Včelařská konference

Diskuse týkající se tavení voští se ubírá výhradně jedním směrem, a to tavení mokrou cestou, tedy pomocí vody nebo páry. V posledních letech se jako efektivní metoda objevuje i tavení prostřednictvím suchého horkého vzduchu. Před časem byl ve Včelařství návod na zhotovení izolovaného slunečního tavidla, které má mít značnou účinnost a kapcitu. Díky této inspiraci zhotovil jeden můj kolega obdobnou izolovanou nerez bednu, sluneční tavidlo, do které se vejde na stojato najednou cca dvacet plástů. Vyřezané plásty stojí na děrovaném plechu, kudy vosk protéká dolů a následně vytéká ven. Samozřejmostí je izolované dvojsklo a zrcadlo pro zvýšení účinností. Při obsluze třiceti včelstev k tavení veškerého voští je toto zařízení dostatečné, což potvrdila letošní letní sezona. I účinnost se mi zdála celkem dobrá vzhledemk tomu, že po tavení zůstaly suché nelepivé košilky. Negativní se mi na celém procesu zdálo to, že na dně ve vrstvě vytavených košilek zůstával ještě vosk, takže bylo nutno nejdříve odebrat vrchní vrstvu a spodek ještě nechat druhý den dotavit. Možnáby lepší účinnosti bylo dosaženo zvýšením teploty uvnitř zařízení, nebo zhotovení rozebíratelných kazet, do kterých by se daly maximálně dva plásty, tyto by se do prostoru zavěsily, takže by nevznikla hromada košilek na děrovaném plechu.
V současné době se snažím vyrobit obdobné zařízení, ale vyšší teploty bych chtěl dosáhnout přihřátím celého prostoru elektricky. Celé zařízení by mělo vypadat následovně. Abych nemusel vyránět základní obal, použil jsem starou vyřazenou ledničku cca o obsahu 120 litrů. Jde o první ledničky, které měly vnější i vnitřní stěny z plechu a izolovány jsou skelnou vatou. Tím se eliminuje vliv tepla nad sto stupňů.
Z ledničky jsem odstranil dvířka a tuto položil na záda. Vzniklý prostor je široký cca 45 cm a 50cm hluboký. Dno (dříve záda ledničky) jsem vybavil děrovaným plechem s distanční mezerou pro odtok vosku. Na toto dno se mohou stavět jeden za druhým. Velikost bohatě stačí pro rozměr rámků 39x24.Na kratším boku jsem umístnil topnou spirálu ze starého sporáku a touto dtěnou prochází hřídel motorku vně připevněného, najejímž konci uvnitř bedny se točí malý větrák. Zbývá mi ještě dodělat spínání proudu a zamontování termostatu + zhotovení víka z dvojitého skla. Uvidím, zda bude nutno udělat i kazety nebo při zvýšené teplotě bude stačit volné postavení plástů.Víko jsem volil skleněné proto, že by mělo jít i slunečnáí tavidlo s přitápěním, ale je dosti možné že by bylo efektivnější toto konstruovat pouze jako troubu bez solární podpory.
Nezávisle na tom jsem něco podobného viděl na letošní výstavě ve Slovinsku, kde šlo o velkou nerez bednu, která fungovala pouze elektricky. Topné spirály a větrák byly umístěny v odklápěcím víku. Celé zařízení jsem tam ofotil, takže mohu případně zaslat konferenci přílohou foto.
K úvaze pro ctěné členy této konference dávám svůj příspěvek proto, že spotřeba tepla v izolovaném prostoru s regulací se mi zdá efektivnější než použití páry, kdy při jejím úniku dochází ke ztrátě energie.
N.G.