78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40395) (40414) (40430) (40435) (40467) (40469)
Pokud je léčivo inertní (nedegeneruje) v úlovém prostředí, tak rizika kontaminace jsou velká. Ale pochybuji že např. amitraz je natolik trvanlivý. Proč by potom měl po naředění tak rychlou doporučenou spotřebu?
Výsledky z rozborů ze skladů medu (výkupci, zpracovatelé, občas nějaký včelař) které jsou na léčiva pravidelně odebírány a analyzovány se uchovávají na SVS. Kdysi to měla nastarost jedna veterinářka, která se zviditelnila i ve Včelařství. Tak žádné výsledky v číslech samozřejmě také nejsou, je tam jen to, že to je s obsahy léčivých látek v medech u nás v Česku dobrý. A víc ani nepotřebujema asi znát.
_gp_
2010/1/31 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>: > "Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv " > No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem > lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším > poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý. > A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu > reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje > plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou > fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem > plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát > konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým > hygienickým limitům.... >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40470
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu