78498

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159)

Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.

Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)

"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."

Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160)

"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106) (41162)

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel
-------------------------------------------------------

Z toho vyplývá, že při diskusi o čistotě mezistěn, není vhodné používat slovo „panenský“, protože bychom se nedomluvili.
Takže, chceme-li mít co nejčistší mezistěny, pak musíme získat vosk z nezaplodované trubčiny, nebo divočiny bílé barvy na stavebním rámku. Z tohoto vosku si pak nechat udělat mezistěny.
Otázkou ještě je, která metoda získávání vosku z tmavých plástů je z hlediska čistoty vosku nejlepší(ve vařáku, vyvaření ve vodě, vytavení párou, ve slunečním tavidle, apod.).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155) (41163)

"Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě. "
Já jsem to sledoval podle hučení za silných mrazů. Uteplení, ty minimálně 2 centimetry filce nebo něčeho podobného na strůpku jsem zjistil tak, že při menším uteplení za silných mrazů 15-20 st C a víc včely byly subjektivně znatelně víc slyšet než ty uteplenější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Sýkorky


Zdravím, je zajímavé  číst o stavu ptactva. Škoda, že neuvádíte u jednotlivých příspěvků místo o kterém píšete. Na Hluboké nad Vlt. 425m nad m. již mnoho let ty malé ničemy krmím, ročně seberou min.50kg slunečnice, 10kg prosa a 5kg loje. V průměru. Za odměnu mám neuvěřitelné shov. Sýkorky všechny druhy, brhlíci, k jaru dlaskové, o kosácích nemluvě, ti letos sežrali snad třicet kg jablek.Objeví se i hýlové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtech Langer (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41056)

Včely "padnutú" sladinu - med alebo sirup ako aj propolis vynášajú späť
na plásty.
Veel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155)

Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později?
--------------------
Taky jsem tomu věřil. Pak jsem ale vyzkoušel to nebrat tak vážně a nezjistil významné rozdíly.

Strop by měl být podle mě uteplený asi jen o 20% víc jak stěny.

Polystyren - to je problém, žraly mi to myši, mravenci a těžko se to likvidovalo - tedy zničené desky.
Když někdy ulítlo víko, strašilo to někde zafoukané v lese atd.
Mám k dispozici silný karton (vlnitou lepenku) a na tu jsem přešel. Snadno se likviduje - stači zahrabat do hromady listí, a tepelně podle mě stačí.
Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě.
A v dobách, kdy jsem neměl dost vík atd., jsem měl některé včely přikryté jen plechovou šablonou na igelitu, a včely se nijak neodlišovaly v rozvoji.
Dokáží dokonale uchovat teplo v uličkách.

Viz dokončení seriálu od Ing. Holuba v posledním MV.
Na včely nemáme ani s nejlepší klimatizací. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtech Langer (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)

Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.

1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.

2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)

Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.

Veel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.199.40.193) --- 17. 2. 2010

medovina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147)

Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.

S pozdravem M. Václavek

PS

Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.

Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157)

No já píšu pouze to, co mám vyzkoušeno a tudíž to pak mohu v nějaké následující diskuzi ustát. Jelikož s plemenáči s odělitelným dnem nemám zkušenosti, opravdu nevím. Rozšiřovací nástavky ala Pepa K. si chci vyrobit už řadu let, ale není čas. Styrodur je lepší než polystyren, ale stojí li vám na zemi v trávě, což je nejlepší prevence proti vyloupení, žerou ho i když méně včely zevnitř a zřejmě mravenci zvenčí. Takže plemenáč je po cca 5 letech zralý na menší opravy. Epoxy z pilinami a vyžraniny se vylejí a je to. Samozřejmě styrodurové polonástavky si umím představit, mám jich cca 10 na zkoušku ale nelíbí se mi, jsou příliš zranitelné. Samozřejmě nástavky mají dolní a horní dřevěný rám a jsou napuštěné nátěrem. Navíc si stále myslím, že hladové lesní ptactvo a mravenečkové se na nich rychle podepíší.To s timi TV je normální jev, nově přidaná matka zaklade pár plástů včelky ji zlikvidují a na jejím plodu založí matečníky. Takže přes všechnu péči kterou chovu věnujeme produkujeme ne malé % zmetků a přitom to na těch matkách vůbec není vidět.Naproti tomu matky z nouzových a rojových matečníků tyto problémy nemají. Rovněž i matky založené na očkách vyřezaných z plástů jsou na tom daleko lépe, ostatně staré články ve včelařské literatuře to jenom potvrzují. Takže co s tím??? No to bych také rád věděl!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155)

"Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník."

Teď není doba pro zásah do včel, včely budou mít hodně plné výkalové váčky a je riziko, že zásah spustí kálení v úlu až kolaps. Je vhodnější s jakýmkoliv zásahem počkat až po prvním proletu a vyprášení včel. Ale i tak to bude zbytečné, dokud včely někdy v březnu nezačnou více plodovat. Může to být i škodlivé, pokud se teď uteplí , podnítí to včely k většímu plodování a později, pokud se zase ochladí a přijdou mrazy, přijde větší plodování včelám draho.
Otázka je, co znamená "shora neuteploval" Pokud to znamená aspoň 1 - 2 cm filcu nebo polystyrenu, hadrů, papírové vlnité lepenky atd, je to v pořádku a v březnu je vhodné uteplení zvětšit na 5 - 10 cm. Pokud to jen 3 milimetry sololitu nepo podobné, včely dostaly přes zimu zabrat, doporučil bych přece jen okamžité dodatečné zateplení.
Ale spíš důležitější než vyřešit teplo je při jarním plodování vyřešit vlhkost. Uvnitř úlu by se měla trochu srážet, aby včely pro ni nemusely ven, ale zas ne moc, aby toho v úlu moc neplesnivělo. Je to kombinace igelitové fólie na strůpku nebo pro vlhkost propustného strůpku třeba z toho filcu plus kombinace zavřeného nebo otevřeného očka plus volné nebo zakryté síto ve dnu, to je třeba časem doladit na konkrétní úl a podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156)

F1 je jen na jedno použití nebo je nutné ji negativním výběrem ustálit. získáš tak vlastní linii podle svých představ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 14:35:36
> ----------------------------------------
> > Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1
> tak
> > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> > insiminované
> >
> > pepan
>
> Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o
> tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.
>
> Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154)

> Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak
> zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly
> insiminované
>
> pepan

Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.

Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (213.19.32.139) --- 17. 2. 2010
Uteplení včelstev zjara

Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150)

Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly insiminované

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen???
> Datum: 17.2.2010 12:18:31
> ----------------------------------------
> Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel.
> Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi
> malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju
> odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)
>
> Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko -
> hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime
> jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na
> dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne
> od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.
>
> Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu
> a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou
> velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky
> problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu
> dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro
> nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...
>
> T.H.
>
> > Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> > spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> > zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> > na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> > rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> > zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> > porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> > proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> > vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> > vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> > R. S.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132) (41136) (41149)

>po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku.<
------------------------------------------------------------
Mám tuto zkušenost a dávám ji do placu:
Po veškerém dlouholetém laborování s oplodňáčky, sekcemi a plemenáči, nyní používám styrodurové plemenáče na 5 rámků. S těmi potom zacházím jako s nástavky a rozšiřuji na 10 až 15 rámků nad sebou. Co nezužitkuji v létě nebo na podzim, ponechám do jara kdy tato včelstvíčka přijdou vhod mě i kamarádům. S vykusováním styroduru nemám problém. Čím hustější (těžší) Styrodur, tím méně chti na vykusování. Používám nátěr Eternexem a uvnitř i rozpuštěným voskem.

Ještě poznámku: Dříve, před Styrodurem, jsem taková včelstvíčka zimoval v jednom nástavku nad mateří mřížkou. O tom jsem psal již v předloňském roce. Je to však zbytečné. Ve styrodurových nástavkových úlcích dokáží přežít bez újmy i letošní zimu a jsou v případě potřeby mobilnější. Za Styrodur ve včelařství uděluji tvůrcům "Nobelovu cenu" ;o).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150)

hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel...
---------------------------
Se styrodurem mám velmi špatné zkušenosti.Co nerozežrali vigorky,to v zimě rozklovali ptáci a všude jen hromada bordela.Styrodur už nechci ani vidět. Musím,ale taky říct že nepoužívám žádnou povrchovou úpravu styroduru.
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139) (41141) (41148)

No, já jsem měl trochu černé svědomí, protože letos jsem se dost vykašlal na krmení, jen nějaké lojové koule z zbylého loňského zrní a sádla, a ptáci mně na rozdíl od předchozích let na zahradě dost vymizeli. Sem tam nějaký asi kos, pár sýkorek nebo velikostí podobných ptáčků, neměl jsem možnost je dobře prohlídnout. Kosové jsou u nás asi přemnoženi a nedávají si moc pozor, protože jsou nejčastější úlovky predátorů, soudě podle peříček na sněhu. Na podzim dokonce mně na zahradě ulovil kosa jakýsi dravec, snad jestřáb? . Bouchlo to do okna, za kterým píšu na PC a když jsem vyhlédl, 3 metry od okna na zemi dravec trhal kosa... Když jsem vyšel ven, tak s ním odletěl...
Zajímaly by mě recepty na lojové koule. Já do nich dávám zob pro hmyzožravé ptáky, to doplňuji tím, co dům dá, slunečnicí, mákem, obilnými vločkami, pšeničným šrotem, případně i v přírodě nasbíranými semeny. "Lůj" míchám z vyškvařeného vepřového tuku ( je levný a přírodní), levného stolního oleje ( je nejlevnější a v mrazech ve směsi i tuhne) a stoprocentním ztuženým pokrmovým tukem, ten při vyšších teplotách dodává "loji" tuhost. Jako celek to vychází poměrně levně a přitom účel to plní. Směs naleju do plastových kelímků, nechávám ztuhnout, vyklopím a v síťkách zavěšuji na stromy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147)

Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel. Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-)

Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko - hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ.

Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku...

T.H.

> Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do
> spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když
> zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to
> na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně
> rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na
> zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu
> porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita,
> proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu
> vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné
> vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe.               Zdraví
> R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132) (41136)

"A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva."
No, já vyhážu z starého zadováku skladované plásty nebo jiné skladované věci, vyčistím a můžu dávat plásty coby oddělek. A když si dám trochu práci s těsnou přepážkou místo mřížky mezi plodištěm a medníkem, mám z jednoho zadováku dva oddělky. A taky je rozdíl přendávat 2 - 3 plásty z oddělkového úlku nebo sekce do celého jednoho nástavku, kde i když počkám, dokud není oddělek na třech plástech doslova přeplněn včelami a matka už nemá kde klást, stejně po přendání do celého nástavku oddělek obsadí jen pár plástů, trpí šokem z nadbytku prostoru a jeho ochrana proti vyloupení je, dokud nezesílí, 14 dní až měsíc, minimální. Zatímco v zadováku oddělky postupně plynule rozšířím na 10 nebo 11 rámků, kolik se vejde do plného jednoho nástavku, počkám, až je včely obsadí a plně zaplodují. A potom ty obsazené rámky jen nahážu do nástavku. Když to udělám šetrně a nástavek hned potom odvezu na jiné stanoviště, zůstane mi tam i většina létavek. Potom stačí za pár dnů podstavit jen další nástavek s plásty a při dostatku sladiny je za další 2 - 4 týdny v podstatě plnohodnostné včelstvo.
Co se týká oplodňáčků použil jsem nevhodný termín. Neuvědomil jsem si, že oplodňáček znamená přidání matečníku před vylíhnutím, viděl jsem jen znatelně menší spotřebu včel. To, co se chystám vyzkoušek, bude tedy minioddělek, kde se pro výrobu matky použije jen poměrně malý výřez voští s plodem a k tomu odpovídající množství včel, ne celý nebo celé plásty s plodem plně obsazené včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139) (41141)

U nás na Chrudimsku asi 350 m n.m. je sýkorek taky dost. Spíš vrabců je méně. Normální obilí moc neubývá.
Tonda

>No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144)

Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita, proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139)

Kdysi jsem měl jednu sýkorku ochočenou, lítala si pro krmení takměř z ruky v létě i v zimě (semínka, sekané oříšky, slyšela na jméno Pepík ...). Tedy setrvala, nemigrovala, asi jsme spolu měli "osudovou" vazbu :-). Někde jsem četl, že nemigrují všechny. Nicméně: jakkoli mohou škodit i našim včelám, vše mnohonásobně vrátí jakožto jistá zdravotní policie hledáním larev, červíků a housenek rozličných druhů, jichž dokážou konsumovat neuvěřitelné množství. Proto mi letos bylo po nich docela smutno. Ale dnes ráno se objevily! (Dolní Mže, dle některých Berounka).
Sejkorkám zdar!
Jiří


Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 17. 2. 2010
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1934

ZU Praha valna hromada Poprve predlozeno ke schvaleni kolik z ceny cukru pripadne fondum,ze 100kg cukru=15Kc. Prazska zupa chce svymi navrhy diktovat ostatnim,Gotwald apeloval na ostatni aby projevy prazske zupy byly znemozneny. Zprava o Medokomisi vic zamlzuje nez informuje: ZU vynalozilo kolik?Svaz 140000 Kc. Pozadavek aby se o med take z jinych oblasti republiky starala?.Prosperita Medokomise za cenu dovozu lacineho slovenskeho ,podkarpatskeho medu na ukor ceny vykupu jsou pro prazske vcelare zcela neprimerene. O.Brenner zvolen za clena predsednictva vetsinou hlasu.Ze 419 hlasovalo 290.Proti bylo agitovano,vyhrozovano,mluveno o skudci.

ZU Brno valna hromada ve Zline...pripis F.Adamce aby zrizena komise pro stavbu spol.domu,zachovani mimoradnych prispevku z cukru a zrizeni fondu.Soudek a Calabek referuje o smirovackach(spolek-ZU Brno)v Praze ktere se neuskutecniliy.Zprava revisoru uctu Kudlicka a Hrudy.Kudlicka nebyl povolan jako nahradnik a proto se vezmou v uvahu od Hrudy.(Jihlavsky spolek vyloucil p.Hrudy)

ZU Brno Stanovy byly schvaleny komisi,nesmi se na nich nic meniti poze zmeny narizene uradem.K.Hruda zada za vylohy pravnika u soudu 800Kc. Spolek Brno zada aby jim byla dana rozhodnuti valne hromady .A.Horcica odvolavaje se zakona o ochrane cti zada uverejneni zapisu valne hromady
Spolek Brno mimoradna valna hromada.Zprava z val.hromady ZU o vylouceni spolku, Usneseno aby se predeslo rozkolu,zaplatit diferenci za cenu cukru r.1933.Tim zustane brnensky spolek ve svazku se ZU.Doufejme ze se vzajemny pratelsky vztah zase utvori.

SVAZ Sjezd v Karvine koslave 30let trvani ZU ve Slezsku. Navrh kandidatky po delsi debate souhlasi vsichni.Nic nemenit. Navrh Ferdinanda k verifikovani protokolu aby nebyl cten byl schvalen.(dr.Soudek: manifestacni schuze-nejmene vhodna pro sjezdove konani)

Vseslovansky vcelarsky kongres v Belehrade. clanek O.Brennera :
..do nedele si nas nikdo nevsimal.Nemile dotceni uplnym nezajmem o ucastniky kongresu. SVAZ Jugoslavskych Vcelarskych Druzstev v cele s Dordevicem poradajici kongres. ma oposici:
SVAZ Vcelarskych Zadruh v Jugoslavii v cele Dimitrivicem...ktery pozval p.Brennera i s choti na caj do sveho domu.Vancura sel z pozvankou za predsedou Kongresu co tomu rika? Bylo dutklive doporuceno,nejiti nikam. Ihned vyvinuta akce,aby se pozvani odmitlo.Za vsechny napsalo se hromadne odreknuti a vydan zakaz caje se zucastniti.Zajimave ze pred domem stala varta z Kongresu a vracela ucastniky.Prosel Brenner a Racek.Uvitani bylo srdecne,projevili radost.Cesti delegati navstivili peodejnu-ZADRUH- a zcela pochopitelne se zajimali o ucelnou organisaci odbytu medu

Praha Zupni medovi duvernici najemce Medokomise p.Cermak si stezuje na spatne obchody.Do podniku uz dal cele veno svych deti a kdo mu to vrati ? zamestnanci mu kradli,proto je nucen vesti podnik cleny sve rodiny.Dalsimi skudci jsou clanky o medovem trhu.Navrhuje aby autor byl stihan soudne a vyloucen z org.vcelarske.

ZU Brno Calabek zada aby konecne bylo provedeno vylouceni brnenskeho spolku-12hlasu pro,2hlasy proti vylouceni.Brnrskemu spolku se povolije jeste 14dnu.Brnesky spolek zada sdeleni,zda vsecky spolky budou nuceny prijati nove stanovy ?

ZU Praha projednan clanek O.Brennera o Belehradu.Jednohlasne odmita a odsuzuje jak obsah,tak i zpusob.Vybor vyslovil politovani ze porusil kazen potrebnou v nasem organisacnim zivote.
Hospodar Brenner objevil opis smlouvy Cermaka a jeho spolecnice Kulmanovou,v niz jest jejich soukromy podnik-MEDOKOM- oznacen -MEDOKOMISE ZU Praha-To bude mit za nasledek placeni jejich soukromych dluhu ZU Praha.podepsany tajemnikem Vyletou 12.7.1934 a nikomu se nezminil !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140)


Prostě
> ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody.
> Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a
> spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Zdraví R. Stonjek
>

Pane Stonjek mate tedy plemenace s oddelitelnym dnem, na kolik ramku? A pochopil jsem spravne ze jimi menite matky? Polozite na nastavek produkcniho a zbytek nastavku zakrejete?

Takto by se mi to libilo, protoze jinak zas musite premyslet jak plemenac zuzitkujete - cili prendat do nastavku nebo je zimovat ve vice plemenacovych N a prendat na jare.

Sekce maji sve uskali ale i tak si myslim, ze pro zacatecnika na vyzkouseni chovu matek nejjednodussi zpusob, bez velkych nakladu na vybaveni, vim ze plemenac se musi hodit kazdemu ale vysvetlujte jim to :-)
V sekcich je problem kdyz se dari, protoze pak se dve vcelstva museji rozendat a to je pak problem se zaletanym osazenstvem. Pokud je lze odvezt jinam problem je mensi. Pokud se nedari tak se vytahnou prepazky a je to.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hanka Kornienková (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: S?kory (41138)

U nás spousty sýkorek (někdy i přes 20), ale jenom koňadry. Sem tam 2-3 vrabci a pak už nic. Žádní kosi, hýli, zvonci, brhlíci. Strak v okolí hodně. Ty se všude nadměrně přemnožily a jistě decimují populce zpěvného ptactva. Škoda.
Zdraví Kornienková
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jantar <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: S?kory
> Datum: 17.2.2010 09:04:35
> ----------------------------------------
> Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a
> čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky
> sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3
> modřinky----ty       u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky
> a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli
> je právě k nám nepřilákám....je to boj..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.176.145) --- 17. 2. 2010
Re: Oplodňáček nebo plemenáč? (41140)

DObrý den, p. Stonjek, souhlasím s vámi, navíc ještě v plemenáči poznáte, jak se matka chová, jak klade, jak se chovají včely, jak oddělek sílí, jaké jsou vlastnosti včel, bodavost, stavební pud-stavba mezistěn atd
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Šimko (88.83.187.3) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131) (41139)

No u nás / okolí Milevska, cca 420 m.n.m. / sýkorky zatím "fungují" normálně. Ráno jsem dosypal krmítko a už bude pomalu prázdné. Je pořád kolem pohyb. Sýkorky koňadry, modřínky, nějaká babka nebo uhelníček. Tyhle dvě si možná z dálky pletu. Nějaký ten zvonek, pěnkava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Oplodňáček nebo plemenáč?

Zase tu řešíte problémy tak nějak odprostřed. Chov matek ale je od A do Z. Přiznám se že oplodňáčky jsem rozdal, sekce spálil a děkuji nechci. V oplodňáčkách číhají dvě nebezpečí. První jsou vysoké ztráty při oplozování a za druhé i když mätky jsou na nosemu odolnější u jejích včel je to běžná nemoc. Navíc z oplodňáčku musíte nějak matku přidat a to většinou klíckou a začnou další problémy. Doporučuji si přečíst zajímavý článek o ztrátovosti při chovu matek od maďarského včelmistra Zoltána Faluby, který i když je to hodně dlouho, způsobil svého času u chovatelů slušný rozruch. Prostě ušetřím oplodňáčkem pouze trochu včel a nic jiného, jinak samé nevýhody. Kdežto odělky do styrodurových plemenáčů sekáte jak Baťa cvičky a spolehlivost přidání do nových úlů má hodně blízko ke 100%. Jinak i já pozoruji, že na krmítkách žádný velký cvrkot není. Nejsou sýkorky a nějak záhadně zmizely straky, kterých vloni bylo hodně. Prostě příroda, každý rok je jiný. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Svačina (90.176.41.107) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

Sýkorky, které jsou u nás v létě, odlétají na zimu na jih
(do Itálie,Španělska, a ty,které jsou tu v zimě, se k jaru
vrací do Polska,Skandinávie...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jantar (87.249.136.69) --- 17. 2. 2010
Sýkory

Krmím taky i když škodí u včel....zaklepou na česno a čekají...nejzvědavější včelka to odnese....holt příroda,v létě nám včelky sbírají i krásné vlaštovky.....na krmítku máme asi 6 koňader,3 modřinky----ty u včel ještě drze pohvizdují a smějí se mi...dále 2 babky a dokonce 1 uhelníček,krmím proto aby nechodily na včely ale nevím jestli je právě k nám nepřilákám....je to boj..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)

U mě je to stejné. Krmítko hlídají kosáci, kteří se zabydleli na třešni - to je v létě výhoda, protože jeden pár sezobe míň než celé hejno. Vrabci se zase naučili konzumovat koule. Víc opeřenců u krmítek není vidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132)

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
> ------------------------------------------------------------
> Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají
> velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky
> ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
> JK

Rika se to, ale vyzkouset si tuto hracku neni spatne, je to take dobra skola.

A zase: vemu nastavek, udelam si dve sololitove prepazky, do mezidna nabusim 4 listy,tak aby jsem rozdelil nastavek na tri sekce, vyvrtam do mezidna dve cesna, treti je v nastavku a uz nepotrebuju vymyslet oplodnacek, mam tri plemenacky ala Liebig... Jediny co je navic jsou dve prepazky, ostatni zustava plne funkcni na produkcni vcelstva.

A navic vlastne pak take zustavaji diskuse tech kdo to nevyzkouseli o vcelotesnosti a hlavne o feromonotesnosti mezi sekcemi :-))

Proc to vlastne pisu :-)

Hezky den
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128)

>No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" .

> Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák
> několikanásobně nevýhodnější.


No to s prave pletes. Prave ze musis vymyslet a bohuzel nemuzes nic nikam "hazet" a to je ten problem zadovaku - ne hned ale pak kdyz chces oddelek zuzitkovat. Mlatime prazdnou slamu, nastesti u me v pracovni dobe...

Je to presne jak popsal tusim p. Stonjek, krmeni neni jen sehnani cukru za 10,9 dneska v akci v kaufaci ale vse co stim souvisi, nebo-li retez je tak silny jak silny je jeho nejslabsi clanek... A kdyz pak v podleti nastane otazka Kam s nim? tak najednou musis premyslet co s tim oddelkem v zadovaku udelas. Prendam ho ted (krmeni, loupeze) napodzim nebo ho prendam az na jare a nebo se na to vykaslu.... V nastavku to v nejhorsim pouze spojis a to kdykoliv te napadne, potrebujes 10 minut...

Je to cele o case ktery bud mas nebo nemas a hlavne o chuti delat zbytecne veci. Posledni dobou nemam ani jedno.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 17. 2. 2010
Re: Sýkorky a ti druzí ptáci (41131)


Mám stejnou zkušenost a taky mi to vrtá hlavou, bývaly jich mraky a letos nic ... škoda, jsou nádherné ...
Klidný den. Jiří


Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 17. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129) (41132)

Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Môže to byť aj vec osobného názoru, ja si myslím, že to môže byť aj inak, každý máme svoj uhol pohľadu. Ja trochu iný ako priateľ Josef, to ešte neznamená, že moja pravda je neotrasiteľná.
Každá matka svoj daný genetický potenciál, ktorý nemôže už byť ovplyvnený včelami v plemenáči (viac včiel) alebo oplodniačikoch (menej včiel). Vývoj matky po pridaní do plemenáča či oplodniačika je už ukončený a mladá matka už čaká len na oplodnenie trúdmi, na ktorom sa včely v oboch prípadoch nezúčastňujú, matke robia len stafáž a čakajú na materskú látku. Návrat M s oplodňovacieho preletu medzi včely a prechod spermií s pošvy do spermatéky matky sa deje znovu bez účasti včiel, v tom čase matka sa nakŕmi aj sama, stačí je aj samotné glycidy, kúrmnou kašičkou ju začnú kŕmiť len po ukončení oplodňovacieho aktu. Tým sa celý proces dospievania mladej M ukončí a nasleduje kladenie vajíčok, matka kladie vajíčka podľa potreby, vo väčšom včelstve viac, v menšom menej, ale ak túto M preložíme do produkčného včelstva, začne uplatňovať svoje schopnosti a danosti získané geneticky (svoj pôvod a potenciál v osvedčenom včelstve) a svoju biologickú danosť (počet vaječných rúročiek a robustnosť) ošetrovaním včelami v čase po prelarvovaní, ale ak je včiel aj niekoľko tisíc, kvalitu matky už neovplyvnia.
Ja osobne som nikdy nepozoroval nejaký rozdiel medzi M doošetrovanými v vo väčších včelstvách npr. v plemenáčoch a matkami doošetrovanými v minioplodniačikoch. Ale ako som povedal, dvaja včelári sa len málokedy dohodnú ne jednotnom výklade svojich skúseností. Samozrejme jedným, aj keď rozšíreným komentárom, sa nedá problematika poriadne osvetliť a tým ani dokázať svoju neomylnosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128) (41129)

>letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky<
------------------------------------------------------------
Oplodňáčky používají chovatelé matek na kšeft a velkovčelaři, kteří mají velkou potřebu matek.Matky takto odchované mívají nižší kvalitu než matky ze včelstva nebo plemenáče. Alespoň mě se to tak jeví.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 2. 2010
Sýkorky a ti druzí ptáci

Každý rok mi sýkorky a ti druzí ptáci sezobou 20 kg slunečnice v krmítku a 8 - 10 velkých lojových koulí rozvěšených po stromech nad úly. Letos se ti fóglové někam ztratili. Slunečnici žerou pouze brabci, a lojové koule zústávají na stromech a ve špajzu. Sýkorky dosud zkonzumovali pouze jednu kouli. Kde ti ptáci jsou?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 16. 2. 2010
PVS podruhé

Zítra se opět koná další z pražských setkání



Kdo tam můžete, nenechte si to ujít...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126) (41128)

A aby se to nepletlo, tak letos mám v plánu zas naopak vyzkoušet plodňáčky. Láká mně udělat matku s podstatně menší spotřebou včel a plástů než je v oddělcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124) (41126)

"Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur)"
No protože v zadováku nepotřebuji nic dalšího navíc vymýšlet a "házet" . Klidně vezmu třeba jenom jeden rámek s plodem a včelami a jeden rámek jako krycí, hodím je tam, přirazím zadní okýnko a zůžím česno na jednu včelu a mám hotovo. Je to úplně totéž jako oddělkový úlek s dvěma rámky nebo nástavek se dnem a víkem a všelijakými složitými dalšími přepážkami, což jsou všechno "bazmeky" které se musí předem pečlivě připravit a mimo použití na rozdíl od zadováku kdesi skladovat.
Rozdíl je taky v tom, že když se matka oplodní, začne klást a oddělek se začne rozrůstat, u zadováku prostě jen kouknu přes okýnko, kolik je tam včel a v případě potřeby přidám rámek nebo později klidně i mezistěnu. Až do plného počtu rámků - 12 u běžných zadováků, 14 nebo možná i 16 u těch novějších vylepšených. Zatímco z oddělkového úlku je musím přeložit, což je pro ně šok, protože najednou místo na 2 - 3 plástech 39x24 jsou v celém jednom velkém nástavku a v případě přepážky musím minimálně při každé prohlídce je rozebrat a podle potřeby přepážku posunout, což v případě menší přesnosti nemusí být úplně jednoduché.
Fakt je ale, že pro produkční včelstvo je kvůli spotřebě času zase zadovák několikanásobně nevýhodnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 16. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)

Když už jsem u tohoto tematu...
Do výzkumáku musíš posílat tento vosk ve formě vyřezaného
díla.To znamená když rámek vyřízneš,zmačkneš ho na slabou placku,a ty pak rovnáš na sebe.TO se pak posílá k prodeji.
V.Ú.to prohlíží po jednom,nebo po více kusech to přesně nevím.Ale proti svělu se to dá určit.
Mám 12 včelstev a každý rok mě vystaví 4kg tohoto díla.
Jinak nechávám u všech včelstev 2r trubčiny zavíčkovat a
potom vyřežu jako past na V.D. V.Š.přeje hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124)

> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.>

Uf ...

Jelikoz jsem parkrat jel na krev a uz jsem nemel kuli chovu dalsi nastavky tak jsem take osadil ne zadovaky ale universaly, cili pristup horem i zadem cili dle me lepsi ul nez zadovak...
Vzdy jsem si pak rikal co jsem to za vola a ze uz to nikdy neudelam (loni jsem se vylecil myslim definitivne)... Akorat jsou s tim problemy jak pak takove vcelstvo zuzitkovat. Veme to trikrat vic casu a premysleni jak to udelam nez kdyz je oddelek v nastavku. A tohle nikdo neokeca pokud se zrovna nerozhodl pro poznavani produkcniho vcelstva v zadem pristupnem dvouprostoru.

Jak muze byt pro oddelek lepsi zadovak nez nastavek, ve kterem si to udelas jak chces, jak ti to vyhovuje??? Napr. hodis N na mezidno, das ulovou prepazku (styrodur) a mas zadovak na teplou stavbu a cesnem v ocku (nebo muzes mit cesinko v mezidnu a pak treba i studenou st.) a muzes rozsirovat po ramku a hrat si s nim tak jak se to dela v zadovaku akorat ze nemas okenko vzadu ale mas folii zhora.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41121) (41124)

Tak o tom poznání máš naprostou pravdu a někdy si myslím, že by si to měl každý zkusit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 10:49:24
> ----------------------------------------
> "Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat
> matky, a je to velmi pěkná hračka.
>
> Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové
> úly.
> Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než
> jsme na ně přešel. "
>
> Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám
> včely ve dvou.
> Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak
> včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
> Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích
> podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
> Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
> Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční
> chov včelstev, zatím ještě nevím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: Přemetení včel na mezistěny (41072) (41121)

"Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel. "

Taky vedle nástavků občas osadím včelami ještě nějaký zadovák. Letos mám včely ve dvou.
Včelaření v zadovácích přinutí včelaře poznat včely tak důkladně, jak včelař v nástavcích jaktěživ nepozná.
Taky odchov oddělků po jejich zesílení na 10 rámků 39x24 je v zadovácích podstatně snažší a jednodušší než v nástavcích.
Staré zadováky rozhodně plánuju upravit a dále využívat.
Možná jen na stálý odchov nových matek a včelstev, možná i na produkční chov včelstev, zatím ještě nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41026) (41083) (41093)

"Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete."
Nedá se takhle vůbec tvrdit. Záleží na poměru, jak je látka rozpustná ve vosku a jak je rozpustná ve vodě. A potom na poměru množství vosku a vody. Teprve z toho se dostane takzvaný rozdělovací činitel, který určí, kolik látky bude v ustáleném stavu ve vosku a kolik jí bude ve vodě. Pyrethroidy jako fluvalinat a acrinathrin jsou obecně látky hodně rozpustné v tucích, ale málo rozpustné ve vodě a dá se čekat, že podobné to bude s rezidui. Potom může být klidně kilo horkého vosku promyto 100 litry vařící vody a stejně většina reziduí zůstane ve vosku. Aby to nebylo tak jednoduché, jak říká teorie, ve voští je kromě vosku spousta různých pevných nečistot různého chemického složení a některá z nich mohou ty rezidua do sebe ve zvýšené míře absorbovat, takže jich významná část může zůstat v odpadu. Stejně jako by mohla být významná možnost čištění vosku od reziduí přídavkem nějakého absorbentu, třeba namátkou aktivního uhlí.... A aby to nebylo pořád takhle jednoduché, rezidua, které se vymyjí do vodného prostředí, mohou podléhat podstatně rychlejšímu rozkladu, protože vodné prostředí je už z principu jako prostředí silně polární a velice prostupné pro spoustu silně reagujících látek velice reaktivní na rozdíl od prostředí včelího vosku. Takže v případě dlouhodobého kontaktu vosku s vodou nebo vlhkostí může docházet k rozkladu reziduí v té vlhkosti a potom k postupnému stálému transportu reziduí z vosku do vodné fáze...
Takže když to shrnu, nakonec Vím, že nic nevím. A dokud někdo neprovede v tom smyslu příslušné pokusy a analýzy, stále se nebude vědět nic, jen se bude odhadovat....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: Zateplení úlu (41098)

"Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost."
Význam má podle mně jen doteplení stropu, protože pokud tam je místo, stačí tam jen přidat uteplovací materiál. Doteplení stěn je velice pracné, obvykle nevzhledné a citlivé na vítr a šikmý déšť. Kromě případů, kdy včelař má dvě včelstva na zahradě a hraje si s nimi bez ohledu na spotřebovaný čas je doteplení stěn absolutně nerentabilní.
Rentabilní je tak maximálně utěsnění dosedacích ploch nástavků a podobných míst,pokud nedoléhají....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 16. 2. 2010
Re: Přemetení včel na mezistěny (41072)

Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,
-----------------------------

Začínal jsme v almárkách a dlouho jsme tu poslední měl. Až o melecitoze 2002/2003 mi to včeltvo odešlo. ALe jen co budu mít čas, tak si je osadím.

Jednak v tom byl velmi rychlý rozvoj a daly by se velmi rychle chovat matky, a je to velmi pěkná hračka.

Byla to pro mě velká škola, a navíc almárky byly takové malé nástavkové úly.
Zebroval a jiné technologie z nástavků jsme si v nich odzkoušel ještě než jsme na ně přešel.

Když si pak porovnáš, jak a co dělají včely v úplně rozdílných úlech, získáš větší rozhled.

Vyměnil bych v nich dílo - to se dá za jeden rok u tak malých a vysokých úlů a trochu je očistil a chodil bych se kochat.
Na rozdíl od nástavkových bude potřeba zásahů a užiješ si to.
Naopak do nástvakových lez co nejmíň a poslouchej co ti v nich říkají včely.
Moje mi říkají:"Neser se do nás, debile! Na rozdíl od tebe to umíme.".
:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095)

"Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby."
Takhle by to šlo udělat taky. Někdy v dubnu, když bude 3 - 5 plástů plodu a když je potom pár dnů hodně teplo a slunečné počasí, aby si včely za příznivých podmínek zvykly a plásty poničené přeřezáním dobře opravily. Nové rámky dopředu doplnit z prázdných zásobních plástů voštím, aby stačilo po otevření úlu plásty s plodem a se zásobami jen ze starých vyřezat a do nových vložit a omotat provázkem nebo drátkem a byly celé hotové plné plásty nového rozměru. Udělat takhle prostor o velikosti jednoho nástavku 39 x 24 nebo pokud se jedná o nízké nástavky, tak dva nástavky, to znamená tam předělat plod a nějaké zásoby na 10 - 20 rámků. Na to položit další prázdný nástavek a ten provizorně silně uteplit, polystyrenem, naplnit aspoň 15 cm vrstvou třeba hadry nebo pytlíky sena nebo slámy, zmačkaných novin a papírů a podobně, prostě co je k dispozici. Dole podstavit nástavek s zásobními plásty už nové rámkové míry, buď hned nebo po pár dnech, až se včely po šoku z přeřezání vzpamatují, já bych podstavoval po pár dnech, protože vůně cizích plástů by první dny ztěžovala návrat létavkám.
Takhle v dubnu jsou včely hodně tvárné, dají se s nimi za vhodného teplého počasí dělat psí kusy, jako je to vyřezávání plástů a nerozdivočí se. Obvykle.....
Před starý úl bych o takových 14 dní dříve připnul kryt z nějakého hodně sytou barvou namalovaného papundeklu, aby se včely orientovaly podle něho a ne podle vzhledu úlu, ten bych tam přirozeně nechal i po záměně úlu.
Takže by se vyhodil starý úl se včelstvem, na místo hodil nový, přehodil papundekel, potom by se vzaly ze starého úlu 2 - 3 plásty z kraje se zásobami, včely z nich otřepaly ještě do starého úlu, voští přeřezalo do nových plástů a vložilo k jednomu kraji do nového úlu. Pak by se ze starého úlu postupně vytáhlo těch 3 - 5 plástů s plodem, včely už otřepaly na plásty v novém úlu, voští s plodem přeřezalo do nových plástů a vložilo do nového úlu jako plodové hnízdo. Nakonec by se chybějící plásty na druhé straně nového úlu doplnily dalšími přeřezanými plásty se zásobami, dokud nástavek nebude plný. Pak by se všechny zbylé plásty ze starého úlu otřepaly od včel do nového úlu a uložily, starý úl vymetl od včel a zavřel.
Pozornost je nutné věnovat matce, nejlepší je, jak se zahlídne, ji vychytit do klícky a dát do nového úlu na přeřezané plásty s plodem, až budou v novém úlu a už se s nimi nebude hýbat, sníží se tak riziko přimáčknutí nebo zaběhnutí matky do nějakého studeného rohu, kde uhyne. Pokud se matka nezahlédne, je třeba spoléhat na náhodu, že se matce nic při přeřezání plástů nestalo.
Zavřený úl se pak nechá v klidu a sleduje se, jak se rozlétané létavky orientují do nového úlu podle papundeklu a podle vůně včelstva a matky. Pokud se něco stalo, zamáčkla matka atd, nebudou se do původního včelstva vracet, ale naopak, létavky budou z nového úlu naopak odlétávat a vžebrávat se do okolních úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: (41118)

Nesmysl
Překládal jsem včelstva v různou dobu jejich vývoje Jediný pozorovatelný rozdíl bylo množství práce vynaložené na ttuto činnost a proto navrhuji jaro kdy je v úlu málo plástů nebo norské zimování Které zaručuje navýš podstatné ozdravení. V obou případech pak málo vynaložené práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 16.2.2010 09:07:58
> ----------------------------------------
> Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat
> včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí
> kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu
> krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní
> vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný
> med a včelařské nadšení upadá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 16. 2. 2010

Doporučuji přechod na jinou rámkovou míru neuspěchat, je třeba nechat včelstva vyrust-vytěžit med .A pak se se sinými včelstvi dají dělat psí kusi.Já bych volil kombinaci přeletáku a přemetení tak 5.7 a hned pomalu krmit.Med je pro začátečníky duležitý-podpoří to nadšení a zmírní vídaje.Uspěchané akce mají za následek neodvratně slabá včelstva a žádný med a včelařské nadšení upadá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112) (41115)

Pak je to genstrug ve švarcově úpravě. a oto je to jednodušší. Postav nový nástavek nahoru a matka tam přejde velmi rychle sama.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 16.2.2010 00:09:50
> ----------------------------------------
> Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup
> zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude
> více typů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112) (41113)

Jenže přechod z z jednoho dělitelného úlu na jiný i když jinémíry je hračka ale mujde o přecod z almárky s úzko vysokým rámkem .

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 22:52:46
> ----------------------------------------
> Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů.
> Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na
> něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů
> už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka
> je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco
> delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala
> nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na
> nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím
> byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a
> hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
> http://www.n-vcelari.cz/old_web/
> Tonda
> >Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného
> dělal, uvítám jeho zkušenosti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (90.177.51.79) --- 16. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112)

Já mám německé gerstungy se slaměnými stěnami v dřevěném rámu a přístup zezadu i shora. Úl je na teplou stavbu a medník na plorámky. Zřejmě nude více typů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.81.233) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112) (41113)

Zdravím vás, nechť to skusí podle mého návodu ve Včelařství, nebo na jaře jen na mezistěny přesypat. Pokud je na hranici pásma MVP, jak píše, měl by být k 100% obměně plodiště tvrdý a nekompromisní. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108) (41112)

Přecházel jsem takhle z 50-ti různých úlů na 3/4 langstroth a bez problémů. Na staré plodiště jsem dal nový nástavek, nemusí být ani moc utěsněný. Na něj mřížku a pak medník. Když nový nástavek zakladly, tak jsem ho dal dolů už na nový spodek a na něj další nový. Na něj zase mřížku a medníky. Mřížka je tam vidět tmavě hnědá. Protože jsem si mřížky dělal sám, (jsou o něco delší), musel jsem je napojovat a tak mně u několika včelstev matka utíkala nahoru k plodu a nové dílo nezakladla. Musel jsem je násilím dostat dolů na nezakladené souše. Takové včely už v tom roce ostatní nedohnaly a v příštím byly samozdřejmě taky slabší. Jenom na novém díle se jí moc klást nechce a hlavně jim chybí velké množství pylu. Ostatní včely byly ale dobré.
http://www.n-vcelari.cz/old_web/
Tonda
>Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41108)

"Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan"
Nevím přesně jak vypadá, ale pokud je to skříňka typu budečák, měla by jít udělat do stropu díra a na to posadit nástavek.
Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 15. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009) (41024) (41082)

To je už zaujímavá cena. Môže výrobca poskytnúť aj doklad, ktorý uznajú kontrolné ekologické agentúry ? Môžete zverejniť kontakt na výrobcu ?
Ďakujem
albert.gross900/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 15. 2. 2010
Re: P?emeten? v?el na mezist?ny (41072) (41084) (41095) (41097) (41099)

"Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené."
Nevyzkoušel jsem - také jsem to napsal.
Když jse začínal včelařit, v univerzálech s mřížkou, matky využily každou příležitost dostat se do medníku a zaklást co nejvíc buněk - klidně hned po rozšíření, tedy na souše. Podle Vaší zkušenosti bych metodu upravil - mřížku nedávat hned, ale třeba za týden, kdy se do nového nástavku matka přesune možná i sama. Do řezání plodových plástů se mi nechce, proto hledám jiné cesty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78498 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41110 do č. 41170)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu