Včelařská konference

Dr. Hruška, vynálezce medometu popisoval pokus se zimováním včelstva v drátěnném koši. To bylo počátkem 20-tého století v Itálii. Když jsem si to přečetl, odchycený roj jsem v roce 1978 nechal přezimovat v drátěnném koši v závětří ve stodole, aby zimující včelstvo nebylo vystaveno venkovnímu proudění vzduchu a sýkorkám či hlodavcům. To v našich zeměpisných šířkách. A hádejte co se na jaře 1979 dělo. Nebudu vás napínat. Včelstvo jsem po polovině dubna přeložil (zařízl do rámků) a ještě v témže roce vytočil med. Nebyly žádné stěny. Ani dřevěnné ani skleněnné o styroduru se nám ještě ani nezdálo. A jaké je poučení? Včely nepotřebují ani tak dřevo, sklo, beton nebo jiný materiál. Ten je důležitý pouze jako ochrana před nepřáteli. Včely potřebují především vlastní voskové dílo. Jinak je jim to vše šumafuk. Je to však důležité pro naše hračičkování. Nu co, dnešní příděl medovinky již dochází, tak půjdem do hajan.
Tak nazdraví a dobrou noc. JK

... jo, ještě ty rozměry:

1250 x 600, zelená barva, 14ks v balíku, 88,-Kč/kus

a důležité je, že typ 2800C má mřížkovaný povrch, který vypadá odolnější proti hladkému u typu 3035.

Stonjek (213.151.87.2) --- 1. 4. 2010
Re: stavba úlu

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.
...
Pro úly Optimal používám Styrodur typ 2800C - bez falců, tl. 30mm, vlepený mezi dva rámečky ze dřeva (na způsob úlů Honzy Jindry). Výborné na oplodňáčky nad včelstvem (2 v jednom nástavku), dále oddělky v jednom nástavku, případně lepené plemenáče na 5 rámků Optimálu. U kmenových včelstev používám hlavně na medníky(6. a 7. nástavek), kde je výhodou nízká hmotnost a očka jsou zavřená, takže je nevykusují.Do některých nástavků po dvou letech používání bylo nutné vlepit v místě oček dřevo, protože holky si zevnitř upravují otvor do kužele až je místo válcového otvoru očka 25mm třeba kuželový otvor průměr 50mm vevnitř a 30mm na venkovní stěně.
Přes zimu zužuji vše do tenkostěnných (25mm) dřevěných nástavků, jinak je nutno chránit proti sýkorám, žlunám, strakapůdům. Ale to zde bylo již mnohokrát zmíněno.
Nakupuji u:
http://www.levnestavebniny.cz/tepelne-izolace/extrudovany-polystyrenn/

"Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H."
---------------------------
Jsou ty fotky někde k vidění?

S takovýmto rozměrem desek Styroduru jsem se ještě nesetkal.
Já jsem zatím kupoval 125x60cm.tady jsem našel třeba tohle-http://www.ceskestavebniny.eu/product.php?id_product=246
Tady z toho mám také jeden úl-http://www.verkom.cz/verkom-eshop/izolace/styrodur-basf/styrodur-basf-3035-cs-tl.-40-mm/
No a nebo tady-http://www.stavebniny-levne.cz/styrodur/styrodur-3035-cs-40mm-1265x615?utm_source=zbozi.cz&utm_medium=feed&utm_campaign=zbozi.cz

Na lepení se hodí jakákoliv vodě odolná disperze.S tím Epoxidem nevím,nevím.Já to lepil různými těmi lepidly na polystyren v tubách a zatím to všechno drží.
Z těchto rozměrů desek mi žádný větší odpad nikdy nezůstal.Vycházelo z toho i na plemenáče a různé kousky jsem slepil takže většinou zůstaly jen ty odříznuté pera 1,5cm z okrajů desky.

Skleněné úly mají kvalitní vzduchovou izolaci.Dvě skla a mezi nimi asi 2,5cm vzduch.Spotřeba zásob je menší než u tenkostěnných úlů. Vysoký podmet, drátěné dno, ale skleněná podložka dobře uzavírá dno, česno asi 20cm2

> Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen,
> kámen, zdivo,... ?
> Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří
> o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský
> používal skleněné úly 30 let?
> Máte nějaké skleněné nástavky?
> Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči,
> jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Mam uz jsem to psal. Jestli mohu doporucit pokud chce nekdo videt vcelam co nejvice do kuchyne vcel tak by to mela byt volna stavba a na to kolmo sklenena stena. Tak to mam v medne krave a tam lze vcely pozorovat bajecne. Nebo do prosklenych nastavku udelat bocni loucky hodne uzke, protoze ja tam mam hofmany a vidim zejmena drevo, plasty moc ne. A z druhych dvou stran se vcely moc nevyskytuji, vidim dilo bud prazdne nebo s pylem, a kdyz jsou plne tak obcas i s medem...

Ja ted premyslim nad tou spokojenosti z prosklenych ulu u zminenych vcelaru a musim rict ze loni po prvnim vyzimovanim velmi prosperovaly az jsem byl prekvapen. Tesim se na dalsi zkusenost.

Jinak mam fotky jak sklo kde se dotyka chomac je cire, 2-5cm od chomace je mokry pruh, a dale je jinovatka a led.

T.H.

"Nikdo snad neříkal, že jim to škodí"
--------------------------------
přítel Holub to poslední větou citovaného příspěvku naznačuje:
-----------
"Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853)
„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.
V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak."
-------------
Snažím se nějak dopídit, co je to "odpoví jinak" a z jeho vyjádření chápu, že skleněný úl působí nějak negativně. Možná jsem jeho výrok jen špatně pochopil.
Shodneme se na tom, že skleněný úl je chladnější než dřevěný. To ale může působit pozitivně, omezením množení roztočů v zimním období.

. Nemohu ale zatím
> sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže.
> Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění.

Ja to co prorezu jeste poslepuji a mam dalsi desky, zda se ze to funguje a tam problem neni, ale asi nesu drivi do lesa :-)

Jinak jak budete mit osetrene rezne plochy? Nebo-li dosedaci plochy nastavku - tam jsem mel nejvetsi problem s vykousavanim styroduru. Ale mozna jste nasel lepsi model nez ja. Mam ruzovy a je na nem napsano styrotrade - nekupuju mam ho v omezenem mnozstvi zdarma.

T.H.

Sílu Styroduru budu používat 4 nebo 5 cm. Žádné vzpěry tam nebudou, nejsou potřeba. Vše budu lepit Rakolem vodovzdornost 4, ale spíš Epoxy 1 200. V tom provedu ještě nějaká srovnání. Rakoll se ale osvědčil. Nemohu ale zatím sehnat jiné rozměry Styroduru než cca 80 x 120, při tom se dost prořeže. Kdyby někdo věděl, budu rád za upozornění. O polystyrenu a jemu podobných látkách je na Internetu toho dost, zas tak velká zátěž pro prostředí při likvidaci to není, vždyť něco přes 90% objemu tvoří vzduch. Jako největší problém jsou jmenovány hlavně saze. Ono ani s tím dřevem to není zas tak úplně ekologické. Stačí se projít po pasece, kde sklizeň prováděly takové velké mašiny, tuším ze se jmenují harvestory, jak vypadají cesty/měsíční krajina/ Kolik se asi spotřebovalo pohoných hmot, el. energie a při likvidaci to také čoudí a také jsou zplodiny. Navíc likvidace PS je možná provést ve spalovně kde jsou v prostoru hoření teploty nad 1 000 a pak je to úplně o něčem jiném. Takže nejdřív se trochu informovat a pak psát. Jinak se vším od polystyrenu je trochu problém s řezáním dílů. Kdo je zařízen na řezání odporem má velkou výhodu, velmi dobře to jde na pásovce, varuji před řezáním na cirkulárce bez rozpěrného klínu!. Bez něj jde občas o život, s ním je to v pohodě.Při volbě těch "nejlepších úlů" přeji dobrou volbu! Zdraví R. Stonjek

Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí?
---------------
Nikdo snad neříkal, že jim to škodí. Na rozdíl od třeba dřevěné stěny - třeba kmene - jim sklem odchází větší množství tepla z úlu. Prostě sálavou složku sklo nezachytí.

Normálnímu včelstvu to nemůže uškodit.
Silné včelstvo přežije i v plechové krabici.
To tady snad nikdo nevyvrací.

Je to prostě jako dům celý ze skla. Taky se moc nestaví.
A asi v něm není moc tepelná pohoda.


Těm co to není jasné, doporučuji navštívit bazén v Trutnově a v Jičíně. Jeden je obesklen a druhý většinou obezděn. Na teploměru je tam stejná teplota vzduchu i vody.

A hádejte kde vám bude větší zima?
Karel

Podle mého názoru, včely mají rády teplo. Konec konců, pokud klesne jejich teplota pod 5-7°C , pak hynou. Proto potřebují topit spalováním glycidových zásob, shlukují se do chomáče s nízkým povrchem. Případně přejdou do míst, kde je nízká tepelná ztráta (svědčí o tom úhyny nad zásobami). Pokud jsou včelstva dostatečně silná a mají dostatek zásob, pak přežijí i v tenkostěnných úlech (třeba plechových sudech) a dovedou se ale přizpůsobit daným podmínkách. Skleněný úl odpovídá úlu se stěnou z dřevěné dýhy o síle cca 0,7 mm. Za mrazů, pokud jsou včely v chomáči, pak izolace nehraje tak velkou roli, jako při jarním rozvoji, kdy jsou již včely rozlezlé a vyhřívají celý nástavek. Pak je spotřeba zásob velká. Na druhé straně tenkostěnné úly se snadněji na slunci prohřejí, což může urychlit zahájení plodování, ale také úhyn bez zásob. Je rozdíl, jsou-li úly venku, nechráněné účinkům větru, nebo jsou ve včelíně. Vliv izolace stěny se projeví více v závislosti větrání úlu. U otevřených oček a zasíťovaném podmetu se izolace úlu neprojeví tolik, jako u úlu pokud je uzavřený (kromě česna ) a větrání využívá rozdílné hmotnosti vodní páry a kysličníku uhličitého. Pro mé tvrdší podmínky včelaření jsou výhodnější izolované úly. U uteplených úlů je o něco větší výnos medu a nižší spotřeba zásob. Závěrem bych chtěl říci, že včelaření v uteplených úlech je přirozenější, je to včelaření na větší jistotu. Někteří profivčelaři takto včelaří. A pokud své včely máme rádi, pak jim tyto lepší podmínky v izolovaných úlech dopřejeme.

"Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno. "
-----------------------------------
Co je obvyklá stěna? Prkno, styrodur, hodně nebo málo vykotlaný kmen, kámen, zdivo,... ?
Co včelám ta skleněná stěna vlastně udělá? Já to nevím. Přítel Holub hovoří o ztrátách tepla. opravdu jim to škodí? Proč by potom přítel Dvorský používal skleněné úly 30 let?
Máte nějaké skleněné nástavky?
Já se pokusím nějaké sehnat nebo vyrobit. Prostě chci vidět na vlastní oči, jak včelstvo v takovém úlu žije. Už jen pro tu protichůdnost názorů.

Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?

V zimě je jim uteplení na nic. Už o dva plástzy dál, nebo 10cm od chomáče v uličce je mínusová teplota.

ALe jakmile začnou na jaře plodovat, je vše jinak.
A že se raději drží u stěny než uprostřed je v souladu s mými zkušenostmi.
Stěna odráží nebo zadrží teplo.

Že nemají včely jasno co udělá skleněná stěna a považují i sklo za stěnu s obvklými vlastnostmi je asi dáno tím, že se s ní ve svém vývoji zatím málokdy setkali.
Jak je zřejmé z této konference, skleněný úl byl objeven nedávno.


:-)
Karel

Teoreticky lze předkládat hodně argumentů, ale důležitější je praxe.
Kladu si totiž otázku, zda zimující včely v našich podmínkách stojí o nějakou regulaci tepla ve svém příbytku. V roce 2008, po 2 velmi mírných zimách byly hlášeny velké ztráty. Proč chceme včely držet v teplých úlech, když mají problém přežít teplou zimu?
Podle dlouholetých zkušeností přítele Dvorského a Vojtěcha není důvod tvrdit, že skleněná stěna úlu je pro včely nějaký problém (s výjimkou přímého oslunění v létě), pokud ovšem nemáte opačnou zkušenost.

Omlouvám se, možná jsem již otravný, ale mám ještě jeden názorný příklad.
Je večer, bezvětří, teplota vzduchu a povrchu země +3°C. Ráno zase bezvětří jasná obloha teplota -5°C, povrch země 0°C. Kam se asi to teplo ztratilo? Žádnou konvekcí s vesmírem to nejde, do země se to teplo také neztratilo. 100% ho uniklo radiací do meziplanetárního prostoru. Ať chcete nebo ne, žijeme v absolutních číslech v dost vysokých teplotách na to, aby radiace infrazáření spolehlivě fungovala.

Nějak před 5 - 10 lety, kdy vznikl rozruch kolem úlů zevnitř vylepených hliníkovou fólií, která měla údajně odrážet teplo uniklé radiací ze včel zpátky, jsem si to našel na stránkách na internetu. Prostě pokud by se v úlu vyskytovaly teploty 50 st C, byl by přenost tepla radiací významný, ale při těch teplotách,jaké tam jsou skutečně, není. Z fyzikálního principu nějaký přenoc radiací je, ale proti přenosu tepla prouděním je absolutně zanedbatelný.

Kde jste k tomu číslu přišel?

Je tam mnoho faktoru co ovlivni kde si vcelstvo sedne v pripade kombinace skla a dreva.

Mam uz dvouletou zkusenost a pokazde je to jinaci. V medne krave sedel chomac primo na skle, mely absolutni svobodu v tom kde si hnizdo utvori. Dikatat byl dany jen pasky mezisten cili smerem vuci cesnu (tepla stavba).

Druhym rokem jsem vyzimoval vcelstvo v prosklenych NN, vyrobil jsem jich jen 4 a nechtel jsem loni moc zuzovat a tak posledni nastavek az nahore byl dreveny. Vcely se v unoru natahly az nahoru do dreveneho nastavku i kdyz predtim byly na plexiskle... A tam zacly plodovat, dost zasob nechaly pod sebou... Radeji utvorily misto koule uzky a hodne siroky kvadr, vyplnily 9ulicek. Mohu se jen domnivat ze sly do tepla, ale prohlasit to za pravidlo bych se bal zvlaste kdyz u necek to bylo opacne a tam vegetily na skle...

Zda se mi ze je to vlastnost vcely, nektere si proste libuji celorocne dole a jine jen nahore. Osetrovani obdobne a proste vyjimky jsou a uz min 3 roky vzdy ty stejne bedny...
T.H.


> Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely
> měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že
> mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový
> skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem
> dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o
> rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka       je
> využití složky       reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
> B.V.
>
>
>

Množství tepla vyzářeného radiací závisí výhradně na teplotě tělesa, které vyzařuje. V úlu to je povrch včel a ten má v zimě teplotu okolo 7 st C. Na rozdíl od konvekce, kde závisí na rozdílu teplot a prostředí. 99,9 % tepla v úlu ze včelího chumáče uniká konvekcí....

Může to být odhadem mezi 20 až 60%.
Udělejte si doma pokus. Pokud máte doma deskový radiátor, nastavte teplotu jeho povrchu na 50°C. Vysvlečte se do půl těla a sedněte si cca 20 cm před toto těleso. Vaše teplota povrchu těla bude cca okolo 25°C. Rozdíl teplot je tedy 25°C. Potom si přesedněte před zeď, která má teplotu běžně 17°C.
V prvním případě dochází k transportu tepla z radiátoru na vaše tělo při rozdílu teplot 25°C. Ve druhém případě ve stejné místnosti o stejné teplotě vzduchu se stáváte vůči zdi vy radiátorem při rozdílu 8°C a pocítíte ten rozdíl a vlastní kůži. A vo tom to je.

R. Polášek:
Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit?

___________________________________________________________


To by mě také velmi zajímalo. Ví to tady někdo? Jakou část ztrát to tvoří v porovnání s konvencí?

S pozdravem M. Václavek

Je to stejné, jako u člověka, prostudujte si pobytové, vnitřní mikroklima. K transportu tepla dochází i pod bodem mrazu. To je jen laická představa, že když je "mráz" že k radiaci nedochází. Pohybujeme se tu v teplotách 270 až 300°K.

Proboha, přestaňte blbnout s tou sálavou složkou tepla od včel. Zjišťoval jste někdo, kolik sálavého tepla tmavé těleso jako zimní chumáč včel a při teplotě, jaký povrch včel v zimě má, je vůbec fyzikálně možné sálavým způsobem vyzářit? Je to nula celá, nula nula nic!!!!!

Teplo je sdíleno konvekcí a sáláním neboli radiací. Poměr se různí v závislosti na mnoha faktorech ( teorie a praktická měření na velkou knihu).
Na sledovaném povrchu (v našem případě včely) je výsledná teplota tzv. "součtová", ta nelze měřit běžným teploměrem, ten měří jen teplotu media v nejbližším okolí.
Pokud je teplota včely vyšší, než teplota okolí, dochází k přestupu tepla do okolí konvekcí (ochlazováním povrchu včely vzduchem) a radiací. A právě tato složka se v "neprůsvitném" úlu přemění na povrchu v teplo a částečně se i odrazí zpět. Míra radiace je závislá na rozdílu teplot tohoto povrchu a povrchu včely. Ve skleněném úlu radiační složka projde sklem a radiace je částečně závislá (jen část energie projde sklem) na rozdílu teploty mimo úl a povrchu včely (se 4. mocninou). Takže "uniká více tepla" z chomáče. Je možné omezit energetickou propustnost radiací speciálními druhy skel až na 18% (běžně 60%).
Jak jsem již dříve uvedl - včely disponují takovým potenciálem, že jsou schopny se s tím vyrovnat.
V souvislosti s tím, že tu včelaři diskutují o kvalitativních znacích úlů a hledají optimální materiál, průhledné sklo to v tomto smyslu asi nebude.

Pavel Holub:
U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka

___________________________________________________________

Co je myšleno tou "sálavou složkou"? Proč by včelám v zimě měla vadit skleněná stěna, když jsou sevřeny v chumáči a jsou velmi dobře jak tepelně tak vlhkostně izolovány od okolí?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Díky za jednoduché a výstižné info.Přesně takovou informaci jsem potřeboval
Pepíno

(213.226.254.30) --- 31. 3. 2010
Re: Čidlo k teploměru (42880)

Mohlo by to být tohle: http://www.gme.cz/cz/hc-tp-06-p725-012.html. Ale nevím jistě, nemají u toho obrázek...
Nicméně celý měřák je v GME také k sehnání - stával do 200 Kč.

JD

"Tak v tom jsme za jedno. Děkuji za odpověď a za praktickou zkušenost, která mi vlastně potvrdila vše, co si od počátku myslím také. Podle mnohých jsem se však, když zde loňskou zimu tato diskuse vyvstala, mýlil a slibovali, že určitě plastové mezistěny zavedou do svých provozů..."
NitraM

Přeji hezký den.Uvedený příspěvěk jsem napsal v rámci objektivity,protože"není vše zlato,co se leskne".Včera večer jsem si dal tu práci a projel si celou diskuzi,opravdu celá řada účastníků konference v počátečním entuziasmu slibovala zavést plastové rámky ve svých provozech,ale praktické zkušenosti tu nikdo nepopsal.Nejlepší odpovědi na výmysly tvora Homo sapiens přitom dávají samy včely,ony slibované objednávky v řádech až tisíců kusů bez praktického odzkoušení....?Opravdu se nechci nikoho dotknout,ale....?Nikomu nic zlého nepřeji,ale myslím,že je lépe se poučit z chyb cizích než vlastních.
S pozdravem Pavel.

Prezimovani kmenovych vcelstev 100 %,

uhyny pouze u oddelku na stanovisti v nizine 200 mnm - suche bez zasob- 10 kg cukru bylo malo, jine tri stanoviste s oddelky se stejnym mnozstvim zasob 400-450 mnm rovnez 100% prezimovani. Domnivam se, ze jak se na 2. vanocni svatek oteplilo ( bylo 12 st. nad nulou) tak se oddelky s mladymi matkami rozjely s plodem, pak nasledovalo razantni ochlazeni a zasoby byly fuc.

U nas repku odhaduji se zacatekem kvetu az na treti dekadu dubna, coz je dobre, vcely maji obrovske plochy plodu v tomto okamziku, takze vynos z repky, pokud vyjde pocasi by mohl byt velmi dobry.

PZ

U nás (severní předhůří Beskyd) jsou všechny raně kvetoucí jívy a vrby buď v plném květu nebo už i odkvetené a jehnědy se válejí pod nimi. Totéž, jsem se včera díval, olše i osiky. Sneženky, bledule, vše odkvetlé. Ovocné stromy se nalévají a raší, trnku, mirabelku a myrobalán odhaduji na květ za týden až 14 dní. Řepka na polích začíná růst do výšky, za 14 dnů bude odhaduji, taky v květu.

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.
--------------
Prosím o informaci kolik zim a kolik včelstev jste ve skleněných nástavcch zimoval.
Jak máte nastavené větrání?

Děkuji za informace.

Karel

HTML tagy.

JD

--------------
Jiří (195.39.6.30) --- 31. 3. 2010
Re: Čidlo k teploměru (42880) (42884)
Příteli, jak vkládáte do Vašeho příspěvku aktivní http: stránky ? Děkuji za odpověď.

Jiří

Příteli, jak vkládáte do Vašeho příspěvku aktivní http: stránky ? Děkuji za odpověď.

Jiří

U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

Nemáte pravdu. Před mnoha lety mi odpověděly jinak než si myslíte. Včely měly možnost si vybrat prostor. Byly zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek jsem umístil nový skleněný. Celou zimu byly ve skleněném, tak mě přesvědčily a potom jsem dřevěné úly zrušil.Včelaření se mi zjednodušilo, protože mám přehled o rozvoji včel v úlech. Ve vývoji pokračuji. Účinnější než sálavá složka je využití složky reflexní a další možnosti o kterých se nebudu dohadovat
B.V.

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

Vyřešeno to mám jednoduše. Domníval jsem se, že včelaři vědí kde berou sůl, proto jsem neudělal fotku. Např. na silnici a na horších místech.Budu to muset napravit.
B.V.

Mohlo by to být tohle: http://www.gme.cz/cz/hc-tp-06-p725-012.html. Ale nevím jistě, nemají u toho obrázek...
Nicméně celý měřák je v GME také k sehnání - stával do 200 Kč.

JD

Zdravím vás,
Meruňky u vás málem tak brzy? U nás si naše ovocné stromy zatím ani neškytnou. Rosice u Brna.P.S

Zkusil bych zapojit odpor 1000, 500 a 100 ohmů a zjistím tak, jaký typ čidla tam patří, čidlo Pt1000 nebo Pt500 nebo Pt100
tady je např. tabulka přepočtu pro Pt100
http://adobrovolny.net/pt100.html

Tak u nás už rozkvetly lísky a olše. Včely nosily pyl,co vím tak 4x nebylo to ovšem ještě ono,rousky byly malé a přínos ,vzhledem k plodování zanedbatelný.Dnes odpoledne 3stupně a chumelilo.Tet mi včelstva plodují jen díky starým zásobám pylu v tmavých plástech.Květ jívy je v nedohlednu.Ješte že roztál sníh a včelstva už nastartovala.V těch heských dnech bylo i u nás teplo,ale to tak akorát roztál sníh.

Dobrý večer
Nevíte prosím někdo kde seženu tohle čidlo k teploměru nebo jeho název abych jej mohl zadat do strýčka google a zjistit co a jak ? Chci se pokusit parafinovat nastavky,meřák mám,ale senzor u něj nebyl,ani jsem jej neviděl společně prodávat http://www.vcelky.cz/fotobanka/podpis/0169p.jpg Díky za info
Pepíno

Preji hezky vecer vsem na konferenci, dva roky jsem pouze pasivnim ucastnikem, ale ted mam pred sebou problem, ktery jsem na konferenci nenasel. V letosnim roce chci zacit kocovat. Vcera jsem dostal z VUV-Dol negativni vysledek vysetreni meli a potrebuji oznamit na okresni veterinu plan kocovani s tim si ale nevim rady. Vcelarim na Praze-západ a kocovat chci na nasem okrese, ale i mimo nej. Prosim napiste mi na muj e-mail: petr/=/toptours.cz. Diky. Petr

Nechci ohledně skleněného úlu s nikým diskutovat ani nikomu oponovat. Před třemi, možná již čtyřmi léty na zdejší diskuzi jsem reagoval tím, že jsem si od pana Vojtěcha jeden skleněný úl koupil. Bylo to velmi dobré rozhodnutí - pro moje vlatní pozorování,a pro děti i širokou veřejnost obrovské poznávání. Měl by ho mít asi každý větší včelař nebo ten, který se zabývá trošku propagací včelařství... Závěr: včelám se v něm výborně daří, jsou stále ve vynikající kondici /39 x 30/, letos mám o něco více orosené boční sklo, jen v rozích, ale je naprosto suchý i když je strop uzavřený igelitem a sklem /odpověď na propustné a uteplené strůpky/, mrtvolek po celou zimu méně než v dřevěných úlech,po rozboru nosema 0,není ovšem pro hromadnou výrobu vhodný pro svoji křehkost, stavím si dalčí z plexiskla. Pane Vojtěchu, díky!

Mno... Nad některými příspěvky, resp. jejich úrovní, zůstává rozum stát - ale že se do této kategorie zařadí i L. Dvorský - to jsem opravdu nečekal...

JD

-------------------------------------------
Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 31. 3. 2010
Re: stavba úlu (29112) (29143) (42778) (42780) (42786) (42787) (42802) (42805) (42812) (42852) (42853) (42864) (42869) (42872)
Pane Holub. S přímou odpovědí jsem neměl nikdy problémy a to i v dobách, kdy to nebylo třeba v kurzu. Mám ale pocit, že si vybíráte jen to co se vám hodí, snad se ale pletu. Já některé věci nepopírám. Jen ve vašem případě, tedy v případě stěnyúlu ze skla, nevidím významnou souvislost se zimováním a vyzimováním včelstva.S tím asi nebudete souhlasit. Postě si pořiďte takový úl, zkoušejte pár roků různé varianty ventilací, síly včelstava, umístění a velikosti česna, měřte teploty v úle a v chomáči, teploty ,váhu v létě, zimě... jako já 30 let a pak můžeme diskutovat. V tuto chvíli to rozhodně není relevantní. Jistě je to poezie (až se tím budete vážně zabývat, poznáte ji taky), ale také to jsou tvrdá a mnou doložitelná fakta, já neteoretizuji, to bych to tak uvedl. Mluvíme každý o něčem jiném. To jste zřejmě nepostřehl. Je mi to líto. Víte, stejně tak jako já nemohu něco popřít (ani to nedělám), vy nemůžete popřít nebo vyvrátit tu, jak vy říkáte poezii. Např. fungování třeba žláz corpora cardiace, aleata, jejich protichůdnost a význam........... téhle poezie pro zimování a vyzimování (spolu s dalšími),je nesmírně důležitá. Rozhodně násobně větší, než z čeho jsou stěny úlu. Tohle včely již vyřešily před miliony let. Mohl bych to více rozvést, ale každý včelař to chápe. Věřím, že si to nastudujete a pak vám bude jasnější o čem mluvím, prozatím jste to neprokázal. Já váš postoj naprosto chápu a nemám s ním problém. Problém mám ale s tím, když někdo problematiku zimování a vlastně včelaření neúměrně zužuje (nejde jen o vás), v tomto případě třeba jen na technoktatický pohled. Uznávám, že je vždy více správných řešení. Prostě máme každý svůj úhel pohledu a zřejmě i hloubka, možná i motivy, našeho zájmu o včely a včelaření jsou rozdílné. To je normální. Moje reakce nebyla jen na váš příspěvek, to bych reagoval jinak, nepovažuji to za nutné. Přečte si, prosím, ten váš příspěvek a můj znovu. Myslím ale, že kdo rozezná krychli od koule, ví co jsem chtěl říci.
Nevidím důvodu, proč bych měl dále vést diskuzi s vámi na toto téma a vy se mnou. Prostě stojíme každý někde jinde, včely a včelaření zřejmě vidíme jinak.
Protože odjíždím do zahraničí máte možnost se semnou tady vypořádat. I kdybych tu byl nereagoval bych, nic by to nikomu nepřineslo. Tak s chutí do toho. Ještě jednou hezké Velikonece všem, tedy i vám. L.Dvorský

Letos opět velmi dobře bez ztráty a co je důležité,včely perfektně využily snůšku z vrb a po těch asi čtyřech dnech sběru, očka v prostředním nástavku občas nestačily přívalu včel.Zde na jih.-vých.moravy jen tak tak že se po těchto teplých dnech meruňky neotevřely. Ochlazení a déšť ještě v tuto dobu je rozhodně vítaný a nemůže uškodit.
P.Z.

Pane Holub. S přímou odpovědí jsem neměl nikdy problémy a to i v dobách, kdy to nebylo třeba v kurzu. Mám ale pocit, že si vybíráte jen to co se vám hodí, snad se ale pletu. Já některé věci nepopírám. Jen ve vašem případě, tedy v případě stěnyúlu ze skla, nevidím významnou souvislost se zimováním a vyzimováním včelstva.S tím asi nebudete souhlasit. Postě si pořiďte takový úl, zkoušejte pár roků různé varianty ventilací, síly včelstava, umístění a velikosti česna, měřte teploty v úle a v chomáči, teploty ,váhu v létě, zimě... jako já 30 let a pak můžeme diskutovat. V tuto chvíli to rozhodně není relevantní. Jistě je to poezie (až se tím budete vážně zabývat, poznáte ji taky), ale také to jsou tvrdá a mnou doložitelná fakta, já neteoretizuji, to bych to tak uvedl. Mluvíme každý o něčem jiném. To jste zřejmě nepostřehl. Je mi to líto. Víte, stejně tak jako já nemohu něco popřít (ani to nedělám), vy nemůžete popřít nebo vyvrátit tu, jak vy říkáte poezii. Např. fungování třeba žláz corpora cardiace, aleata, jejich protichůdnost a význam........... téhle poezie pro zimování a vyzimování (spolu s dalšími),je nesmírně důležitá. Rozhodně násobně větší, než z čeho jsou stěny úlu. Tohle včely již vyřešily před miliony let. Mohl bych to více rozvést, ale každý včelař to chápe. Věřím, že si to nastudujete a pak vám bude jasnější o čem mluvím, prozatím jste to neprokázal. Já váš postoj naprosto chápu a nemám s ním problém. Problém mám ale s tím, když někdo problematiku zimování a vlastně včelaření neúměrně zužuje (nejde jen o vás), v tomto případě třeba jen na technoktatický pohled. Uznávám, že je vždy více správných řešení. Prostě máme každý svůj úhel pohledu a zřejmě i hloubka, možná i motivy, našeho zájmu o včely a včelaření jsou rozdílné. To je normální. Moje reakce nebyla jen na váš příspěvek, to bych reagoval jinak, nepovažuji to za nutné. Přečte si, prosím, ten váš příspěvek a můj znovu. Myslím ale, že kdo rozezná krychli od koule, ví co jsem chtěl říci.
Nevidím důvodu, proč bych měl dále vést diskuzi s vámi na toto téma a vy se mnou. Prostě stojíme každý někde jinde, včely a včelaření zřejmě vidíme jinak.
Protože odjíždím do zahraničí máte možnost se semnou tady vypořádat. I kdybych tu byl nereagoval bych, nic by to nikomu nepřineslo. Tak s chutí do toho. Ještě jednou hezké Velikonece všem, tedy i vám. L.Dvorský

Tyto úly zkouším a zatím jsem spokojen. Letos jsem dělal asi poslední ze sololitu, ne že by byly špatné, ale ta pracnost a ten čas! Také je víc než o polovinu menší hmotnost, ta je fascinující a bezkonkurenční! Brabenečkové ani zvídaví ptáčkové zatím nic. Zdraví R. Stonjek
--------------------
Jak silné jsou ty desky? Váhu medníků nese jen styrodur, nebo je tam nějaký sloupek? Čím lepíte?
Medníky máte taky zateplené?

Zimujete jen v plodišti, nebo necháváte někde polonástavek? Nad, pod plodištěm.

Díky

Karel

Tak nevím, jak je u Vás, ale tady kvetou naplno mandloně, začínají nějaké špendlíky a meruňky. Teploty v noci neklesají pod 10st. dneska bylo vyjímečně chladno, celý den pršelo 12 st. Že nevíte o co jde, tak věřte že tohle počasí máme teď v Budapešti. To jen aby jste věděli jak se tu včelaří. V sousedství mám staršího včelaře, bohužel nemluví žádným normálním jazykem, tak akorát vím, že tam má dost slabá včelstva v ležanech...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: stavba ?lu
> Datum: 31.3.2010 18:03:20
> ----------------------------------------
> Pane Dvorský, nevím, o kom v reakci na můj příspěvek hovoříte, asi nechcete
> říci na rovinu že o mne. Má poznámka o tom, že ve skleněném úlu dochází ke
> ztrátě sálavé složky je prostou informací o obecně známé skutečnosti a tu
> poezie o včele nevyvrátí. Považuji jen za důležité, aby si to včelaři
> uvědomili.
> O tom, jak prospěšný skleněný úl ve smyslu poznávání biologie včely je, o
> tom tu nikdo nepochyboval.
>
>
>

Pane Dvorský, nevím, o kom v reakci na můj příspěvek hovoříte, asi nechcete říci na rovinu že o mne. Má poznámka o tom, že ve skleněném úlu dochází ke ztrátě sálavé složky je prostou informací o obecně známé skutečnosti a tu poezie o včele nevyvrátí. Považuji jen za důležité, aby si to včelaři uvědomili.
O tom, jak prospěšný skleněný úl ve smyslu poznávání biologie včely je, o tom tu nikdo nepochyboval.

Letos u mne nejhorší zimování od roku 1985. Z 36 zústalo po jarní kontrole 30. Dvoje umřely na zásobách zbytek přišel o matky
Spoustu let nepadlo ani jedno.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 31.3.2010 14:44:53
> ----------------------------------------
> Ako Vám to lieta?
> Mne krásne nosia peľ ... Zdá sa že sú vo výbornej kondicii
>
>
>

Ako Vám to lieta?
Mne krásne nosia peľ ... Zdá sa že sú vo výbornej kondicii

Ve skleněném nízkonástavkovém úle na míru 39*16 včelařím od roku 1978. Musím říci, že za tu dobu nejsou rozdíly mezi včelstvy vedenými v tenkostěnných nebo izolovaných včelstvech prakticky žádné a je jedno, zda je v zimě sklo přikryto polystyrénem nebo ne. To spíše v létě je třeba zastínění.
Teploty v úle i v chomáči nejsou rozdílné a spotřeba je závislá především na tom, co je v úle. Ono je , mmj.,třeba nejprve pochopit, jak se třeba dostává voda z výkalových váčků v zimě z těla včel, stejně tak jako další věci týkající se biologie včelího chomáče, vzestupného a sestupného proudění a jak toho včely v úle dokáží využívat stejně tak, jako je tomu v přírodě........
Samozřejmě si nemyslím, že by skleněný úl byl něco,co naše včelařství změní nebo jej spasi. K poznání života včel, propagaci včelařství je ale potřebný a př. Vojtěch se zasloužil o jeho větší prezantaci, měl by jej doma mít každý včelař. Spatřuje-li v něm i pro něj jiné přednosti, není třeba to hanět zvláště těmi, co s tímto úlem nemají vlastní zkušenost. To je trochu podpásovka nebo projev nemístného povýšenecství. Co dělá je od něho záslužná činnost. Jedno si však musíme uvědomit nebo alespoň já to tak chápu. Včelaření není moc o technice a technických, jednostranných přístupech, stejně tak jako v přírodě. Ne nadarmo můj kamarád včelař technik říká: "Na nás techniky je příroda krátká",proto se stále jen diví, co že to ty včelky zase nevymyslely. On to je alespoň schopen vidět. Včely a včelaření je ale právě o přírodě a pochopení jejich zákonistostí.Lidská schémata myšlení a vidění světa na včely moc nepasují. Včely úlovou otázku a otázku rámkových měch za nás dávno vyřešily. Snažme se to alespoň trochu pochopit. Včelař to jistě uvidí, člověk, který včely jen má nebo jsou pro něj možnost jak prezentovat sebe sama asi méně.Douvám, že jsem tím nikoho neurazil, není to tak myšleno.
Vše dobré a slunečné Velikonoce přeje Leoš Dvorský

P. Krátký: "...rozhodně dávám přednost klasickým voskovým mezistěnám a rámkům ze dřeva."
______________________

Tak v tom jsme za jedno. Děkuji za odpověď a za praktickou zkušenost, která mi vlastně potvrdila vše, co si od počátku myslím také. Podle mnohých jsem se však, když zde loňskou zimu tato diskuse vyvstala, mýlil a slibovali, že určitě plastové mezistěny zavedou do svých provozů...

Je však příznačné, že zastánci umělých materiálů nás zpravidla zapomínají informovat o zavádění těchto výrobků do své provozní praxe. Proto by mě zajímalo, jestli už mají zastánci umělohmotných mezistěn napatlány tyto voskem a zda by nás po roce ozkoušení těchto umělohomotných rámků s umělohmotnými mezistěnami mohli informovat, jaká je asi tak ona úspora času oproti běžným mezistěnám?

Sám umělohmotné mezistěny nemám,ale v rámci výzkumu VÚVč už jsem se s nimi setkal.Nechci nikomu brát iluze,ale zas takový zázrak to rozhodně není,včely když můžou,tak se jim vyhýbají a stavějí na nich v podstatě jen z nouze,když jim nic jiného nezbývá.Pokud je včelstvo na umělohmotných rámcích slabší,tak si postaví jen několik málo rámků nebo staví v uličkách divočinu napříč,rojivé kmeny se navíc při nejbližší příležitosti a vhodném ročním období místo stavby radši vyrojí,než aby se trápily na pro ně nepřirozeném materiálu.Netvrdím,že se takto chovají všechny,silné a životaschopné včelstvo se přizpůsobí i tady a dokáže postavit třeba celé plodiště na plastu během jediné sezony,jen je to víc problematické.Rovněž deklarovaná úspora vosku je otázkou,buďto jsem to při natírání voskem neuměl,nebo je spotřeba vosku na jednu plastovou mezistěnu minimálně stejná,ne-li vyšší než na klasickou mezistěnu z vosku.To bych snad jedině musel na teplotu toho natíraného vosku nahřát i tu plastovou,aby se to rovnoměrně rozteklo a vytvořil se slabý voskový film-otázka je,jakou teplotu ten materiál ještě snese bez tvarových a rozměrových deformací.
Po zkušenostech je můj názor ten,že úspora času je diskutabilní,navíc med,který nabízím zákazníkům deklaruji jako přírodní produkt,různé chemie a umělých výrobků je kolem nás víc než dost,a to,že výrobci argumentují hygienou není důvod,aby jsme přírodní materiály nahrazovali syntetickými,je to v rozporu s ekologií,ať se to někomu líbí nebo ne,rozhodně dávám přednost klasickým voskovým mezistěnám a rámkům ze dřeva.
Pavel.

Asi ty hoblovačky pořádně utlačujete. Nevím, mně osobně připadají na uteplování úlů jako příliš odpadní materiál, těžký a po utlačení s malou izolační schopností i propustností vodních par.
Já momentálně používám barevný potištěný papír z různých prospektů, co se objevují každý den v hojném počtu ve schránce. Připadá mi, že ta barva odpuzuje hmyz. Ještě lepší, propustnější pro vodní páru by měly být takové papíry rozřezané na proužky ve skartovačce. Ve starých úlech jsem zase viděl jako izolaci slámu, evidentně neprošlou mlátičkou, sklízenou a ořezávanou od klasů asi ručně. Pravděpodobně ve správnou dobu sklizená sláma taky určitým způsobem odpuzuje hmyz, protože zatímco novější úly izolované polystyrenem jsou masivně napadány mravenci, ve slaměné izolaci žádné známky pobytu hmyzu nebyly.

"drobné hobliny se při otřesech a vibracích hýbou a sesedají se, takže pod vrchem vznikne prázdný prostor. Pokud ještě někdo pečlivě nalakuje vnějšek takového úlu, takže se stane pro vlhkost málo prostupný".
__________________________

Jo, přesně takové hoblovačky, jaké vznikají při protahování prken, když si vyrábím palubky. tj. ony krátké, používám. Je to Váš názor, ale jak píšu z vlastní zkušenosti, když jsem po deseti letech provozu těchto úlů otevřel meziprostor nástavků, k žádnému sesypání nedošlo, hoblovačky byly udusané a suché (to bylo jak loni po zimě, tak teď na podzim). Záleží samozřejmě, jak pečlivě vyplnění meziprostoru provedete, jestli to neodfláknete. K použití styroduru a podobných materiálů, a to přiznávám, mi brání mé osobní přesvědčení, vyhýbat se co nejvíce umělým materiálům (i když též o ekonomické výhodnosti bych si dovolil pochybovat). V té souvislosti se mi vždy vybaví úryvek z knihy (s kterou jinak v mnohém nesouhlasím, jež ale bývá mnohými adorována) "Včelaříme jednoduše": "Včelaři rádi předstírají, že svým chovem včel zásadně přispívají k ochraně přírody. Ochranář přírody by však neměl užívat žádný materiál, který při své produkci a odstranění zatěžuje přírodu. Kromě toho je přírodní obydlí včelstva dutý kmen stromu. Jako materiál na úl je tedy vhodnější dřevo." (str. 16) Je však příznačné, že zastánci umělých materiálů nás zpravidla zapomínají informovat o zavádění těchto výrobků do své provozní praxe. Proto by mě zajímalo, jestli už mají zastánci umělohmotných mezistěn napatlány tyto voskem a zda by nás po roce ozkoušení těchto umělohomotných rámků s umělohmotnými mezistěnami mohli informovat, jaká je asi tak ona úspora času oproti běžným mezistěnám?

„U skleněného úlu se ztrácí sálavá složka…..“ Včely asi tomu rozumí nejlépe a nějak si v tom libují.

V létě určitě, v zimě na to odpoví jinak.

"Ono to není tak jednoznačné. Já si vyrábím úly zateplené, zvenku palubka, mezera 25mm vyplněná hoblovačkami, zevnitř dříve hobra, nyní sololit."
Nejsou hobliny jako hobliny. Někdo si přečte hobliny a pak koukne a nasype tam hobliny, co mu vznikají na jeho strojní hoblovačce, drť několik milimetrů velkých kousků. Nacpe to do mezery jako uteplení, jenomže tyto drobné hobliny se při otřesech a vibracích hýbou a sesedají se, takže pod vrchem vznikne prázdný prostor. Pokud ještě někdo pečlivě nalakuje vnějšek takového úlu, takže se stane pro vlhkost málo prostupný, v zimě v krajním případě vznikne na místě hoblin ledová deska. To byl problém řešený už nějak před cca 60 lety, kdy v rámci zdrustevňování občas združstevnili i včely, vytvářeli družstevní včelařské provozy a sjednocovali úly na první verze izolovaných nástavkových. Ty si vyráběli v družstvech sami a hobliny a piliny jako uteplení hodně používali.
Něco jiného jsou dlouhé hoblovačky z ručního hoblování, ty jsou ideální. Nebo kdysi se používal určitý druh strojních hoblovaček jako filtrační materiál do lakovacích boxů, to byly hoblovačky široké asi 6 milimetrů a dlouhé několik desítek centimetrů, ty by byly pro izolaci nástavků taky dobré.
Dneska je asi skutečně nejlepší, z hlediska rychlosti výroby a ceny pro větší včelaření použít uteplené úly z toho masivu styroduru nebo podobného materiálu.
Klasické uteplené úly jsou už spíš pro ty, co si s výrobou úlů spíše hrají...

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

Zdravím.Protože jsem v tom"výzkumáku"nějakou dobu pracoval,tak vím,že hlavní náplní vědeckého výzkumu jsou včelí nákazy a metody jejich potírání,respektivě prevence,dále racionalizace chovů a jejich aplikace do běžného provozu plus další témata související s chovem včel a jejich produkty,které obstojí při žádosti o grant,čili jsou nějak přímo nebo i nepřímo prospěšné pro společnost,zemědělství a krajinu.Ale aby u nás se někdo z výzkumu zabýval prospěšností soli a její potřebě pro včely,to je nejspíš věc tak malého významu,že to není až tak důležité a uvedená věc spíše visí a padá u zkušených chovatelů a lidových výzkumníků,kteří mají čas a chuť se tím zabývat.Pokud se mýlím,tak se omlouvám,ale nejspíš to tak bude.
Pavel.

Vyřešení a zdůvodnění přenechte výzkumáku!!

bikiper

Niekde som čítal, že pri pokuse bola podaná morská voda a sladká vody, prednosť dávali sladkej vode. "Výzkumáky" už dávno zistili, že včely soľ NHCl nepotrebujú, potom nie je im ju podávať.

"Jenže na pořádnou linku Také potřebuješ velký počet potenciálních zákazníků. 50 000 včelařů z průměrně 10 úly, při jejich životnosti 20 let není nic moc"
------------------
Taková mašinka, která umí vyrobit 2 různá prkýnka na sestavení nástavku nemusí nutně vyrábět jen úly. Může klidně vyrábět komponenty téměř libovolného nábytku a občas se do ní strčí program a materiál na nástavky. Není to žádný speciální stroj, který neumí nic jiného.

čeření , je technologický proces, při němž se nečistoty z medu oddělí. V našem případě si můžeš z nerezu nádobu pořídit za 3000 nebo si ji vyrobit z potravinářských plastů sám za 500

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: sta?eci a ?er?ci nadoba
> Datum: 30.3.2010 18:42:54
> ----------------------------------------
> čauky panove nestačim toho zas až tolik tak 2-3 metraky časem víc.co je
> vlastne za princip ta čeříci nadoba k čemu je dobra?jo a jinak díky za rady
> stačeci nadobu použivam plastovou z ventilem ktera je k dostani všude jen
> me zajíma ta čeříci vec co nabízej jestli to ma smysl?
>
>
>