74445

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185)

Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 16:13:29
> ----------------------------------------
> nedávno to tady někdo naťuknul.
> napište názory pro a proti
> chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
> díky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 18. 2. 2010
PSNV - PPP 20,2.2010

Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují

20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.

Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
třírámkový nebo čtyřrámkový medomet

nedávno to tady někdo naťuknul.
napište názory pro a proti
chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)

My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Chov matek
> Datum: 18.2.2010 09:31:20
> ----------------------------------------
> Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
> jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
> generace F2 mezi sebou, atd...
> Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
> nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
> křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
> populací byla k F1 připářena.
> K. Čermák
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o
> příbuzenskou plemenitbu.
> > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec
> sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V
> praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se
> štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace
> bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první
> generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí
> zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze
> šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev
> vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> >> Předmět: Chov matek
> >> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> >> ----------------------------------------
> >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> >> prosím.
> >>
> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> >> genetických znaků trubce při inseminaci.
> >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> >> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> >> (mulati jsou životnější.)
> >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> >> J.B.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178) (41181)

Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se
osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn.
parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme
rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich
křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují
jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná).
Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na
mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery.
Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace
F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu
ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého
včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její
spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1
generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ...
Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ
pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou
specifika včely medonosné...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
>
> Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a
> matky které z nich chováme F1?
>
> Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou
> to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
>
> Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště
> budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k
> heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o
> další křížení .
> Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit
> matky F1 našeho křížení nebo jak?
> J.B.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)

. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K

Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.


Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.

Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!

Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)

("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)

Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?

Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.

Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)

"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174)

Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
generace F2 mezi sebou, atd...
Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
populací byla k F1 připářena.
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
> Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
>> Předmět: Chov matek
>> Datum: 17.2.2010 22:51:55
>> ----------------------------------------
>> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
>> prosím.
>>
>> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
>> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
>> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
>> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
>> genetických znaků trubce při inseminaci.
>> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
>> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
>> (mulati jsou životnější.)
>> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
>> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
>> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
>> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
>> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
>> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
>> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
>> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
>> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
>> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
>> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
>> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
>> J.B.
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K (82.113.55.18) --- 18. 2. 2010
Obsah vody v medu - úly na paletách

Prý když úly stojí na paletách nebo nízko při zemi, tak med nabírá vlhkost a při vytáčení je v něm hodně vody. Má s tím někdo zkušenost? Jak vysoko by úly tedy měly stát?
Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 18. 2. 2010
Chov matek

Přátelé ať je to jak chce ale já patky chovám, nikoliv pěstuji. Snad jde jen o překlep. Při opakování tohoto nesmyslu se to pak dostává do včelařského podvědomí a to je průser.
Matky se chovají a obilí se pěstuje.
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

Ale je to jen myšlenka..... , ale nedomyslená a špekulatívna!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)

K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Chov matek
> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> ----------------------------------------
> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> prosím.
>
> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> genetických znaků trubce při inseminaci.
> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> (mulati jsou životnější.)
> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41172)

Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 17. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)

Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“

Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.

Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.

Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)

PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.

Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%

Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!

Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159)

Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.

Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."

Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160)

"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106) (41162)

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel
-------------------------------------------------------

Z toho vyplývá, že při diskusi o čistotě mezistěn, není vhodné používat slovo „panenský“, protože bychom se nedomluvili.
Takže, chceme-li mít co nejčistší mezistěny, pak musíme získat vosk z nezaplodované trubčiny, nebo divočiny bílé barvy na stavebním rámku. Z tohoto vosku si pak nechat udělat mezistěny.
Otázkou ještě je, která metoda získávání vosku z tmavých plástů je z hlediska čistoty vosku nejlepší(ve vařáku, vyvaření ve vodě, vytavení párou, ve slunečním tavidle, apod.).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155) (41163)

"Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě. "
Já jsem to sledoval podle hučení za silných mrazů. Uteplení, ty minimálně 2 centimetry filce nebo něčeho podobného na strůpku jsem zjistil tak, že při menším uteplení za silných mrazů 15-20 st C a víc včely byly subjektivně znatelně víc slyšet než ty uteplenější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Sýkorky


Zdravím, je zajímavé  číst o stavu ptactva. Škoda, že neuvádíte u jednotlivých příspěvků místo o kterém píšete. Na Hluboké nad Vlt. 425m nad m. již mnoho let ty malé ničemy krmím, ročně seberou min.50kg slunečnice, 10kg prosa a 5kg loje. V průměru. Za odměnu mám neuvěřitelné shov. Sýkorky všechny druhy, brhlíci, k jaru dlaskové, o kosácích nemluvě, ti letos sežrali snad třicet kg jablek.Objeví se i hýlové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtech Langer (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41056)

Včely "padnutú" sladinu - med alebo sirup ako aj propolis vynášajú späť
na plásty.
Veel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155)

Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později?
--------------------
Taky jsem tomu věřil. Pak jsem ale vyzkoušel to nebrat tak vážně a nezjistil významné rozdíly.

Strop by měl být podle mě uteplený asi jen o 20% víc jak stěny.

Polystyren - to je problém, žraly mi to myši, mravenci a těžko se to likvidovalo - tedy zničené desky.
Když někdy ulítlo víko, strašilo to někde zafoukané v lese atd.
Mám k dispozici silný karton (vlnitou lepenku) a na tu jsem přešel. Snadno se likviduje - stači zahrabat do hromady listí, a tepelně podle mě stačí.
Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě.
A v dobách, kdy jsem neměl dost vík atd., jsem měl některé včely přikryté jen plechovou šablonou na igelitu, a včely se nijak neodlišovaly v rozvoji.
Dokáží dokonale uchovat teplo v uličkách.

Viz dokončení seriálu od Ing. Holuba v posledním MV.
Na včely nemáme ani s nejlepší klimatizací. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtech Langer (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.199.40.193) --- 17. 2. 2010

medovina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147)

Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.

S pozdravem M. Václavek

PS

Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.

Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157)

No já píšu pouze to, co mám vyzkoušeno a tudíž to pak mohu v nějaké následující diskuzi ustát. Jelikož s plemenáči s odělitelným dnem nemám zkušenosti, opravdu nevím. Rozšiřovací nástavky ala Pepa K. si chci vyrobit už řadu let, ale není čas. Styrodur je lepší než polystyren, ale stojí li vám na zemi v trávě, což je nejlepší prevence proti vyloupení, žerou ho i když méně včely zevnitř a zřejmě mravenci zvenčí. Takže plemenáč je po cca 5 letech zralý na menší opravy. Epoxy z pilinami a vyžraniny se vylejí a je to. Samozřejmě styrodurové polonástavky si umím představit, mám jich cca 10 na zkoušku ale nelíbí se mi, jsou příliš zranitelné. Samozřejmě nástavky mají dolní a horní dřevěný rám a jsou napuštěné nátěrem. Navíc si stále myslím, že hladové lesní ptactvo a mravenečkové se na nich rychle podepíší.To s timi TV je normální jev, nově přidaná matka zaklade pár plástů včelky ji zlikvidují a na jejím plodu založí matečníky. Takže přes všechnu péči kterou chovu věnujeme produkujeme ne malé % zmetků a přitom to na těch matkách vůbec není vidět.Naproti tomu matky z nouzových a rojových matečníků tyto problémy nemají. Rovněž i matky založené na očkách vyřezaných z plástů jsou na tom daleko lépe, ostatně staré články ve včelařské literatuře to jenom potvrzují. Takže co s tím??? No to bych také rád věděl!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155)

"Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník."

Teď není doba pro zásah do včel, včely budou mít hodně plné výkalové váčky a je riziko, že zásah spustí kálení v úlu až kolaps. Je vhodnější s jakýmkoliv zásahem počkat až po prvním proletu a vyprášení včel. Ale i tak to bude zbytečné, dokud včely někdy v březnu nezačnou více plodovat. Může to být i škodlivé, pokud se teď uteplí , podnítí to včely k většímu plodování a později, pokud se zase ochladí a přijdou mrazy, přijde větší plodování včelám draho.
Otázka je, co znamená "shora neuteploval" Pokud to znamená aspoň 1 - 2 cm filcu nebo polystyrenu, hadrů, papírové vlnité lepenky atd, je to v pořádku a v březnu je vhodné uteplení zvětšit na 5 - 10 cm. Pokud to jen 3 milimetry sololitu nepo podobné, včely dostaly přes zimu zabrat, doporučil bych přece jen okamžité dodatečné zateplení.
Ale spíš důležitější než vyřešit teplo je při jarním plodování vyřešit vlhkost. Uvnitř úlu by se měla trochu srážet, aby včely pro ni nemusely ven, ale zas ne moc, aby toho v úlu moc neplesnivělo. Je to kombinace igelitové fólie na strůpku nebo pro vlhkost propustného strůpku třeba z toho filcu plus kombinace zavřeného nebo otevřeného očka plus volné nebo zakryté síto ve dnu, to je třeba časem doladit na konkrétní úl a podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156)

F1 je jen na jedno použití nebo je nutné ji negativním výběrem ustálit. získáš tak vlastní linii podle svých představ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 14:35:36
> ----------------------------------------
> > Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1
> tak
> > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> > insiminované
> >
> > pepan
>
> Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o
> tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.
>
> Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154)

> Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak
> zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> insiminované
>
> pepan

Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.

Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (213.19.32.139) --- 17. 2. 2010
Uteplení včelstev zjara

Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150)

Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly insiminované

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 12:18:31
> ----------------------------------------
> Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel.
> Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi
> malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju
> odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)
>
> Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko -
> hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime
> jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na
> dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne
> od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.
>
> Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu
> a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou
> velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky
> problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu
> dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro
> nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...
>
> T.H.
>
> > Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> > spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> > zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> > na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> > rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> > zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> > porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> > proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> > vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> > vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> > R. S.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132) (41136) (41149)

>po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku.<
------------------------------------------------------------
Mám tuto zkušenost a dávám ji do placu:
Po veškerém dlouholetém laborování s oplodňáčky, sekcemi a plemenáči, nyní používám styrodurové plemenáče na 5 rámků. S těmi potom zacházím jako s nástavky a rozšiřuji na 10 až 15 rámků nad sebou. Co nezužitkuji v létě nebo na podzim, ponechám do jara kdy tato včelstvíčka přijdou vhod mě i kamarádům. S vykusováním styroduru nemám problém. Čím hustější (těžší) Styrodur, tím méně chti na vykusování. Používám nátěr Eternexem a uvnitř i rozpuštěným voskem.

Ještě poznámku: Dříve, před Styrodurem, jsem taková včelstvíčka zimoval v jednom nástavku nad mateří mřížkou. O tom jsem psal již v předloňském roce. Je to však zbytečné. Ve styrodurových nástavkových úlcích dokáží přežít bez újmy i letošní zimu a jsou v případě potřeby mobilnější. Za Styrodur ve včelařství uděluji tvůrcům "Nobelovu cenu" ;o).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150)

hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel...
---------------------------
Se styrodurem mám velmi špatné zkušenosti.Co nerozežrali vigorky,to v zimě rozklovali ptáci a všude jen hromada bordela.Styrodur už nechci ani vidět. Musím,ale taky říct že nepoužívám žádnou povrchovou úpravu styroduru.
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139) (41141) (41148)

No, já jsem měl trochu černé svědomí, protože letos jsem se dost vykašlal na krmení, jen nějaké lojové koule z zbylého loňského zrní a sádla, a ptáci mně na rozdíl od předchozích let na zahradě dost vymizeli. Sem tam nějaký asi kos, pár sýkorek nebo velikostí podobných ptáčků, neměl jsem možnost je dobře prohlídnout. Kosové jsou u nás asi přemnoženi a nedávají si moc pozor, protože jsou nejčastější úlovky predátorů, soudě podle peříček na sněhu. Na podzim dokonce mně na zahradě ulovil kosa jakýsi dravec, snad jestřáb? . Bouchlo to do okna, za kterým píšu na PC a když jsem vyhlédl, 3 metry od okna na zemi dravec trhal kosa... Když jsem vyšel ven, tak s ním odletěl...
Zajímaly by mě recepty na lojové koule. Já do nich dávám zob pro hmyzožravé ptáky, to doplňuji tím, co dům dá, slunečnicí, mákem, obilnými vločkami, pšeničným šrotem, případně i v přírodě nasbíranými semeny. "Lůj" míchám z vyškvařeného vepřového tuku ( je levný a přírodní), levného stolního oleje ( je nejlevnější a v mrazech ve směsi i tuhne) a stoprocentním ztuženým pokrmovým tukem, ten při vyšších teplotách dodává "loji" tuhost. Jako celek to vychází poměrně levně a přitom účel to plní. Směs naleju do plastových kelímků, nechávám ztuhnout, vyklopím a v síťkách zavěšuji na stromy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147)

Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel. Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)

Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko - hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.

Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...

T.H.

> Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132) (41136)

"A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva."
No, já vyhážu z starého zadováku skladované plásty nebo jiné skladované věci, vyčistím a můžu dávat plásty coby oddělek. A když si dám trochu práci s těsnou přepážkou místo mřížky mezi plodištěm a medníkem, mám z jednoho zadováku dva oddělky. A taky je rozdíl přendávat 2 - 3 plásty z oddělkového úlku nebo sekce do celého jednoho nástavku, kde i když počkám, dokud není oddělek na třech plástech doslova přeplněn včelami a matka už nemá kde klást, stejně po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku. Když to udělám šetrně a nástavek hned potom odvezu na jiné stanoviště, zůstane mi tam i většina létavek. Potom stačí za pár dnů podstavit jen další nástavek s plásty a při dostatku sladiny je za další 2 - 4 týdny v podstatě plnohodnostné včelstvo.
Co se týká oplodňáčků použil jsem nevhodný termín. Neuvědomil jsem si, že oplodňáček znamená přidání matečníku před vylíhnutím, viděl jsem jen znatelně menší spotřebu včel. To, co se chystám vyzkoušek, bude tedy minioddělek, kde se pro výrobu matky použije jen poměrně malý výřez voští s plodem a k tomu odpovídající množství včel, ne celý nebo celé plásty s plodem plně obsazené včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139) (41141)

U nás na Chrudimsku asi 350 m n.m. je sýkorek taky dost. Spíš vrabců je méně. Normální obilí moc neubývá.
Tonda

>No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144)

Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita, proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139)

Kdysi jsem měl jednu sýkorku ochočenou, lítala si pro krmení takměř z ruky v létě i v zimě (semínka, sekané oříšky, slyšela na jméno Pepík ...). Tedy setrvala, nemigrovala, asi jsme spolu měli "osudovou" vazbu :-). Někde jsem četl, že nemigrují všechny. Nicméně: jakkoli mohou škodit i našim včelám, vše mnohonásobně vrátí jakožto jistá zdravotní policie hledáním larev, červíků a housenek rozličných druhů, jichž dokážou konsumovat neuvěřitelné množství. Proto mi letos bylo po nich docela smutno. Ale dnes ráno se objevily! (Dolní Mže, dle některých Berounka).
Sejkorkám zdar!
Jiří


Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 17. 2. 2010
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1934

ZU Praha valna hromada Poprve predlozeno ke schvaleni kolik z ceny cukru pripadne fondum,ze 100kg cukru=15Kc. Prazska zupa chce svymi navrhy diktovat ostatnim,Gotwald apeloval na ostatni aby projevy prazske zupy byly znemozneny. Zprava o Medokomisi vic zamlzuje nez informuje: ZU vynalozilo kolik?Svaz 140000 Kc. Pozadavek aby se o med take z jinych oblasti republiky starala?.Prosperita Medokomise za cenu dovozu lacineho slovenskeho ,podkarpatskeho medu na ukor ceny vykupu jsou pro prazske vcelare zcela neprimerene. O.Brenner zvolen za clena predsednictva vetsinou hlasu.Ze 419 hlasovalo 290.Proti bylo agitovano,vyhrozovano,mluveno o skudci.

ZU Brno valna hromada ve Zline...pripis F.Adamce aby zrizena komise pro stavbu spol.domu,zachovani mimoradnych prispevku z cukru a zrizeni fondu.Soudek a Calabek referuje o smirovackach(spolek-ZU Brno)v Praze ktere se neuskutecniliy.Zprava revisoru uctu Kudlicka a Hrudy.Kudlicka nebyl povolan jako nahradnik a proto se vezmou v uvahu od Hrudy.(Jihlavsky spolek vyloucil p.Hrudy)

ZU Brno Stanovy byly schvaleny komisi,nesmi se na nich nic meniti poze zmeny narizene uradem.K.Hruda zada za vylohy pravnika u soudu 800Kc. Spolek Brno zada aby jim byla dana rozhodnuti valne hromady .A.Horcica odvolavaje se zakona o ochrane cti zada uverejneni zapisu valne hromady
Spolek Brno mimoradna valna hromada.Zprava z val.hromady ZU o vylouceni spolku, Usneseno aby se predeslo rozkolu,zaplatit diferenci za cenu cukru r.1933.Tim zustane brnensky spolek ve svazku se ZU.Doufejme ze se vzajemny pratelsky vztah zase utvori.

SVAZ Sjezd v Karvine koslave 30let trvani ZU ve Slezsku. Navrh kandidatky po delsi debate souhlasi vsichni.Nic nemenit. Navrh Ferdinanda k verifikovani protokolu aby nebyl cten byl schvalen.(dr.Soudek: manifestacni schuze-nejmene vhodna pro sjezdove konani)

Vseslovansky vcelarsky kongres v Belehrade. clanek O.Brennera :
..do nedele si nas nikdo nevsimal.Nemile dotceni uplnym nezajmem o ucastniky kongresu. SVAZ Jugoslavskych Vcelarskych Druzstev v cele s Dordevicem poradajici kongres. ma oposici:
SVAZ Vcelarskych Zadruh v Jugoslavii v cele Dimitrivicem...ktery pozval p.Brennera i s choti na caj do sveho domu.Vancura sel z pozvankou za predsedou Kongresu co tomu rika? Bylo dutklive doporuceno,nejiti nikam. Ihned vyvinuta akce,aby se pozvani odmitlo.Za vsechny napsalo se hromadne odreknuti a vydan zakaz caje se zucastniti.Zajimave ze pred domem stala varta z Kongresu a vracela ucastniky.Prosel Brenner a Racek.Uvitani bylo srdecne,projevili radost.Cesti delegati navstivili peodejnu-ZADRUH- a zcela pochopitelne se zajimali o ucelnou organisaci odbytu medu

Praha Zupni medovi duvernici najemce Medokomise p.Cermak si stezuje na spatne obchody.Do podniku uz dal cele veno svych deti a kdo mu to vrati ? zamestnanci mu kradli,proto je nucen vesti podnik cleny sve rodiny.Dalsimi skudci jsou clanky o medovem trhu.Navrhuje aby autor byl stihan soudne a vyloucen z org.vcelarske.

ZU Brno Calabek zada aby konecne bylo provedeno vylouceni brnenskeho spolku-12hlasu pro,2hlasy proti vylouceni.Brnrskemu spolku se povolije jeste 14dnu.Brnesky spolek zada sdeleni,zda vsecky spolky budou nuceny prijati nove stanovy ?

ZU Praha projednan clanek O.Brennera o Belehradu.Jednohlasne odmita a odsuzuje jak obsah,tak i zpusob.Vybor vyslovil politovani ze porusil kazen potrebnou v nasem organisacnim zivote.
Hospodar Brenner objevil opis smlouvy Cermaka a jeho spolecnice Kulmanovou,v niz jest jejich soukromy podnik-MEDOKOM- oznacen -MEDOKOMISE ZU Praha-To bude mit za nasledek placeni jejich soukromych dluhu ZU Praha.podepsany tajemnikem Vyletou 12.7.1934 a nikomu se nezminil !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140)


Prostě
> ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody.
> Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a
> spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Zdraví R. Stonjek
>

Pane Stonjek mate tedy plemenace s oddelitelnym dnem, na kolik ramku? A pochopil jsem spravne ze jimi menite matky? Polozite na nastavek produkcniho a zbytek nastavku zakrejete?

Takto by se mi to libilo, protoze jinak zas musite premyslet jak plemenac zuzitkujete - cili prendat do nastavku nebo je zimovat ve vice plemenacovych N a prendat na jare.

Sekce maji sve uskali ale i tak si myslim, ze pro zacatecnika na vyzkouseni chovu matek nejjednodussi zpusob, bez velkych nakladu na vybaveni, vim ze plemenac se musi hodit kazdemu ale vysvetlujte jim to :-)
V sekcich je problem kdyz se dari, protoze pak se dve vcelstva museji rozendat a to je pak problem se zaletanym osazenstvem. Pokud je lze odvezt jinam problem je mensi. Pokud se nedari tak se vytahnou prepazky a je to.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hanka Kornienková (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: S?kory (41138)

U nás spousty sýkorek (někdy i přes 20), ale jenom koňadry. Sem tam 2-3 vrabci a pak už nic. Žádní kosi, hýli, zvonci, brhlíci. Strak v okolí hodně. Ty se všude nadměrně přemnožily a jistě decimují populce zpěvného ptactva. Škoda.
Zdraví Kornienková
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jantar <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: S?kory
> Datum: 17.2.2010 09:04:35
> ----------------------------------------
> Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a
> čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky
> sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3
> modřinky----ty       u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky
> a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli
> je právě k nám nepřilákám....je to boj..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.176.145) --- 17. 2. 2010
Re: Oplodňáček nebo plemenáč? (41140)

DObrý den, p. Stonjek, souhlasím s vámi, navíc ještě v plemenáči poznáte, jak se matka chová, jak klade, jak se chovají včely, jak oddělek sílí, jaké jsou vlastnosti včel, bodavost, stavební pud-stavba mezistěn atd
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (88.83.187.3) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139)

No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Oplodňáček nebo plemenáč?

Zase tu řešíte problémy tak nějak odprostřed. Chov matek ale je od A do Z. Přiznám se že oplodňáčky jsem rozdal, sekce spálil a děkuji nechci. V oplodňáčkách číhají dvě nebezpečí. První jsou vysoké ztráty při oplozování a za druhé i když mätky jsou na nosemu odolnější u jejích včel je to běžná nemoc. Navíc z oplodňáčku musíte nějak matku přidat a to většinou klíckou a začnou další problémy. Doporučuji si přečíst zajímavý článek o ztrátovosti při chovu matek od maďarského včelmistra Zoltána Faluby, který i když je to hodně dlouho, způsobil svého času u chovatelů slušný rozruch. Prostě ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody. Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Jinak i já pozoruji, že na krmítkách žádný velký cvrkot není. Nejsou sýkorky a nějak záhadně zmizely straky, kterých vloni bylo hodně. Prostě příroda, každý rok je jiný. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

U mě je to stejné. Krmítko hlídají kosáci, kteří se zabydleli na třešni - to je v létě výhoda, protože jeden pár sezobe míň než celé hejno. Vrabci se zase naučili konzumovat koule. Víc opeřenců u krmítek není vidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132)

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
> ------------------------------------------------------------
> Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají
> velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky
> ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
> JK

Rika se to, ale vyzkouset si tuto hracku neni spatne, je to take dobra skola.

A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva.

A navic vlastne pak take zustavaji diskuse tech kdo to nevyzkouseli o vcelotesnosti a hlavne o feromonotesnosti mezi sekcemi :-))

Proc to vlastne pisu :-)

Hezky den
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128)

>No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" .

> Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák
> několikanásobně nevýhodnější.


No to s prave pletes. Prave ze musis vymyslet a bohuzel nemuzes nic nikam "hazet" a to je ten problem zadovaku - ne hned ale pak kdyz chces oddelek zuzitkovat. Mlatime prazdnou slamu, nastesti u me v pracovni dobe...

Je to presne jak popsal tusim p. Stonjek, krmeni neni jen sehnani cukru za 10,9 dneska v akci v kaufaci ale vse co stim souvisi, nebo-li retez je tak silny jak silny je jeho nejslabsi clanek... A kdyz pak v podleti nastane otazka Kam s nim? tak najednou musis premyslet co s tim oddelkem v zadovaku udelas. Prendam ho ted (krmeni, loupeze) napodzim nebo ho prendam az na jare a nebo se na to vykaslu.... V nastavku to v nejhorsim pouze spojis a to kdykoliv te napadne, potrebujes 10 minut...

Je to cele o case ktery bud mas nebo nemas a hlavne o chuti delat zbytecne veci. Posledni dobou nemam ani jedno.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)


Mám stejnou zkušenost a taky mi to vrtá hlavou, bývaly jich mraky a letos nic ... škoda, jsou nádherné ...
Klidný den. Jiří


Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132)

Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Môže to byť aj vec osobného názoru, ja si myslím, že to môže byť aj inak, každý máme svoj uhol pohľadu. Ja trochu iný ako priateľ Josef, to ešte neznamená, že moja pravda je neotrasiteľná.
Každá matka svoj daný genetický potenciál, ktorý nemôže už byť ovplyvnený včelami v plemenáči (viac včiel) alebo oplodniačikoch (menej včiel). Vývoj matky po pridaní do plemenáča či oplodniačika je už ukončený a mladá matka už čaká len na oplodnenie trúdmi, na ktorom sa včely v oboch prípadoch nezúčastňujú, matke robia len stafáž a čakajú na materskú látku. Návrat M s oplodňovacieho preletu medzi včely a prechod spermií s pošvy do spermatéky matky sa deje znovu bez účasti včiel, v tom čase matka sa nakŕmi aj sama, stačí je aj samotné glycidy, kúrmnou kašičkou ju začnú kŕmiť len po ukončení oplodňovacieho aktu. Tým sa celý proces dospievania mladej M ukončí a nasleduje kladenie vajíčok, matka kladie vajíčka podľa potreby, vo väčšom včelstve viac, v menšom menej, ale ak túto M preložíme do produkčného včelstva, začne uplatňovať svoje schopnosti a danosti získané geneticky (svoj pôvod a potenciál v osvedčenom včelstve) a svoju biologickú danosť (počet vaječných rúročiek a robustnosť) ošetrovaním včelami v čase po prelarvovaní, ale ak je včiel aj niekoľko tisíc, kvalitu matky už neovplyvnia.
Ja osobne som nikdy nepozoroval nejaký rozdiel medzi M doošetrovanými v vo väčších včelstvách npr. v plemenáčoch a matkami doošetrovanými v minioplodniačikoch. Ale ako som povedal, dvaja včelári sa len málokedy dohodnú ne jednotnom výklade svojich skúseností. Samozrejme jedným, aj keď rozšíreným komentárom, sa nedá problematika poriadne osvetliť a tým ani dokázať svoju neomylnosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129)

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
------------------------------------------------------------
Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 16. 2. 2010
PVS podruhé

Zítra se opět koná další z pražských setkání



Kdo tam můžete, nenechte si to ujít...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128)

A aby se to nepletlo, tak letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky. Láká mně udělat matku s podstatně menší spotřebou včel a plástů než je v oddělcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126)

"Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur)"
No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" . Klidně vezmu třeba jenom jeden rámek s plodem a včelami a jeden rámek jako krycí, hodím je tam, přirazím zadní okýnko a zůžím česno na jednu včelu a mám hotovo. Je to úplně totéž jako oddělkový úlek s dvěma rámky nebo nástavek se dnem a víkem a všelijakými složitými dalšími přepážkami, což jsou všechno "bazmeky" které se musí předem pečlivě připravit a mimo použití na rozdíl od zadováku kdesi skladovat.
Rozdíl je taky v tom, že když se matka oplodní, začne klást a oddělek se začne rozrůstat, u zadováku prostě jen kouknu přes okýnko, kolik je tam včel a v případě potřeby přidám rámek nebo později klidně i mezistěnu. Až do plného počtu rámků - 12 u běžných zadováků, 14 nebo možná i 16 u těch novějších vylepšených. Zatímco z oddělkového úlku je musím přeložit, což je pro ně šok, protože najednou místo na 2 - 3 plástech 39x24 jsou v celém jednom velkém nástavku a v případě přepážky musím minimálně při každé prohlídce je rozebrat a podle potřeby přepážku posunout, což v případě menší přesnosti nemusí být úplně jednoduché.
Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák několikanásobně nevýhodnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 16. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)

Když už jsem u tohoto tematu...
Do výzkumáku musíš posílat tento vosk ve formě vyřezaného
díla.To znamená když rámek vyřízneš,zmačkneš ho na slabou placku,a ty pak rovnáš na sebe.TO se pak posílá k prodeji.
V.Ú.to prohlíží po jednom,nebo po více kusech to přesně nevím.Ale proti svělu se to dá určit.
Mám 12 včelstev a každý rok mě vystaví 4kg tohoto díla.
Jinak nechávám u všech včelstev 2r trubčiny zavíčkovat a
potom vyřežu jako past na V.D. V.Š.přeje hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 74445 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41127 do č. 41187)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu