochu přidat otáček. Snad by to s taktorem
mělo být podobné.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 12, 2003 2:09 PM
Subject: Dlouhé hadice


> Provozujete někdo aerosolový vyvíječ s kompresorem-traktorem a s dlouhými
> hadicemi?
> Jde o to, že se s traktorem taky všude nedostanem a kompresor je pro nás
> drahý. A u hadic dlouhých kolem 60m prý může docházet k takovým strátám na
> vedení, že na konci bude malý tlak. O dopravě vzduchu však nevím nic a tak
> potřebuju poučení.
> Díky
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>