78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Libor (62.168.45.106) --- 8. 3. 2010
Re: (41895)

Z Včelař napsal:
Tak že mladá matka-šlechtěná na čistící pud to je významná zbran proti chorobám plodu.To jen pro ty kteří furt bezmyšlenkovitě léčí včely mezistěnama.
------------------------------------------------------------
Z Včelaři - Bingo. Ale neměj strach, Ti co všechno léčí mezistěnama budou určitě i na tohle mít originální a neotřelou odpověď typu mezistěny, žemlová prasečina, Norsko.
Pro Pavla S: Pavle, my víme jak spravuješ svá včelstva, opravdu není třeba se opakovat. Jistě jsme všichni Tvůj postup četli v časopise, nesčetněkrát to samé stejnými slovy akorát jinak nakombinovanými jsi nám to napsal sem na konferenci a i přes to všechno to čteme pořád dokola znovu. Raději si přečti příspěvek tadykhle Z Včelaře a uvědom si, že že svět není tak černobílý, jak nám ho zde vnucuješ. Do prčic i já začátečník vím, že existuje něco jako schopnost včel nemoc zdolat nebo nezdolat (třeba mor) a pokud Tě někdy nedejbože u některého včelstva potká ta varianta nezdolat, tak poznáš, že tomu včelstvu a ani Tobě, ani celé včelnici nepomůže ani trojitá koupel v mezistěnách. Opět Tě vyzývám k troše skromnosti a pokory, obzvláště vzhledem k délce Tvých dosavadních praktických zkušeností. Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.145.238) --- 8. 3. 2010
Re: Zvápenatění (41895)

Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou matky. Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH. Doufám, že si nyní nečetl váš příspěvek nikdo ze SVS. Vy si tedy vaším způsobem pěstujete vědomě, aktivně tuto nemoc na včelnici. Pokud přidám novou matku, je jasné, že nemoc ustoupí. Spory tam ale pořád jsou a bují dále. Promiňte mi, to je odstrašující příklad. Pokud mám na včelnici včelstvo se zvápenatěním, nečekám na mladou matku, ale včelstvo napadené touto chorobou vysířím a vše zlikviduji, spálím! Nebudu si přece pěstovat zvápenatění na včelnici, aby se to dostalo do všech včelstev. To je nerozumné. Nyní nevím přesně, ale zvápenatění je ze starého díla? Ti co tzv. bezmyšlenkovitě léčí mezistěnama jsou na tom 100 krát lépe, jak ti, kteří si vědomě pěstují choroby na včelnici. Odstrašující příklad, nezlobte se prosím. Můj názor. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 8. 3. 2010

Tak dám do placu moji dlouholetou zkušenost.Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj.To samé je i u zpytlíčkovatění plodu.Platí to samozřejmně jen u včelstev která mají ještě dostatečnou početní sílu.Je dost pravděpodobné že u moru toto bude mít také velký vliv.Tak že mladá matka-šlechtěná na čistící pud to je významná zbran proti chorobám plodu.To jen pro ty kteří furt bezmyšlenkovitě léčí včely mezistěnama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.145.238) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890)

Ještě na doplnění p. Pazderka, to máte pravdu s tou reinvazí nemocí. Víte proč já musím likvidovat celý plod viz Včelařství 2/2010, nebo můj web? Protože když v červenci vezmu dílo s plodem a odvíčkuji jej, najdu tam na 80 roztočů, proto jsem tak nemilosrdný a vše likviduji. Nic jiného mi nezbývá. Vylíhnout to nenechám. Včelstvo bez plodu zafumiguju a vyřídím varoa. Proto mě takový lajdácký soused štve. Něco mu uletí, něco uhyne, něco se do prázdných úlů nastěhuje. To mě štve, ta bezohlednost k okolí a ke kolegům. Bezohlednost, bezohlednost, bezohlednost. Nejde jen o mě, ale o včelaře v celém okolí.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890)

GP napsal:
1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly jsou přeci logicky neinfekční materiál.
............
Podle mě med zajímá nejen bordeláře, ale i Tebe, který se včelami živíš.
Staré úly a souše logicky nejsou opravdu automaticky zdrojem nákazy jen proto, že jsou staré.
Podle mě se přítel Přeslička vyjádřil jinak a zcela logiky správně.
RK

GP
2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.
...............
Může být.
Ale to, co mu neuhyne, je odolné.
Takový včelař provádí to, co tu téměř nikdo nedělá - selekci.
Nesměšoval bych tu mor a varroázu, protože toto vlákno je o varroáze.
RK

GP
3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.
...........
Nevím zda mám téměř totální kolaps jednoho stanoviště považovat za to že jsem něco takového zakusil nebo ne.
Ale právě od té doby mi začíná být jedno, jestli okolní včelaři proti roztoči léčí nebo ne.
Co mi není jedno je, zda okolní včelaři podceňují mor.
RK


GP
4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.
...............
Ale já jsem amatér. :)
A spojování neodolných včelstev proti přírodě asi je. Normálně by uhynula, takže logičtější by bylo brakovat.
Mám na to sám pro sebe takovýto argument:
- spojit dvě neodolná včelstva, a využít s nimi snůšku, nahradit jedním oddělkem s matkou od odolnějšího, je lepší než je nespojit, nevyužít s nimi snůšku a nechat šířit víc neodolných genů.
RK

GP
5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu".
................
Tady se asi neshodneme.
To jestli je rýma nebezpečná nákaza nebo vážná choroba nezáleží na tom, co strana a vláda dají do vyhlášky či směrnice. :)
RK

GP
(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )
.............
To víš, zima je už dlouhá.
:)))

Ahoj
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.145.238) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890)

Pod to, co jste p. Pazderka bych se i podepsal. Co jste řekl je pravda. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41876)

>
Ale to neměla být slova do pranice.
Pouze zamyšlení nad tím, jaké včelaře sousedy bych si přál a proč?

Jinak na tu část co je kam potřeba protlačit, bych zkusil malé zamyšlení.

Podle mě jde hlavně o vlastní hlavu.

Pokud chci nad probémem přemýšlet a do vlastní hlavy se snažím protlačit
strategii ošetřování včelstev, která je v souladu s přírodními zákony,
potom jsem udělal první krok.

Druhý krok může být ověření, zda má strategie není nesmyslem. Tady může
dobře posloužit třeba tato diskuse, protože takový opoziční materiál na
téměř každou myšlenku, co se tu člověk dozví, by člověk sám nikdy
nevymyslel.

No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními
zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda
stálým působením obrousí i tvrdý kámen.
Nebo u nás máme v historii tradici mírného pokroku v mezích zákona (tady
můžeme myslet třeba přírodního).
Pokud budeme chtít přemýšlet a nějaká myšlenka má hlavu a patu, potom o ní
mluvme.
Když to nebude nesmysl, proč by se neměla prosadit?
Otázka je jak velký proud vody bude na ten kámen muset působit

V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha
na změnu: místo nařízení dávat doporučení.
Ale pokud se to nestane, bude tu stav, který popsal jeden moudrý včelař asi
takto:
Kdo o tom přemýšlí a má přehled o svých včelách, musí se často cítit buď
jako blbec (pokud léčí včely, ve kterých nemá roztoče), nebo jako zločinec
(pokud je neléčí).
A taková včelstva se v době nařízených léčebných zásahů zřejmě najdou téměř
na každém stanovišti.

Takže se omlouvám za spam a zkusme třeba tu cestu mírného pokroku v mezích
přírodního zákona (revoluce nemám rád).


Radek Krušina
--------------------------------------------------------

Teda příteli Krušino, čím déle se účastním této konference, tím více jsem potěšen, že jsou lidé s podobným, či stejným smýšlením, jako já.
Pěkný večer
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865)

No já myslím, že první duben ještě není Radku. Sorry. Ale. Takové
básnické kratochvíle se velmi vzdalují od reality.

1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý
nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly
jsou přeci logicky neinfekční materiál. Pásmo nepásmo. Hlavně, že se
mele. Nepřipustí si často včelaři, a to ani v pásmech moru to, že by
se mělo ještě více než obvykle obnovovat. Naopak, je obrovská sháňka
po strarých úlech, z nich se staví ještě větší úlohrady a čeká se
takticky na divadýlko a na spálení a penízky z MZe. Pár chudáků co si
koupí nové úly a reinvazí se dačkají od takových bordelářů mor, tak ti
to odnáší do začátku coby začátečníci obdarovaní "roji" nebo
sousedskou infikovanou sladinou nejvíce těžce. Protože se na dakový
infekční stav okolí mohou vykašlat dělat nějakou obnovu a mít pěkný
chov.

2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.

3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.

4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.

5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu". Takže tě tento nápad asi přežije když problém
s úhyny nezanikne.

(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )

_gp_





8.3.10, nasepenze/=/volny.cz <nasepenze/=/volny.cz>:
> Vážený příteli Krušino!
> To jsou slova do pranice!Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam
> všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
> vůbec všimli. A aby s tím taky něco
> mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Soused neporadny vcelar.
> Datum: 25.2.2010 - 15:05:38
>
>> R. Polášek napsal:
>> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného
>> >včelaře od př Streita.
>> >..............................
>>
>> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím,
>> jaké je lepší mít včelaře v
>> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento
>> uhyne vlivem roztočů, nebo
>> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro
>> asi většinu včelařů k paradoxním
>> závěrům.
>>
>> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
>> lajdáci), jsou v současné
>> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely
>> na odolnost proti roztočům. Čím
>> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
>> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení
>> včel proti roztoči je
>> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet
>> nějakou vyhlášku a
>> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když
>> nepoužívá chemii k léčení :))
>> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou,
>> přežívají i včelstva
>> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí
>> svými geny a kazí těm
>> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>>
>> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů
>> a mít přehled o množství
>> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat
>> dobu, kdy nejlépe aplikovat
>> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba
>> nakoupením od již
>> kolabujících včelstev).
>> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
>>
>> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve
>> kterých se mi množí roztoči
>> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná
>> či roztočem poškozená
>> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>>
>> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy
>> včelaře kteří neléčí nebo léčí
>> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou
>> o nějaké procento včelstev, než
>> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do
>> včel pro jistotu dá
>> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá"
>> a nadává na lajdáky, kteří
>> neléčí.
>>
>> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva
>> proti varroóze a
>> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření
>> zimní měli i na mor
>> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo
>> v čem chová včely. Varroóza
>> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo
>> vyhledat a zřejmě i v krátké
>> době vymýtit většinu ohnisek moru.
>> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření
>> měli.
>> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské
>> science fiction, možná jen
>> hudba budoucnosti.
>>
>> Kdo ví? :)
>>
>> Radek Krušina
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Antwort: Re: Sv?tov? cena medu? (12606) (41870) (41872)

To jsi mi připomněl jednoho mého zákazníka ten říká , že má rád med hodně tvrdý a nejlíp si pochutná když má v jedné ruce kus toho tvrdého medu a přikusuje k tomu rohlík s máslem. a teď se podrž jmenuje se také Karel :-) Nejsi to nakonec ty? :-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Antwort: Re: Sv?tov? cena medu?
> Datum: 08.3.2010 16:59:36
> ----------------------------------------
> med ktery rychleji zcukernati je lepsi kvality nebo horsi??
> -----------
> Rozhodně je tvrdší. :-)
> A to je asi jediné, co je pravděpodobné.
> Med necukernatí, ale krystalizuje a je to jeho vlastnost. Tedy většiny
> medů. S kavlitoz souvisí jen málo.
>
> Pokud bych si měl já vsadit, tak pro ten tvrdý.
>
> Ale je to na vaší chuti a vkusu. Když jej dáte do tepla, ztekutí.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866) (41868) (41885)

Jedíné co propukne je panika! Mor je tu pár milionů let stále stejný. Jen všelaři se chovají jinak a diagnostické prostředky jsou mnohe citlivější. To v nás právě vyvolává obavy .

pepan
-------------------
je to ještě horší, je to spiknutí výrobců úlů a sirek s veterinou. A ti šíří paniku a strach.
Moru jsme se dřív nebáli, a teď ....

Komu to slouží?


Karel
:-)
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Antwort: Re: Sv?tov? cena medu? (12606) (41870)

Je to úplně jedno Jeho kvalita se začíhá zhoršovat aý když se sám začně znovu ztekucovat


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: annaler <annaler/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Antwort: Re: Sv?tov? cena medu?
> Datum: 08.3.2010 16:38:50
> ----------------------------------------
> med ktery rychleji zcukernati je lepsi kvality nebo horsi??
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866) (41881) (41884)

> No co by. Jako tradičně, nadávají na vrchnost a na její nápady.
> Tradičně. Čechy, nebo Morava, je to stejné. :-) :-)


Soudis podle sebe? :-)

Me to zajima pze tu dost casto plkame a vymyslime cobykdyby ve virtualnim svete....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866) (41868)

Jedíné co propukne je panika! Mor je tu pár milionů let stále stejný. Jen všelaři se chovají jinak a diagnostické prostředky jsou mnohe citlivější. To v nás právě vyvolává obavy .

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Mor vceliho plodu
> Datum: 08.3.2010 15:56:16
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, no, po přečtení tohoto článku musím konstatovat, že pokud se
> nezmění přístup včelařů, tak se máme do 3 let na co těšit. Jak to psal
> Karel, pokud to bude tak rozlezlé a propukne masová klinika, to aby KVS
> přiobědnala sirky, to aby jí nedošly. Je to jenom na nás, jestli si ty naše
> Mařenky, Emilky a Máje poctivou prací uhájíme. Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866) (41881)

TH:
Jak na rozbory reaguji bezni vcelari, jsou radi ci spise maji obavy co kdyby??
------
No co by. Jako tradičně, nadávají na vrchnost a na její nápady.
Tradičně. Čechy, nebo Morava, je to stejné. :-) :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.145.238) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866) (41881)

Zdravím vás,
Já bych použil Norskou metodu přemést jen na mezistěny - radikálně obměnit dílo, nebo Rašovu metodu, dále vydensifikoval úly a vyměnil matky. Mylím, že jediná obrana, prevence je kvalitní matka, silné včely, mladé dílo, desinfekce. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41876)


R. Krušina:
"... No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v Umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen."
xxxxxxxxxxxxxxxx
Pravda pravdoucí: byl to Ovidius, jenom to napsal ve vyhnanství v Listech z Pontu (Epistulae ex ponto, kniha 4, list 10, verš 5.) Ten hexametr zní: Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo (Kapka vyhloubí kámen ne silou, leč padá-li často.)
Pardon, omlouvám se, profesionální deformace ...:-)
Ale jinak naprostý souhlas. I s touto metodou ...
Klidný večer. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866)

> Vážení přátelé,
> ač jsem se zařekl, že do této konference nebudu vstupovat neb necítím
> potřebu být označován za debila který ještě v životě neviděl včely od
> přátel, kteří postrádají schopnost vést slušnou diskusi nebo výměnu názorů,
> v tomto případě činím výjimku. Jak asi víte, v Jihomoravském kraji běží již
> třetím rokem program prevence moru včelího plodu, financovaný,
> Jihomoravským krajem.

Diky za zpravu.
Jak na rozbory reaguji bezni vcelari, jsou radi ci spise maji obavy co kdyby??
Jaky je u Vas doporuceny postup a jaky postup vcelari delaji ci hodlaji delat pri vyskytu 10na2?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.173.211) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41876)

Radek krušina napsal:V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha na změnu - místo nařízení dávat doporučení.
.................................................................................................................................................................................Víte co je p. Krušina nejhorší, že na tom asi něco bude. Ovšem je třeba to brát z jiné stránky. Myšlení českého včelaře a občana je nemožné. Uvedu příklad. U nás musí být na každou maličkost zákon. Máme o třetinu více zákonů, než vyspělé západní země. V čem to je? Že západní evropané umějí normálně přemýšlet. To co my musíme mít nařízeno zákonem, oni nemusí, protože státy a zákonodárná moc v nich spoléhá na zdravý selský rozum. V severských státech stačí do zákona napsat jednoduše zákaz lobingu jednou větou. U nás těch zákonů musí být 20, na každou volovinu zvlášť. Český občan, pokud nemá něco striktně nařízeno a je vše jen doporučeno, tak se na to zpravidla vyprdne a řekne, pokud to nemám nařízené, tak mi každý může.........Z toho vychází i SVS. Pokud nedojde ke změně myšlení lidí dole, nemůže dojít ke změně myšlení lidí nahoře. Stejné je to s parlamentem. Všichni na něj nadáváme. Nemáme proč nadávat. Poslanci jsou tvořeni průřezem naší společnosti, tedy charakterem naším. My jssme vizitka parlamentu, ať chcem , nebo ne. To stejné je to se SVS. Pokud tato instituce vidí, že pokud by to nenařídila, doporučení by se minulo účinkem, raději bude neustále nařizovat. Bude ještě 10ky let trvat, než se naše myšlení ke všemu změní, než vyhraje selský rozum, i já bych si přál léčit co nejméně, však jsem to aké napsal na svůj web, bohužel všichni víme, že v okolí stačí jeden špatný soused a bez chemie bychom se neobešli, pokud nechceme o hospodářství přijít. Na západě lidé na doporučení jednají zodpovědně, u nás na doporučení.....

Teď jsem se tady rovnou za tento příspěvek rovnou mohl odstřelit, ale je to můj názor. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.60.159) --- 8. 3. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41871)

Vážení, obce nemají v oblasti veteriny žádná oprávnění. Znovu musím upozornit všechny ty, kteří chtějí vyhledávat tzv. mrtvá stanoviště, že krom toho vyhledávání nemáte žádná zákonná oprávnění cokoliv likvidovat natož pálit a obce takové pravomoci rovněž nemají. Jediný a správný postup (když pominu domluvu s vlastníkem - můžete se k němu dobrat přes vlastníka pozemku, kterého zjistíte na obci) je nahlášení takového místa veterinární správě.
Tento postup jsme provedli v naší ZO a SVS okamžitě zahájíla šetření, tak že již vyzvala vlastníka nemovitosti o zajištění nápravy ve stanoveném termínu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holy (212.80.64.186) --- 8. 3. 2010
Soutez medovin

Vážení přátelé, na následujících adresách najdete pozvánku na včelařskou výstavu v Brně
a pravidla soutěže medovin, která se jako vždy při příležitosti výstavy bude konat.
http://www.ovcsvbrno.ic.cz/pozvanka.pdf
http://www.ovcsvbrno.ic.cz/aktualne/Pravidla%20pro%20soutez%20medovin.doc
Pokud umíte dobrou domácí medovinu, neváhejte a pochlubte se i ostatním. Uvítáme i zájemce o účast v hodnotící komisi. Kontakt a veškeré informace najdete v pravidlech. Hodnocení proběhne v Brně dne 18. března odpoledne.

M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 3. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41539) (41541) (41875)

>Polystyren?A pálit? No fuj!Vždyť se z něj může udělat lepidlo. Standa<
------------------------------------------------------------
To mě zajímá. Jak??? Nakrmte ucho, totiš oči. Jak se to dělá??
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865)

>Vážený příteli Krušino!
>To jsou slova do pranice!
>Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
vůbec všimli.
>A aby s tím taky něco mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!
...............

Ale to neměla být slova do pranice. :)
Pouze zamyšlení nad tím, jaké včelaře sousedy bych si přál a proč?

Jinak na tu část co je kam potřeba protlačit, bych zkusil malé zamyšlení.

Podle mě jde hlavně o vlastní hlavu.

Pokud chci nad probémem přemýšlet a do vlastní hlavy se snažím protlačit strategii ošetřování včelstev, která je v souladu s přírodními zákony, potom jsem udělal první krok.

Druhý krok může být ověření, zda má strategie není nesmyslem. Tady může dobře posloužit třeba tato diskuse, protože takový opoziční materiál na téměř každou myšlenku, co se tu člověk dozví, by člověk sám nikdy nevymyslel. :)

No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen.
Nebo u nás máme v historii tradici mírného pokroku v mezích zákona (tady můžeme myslet třeba přírodního).
Pokud budeme chtít přemýšlet a nějaká myšlenka má hlavu a patu, potom o ní mluvme. :)
Když to nebude nesmysl, proč by se neměla prosadit?
Otázka je jak velký proud vody bude na ten kámen muset působit :)

V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha na změnu: místo nařízení dávat doporučení.
Ale pokud se to nestane, bude tu stav, který popsal jeden moudrý včelař asi takto:
Kdo o tom přemýšlí a má přehled o svých včelách, musí se často cítit buď jako blbec (pokud léčí včely, ve kterých nemá roztoče), nebo jako zločinec (pokud je neléčí).
A taková včelstva se v době nařízených léčebných zásahů zřejmě najdou téměř na každém stanovišti.

Takže se omlouvám za spam a zkusme třeba tu cestu mírného pokroku v mezích přírodního zákona (revoluce nemám rád).
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41539) (41541)

Karle,Karle,Karle!
Polystyren?A pálit? No fuj!Vždyť se z něj může udělat lepidlo.Nebo
jsou jistě ve Vašem okolí Sběrné dvory.Atd.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mor
Datum: 28.2.2010 - 7:32:00

> Dobrý den,
> zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky
> po zasíťovaným dnem.
> Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči
> hůř vidět a také se vlivem
> vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou
> vrstvou, co se používá
> třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku
> nevydrží vůbec. Nabízí se
> i různé plasty, ale raději bych používal něco
> "dřevěného". Pod víkem je
> plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší
> riziko plesnivění
> plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí
> a tu natřít vhodnou bílou
> barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem
> Pavel Č.
> ---------------------
> Gusto, problém starých úlů je většinou ten, že
> už si nikdo nekoupí nové a
> mnohdy dokonce umře, takže je těžko jej k tomu
> nutit.
>
> Když si včelař jde koupit nové úly, tak se většinou
> těch starých nějak
> inteligentně zbaví.
> Třeba naše kamna budou velmi zdravá od propolisu.
>
> Co ale udělám s těmi silně zateplenými úly s
> polystyrénu, na to jsem letos
> nepřišel.
> Nemám venku vhodné místo na podpal :-)
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(86.49.49.84) --- 8. 3. 2010
Re: ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41867)

Je možno napsat kontakt na tu Jívu? Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41869)

http://fcelar.blogspot.com/search?updated-max=2010-01-15T13%3A43%3A00%2B02%3A00&max-results=7

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 8. 3. 2010
Re: Antwort: Re: Světová cena medu? (12606) (41870)

med ktery rychleji zcukernati je lepsi kvality nebo horsi??
-----------
Rozhodně je tvrdší. :-)
A to je asi jediné, co je pravděpodobné.
Med necukernatí, ale krystalizuje a je to jeho vlastnost. Tedy většiny medů. S kavlitoz souvisí jen málo.

Pokud bych si měl já vsadit, tak pro ten tvrdý.

Ale je to na vaší chuti a vkusu. Když jej dáte do tepla, ztekutí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Mor (41475) (41506)

Možná by mohla být řeč s obcí.
Obecní úřad má kompetenci a páky na zajistění potřebných úkonů,potřebných
k této operaci.Měla by mít zájem na veterinárně bezproblémovém
území obce.JEN MUSÍ CHTÍT.
Přeju úspěch!Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mor
Datum: 26.2.2010 - 15:37:23

> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých
> stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí
> majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení
> těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným
> zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

annaler (94.113.27.126) --- 8. 3. 2010
Re: Antwort: Re: Světová cena medu? (12606)

med ktery rychleji zcukernati je lepsi kvality nebo horsi??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

Přátelé!
Četl jsem něco o "očkování proti varroáze".Někde v Německu,či
kde se prý o něco takového s úspěchem pokusili.Víte o tom někdo
něco!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
Datum: 26.2.2010 - 9:14:38

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka
> totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy
> proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet
> i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě
> období bez plodování by měl
> být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.187.165) --- 8. 3. 2010
Re: Mor vceliho plodu (41866)

Zdravím vás, no, po přečtení tohoto článku musím konstatovat, že pokud se nezmění přístup včelařů, tak se máme do 3 let na co těšit. Jak to psal Karel, pokud to bude tak rozlezlé a propukne masová klinika, to aby KVS přiobědnala sirky, to aby jí nedošly. Je to jenom na nás, jestli si ty naše Mařenky, Emilky a Máje poctivou prací uhájíme. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: ještě jednou ... jíva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452)

Příteli Nezmare!
Pro stanoviště s nadmořskou výškou nad 400m mám
k dispozici vrbu Jívu.Během roku je možno si odebrat rostliny
v kontejnerech.Akorát nevím kolik a jak.
Zdravím.Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "nezmar" <nezmart/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: ještě jednou ... jíva
Datum: 25.2.2010 - 16:13:00

> Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
> Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a
> je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by
> byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím
> květů i zdravotním stavem - vitalitou??? Je posledních
> pár dnů kdy by se dal vzít roub. Mluvím o jívách
> prověřených časem - tj. 10-15m vysokých, mohutných,
> krásně stavěných. Určitě bych byl vděčný
> a revanžoval se případně nějakou mladou rostlinou.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Holy (212.80.64.186) --- 8. 3. 2010
Mor vceliho plodu

Vážení přátelé,
ač jsem se zařekl, že do této konference nebudu vstupovat neb necítím potřebu být označován za debila který ještě v životě neviděl včely od přátel, kteří postrádají schopnost vést slušnou diskusi nebo výměnu názorů, v tomto případě činím výjimku. Jak asi víte, v Jihomoravském kraji běží již třetím rokem program prevence moru včelího plodu, financovaný, Jihomoravským krajem. V průběhu posledních tří let bylo díky Jihomoravskému kraji a JM KKV (otci projektu byli př. Pavlíček z Brna a př. Hanuška z Blanska) věnováno 2,5 milionu Kč na postupné plošné vyšetření MVP ze zimní měli. Letošní výsledky, které zatím máme k dispozici, jsou alarmující. Byl odhalen poměrně vysoký počet stanovišť s nálezem deset na druhou, tj. signál toho, že včelstva ještě nepodlehla infekci, ale s infekcí přišla do styku. V řadě případů jde o lokality poměrně vzdálené od stávajících ohnisek a ochranných pásem. Pro tuto skutečnost zatím nemáme přesné vysvětlení. Jednou z možných příčin je i mimořádně rojový rok 2008, kdy spousta ulétlých rojů mohla obsadit dříve infikovaná stanoviště, dutiny apod. a po úhynu na varroázu v loňském podletí mohlo dojít k přenosu infekce na okolní loupící včelstva. Obávám se, že podobná situace je i v jiných lokalitách s tím rozdílem, že o tom ještě nevíte. Za dva až tři roky, až se najdou klinické nálezy, už může být pozdě a může být infikována spousta včelstev v okolí. Tímto reaguji na debatu o plošném vyšetření MVP, nechci však zakládat nové vlákno ani vést diskusi nebo dokonce spor na toto téma, ale pouze informovat. Pro osvícené včelaře a organizace si dovoluji připomenout, že prostředky na plošné vyšetření na spory MVP jsou k dispozici v evropských dotacích na vyšetření medu. Vyšetření jednoho vzorku na MVP je dotováno 400 korunami a objednatel zaplatí jen cca 50 – 60 Kč za jeden vzorek. Pokud uděláte směsný vzorek z prvního vytáčení ze všech konví, je pravděpodobnost záchytu sice o něco nižší než u vyšetření ze zimní měli, ale přesto vysoká. Jako směsný vzorek stačí např. sklenička od majonézy nebo dětské výživy.Pokud Vás naše zkušenosti a poznatky z programu prevence moru včelího plodu v Jihomoravském kraji zajímají, rádi Vás uvítáme na závěrečném semináři letošního běhu programu, který se koná dne 14. května od 11. hodin v sále budovy Jihomoravského kraje v Brně, Žerotínovo náměstí 3/5.

M. Holý, jednatel OV Brno venkov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445)

Vážený příteli Krušino!
To jsou slova do pranice!Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam
všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
vůbec všimli. A aby s tím taky něco
mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused neporadny vcelar.
Datum: 25.2.2010 - 15:05:38

> R. Polášek napsal:
> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného
> >včelaře od př Streita.
> >..............................
>
> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím,
> jaké je lepší mít včelaře v
> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento
> uhyne vlivem roztočů, nebo
> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro
> asi většinu včelařů k paradoxním
> závěrům.
>
> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné
> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely
> na odolnost proti roztočům. Čím
> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení
> včel proti roztoči je
> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet
> nějakou vyhlášku a
> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když
> nepoužívá chemii k léčení :))
> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou,
> přežívají i včelstva
> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí
> svými geny a kazí těm
> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>
> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů
> a mít přehled o množství
> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat
> dobu, kdy nejlépe aplikovat
> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba
> nakoupením od již
> kolabujících včelstev).
> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
>
> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve
> kterých se mi množí roztoči
> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná
> či roztočem poškozená
> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>
> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy
> včelaře kteří neléčí nebo léčí
> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou
> o nějaké procento včelstev, než
> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do
> včel pro jistotu dá
> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá"
> a nadává na lajdáky, kteří
> neléčí.
>
> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva
> proti varroóze a
> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření
> zimní měli i na mor
> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo
> v čem chová včely. Varroóza
> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo
> vyhledat a zřejmě i v krátké
> době vymýtit většinu ohnisek moru.
> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření
> měli.
> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské
> science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41812) (41838) (41844) (41860)

tyto problémy mohou také začínat u neustálého měnění matek podle toho kolik vyteče z medometu , u F1 a rozchovávání jejího potomstva a pokaždé od jiného chovatele místo pečlivého výběru na vlastní včelnici U včel nejde vybírat podle značek jako auta, ale chce to pečlivost . V každém úlu mám plastovou desku na psaní a při každém otevření úlu si na ni dělám poznámky Pro mne je stejně důležitá tužka zrovna jako rozpěrák.
Sleduji
1) počet obsednutých rámků při první kontrole a pak na začátku kvetení řepky,
2) počet odebraných rámků, přibližné množství plodu a sílu včelstva,
3) čistotu v úlu
4) rojivost a stáří matky
5) bodavost a rozbíhavost
6) oboje srovnávám s aktuální počasím
Podle toho si vybírám k chovu matek a oddělků

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 12:09:28
> ----------------------------------------
> Šlechtit na čistící pud je něco úplně jiného než šlechtit na odolnost proti
> MVP. Přesto medota existuje a jsou i výsledky. Znám včelaře, který to
> provádí v zahraničí a včelstva jsou údajně schopna se vyrovnat       i se
> střední klinikou. Obávám se, že u nás by se to vymklo z rukou, nehledě na
> to, že by vás jako amatérského šlechtitele nejdříve asi zavřeli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789) (41798) (41812) (41838) (41844)

Zdravim vespolek,

zmenu v legislative v pristupu reseni nakazy morem vceliho plodu jsme tady probirali pred nedavkym casem. Jak chodim mezi vcelare male i velke. Tak zacina prevladat nazor - nic nehlasit, prohlednout dukladne, kde je klinika spalit se vsim vsudy, kde jsou vcelstva OK- presypat na mezisteny a je vymalovano.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840) (41841) (41845) (41849) (41854)

Já měl na mysli, že spousta lidí ty kompresory stejně má


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 10:04:15
> ----------------------------------------
> Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich
> nějaký kompresor stejně má
>
> pepan
> ----------------------------------
> předpokládám že "spousta jich" je spousta ZO.
>
> No ale ty kmpresory a vyvíječe nemají ručičky a ani nožičky, takže to chce
> lidi.
> A těch není spousta , spíše je jich málo. Je málo blbečků, co si budou
> ničit zdraví aby chodili dělat práci, kterou si každý může dělat sám. To je
> jako volat si sanitku a aby mi změřili teplotu.
>
> Aerosol je dobrý (a asám jsme si jej pořídil ) jako záloha, když přijdou v
> listopadu mrazy a do února nepoleví. Takže pro takové kalamitní případy je
> velmi dobrý.
>
> A dotace - na kompresory se dávají ze SF, takže to je takové 2.
> přerozdělování, a na navyvíječe z EU. Takže místo toho, aby se třeba
> dotovala varroa dna - ta se škrtla, aby zbylo na vyvíječe.
> Těch peněz - i když z dotací je málo a je dobré přemýšlet na d tím, než je
> utratíme.
>
> To je demagogický argument na vytírání zraku.
> Třeba "Nevím proč bych laboroval s odpařovači KM, když máme dotovaný
> formidol a vyjd emi to laciněji."
> Typický případ splachování penez na výrobu něčeho zahazovacího.
> 3 igelity, dvě desky z buničiny a půl deci KM. Nakonec se stejně asi
> ukázalo, žže je to slabé a bude se dělat FORTE.
> Chceš lepší příklad? To bylo povídání o napodobování USA a západu. Že.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 8. 3. 2010
RE: (41765) (41815) (41816) (41820) (41825)

Teď jsem tam kouknul, soubory jsou uložené. Ovšem je zde několik problémů:
(píšu to do konfery, protože takové problémy může mít kdekdo)
Na soubory nikde není odkaz. Takže se o nich nikdo nikdy nedozví. Běžně se do úvodní stránky na vhodné místo zapíše tag např.:
<a href="mujclanek.html">tady klikni</a>
Potom se tam objeví klikací nápis: tady klikni
a kliknutím na něj se do prohlížeče natáhne ona stránka mujclanek.html.
Ten název souboru nemůže být libovolný, servery běží obvykle pod linuxem a při převodu z jedné platformy do druhé to nepísmenové znaky nahrazuje všelijak, takže se doporučuje názvy psát jen malými písmeny, bez mezer a bez interpunkce.
Soubory .doc jsou obvykle určeny pro čtení ve Wordu. Pro převod do kódu html nestačí jen přepsat koncovku, musí se text do tohoto kódu převést. Někteří, kteří si s html neví rady, to dělají tak, že provedou export přímo z Wordu do html. Výsledný kód je hnusný a některé prohlížeče jej mohou zobrazit dost nekorektně, ale jako nouzovka to funguje. Součástí balíku MS Office (ve kterém je i Word) dříve byl i modul FrontPage, do kterého bylo možno psát text přímo a on vygeneroval relativně slušnou html stránku. Je ale dost takových editorů ke stažení na internetu zdarma, třeba Easy Editor 2005 nebo Web-It a další. Popis kódu je v mnoha příručkách, na internetu např.
http://www.kosek.cz/

Ještě je čas na web, brzy začnou jarní prohlídky (alespoň v nížinách, já jsem se včera sněhem k úlům nedostal).
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Streit Pavel
Sent: Sunday, March 07, 2010 4:07 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával. Nevím, jak se to tam dělá. Sakra, dělám to poprvé, to je alchimie. To bude, než se to naučím. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (90.179.214.254) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789) (41798) (41812) (41838) (41844)

Šlechtit na čistící pud je něco úplně jiného než šlechtit na odolnost proti MVP. Přesto medota existuje a jsou i výsledky. Znám včelaře, který to provádí v zahraničí a včelstva jsou údajně schopna se vyrovnat i se střední klinikou. Obávám se, že u nás by se to vymklo z rukou, nehledě na to, že by vás jako amatérského šlechtitele nejdříve asi zavřeli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 8. 3. 2010
schopní i neschopní

P.K. (90.178.157.91) --- 8. 3. 2010
Crisis in heads!
po velikonocích už je dost teplo očistit včelstva kys.HCOOH,
pánové žasnu,možná mi není šedesát ani v té moskvě sem nebyl(zatím),nad tím jak se tu pokoušíte belhat podepření nějakýma dotacema-to mi přijde to samý jak umělá cena medu za socialismu,takto nastavený system tahne sam sebe ke dnu,přičemž udržuje naživu i fšelijaké koumáky,kteří znehodnocují poctivou práci ostatních jak ve včelách tak i ekonomicky.....
dotace zdravého včelaře je jen (a pouze jen!) jeho vlastní rozum a cit!
Otázka? Vidíte,že by snad včelstvo dostalo od přírody nějakou dotaci na zazimování?
Ať přežíjí schopní....!
************************************************
Ano,ať přežijí ti schopní,s tím je možno souhlasit.Ale těch schopných je mnoho,bohužel jsou vyššího věku a mnozí nemají pokračovatele,což je na pováženou.Ale vypadá to,že
i mladí se této branže v budoucnu chytnou,i když jich nebude tolik a doufejme,že včela nebude ohrožený druh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2010
Re: (41765) (41815) (41816) (41820) (41825) (41846) (41852)

"Zdravím p.Polášek, jak říkám, jáse to musím naučit ukládat, zatím tomu nerozumím. Mám půl roku starý notebook, tehdy stál dost, ke 30 tis. Takže, když za soubor KDE NAKUPUJI napíši HTML, tak to půjde vidět na síti"
úvaha je správná, ale ne úplně. Napsáním na konci názvu .htm nebo .html to počítač bude považovat za soubor htm a spustí příslušný program, nejspíš internetový prohlížeč , který čte htm a ne word, ale vnitřní struktura souboru htm nebude a tak to ten program nezobrazí.
Doporučuji probrat někde, nejlépe v několikadenním kurzu základy souborového systému PC a případně základy HTML . Nebo na internetu, hlavně pro začátečníky html je na internetu spousta stránek. Pro tvorbu webových stránek jsou už dneska pro začátečníka lepší wysiwyg editory, kde není třeba html kód znát, ale je velice vhodné základy html kódu pochopit, hodně to tvorbu stránek usnadňuje.
Docela zajímavé může být uložit nějaký jednodušší soubor ve Wordu touto posloupností "Soubor" " Uložit jako" "uložit jako typ web htm, html" a uložený soubor potom otevřít třeba v zápisníku a prohlédnout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789) (41798) (41812)

Co je špatné na snižování infekčního tlaku? Na jednu stranu to chcete
po včelách a když jde o člověka a jeho pohyblivé dílo, tak nato
kašlete? To snad ne?

_gp_

7.3.10, Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Vážený příteli,
> rád bych reagoval na Vaši větu: "Přitom se také zapomíná, že pokud je ve
> včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza,
> zvápenatění aj." Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor,
> že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého
> díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva.
> Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840) (41841) (41845) (41848)

Kdo tedy chce fumigovat v listopadu nebo v prosinci, musí mít takovou práci, aby se podle počasí odpoledne a předpovědi na další den mohl v kterýkoliv den v měsíci rozhodnout, že tu fumigaci další den udělá. A musí mít aerosol v záloze.R.P.

Ja už 8 rokov si pripravujem amitraz kúpou 100 ml (zhruba na 3 roky, jeho účinnosť sa nemení) Taktiku a poslednú fumigáciu robím bez plodu v novembri-listopadu, a nikdy nemám problém s teplotou. Je jedno aká je, obyčajne je už pod 10°C a výsledok je vždy dokonalý! Prečo nechcete priznať, že dokonalá fumigácia môže byť i pri nižších teplotách? To, že to niekto napísal, nemusí byť ešte pravda.

Ak by to nebola pravda, tak už dávno nemám ani jedno včelstvo. potvrdzuje to pravidelne a poctivo robený zber odpadnutých klieštikov, ktorý je v sezóne u mňa v priemere na včelstvo do 100 ks a iný prostriedok do svojich včiel nevkladám!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41812) (41838) (41851)

Tomáš Heřman napsal:

>...proste by se prelily penize z vysetreni na varroozu na rozbor na mor.
..............

To by asi finančně nevycházelo.
Rozbor měli na varroázu a na mor je řádově jinde (asi dvacetinásobně dražší).
Finančně řádově porovnatelně jsou zřejmě náklady na dotace léčiv proti varroáze s náklady na vyšetření měli na mor.
A zřejmě přesuny v dotačních kolonkách nejsou zcela bezproblémové.
Ale když se chce, ... :)
Ale ono se nechce. :(
A možná mají taky pravdu odpůrci. Vždyť v této diskusi zatím moc přesvědčených o smysluplnosti této změny není. Stejně jako v naší ZO. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840) (41841) (41845) (41849)

Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich nějaký kompresor stejně má

pepan
----------------------------------
předpokládám že "spousta jich" je spousta ZO.

No ale ty kmpresory a vyvíječe nemají ručičky a ani nožičky, takže to chce lidi.
A těch není spousta , spíše je jich málo. Je málo blbečků, co si budou ničit zdraví aby chodili dělat práci, kterou si každý může dělat sám. To je jako volat si sanitku a aby mi změřili teplotu.

Aerosol je dobrý (a asám jsme si jej pořídil ) jako záloha, když přijdou v listopadu mrazy a do února nepoleví. Takže pro takové kalamitní případy je velmi dobrý.

A dotace - na kompresory se dávají ze SF, takže to je takové 2. přerozdělování, a na navyvíječe z EU. Takže místo toho, aby se třeba dotovala varroa dna - ta se škrtla, aby zbylo na vyvíječe.
Těch peněz - i když z dotací je málo a je dobré přemýšlet na d tím, než je utratíme.

To je demagogický argument na vytírání zraku.
Třeba "Nevím proč bych laboroval s odpařovači KM, když máme dotovaný formidol a vyjd emi to laciněji."
Typický případ splachování penez na výrobu něčeho zahazovacího.
3 igelity, dvě desky z buničiny a půl deci KM. Nakonec se stejně asi ukázalo, žže je to slabé a bude se dělat FORTE.
Chceš lepší příklad? To bylo povídání o napodobování USA a západu. Že.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41812) (41838) (41844)

. Provádím velice rychlý test, kdy pomocí tekutého dusíku
> usmrtím plod a následně kontroluji rychlost odstraňování. Včelstva, která
> odstraní do 24 hodin usmrcený plod v testu obstála. Ta včelstva, která
> neodstraní usmrcený plod do 48 hodin, jsou určena k brakování. Protože je
> tento test časově nenáročný, provádím ho na všech včelstvech najednou. Je
> otázkou, jak by tato včelstva obstála na stanovišti s morem.

Zdravim nemohl byste prosim popsat vic hlavne o hardware tohoto testu. Chystam se letos vyzkouset a toto by mohlo byt elegantnejsi nez jehla. Ale vubec si nedovedu predstavit jak je to narocne, zda lze tekuty dusik vubec sehnat (videl jsem to jenou pri vypalovani bradavic :-) ) atd.

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.30) --- 8. 3. 2010
Re: (41765) (41815) (41816) (41820) (41825) (41846)

Zdravím p.Polášek, jak říkám, jáse to musím naučit ukládat, zatím tomu nerozumím. Mám půl roku starý notebook, tehdy stál dost, ke 30 tis. Takže, když za soubor KDE NAKUPUJI napíši HTML, tak to půjde vidět na síti? Základní věci na PC umím, ale toto jsem nikdy nepotřeboval, až nyní...Takže v tom lítám a snažím se to tam nějak schopně vložit. Odepsal jsem již př.J. Srollovi, snad mi poradí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41812) (41838)

> Myslím, že ufinancovat by se to dalo.
> Když se dá ufinancovat dotování léčiva na varroázu, (léčivo i tak není
> drahé), proč by se nedalo ufinancovat vyšetření na mor? :) Celkově v ČR to
> finačně vychází řádově podobně.

Mam stejny nazor, proste by se prelily penize z vysetreni na varroozu na rozbor na mor. Vysetreni na varoozu by mel umet kazdy vcelar a ne jen v lednu, s morem je to jine :-) Uvadite nekteri, ze oskodne za paleni neni zle takze mozna by to nekoho melo zajimat kolik by se usetrilo prevenci...

Navic jsem slysel ze naklady na rozbor meli na mor jsou udajne v desitkach korun, takze zbytek do petikila je kahacko, lide a vybaveni laboratore???

Jinak jak je videt i z prispevku zde tak mysleni vcelaru se malinko meni a par z nas si preventivne rozbory nechavame delat.
Ono jak z diskusi plyne tak by se v ZO nemusely rozborovat vsechna stanoviste, ale treba u blizkych stanovist pouze jedno vybrane...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2010
Re: (41765) (41815) (41816) (41820) (41825) (41846)

"Můžu se zeptat, proč dáváte na internetové stránky převážně soubory . doc z Wordu?"
Teď se dívám, klávesnice byla rychlejší než myšlenka, ty html soubory tam máte.
Omlouvám se za zbytečný příspěvek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840) (41841) (41845)

Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich nějaký kompresor stejně má

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 09:06:34
> ----------------------------------------
> NitraM:
> KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez
> plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."
> -----------------
> Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co
> brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy
> nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné
> problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a
> naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)
> ----------------------------------
>
> Knot a lahvičku může mít doma každý, aerosol s vyvíječem asi ne, an to
> opravdu musí přijet komise.
>
> Jaké zdravotní následky má aplikace aersolu pro včelstvo nevím, ale lidem
> co s tím objíždějí celou ZO závidím tu odvahu, nebo nevědomost.
>
> A nevidím opravdu důvod, abych si volal lidi (a defakto nějak platil
> náklady, nebo od nich chtěl aby dělali zadarmo) když si fumigaci mohu
> udělat sám a ve stejné kvalitěa za setinu nákladů.
> Opravduá mi to uniká.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840) (41841) (41845)

Aerosol je přece pro léčitele podstatně dražší. Po včelařích je třeba jezdit autem, to jsou náklady navíc. Fumigace, pokud se jezdí po včelařích, nerozdává jenom doma nakapané knoty, stačí pěšky nebo na kole. Sice je teoreticky možné vzít aerosolový přístroj na záda a jít pěšky nebo jezdit na kole či mopedu taky, ale to asi nikdo nedělá.
Co se týká toho mít lahvičku doma a fumigovat co nejpozději, v říjnu je pro fumigaci dostatečně teplo tak 25 dnů v měsíci a dá se fumigovat i večer. V listopadu tak 5 - 10 dnů v měsíci. V prosinci tak 2 - 4 dny. Ale v tyto měsíce je ideální, když fumigace proběhne přes poledne. Ale pokud bude nepříznivé počasí, v prosinci nebude na fumigaci vhodný den ani jeden, v listopadu 1 - 2 dny. Kdo tedy chce fumigovat v listopadu nebo v prosinci, musí mít takovou práci, aby se podle počasí odpoledne a předpovědi na další den mohl v kterýkoliv den v měsíci rozhodnout, že tu fumigaci další den udělá. A musí mít aerosol v záloze. Kdo chce fumigovat v řijnu, stačí se spolehnout na teplé počasí o víkendech....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 8. 3. 2010
Crisis in heads!

po velikonocích už je dost teplo očistit včelstva kys.HCOOH,

pánové žasnu,možná mi není šedesát ani v té moskvě sem nebyl(zatím),nad tím jak se tu pokoušíte belhat podepření nějakýma dotacema-to mi přijde to samý jak umělá cena medu za socialismu,takto nastavený system tahne sam sebe ke dnu,přičemž udržuje naživu i fšelijaké koumáky,kteří znehodnocují poctivou práci ostatních jak ve včelách tak i ekonomicky.....

dotace zdravého včelaře je jen (a pouze jen!) jeho vlastní rozum a cit!


Otázka?Vidíte,že by snad včelstvo dostalo od přírody nějakou dotaci na zazimování?


Ať přežíjí schopní....!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2010
Re: (41765) (41815) (41816) (41820) (41825)

"Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával."
Můžu se zeptat, proč dáváte na internetové stránky převážně soubory . doc z Wordu? Máte v počítači spuštěnou jednu "krávu" o velikosti mnoha desítek megabajtů, internetový prohlížeč, nejméně 10 let laděný na co nejlepší zobrazení textu a obrázků a vy tak nutíte počítače prohlížejících, aby ten prohlížeč použili jako prachsprostý stahovač souborů a na zobrazování nutíte ten počítač, aby si spustil další "krávu", textový editor word. Pokud vůbec word nebo jeho alternativy v počítači ten člověk má a pokud vůbec ten váš soubor . doc, zajisté utvořený v nejnovejší verzi wordu, vůbec dokáže jeho starší verze otevřít. Jaky by včelař kočoval se včelami tak, že by úly naložil na přívěsný vozík a celý ten přívěsný vozík s úly zdvihnul na korbu náklaďáku a tak ty včely převezl........
Soubory wordu .doc a vedle nich . pdf se používají, když je třeba přes internet distribuovat nějaké vytvořené dokumenty, které budou v cílovém počítači uloženy nebo nějaké formuláře, které je třeba vyplňovat nebo pracovat s nimi, ale ne na webové stránky, které se mají jen prohlížet. Na to je formát . htm nebo .html.
Dají se vytvořit i ve wordu, když dáte povel Uložit jinak jako htm či jako html či pro webové stránky, podle verze wordu se to bude trochu lišit.
Je to určitě lepší řešení vytvořit ty stránku ve wordu a uložit je z něho jako html, i když ve wordu to je jen doplňková funkce a wordem tak vytvořený kód html bývá proti textovým editorů specializovaným na html často zbytečně složitý a pro prohlížeče málo stravitelný, a dát ty stránky na server v html než je tam dávat v formátu .doc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840) (41841)

NitraM:
KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."
-----------------
Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)
----------------------------------

Knot a lahvičku může mít doma každý, aerosol s vyvíječem asi ne, an to opravdu musí přijet komise.

Jaké zdravotní následky má aplikace aersolu pro včelstvo nevím, ale lidem co s tím objíždějí celou ZO závidím tu odvahu, nebo nevědomost.

A nevidím opravdu důvod, abych si volal lidi (a defakto nějak platil náklady, nebo od nich chtěl aby dělali zadarmo) když si fumigaci mohu udělat sám a ve stejné kvalitěa za setinu nákladů.
Opravduá mi to uniká.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789) (41798) (41812) (41838)

Radek Krušina napsal:
…“Pomocí této metody by se mělo dát vysledovat kliniku v časném stádiu. A jak víme, po odstranění klinicky nemocných včelstev přítomnost původce razantně klesá, klesá infekční tlak. Proč by to nemohlo vést k postupnému úplnému ozdravení území od moru?“

To je právě ono.
K ozdravení celého území beze zbytku asi ne, ale většině určitě ano. Jistě by tento postup, v podstatě šlechtění při kterém se vyřazují z chovu mínus varianty (včelstva vnímavá na MVP), vedl k chovu včel, které jsou odolné. Mohu to dokladovat na vyřazování včelstev s nedostatečným čistícím pudem v mém chovu a vazbu na výskyt zvápenatění plodu. Zvápenatění se v minulosti v mém chovu běžně vyskytovalo. Nemohu říci že masově, ale někde vždy bylo. Od doby, kdy provádím důslednou selekci na čistící pud, zvápenatění se nevyskytuje. Provádím velice rychlý test, kdy pomocí tekutého dusíku usmrtím plod a následně kontroluji rychlost odstraňování. Včelstva, která odstraní do 24 hodin usmrcený plod v testu obstála. Ta včelstva, která neodstraní usmrcený plod do 48 hodin, jsou určena k brakování. Protože je tento test časově nenáročný, provádím ho na všech včelstvech najednou. Je otázkou, jak by tato včelstva obstála na stanovišti s morem.

Metoda detekce původce MVP z měli je užitečná věc, a v rukou odborníka znalého dané problematiky umožní pokrok. V současné době ale přinesla více škody než užitku. Je to jako když se dostane břitva do rukou dítěte. Taky s ní neumí zacházet a nedopadne to dobře. To ale neznamená, že břitva je špatný nástroj.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 7. 3. 2010
Re: Počet aktivních ohnisek MVP (41839) (41842)

ještě doplňuji, informace jsem čerpal z
http://www.svscr.cz/index.php?art=1046
v části přílohy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 7. 3. 2010
Re: Počet aktivních ohnisek MVP (41839)

nerozumím, co ta tabulka říká. V 2. polovině loňského roku vydala jen středočeská KVS 4 mimořádná veterinární opatření k prevenci a tlumení moru včelího plodu. To jsou podle mého 4 ohniska vyhlášená minimálně na půl roku, tedy do 2010

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833) (41840)

KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."

-----------------

Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva (41789) (41798) (41801) (41806) (41833)

Alena Hrubá:
...Také prováděná léčba /jak se říka komisionálně,v zákoně ji máme / nám může dát přehled o jednotlivých včelařich a jejich včelaření,/hlavně hygiena a pořádek na stanovišti, v neposlední řadě také uvidíme stavy úlu.Možnost posledního léčeni aerosolem.Myslimsi, že by to mnohé skutečné problémy ukázalo.Jak také řikate, není přehled o stanovištich, timto se získa.
-----------
Předem chci říéci, že si vážím Vašeho zápalu. Jsme asi starší a už vyhořený:-)
Komisionální léčení se obejvilo až v poslední době, a doufám, že jen ve vyhláškách. Ty se stejně nedodržují, takže je to jedno. Pokud by to bylo v zákoně, asi by byl v nesouladu s Listinnou zákl. práv a svobod, či jak se to nazývá.
Abych nazančil v čem, tak si představte uliční výbor, který zmocňuje domovní důvěrníky, aby chodili po domácnostecj a kontrolovali mytí rukou před jídlem. Epidemii žloutenky taky nemůžeme brát na lehkou váhu. :-)

Co může komise vidět při podzimním léčení? Jak mám natřené úly.
Dodnes si vzpomínám, jak jsem se kdysi na členské schůzi dozvěděl, že vše není nejlepším pořádku a dokocnce mezi sebou máme takové, co mají úly na zemi (paletách) a nechávají na zilu včelám medníky , někde i více. :-)
STanoviště zjistí komise jen svých členů.

Pokud si někdo dnes pořídí včely a nemá potřebu se sdružovat, prostě se nahlásí do Mníšku pod Brdy a na podzim pošle vzorky do Vetrinární laboratoře a nic neporušuje. A nikdo o něm neví a ni v případě moreu se veterinář pravděpodobně nebude zabývat evidencí chovatelů. Prostě požádá ZO aby mu poslala seznam včelařů co jsou v kružnici co namalo val na mapě. A pokud je v té kružnici i jiná ZO kam psal a nikdo mu to neprozradí, tak ta ZO bude několik let mimo opatření, i když ty kolečka budou vycházet i ve Včelařství.
Tento komický případ s emi stal osobně :-)
Nehledě na divoce žijící včelstva a včelstva vůbec nehlášená. Takže ta žádná komise neobjeví.
A to bohužel nabouravá moji představu o plošném a koisionálním léčení. nEHLEDĚ NA TO, ŽE POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná.
Těžko čekat na komisi s lahvičkou a papírky, protže to včelřům samotným nemůžeme svěřit. To pak vede k tomu, že je v polovině října už dvakrát komisionálně odléčeno.

Ale souhlasím s vámi, že je třeba aby byla včelstva plošně zdravá. Jen se naprosto rozcházíme v přístupu.
Za pár let nebudou dotace . z EU končí asi v 2013 jak správně říkáte, nejsme zvyklí si platit skoro nic. Natož členské příspěvky ze svého. Takže je otázka co pak bude.
V úvodníku zde se obráží i můj názor.
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/strategie-ipm-a-ekonomika-vcelareni

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Počet aktivních ohnisek MVP

http://www.svscr.cz/index.php?art=2099



Okres Počet nových ohnisek Počet zdolaných ohnisek Počet aktivních
ohnisek na konci
Břeclav 0 0 1
Cheb 0 0 1
Chrudim 0 0 2
Pardubice 0 0 1
ČR 0 0 5
stav k 17.2.2010 2:00


Seznamy katastrů obcí v ochraném pásmu kolem ohniska (poloměr 5km)
moru včelího plodu, jsou k dispozici na úředních deskách jednotlivých
KVS.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (89.190.61.38) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789) (41798) (41812)

Jiří Přeslička napsal:
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat.
...........

Myslím, že ufinancovat by se to dalo.
Když se dá ufinancovat dotování léčiva na varroázu, (léčivo i tak není drahé), proč by se nedalo ufinancovat vyšetření na mor? :) Celkově v ČR to finačně vychází řádově podobně.
Nehledě na to, že jak už tu psal myslím Karel Jiruš, dalo by se vyšetřovat buď na etapy, nebo pouze některá stanoviště v katastru.
Ono, pokud se dá předpokládat, že hromadné úhyny na varroázu budou při stávajícím zůsobu "boje" čím dál míň výjimečné, potom přesuny oddělků na zavčelování tak zamíchají geny a přesunou původce po celé republice, že se za pár let možná budeme divit. :)
RK

Jiří Přeslička napsal:
Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let.
............
Já bych se o původce moc nebál a kdyby se dal vymýtit, nějak by mi to nevadilo.
Zatím je zřejmě skoro celé území bez moru a zřejmě i bez původce. To se může podstatně změnit několika zavčelovacími akcemi, kdy bude nedostatek oficiálně dostupných oddělků.
V současné době, kdy u nás v ZO máme za humny již dost let ochranná pásma moru, bych byl za informaci o přítomnosti původce vděčný.
Dost se divím tomu, že někdo ne :)
Zřejmě i v průběhu těch 40 miliónů let byl přirozeným ozdravným procecem žeh ohněm - lesní požáry existovaly.
RK

Jiří Přeslička napsal:
Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
.................
Vnímám to tak, že udržet mor na minimálním procentu území se dařilo i bez metody detekce původce z měli.
Pomocí této metody by se mělo dát vysledovat kliniku v časném stádiu. A jak víme, po odstranění klinicky nemocných včelstev přítomnost původce razantně klesá, klesá infekční tlak.
Proč by to nemohlo vést k postupnému úplnému ozdravení území od moru?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.167.247) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva (41789) (41798) (41812) (41817) (41829)

Víte, já včelařím na Norskou metodou krátce, ikdyž je pracná, jsem s ní spokojen. Mohu vám sdělit poznatek, který jsem nabyl u náhodně vybraných včelstev na mé včelnici. Dne 1.3 za ještě pěkného počasí jsem nadzvedl víka úlů, abych viděl, jak si holky stojí. Počet obsednutých uliček byl u jednoho včelstva 7 rámků, u zbylých 3 včelstev 9 rámků. U ostatních nevím, nechtěl jsem vyrušovat. Jsem nedočkavý, už abych se dočkal 1 jarní prohlídky. Myslím si, že v tuto dobu to je obsednutých rámků hodně. Takže v síle jsou na tom velmi dobře. I pan Sedláček z Bučovic na svých web stránkách popisuje, že včelstva přemetená na mezistěny jdou do zimy o chlup slabší, a na jaře, v zimě se řadí do průměru a na jaře je explozivní rozvoj. Má 300 včelstev a kromě toho, že pravidelně mění dílo, každý rok přemetá na mezistěny 100 včelstev. Nemůže si to vynachválit. Na jeho stránkách jsem na to narazil tento týden, podrobně to tam popisuje, musím potvrdit, že má ve všem, co tam o tom napsal pravdu.
Dále na stránkách Farmy Honzy Jindry se o Norském zimování píše, ne tak podrobně, ale p.Jindra si tu metodu také pochvaluje. Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že zimování na panenském díle je horší. Měl jsem totiž na stanovišti i včelstva se starším dílem.
Pokud je někdo šlechtitel matek a stane se mu takové neštěstí, je to k pláči. Nedovedu si představit, že bych měl 100 včelstev, šlechtil matky. Zjistil mor a pak někdo přijel a škrknul sirkou. Stálo by za to více vyzkoušet metodu přemetení zdravých včelstev na mezistěny a pokusit se je zachránit. To je ale otázka pro SVS a VUVC DOL. Myslím, že za zkoušku by to stálo, ať dopadne jakkoliv. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41837 do č. 41897)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu