Včelařská konference

Omlouvám se Pavle za mystifikaci.Špatně jsem si to zapamatoval(není se čemu divit)Po dohledání je to 100 Vd na plodu.Tudíž 140Vd komplet,a už jsem v toleranci.To medobraní je mé zjištění.

___Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.___
Asi omyl, k této pravdě se nepřiznávám :-)
když už bych měl vyslovit čísla, tak 1 tmavý na podložce za den = 100 až 160 ve včelstvu komplet reprodukce schopných (foretické + v buňce), záleží na účinnosti sběru a jeho vyhodnocení (který je ještě tmavý).

Děkuji všem za názory !!!
Přeji pěkný večer.

Myšlenka pro všechny, kteří nemají své úly za plotem.
Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem.
PSNV začala shromažďovat seznam takových značek.http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

V Brně jsem byl také,v Lovosicích ne.Ale na webových stránkách níže,je foto při prezentaci ing.Titěry.Dávám Vám za pravdu a souhlasím s Vámi,že koeficienty u ně taky nesedí.Navíc,zúčastnil jsem se i SMYVU.A teď perlička.Udělal jsem 4 vzorky pro Dol,4 pro sebe.Vykoupal jsem roztoče a spad 3Vd ze 4 vzorků.Usušil jsem včely a udělal pátý s těmi 3Vd.Výsledků jsem se dočkal,koncem listovadu na mou výzvu.Výsledky-všude 0.Co říct víc.Příště asi zvážím své aktivity.

Zdeněk Brentner napsal:

>Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.
>Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.
>Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.
>A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?
........................

Myslím, že to můžou být presentované výsledky projektu SMYV.
Na setkání VMS v Brně o tom měl přednášku kolega Ing. Titěry, pan Veverka.
Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry.

Už na VMS mě zaujalo, že to, co by podle toho vzorce mělo vycházet, vůbec nesedělo na výsledky mého loňského počítání roztočů na podložkách.
Podle přirozených denních spadů u mých včelstev by v září muselo být ve včelách několikanásobně víc roztočů, než mi spadlo za celý rok, a některá včelstva už by dávno byla zkolabovaná. :)
Přitom zatím mi přezimovala všechna i s těmi nejhoršími spady. :)
Ale možná to může sedět na jiná včetlsva v jiných lokalitách.

Na přednášce VMS toho bylo tolik, že jsem potom už nad SMYVEM neměl čas moc bádat, a sejde z očí sejde z mysli. :)

Tento příspěvek mi ale připomíná, že jsem to možná nepochopil špatně, a nějaké disproporce v počtech roztočů ve včelstvu v závislosti na spadu ve SMYVU opravdu jsou.

Máte k tomu někdo přesnější informace?

Radek Krušina

Narovinu, hajný a myslivci řeknou, nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel. Muselo to být cílevědomé, dlouhodobě naplánované a těžaři vytvořili projetou cestou vhodné podmínky pro zcizení včelstev. Loni u nás na JMK, jednomu chlapíkovi ukraadli včelstva také, úly mu nechali, vykládal mi to jeden kolega, od kterého jsem si přivezl 4 včelstva. U známého na včelnici byli také, tam se ale náklaďák otočil a odjel pryč. Poznali jsme to na kolejích. Ten, kdo něco takového udělal by zasloužil vyslíct do trenek a hodit na něj roj včel, aby se vzpamatoval a dostal za uši. Nebo mu uvalit ruky v zápěstí. On ten středověk byl na něco dobrý. Horší je, kdyby odvezli celou včelnici. Zdraví P.S

Dobry vecer,

jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci budu bojovat proti zamereni stanovist !!!

PZ

Je to moc smutné, že se najdou takový darebáci.
Neznám situaci, ale zkusil bych skočit aspon za hajným, a zjistit, kdo tam těžil a přibližoval dřevo, případně pálil klest. Prověřil bych tyto lidi, a v případě že nic, tak se od nich pokusit něco dozvědět. /zeptat se i myslivců/
Nejde mi do hromady, jak se zloději dozvěděli, že se tam zrovná těží dřevo. Že-by zloděj vyrazil na včely a náhodou se tam těžilo, se mě nezdá. Musel by to být někdo z blízka, nebo dostal echo.
Rád bych Vám pomohl, ale bohužel.

Pošlete fotky e-mailem i sem, do konference. Podle návodu by to mělo fungovat takto:

U takového e-mailu by v "subjectu" (resp. "předmětu") mělo být: "Soubor pro vcelare", a posílejte jej na adresu: vcely-files(zavináč)or.cz

Zdravím p.Kolego Z-včelaři, my dva se sice dá se říci v ničem neshodneme. V té situaci je solidní rozmíšky dát bokem. Pokud mi to dovolíte, rád bych tento příspěvek vyvěsil na svůj web a pokud jste dané úly i v minulosti vyfotil a pokud mi dané fotky pošlete na můj mail, uveřejním je na webu také. Iluze si dělat nemusíme, ale náhoda je blbec, třeba když se nenajdou včely, najdou se úly... Hlavu vzhůru, toto neštěstí se může stát každému z nás. Jako málokterý obor drží tak pospolu jako včelaři.
Zdraví P.S

Schodneme se.
Potřeboval jsem od veterináře povolení převozu, veterinář ode mne chtěl písemné prohlášeni o léčení potvrzené ZO.
napsal jsem jej , důvěrník tam dal razítko, veterinář k ošetření připsal komisionelní a já povoleni dostal.
O ČSV se nebudu vyjadřovat protože se nechci zlobit.
J.B.-

Dal jsem vaši žádost na svoje stránky které navštěvuje také dost včelařů.Kéž by vám to pomohlo.
Míra

http://pupek73.blog.cz/

Vážení přátelé, dotace, to je téma.

Pravda o dotacích je že křiví trh. S tím si myslím že každý ekonomicky znalý souvislostí souhlasí, ale když je dávají všichni na světě, co pak? Budeme zase papežtější a řekneme že je nechceme nebo nepotřebujeme?

Pokud se podíváme na současný stav v oboru včelařství tak dotace jsou dvojí, jedny ze státního rozpočtu a druhé taky ze státního rozpočtu, ale přetransformovány přes brusel a vypláceny jako z EU.

Národní dotace d1 těch do 180 kč jsou tak směšné že ekonomiku včelařského hospodářství na nich nepostavíte. Jsou to 2 kila medu, ale já jich vytočím 30, takže jejich výše je skoro směšná. K čemu jsou výborné? jen k tomu že z nich uhradím členství ve svazu a nemusím sahat do své peněženky. Prospěch z nich má kdo? Asi jenom svaz, který z nich má luxusní příjem do rozpočtu. Funkcionáři v naší organizaci nám říkají že pracují bez nároku na honorář a pro naše dobro, tak mi jim věříme a jen kroutíme hlavou kde se ty peníze ztrácí protože těch včelařů je u nás 50 tis a včelstev 550 tis, takže po propočtení je to fůra peněz. !!!

Takže národní dotace s největší pravděpodobností udržují naše národní členství ve svazu, který prý funguje na světové urovni a se špičkovými výkony na světe. Někdy mám pocit jak to ti naši funkcionáři dělají, špičkové světové výkony a bez nároku na honorář.


A co se týká evropských peněz, tak ty jsou trošku lepší. Pokud se poohlédneme za důvod jejich vyplácení, tak jsou to jak jinak než nízké výkupní ceny. Argentina si usmyslela že bude včelařit a tak začala, ale kam s medem? Přece do evropy, tam lidé milují diskontní nákupy levných potravin, a kvalita, jaká pak kvalita. A nám včelařům vystál problém. Kam s medem? tradičně, ve výkupu světová cena čehosi která byla hrubě pod náklady, pro včelaře likvidační otázka, včetně jeho včelstev. Jak pomoci včelařům na které se vrhla tvrdá konkurence z jižní Ameriky nebo Číny? No přece dotacemi, nejjednodušší řešení a pak, ono to nějak dopadne. Jediné co dotace může ospravedlnit je to, že med dovezem, ale co se dovéz ještě nedá nebo nesmí, je opylovací činnost. Na dotace parádně zareagovali výrobci, kteří svá zařízení zdražili, takže výsledný efekt se ke včelaři vůbec nedostal.

Proto říkám, že dotace lepí něco, kde problém je někde úplně jinde. A včelař je ten poslední, který z nich něco má, pokud vůbec. Proto s dotacemi opatrně. Ty peníze se nám někde vzali aby se zase někomu mohli elegantně předat.
Proto přeji všem pěknou včelařskou sezónu a do budoucích i včelařských voleb hodně zdaru a zdravého rozumu.

Nejde o čas teď,ale během roku.Od května dál.S mojí tabuklou spadu behem roku a po léčení to také nesedí.Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.

Jo to jsem zapmněl jsem z Králík OKRES USTÍ NAD ORLICÍ

Odkud jste?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět: kr?de v?elstev
> Datum: 13.3.2010 18:38:25
> ----------------------------------------
> Vážení nemám zrovna příspěvek do této diskuse,ale musím vám oznámit že mi
> ukradli 25včelstev.Přišel jsem na to včera na večír.Dnešní dopoledne jsem
> strávil na policiji.Prosím vás všechny aby jste mněli oči otevřené.Ztratila
> se mi jen ta nej-nej nejlepší včelstva.U nás je ješte 30cm sněhu ale cesta
> byla kvuli těžbě dřeva protažena a sníh umrzlý tak že v pohodě unes
> auto.Jednalo se o uly zcela netipické,sistém dadant, rámková míra42x36 +
> 42x17 polomedník.Uly byli ruzných pastelových barev,byli zcela netipické
> mněli dvě očka ve vodorovné ose asi 25cm od sebe a boční stěny přesahují
> vuči předku a zadku asi o 8mm kvuli pevnosti spoje,síla stěny byla asi
> 22mm.Dna jsou též zcela netipická. Rám tvoří masivní hranol asi 5x5cm a do
> toho je vsazen sololit a má vykroužený otvor asi 22cm a zasítovaný.Sololit
> je vsazen výrazně šikmo dolu k česnu.Víka byla plechová -pozink.Prosím
> nehledejte jen tyto uly ale i podezřelý nárust včelstev.Doba je tak časná
> že se domnívám že by mohla být včelstva přemetena do jiných ulu. Kdyby něco
> tak muj telefon je 732900266-Barnat. Všem předem děkuji ale nedělám si
> žádné naděje.
>
>
>

Ještě prosím kdo to ovládáte ,přepošlete tento vzkaz do všech možnejch včelařskejch stránek já jsem počítačově uplně neschopnej, já to neumim.

> Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
> podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
> rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
> stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.

Uf, chvili trvalo nez mi to doslo, hledal jsem totiz na jjvcela :-) Diky za odkaz na nove stranky.

Divne pocty, to nesedi, alespon ne s mojia poznamkama, nebo jedine ze mam jeste nyni ve vcelach po fumigacich jeste par tisic roztocu :-)

T.H.

Vážení nemám zrovna příspěvek do této diskuse,ale musím vám oznámit že mi ukradli 25včelstev.Přišel jsem na to včera na večír.Dnešní dopoledne jsem strávil na policiji.Prosím vás všechny aby jste mněli oči otevřené.Ztratila se mi jen ta nej-nej nejlepší včelstva.U nás je ješte 30cm sněhu ale cesta byla kvuli těžbě dřeva protažena a sníh umrzlý tak že v pohodě unes auto.Jednalo se o uly zcela netipické,sistém dadant, rámková míra42x36 + 42x17 polomedník.Uly byli ruzných pastelových barev,byli zcela netipické mněli dvě očka ve vodorovné ose asi 25cm od sebe a boční stěny přesahují vuči předku a zadku asi o 8mm kvuli pevnosti spoje,síla stěny byla asi 22mm.Dna jsou též zcela netipická. Rám tvoří masivní hranol asi 5x5cm a do toho je vsazen sololit a má vykroužený otvor asi 22cm a zasítovaný.Sololit je vsazen výrazně šikmo dolu k česnu.Víka byla plechová -pozink.Prosím nehledejte jen tyto uly ale i podezřelý nárust včelstev.Doba je tak časná že se domnívám že by mohla být včelstva přemetena do jiných ulu. Kdyby něco tak muj telefon je 732900266-Barnat. Všem předem děkuji ale nedělám si žádné naděje.

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

Ahoj Pavle,nechci dělat dusno s Titěrou.Je tam i další, 10 roztočů za den na
podložce-1300 na dospělých včelách-4-5000 na plodu.Škoda že to je špatně k
rozeznání.Zkus (M.Pelikán pupek 73)Včelaření pod Přimdou.oblíbené
stránky,včelař Jindra.Příští týden mám doma kys.Měj se Zdeněk.
----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 5:36 PM
Subject: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k


> To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

To jsou divná čísla, určitě to vyložil jinak, v jiných souvislostech.

"Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí."
No, záleží za jak dlouho tam ten jeden roztoč na podložce měl spadnout. Jestli za jeden den, tak potom průměrná doba života varoa je 310 dnů...... jestli za dva dny, je to 620 dnů..... A tak dále ...... Jestli nemyslel situaci v létě ve včelstvu na vrcholu.....
Nejspíš tlačil na pilu, aby se včelaři polekali a léčení neodflákli......

Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?

Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

Už vtedy to bol Varroa destructor, len sme o tom nevedeli!
Ja sa každý rok snažím preveriť výskyt na trúďom plode (známym spôsobom nadvidhnutia trúdov s fialovým okom pomocou odviečkovacej vidličky), vari raz sa mi podarilo nájsť jedného Vd. To potvrdzuje moje predpoklady, že tam kde je nízky všeobecne výskyt Vd vo včelstve, je nízky výskyt i na trúďom plode. To len potvrdzuje Kaji-ho poznámku o prepiatom tvrdení o vysokom zamorení TP klieštikom.

Lesklý papír pro tisk na tiskárnách se prodává také

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Marketing - Etikety
> Datum: 13.3.2010 12:26:12
> ----------------------------------------
> No jo, ale obyčejný papír je matný. Nevypadá hezky. Hezčí je etiketa, která
> se leskne!
>
>
>

Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.
--------------------
Nechci se vadit, jen bych chtěl normálně včelařit a nemuset při tom lhát, jak je vydáváno za normu.
Shodneme se, že tak to s tím komisionelním léčením je.

Nevím co myslíte najednou aplošně.
Asi se shodnem že v zimním období bez plodu.
Pokud za tu současnost a koordinovanost považujete takovou definici.
Pokud myslíte, že všichni o jednom předem naplánovaném víkendu, tak my musíte vysvětlit, ja může probíhat reinvaze v listopadu a prosinci. - téměř nulový výlet včel z úlu.

Pokud má někdo včely jen za plotem, určitě je v jejich zájmu se domluvit. Ale proč jim to nařizovat?

V ČSV jsem byl skoro dvacet let, takže vím jaké informace jsem se dozvídal o nákazové situaci.
Na výročce koloval papír s výsledky - jak jsou relevnatní jsem vysvětlil níže.
Že se 5km ode mě pálí na mor jsem se dozvěděl když jsme byl na exkurzi u Kolína.
Když jsem se přidal před minulým sjezdem ke skupině která chtěla změnu, tak jsem se opakovaně dočítal, že nám jde o koryta a funkce - Včelařství 2005.
A teď koukám, že ty samé návrhy předkládají jiní, i vysocí funkcionáři, a další návrhy byly potichu realizovány. Třeba svazové sklanice - podpora prodeje ze dvora. Krajské uspořádání, protože na krajích se rozhoduje o penězích.
Oboje najednou šlo, i bez nás Chytrolínů. Jak pěkně řekl pan předseda.

A osobně fandím všem včelařům, kteří se někde sdružují a něco dělají. Pro sebe i pro druhé. Jen chci podotknout, že to že mám či nemám nějakou legitimaci ze mě nedělá lepšího včelaře ani člověka.

Karel

No jo, ale obyčejný papír je matný. Nevypadá hezky. Hezčí je etiketa, která se leskne!

Samozřejmě, že je tam důvěrník při každém léčení :-).
Jinak se ale domnívám, že je utopií domnívat se, že je v lidských silách
provést léčení za přítomnosti důvěrníka ve stejném termínu na celém
katastrálním území obce, uvažujeme-li o termínu jako o jednom dni, nebo i
víkendu, protože je nutno počkat na skončení letové aktivity včel, a pak již
mnoho času nezbývá - a to i kdyby se podařilo zajistit přítomnost
víkendových a registrovaných včelařů mnohdy půl republiky vzdálených (což je
další utopie :-) ). Samozřejmě - pokud by měl důvěrník na starosti jen 3 -
4 včelaře se třemi nebo čtyřmi včelstvy, stihnout by se to dalo, to ale asi
nebude běžný případ.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 12, 2010 7:49 PM
Subject: Re: ?lenstv? v ?SV


No vyhláška říká, že komise musí být u každého léčéní. To znamená že by tam
musel být důvěrník 3x.
Jak jinak číst toto:
"Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky (kromě odparných desek s
FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
pod dohledem důvěrníků základních organizací
Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
stejném termínu a na celém katastrálním území
obce a v jejich místních částech, případně i na
celém území působnosti příslušné ZO ČSV." ...



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.
-----------------------------
A kys. mravenčí - proniká i pod víčka.
P.K.

Pan Menšík odpověděl správně :-). Já jen dodávám, že použití formidolu
nepoškozuje med, a tak je jeho použití omezeno jen dostatečnou venkovní
teplotou.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Pepa ika" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 13, 2010 9:34 AM
Subject: formidol


Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití,
ale prosím o radu zkušené včelaře.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4940 (20100312) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Karel:
Proč ČSV? Nejsem člen..........
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu

J.B.: to co budu psát asi vše víte.
Pane Karel chci věřit že se jen nechcete vadit.
Nechci vás přemlouvat ke vstupu do ČSV. V ČSV je 97% včelařů okolo nás.
Doufám že přes to že nejste členem ČSV víte o nákazové situaci jejich členů okolo vás protože to je důležité ( ja se neco dovim na tech asi 4 schůzích ročně, nevím kde se co dovíte vy.)? a ošetření časově koordinované může být účinější než nekoordinované.
Stejně tak komisionelní ošetření by mělo byt opatřením proti nespolehlivým včelařům (mylim že jich je mezi námi dost), samozřejmě že je náročnější a mnoha důvodů těžko proveditelné a neprovádí se ale to vy jistě také víte.

Můj volnější přístup k jarnímu monitoringu je způsoben vlastní zkušeností dlouhodobějšího monitoringu a nízkého lonského napadení t.j. nizkého letního až podzimního přirozeného spadu VD, dále nizkého spadu po 1. fumigaci( 16roztoču/1 včelstvo). To je diky řádnému sledování v průběhu několika let a roku 2009. Nevylučuji že se může jednat i o okamžité štěsti a do problémů se můžu dostat díky nejaké chybě nebo smůle.

Nejjednodušší rada .
KDYŽ TO POVAŽUJEŠ ZA NUTNÉ NEBO ÚČELNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa ika <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: formidol
> Datum: 13.3.2010 09:34:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití,
> ale prosím o radu zkušené včelaře.
>
>
>

Ano, take nemam rad dotace, akorat krivi trh.

2010/3/13 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> Alena Vítková:
> ... Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke
> zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná
> šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na
> dotace nevyčerpá/
> --------------
> Podle mě je to určitě rozumnější vynakládání veřejných peněz (těch co vám
> chybí na výplatní pásce nebo těch, o kolik víc zaplatíte při nákupu - daní)
> než plošná dotace každému kdo stihne vyplnit formulář a sehnat doklady.
>
> A spravedlivost u dotací?
> Ze svého principu jsou vždy nespravedlivé. Protože ty peníze musíte někomu
> napřed sebrat a pak z nich něco rozdáte.
> Nechápu co je spravedlivéhop na rozdávání peněz na nákup úlů atd? Zvlášť
> když je to jen začínajícím včelařům.
> Co když si někdo pořídil včely i úly za své před dvěma lety a teď je chce
> obnovit.
> Co vlastně stát, kraj dostane za své peníze?
> A jakým právem nám je bere aby je pak jako milostivý císař vyhazoval ze
> svého kočáru jásajícím davům?
>
> To klidně sponzorovat tréninkový autodrom, koupaliště a jiné ptákoviny, tak
> jak se děje.
>
> Karel
>

Alena Vítková:
.... Chci se zeptat, jaký na to mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny i když z omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
--------------
Podle mě je to určitě rozumnější vynakládání veřejných peněz (těch co vám chybí na výplatní pásce nebo těch, o kolik víc zaplatíte při nákupu - daní) než plošná dotace každému kdo stihne vyplnit formulář a sehnat doklady.

A spravedlivost u dotací?
Ze svého principu jsou vždy nespravedlivé. Protože ty peníze musíte někomu napřed sebrat a pak z nich něco rozdáte.
Nechápu co je spravedlivéhop na rozdávání peněz na nákup úlů atd? Zvlášť když je to jen začínajícím včelařům.
Co když si někdo pořídil včely i úly za své před dvěma lety a teď je chce obnovit.
Co vlastně stát, kraj dostane za své peníze?
A jakým právem nám je bere aby je pak jako milostivý císař vyhazoval ze svého kočáru jásajícím davům?

To klidně sponzorovat tréninkový autodrom, koupaliště a jiné ptákoviny, tak jak se děje.

Karel

Prosím o radu, kdy je nejlepší použít formidol.Vím, že má návod na použití, ale prosím o radu zkušené včelaře.

"Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení. "

A není jednodušší a účinnější prostě tam strčit knot a fumigovat? Jednou fumigací se toho léčiva zas tak moc do vosku nedostane.
Nebo na 3 dny místo na měsíc tam strčit Gabon?
O bioprovozech nemluvím, tam bude jediná možná cesta ten plod.

Právě , že již se to znovu zkoumalo a zjistilo se, že se došlo k chybným závěrům. Novým závěrem pak bylo jako smyslupné označeno odstraňování trubčího plodu až po letním slunovratu. Tím se pak odstraní ta tak zvaná reinvaze.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 13.3.2010 08:56:21
> ----------------------------------------
> "To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože
> dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
> Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc
> roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče
> na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství
> trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a
> kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl
> založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou
> rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího
> plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí
> plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden
> výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba
> u světlého a hodně tmavého plástu.....
> Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a
> dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než
> na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa
> jakobsoni a ne varoa destructor....
> Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....
>
>
>

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.
=======================================
Tohle je další argument proč nebrat nic vážně a spoléhat se na kritický úsudek.

Přitom o tom, jak VD preferuje trubčinu bylo mnohokrát psáno v časopise, povídá se to na seminářích a dokonce bych to možná našel v metodikách SVS.

Jak někde převzal Fascinovaný Eman V.: Nevěřím nikomu a sobě na 50%. :-)

Karel

"Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu....."
-----------------------------
Trošku jsme odeběhli od původní myšlenky. Totiž vložit do úlu po přemetení na mezistěny (souše + mezistěny) 1 rámek nezavíčkovaného trubčího plodu a po týdnu ho vyndat a vytavit.
Ten tam poslouží skutečně jako past. Prostě proto, že se tam jiný plod tou dobou nebude víčkovat. Trubčí proto, že nikomu nevadí jeho pozdější usmrcení.
Ke zmapování životního cyklu roztoče by bylo skutečně dobré podobný výzkum zopakovat, mohl by naznačit i jiné cesty k jeho likvidaci.

"To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval."
Není žádný problém, když se ve včelstvu najde třeba ve 100 buňkách 10 a víc roztočů, odvíčkovat 100 podobně starých dělničích buněk a zjistit roztoče na dělničím. Pak stačí jen vzít do úvahy množství dělničího a množství trubčího plodu a je rázem jasné, kolik roztočů se vyvine v dělničím plodu a kolik ve trubčím. 10 a víc roztočů je podle mně potřeba, aby výpočet nebyl založen na nějaké náhodě výskutu 1 - 2 roztočů, ale zhruba s nějakou rozumnou statistickou chybou odpovídal skutečnosti. Ovšem u dělničího plodu, při jeho rozloze v úlu, je otázka, jestli roztoč nenapadá dělničí plod podle nějakých zón, jestli třeba plod uprostřed hnízda není napaden výrazně více nebo méně než plod na kraji hnízda nebo podobně to není třeba u světlého a hodně tmavého plástu.....
Jinak mám pocit, že se toto hodně zkoumalo kdysi na začátku invaze Varoa a dospělo se k zjištění, že na trubčím plodu je roztoč asi 4 x častěji než na dělničím. Ovšem to bylo před nějakou desítkou let a byl to "ještě" varoa jakobsoni a ne varoa destructor....
Bylo by možná vhodné tyto měření provést znovu.....

"Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně"
-------------------------------
To nedokážu posoudit, možná máte pravdu. Může to být zažité, protože dělničí plod by pro tlumení varoózy nikdo nelikvidoval.

VORJA:
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.
-------------------------
No místo semináře by nebyl od věci spíš odkaz na vědecký výzkum. Já na seminářích slyšel už spousta věcí, které nebyly blízko pravdě :-)

Takže s čím jsem argumentoval.
S používáním absolutních přesných čísel mám vždy strach.
jak někod mohl stanovit že právě jeden VD zmanená 30VD.
Pokud by to bylo výsledkem nějakého zkoumání, asi by u toho bylo i např 30+-20 a za jakých podmínek se k tomu došlo. Pokud by to bylo nějak přesné, určitě by se více bazírovalo na přesné době vložení podložky.
Jinak to považuji za povídky podobné těm o atraktivitě trubčiny pro roztoče. Jednou prokázána mírná preference, jindy ne, a ještě tam jde asi o období kdy se to zkoumá. A taky jsme to nedjenou slyšel, ale i četl.


Nespochybňuji, že je mírně pravděpodobné, že z 30 roztočů jeden měsíčně uhyne a spadne.
ALe nemůžete zároveň u nástavkových úlů tvrdit, že roztoči co najdete za měsíc na podložce jsou právě ti co z těch živých roztočů na včelách. Z toho můžte ledatak usuzovat, že tito roztoči od listopadu do konce ledna ve včelstvu byli.
Tahle statisktika mohla fungovat u jendoprostorových úlů. Jinak stačí když si na podzim nadzvednete včelstvo.

Kolega sleduje spad po léčení u všech včelstev a i denní spad mezi léčením.

U jednoho včelstva měl stále spad, vypadalo to, že snad ještě plodují, léčení nezabírá atd.
A tak to včelstvo po druhém léčené rozberal, aby věděl zda je tam plod. Nebyl. Za dva dny na to bylo na podložce 40 roztočů a pak už nespadl žádný.
Takže takovému včelaři by na podložce toho včelstva taky mohlo spadnout po vánocích ještě deset VD a vy byste to násobil 30 a šel natírat.
Jiný kolega opět opakoval starý pokus, že do vzorků přidal přesně známý počet VD. Zkuste si tipnout spolehlivost vyšetření. :-)))
A zkuste si to za rok taky udělat, a vychladnete z nadšení.

No a co se stane když dám v únoru podložku a vysypu do oleje?
Pokud se ve včelstvu těch Xkrát 30 roztočů množí, tak bych na podložce měl najít světlé roztoče, tedy nejmladší sourozence těch co se líhnnou. A měl bych úplně přesné číslo, protože od poloviny ledna mi včelstva co mají v sobě teploměr zvýšila teplotu ke 30stC.
Naopak si (jen) myslím, tak samičky asi hynou po kladení vajíček v buňce a je vyšší pravděpúodobnost, že po právě dokončeném reprodukčním cyklu uhynou a spadnou na podložku.

Takže jaké jsou další důvody, proč není směrodatné svépomocné vyšetření v únoru? Třeba flotací, aby se viděli i světlí roztoči.

Karel

A ještě k tomuto:
Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV,

Proč ČSV? Nejsem člen. To je pro mě jako doporučení KDU ke zvýšení porodnosti:-)
Proč KVS která mi zakazuje léčit jinak než komisionélně. To bych taky měl brát vážně jako nezpochybnitelnou autoritu? :-) :-)

Ta vám nikdo nebere.
Já jen poukazuji na skutečnost, že si včelaři myslí ,že si samička Varoa vybírá trubčí plod přednostně.
Jde o vžitý omyl vyplývají ze skutečnosti , tam se ho více líhne a proto se tam také více vyskytuje, než se rozleze do celého včelstva. pak také když včely trubce vyženou tak to vyvolá dojem že si včely odněkud donesly velké množství brouků. Jde však o vlastní produkci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:55:03
> ----------------------------------------
> "Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky
> vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.
>
> pepan"
> ------------------------
> Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v
> tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
> výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
> Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen
> množárna, jak píšete.
>
>
>

"Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan"
------------------------
Jasně, ale při tom postupu, který navrhuji se ta nová generace vyklube až v tavidle nebo v kotli s horkou vodou.
výsledek pak není +nová generace, ale - stará generace.
Samozřejmě, kdybych v úle tu trubčinu nechal vylíhnout, byla by to jen množárna, jak píšete.

"Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S
"
----------------------------
je to tak, jen bych to tam nechal déle než 5 dnů, prostě do zavíčkování.

Pastí by to bylo kdybych tam ty roztoče nalákal . tady ale z jedné samičky vyroste o jednu generaci víc jak na včele a proto je jich tam pak více.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 22:40:18
> ----------------------------------------
> "Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší
> jejich líheň. :-)"
> ---------------------------------
> chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a
> včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho
> využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.
>
>
>

Citujem:

To ještě musíte vzít v úvahu že těch 6 kapek teré mu důvěrník nakape na knot se po cestě k úlům stejně vypaří a včelám zůstane jen ten smrad z toho knotu.

pepan



... nezmysel! U(činná látka sa odparuje pri podstatne vyžšej teplote.
Inakby sme knoty nemuseli zapalovať!

Veel

Takže asi Pavle takto:
Mám odstranit všechen dělničí plod a ponechat jen jeden trubčí rámek s otevřeným plodem 5 dnů. Nedělat fumigaci a jen nakonci července vložit KM nebo Gabon. ..........................................................................................................................................................................V trubčině je delší vývojový cyklus, o tři dny. Takže je to ideální líheň pro varoa, než dělničina. Za pokus by to stálo. Je tak? P.S

"Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)"
---------------------------------
chápu to tak, že roztoči upřednostnují trubčí plod pro jeho delší vývoj a včelař nemá žádný etický či profesní problém s jeho usmrcemím. Když toho využiju a zavíčkovanou trubčinu zlikviduji, stává se pastí.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=170:vcely-at-mi-vlezou-na-hrb&ca

Pozor na ten vžitý omyl.:-(
Trubčí plod není pastí na roztoče jak se mylně traduje, ale je to lepší jejich líheň. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PaveN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 12.3.2010 21:41:17
> ----------------------------------------
> "To už by bylo moc, když jim na začátku července vezmu všechen plod s
> roztoči, nejdříve za 3 týdny se narodí první várka nových včel. Tím, že
> dělám tu fumigaci na panenském díle, tak jich hodně zničím. Kdybych měl
> ještě odstranit první zakladený plást, to by už bylo ma mě moc. "
> --------------------------
> a co takhle jim tam nechat 1 rámek s nezavíčkovaným plodem, nejlépe
> trubčinou a za týten ho prohnat tavidlem. Bylo ba to bez dalších ztrát.
>
>
>

To ještě musíte vzít v úvahu že těch 6 kapek teré mu důvěrník nakape na knot se po cestě k úlům stejně vypaří a včelám zůstane jen ten smrad z toho knotu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: lkomisioneln? l??en? v?elstev
> Datum: 12.3.2010 21:31:57
> ----------------------------------------
> Plně se stavím za tento příspěvek. Komise zodpovídá, že bude v celé ZO
> provedeno řádné a účinné ošetřní včelstev / ne léčemí/ a ne, že bude léčit
> místo majitele. Ovšem majitel si může ošetření včelstev objednat a také
> zaplatit.
> Od doby, a to je již dávno, kdy jsme přestali blbnout s komiseni, roztočů
> máme nepatrně Zatím co dříve "léčila" skoro polovina včelařů /více než 3/
> letos jich léčí 5% /18 včelařů ze 350, a máme 51% s nulou ze 3.580 včelstev
> - to jen pro představu, že musí být prakse asi rozdílná, ale jedná se vždy
> o výsledek/.
> A ještě jeden dovětek - a proč by včelař se dvěma včelstvy si nemohl
> objednat jednu celou skleničku a ne potroublých šest kapek. Vládní nařízení
> přece říká: včelař si objedná.... a potom podepíše, včelstva řádně
> ošetřoval, dodaným léčivem, které bylo zlevněno o dotaci.Přece Varidol
> nemůže jinak zneužít, ale může ho použít na jaře, bude-li třeba, ošetřit
> roj, oddělek a pod. a také příští rok, vždyť se nezkazí. Proč si někde
> vymýšlíte pracné složitosti, vždy se musí jedna o výsledek a ne o způsob
> ošetřování.
>
>
>

Proč by nemohli padat roztoči v únoru když padají i v lednu.
Měsíc jako měsíc.

Naopak v únoru už začínají plodovat, takže by se už mohli objevovat první světlí roztoči. Pokud ve včelstvu zůstali roztoči schopní reprodukce.

Nevím kde je moje úvaha chybná.

Pokud někdo si chce sám udělat rozbor, protože tu lednovou musí dát do směsného vzorku, tak z únorové získá stejné informace a může to dělat úl po úlu.

Když chce někdo vyšilovat a při průměru 1VD na včelstvo natírat, tak je to podle mě rozumnější cesta jak zjistit, jestli a v kterém včelstvu nějaký VD přebývá.
---------------------------------------------------------
Na jednom semináři pořádaném ČSV,bylo přednášejícím sděleno, že jednomu spadlému roztoči v zimní měli odpovídá asi 30 roztočů na včelách. V únoru, když už včely plodují, pak tito roztoči jsou už pod víčky plodu a začíná jejich reprodukce. Proto bude i jejich přirozený spad téměř nulový. Za 12 dnů po položení vajíček přezimovaných roztočů se jejich populace znásobí (2-4x). Po pěti dnech dospívání i tito noví roztoči zalezou na plod a dál se množí. Přirozený spad jarních roztočů nastane, až skončí jejich reprodukční činnost (tj. samičky se vykladou a uhynou). Pokud je spad v zimní měli nulový , pak na včelách může být 0 až 30 roztočů. Co tedy s tím. Většina disciplinovaných včelařů se podřídí rozhodnutí KVS a ČSV, zda léčit nebo neléčit v tomto případě.

"Nad tím sem Pavle také přemýšlel, ale, já mám permanentní přísun varoa od souseda. Na trubčině mám průměrně 80 roztočů, když vidličkou odvíčkuji jeden plást, u dělničiny je to lepší. Vkládám až 4 rámky na stavbu trubčiny. Proto všechno pryč. Od toho konce května se varoa hodně zvedá, poprvé za uši dostane zničením všeho plodu spolu s fumigací, potom po druhé na podzim při první fumigaci. Druhá už je v pohodě a po aerosolu už to jsou jen jednotky. P.S"¨
------------------------
Asi by to chtělo pokus. Takhle můžeme jen spekulovat, jestli by se do toho plástu nastěhovali všichni, nebo třeba jen půlka jejich populace.
Teoreticky to vidím takto. Všechen zavíčkovaný plod s novou, silnou generací roztočů z úlu zmizí a zůstávají roztoči na včelách a jediný nezavíčkovaný plást, a ještě trubčí, který je pro roztoče během příštích 10 dní jedinou možností rozmnožování. Po kompletním zavíčkování jedou roztoči na výlet do tavidla. Mělo by zůstat maximálně několik málo procent z původní generace - těch nejmladších.
Prostě to chce zkusit a porovnat. Pokud by to ušetřilo chemii, stálo by to za tu námahu.

kdybyste ten vzduch dýchal z tlakové lahve dýchacím přístrojem, tak ano
uvědomte si, že ten vzduch kontaminujete vydýchaným vzduchem, po hodině bude vaše dechová frekvence dvojnásobná, atd.

http://www.zvedavec.org/komentare/2010/03/3584-zanik-cukrovaru-v-hrochove-tynci.htm?PHPSESSID=3npe8m9s12o7edrjifvrf4a

To máte pravdu p. Zajíček, dotace na nové úly pro začínající, či stávající včelaře se mi zdá smysluplnější, než mrhat penězi na zavčelování. Moderní úlové sestavy a nové moderní pomůcky a zařízení, to má budoucnost. Určitě bych ty peníze ale včelařům dával až po předložení dokladu o zaplacení, dopředu někomu dávat peníze, že si to do budoucna koupí je nesmysl.

Nad tím sem Pavle také přemýšlel, ale, já mám permanentní přísun varoa od souseda. Na trubčině mám průměrně 80 roztočů, když vidličkou odvíčkuji jeden plást, u dělničiny je to lepší. Vkládám až 4 rámky na stavbu trubčiny. Proto všechno pryč. Od toho konce května se varoa hodně zvedá, poprvé za uši dostane zničením všeho plodu spolu s fumigací, potom po druhé na podzim při první fumigaci. Druhá už je v pohodě a po aerosolu už to jsou jen jednotky. P.S

Pavel Holub:
Už se bráníte?, to je brzy.
___________________________________________________________
Ano, hodně brzy. Jsem dost nedočkavý člověk :-)

___________________________________________________________
Pavel Holub:
""""""Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo,..""""""""""

To bych vám přál, takový příděl na den, to je 10 kubických metrů vzduchu, po hodině se vám bude dělat mdlo a po dvou hodinách se budete dusit.
___________________________________________________________
Opravdu? Našel jsem na internetu, že dospělý člověk se v klidu při dechovém objemu cca 1/2 l vzduchu nadechne v průměru 16x za minutu. Teoreticky by těch 10 kubických metrů mohlo vystačit na necelých 21 hodin. Prakticky (v uzavřeném prostoru) by to asi nešlo.

Udělal jsem chybu při výpočtu: hranice vzniku vodního deficitu za spotřeby 50 g monosacharidů/den a za předpokladu přívodu vzduchu o teplotě 0°C a entalpii 9 kj/kg se pohybuje kolem 9,7 kg vydýchaného vzduchu/den (nikoliv 12,5 kg). Můj závěr to ale nemění.

________________________________________________________
Pavel Holub:
"""""""""uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, """""""""

abyste se nemusel pak tolik bránit, ujasněte si pojmy, co je to fyzika, fyziologie a metabolismus
________________________________________________________
Metabolické dýchání probíhá v buňce. Zjednodušeně řečeno jde o rozklad monosacharidů na oxid uhličitý a vodu.
Fyziologické dýchání (respirace) probíhá v případě včel ve vzdušnicích (přesněji řečeno v tracheolách). Jde o výměnu plynů mezi prostředím a tělem jedince.

Ještě jednou Vám musím poděkovat za výborný článek. Dal jsem na Vaši radu a znovu jsem si Váš článek přečetl(tentokrát už v celku). Opravdu to stálo za to, protože zprvu, popravdě řečeno, jsem tu fyzikální podstatu moc nebral v potaz a zaměřoval jsem se na to, jaká praktická východiska z toho vyvodíte. To byla chyba. Po fyzikální stránce jde o velmi zdařilý výtvor. Publicistickou formou jste nastínil princip udržování mikroklimatu v úle. Akorát závěry, jaké jste z toho učinil, se mi moc nezdají.

Ještě jednu poznámku bych si dovolil: Za normálních okolností včely konzumují med (to, co z medného váčku přechází do žaludku) o koncentraci cca 35%.

Také Vám přeji hodně zdaru

S pozdravem M. Václavek