78437

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 2. 2010
zmatení pojmů

Pane Turčáni pletete to,
to přirovnání o jednom veslu sedí. Omlouvám se sorry, sedí v češtine a možná se neužívá ve slovenštině, to nevím.
V češtině, slovenštině, "indianštine " a "eskymáčtině" i v praxi jsou stejné pojmy veslo a pádlo.

Veslo je upevněno na boku, bortu lodě, vesluje se s ním musí být 2 jinak by se lod točila.

Pádlo, pádluje se s ním, může být jedno (u jedné osoby singlu)protože se drží oběma rukama, kontruje se jím síla nebo otáčivý pohyb lodě, lodě, kanoe a ty pak jedou rovně. U kajaku má pádlo 2 plochy kterými se zabíra na každé straně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: dotace dle nařízení vlády č. 197/2005 (40719)

je to dotace na technickou pomoc tak řidičák není technika. Rozhodně to však jde odečíst v nákladech jako odborné vzdělání.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: dotace dle nařízení vlády č. 197/2005
> Datum: 06.2.2010 15:43:43
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
> ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
> traktoru a privesu)
>
> Podle § 6
> Racionalizace kočování včelstev
> by to bylo logicke ( ponevac bez nej to nelze pouzivat, pominuli nevihodnost
> pri male nosnosti kocovneho privesu ), ponevac by mi jinak traktor s
> privesem byl k nicemu.
>
> Mozne by to bylo dle mne
> § 4
> Technická pomoc
>
> priloha A bod 5 - racionalizace ve vcelarstvi (ponevac bez ridicaku by se asi
> spatne racionalizovalo, ze :) ) , ale na strankach CSV jsem nenasel zadnou
> poverenou autoskolu.
>
> Netusite nahodou nekdo, zda je mozne dotaci vyuzit i na ridicak, nebo jen na
> zarizeni ?
>
>
>
> Honza
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Fakt že pod hlavičkou jednoho téma je diskutováno zcela jiné téma je na tomto fóru velmi časté a není to vhodné a výhodné, měli bychom si to uvědomit.
A to i v případech kdy problémy z jednoho přesahují do dalších témat.

Včely již miliony let žijí a nosí med jak do světlých tak do tmavých plástů a zdálo by se že tmavé plásty preferují, my se jich nemůžeme zeptat který med jim chutná více.

Téma bylo zda tmavé souše vylučují do medu svoji tmavou barvu a další chutě či vůně.

Vložené příspěvky byly většinou ano vylučují a hodnocení jak moc vylučují se různilo.

Všechny přispěvky byly většinou subjektivní protože hodnocení vůně, chutě a částečně i barvy je pouze empirické a subjektivní.
Neuvědomil jsem si že můj světlý agátový med nemění barvu proto že plásty jsou hnědé né černé a med je v nich pouze asi 10 dní do zavíčkování nez jej vytočím.
Podobně je tomu asi u všech včelařů včely med přinesou, zavíčkují a včelař ho vytočí v čase asi +,- 1,5 měsíce.
Myslím že většina českých medů má dobrou a velmi dobrou kvalitu.
Jestliže si můj zákazník nemůže z mých 3 až 5ti medů vybrat,říkám mu já vám neporadím mohu vám jen říci který med jím já, a který chutná mně. Na štěstí ani nemusím lhát protože mám nejvíce lehkých a světlých medů které mi nejvíc chutnají. Zákazníci stejně sáhnou po tom nejtmavším.

Za dlouhou dobu včelaření jsem chutnal pouze medy vlastní a medy mnoha kolegů včelařů,(med z řetězců jsem nikdy nechutnal)a setkal jsem se pouze 2x s medem který mě nechutnal,za komunistů z obchodu levný ruský krystalický pohankový med který "voněl n ónen" a s vlastním pozdním medem modřínu, byl hustý, tekutý a byl v nem rozptýleny poměrně velké krystalky tak že na zubech skřípal, jako by v něm byl písek.
Ačkoliv se konají ochutnávky a soutěže o chut medu, nikdy jsem se nezúčastnil a nemohu tedy hodnotit. Trochu mi to připomíná pouťovou atrakci a téma tmavovlásky versus blondýnky.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738) (40739)

Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola.

Indiáni svoj kajak posúvajú po hladine jedným veslom a do cieľa vždy dôjdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715)

Za domestikovaná zvířata se považují ta která umí poslouchat jednoduché povely Dokunce mezi ně nepatří ani kočka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 14:39:22
> ----------------------------------------
> Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho
> užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj
> užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy
> jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život,
> aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách
> stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu
> díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam,
> najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi
> se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje
> jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává
> jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí.
> Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno
> v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím
> vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je
> včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí
> poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím
> včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní
> matka.Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40733)

Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Vorja

V komentári je veľa podnetných úvah,ale vyjadrím sa len k jednej, hore reprodukovanej, ale aj tá je len ako úvaha, pretože podľa mojich skúsenostiach, med z nízkou hladinou vody (pod 18 %) nedokáže porušiť propolisovú vrstvu a farbivo neprechádza do medu v bunke (tvrdiť si však každý môže čo chce), ale rešpektujem názor autora.
Škoda, že táto diskusia nie je doplnená oficiálnymi podkladmi pojednávajúcimi o tomto probléme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40694) (40702)

Já jen položím pár otázek
1) co je to starý plást (počet roků?)
2) podle čeho určíme jeho stáří ( máte značky na rámcích?)
3) Když vhodím na vyvaření bílá až žlutá víčka vička voda je také černá. (kde se tam ta barva vzala?).
4) viděli jste někdy senzorický rozbor medovicového medu ( nachází se tam spousty spor plísní, polétavého prachu, těžkých kovů atd.)
5) a co všechno se nachází v propolisu ( různé pryskyřice, asfalt, barvy, lepidla a jiné svinstvo kterým člověk zaneřádil prostředí)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 11:41:55
> ----------------------------------------
> V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
> Tonda
>
> Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda
>
> Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko
> rokov a dospel som k tomuto záíveru.
> Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa
> sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne)
> zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky
> sú už nevhodné.
>
> Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s
> odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde
> mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané
> len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť,
> ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: zdrav? prosp?n? l?tky v medu (40699) (40744)

"Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných semenářských porostů brukvovitých zelenin.
Ostatní světlé medy jsou mimo mísu."
No, ještě jsou ve hře ohnice a hořčice coby přirozeně se šířící plevel na plochách země zbavených přirozeného porostu, divoká řeřicha kvetoucí v květnu na vlhkých loukách kolem potoků, jakási vysoká brukvovitá rostlina kvete v srpnu na mokrých místech kolem rybníků a určitě jsou ještě další. Pár brukvovitých je i okrasných a docela dobře na stanovišti drží a zplaňují...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: zdrav? prosp?n? l?tky v medu (40699)

Brasicin se nalézá v nektaru rostlin rodu Brasica - brukvovité, z včelařského hlediska jde o medy z Řepky , Řepice, Hořčice a případných semenářských porostů brukvovitých zelenin.
Ostatní světlé medy jsou mimo mísu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdrav? prosp?n? l?tky v medu
> Datum: 06.2.2010 11:23:08
> ----------------------------------------
> Předloni na přednášce MUDr. Hajduškové nám řekla, že v řepkovém medu je
> účinná látka brassicin, která má protirakovinné účinky. Z tohoto, ale i z
> jiných zdraví prospěšných důvodů dávají v Německu přednost světlým,
> květovým medům před medovicovými medy. Víte někdo o brassicinu více ? Dal
> jsem tento pojem vyhledat na internetu, ale český internet tento pojem
> nezná. Na internetu "ve světě" je několik odkazů, ale ty moje jazykové
> znalosti, to je brzda.
>
> Díky Jiří.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
vřes (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738) (40739) (40742)

Podle historických záznamů se u nás ještě v době středověku nacházely na horách taky poměrně rozsáhlé plochy otevřených vřesovišť. Které mohly být výrazným zdrojem snůšky, nejen z vřesu, ale i z jiných rostlin. Ovšem v rámci rozvoje lesního hospodářství byly tyto plochy ve středověku osázeny lesem a tak zlikvidovány. Nevíte, jestli někdo někde u nás nezkouší zase z lesa udělat zpátky ty vřesoviště?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738) (40739)

"Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. "
Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka, případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli vybiti nástupem léčení na varaózu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 7. 2. 2010
chov matek

Přátelé, při při surfování po netu jsem narazil na příručku, která byla vydána kolem roku 1905 a pojednávala o chovu matek.Bohužel jsem si ji nedal do záložek a tak bych byl velmi vděčný za umístění příslušné adresy v konferenci. Všem děkuji, hlavně tomu, kdo ji zná a zde ji umístí.
P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738)

Já už jsem to psal dříve, tím, že je léčení včelstev tak účinné, že kdo dodržuje předepsaná léčení počtem i provedením podle návodu, ochrání i ty nejnáchylnější včelstva na varaózu, případně ochrání i včelstva s nejagresívnějšími roztoči varoa, tak protože nějací roztoči vždy přežijí, takové léčení v podstatě zlepšuje odolnos roztoče na léčení. Zbývá jen doufat, že výzkumníci budou rychlejší než varoa, že budou nové metody léčení objevovat rychleji než se bude varoa šlechtit nebo že objeví nějakou převratnou metodu či včely, které udělají z varoa nevýznamné vymírající parazity. Podobně jako svého času před cca 50 lety třeba roztočíky.
Aby se roztoč varoa aspoň nešlechtil na stále větší agresivitu a odolnost proti léčení, mělo by se v léčení povolit takovým způsobem, aby každý rok včelstva s nejagresívnějšími roztoči či včelstva s nejnáchylnějšími včelami uhynula a tím byli tito roztoči a včelstva vyřazeni z dalšího rozmnožování. To je základní zákon zavedení přírodní rovnováhy, otázka je, jestli to je vůbec politicky prosaditelné, protože toto se musí dělat shora a organizovaně. Nelze to dělat živelně a místně prostým vynecháním léčení nebo změnou metodiky směrem k nižší účinnosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (90.179.214.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732) (40738)

Všem těm tzv. začínajícím i těm, kteří již těch bot dorostli, bych chtěl jen připomenout jeden zásadní fakt. Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i tehdy se vyskytly dvě cesty. Vědci vymysleli jedy, které byly méně agresivní než ty dnešní. Vyskytl se ale jeden neodborník jen jakýsi včelařský praktik , mnich Br. Adam. Ten vyšlechtil novou včelí rasu buckfastkou včeku, která v tehdejší Anglii roztočíka zvládla a byla vůči němu imunní. Byl to ale jen obyčejný praktik, žádný odborník, proto na něj byla pořádána vědci štvanice, byl pomlouván ačkliv měl mnohem větší znalosti než oni. On ale neměl titul. Jenže všichni zapomněli nebo nechtěli vidět to, že on měl jinou, vyšší kvalifikaci. Rozuměl včelám, měl chovatelskou intuici, založenou na znalostech, zkušenostech. Uměl analyzovat a uměl se rozhodnout.
Takže pokud si někdo myslí, že vědci, teoretici něco vyšlechtí bez praktiků, může čekat těch 1000 let. Praxe bez teorie je slepá, ale teorie bez praxe je hluchá. Je to totéž jako když budete veslovat na lodičce a budete používat jen jedno veslo. Budete se točit dokola. Je jedno na kterou stranu, ale jen dokola. U nás jsme se točili hodně dlouho a hlavně zbytečně. Teorii si dnes každý doplní, praxe ale nejde nikde naučit na žádné škole, nedávají se za ní tituly. Ta se musí získat, nejde přenést na někoho jiného. To co vidí člověk, který se včelami žije, to teoretik (to asi příznačnější pro ty tzv. odborníky) neuvidí prostě nikdy. V tom je u nás ten problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732)

>Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...<
------------------------------------------------------------
Méně včelstev? Méně roztočů....? Musíme si uvědomit, že roztočů bude vždy úměrné množství v závislosti na počtu včelstev. Tedy relativně stejně. K tomuto výčtu připočtěme ještě nějakých dobrých, několik tisíc roků, než si naše včely vytvoří přirozenou obranu proti tomuto nepříteli za předpokladu, že jim to neznemožní svojí "vědecko technickou revolucí" (zemědělská politika, chemizace v kulturní krajine ... atd)člověk. Je ovšem otázkou, zda po této době zde včely ještě budou. Jestliže ne, je předpoklad, že zde nebude ani roztoč Varroa destructor. Pokud se ovšem roztoč nepřizpůsobí a nenalezne jiného hostitele, jak bývá u parazitů zvykem. Do té doby nám však nezbývá, než se snažit roztoče ničit všemi dostupnými prostředky. Jakékoli snahy některých včelařů o vyvinutí roztočům odolné včely, bez zázemí vědeckého výzkumu, jsou kontraproduktivní. Než nám včelařští vědci vyšlechtí Varroa tolerantní nebo Varroa rezistentní včelu, či zda naše včelstva nějakým zázračným prostředkem roztočů zcela nezbaví, nezbývá nám ostatním nic jiného, než roztoče Varroa netolerovat. To je ten náš očistec. Proto buďme rádi i za některé mladé zapálené včelaře, kteří si tento stav uvědomují a svůj názor k této otázce náležitě projevují. I když to nedělají vždy tím nejcitlivějším způsobem ke včelařům s delší i dlouholetou praxí. Ale i oni do těch bot časem dorostou.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.102.150.162) --- 7. 2. 2010
med

Přátelé včelaři tuto diskusi nesledují jenom včelaři tak je neplašte výkali v medu. Nejvíce poškodí med včelař svými zásahy.Nesvádějte chutě a barvu na včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40733)

"Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. "
Jestli se tady o tom má reálně diskutovat, je třeba nejdřív znát pár exaktních údajů. Za prvé kolik reziduí z jednoho léčení, respektive souboru léčení za rok vůbec zůstane v plástu. Za druhé jaká je hranice kontaminace reziduí ve vosku, která už populaci roztočů skutečně nějak ovlivní, to znamená že vložení takové mezistěny do včelstva prokazatelně statisticky spad roztočů zvýší. Protože v tom jste objevili Ameriku, tyhlety věci prozkoumali ve VUVČ v Dolu před nejméně 20 lety, ještě než zavedli současný systém léčení.
Pak si uvědomte ještě jednu věc, vosk z mezistěny je jen polovina nebo ještě méně celkového vosku v nově postaveném plástu, většinu toho vosku včely nově vytvoří a tím případná rezidua dost zředí. Z toho vychází, že kdo aspoń průměrně obměňuje plásty a neléčí nad nařízenou povinnost, nemusí se vůbec rezidui ve vosku zabývat. Problematický může být akorát vosk z plástů od včelařů, co rezignují na výměnu plástů, bez ohledu na to jak jsou černé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40706) (40712) (40727) (40730)

"Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda. "
V tom směru jsem se teorií nijak moc nezabýval. Já jen vím, že zejména v době, kdy jsou včely při prohlídce klidné, takže není třeba nijak zvlášť používat kouře a zejména v uzavřeném prostoru včelína stačí otevřít včely a už je z nich cítit jejich typická vůně. Mírně odlišná včelstvo od včelstva, dokonce se dá vysledovat, že odlišné včely, třeba s chovnou zakoupenou matkou, mívají tu vůni více odlišnou. A že jak je rozeberu, tak na rámcích mimo včelstvo obvykle začnou větrat a tu vůni rozšiřovat ještě víc. Vůně vycházející z česna večer po snůšce sladiny nebo pylu je něco úplně jiného a je taky podstatně silnější. Nebo vůně čerstve vyndaných plástů ze včelstva.
Myslím, že staří zkušení včelaři, co měli jen menší počet včelstev, tak do deseti, chovaných ve včelíně, si dokázali ty vůně jednotlivých včelstev zapamatovat a podle nich ihned po otevření včelstva prakticky bez prohlídky, maximálně s jedním, dvěma krycími rámky dokázali hodně zjistit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731) (40732)

Taky jsem toho názoru, že než varroa udolá včelstvo, tak to trvá minimálně několik let, (pokud nejsou přítomny viry)....mezitím se včelstvo stihne 3xročně vyrojit (rozmnožit). Takže jestli na našem území "hynou včelstva v dutinách stromů", není to (jen) díky varroáze, ale asi by se dalo vyjmenovat dalších 10 faktorů, způsobených převážně člověkem.
--------------------------------------------------------------
Paprna napsal:
Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5 roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni, plodova pauza atd ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 7. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698)

Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička
-----------------------------------------------------------
Souhlasím, jen několik poznámek. Včely po vyčištění buňky povrch ošetří vrstvičkou propolisu, popř. voskem. Tato vrstva pak do jisté míry izoluje med od stěny buňky. Tato ochrana bude však časově omezená, než se vrstva izolace poruší (rozpustí ). Proto čím déle bude med v buňce, tím bude více ovlivněn. Jiná situace bude, když se med po zavíčkování vytočí a jiná bude, když se vytočí později třeba až v příštím roce (viz. např. včelaření s mednou komorou). Doporučuji provést jednoduchý test. Na jaře před snůškou odebrat černý plást s cukernatými zásobami a vytočit. Medomet vymýt a pak odebrat panenský plást rovněž s cukernatými zásobami a vytočit. Pak oba vzorky chuťově, čichově, zrakově porovnat, případě provést další laboratorní srovnání.
Situace s kontaminaci vosku zbytky léčiv je vážný problém. U panenského díla, nebo u vystavených a nezaplodovaných mezistěn je kontaminace vysoká. Pokud je vnitřek buňky opatřen košilkou, tato chrání spolu s propolisovým povlakem průnik léčiva do vosku. U zavíčkovaných zásob na vystavěných mezistěnách, kdy kontaminovaná víčka jsou pří spotřebě zásob odstraňována a vynášená mimo úl, dochází rovněž k minimální kontaminaci. Prázdné, nezakladené vystavěné mezistěny by se proto před léčením měly z úlu odebrat. Chtělo by to oficiálně ověřit a včelařské veřejnosti doporučit ( nejlépe nařídit).
Zúčastnil jsem se jedné přednášky , kde si včelaři stěžovali, že jim včely nechtějí zaplodovat vystavěné mezistěny a včely dávají přednost starším plástům ( mnohdy důvod, proč mají včelaři černé plásty). Sám pozoruji, že to již s mezistěnami není ono. Jsou mnohdy tmavé ( špatně vyčištěné), s nevoskovými přísadami a je otázkou, zda-li vosk byl sterilizovány v autoklávech. Co s tím tedy uděláme? Jedním z řešení (které se tady tvrdě předkládá), je přinutit včely zaplodovat mezistěny jejich přemetení na ně (norské zimování), případně použít Rašovskou metodu. Je to ale to nejlepší řešení, o které se tím pokoušíme? Nevytvoříme tím bludný kruh?
Měli bychom v prvé řadě řešit kvalitu mezistěn. Stanovit standard, výrobce dodávající na trh mezistěny certifikovat a provádět audit kvality. Zapojit do toho třeba i státní obchodní inspekci. Tvrdé,co? Bude to stát ale za to. Naše včelky, včelaři i zákazníci si to zaslouží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728) (40731)

Odpovim kratce. Francie BOND test, prumerna delka zivota vcelstva cca 6,5
roku bez leceni. A co to vzit z druheho konce, ze jako vcelari neslechtime
vcelu ale slechtite/me si roztoce? Mene vcelstev, pribuzenska plemenitba u
roztoce, mensi vitalita, vetsi infekcni tlak na vcelstva, prirozene rojeni,
plodova pauza atd ...

2010/2/7 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila
> do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v
> našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je
> ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u
> nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící
> včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem
> zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda
> přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC
> Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a
> varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná
> léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný
> člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí,
> co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.167.211) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720) (40728)

Příroda je moudrá, ano, ale je jen zásluha člověka, že se varoa rozšířila do celého světa. Včela indická si s varoa dokáže poradit, včela medonosná v našich podmínkách nikoliv. Pokud bychom jen deset let neléčili a nechaly je ať si poradí samy, za tu dobu bychom tu neměli ani včelu. Zavčelení je u nás vysoké jen díky člověku a jeho provozům, v přírodě se volně žijící včelstva vyskytují mizivě.Když jste tak chytrý, neprovádějte léčení, jsem zvědav co vám z vašeho provozu zbyde, ani včelka. "To by nebyla škoda přírodní, ale hospodářská, Vaše".Nebo si myslíte, že ti odborníci z VUVC Dol jsou tak blbí? Kdyby si skutečně příroda dokázala u nás sama poradit a varoa v evropě korigovat, myslíte že by byla nařizována plošná léčení?Příroda by si jistě poradila, ovšem to by tu nesměl být lehkomyslný člověk, který zapříčinil její rozšíření po celé planetě. Člověk jen hasí, co sám zavinil.Přemýšlejte o tom co jste napsal.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40706) (40712) (40727)

Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného. Polášek

Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda.

Tak isto tento jav môžete pozorovať keď strasiete rojové včely do rojnici alebo slameniaka-koša, keď včely vchádzajúce pred košom ale i v ňom, silno trepocú krídelkami a otvorenej Nasanovovej (vidieť ju, je to biely znak) vylučujú združovací feromón, ako sa vždy proti prúdeniu vzduchu zlietajú ku svojim družkám v rojnici. Ak do nej vošla i M má včelár vyhrané, všetky rozletené včely sa pridajú do rojnici.Postoj včiel s trepotajúcimi krídlami pri produkcii je, stoja na vztýčených nohách, pod 35-40°uhlom, vzadu na brušku so zalomeným koncom bruška medzi 4 a 5 tergitom (možno 5 a 6 teraz si neviem presne spomenúť), vetrajúca včela na letáči má ohnutý postoj , menší uhol postoja a Nasanovovu žľazu nemá v tomto prípade otvorenú

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 2. 2010
Re: dotace dle naĹ?Ă­zenĂ­ vlĂĽdy Ä?. 197/2005 (40719) (40723)

Dne Saturday 06 of February 2010 17:24:24 Pepek napsal(a):
> Skupina T je už zbytečná a v unii už taky není.Traktory a různé samohyby
> byli přidány do skupiny B a C podle hmotnosti.
> Pepek

ale C + E je cenove nekde uplne jinde nez T, ktere ma privesy v sobe.
Platnost na uzemi CR mi dostacuje, kocovat chci v okruhu max. 30km.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720)

""""""Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

To si myslíte Vy, ale příroda je "moudřejší". Bez člověka by si v normálních přírodních podmínkách poradila, stejně jako v Jižní Americe a Africe. U nás je možná 10x vyšší zavčelení, než je přirozené. To by nebyla katastrofa přírodní, ale hospodářská, Vaše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40706) (40712)

"Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece."
Já zase včelařím kvůli vůni, co vychází z každého včelstva otevřeného kdykoliv v jakoukoliv roční dobu. Snad kromě mrazů v zimě. Těžko to k něčemu přirovnat, připomíná to nejspíš vůni dobře usušených kopřiv nebo přesliček či březového listí nebo jiných podobných usušených zelených bylin. Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného.... Včelstvo málo životaschopné, třeba s hodně starou matkou nebo jinak oslabené, i když má třeba znatelně víc včel než jiné, má tu vůni velice slabou nebo žádnou. Je to cítit prakticky vždy při včelaření v uzavřeném prostoru, třeba ve včelíně a ideální na to jsou zadováky, protože vzduch ze včel fouká přímo na hlavu včelaře. U zadováků stačí vybrat první jeden dva plásty více obsazené včelami a i se zavřenýma očima se dá zhruba ohodnotit jen podle intenzity vůně kvalita včelstva..... Ale i to, jestli po vyjmutí dalších 5 - 10 plástů budou bodat nebo nebudou.... ( vůně trochu po banánu)
U úlů umístěných venku je ta vůně cítit méně, protože je asi na volné umístěné úly slabá. Tak k večeru nad posledními otevřenými včelami, když slunce je těsně nad obzorem a je večerní bezvětří... Párkrát jsem ji cítil u rojů, když se povedlo setřepat zdárně do rojáku matku a včely právě sedaly do hroznu na roják a za větrání se pakovaly za matkou dovnit....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720)

Včela by měla problém s přežitím ve volné přírodě jen proto, že by nenašla dostatek vhodných dutin a s obtížemi by sde potýkala s varoózou. Pokud by to byl znak domestikace, museli bychom za domestikované považovat všechny ohrožené druhy zvířat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.88.206) --- 6. 2. 2010
Re: Trus na podlozce (40721)

Sem s nimi. Zajímá mě to.streit.p/=/email.cz
Zkoušel jsem se podívat na youtube, nic se mi nezobrazilo.
Tak to pošli. Na podložkách mám mini hovňous od hrabošů a myší, sem tam se na včelnici ukážou.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718) (40720)

Nesmysl.

2010/2/6 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>

> No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu
> si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci
> člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem
> roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do
> celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v
> dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně
> jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve
> stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za
> nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň
> zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 6. 2. 2010
Re: dotace dle naĹ?Ă­zenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 197/2005 (40719)

Skupina T je už zbytečná a v unii už taky není.Traktory a různé samohyby byli přidány do skupiny B a C podle hmotnosti.
Pepek


Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 2. 2010
dotace dle naĹ?Ă­zenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 197/2005

Dobry den,

zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
traktoru a privesu)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40706)

Díky, krásně jste to rozvinul pane Bűrgel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 6. 2. 2010
Trus na podlozce

Zdravím všechny, dnes bylo u nás nad nulou a tak jsem šel odebrat měl ke včelstvům, u nichž se mi minulý týden nepodařilo utrhnout podložky, přičemž jsem na dvou podložkách našel něco, co se podobá malinktým hovínkům....od čehopak asi mohou být? Viz malé video:
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo

(Kdyby bylo libo, pošlu pár fotek v plném rozlišení do emailu....)
Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.88.206) --- 6. 2. 2010
Re: domestikace (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717) (40718)

No pokud jsem se s domestikací spletl, beru zpět, nechám se poučit. Opravdu si myslíte, že by včela medonosná mohla přežít v této době bez pomoci člověka ve volné přírodě? V minulosti tu bylo daleko větší zavčelení. Kolem roku 1980 sem vtrhla varoa, která se díky činnosti člověka rozšířila do celého světa. Na našem území následkem toho uhynula volně žijící včelstva v dutinách. Dnes se také vyskytují včelstva v dutinách, ale je to víceméně jen díky tomu, že se nějakému včelaři vyrojí včely z úlu a najdou si ve stromě příbytek. Tím je ale jejich osud převážně zpečetěn. Na varoa za nějakou dobu stejně uhynou.Trvale nedokážou této nemoci vzdorovat, alespoň zatím ne, tudíž je to jen na nás, na člověku.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 2. 2010
dotace dle naĹ?Ă­zenĂ­ vlĂĄdy Ä?. 197/2005

Dobry den,

zajimalo by mne, zdali je mozne na zaklade tohoto narizeni ziskat dotaci na
ridicske opravneni B+E (pouze cast E) a T ? (samozrejme pri soucasnem nakupu
traktoru a privesu)

Podle § 6
Racionalizace kočování včelstev
by to bylo logicke ( ponevac bez nej to nelze pouzivat, pominuli nevihodnost
pri male nosnosti kocovneho privesu ), ponevac by mi jinak traktor s
privesem byl k nicemu.

Mozne by to bylo dle mne
§ 4
Technická pomoc

priloha A bod 5 - racionalizace ve vcelarstvi (ponevac bez ridicaku by se asi
spatne racionalizovalo, ze :) ) , ale na strankach CSV jsem nenasel zadnou
poverenou autoskolu.

Netusite nahodou nekdo, zda je mozne dotaci vyuzit i na ridicak, nebo jen na
zarizeni ?



Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715) (40717)

Pavel Streit:
Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, tak je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás (když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711) (40715)

Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované.

___________________________________________________________


Když už používáte odborné termíny, je používejte správně, nebo raději vůbec. Pojmy nejsou dojmy.

Z wikipedie:
„Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů (živočichů, ale i rostlin, bakterií, ...) v druhy vhodné k chovu. Za domestikovaný organismus je považován takový druh nebo poddruh, který lze bez velkých rizik chovat v zajetí, respektive (v užším slova smyslu) (pod)druh, který již žije pouze v zajetí (buď proto, že v divoké přírodě nedokáže přežít, nebo proto, že jej člověk vyhubil).“

To v případě včely medonosné splněno není, tedy včely nejsou domestikované! Šlechtíme je sice, ale výsledkem nejsou domestikovaná plemena, která nejsou schopna žít bez nás(když pomineme otázku varroázy).

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 6. 2. 2010
Re: přidávání oddělků-dvojmatečné (40655) (40656)

Vyloženě jsem to nezkoumal (mám med z obého díla).
Myslím si, že buňky ovlivňují jen množství v buňce (tmavé buňky jsou menší).
Barvu chuť a vůni ovlivňují zdroje snůšky a čistota na včelíně a pomůdek.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 05, 2010 4:06 PM
Subject: Re: přidávání oddělků-dvojmatečné


Zdravím vás, rád bych se zeptal, jestli si myslíte, zda má med z panenského
díla jinačí barvu a chuť, než z díla žemlového, či dokonce tmavého. Jen tak
mě to zajímá.Zdraví P.S.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4840 (20100205)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4840 (20100205) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.88.206) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703) (40711)

Beru to asi takto. Všechna zvířata chovaná člověkem v hospodářství pro jeho užitek, jsou zvířata domestikovaná. Pokud tedy člověk chová včely pro svůj užitek, má svůj včelí chov, je to jak z ostatními zvířaty. Tedy jeho chovy jsou domestikované. Musí se o ně starat a vytvořit jim komfort pro život, aby se mu za to jeho chov odměnil. Včely v přírodě divoce žijící v dutiách stromů či kdekoliv jinde, využívají svého pudu, tedy přirozenou obměnu díla. Pokud je včelí dílo již zaneřáděné, včely to vycítí a jdou jinam, najdou si jinde příbytek a vystaví dílo nové. O dílo plné spor s bakteriemi se postará motolice a myši. Naopak člověk, který chová včely a neposkytuje jim k neustálé obměně mladé dílo, zhoršuje jejich zdravotní stav, nechává jim jen tmavá černá díla, nutí je žít v bakteriálně hostinném prostředí. Včely s těmito bakteriemi sice do určité doby dokáží bojovat, mají to dáno v pudu, který jim dala příroda, ale po určité době začnou rezignovat a tím vzniká klinika moru, spory nosemy, zvápenatění a nakonec i varoa. Pokud je včelstvo silné, zdravé, na mladém díle, je v takové kondici, že si umí poradit se všemi nemocemi, akorát ta varoa dává občas o sobě vědět. S tím včelám musí pomoci člověk. Nezapomínejme, že musí být také kvalitní matka.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vosař (82.150.166.38) --- 6. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672) (40679) (40685) (40687) (40691) (40692)

Já naváži na přítele Křapku.Ten film jestli se nemýlím se jmenoval"Voják Čonkin".Mně ztéto diskuze vyplývá jeden závěr a to,že každý pořádný včelař se snaží mít ve svých včelstvech dílo co nejsvětlejší.Hranice stáří dila jsou určitě dvě sezony.A co se týka ovlivnění chuti medu medu z tmavých souší,tak něco málo na tom asi bude.
Není to však tak dávno,co se tradovalo,že se má zimovat na tmavších souších,které jsou prý teplejší?Ovšem s poznatků o zbytcích chemických látek a o nemocech jejichž spory a viry ve starém dile zůstávají,dbejme na co nejrychlejší obměnu díla.Jestli to budete dělat Rašovskou metodou nebo podle př.Streita je jedno,důležité je mít dílo mladé.
Pokud jsou alespon normální snůšlové roky,tak včelstvo postaví 8-9 plástů při větší nabídce nektaru i více.
Jinak si myslím,že tato diskuze je dobrá,ale třeba ty doprovodné úvahy o možném znečistění medu výkaly(nikdo to nevíte přesně)jsou zbytečné.nevíte kdo si to přečte a použije to.Lidé jsou zlí,budme aspon my včelaři slušní a k sobě přátelští.V.Š.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 6. 2. 2010
Re: krmen? voda (40558) (40562) (40588) (40594) (40617) (40622) (40629) (40631) (40653) (40659)

Já po hrázi Svého rybníčku samozřejmě nejezdím , snad jen kolečkem. A celou korunu používám jako zásobárnu sazenic , stromků , kytek apod. Když poporostou , rozsazuji je na jejich definitivní umístění. Nakonec by tam měly zústat jen 2 stromky a nějaké keře a zbytek jako vřesoviště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40706)

Jan Bűrgel:
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.

___________________________________________________________

Taky mi to připomíná vůni chleba vytaženého z pece, nikoliv vůni medu.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703)

>Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl.<
------------------------------------------------------------
Když to čtu tak promiňte ale nemohu odolat. To jsem také viděl u jednoho včelaře včelstva přímo v rodinném domku v hale. Dvanáct úlů MU a výlety ven skrz stěnu. To byly patrně včely domácí ;o). Příteli, prosil bych abyste nepoužíval včelařskou latinu v terminologii při řešení tak "vážného problému" jako je tento. My včelaři žádné včely divoké nebo domestikované neznáme. I když tušíme, co tím chce básník říci.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698) (40703)

U včel domestikovaných jsem toto neviděl.

Toto som nevedel, stále si myslí, že včela nikdy nebola domestikovaná a je jedno kde žije, vždy je to včela tá istá včela európska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.184.244) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40706)

Zoušel jste někdy příteli kousat odvíčkovaná víčka z panenského, nebo mlaďounkého díla a díla černého? Já ano, a ta víčka z panenského díla jsem vždy vybíral, chutnala mi, víčka ze starého díla jsem nechával, to byl humus. Proto z včelstva definitivně odstraním max. jeden rok staré dílo. Je to sice dražší, ale za lepší zdravotní stav včelstev to stojí. Bez nich bychom žádný med neměli. Za takový vonný a chuťově významější med, o který má zákazník větší zájem, stojí těm naším včelkám trochu přilepšit. Vlastně tím kopírujeme jen jejich život v dutině v přírodě.
Nejsem nějaký ekolog, nebo simpatizant Strany Zelených, myslím ale racionálně a chci těm včelám dát něco více, ony se mi za to odvděčí kvalitnějším medem.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40700)

Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek.P:S:

Pán kolega, nehrajte sa na včelárskeho expertaa somozvaného vedca, nevynášajte súdy, ktoré nie sú relevantné. Predložte oficionálnu štúdiu na túto tému, s udaním kto a kde bola publikovaná,takéto tvrdenia sú v polohe JPP a nemajú žiadnu výpovednú hodnotu. Je to len táranie-kecanie, bez výpovednej hodnoty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698)

Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové.

Tento názor sa nedá akceptovať, môže to byť aj inak: ak dielo v prírode je staré, včelstvo dutinu opúšťa a vystaví si dielo v inej dutine:. Podľa mňa je to inak, včela európska to robí inak, rojí sa a to hneď po prvej zime a roj začína odznova, časť včiel môže pokračovať ďalej a v ďalšom roku to isté. Znovu séria rojov a včelstvo sa celkom odrojí až ostane prázdne.

Potom nemá kto odstraňovať staré dielo o to sa postará včelármi nenávidená vijačka vosková-motýlice, nové dielo vytaví nový roj, ak si túto dutinu nájde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Pavel Holub:A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

J.B.:Rozumím vám dobře, ? byl to med z tmavých souší?

Vlastně "včelařím kvůli vůni."
Pamatuji se na vůni kdy jsem se jako kluk pohyboval ve stodole při mlácení obilí, pomáhali jsem při podáváni snopů pšenice k mlátičce.
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.
(nemá to nic společného s vůní medu)
J.B.



Já vzpomínám na vůni plástů (určitě nebyly panenské a vůně byla težká)vůně ve staré kamenné chalupě v přistěnku kde byly v chladu, vlhku a zimě plásty uskladněny.
V mém dřevěném včelíně s vytlučenými, otevřenými okny tuto vůni zacítím vyjimečně za chladu bezvětří a ve vlhkosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40700)

Jinak podle mně stejně jako v jiných věcech platí pravidlo přiměřenosti. Nepoužívat plásty ani příliš staré ani všude jen čisté nezakladené mezistěny. Přírodě, roji v přírodní dutině podle mně odpovídá obměna včelího díla asi 1/3 za rok. Tolik asi zničí v průměru zavíječi starého černého díla na jaře dříve, než se včelstvo rozšíří tak, že obsadí všechny plásty vystavené a zakladené minulého roku. Nebo třeba myš, co se v zimě dostane do dutiny. Plus když jednou za několik let je už voští v centru včelstva, kde se zavíječi nedostanou, příliš použité či z jiných náhodných příčin, třeba ztráty matky při oplození včelstvo uhyne a dutina má tak rok přestávky a nový roj potom nekompromisně vyhryže staré, plesnivé a poškozené cizí tmavé plásty...
Co se týká medu ve starých plástech, včely mají po milióny let vyvinuté mechanismy, jak zajistit, aby ze starých plástů nešly do medu škodlivé látky či zárodky nemocí.
To jen včelař to negativně ovlivní, když třeba rezignuje na obměnu plástů a staré černé plásty, které v přírodní dutině by dávno byly zničeny, svou činností chrání před zavíječem a dalšími škůdci a dělá tak z nich zásobníky nemocí a odpadních látek, oddělených od medu jen propolisem a košilkami.
Nebo když sešrotuje plást a ze vzniklé drti použije med nebo dokonce celý plást máčí ve vodě, aby z něho dostal třeba zkrystalované zásoby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40694) (40702)


Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť, ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.

Příteli Turčány, moc si vážím vašich zkušeností, které píšete na diskuzi, ale i ve Vašem případě platí - přečtěte si po sobě Váš příspěvek, ten poslední je skutečně velmi málo srozumitelný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.184.244) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697) (40698)

Zdravím vás,Napsal jste, že nevidíte problém v tmavém díle v podišti. Včely, které se starého díla zbavují a neustále přecházejí na nově vystavené jsou včely divoké. U včel domestikovaných jsem toto neviděl. Navíc valná čast včelařů je nutí žít v tak žalostných podmínkách. Mají tedy dvě možnosti: buďto z takového úlu včelaře lajdáka odletět pryč do nějaké dutiny ve stromě apod., nebo žít v hnoji " musím to tak říci " Zájmem každého včelaře je mít včely v čistém a vonném díle a ne v hnoji. Mít je silné a zdravé a v kodici. Tmavé černé dílo jim zdraví rozhodně nepřidá. Jinak s ostatím vámi napsaném lze souhlasit.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40694)

V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda

Je to trochu od témy, ale novú nastavil Tonda

Ja mám v tomto prípade vlastné skúsenosti, zaoberal som sa s tým niekoľko rokov a dospel som k tomuto záíveru.
Včely odstraňovali bunky na mladších a starších plástov (najstaršie u mňa sú š ročné), preto, že z nejakých príčin (voda v zime a plesne) zdeformuje-zmenší bunky na pláste na taký rozmer, že pre plodovanie matky sú už nevhodné.

Môže byť aj iná príčina a to nedostatok trúdich buniek, lebo na mieste s odstránenými rob. bunkymi staval vo väčšine prípadov trúdie bunky. Niekde mám aj fotodokumentáciu, najskôr sa odstránené bunky pretože boli stavané len z vosku, v slnečnom tavidle, kde odstánené miesta bolo doknale vidieť, ostatné bunky boli dokumentované stojacimi košieľkami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697)

Já se připojuji, med z hodně tmavého díla mně subjektivně připadá trpčí než med z vystavených mezistěn nebo světlých plástů. Pak ale taky mně subjektivně připadá trpčí pozdnější med, snůška až po lípě z konce července až ze srpna. Možná to bude tím, že ta trpkost není způsobena oními výkaly, ale propolisem, kterým včely potahují buňky a ke konci léta, instinktivně toho propolisu včely používají víc, protože připravují plásty na zimu nebo prostě proto, že včel je nadbytek a tak je dost včel na impregnaci buněk propolisem.
Jinak připojím ještě dodatek, letos, tedy vlastně už loni jsem trochu pronikl do tajemství "technologie" kterou někteří "včelaři" možná vyrábějí ze světlého tmavý med. Loni jsem se rozhodl ztuhlý med v bedně nevytočených zcukernatělých starých plástů s medem zrecyklovat přes včely, tudíž jsem buňky se zásobami zeškrábal na hromadu, vyloužil vodou na cukerný roztok zhruba odpovídající koncentraci cukru 1 : 1 a zkrmil jednomu včelstvu. Vzniklý "med " jsem potom vytočil. Vyšel nádherně tmavý, jakoby stoprocentní medovicový med. Chuťově je "vpředu" hodně kyselkavý, jako ale kvalitní medovicové medy občas bývají a i jinak "uprostřed" i "vzadu" chuťově docela příjemný, je i voňavý. Nevědět, jak vznikl, považoval bych ho automaticky za kvalitní medovicový med. Neodvažuji se spekulovat, jak moc bude obsahem účinných látek horší než obyčejný med či případně díky tomu, že je včelami zpracováván v podstatě dvakrát, možná v některých věcech i lepší.....
Každopádně díky kyselkovosti, tmavostí, poměrně výraznou vůní i chutí by byl zřejmě ideální do perníků, medových dortů a podobně na pečení a vaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.184.244) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696)

Zdravím vás,
Je to to stejné jako kdybyste nosil 3-5 týdnů staré neprané, propocené spodní prádlo, také smrdí a chudák ta ženská, která to má potom brát do ruk. To stejné je to ze včelami.Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek. Přivoňte si schválně do panenského díla, nebo jen málokrát zakladeného a pak to stejné udělejte s dílem tmavým, černým, starým. Vaše nosní buňky dostanou pěknou dardu. Pokud máte chuť jíst med z takto starého díla, prosím, mě by se zvedl žalude a propadl bych se hambou něco takového prodat zákazníkovi. Já to nedělám hlavně kvůli zákazníkovi. Dělám to hlavně pro včely, Protože čisté panenské, či max. málokrát zakladené dílo vytváří nehostinnější prostředí pro spory nemocí. Tím udržuji včely v daleko lepší kondici, lepší síle, tedy dokáží využít více snůšky a včelař z nich má tedy větší užitek. Čím jsou včely ve větší kondici, tím lépe umějí s nemocemi bojovat.
Uvedu vám příklad: U nás v ZO je jeden velký včelař, pracuje s nástavky a učí mladé jak včelařit. Tvrdí že v době největší síly včelstev, květen a červen, má včely na jen jedom nástavku r.m 39/24 a jeden výjimečně dva nástavky jako medník. Tvrdí, že nemá cenu mít včely silnější, protože tu není snůška a tak mu nic nedonesou. Já mám od něj včelstvo cca 200 m. Včely tam mám na pěti nástavkách, za rok mi vystavějí 3 nástavky r.m 39/24, 11 rámků, z mezistěn a donesou mi 48 kilo medu. To je pěkný výkon. Když odečtu ty tři nové vystavěné nástavky je to dalších 15 kilo medu. Dílo také nemá zrovna nejnovější, takže se nedivím, že má na včelnici z mého pohledu takové žebráky. Takže i zde je rozdíl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 6. 2. 2010
zdraví prospěšné látky v medu

Předloni na přednášce MUDr. Hajduškové nám řekla, že v řepkovém medu je účinná látka brassicin, která má protirakovinné účinky. Z tohoto, ale i z jiných zdraví prospěšných důvodů dávají v Německu přednost světlým, květovým medům před medovicovými medy. Víte někdo o brassicinu více ? Dal jsem tento pojem vyhledat na internetu, ale český internet tento pojem nezná. Na internetu "ve světě" je několik odkazů, ale ty moje jazykové znalosti, to je brzda.

Díky Jiří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696) (40697)

Zajímavé sledovat tuto konferenci.
Dovolil bych si upozornit na určitý rozpor v pohledu na věc a ten je:
Tmavé plásty jsou pro plodiště naprosto nevhodné, protože se z nich uvolňují patogeny a jsou zdrojem nemocí. Kdo je používá, zaslouží si odsouzení všech, kteří vědí jak se dobře starat o svá včelstva. Takový „nepořádný“ včelař by si skoro zasloužil veřejnou popravu. V tom je shoda. Ale použijí-li se ty samé plásty pro medník, je to již z nepochopitelných důvodů jinak. Rozvíjí se diskuze, jak staré plásty jsou v pořádku a jak staré již ne. To postrádá logiku.
Můj názor na věc je následující:
Zaplodované plásty samozřejmě med kontaminují. Je jen otázkou jakou měrou. Kdo tomu nevěří, stačí naplnit tmavý plást vodou a po čase jí vylít. Vyteče doslova močůvka. Kdo bude mít pochybnosti o vlivu na chuť, může klidně ochutnat. Posouzení rozdílu v chuti medu jsem mohl posoudit při přechodu na technologii používání výhradně panenských medníkových plástů. Nejprve jsem vytáčel med z panenských plástů a potom z tmavých. V případě možnosti posouzení medu ze stejného stanoviště a stejné snůšky, je možné najít v chuti medu z tmavých plástů určitou pachuť. Bez možnosti tohoto porovnání to ale asi těžko někdo pozná a je to možné přisuzovat druhové příslušnosti medu. Ve skutečnosti jsou různé pachutě dané i snůškovými zdroji a jsou dokonce typické pro různé druhy medu (pohankový). Je proto nemožné podle chuti identifikovat med podle plástů v medníku. Jsem názoru, že med z panenských plástů je kvalitnější než z tmavých. Na druhé straně nevidím problém v tmavých plástech v plodišti. Včela tuto situaci umí řešit, a to už 40 milionu let. Jakmile je dílo staré, tak ho prostě odstraní a vystaví nové. Starý vosk se zbytky léčiv a patogeny končí mimo úl. Z nákazového hlediska ideální stav. I z pohledu zbytků léčiv ve vosku se tomu nedá nic vytknout. Neustálé vkládání mezistěn ze stále se zvětšujícím množstvím zbytků léčiv nevidím jako výhodnější řešení. Navíc je možné mezistěnou za předpokladu špatně provedeného ošetření vosku přenést mor plodu. Otevřený oběh vosku prostě přináší nákazová a zdravotní rizika. Asi se nenajde mnoha těch, kteří se mnou budou souhlasit. Proto se těším na názory těch, kteří souhlasit nebudou.
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690) (40696)

K vytáčení u mě patří láhev piva abych splách sladkou chuť ze žvýkání víček. Takový rituál a dobrá hudba co se hraje v radiu v noci, když komerce už nevydělává.

A nutno říci, že tmavá víčka z tmavých plástů nežvýkám, nechutnají mi.
Ale chuť je vždycky subjektivní. Možná je to pro jiného typická chuť voští a lesního medu:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674) (40690)

to může být velmi relativní. V DS se v mednícich plod nevyskytuje, takže plásty jsou světlé několik let, je i tady používání 3 popř. i 5 letých svěltých plástů opravdu špatné??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672) (40679) (40685) (40687) (40691) (40693)

A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila (40657) (40674)

Máme jednoho včelaře, který moc neobměňuje dílo. Má souše opravdu černé. Až moc. Medovici prodává už na jaře. Med má opravdu tmavý. Já z panenských souší mám v té době průhledný. Taky někteří zákazníci říkají, že mám med moc dobrý, lepší než jiní včelaři, ale beru to tak, že někteří lidi rádi chválí. Ani včely nechtějí mít hodně staré dílo. V přírodě staré vykoušou a postaví nové.
Tonda
>Sám jsem skoušel med vytáčet z panenských plástů zvlášť na druhém medometu a rozdíl jsem neviděl.
a ten kdo psal o životě ve výkalech toho moc o včelách neví. Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672) (40679) (40685) (40687) (40691)

Vidiš tato interpretaca , že med je vlastně šavla mne nikde nenapadla :-D A když je to ještě v hovnech tak pak ož je to úplně jedno. :-D Deť to tam patři!


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 06.2.2010 00:06:27
> ----------------------------------------
> V determinacích vylučování a vyměšování by se podle dostupných zdrojů
> z internetu asi nikdo nevyznal, malphigické žlázy jsou také vyměšovací
> orgán ale podle wikipedie jsou součástí vylučovací soustavy. Takže pro
> moje chápání stačí, že když mšice vyměšuje, tak vlastně i vylučuje.
> Jestliže je v tomto akademický pořádek, tak sem sním, ale promne to v
> žádném případě není nějaký zlom v chápání toho, že jde o odpadní
> systém těla, který plní nějakou funkci. Jestli je tato funkce taková,
> že řitní výměšek je z principu důležitý v přežití jedince a je třeba
> další potravou např. mravenců, nebo pochoutkou lidí, kteří se
> orientují a vyhledávají na jejich odpad coby zdroj potravy, potom
> nevím, proč si člověk musí do té své kebule nalhávat nějaké báchorky o
> potravě jiné, než že jde o produkt výměšku a zvratku z volátka. Je to
> tak? Pochybuji ale že na toto bude v zdegenerovaném světě plné
> "pozitiv" reklaních triků zakládat obchodní strategii. Lidé coby si
> koupily místo názvu na etiketě medného výrobku výrobek "přírodní
> výměšek ze zvířat" by musly být hodně bio a eko ;-)"
>
> :-)
>
> _gp_
>
>
> 2010/2/5 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>:
> >> Gustimilián Pazderka
> > Jasně, je pochopitelné že oddělujete vlastně zjednodušeně stolici od moči.
> > Ale to že jde o látku, která prochází trávícím ústrojí je bezesporu doufám
> > jasný. Tz. Trávící soustava - vylučování. Nebo je to u Vás u producentů
> > medovice jinak dělené?
> >
> > Nejsem biolog, ale v tomto se pane mýlíte. Trávení nerovná se vylučování.
> > Na vylučování máte v těle ledviny a včely zase malpighické žlázy. A ty u
> > producentů medovice chybí. Mají v těle specializované bakterie, které se o
> > veškerý metabolický dusík postarají. Není, jako u včel, malpighickými
> > žlázami vylučován ve formě čpavku do výkalového vaku. Proto se v medovici
> > nenachází žádné exkrementy.
> > Co se týče tmavého díla a barvy medu, hlasuji za vhodnější světlé souše.
> > Přestože jsou poslední výkaly zakryty poslední kutikulou larvy při jejím
> > "převlékání", obsahují jistě plno látek, na které čekají úlové bakterie a
> > kvasinky. Těžko očekávat, že se jejich metabolické, produkty nedostanou do
> > medu. Proto med z průsvitných plástů hltám nejdříve očima pohledem skrz
> > plást a pak se z něj těším, když vytéká z medometu.
> > Honza
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40672) (40679) (40685) (40687) (40691)

Takže přátelé dovolte mi uvést něco na odlehčení této velmi vážné vědecké dišputace :o). Připomíná mi to jeden film, na jehož jméno si již nevzpomínám, který pojednával o jednom švihnutém lidovém "výzkumníkovi" z dálného východu, který razil do praxe teorii o tom, že vše pochází z hovna. Ten vyráběl z hovna a cukru i vodku. Pokud se nad tím trochu zamyslíme?? Neměl ten člověk nakonec pravdu? :o)) A to je ten správný "bio program".
Zdravím a dobrou chuť :o)) JK



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78437 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40692 do č. 40752)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu