Včelařská konference

Dobré ráno,
prosím přátelé, kdio víte o včelařské prodejně v Plzni?
Díky
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dnen? video
> Datum: 21.3.2010 08:12:40
> ----------------------------------------
> a je pryč všechna špína i plíseň po zimním a předjarním uteplení včel,
>
> Pán Polášek, ja vzdušný systém uteplenia používam už 25 rokov(prvá vrstva
> vrecovina-pytlovina, druhá 3 kovralové alebo plyšové koberčeky a nikdy som
> ich nepral, pretože neboli plesnivé a samotné koberčeky nie sú v priamom
> styku s včelstvom. Na to slúži práve prvá vrstva vrecoviny, ktorá sa čas od
> času môže vymeniť.
> Dôležité je, aby uteplivky neboli vzduchotesne uzavreté deklom, vlhký
> vzduch musí voľne odchádzať do vonkajšieho prostredia.
>
>
>

a je pryč všechna špína i plíseň po zimním a předjarním uteplení včel,

Pán Polášek, ja vzdušný systém uteplenia používam už 25 rokov(prvá vrstva vrecovina-pytlovina, druhá 3 kovralové alebo plyšové koberčeky a nikdy som ich nepral, pretože neboli plesnivé a samotné koberčeky nie sú v priamom styku s včelstvom. Na to slúži práve prvá vrstva vrecoviny, ktorá sa čas od času môže vymeniť.
Dôležité je, aby uteplivky neboli vzduchotesne uzavreté deklom, vlhký vzduch musí voľne odchádzať do vonkajšieho prostredia.

U mně taky nosí převážně žlutý pyl, ale asi ho moc není, protože košíčky pylu nejsou plné. Většina lísek u nás rozvolnila jehnědy před cca 3 týdny při oblevě a následující mrazy jehnědy asi dost poničily. Podle kolegy, který u mně včera natíral plod, jivy umístěné v okolí na jižních osluněných svazích, kde sníh slezl první, už intenzívně kvetou a dávají plno pylu, u mně to čekám v nejbližších dnech.

Zdravím.
Tah za matricí voskový pás jaksi natáhne. Jde o ruce jak táhnou nebo
další válce. Takže volba podle mého názoru by byla, rozteč o něco
menší. Tento tah by měl být brán v potaz v plánech už při návrhu
matric pro CNC.

Tady jde u mne vidět za matricí moc velký tah, který se projevuje
šponováním pásu při dalším posuvu.
http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442#

Tady je pás již volnější a tím je rozteč buněk v normě.
http://video.google.com/videoplay?docid=-4967226403827229486#

Trpělivé a veselé koumání. _gp_


20.3.10, Josef.R <josefradek/=/seznam.cz>:
> Chci si pořídit lis na mezistěny,ale pan Lankoff vyrábí válce s velikostí
> buněk 4,7 nebo 4,9 nebo5,1 a pak 5,43. Vyměňuji mezistěny ve Stražisku a
> měřením vychází rozteč buněk 5,3. Pan Lankoff vypočítal velikost buňky
> stavby bez mezistěny 5,23 a říká, že může být 5,1 nebo 5,43. Než si válce
> objednám, chci vyslechnout názory těch z Vás, kteří mají o tom přehled.
> Prohlášení výrobce,že "může být" mne neuspokojuje.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Priatelia pozrite si retrospektívu II. marcovej dekády a porovnajte si ju so svojím prostredím, možno vám pomôže sa zorientovať sa v očakávaní nasledujúcich mesiacov.

Stanovište: Závada, okr. Veľký Krtíš, n.v. 238 m, juh stredoslov. kraja

Uplynula aj II. marcová dekáda, ktorá až vo svojej 3/3 umožnila včelám sa intenzívne preletieť a prinášať peľ a vodu. Aj keď každodenné teploty boli plusové, nedovolili nízke denné teploty včelám prvých 7 dní k výletom. Túto aktivitu tlmili aj nočné mínusové teploty, o čom svedčí priemerná teplota -1,5°C. Doteraz prekontrolované včelstvá (18.3) mali len malé zaviečkované plôšky plodu (menej ako pol dlani), skutočný posun som v plodovaní zanamenal od 18.3.

Suma denných teplôt v II. dek. bola 77°C, priemerná teplota 3°C, vlani 2,5 v r. 2008 4,5°C, v tejto dekáde mohla M položiť 78°Cx40 vaj. /na 1°C= 3 120 vajíčok, hlavne vďaka posledným 3 dňom dekády. Aký bude ďalší nárast množstva položených vajíčok matkou bude závisieť od ďalšieho priebehu počasia.

Prvé väčšie liahnutie včiel môžeme očakávať až 8-9.4. Včelári dovtedy by nemali pridávať npr. medzisteny, teraz nás čaká kontrola všetkých včelstiev a tam kde sú slabšie zásoby alebo sú na nesprávnom mieste, zásoby doplniť alebo pomôcť zásobnými plástami. Niekedy stačí preložiť krajné zásoby bližšie ku včelám.
Tí čo svojím včelstvám z "usporných" dôvodov dali na zimu menej zásob a včelstvu hrozí kolaps, treba na horné latky rámikov (aj viackrát) vložiť cukromedové cesto, vodu si včely prinesú z vonkajšieho prostredia.

Priebeh teplôt v II. marcovej dekáde

II.dekáda 2010- 3,0°C, suma denných teplôt 78°Cx43 vaj. na 1°C=3354 vaj.
II dekáda 2009- 2,5°C, suma denných teplôt 67°Cx43 vaj. na 1°C=2881 vaj.
II dekáda 2008- 4,5°C,suma denných teplôt 125°Cx43 vaj. na 1°C=5375 vaj.

Vypočítané množstvo položených vajíčok matkou je približné, lebo na výsledok vplýva aj viac faktorov, ako npr. nočné teploty, ale dá aspoň približný obraz, ako budú včelstvá naberať na svojej sile. Všetko so všetkým súvisí a denná teplota maximálne súvisí s aktivitou včiel.
Už vieme, čo si veľa včelárov ani neuvedomuje, že aj zimné denné plusové teploty vplývajú na kladenie matiek a tieto tieto "mladé" zimné včely napomáhajú k rýchlemu rastu včelstiev a k búrlivému rojeniu včelstiev.

Spotreba zásob v II.Q

II. dekáda 2010 0,6 kg
II. dekáda 2009 0,5 kg
II. dekáda 2008 1,0 kg

Spotreba v tomto čase, úzko súvisí s plodovaním, samozrejme to závisí aj od skutočnej sily včelstva.

Ďalší rozvoj včelstiev na našich včelniciach závisí od ďalšieho priebehu počasia. Aj vlani nebol marec najvhodnejší na ich rozvoj, ale apríl so sumou denných teplôt 665°C to nahradil a došlo k ich búrlivému rozvoju.

Bohatý papaláš stojící mimo skutečný reálný svět hrající si na ekologii....

"Tohle plátno husté není, takže to bude spíš ta roletovina, a mohla přijít možná na půlku toho co píšete....a i kdyby, nejsem šetřílek a s těmi pár včelstvy je mi to (zatím) dvakrát putna."
No, to já spíš, když už použít látku, tak z nějakých starých věcí. Do sběru je v současné době neberou, tak co. Prošít více vrstev na sobě a je to. Na látkových či hadrových uteplivkách si cením toho, že se snadno čistí v pračce. Stačí půl dne, den pořádně odmočit a potom použít kvalitnější prášek s dobrými enzymatickými činidly, ne "půl na půl míchaná soda s vápnem" coby levný prací prášek a je pryč všechna špína i plíseň po zimním a předjarním uteplení včel, nemusí se ani použít vyšší teplota. Kupované se mně zdají jako nejvhodnější koberečky před dveře utkané z proužků odpadních látek, v prodejnách levného zboží jsou občas dost levně a jejich tloušťka a hmotnost je za tuto cenu dobrá. Pro samodomo výrobu uteplivek z kupovaných věcí jsem koukal, že docela zajímavé jsou balíky hadrů nebo přímo balíky "pucvole" pro čištění strojů na dílnách. Jako docela perspektivní "látka" na strůpek se mně jeví obyčejná netkaná černá polypropylénová tkanina určená v zahradnictví pro mulčování.

Upozorneni pro ceske vcelare, ze v cesku se nachazi na pozvani Vaclava Klause britsky princ Charles. Charles je znam svym zajmem o udrzitelny rozvoj a ekologicke zemedelstvi. Za to si vyslouzil pozornost a prizen vcelaru po celem svete.

Celkem mne udivuje, ze zdejsi zvlastnost - Cesky svaz vcelaru v rezii dua panu Sojky a Peroutky si teto navstevy nevsima. Asi jsou moc zaujati predvolebnim bojem.

Žlutý pyl, kvete líska.Nosí až by se přetrhly. Na sluných stanovištích hodně práší. Je doba taky ošetření broskvoní proti kadeřavosti Silitem. Felix

Chci si pořídit lis na mezistěny,ale pan Lankoff vyrábí válce s velikostí buněk 4,7 nebo 4,9 nebo5,1 a pak 5,43. Vyměňuji mezistěny ve Stražisku a měřením vychází rozteč buněk 5,3. Pan Lankoff vypočítal velikost buňky stavby bez mezistěny 5,23 a říká, že může být 5,1 nebo 5,43. Než si válce objednám, chci vyslechnout názory těch z Vás, kteří mají o tom přehled. Prohlášení výrobce,že "může být" mne neuspokojuje.

Převážel jsem v kočovném včelíně za traktorem cca 10 let klasické zadováky, včely na dvakrát 14 rámcích 39x24, obvykle ráno od cca 3 - 4 hodin v noci (traktorista v 6 hodin ráno musel být na směně v JZD) do cca 1 hodiny jízdy daleko. Běžně i třeba ke konci července na jetel, kdy včely byly silné tak, že z česen visely brady včel a noci byly teplé. Větrání bylo pouze česnem o průřezu cca 25 cm čtverečních a zezadu maximálně nějakými netěsnostmi kolem okýnek a neobjevil se problém. Traktoristé dávali vesměs pozor a přes díry jezdili pomalu... Jediná příprava byla, že se večer uvnitř včelína okýnka zajistila hřebíčky, aby při naklonění z úlu nevypadla a ráno případné brady včel pod česny zakryly hadry a připínáky.
Teď na jaře, kdy jsou včely slabší a je v noci zima, by mělo úplně stačit zasítovat česna plus zezadu neucpávat mezírky kolem okýnek, pokud okýnka jsou. Včely nezužovat, nechat jim spíš prostor, rámky a drážky uvnitř úlu nečistit od propolisu a několik dní před převozem nerozebírat, aby rámky byly pevně přitmelené a při převozu se neklinkaly. Pokud by to vypadalo, že to nebude stačit.... u cenných včelstev pro jistotu.... dají se skla v okýnkách nahradit síty, to by mělo stačit na všechno. Pokud v těch starších úlech je přístup zezadu s okýnky, u nástavců se dá v případě potřeby udělat ze síta strůpek....
Co se týká převozu, menší stálé mírné otřesy, při kterých se ještě včely v pohodě udrží, jsou ideální, protože včely při nich znehybní, i na světle. Nejsou vhodné zastávky delší než několik minut, protože včely se při nich mohou rozlézat a rozlétávat, takže tomu je třeba přizpůsobit trasu a čas převozu. Špatný vliv mají velké rázy, například když kolo vleku vletí do díry na silnici a pérování to nezvládne, včelky otřesy spadou nebo se uvolní zatmelené rámky, hlavně se včelami a potom se klinkají a včely ruší.

Tohle plátno husté není, takže to bude spíš ta roletovina, a mohla přijít možná na půlku toho co píšete....a i kdyby, nejsem šetřílek a s těmi pár včelstvy je mi to (zatím) dvakrát putna. Teď budu řešit medomet a to je jiná. Když vidím ty ceny jako 25000,- apod, nechal bych vyvíječe takových cen postavit do řady a dřevěnou důtkou s velkým nápisem DOTACE každému 3x přes prsty. Argument typu "cena za vývoj" u mně v tomhle případě neobstojí. Ale to už je z jiného soudku. Libor.
--------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
To se to včelaření docela prodražilo, žehlicí plátno je husté plátno s rovným povrchem vyrobené z dnes drahého lnu odolného vysokým teplotám ( určené pro žehlicí stroje )neboli speciální technické plátno, to vyšlo odhaduji kolem 100 Kč na jeden úl -:)
Navíc toto plátno nebude mít zaručenou odolnost proti plísním, takže dlouho nevydrží.

To je otázka spíš na zkušenější kolegy, odpovím tedy jen to, co jsem vyčetl. Med ano, ale kvůli možným nemocem jenom z vlastní produkce, na cukr podávaný v této době se budou názory asi lišit, kvůli předčasnému opotřebení včel, které budou ještě v průběhu dubna potřeba.....Ale asi lepší cukr, než je nechat padnout zrovna (pokud ty zásoby opravdu nemají).
-------------------------------------------------------------
jirka napsal:
a můžu jim dát jen cukrový roztok, případně s dílem medu?

Óó pane kolego děkuji za slova chvály a taktéž Vám přeji ať se Vám daří, Libor.
-------------------------------------------------------------
Pane Libore díky.tak nějak bych si dokázal představit včelařskou konferenci.Ukazovat svoje úspěchy ale hlavně úspěchy našich včel.Úspěchy a nové věci vchovu včel a věřte,že mnozí kutilové mají co ukázat.O tom jsem se přesvědšil tento týden hned dvakrát.A to nevčelařím z předčtení 16 knížek a tří let praxe ale asi jenom 40 let.Jinak Libore přeji hodně úspěchů a zdravím.

Jezdívali jsme v JZD vždy v noci Jízdou se do úlů dostává vzduchu dost stačí síto na česně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: old?ich <mikevo77/=/seznam.cz>
> Předmět: p?evoz v?el
> Datum: 20.3.2010 11:41:16
> ----------------------------------------
> Dobrý den,měl na Vás prosbu do diskuze,potřebuji poradit.Jedná se o převoz
> včelstev na vzdálenost cca 200 km.Jsou to staré úly,žádné zasíťování,žádné
> větrání vrchem.Ptám se, jestli bude stačit česno zasíťovat aby mělo aspoň
> nějaký přísun vzduchu a zda je lepší jet brzo ráno nebo na noc?
> Děkuji za radu.A ať se daří.Olda
>
>
>

Dobrý den,měl na Vás prosbu do diskuze,potřebuji poradit.Jedná se o převoz včelstev na vzdálenost cca 200 km.Jsou to staré úly,žádné zasíťování,žádné větrání vrchem.Ptám se, jestli bude stačit česno zasíťovat aby mělo aspoň nějaký přísun vzduchu a zda je lepší jet brzo ráno nebo na noc?
Děkuji za radu.A ať se daří.Olda

Již třetí den zde na uhersko hradištsku velmi sliná až překvapující pylová snůška.Včelstva ve výborné kondici a doslova se můžou přetrhnout.Pyl sytě žluté barvy,ale ještě ani ty nejrannější vrby zatím nekvetou.Takže nevím.Včelstva nerozebírám,ale tech 1000 plodových buněk,co píše přítel Polášek,se mě zdá dost málo.V tuto dobu by se měly ve včelstvu nacházet alespoň čtyři zaplodované rámečky,jinak si myslím,že jarní snůšku nemůžou takové včely využít.
P.Z.

Předevčírem první bouřlivý prolet. Včera první předjarní zákrok.

Byl jsem nad míru spokojen a udiven stavem včelstev. V současnosti sedí přes 3,5 - 4 NN a mají cca 20-25 kg zásob. Plodové plochy se pohybují od cca 1000 - 3500 buněk (vše vždy v jednom nástavku), takže vzhledem k síle včelstev a roční době usuzuji, že zimování na panenském díle a intenzivní větrání vliv na snížení plodování určitě má.

Provedl jsem rotaci. Shodil jsem „komíny“ a uteplil jsem strop. Nejhornější očko (v 6. n.) jsem zasíťoval. Dnes dokončím očková krmítka na vodu a použiji je. Při prohlídce mě nejvíce udivilo včelstvo, které v zimě mělo chumáč přes 3 horní nástavky a přesto plodovalo jen v nejvyšším patře, a to jen pár centimetrů od síťoviny, nad kterou se nacházel již jen „komín“ (prázdný nástavek, větrací soustava a víko ). Včely mohly klidně plodovat o jeden i dva nástavky níže mimo dosah „škodlivého“ neutepleného a zcela prodyšného stropu. Přesto si vybraly onu divnou variantu (toto včelstvo mělo ze všech včelstev nejvíce plodu, což je také udivující).

Jak to tak vypadá, do dvou týdnů budu nasazoval medníky a vkládat první sérii stavebních rámků. Během prvních 3 březnových týdnů mi na podložku spadlo od 6-12 roztočů, přitom za celou zimu to bylo nejvíce 3 kusy na jedno včelstvo (zpravidla nula). Při prohlídce jsem si všiml, že spolu s mělí se zachytávaly nánosy uhynulých včel ve spodních neobsednutých NN.

Přeji úspěšnou sezónu.

S pozdravem M. Václavek

a můžu jim dát jen cukrový roztok, případně s dílem medu?
-----------------------------------------------------
Ano, taky se mi minimálně pár včelstev zdá být na suchu a na to, aby tady cokoliv kvetlo je ještě brzy (Trutnov, 500 mnm). Objednal jsem Maxinvert, dneska jsem ho namíchal do cukru a v neděli jde do včel. Cenu cukru to v mém případě navyšuje asi o 9Kč/kg ale to vzal čert, hlavně že to splní účel.
Ostatně nepočítám, že bych celou litrovku Maxinvertu letos sám spotřeboval, takže kdyby někdo z okolí Trutnova potřeboval řešit podobnou nouzovku, podělím se. Litr enzymu vystačí na 66 kilo cukru, jestli dobře počítám.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
jirka napsal:
....byl jsem dnes ve včelách a zdají se mi nějak na suchu :(

>Nevím, co děláte s přikrytím úlu za vědu. Zásada je, aby to pokud možno nic nestálo, fungovalo to a bylo to na věky<
-----------------------------------------------------------
Ale vůbec ne vědu. Dochází mi již roletovina z vagonových oken. K jiné se již nedostanu. Tak mne zajímalo co přítel používá a kde se to dá pořídit. Prodyšný materiál je bezesporu vhodněší než igelit. To je to celé. V obchodě s běžným textilem nic vhodného není. Takže, ať žije ŘEMPO.
JK

Udělalalo to na mne stejný dojem včera jsem skončil jarní prohlídky a zásob plno, obsednuto nad 7 uliček, plod veškerý žádný.a do řepky již jen 40 dní. Troje mě umřely na zásobách Stav jsem hned doplnil oddělky Jedny měly v úlu neuvěřitelné mokro.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dnen? video
> Datum: 20.3.2010 07:36:09
> ----------------------------------------
> Nevím, co děláte s přikrytím úlu za vědu. Zásada je, aby to pokud možno nic
> nestálo, fungovalo to a bylo to na věky. Mě se nejvíc osvědčila stará
> autoplachta rozřezaná na čtverce. Kdo si libuje v teoriích o suchém úle
> může ohnout roh a pod víko dát prkénko a někdy zač. února to zrušit, my
> ostatní co na to zvysoka .... a vyjde to nastejno, stejně na krajích jsou
> nejstarší plásty a nějaká sem tam plíseň vařáku nevadí. Na zimu krmím
> pouzue 2 dávky a pouze vyjímečně víc, tj.12 kg suchého cukru a vždy to
> stačilo. V DS je ale dost zásob v plodišti. Začínám mít tušení, že se pude
> opakovat loňský rok, tzn. prudký nástup jara a včelky trochu budou pozadu,
> u těch co mají problémy se sílou včelstev tak hodně. Ale třeba bude vše
> jinak. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nevím, co děláte s přikrytím úlu za vědu. Zásada je, aby to pokud možno nic nestálo, fungovalo to a bylo to na věky. Mě se nejvíc osvědčila stará autoplachta rozřezaná na čtverce. Kdo si libuje v teoriích o suchém úle může ohnout roh a pod víko dát prkénko a někdy zač. února to zrušit, my ostatní co na to zvysoka .... a vyjde to nastejno, stejně na krajích jsou nejstarší plásty a nějaká sem tam plíseň vařáku nevadí. Na zimu krmím pouzue 2 dávky a pouze vyjímečně víc, tj.12 kg suchého cukru a vždy to stačilo. V DS je ale dost zásob v plodišti. Začínám mít tušení, že se pude opakovat loňský rok, tzn. prudký nástup jara a včelky trochu budou pozadu, u těch co mají problémy se sílou včelstev tak hodně. Ale třeba bude vše jinak. Zdraví R. Stonjek

"Zajímá mě ale, proč se včelstvo rozdělilo, jedno dobrovolně s matkou jako část se rozhodlo vyhladovět, druhá menší část bez problémů přešla. Kdyby to bylo celé včelstvo, které uhyne a nepřejde, nebudu to řešit, že se tak ale rozhodla polovina včelstva s matkou, to je mi záhadou."
Podle mých zkušeností na 5 - 10 včelstev, co nepřejdou za zásobami a uhynou je tak jedno, kde část zimního chumáče nepřejde a uhyne a část přejde. Občas se to prostě stane. Matka s tím nemá moc co dělat, v zimě jak ve včelách není plod je matka skoro totéž jako normální včela, snad jenom se zdržuje uprostřed včel.
V zimě za mrazů je zřejmě komunikace mezi jednotlivými obsazenými rámkovými uličkami silně omezena, v přírodě asi probíhá přes občasné otvory ve voští, ale u dobře vystavených plástů otvory nejsou a přes vrch a boky plástů to asi nemusí vždy fungovat.

"Jinak to plátno je lněné plátno z Řempa, tuším že ho tam nazývají "žehlící" ?"
To se to včelaření docela prodražilo, žehlicí plátno je husté plátno s rovným povrchem vyrobené z dnes drahého lnu odolného vysokým teplotám ( určené pro žehlicí stroje )neboli speciální technické plátno, to vyšlo odhaduji kolem 100 Kč na jeden úl -:)
Navíc toto plátno nebude mít zaručenou odolnost proti plísním, takže dlouho nevydrží.

Zdravím vás, byl jsem celý den pryč. Včely mají standardní nástavky a mezery mezi nimy, výrobce je Břinek - okres Rakovník. Dílo je až nadoraz dostaveno k loučkám. Zde není problém v zásobách. Zde je problém v tom, že část včelstva bezproblému přešla do druhého N plného zásob a část zůstala spolu s matkou dole a uhynula. Jinak ostatní včelstva přešla bez problémů do druhého N. S norským zimováním problém nebude. Ostatní včelstva jsou při velké chuti po rozvoji.
Zajímá mě ale, proč se včelstvo rozdělilo, jedno dobrovolně s matkou jako část se rozhodlo vyhladovět, druhá menší část bez problémů přešla. Kdyby to bylo celé včelstvo, které uhyne a nepřejde, nebudu to řešit, že se tak ale rozhodla polovina včelstva s matkou, to je mi záhadou. Nejde mi to do hlavy. Já nepostavuji v podletí včely na MS, ale na vystavené panenské dílo z medníků, tudíž, žádně navýšení spotřeby pro stavbu to není. Pylu si zde v podletí donesou nejvíce za celý rok. Záhada. Ale beru to tak, že se to může stát. Roční úhyn je tuším 10% ze stavu včelstev. Což je z 13 včelstev 1,3 včelstva na včelnici. Já úhyn včelstva jako celek nemám, jen matku, tudíž je to osiřelec. S osiřelcem vím, co mám dělat. Zdraví P.S

Velmi hezké. Slyšel jsem opět hovořit pouze včely. Chtělo by to ještě mluvený komentář. Malý dotaz? To plátno, kterým přikrýváte strůpek je z jakého materiálu a kde je k dostání?
Zdravím JK

O tomto spôsobe zazimovania som na Konferencii písal aspoň 5 krát (dostal som od priateľov z Čiech asi dve konkrétne otázky), s tým, že nad plátnom (musí prepúšťať vlhkosť) sú ešte umiestnené tri koberčeky, materiál na ne je v každej domácnosti. Ani po nástupe plodovania nie je potrebné zamieňať ľanové plátno nahrádzať fóliou PVC!

Ja to robím už 20 rokov a využívam vrecovinu-pytlovinu na prepravu obilia (ľanové plátno je lepšie) s tým, že okraje prelepí po obvode priesvitnou lepiacou páskou, aby sa jednotlivé nite nevyťahovali. Samotné plátno má výhodu v tom, netreba ho sňať z celej plochy naraz, ale odkryť len toľko čo potrebujeme.

Plachetku kladiem priamo na horné latky-loučky rámikov, niekedy sa pod ňou držia larvičky víjačiek voskových -moľa úľová. Včely na stykoch s plachetky s rámikmi ukladajú hodne propolisu, odkiaľ ho zberám špachtľou. Rôzne priesvitné materiály sú pre začiatočníkov zaujímavé, môžu sledovať život včiel, ale kre starých kozákov je to zbytočné, ich nevýhoda je, že sa na nich zráža voda a rámiky černejú a plásty plesnivejú.

Ano, taky se mi minimálně pár včelstev zdá být na suchu a na to, aby tady cokoliv kvetlo je ještě brzy (Trutnov, 500 mnm). Objednal jsem Maxinvert, dneska jsem ho namíchal do cukru a v neděli jde do včel. Cenu cukru to v mém případě navyšuje asi o 9Kč/kg ale to vzal čert, hlavně že to splní účel.
Ostatně nepočítám, že bych celou litrovku Maxinvertu letos sám spotřeboval, takže kdyby někdo z okolí Trutnova potřeboval řešit podobnou nouzovku, podělím se. Litr enzymu vystačí na 66 kilo cukru, jestli dobře počítám.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
jirka napsal:
....byl jsem dnes ve včelách a zdají se mi nějak na suchu :(

Ahoj Mirku, máš možná skoro recht, neboť "roletovinu" tam taky měli.....ale teď nevím, kterejže ten artikl to byl, jestli plátno na žehlení, nebo na rolety....no já prostě řekl lněné, paní ustřihla a bylo. (-:

Zdravím Vás, pane kolego ta vídea jsou krátká a je lepší ponechat je bez komentáře už jenom proto, že když si takové krátké vídeo prohlížíte třeba 3x za sebou, tak také 3x za sebou posloucháte stejné fráze (nemluvě o tom, jaký já jsem asi vypravěč). Jó jestli třeba bude někdy natočeno nějaké delší vídeo, třeba dvacetiminutovka, tak tam si komentář umím představit, inu uvidíme. Jestli se včelám zadaří řádně dokončit zimu, začít jaro a bude-li co vytáčet, zrychtuju na kamerování sólo osobu a bude delší vídeo s komentářem.
Jinak to plátno je lněné plátno z Řempa, tušímže ho tam nazývají "žehlící" ? No snad moc nekecám. Dal jsem ho do včel ke konci listopadu místo igelitu, jelikož i přes fugy a netěsnosti mezi nástavky bylo nahoře nehorázné mokro. Nikoliv vlhko ale vyloženě mokro. Všeho moc škodí, ať si kdo chce o igelitu říká co chce. Plátno stříhám s pár centimetrovými přesahy tak, aby plápolalo přes nástavek, ale zároveň aby bylo schováno pod stříškou a nepršelo na něj. Již druhý nebo třetí den po vložení byla vidět rapidní změna co se úrovně vlhkosti týče. Zdá se že to funguje jako knot a tahá to vodu ven a to i v zimě.
Tak to bylo mé řešení likvidace nadbytečné vlhkosti v zimě, zato teď když včely rozjely plodování uvažuji, že igelity přijdou zase na řadu. No ještě uvidíme. Ať se daří, Libor.

------------------------------------------------------------
K.Křapka napsal:
Velmi hezké. Slyšel jsem opět hovořit pouze včely. Chtělo by to ještě mluvený komentář. Malý dotaz? To plátno, kterým přikrýváte strůpek je z jakého materiálu a kde je k dostání?
Zdravím JK

Co se týče toho plátna tak bych si typoval že to může být ze starých rolet které byly dříve v bytovkách.Je to pevné,husté plátno ze kterého jsem si kdysi šil různé vaky a pytle na vandry.Nebo se pletu?

kolik dm2 zavíčkovaných zásob máte v tuto dobu? nemám ještě odhad na váhu nástavku...
byl jsem dnes ve včelách a zdají se mi nějak na suchu :(
Jinak Šumava, 710 mnm, jižní stráň, už bez sněhu (severní svahy ještě bežně 25 cm), dnes ve 2h 16°C, na česně rušno,
nosily jasně žlutý pyl...

> Pan Turčáni uváděl průměrný spad po fumigaci 100/včelstvo. To je velmi
> dobrý výsledek.
> Kdyby včelstvo plodovalo ještě déle o jeden vývojový cyklus, což může být
> 15 až 22 dnů v tomto období, tak by se populace zdvojnásobila. Troj nebo
> čtyřnásobek to není.
>

Jsem velmi rad za upresneni, zajimalo z jakych predpokladu vychazis Pavle i odkud ma cisla Pepan?

Me vyslo z toho co vim, ze za 24dni pri takovem horsim scenari mnozeni jen na trubcich bude ze 100samicek 200novych plus 100 starych (otazka jakou maji zivotnost - typnu 3-5plodovych cyklu?? )
Pise se ze na delnicim plodu se dokonci vyvoj a oplodni se 1,45 nove samicky.
Na trubcim plodu je to 2,2 samicky.


Nemate-li chut tak dale nectete pze se mi to nejak rozepsalo az se nestacim divit, njn byl jsem u vcel a jsem toho plnej....


Trochu odbocim, byl jsem si odpoledne pro par zihadel, krasa, tesil jsem se na to skoro pul roku (i kdyz jsem prvni dostal uz v lednu a predtim posledni v listopadu :-)) ) Jsem rad ze se konecne muzu podelit o to, ze mi prezila medna krava, na kterou bych si v zari nevsadil ani petikorunu, byly to nervy ale ne pro holky, ty byly klidne, jen jednou me vydesily ale to jsem zrovna trefil zdrejme syceni a pri tom se souply o past dozadu. Kupodivu vysly dobre se zasobama z cehoz jsem mel nejvetsi strach. Pro predstavu maji tak malo dila, ze jak se oteplilo tak dilo nebylo temer videt pres hrozen (posilil jsem je v srpnu o vcely). Takze kdyz to shrnu tak mi zase vcely dokazaly, ze tu budou i bezeme a proto diktovat jim jak si co a kde maji udelat jim nebudu, nejsou blbky. Nevim jestli mi budete verit ale celou zimu sedel chomac z jedne strany nalepeny na skle i pri -20°C. Mam super fotky jak 2-3cm od chomace mrzne - jinovatka na skle. Celou zimu jsem je vocumoval jak ve vykladni skrini :-) V blizke dobe me ceka mensi podrez - umravneni dila, 32mm sirka tramku je malo.

Dale prezil oddelek, kteremu jsem veril jeste mene, a jsem rad za tuto zkusenost i ze jsem si to risknul, puvodne byl na spojeni. Takhle slabe a malo nakrmene vcelstvo jsem jeste nezimoval. Ale svou vitalitou a chuti zit me uplne dostaly. Behem letosniho roku videly obe steny nastavku Lang. Tj zacly uprostred dojely k zadni stene a tam dosly zasoby, dal jsem med na loucky a oni si zatopily a dojely na druhou stranu kde cast zasob jeste byla. Pak jsem jim jiz musel pomoct plasty zasob. Vse online pres folii ale nevim zda mi to odpusti... O to vic me prekvapuje jediny uhyn (ze 32) kdy silne krasne vcelstvo si neporadilo s prechodem mezi nastavky, tj 2 max 3 cm mezerou (pocitam i drevo,mam 8mm mezi N).

Take jsem dneska videl docela dost noveho medu (myslim ze se nepletu a je to novy med), vrba ci olse - nevim. Nosili jeste ve 4 hodiny odpoledne zluty pyl. Byl jsem trochu neverici tomas kdyz tu kdysi martin psal o vrbovem medu :-)

Takze konecne to prislo a ted se bojim ze jsem se moc vychloubal a zima neskonci :-)) Ale spis se bojim se ze jaro bude zas moc rychly :-))

T.H.

Velmi hezké. Slyšel jsem opět hovořit pouze včely. Chtělo by to ještě mluvený komentář. Malý dotaz? To plátno, kterým přikrýváte strůpek je z jakého materiálu a kde je k dostání?
Zdravím JK

Musím se scela stotožnit s přítelem Heřmanem v jeho posledních třech příspěvcích .Za 1-krmení na mezistěnách není vubec krmení na zimu.Stavba a nové rozplodování v bezsnuškovém období spotřebuje obrovské množství zásob ještě před zimou.Za2- mám li možnost kupuji ve slevě.Za 3-i když sleva není dotace mi pomuže.- Ja jen dodám že při norském zimování nepomuže ani dotace to je stejně prodělek.

Musím se scela stotožnit s přítelem Heřmanem v jeho posledních třech příspěvcích .Za 1-krmení na mezistěnách není vubec krmení na zimu.Stavba a nové rozplodování v bezsnuškovém období spotřebuje obrovské množství zásob ještě před zimou.Za2- mám li možnost kupuji ve slevě.Za 3-i když sleva není dotace mi pomuže.- Ja jen dodám že při norském zimování nepomuže ani dotace to je stejně prodělek.

Těm Frantíkům roste ve Francii třtina? Já by ji tam chtěl vidět!!
Biki

Ty určitě pocázíš z Topolánkova
:-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr
> Datum: 19.3.2010 10:52:27
> ----------------------------------------
> "Pouhe likvidovani konkurence."
> Ještě se do toho musí zahrnout umělá celní bariéra na hranicích EU.....
> Protože cukrová třtina roste na plantážích víceméně sama na rozdíl od
> cukrové řepy, šťáva z cukrové třtiny obsahuje víc cukru a neobsahuje
> obtížně oddělitelné škodlivé příměsi jako šťáva z cukrové řepy. Takže
> výroba cukru v tropech z cukrové třtiny je jaksi sama od sebe potencionálně
> mnohem levnější než u nás z cukrové řepy.
> Podobné vychází produkce palmového oleje v porovnání s olejem
> řepkovým......
> Otázka je, jestli nebylo lepší už dávno uvolnit celní bariéry, nechat
> cukrovarnictví z cukrové řepy v celé EU zkrachovat jako odvětví kompletně a
> nesladit a nekrmit třtinovým cukrem....Než podporovat dotacemi a cly různé
> konkurenční tanečky vedle propasti jednotlivých cukrovarnických evropských
> firem....
>
>
>

Pan Turčáni uváděl průměrný spad po fumigaci 100/včelstvo. To je velmi dobrý výsledek.
Kdyby včelstvo plodovalo ještě déle o jeden vývojový cyklus, což může být 15 až 22 dnů v tomto období, tak by se populace zdvojnásobila. Troj nebo čtyřnásobek to není.

Protože tu dotaci na zimování nedostáváš již 20 let Tak asi proto to kauflan prodává za těh 9,90 :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dota?n? syst?m, med, cukr
> Datum: 19.3.2010 10:40:52
> ----------------------------------------
> "A mate to pane Burgel :-)
> Ano to je ono, kdyz je dotace tak preci na penize nehledim ne :-))
> Medomet za 60 je hrozne vyhodnej protoze 30 dostanu zpet. Pritom bez dotace
> by stal 25....
> T.H."
> ------------------------
> Ano, dotace na medomety způsobuje jejich vyšší cenu.
> Nevidím ale tu souvislost, máte pocit, že cenu cukru v ČR ovlivňují dotace
> na zazimování včelstev??????
>
>
>

Se koukni:
http://sroll.net/vcely/cukrovarhtajeholikvidacefrancouzi.pps
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa ika
Sent: Friday, March 19, 2010 10:24 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: cukr

Když už jsme u toho cukru, bydlí někdo u bývalého cukrovaru Hrochův Týnec?
Napište sem do konference, jak dopadl cukrovar, který spracoval 300000 T cukrové řepy ročně. Koupili ho francouzi a srovnali ¨ho se zemí, totálně.
Není to jediný cukrovar u nás,co takto dopadl.

100 napadených včel je v další generaci 400 -500 dcer a pak je to 1600 -2500 dcer a to je jen jeden měsíc

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: L??iva
> Datum: 19.3.2010 10:17:02
> ----------------------------------------
> _______Spad 100 kleštíků je opravdu hodně hrozivý____(po fumigaci)
>
> To opravdu hrozivý není, to je krásný výsledek, co to je? 100 napadených
> včel.
>
>
>

Taky jsme vloni začínali až koncem října a rozdělení včelnic a včelínů je
mezi dvojice takové, že nemusí jezdit kilometry. Včelař si připraví pásky se
zapíchnutým hřebíkem v době, kdy včelky ještě létají a jakmile skončí
aktivita tak to jde ráz na ráz. Zavřít česno, mezi tím nakapat léčivo na
pásky a zapálit svíčku od které zapaluješ pásky. Pak už dva zvedají víka a
jeden napichuje páska do posledního plástu a jde to velmi pěkně. Samosebou
nečeká ta dvojice tu hodinu (po novu 1/2 hod.), to si ohlídá majitel a
přesouváme se na další, kde to má již majitel také předpřipravené a klidně
těch 80 včelstev ošetříš za jeden den. Že se nám to daří je asi tím, že až
na 3 členy jsme všichni důchodci a ten čas si prostě uděláme. Nemusíme
poroučet větru dešti, ale fumigaci děláme k večeru po ukončení letu včel. A
aerosol provádíme s acetonem, takže v době kdy už včelky nelétají a můžeme
si den vybrat. A pokud se fumigace týká, tak jsme ji někdy začínali i
počátkem listopadu. Nikde není psáno, že ji musíš dělat v říjnu, ale po
10.10. do konce prosince. Prostě začínáme tak, aby na zahájení léčení nebyl
ve včelstvu plod, nebo jen minimum. A nemusíme nic pakosit.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, March 18, 2010 11:42 PM
To: Včelařská konference
Subject: RE: Léčiva

Já si to ale neumím ani představit , že je to možné . Když ven vemu v v
úvahu doby kdy se to aplikuje Gabon v srpnu by byl bez problémů, prosím
Fumigace je již problém s letovou aktivitou včel přijde říjen a fumigace se
dělá po desátém při 10°C když nelétají ( pod 10 špatně proniká chomáčem
nad 10 už létají) a za 3 dýdny opáčko.Když vezmu v úvahu, že je to nutné
několik dní dopředu domluvit a na určitý čas Tak musíte poroučet větru
dešti nebo ty fumigace musíte pakostit jak to právě vyjde, hlava nehlava.
Já osobně bych Vás do patnáctého října na to nepustil. V prosinci by aerosol
již nebyl problém To jde i pod nulou. 250 včelstev to je tak asi 3 x 10
hodin práce. Já dělám 30 úlů hodinu.
Teď si představ , že naše ZO má 100 členů (někteří mají víc jak 150 rojů) +
3 nečleny proto si to každý dělá sám. U nás, když se vydávají léčiva tak
referent toho doveze v autě plný kufr. A když mě to nestačí zajedu k němu a
doma má ještě něco pro strýčka příhodu. Taky není problém.

pepan



> ------------ Původní zpráva
> Od: Jan Schmidt <schmidt.jan/=/o2active.cz>
> Předmět: RE: Léčiva
> Datum: 18.3.2010 19:08:38
> ----------------------------------------
> Když tu tak sleduji jak se ze všeho dělá problém a kolik se toho kolem
všeho
> namluví, tak nevím co v ZO děláte. U nás prostě počátkem dubna nahlásí
každý
> kolik má vyzimovaných včelstev a kolik jich hodlá mít na konci sezóny a
> zazimovat a podle toho prostě objednáme léčiva. U nás léčíme hromadně a
> provádí to každoročně 3 dvojice a dobrovolně a u každého léčení je majitel
> včelstev. Je pravda, že jsme malá organizace je nás 16 a léčíme ročně tak
> 230 až 250 včelstev. Léky dostanou ti léčitelé, takže to nerozdáváme
> jednotlivým včelařům. Fumigace je jasná a na provedení aerosolu má každá
> dvojice kompresor a vyvíječ, takže se dá v celé organizaci hravě provést
> léčení během jednoho dne, na kterém se domluvíme podle počasí. Vyvíječe
máme
> 3 a kompresory 4 (jeden je porouchaný, ale držíme si jej pro případ
> náhradních dílů). Totéž je s Gabonem. Pouze Formidol si aplikuje každý
podle
> spadu. Objednání provádíme na jarním aktivu, který každoročně počátkem
dubna
> svolává OV a ten nám opět léky v červenci dodá. Prostě když se chce, tak
jde
> všechno a bez problémů.
> Zdravím Honza
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
> Poláek
> Sent: Thursday, March 18, 2010 12:44 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Léčiva
>
> "V ČR je cca 50 000 včelařů a každý z nich má průměrně okolo 10 včelstev.
> Nebude tedy vždy zájem o celá balení, bylo by potřeba léčivo nějak
> rozdělovat. nevím, jak si představujete společné objenávky více včelařů,
> ale 5 lidí se těžko dohodne na společné objednávce. Jaký bude průměrný
> počet včelařů, kteří se takto sdruží? 3? 4? V každém případě to znamená,
že
> distribuce léčiv by obnášela vyřízení více než 10 000 objenávek během 3
> týdnů v červenci. to je 650 ojednávek za den(pracovní). Rozpočítat,
> zabalit, zkontrolovat platbu, odeslat. takové malé obchodní oddělení
najaté
> na měsíc a opět propuštěné. "
>
>
>
>
>

> Zdravím vás,
> Mě by včely s patnáca ti kily zásob nevydržely. Mám je dost silné. Mám tam
> 2 včelstva, kde bylo 26 kilo cukru, a mají tam posledního dva rámky zásob.
> Prostě to protopily. Takže vezmu jiným a dostanou to jiné. Učitel
> včelařství Petr Vydra tvrdí, že ten kdo nekrmí u vícenástavkových včelstev
> více jak 30 kilo, krmí špatně. Já se řídím podle knihy, " Včelaříme
> nástavkově - Kamler, Oliva, Ptáček "

tech 26kg je dodano po vystaveni mezisten nebo pred??

T.H.

Josefům taky všechno nejlepší.
Já pádím ke včelám. už mě to v práci taky nebaví.

Veselý víkend u včel:-)

Karel

V prvom rade by som chcel popriať všetko najlepšie všetkým Jozefom, hlavne zdravie a Božie požehnanie.
Priroda sa konečne oteplila a poviem Vám bola to radosť včera pozorovať včielky, mali krásny prelet aj ked sa ich páru nevrátilo aj ked som dostalpáru pozdravov.
Nech nám to lieta

"Kvalitně udělaný řepný nebo třtinový cuk je stejný,ať se dělá kdekoliv. "
---------------------
To je jako když řeknete, že zelená barva je zelená, ...
Každý obchodník, který objednává zboží, uvádí do objednávky požadovanou kvalitu, nebo maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit. Výrobce pak použije takové materiály nebo technologii zpracování, aby se vešel do požadované ceny. Žádná věda. nedělejte si tedy iluze, že ve všech sáčcích s cukrem (např. řepným) je identická substance. ten v akci bude nejspíš nakoupen od firmy, která ho umí vyrobit levněji, nejspíš s dopadem na kvalitu.
Dám příklad z jiného soudku, na kterém si to můžete ověřit. Českým národním sportem je grilování. dřevné uhlí je tedy pro obchodníky zajímavým artiklem. Před rokem se Ahold rozhodl pro marketingový tah - zlevnit x (už si nepamatuji ten slogan) pložek. v praxi to proběhlo tak, že poslali svým nasmlouvaným dodavatelům dodatek smlouvy, kterým požadovali čtvrtletní proplácení bonusů ve výši 20% obratu. pro firmu dodávající dřevné uhlí - servisles - to začal být ztrátový podnik. Svou standardní kvalitu už prostě za tu cenu neudělali. Ahold udělal výběrové řízení a vybral nejlevnějšího, tuším že nějakou polskou firmu. Uhlí je méně kvalitní, zato je úžasně levné.

Jó, kdyby tak někdo objevil způsob, jak z řepného cukru dělat originální, jen částečně čištěnou šťávu, chutnou a přitom i přiměřeně zdravou, takže by ji lidi kupovali za třeba podobnou cenu jako javorový sirup, tak to by bylo něco jiného.....

Já jen říkám, že i když se srovnají mzdové, pracovní atd podmínky v rozvojových tropických zemích s námi, tak výroba dost zemědělských komoditních produktů v oblastech mírného pásma vyjde jako ekonomický nesmysl a přežitek. A cukr vypadá na jednu z nich....
Protože jakožto rafinovaný produkt u něho nefungují různé místní, krajové či regionální odlišnosti, které jinak zvyšují cenu produktu. Kvalitně udělaný řepný nebo třtinový cuk je stejný,ať se dělá kdekoliv.
Na rozdíl třeba od medu.

">"Jakékoli zboží, které si kupujeme, umí vyrobit někdo třeba v asii podstatně levněji, než my, protože má třeba lepší výrobní podmínky, nebo tam pracují za hrst rýže."
Souhlasím, levnější je i proto. Ale já narážím na to, že v podnebí, kde díky teplu rostliny mohou růst celý rok a ne jenom cca půl roku jako u nás a kde organismus rostlin není zatěžován různými "vylepšeními" danými jim matkou přírodou k tomu, aby vůbec přežily minusovou teplotu v zimě je prostě možná maximální produkce z jednotky plochy vyšší. A výsledný produkt tím levnější....<"
-------------------------
To je dvojsečné.. V prostředí, které popisujete se určitě bude mnohem lépe dařit i včelám a za 100 Kč si koupíme 5 kg medu.

"Jakékoli zboží, které si kupujeme, umí vyrobit někdo třeba v asii podstatně levněji, než my, protože má třeba lepší výrobní podmínky, nebo tam pracují za hrst rýže."
Souhlasím, levnější je i proto. Ale já narážím na to, že v podnebí, kde díky teplu rostliny mohou růst celý rok a ne jenom cca půl roku jako u nás a kde organismus rostlin není zatěžován různými "vylepšeními" danými jim matkou přírodou k tomu, aby vůbec přežily minusovou teplotu v zimě je prostě možná maximální produkce z jednotky plochy vyšší. A výsledný produkt tím levnější....

"Otázka je, jestli nebylo lepší už dávno uvolnit celní bariéry, nechat cukrovarnictví z cukrové řepy v celé EU zkrachovat jako odvětví kompletně a nesladit a nekrmit třtinovým cukrem....Než podporovat dotacemi a cly různé konkurenční tanečky vedle propasti jednotlivých cukrovarnických evropských firem...."
--------------------
Jakékoli zboží, které si kupujeme, umí vyrobit někdo třeba v asii podstatně levněji, než my, protože má třeba lepší výrobní podmínky, nebo tam pracují za hrst rýže. Když dovezeme toto laciné zboží bez celních přirážek a kvót, zjistíme, že si ho nemáme zač koupit, protože naše práce byla nahrazena prací kohosi z asie a tudíž za ni nedostaneme zaplaceno.

Tím netvrdím, že systém dotací a cel je nastaven úplně správně.

"Pouhe likvidovani konkurence."
Ještě se do toho musí zahrnout umělá celní bariéra na hranicích EU.....
Protože cukrová třtina roste na plantážích víceméně sama na rozdíl od cukrové řepy, šťáva z cukrové třtiny obsahuje víc cukru a neobsahuje obtížně oddělitelné škodlivé příměsi jako šťáva z cukrové řepy. Takže výroba cukru v tropech z cukrové třtiny je jaksi sama od sebe potencionálně mnohem levnější než u nás z cukrové řepy.
Podobné vychází produkce palmového oleje v porovnání s olejem řepkovým......
Otázka je, jestli nebylo lepší už dávno uvolnit celní bariéry, nechat cukrovarnictví z cukrové řepy v celé EU zkrachovat jako odvětví kompletně a nesladit a nekrmit třtinovým cukrem....Než podporovat dotacemi a cly různé konkurenční tanečky vedle propasti jednotlivých cukrovarnických evropských firem....

"A mate to pane Burgel :-)
Ano to je ono, kdyz je dotace tak preci na penize nehledim ne :-))
Medomet za 60 je hrozne vyhodnej protoze 30 dostanu zpet. Pritom bez dotace by stal 25....
T.H."
------------------------
Ano, dotace na medomety způsobuje jejich vyšší cenu.
Nevidím ale tu souvislost, máte pocit, že cenu cukru v ČR ovlivňují dotace na zazimování včelstev??????

"Výrobní cena cukru se pohybuje okolo 2,20Kč. Stačí!!!

Bikiper"
-----------------------------
http://www.spcc.cz/

1. Projednání Roční kupní smlouvy na rok 2009
....
Cena cukrovky ze vzorce :
základní, minimální cena 26,29 EUR/t + doplatek v případě prodeje cukru nad referenční cenu 404,4 EUR/t
- doplatek je podmíněn realizační cenou cukru a kurzem Kč :

příklad při kurzu 26,50 Kč/EUR : minimální cena …………………………… 696 Kč
+ doplatek dle vzorce (14 000 Kč – 1150 Kč – 404,4 EUR) x 0,53 x 0,13 …. 147 Kč
výsledná cena cukrovky standardní jakosti (16,0 %) ………………………… 843 Kč/1 t

pokud jsem to správně pochopil, cukrovka pro výrobu 1 kg cukru stojí cca 5 Kč. Těch 2,2 je trochu mimo

Těch co zůstalo je pdstatně méně určitě se dají spočítat na jedné ruce.

Souhlas s Vasilisa naprosto přesně a srozumytelně podané.

Pouhe likvidovani konkurence.

2010/3/19 Pepa ika <e-mail/=/nezadan>

> Když už jsme u toho cukru, bydlí někdo u bývalého cukrovaru Hrochův Týnec?
> Napište sem do konference, jak dopadl cukrovar, který spracoval 300000 T
> cukrové řepy ročně. Koupili ho francouzi a srovnali ¨ho se zemí, totálně.
> Není to jediný cukrovar u nás,co takto dopadl.
>

Když už jsme u toho cukru, bydlí někdo u bývalého cukrovaru Hrochův Týnec? Napište sem do konference, jak dopadl cukrovar, který spracoval 300000 T cukrové řepy ročně. Koupili ho francouzi a srovnali ¨ho se zemí, totálně. Není to jediný cukrovar u nás,co takto dopadl.

za 9.9 a nebo za 10.9, nejhuze za 12.9 ale to jde uz do tuheho.

Jenze! mam kaufac pred firmou, takze tam chodim pres obed a obcas ukecavam pokladni a nebo se vickrat otocim.
Jezdit jen kuli cukru by byl porod, to chapu...

> Za kolik kč si vy kupujete cukr_
> J.B.
>
>
>

> Nerozumím, proč chcete levný cukr a nechcete dotaci 140 kč na včelstvo.
> když si vezmete těch 140 Kč, můžete si koupit 15 - 20 kg cukru za normální
> cenu (pro jednovčelstvo) a nemusíte čekat na super akci, kde jste omezen na
> 10 kg.

A mate to pane Burgel :-)
Ano to je ono, kdyz je dotace tak preci na penize nehledim ne :-))
Medomet za 60 je hrozne vyhodnej protoze 30 dostanu zpet. Pritom bez dotace by stal 25....
T.H.

_______Spad 100 kleštíků je opravdu hodně hrozivý____(po fumigaci)

To opravdu hrozivý není, to je krásný výsledek, co to je? 100 napadených včel.