Archiv Včelařské konference

>Žádat o dotaci můžete jednou za 3 roky
> ----------------------------------------
> Díky za rychlé odpovědi, poslední příspěvek mi pomohl nejvíce, jsem z
> Plzeňského kraje. Takže chápu to tak, že každý rok můžu obnovit jen 3 úly?
> No, aspoň něco. Kam se tedy žádá, do 15.2. není zrovna moc času. Je tam
> nějak specifikováno, jak má úl vypadat, co tak koukám tak základ je dno a
> dva nástavky, ale ideálnější mi přijde dno,tři nástavky, strop včetně
> krmítka atd, ovšem to už se pak člověk dostane na nějakých 3500 za úl, což
> v rámci dotace je ok, ale zdá se mi to moc. Díky
>
>
>

Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970 na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu. Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg, včelstvům se ponechávají, nedodávají.
Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r. 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč? a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je tendence rozvoje nahoru, do zásob.
V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší. Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě, zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi, hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100% dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/. Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají zásoby nejprve kolem plodu.
Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod. Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5 dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/ včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem, neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky. Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v zásadě je to tak/.
Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/ nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách. Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský

Dne Sunday 17 of January 2010 00:45:23 Honza napsal(a):
> Zdravím, předloni jsem začal včelařit ve starších úlech, ale letos bych
> chtěl přejít na nástavkové úly, takže bych chtěl pokud možno koupit nové a
> zažádat o dotaci, ale netuším jak a kdy žádat, kdy peníze dostanu a cca
> kolik procent dotace na úl je. Nejde mi o nic velkého, potřebuji jen 6-8
> úlů s předběžnou cenou co jsem tak koukal kolem 1400-1600Kč/ks. Děkuji za
> odpověď.

Dobry den,

pokud jste alespon trochu technicky zdatny ,
zkuste se podivat na www.nastavky.cz ,
zjistite, ze ve skutecnosti zadnou dotaci nepotrebujete.

Pokud jste sikovnejsi, kupte si na jare rezivo a na podzim, az vyschne si bud
uly vyrobte sam, nebo si zkuste najit v miste bydliste truhlare (idealne se
smenou medu za praci).

Jako vedlejsi efekt ziskate (dle mne) lepsi (delsi) ramkovou miru a v pripade
vysky ramku 159 mm i vyhodu nizkych nastavku.


Honza

jednou z podmínek je také půdorys úlu sílazimujícího včelstva je daná tvarem koule která do toho prostoru jde vepsat. Ta ale obvykle nepřesáhuje 9 rámků.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 10:23:49
> ----------------------------------------
> To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
> Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až
> nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů.
> Množství plodu zvyšuje přínos více než jen vyšší zásoby.
> Záleží na roce, například lonské léto, síla včel šla hodně dolů ačkoliv
> jsem podněcoval až krmil a mám letos včely do zimy slabší.Myslel jsem že je
> to vigor který zimuje v menších společenstvích ale asi je to soubor
> počasí,rasy včel a vyššího počtu včel (v okruhu 1km je jich 70) na
> stanovišti.Ve snůšce stanoviště není převčelené ale v období po snůšce a
> když se vytváří zimní generace je asi převčelené.To jsem se dozvěděl zde od
> R. Poláška před týdnem a souhlasím s tím. Je to možné
> J.B.
>
>
>

Po přečtení jsem nabyl dojmu , že dochází k záměmě Kg dukru - za litry roztoku, je to v poměru 3 : 2 Potom by 30l bylo bylo 20kg cukru V praxi se uvádí množství zásob v kg cukru.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <leosdvorsky/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 17.1.2010 15:04:23
> ----------------------------------------
> Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro
> začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle
> sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970
> na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám
> cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z
> nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou
> komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu.
> Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které
> je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek
> propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti
> NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen
> med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech
> dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle
> situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg,
> včelstvům se ponechávají, nedodávají.
> Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
> říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
> leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o
> síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r.
> 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru
> i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je
> více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů
> z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní
> zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely
> tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč?
> a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené
> zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou
> netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je
> tendence rozvoje nahoru, do zásob.
> V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně
> uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší.
> Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK
> u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech
> spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě,
> zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s
> ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi,
> hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100%
> dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to
> je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit
> tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet
> je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné
> je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní
> se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/.
> Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních
> nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely
> je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají
> zásoby nejprve kolem plodu.
> Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
> tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
> zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
> začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
> netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
> zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
> je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod.
> Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
> Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5
> dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/
> včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak
> by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem,
> neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky.
> Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence
> rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený
> plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v
> zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního
> sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to
> vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v
> zásadě je to tak/.
> Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely
> rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/
> nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely
> dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách.
> Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale
> naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na
> podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi
> ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu
> opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu
> dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský
>
>
>

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
Subject: Re: Zimní krmení
> Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> těleso
> během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> k
> úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
>
> ___________________________________________________________
> > //\/\\//
>Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.

F . Š

Jak už poznamenal p. Čihák, dotaci můžete mít jen jednou za tři roky. Co se týká úlu a vybavení, tak to tam až tak podrobně popsaný není. Počet nástavků je na vás, osobně si myslím, že když koupíte NN, tak nebude problém ani 8 nástavků, jak je třeba nabízí p. Matela na webu zmiňovaném p. Cervenka - www.nastavky.cz. Tam je skutečně bombová cena včetně dopravy po celé ČR. Jen to krmítko nevím jestli by šlo považovat za součást úlu. Pokud tady napíšete emailový kontakt, tak vám na něj mohu poslat v příloze originální přílohy pravidel pro žádost, formulář pro žádost, tiskopis čestného prohlášení a tiskopis pro vyúčtování. Vše jak to rozesílá kraj.

Mám ještě mnohem brilantnější řešení. Zazimuj silné včely a na jaře je nech pracovat. Není třeba žádné přesuny zásob někam, kde je včely budou muset přenášet do medu. Přečtěte si pořádně příspěvek pana Dvorského. Pokud jde o úsporu sladiny na úkor cukru, je to blbost! Cukr se z úlu za normálních okolností neztratí. Takže, když se nespotřebuje na jaře, spotřebuje se později...
Pokud sledujete přírodu, předpokládám, že alespoň u nás na Pardubicku pokvete řepka snad ještě dříve než vloni, záleží jestli přežije zimu, ale je vysoká. Na tak suprovou snůšku, jako byla vloni od poloviny dubna je třeba silné včely, žádné další filozofování.
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek Sanek <fsanek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zimní krmení
> Datum: 17.1.2010 18:44:58
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
> Subject: Re: Zimní krmení
> > Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> > brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> > těleso
> > během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> > k
> > úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> > plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
> >
> > ___________________________________________________________
> > > //\/\\//
> >Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.
>
> F . Š
>
>
>
>

Pozdrav vsem vcelarum,

ten kolega vubec do svazu nemusi, takze pokud ho tam nebudou chtit,tak o nic moc neprichazi. Je treba si uvedomit, ze svaz potrebuje mlade a ne mladi svaz. Takova je realita.

K problematice BIO, uz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k ekologickemu chovu,ten BIO vcelar,ktery neleci skutecne o vcely drive nebo pozdeji prijit muze. Jsou zde i jine alternativni zpusoby lecby, ktere jsou povoleny, staci se o to trochu zajimat.

PZ

Záleží jestli nechce léčit vůbec, nebo jestli jen nechce podzimní léčení
od důvěrníka, protože si sám léčí pomocí kyseliny mravenčí.

Pokud má dvoje troje včely, nechal bych to být, sice porušuje vyhlášky a
ohrožuje ostatní reinvazí ale do dvou let o včely přijde a bude klid :)
Posílat na někoho KVS mě přijde zbytečný, takto se akorát zbytečně
rozhádáte.

Pokud má včelstev více, jistě je musí nějak léčit, aby si ochránil svůj
majetek a případný zisk. Pokud neléčí a včelstva mu nepadla za
posledních 5 let, pošlete mi na něj prosím kontakt, koupil bych od něj
nějaké matky :)

petr j.



Mgr.Václav Kouník napsal(a):
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
> Děkuji
>
>

jezek.obecny
Staci odebirat casopis MV a toto byste nemusel napsat. Vcelstva, nevim ja v
nasim podminkach, ale urcite se zas tak od Francie nelisi, ale tam za tzv.
BOND testu prezivaji vcelstva prumerne 6 let, upozornuji, ze bez lecni. Ano,
jsou oproti lecenym slabsi, ale existuji.

2010/1/16 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>

> Záleží jestli nechce léčit vůbec, nebo jestli jen nechce podzimní léčení od
> důvěrníka, protože si sám léčí pomocí kyseliny mravenčí.
>
> Pokud má dvoje troje včely, nechal bych to být, sice porušuje vyhlášky a
> ohrožuje ostatní reinvazí ale do dvou let o včely přijde a bude klid :)
> Posílat na někoho KVS mě přijde zbytečný, takto se akorát zbytečně
> rozhádáte.
>
> Pokud má včelstev více, jistě je musí nějak léčit, aby si ochránil svůj
> majetek a případný zisk. Pokud neléčí a včelstva mu nepadla za posledních 5
> let, pošlete mi na něj prosím kontakt, koupil bych od něj nějaké matky :)
>
> petr j.
>
>
>
> Mgr.Václav Kouník napsal(a):
>
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
>> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
>> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
>> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>>
>> Děkuji
>>
>>
>>
>
>

OK, v každém případě jsem pro to, spojit včelstva teď a nečekat dojara.

Ještě dodám jeden důvod proč spojit ihned: včelstvo bez matky zimuje
neklidně, má větší spotřebu zásob (dříve se jim přeplní výkalové vaky)
a nemají-li včely delší dobu možnost se prolétnout tak najdeme na jaře
tyto včely s úplavicí (pokálené plásty).

petr j.



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> pleteš si pojmy anatomická trubčice a trubčice jsou dvě naprosto
> rozdílné věci
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Ztr?ta matky
>> Datum: 16.1.2010 21:14:48
>> ----------------------------------------
>> to mě přijde pozdě, najaře zde budou už anatomické trubčice, co by
>> bylo riziko pro matku u toho druhého spojovaného včelstva.... pokud
>> to řešit až na jaře, tak asi jedině za teplého dne vysypat včely z
>> úlu, ten zrušit a nechat včely ať se vstřebají do jiných úlů...
>>
>> jsem pro to je teď spojit, jen pozor, spojit tak, aby chomáče byly
>> dostatečně blízko sebe. Jednou sem spojil včelstva tak, že sem na
>> sebe jen posadil úly (výška r. 30cm) a chomáče se nedokázaly spojit,
>> byly od sebe daleko, spodní nástavek pak uhynul, zůstaly jen ty
>> nahoře... ale byly to dva slaboši, proto sem je spojoval, normální
>> včelstva by to asi nepotkalo a normálně by se spojily.....
>>
>>
>> petr j.
>>
>> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
>> > >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Ztr?ta matky
>> >> Datum: 16.1.2010 13:15:10
>> >> ----------------------------------------
>> >> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes
>> mrtvou
>> >> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
>> >> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>> >>
>> >>
>> >>
>> >> >
>> >
>>
>>
>

Díky moc, pokud mi to pošlete budu velmi rád, ušetří mi to běhání po úřadech. Mail je honzazatka/=/seznam.cz.

Pro kolegu, musím říct, že nechci odcházet o rámkové míry 39x24, mám na tomto rámku vše a velkou kupu nových rámků v zásobě. Navíc mi tento rámek docela vyhovuje.

Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti rámcích.

....U mne v naprosté věšině nedělá kouli,....

------------------
Kouli jsme vídával hlavně při zimování v Nrennerech na míře 30*30. To byla vlastně krychle avčely neměly jinou možnost.

Legendy o kouli pocházejí podle mě spíše z geometrie. Platí to pro prostředí, které má ve všech směrech stejné vlastnosti.

Už jenom to, že teplý vzduch stoupá nahoru vede na vertikální elipsoid. A že jsou v úle rámky a uličky a rámky/voští nepřilepené ke stěnám a někdy ani ke stropu, což včelám stěžuje regulaci, vede k tomu,. že je to velmi různé.
Mimo jiné od síly včelstva, rámkové míry půdorysu, izolace stěn a větrání.

> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.

Zdravim dokonale popisuje to co pozoruju v NN uz druhou treti sezonu. Ja se s nimi ale nepretahuji a proto v techto chvilich mi hladina adrenalinu stoupa ale to mam kazdorocne, snad se to vekem zlepsi. Doposud jsem si tim, ze nekdy horni nastavek je poloprazdny zasob nezpusobil bolest, uvidime co bude.

Mate to vyzkouseno ze si samy neporadi pokud jim zasoby - nastavky neusporadate?? Zimuji ve 4-6NN a tam si ty zasoby stahnou ke hnizdu cili horni je prazdnejsi a zatim vzdy to takto dotahly do jara (mam ale maly vzorek - takto 6 - 8 vcelstev).

P. Krapka mi k tomuto radil tedy jestli jsem to spravne pochopil, ze je v case pripravy na zimu - krmeni posunout hnizdo vzhuru cca pod 1-2NN od shora a nakrmit do techto, tim se eliminuji pripadne prazdne, poloprazdne NN nad hlavou. Toto uz jsem nestihl vyzkouset.

Kdyby nahodou si vsimnul p. Dvorsky ci nekdo kdo ma vyzkouseno prosim o komentar. Stale mi to vrta hlavou zda moc neriskuju ale verim vcelam...
Ve 39x24 ve 2N se mi takto az na vyjimku nedeje, sedi ve druhem pod strupkem. Ve 3N uz se toto stava a sednou si klidne dolu, pak nastavek zasob a pak mene zasob, zatim to nechavam, jeste jsem si nenabehl... Krmim 18-20kg

T.H.

"Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa","
Aha, tak to jsem viděl, jak zimní chumáč při spojování v zadováku překonal mezeru nejméně 6 centimetrů. Včely na spodních rámcích se začaly nadouvat nahoru do prázdného prostoru mezery stejně tak jako včely na horních rámcích se začaly prodlužovat dolů. Pak se propojily a za mírného hučení včely ze spodních rámků doslova přetekly do horního nástavku k včelám nahoře. Během pár minut to bylo hotovo, ani jsem nestihl dospodu dát všechny rámky.
V zimním chumáči asi za obvyklých podmínek v zimě včely mezi sebou komunikují tak, že se chumáč chová víceméně jako jeden organismus. Třeba kdysi jsem se snažil po krmení vytahovat krmítka. Jednou jsem to neudělal a krmítko, misku pod květináč o průměru tak 20 centimetrů a s okrajem vysokým tak 2 - 3 centimetry jsem ve včelách nechal, pozdě na podzim už nebylo počasí na otevření včelstva. V období teplot mírně nad nulou jsem koukal, že miska je plná živých zimujících včel z zimního chumáče. Pak bylo pár týdnú období mrazů, jsem otevřel včely a čekal jsem, že v misce bude závěj mrtvých včel uhynulých hladem, ale miska byla úplně prázdná, včely z ní prostě vylezly. Pak jsem přišel zas za oblevy a miska byla zase plná zimujících živých včel. Přitom ze středu misky do centra zimního chumáče k zásobám byla vzdálenost 15 - 20 centimetrů, z toho na délce několik centimetrů průlezu do misky byl spojovací průřez jen takové dva cm čtvereční. Pokud tedy včely nekomunikovaly přes několik milimetrů silné dno plastové misky zvukem nebo vibracemi, musely nějak komunikovat s většinou zimního chumáče na vzdálenost těch nejméně 15 centimetrů a to doslova úzkým hrdlem s průřezem jen pro několik včel. A dopravovat nějak do misky zásoby.

"Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod."
Zimní zásoby včely do první snůšky ani všechny spotřebovat nemohou. Dávno předtím by začaly šetřit a omezily by rozvoj, takže by promeškaly první snůšku. Každý včelař proto musí nějak zimní zásoby vyřešit. Mně připadá jako nejjednodušší plásty se zimními zásobami bez plodu na začátku snůšky prostě vybrat a společně s těmi se zimními zásobami a s plodem později použít na oddělky. Protože z plodu každého včelstva se snažím každý rok vytvořit oddělky a odchovat aspoň jednu matku, víceméně to vychází. Zbytek potom vytáčím při první snůšce a tento med prostě považuji za méněcenný a jako s takovým s ním pracuji. Držím se prosté zásady, že kromě zbytků po vytáčení by od první snůšky neměl být ve včelách žádný zbytek zimních zásob. S přechováváním zimních zásob ve včelách i mimo včely více let mám špatné zkušenosti, zásoby díky rozdílu teplot v létě a zimě obvykle zkrystalují do tvrda a jejich využití je problematické, včely je velmi nerady spotřebovávají. Akorát teď plánuji omezit zatížení včelstev v květnu místo oddělků přejít na oplodňáčky, tak budu muset zbytky zimních zásoby využít nějak jinak, ještě nevím jak.

Vážený pane kolego,
nějak jsem v té výzvě Plzeňského kraje nepochopil, zda je je nutné
nejprve podat žádost (vyplnit formuláře) o dotaci na nové úly, získat
příslib o financování a následně nakupovat, nebo je možné se vykázat
dokladem o nákupu na kterém může být datum již před 15.2. 2010?
Každy dotační titul to má naprosto jinak a je to následně zdrojem
častých nedorozumnění...
Hezký den! V. Čada
> Zdravím,
> možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v
> různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v
> Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené
> varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16
> hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by
> to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do
> 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení
> vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu
> jinak.
>
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Cada Vaclav <cada/=/kma.zcu.cz>
>Kolego,
v Jihočeském kraji jsem musel mít faktury s datem po schválení mého grantu to znamená, že grant byl schválen 30. června tak data musela být až s datem po 30.červnu jinak bylo řečeno, že s datem dřívějším nebude proplaceno a proplacení se realizuje až po ukončení akce a u nás to bylo až konec září. F.
> Vážený pane kolego,
> nějak jsem v té výzvě Plzeňského kraje nepochopil, zda je je nutné
> nejprve podat žádost (vyplnit formuláře) o dotaci na nové úly, získat
> příslib o financování a následně nakupovat, nebo je možné se vykázat
> dokladem o nákupu na kterém může být datum již před 15.2. 2010?
> Každy dotační titul to má naprosto jinak a je to následně zdrojem
> častých nedorozumnění...
> Hezký den! V. Čada
> > Zdravím,
> > možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v
> > různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v
> > Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené
> > varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16
> > hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by
> > to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do
> > 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení
> > vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu
> > jinak.
> >
> >
>
>
> --
>
> ---------------------------------------------------------------------
> Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
> http://www.kma.zcu.cz/vcada
> katedra matematiky, oddělení geomatiky
> Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
> Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
> 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
> ---------------------------------------------------------------------
>
>
>
>

Zimní krmení na konci léta podle mně může být v podstatě dvojího typu.
Jedno je pomalé neboli nazval bych ho jako přirozené. Při tomto krmení se uspořádá úl takhle: Plodové hnízdo je v nejhořejším nástavku pod horními loučkami s zbytkem nevybraného medu. Jak se krmí pomalu během měsíce nebo i déle - simulace přirodní středně silné až slabší snůšky, včely postupně ukládají cukr vedle krycích plástů hlavně nad plod a místo vylíhlého plodu a tak stlačují plodové hnízdo postupně dolů. Na konci krmení je potom nad plodem silná vrstva zavíčkovaných zásob, na úrovni plodu v krycích plástech taky nějaké zásoby a pod plodem nejsou prakticky žádné zásoby. Takže včely na začátku zimy mají nad sebou plno zásob.
Druhé je krmení rychlé. Úl se uspořádá tak, že plod je zase v nejhořejším nástavku, ale nad plod se potom dá jeden nástavek ( nebo dva nízké nástavky, nevím, nepoužívám je) s prázdnými plásty připravenými k ukládání zásob. A do úlu se okamžitě nacpe, během pár dnů většina zásob určených na zimu. Výsledek je ten, že než matka stihne zaklást prázdný nástavek nad plodem, včely ho zaplní cukrem a matka má utrum. Zůstane tedy v tom spodnějším nástavku, kde je zase minimum zásob a v zimě zase půjde po zásobách chumáč nahoru....
Pak tam jsou ještě vylepšení s pozdním dokrmováním, kdy se nějakým kilem cukru nahrazují zásoby, které včely spotřebují na plodování v září a říjnu a které díky ukládání zásob nad plod udržují podzimní plodové hnízdo dole a nedovolí mu se ještě před mrazy dostat k horním loučkám horního nástavku.
Pokud se zkombinuje výše popsané upravení včelsta a rychlý či pomalý způsob krmení, je to špatně, včely sedí na začátku zimy nahoře, nad nimi je málo zásob a ostatní zásoby jsou rozfrcány do krycích plástů a různě do spodního nástavku, kde jsou pro včely za mrazů nedostupné.
Nemusí se tedy během podzimu otevírat a zavírat česna a očka či přehazovat nástavky a rámky a i tak se "dosáhne" "rozfrcaného" uložení zimních zásob, kdy včely mají v zimě problémy.
Na druhé straně, když včely s takhle uloženými zásobami přežijí ( spíš v mírné zimě s oblevami), tak podle mně takhle "rozfrcané" zásoby i do spodního nástavku poslouží k automatickému podněcování a tím k rychlejšímu jarnímu rozvoji... Nic není úplně černé ani úplně bílé.....

Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí, kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek, pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu, v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Ztráta matky

Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.

Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat. Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: Re: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 23:29:22
> ----------------------------------------
> Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v
> naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do
> rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti
> rámcích.
>
>
>

Každopádně jedivné, že by spadla až dnes a nebyly na podložce trubčí larvy. Jako začátečník asi nebudete mít záložní matky.... Včelstvo je ale jen na jednom nástavku, asi bych nelitoval a spojil bych je s jinými bez rozdělávání a novin, přímo, nic se nestane. Pokud by bylo včelstvo osiřelé, zabráníš tím výchově trubců a vzniku trubčic ve včelstvu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Ztráta matky
> Datum: 18.1.2010 11:03:04
> ----------------------------------------
> Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché
> výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do
> zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará
> později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen
> slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí,
> kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek,
> pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu,
> v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl
> doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se
> včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah
> neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
> Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Ztráta matky
>
> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku?
> Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>
>
>

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
------------
Toto asi platí zvláště u jednoprostorových úlů.

Když jsem si tak obhlížel před vánocemi včely, tak někde kde je to slabé, je to koule co se vejde do jednoho patra.
Když je jich víc, obsadí 6-8 uliček u čelní stěny a je to taková placka.

Někdy je zase mám roztažené na výšku, že i za mrazů jdou přes rámky - jsou tedy mezi nástavky.

A - je to zkušenost spíše z jara - slabší včely se roztáhnou do celé uličky, dvou, tří a plodují v celé ploše. Tedy placka. SIlná dělají právě tu kouli přes víc uliček.

Ale nijak bych si stím nelámal hlavu, kolik nanesou medu není nijak v jednoznačném vztahu k jejich zimní síle.
Ale my tady máme lesní snůšku /většinou:-(/. Jinde to může být jinak.
Karel

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN a v listopadu je slabý a v 3NN si nakonec sedne ke stěně.Vypadá to jako by v 3NN bloudily a zásoby mají "rozfrcané " Samozřejmě ne vše ale 40% jich sedí v prostředním nástavku a 60% jinde nejhůže nad zásobami.
Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly.

Zdravím všechny ve fóru a opět píšu cosi o zlatě a kameni:
Zlatá slova, do kamene vytesat, píšu 1*
---------------------------------------------------------
Stonjek napsal:
Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat......
.....hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Přesně tak to funguje.


> Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se
> pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až
> potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na
> vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.
>
>
>

Připojuji se k tomuto příspěvku a jen bych ještě dodal, že včelstvo které si z nějakého důvodu vede přes zimu špatně nestojí za záchranu to je lepší na jaře nový oddělek nebo pak roj Pár takových záchranných pokusů jsem také udělal a slavné výsledky s toho nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimov?n?
> Datum: 18.1.2010 15:31:50
> ----------------------------------------
> Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý
> proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a
> organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat.
> Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme
> jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím
> z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca
> 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji
> dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob
> skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která
> se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím
> mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam
> i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm
> střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu
> neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až
> při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu
> nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je
> nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že
> než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je
> lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové
> dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží
> medné výnosy!
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Independent: Voodoo vosy mohou pomoci zachránit svět

18. ledna 2010 14:45

PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Tzv. voodoo vosy jsou tak malé, že je většina lidí nikdy neviděla. Přesto prý budou nasazeny do boje proti zemědělským škůdcům, aby pomohly rozšířit produkci potravin. Ačkoli jsou dospělé vosy dlouhé jen 1 až 2 mm, mají schopnost paralyzovat a zničit ostatní hmyz, včetně mnoha z nejničivějších škůdců. Díky jejich jedu v žihadle se z oběti prakticky stane živá mrtvola, informuje server The Independent.
Vosa rodu Nasonia        
Vosa rodu Nasonia.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: M.E.Clark/Wikipedia, the free encyclopedia

Vědci se domnívají, že jim toto zjištění umožní sestavit obrovské „armády“ voodoo vos k vyhledávání a ničení škůdců na zemědělských plodinách v takovém rozsahu, který by mohl zvýšit výnosy plodin, aniž by se přitom znečišťovalo životní prostředí užíváním chemických insekticidů.

Tři druhy vos, jejichž geny se ukázaly jako nejvhodnější k použití, jsou rodu Nasonia a patří k parazitickým druhům. Znamená to, že kladou vejce dovnitř ochrnutých těl jiného hmyzu, který předtím znehybněly, a udržují je naživu tak dlouho, než vosí larvy vyrostou v dospělce. Tělo ochrnutého „zombie“ hmyzu jim slouží jako potrava.

Existuje více než 600 tisíc druhů parazitických voodoo vos a již nyní hrají v přírodě klíčovou roli jako přirozený regulátor hmyzí populace.

„Pokud dokážeme zcela využít vosího potenciálu, bude jejich nasazení daleko vhodnější než chemické pesticidy, které zabíjejí nebo tráví mnohé další organismy v životním prostředí. Prostřednictvím pesticidů rozšiřujeme do okolí jedy, kterým jsme pak sami vystaveni,“ řekl profesor John Werren z University v Rochesteru, který vedl studii publikovanou v časopise Science.

Vědci doufají, že najdou právě ty geny, které vosy vedou k útokům na konkrétní hmyz, a budou se snažit je k takovým akcím sami manipulovat. Stejně tak by vědci chtěli identifikovat chemickou povahu jedů, jenž vosy užívají k paralyzování hostitele, a použít je například k výrobě nových léků v lékařství.

Parazitické vosy se již jako přírodní pesticidy používají. V loňském roce v USA například vědci vypustili tisíce těchto vos proto, aby zaútočily na ovocné mušky, které ničí olivové háje v Kalifornii. Vosa je prý pro lidi, zvířata a rostliny neškodná.

Podle článku Steveho Connora „Voodoo wasps that could save the world“ vydaného 15. ledna 2010 na The Independent.

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN
--------
trochu mimo, pokud někdo mluví o "vigoru", tak jsme vždy trochu ve střehu. CHápu Ing.čermáka, že si název chrání, protže by se podle některých rakouských "značek" na našem trhu asi jejich vlastníci z Rakouska divili, co je všechno prodáváno pod jejich značkou.

Já mám Vigor ins. matky přes pět let. Ty problémy neměly.

Ale co od nich odchovám je jen 1/2 vigor a podle toho soudím. Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

Karel

"Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat."
Složité to mají ti, co jim v krmení něco nevyjde a pak s tím musí přes podzim a zimu zápasit a ptát se tady na konferenci. A přirozeně pak dostávají složité rady.
Pro mě je poslední složitá práce uspořádat po poslední snůšce před krmením horní a druhý v pořadí odshora nádstavek. Ovšem je to jen pár v podstatě jednoduchých mechanických zásad týkajících se výběru rámků a česínka či očka v nejhořejším nástavku. Maximálně jim potom podstavím třetí nádstavek plástů 39x24 po vytáčení, které mají vyčistit od medu. Po postupném krmení se mi dneska téměř vždy včely usadí tak, jak potřebuji a tak u prakticky všech včelstev nemusím vůbec ničím vevnitř úlu hýbat až do rozplodování v předjaří. Ovšem s výjimkou vyndání plástu při fumigaci, slále ještě fumiguji shora. Ale dříve tomu tak nebylo a tak se mi vyplácela kontrolní prohlídka na konci září, kdy jsem u nějakého zlomku včelstev musel přehazovat rámky. To taky radím i dnes, když se někdo zeptá, protože předpokládám, že je na tom podobně jako já dříve.
Pak taky ale do včel vrtám navíc. Například letos v tomto včelařském roce neboli loni jsem jedněm včelám v srpnu a září dal přepracovat pro spotřebu v rodině starý med, točil jsem dvakrát, naposledy ke konci září, zimní zásoby jsem pak tomuto včelstvu napůl složil z plástů z jiných včelstev a napůl dokrmil. V říjnu jsem zas zkoušel klíckovat matky a to plánuji zkoušet dál.

"Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly."
Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro včely jakoby dostatečnou snůšku.
Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

Brnensky vcelarsky spolek rozesla lvsem vcel.spolkum na Morave:
Ceho nechceme a co chceme.Nechceme nikoho zkratit na pravech,proto nam ani nenapada uchvatit moc ve vedeni ustredi a spolky zbavovati spravedliveho zastoupeni ve vyboru a jinych institucich.Chceme ,aby ve vedeni se neroztahovala jakakoliv koterie,cilil klika pod hesly:svobody-rovnosti-demokracie- a provozovala diktaturu..Chceme co nejrozsahlejsi samostatnost spolku jak v pravu volebnim,tak ve svych spolkovych pravech bez omezovani ustredim,ktere dle novych navrhu stanov osvojuje si pravo cleny pridelovati a vylucovati. Aby nehromadili se funkce v ZU na jednu osobu,stanovy presne dodrzovany a prava delegatu respektovana.Nase snahy jsou jasne a jsme presvedceni spravne,majic na zretel dobro vsech vcelaru.Proc se nezverejni nakupni a prodejni ceny cukru? Vzdy se jen ohlasi,ze cena je jako lonskeho roku a ani clenove vyboru,ani revosori neznaji ceny nakupni.

Prazsky vcelarsky spolek:
znasi svuj opravneny narok na prevzeti Medokomis a medove akce.Jakozto nejsilnejsi spolek a nejpocetnejsi,dale proto ze cinnost se provadi na nasem trhu,kde az dosud jsme se dobrovolne zdrzeli uzivani svych prav,kazdy sebemensi spolek pouziva ve svem obvodu.Zarucime se za penezni hodnoty,ktere ZU do podniku vlozilo.

Resoluce Taborske zupy: Velice trapne dotyka se nas,ze predsednictvo ZU Praha (vec medove akce) chce resit zpusobem ktery nezlepsuje system,ale meni osoby...Hrozi tezce poskodit zajmy ZU nebot nejen ze ma byti doplaceno-vzdavaji se vseho zisku,jmeni mil.Kc.v sanc moznosti ztraty. Zadame aabytato smlouva byla zmenena ve vetsi jistotu a prospechu ZU.

ZU Praha :Zadost o vraceni darovaneho pozem(Dol) podana u presidenta a postoupena ministerstvu zemedelstvi.Republikanska strana zasadila se za vraceni. Duvera predati -Medokomisi-jednotlivci Cermakovi potvrzena vsemi hlasy,proti jedinemu hlasu Brennera. Jednatel Vyleta predlozil neco jineho k odhlasovani,zamlcel nabidku Taborske zupy z pevne stanovenych splatek 4-6%,na problematikych 10% z cisteho zisku. Dr.Schonfeld na dotaz,proc se s nikym nejednalo?: Ponevadz jsme se dohodli s jedinym uchazecem a ostatni jsme nemuseli brat v uvahu.

ZU Brno: usneslo se aby z ceny vcelinu 300 tisic v Kurimi bylo odepsano v prvnim roce 20%. v 2 a 3 roce 10%, a v dalsich letech vzdy 5 %.

zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit Jednoduše řečeno je ji tam snůška, květy produkují nektar, denese 100 včelstev, není-li, květy nektar nemají a nedonese ani to jedno.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 19.1.2010 10:08:43
> ----------------------------------------
> "Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období .
> Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg,
> chovaji se jako by je tam měly."
> Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné
> snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu
> obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak
> musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro
> včely jakoby dostatečnou snůšku.
> Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u
> včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu
> trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných
> plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se
> pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových
> zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho
> nedostatkem.
>
>
>

" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu.

oprava a omluva, tento příspěvek měl být pod tímto tématem....
" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

KaJi " Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

J.B.: Procento genů je mi jasné,
Z inseminovaných matek mam vigor matky a trubce ale včely hybridy mistní kranky a vigor
já to řeším hlavně množstvím trubčích plástů a tím trubců ( asi tak 6 trubčích plástů, nevyřezávaných a ještě neco ve vysokém podmetu na včelstvo a rok).
J.B.
Složení genů trubců ostatních včelařů na stanovišti se ale neměnilo a je stejné
Jsem s výsledky "vigor" spokojen. (stanoviště 320m n.m na kraji lesa, med mívám z ovocných stromů, agátu, ostruziny a j. )Kdybych po 6ti letech velmi zhruba porovnal moje původní kranky a vigor řekl bych že

1/jsou větší medařky
2/jerní rozvoj je rychlejší
3/jako by byly trochu víc dlouhověké
4/plodařky nebo velikost včelstev jsou stejné jako moje původní, průměr 5-6NN
5/ do zimy jdou slabší
6/ jsou trochu ostřejší nez jsem měl.
7/ jediným problémem je že mi dělají starosti s uložením zásob na zimu při zimováni na 3NN 42 x17

Protože u mne není v poslednich letech medovice nemohu je hodnotit, jednou přinesly v srpnu melicitozu a původní včely ji nenosily.

Josef:
Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

___________________________________________________________


Tipuji tichou výměnu.

Ach jo,vědci nedají pokoj...Představa,že se tyto vosičky dostanou do Evropy(a to určitě nebude dlouho trvat)mě děsí.
Lidi nedají pokoj,dokud nezničí všechno živé...Teď se řešil problém s úhyny včel,proč jak nač...Myslím,že pak už nebude co řešit,protože vosičkám těžko někdo vysvětlí,co je ,,škodlivé" a co ne.
Největší škodná na této planetě je člověk,bohužel.
Jinak přeji všem kolegům včelařům dobré výsledky v léčbě varroázy,plodné matky,pracovitá včelstva,krásné a dlouhé jaro,
a co nejvíc kg dobrého medu.No a dobrou medovinu.Zkrátka:Svatý Ambroži,stůj při nás,prosím.
zdraví černá ludmila

Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

___________________________________________________________


„I nějaký decimetr čtvereční pylových zásob“? To jako má být hodně?

Když jsem začátkem října zužoval a spojoval, odstranil jsem z produkčních včelstev veškeré tmavé dílo, včetně plástů s pylem, kterých bylo od 4 do 6 ks. 42x17 cm (tedy zhruba 2O - 30 dm2 pylových zásob). Vše skončilo v pařáku. S výjimkou dvou plástů (technický důvod, nikoliv záměr) jsem včelstva zazimoval kompletně na panenském díle a prakticky bez buňky pylu.

Dobrý hazard, že? Norské zimování je vůči tomu procházka růžovým sadem!

S pozdravem M. Václavek

Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Velký, někdy to je slyšet bez hadičky až na pár metrů od úlu. Matku asi mají v pořádku, takže už nevyrušovat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Tuesday, January 19, 2010 3:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ztrata matky

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

Spise nez hazard, bych to hodnotil jako hloupost, jedine v pripade podezreni na mor, bych se zachoval stejne. Jinak vyvarovat plasty s pylem, ktery budou vcely na jare nutne potrebovat pro svuj rychly rozvoj a budou jej muset pracne shanet z toho mala, ktere v casnem jaru je k dispozici, me osobne nedava zadny smysl.
Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

PZ

Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

___________________________________________________________


Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob.
Ještě dodám, že jsem to prováděl u včelstev, která teď mají chumáč přes 2-3 NN (odhadem zhruba 25 000 včel). U běžně silných včelstev bych si to nedovolil. Je to experiment, protože jsem takto zazimoval poprvé. Jsem zvědavý, jak to dopadne (výnos).

//\/\\//

Paní Černá,
napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
Jindra


černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
žádost o dotaci
Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Zdravím vás přátelé,mán kmen vigor a singer, loni jsem zjistil, že dvě včelstva za celou sezonu a bez léčení neměla za sezonu ani jenoho roztoče varoa.Preventivně jsem všechna včelstva zafumigoval aerosolem a zejména ta neléčená neměla žádný spad,jinak léčím poctivě.Včelařím na norský způsob nástavkového včelaření. Více o mém včelaření se dozvíte v časopise včelařství únor-2010.S pozdravem Pavel Streit

Lidi, ten článek pod tímto textem je můj,zapoměl jsem se tam podepsat.Díky a omlouvám se, pořádek musí být.

Tak nas potom nezapomente informovat,
jak ten experiment dopadl.

PZ

Ten experiment jsem zkusil již druhou sezonu a u vigor to bylo vinikající. Dvě včelstva měla za sezonu nulu, zbylá za sezonu od jednoho do desíti rostočů, ty byly řádně zaléčeny.V přirozeném spadu jsem nenašel nic. Naproti tomu u singer, které jsou také na stejné včelnici, ty jsem léčit musel,spady se za sezonu pohybovali kolem dvou se roztočů.Všechny zásahy dělám ve včelstvech stejné.Mimo těch dvou včelstev dělám poctivé léčení.

Neblázněte s zimní tichou výměnou matky. Zkusil jste někdo odchovat matku v říjnu nebo později? Proběhla u někoho na 100 % taková výměna? Už v září je velký problém aby byla kvalitně oplodněná a neprodukovala mezerovitý plod či z poloviny vylíhlých včel trubce. Možná je sice spousta věcí, ale nějaká přirozená pozdní výměna v říjnu nebo listopadu je velice málo pravděpodobná. Mnohem pravděpodobnější je nějaká nákaza či poškození matky, které způsobilo smrt matky při zimních nízkých teplotách. Nebo když už nová matka, tak došlo při nějaqké manipulaci, třeba při aerosolu na začátku prosince ke ztrátě staré matky a včely si ze zbytku plodu pořídily novou, bohužel neoplozenou matku, která proto teď uhynula nebo tak nějak. Jediná rozumná možnost, jak by v tomto včelstvu byla kvalitní matka mě napadá jedině spojení včelstev pozdě na podzim, kdy ve včelstvu jsou potom hodně dlouho vedle sebe dvě matky a nyní holt došlo k výběru a jedna z nich byla nějak vytlačena na okraj zimního chumáče.

"Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob. "
Pylové plásty včelstva se dají víceméně považovat jen za určitý přebytek bílkovinných zásob včelstva. Vlastní bílkovinné zásoby včelstva jsou obsaženy v tukovém tělísku zimních včel. A včely začínají předjarní plodování právě z tohoto tukového tělíska, teprve později při větším rozsahu plodování a při vyšších teplotách používají pyl z plástů vedle pylu, který donesou zvenku. A začátek předjarního plodování je určen teplotou a délkou dne, ne dostatkem či nedostatkem pylu To jsou všeobecně známé informace staré už pár desítek let.
Začátek zimního plodování tedy nedostatek pylu neoddálí. jako zpoždovač plodování ale budou fungovat ty panenské plásty, protože jsou chladnější než zakladené tmavé plásty. Následně po začátku plodování pak bude záležet na více věcech. V první řadě na tom, když mně nosily včely pyl ještě v teplých dnech prosince, jestli za podzimní měsíce byl na stanovišti pyl a včely si stihly nanosit další zásobu nebo naopak jestli nebyl vůbec pyl a včely potřebné "úpravy" po výměně jejich původních plástů "dotovaly" ze svých tukových tělísek a šly už do zimy oslabené. Dále bude záležet na tom, až po rozplodování na jaře spotřebují své zásoby bílkovin, jaká bude nabídka pylu v předjarní přírodě. V krajním případě, když spotřebují všechny bílkovinné zásoby a v přírodě nebude dostatečná nabídka pylu, budou stagnovat nebo se i zmenšovat. Pokud bude zima trvat dlouho a přechodné období, kdy včely začínají plodovat, ale počasí je chladné a přínos z pylu malý, bude krátké a hned bude teplo a všechno pokvete, může být rozvoj na panenských plástech i rychlejší než rozvoj ostatních včelstev....
Skutečnost spíše tipuji blíž k první možnosti....

Za ekonomiské se považuje
3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev
6 rámkový s pohonem do 100 včelstev
Samozřejmě ke všem seženete i elektro pohony jak na 12 V, tak i na 230V. Výhodné je to již od 15 včelstev
Rozhodně bych však nepořizoval pohon na různé vrtačky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 19.1.2010 21:18:46
> ----------------------------------------
> Paní Černá,
> napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
> http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
> Jindra
>
>
> černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
> žádost o dotaci
> Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si
> koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám
> 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste > doporučovali?děkuji černá
>
>
>

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.

Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
PZ.

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.
--------------------------------------
ale zase zvažte, že na třírámkových medometech lze vytáčet 6 nižších rámků, nebo naopak vysoký rámek...

Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 20.1.2010 11:51:55
> ----------------------------------------
> "3 rámkový do 10 včelstev
> 4 rámkový do 30 včelstev"
> Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro
> vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se
> dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je
> možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy
> obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba
> váhově shodné.
> Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti
> třírámkovému vyplatí.
>
>
>

Pokud jde o tichou výměnu tak včelstvo i pro ni připraví samo dostatek trubců Podstatně horší je to u umělého odchovu matek v tak pozdní době
AVŠAK U OBOU JE JEDNA NEVÝHODA . tak pozdě líhnutá matka příliš dlouho klade bez ohledu na stav počasí a v mnoha případech včelstvo pak uhyne hladem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tich? v?m?na
> Datum: 20.1.2010 13:39:14
> ----------------------------------------
> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých
> výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že
> právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i
> více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely
> následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
> PZ.
>
>
>

Zdravím přátelé!
Tak jsem slyšel ty zvěsti!Čínská sršeň je už v podunají!
Mám se už začít bát,anebo můžu v klidu začít letos včelařit
s těmi objedbanými oddělky?

Dobrý den, prosím o radu.
Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový, uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře? Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu. Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za rady! Pavel Č.

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm.
Za druhé jsem nepochopil zda je otevřeno česno a jak je velké a zda jste vyjmul podlozku a nechal otevřené zasít. dno
pro 1 i 2 nástavky 39x24 bych navrhl : česno 7x100mm, očka zavřená ( otevřít je až koncem března před proletem)a zasítované dno zavřít.
J.B.

20. ledna 2010, shazoval a odhazoval jsem sníh a nahlédl na podložky.
Stav podložek: malý spad mrtvolek a malý spad měli odpovídá normálnímu příznivému průběhu této zimy.
J.B.

No, tak byla na podložce voda. A co?

To je fyzika plynů.
Jediné co můžeš ovlivnit je větrání, aby se kondenzace odehrála mimo úl, ale za cenu větrání.

K izolaci stropu je možné přistoupit od 10cm až po jen plastkarton či karton, nebo jen dřevo a vzduch.

Pro každé řešení je spousta důvodů, jen ty včely k tomu neřeknou nic a jen tupě hučí a mlčí. Asi je jim to nakonec jedno.

Jinak Moderní včelař, poslední dvě čísla.

Karel

Ano, dno je momentálně otevřené, je tam jen to síto. V česně je vložka, otvor je cca 7x100 mm. Takže vrátit podložky pod síto a uzavřít tak dno, udělám to zítra. Děkuji za radu.

Ahoj, vůbec se neděs, včel přežijí i hrubé zacházení. Voda tam může být z více důvodů, netřeba panikařit. I kdyby souše zplesnivěly, včely je umí vyčistit, pokud je potřebují. Odstranněit podložky po odběru měli nevidím za špatné, nepozoroval jsem nikdy rozdíl mezi úly, kde podložka byla, a kde ne. Hlavně nechat včely v klidu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Cerny <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?tovan? dno
> Datum: 20.1.2010 18:45:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu.
> Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový,
> uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé
> ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru
> měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně
> úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho
> včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře?
> Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě
> kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka
> jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu.
> Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta
> vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky
> zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za
> rady! Pavel Č.
>
>
>

Zdravím vás příteli,
Pokud máte mezi polystyrenem a úlem folii, je to jen dobře, kondenzuje na ni voda a včely v předjaří nemusejí lítat pro vodu, ale mohou ji odebírat z folie na stropu v úlu. Včelařím též na stejné r.m a mám též uteplené palubkové úly, i neuteplené,pět cm polystyrenu a folii na kondenzaci vody. Očka mám ze zásady otevřená, protože včely ve více nástavcích nerady scházejí z vrchního prohřátého do spodního chladného nástavku z hlavního česna ven na prolet, navíc jim ulehčíte prolety. Česno mám zúžené proti hlodavcům, dno celozasíťované. Včely při odběru měli nevyrušuji.Jinak po celý rok mám zasíťované dno otevřené, kvůli proudění vzduchu.Výhody celozasíťovaného dna poznáte v sezóně za horkých dnů, Já jsem si tím také prošel. Jsou i kolegové, kteří zarytě brání nezasíťované podmety, já je měl také, po vyzkoušní zasíťovaných podmetů bych se k nezasíťovaným již nevrátil.Ovšem jejich jejich názor na zbytečnost zasíťování kvituji, mají na svůj názor právo. S loužemi vody nemám problémy. Nemějte strach, že by vaše drobné přítelkyně trpěly zimou, ony si teplotu dokážou velmi dobře regulovat.Ať je v zimě nula, nebo mínus třicet, mají v chumáči kvůli matce stálou teplotu přes dvacet stupňů, takže žádný strach.Nyní jim pomůžete otevřením oček. U nás v Rosicích u Brna mám prolety už koncem ledna. Dále není zřejmé, kdy jste zakoupil oddělky.Matky mají dle vás různé výkony. Pokud jste zakoupil oddělky do konce června, max do první dekády července, musíte je mít při správném podněcování do září ve dvou nástavcích, to je už hotové včelstvo, které dokáže letos zesílit na pět nástavků i více a tak využít max. snůšku. Ty ostatní se do takové síly většinou nedostanou, většinou max. do čtyřech nástavků, a to bude trvat déle.Dostanou se do síle třeba až po řepce a to je pozdě,budete mít tedy méně medu, do řepky,musí být včelstva v síle už na medníkách.Včelstva chováme v sezoně tak, že minimálně dva nástavky musí být jako plodíště oddělené mříškou a alespoň dva nástavky jako medník.Jen tři nástavky je málo, věřte mi, vím to, jinak hrozí rojová nálada.
S pozdravem Pavel Streit
Více info. na emailu streit.p/=/seznam.cz

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm J.B.

Ak to napísal ing.Smělý, nemusí to byť ešte pravda. Na jednej strane zasieťované dná, na druhej strane doporučujete až 8 cm PS. Voda v úli sa vždy bude zážať, či úľ má 22 mm drevené steny alebo 80 cm PS, pretože rosný bod v úli je vždy nižší v okolí zimujúceho včelieho chumáča - hroznu, dôležitejšie mať povalu-strop úľa uteplené priedušne, aby vodné pary z chumáča odchádzali z úľa bez prekážok.
Ešte sa vrátim k utepleniu, smrekové dosky majú izoločnú schopnosť 1 cm = 7 cm múra z plných tehál, teda 22 mm stena z dreva ma izolačnú schopnosť 22x7=15,4 cm, PS 1 cm = 22 cm, potom 8x22= 174 cm. zimovanie včelstva nie je závislé do hrúbky stien, pretože úľ je celý rok otvorený cez letáč po celý rok a vnikajúci vzduch ovplyvňuje teplotu v úli bez vplyvu akýchkoľvek hrubých stien.

Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?

"Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1."
Měl jsem možnost za ty roky vytáčet v 6, 4 i 3 rámkovém medometu. Vytáčet, ne třeba jen vyzkoušet vytočení jedněch vybraných rámků. Rozdíly jsou velké, 6 rámkový medomet vyžaduje jen zběžný výběr stejně těžkých dvojic rámků, 4 rámkový medomet je na to citlivější a u třírámkového je třeba počítat i při nejpečlivějším výběru s velkým omezením otáček. U třírámkového medometu je třeba probrat aspoň tak 20 rámků a vytvořit z nich váhově co nejpodobnější trojice a pak teprve vytáčet, jinak je vytáčení utrpení, u ostatních se dá vytáčet rovnou. Vytáčet v třírámkovém medometu jen jeden nebo dva rámky a zbytek doplnit prázdnými se přirozeně dá, rychlost otáčení je pak ale zoufale omezena vibracemi až poskakováním medometu. Pokud není třírámkový medomet doplněn nějakým stabilizátorem vibrací nebo takovým 30 - 50 kilo těžkým závažím, vytáčí se s ním strašně pomalu.

Menší louže vody na podložce jsou v zimě normální. Za mrazu je na chladnějších místech uvnitř úlu teplota pod nulou a tak se tam sráží jinovatka z vlhkosti vydýchané včelami. Jak mráz povolí, jinovatka roztaje a dávka vody steče dolů. Plesnivění nehrozí, protože na to je uvnitř úlu moc zima.
Plesnivění rámků a stěn úlů bude hrozit až v předjaří, kdy se včely více rozplodují. Včely budou produkovat podstatně více vlhkosti a teplota uvnitř úlu bude taky vyšší.

Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad měli)Myslím že by to bylo zajímavě.
Na co by se ta podložka vyráběla kdyby v úle cely rok nemusela být.
Já v zimě podložku nad sítové dno dávám a na stropě mám 5 až 8cm polysterénu.Stěny 25mm smrk.
Mám zkušenost že s česnem 7 x 100mm a mezerami kolem podložky a víka (tam se po zatmelení leze s fumigaci a jsou tam mezery mezi folii a stěnami celou zimu protože to již včely nezatmelí ) mají včely v úle dost vzduchu.
Momentálně na podložce vodu nemám ale také ji tam mívám v březnu když včely začnou plodovat a plasty plesnivé vetšinou nemám, někdy v nejnižším nástavku zplesniví pyl.
Porovnávání tepelné prostupnosti polysterenu a zdi nemá smysl protože včely si úl nestavějí z cihel.
Sám se domnívám že chladná zima a chladné zimování 25cm prkno pro stěny je pro včely lepší než tepla zima a teplé zimování 350m n.m.
Teplý strop bude úl potřebovat hlavně na jaře, v zimě leden, únor by teplý strop mohl trochu ušetřit zásoby a tim i opotřebování včel.
J.B.

> Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad
> měli)Myslím že by to bylo zajímavě.

Ja mam ve dnech zasuvky ale jen kuli spadu ktery me zajima.

Vim ze p. Cermak delal pokus na velkem vzorku vcelstev kdy pulce vcelstev podlozku zdrejme po odebrani meli v lednu odstranil a pulce ji nechal az do sezony. Zadne rozdily nepozoroval. Treba to okomentuje presneji.

Takze asi neni treba se niceho obavat a kazde rozhodnuti bude dobre...

Voda na podlozce je docela normalni, trochu nenormalni je snih nafoukany cesnem na podlozku ale klidne si na nej rad zvyknu :-)

T.H.

Zdravím vás, podložku pod zasíťovaným dnem po celý rok nemám dopřávám tím včelám tak důležitý vzduch.Jen ji nasazuji na dobu léčení a pokud je potřeba tak na samovolný spad roztočů, abych věděl jak si včely stojí.Výhody otevřeného zasítovaného dna jsem poznal hlavně v létě, včely s podmetem nezasítovaným mi za horkých dnů vyléhaly z úlu, oddělky v srpnu na dvou nástavcích, jakmile jsem nasadil podmety se síty a nechal je otevřeny, bylo po problému.Dále mám vyzkoušeno, že včely s otevřenými síty mají dříve první prolety, než ty buď se síty uzavřenými, nebo bez nich.

Pavel

Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 20.1.2010 23:08:43
> ----------------------------------------
> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>
>
>

Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to horší
Pavel

Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne. Pavel
------------------------------------------------------------
Vážení, o nórskom zimovaní bolo pred 30-timi rokmi publikované obsiahle články v Včelárskych zahraničných prekladoch, tak so si ho dobre preštudoval a zobral som si z neho toľko čo mi vyhovovalo. Každý rok som vo všetkých dal vo včelstvách stavať 10 Ms v miere B, ale žeby bolo klieštika vo včelstvách menej, sa nikdy nepotvrdilo!

Teplotu 35,6°C pri stavbe MS včely nikdy neprekročia, tá je vždy max. 35,6°C a nižšia. Aby klieštik bol teplom likvidovaný, je potrebná teplota nad 40°C a viac, aspoň 1/2 hod., aby na parazita pôsobila, čo je nemožné, pretože vtedy hynú včely a plod. Na ošetrenie včelstiev proti Vd sú robené osobitné zariadenia, kde sa včely zmetú, uzavrú a vháňa sa teplota nad 40°C.

Nôrsky spôsob zimovania na novopostavených Ms v podmienkach európskeho severu, bol špeciálne zvolený na odstránenie starších plástov zo včelstva, zamorených spórami NA. Tento technologický postup sa dá vždy zvládnuť u polovici včelstiev na stanovišti, pretože plod zo včelstiev (vtedy už nie ho je veľa - IX. mes) sa z ošetrovaných včelstiev aj s plástami sa preložený do druhej polovici včelstiev a prebytočné staršie plásty sa sa vyradia na a spracujú na vosk.
Len tak na margo likvidácii Vd, správy ktoré prenikli na náš kontinent z JV Ázie, včely ohrozované nad mieru, jednoducho odletia z hniezda aj keď si na telách odnesú niekoľko jedincov, ale po vystavaní plástov môžu ďalej existovať.

Preto nevymýšľajme len preto, aby sme niečo vymysleli a výsledok aj tak bude nulový.

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu, zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu, funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Áno, to je pravda, ale preto nemusím robiť komplikované nórske zimovanie, máme aj dostatok aj iných a jednoduchších svojich spôsobov, npr. uzavrieť M do Anti izolátora, M sa ponechá v úli npr. na max. 2-3 týždne a k tomu sa ošetrí fumigáciou, ale i bez, vždy záleží či je niečo v medníku na vytáčanie alebo nie.

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji

Test presunu konference na novy server.

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

P. Streite, nepostřehl jsem nikdy v žádném praktickém závěru, žeby
zimování na přemetených včelách bylo nebo je to pravé ořechové. Je to
dle mého názoru pouhá náhražka za lenost a neprovedenou jednoduchou
profylaxi, a v Česku se samozřejmě u takových shnilotin samozřejmě
ujalo jak když pivne na úrodnou půdu. Pár amatérských článků na české
půdě "prý o Norském zimování" plné výmyslů a domněnek mne nikdy
nepřesvědčilo, stejně jako Váš výkřik. Buďte konkrétní v číslech a
statistikách a hlavně originálních Norských zdojích informací.

Rád bych znal odpověď tu Vaši ověřenou cestu praktikovanou alespoň na
150 včelstvech po 4 zazimování, rád bych věděl co víte o silných a
zdravých včelách, protože proč přemetat natvrdo včely v podletí, proč
valit do nich cukr aby si vystavěly mnoho nevyhovujícího prostoru k
zimování... atd.když vkládám mezistěny při rozvoji v naprosto
dostatečném množtví aby mé včely nežily u mne v hnoji.

A víte proč to chci vědět? Protože tu plácáte nesmysly a projevujete
asi jakousi svou nenávist a blok. Anton si pročítá diskuzi velmi
pozorně a opovídá regulérně a měl by jste se vůči němu kolegiálně
mírnit. Určitě si to zaslouží. Děkuji.

Mluvte tedy za sebe a konkrétně. Ještě jednou děkuji.
_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Existují prokazatelné a hmatatelné důkazy nebo je to jen domněnka.
Taková tvrzení o teplotách totiž mohu ihned zpochybnit, pokud nejsou
brány vpotaz jiné vlivy. Co když má na populaci kleštíka vliv obsah
dezinfekčních látek v mezistěnách? Co když mezistěny s kyselinama
působí jako repelent a roztoži emigrují ze včelstva právě proto. Kde
je opravdu seriozní výzkum o těch teplotách. CO mi na to řeknete.
Normální mezistěny obsahují zbytky kyselin a včely mezistěny
přestavují, nejen nadstavují vlastním voskem. No a to by mohl být ten
pravý důvod malého počtu roztočů při totální výměně mezitěn za dílo.
Základy buněk obsahují něco co statší dílo nemá.


_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v
> devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám
> zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při
> správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu
> roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu,
> kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom
> mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na
> Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to
> zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to
> horší
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
činí. Děkuji.

_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Připojuji se, nemám rád 30-ti letý dokola omáíílaný Kocourkov. 30 let
je škoda jen tak zahodit kvůli nějakému pisálkovi a dalším chorobně
nakaženým. Osobně zatím mám vyrovnané skóre mezi počtem včelstev a
příspěvcích zde. Tak bych se rád připojil a věděl také dlouhodobé
fakta o přemetání včel na mezistěny v podletí.

_gp_

2010/1/21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
>> Datum: 20.1.2010 23:08:43
>> ----------------------------------------
>> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede, když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused, kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje, proto to sem píšů.Pavel

Byl bych všem vděčný, kdyby se upět upustilo od různých invektivů. Vypadá to, že někteří již neumí pořádně ani slovensky a tak nepochopili Antona. Než začnete někoho napadat, řekněte si, že to myslel dobře a nereagujte.
Sám Norské zimování nepoužívám, ale čas od času smetám včely na mezistěny ihned po snůšce, což je na Pardubicku pomalu již na konci června. Např. když potřebuji změnit rámkovou míru, nebo když jsem potřeboval rychle vystavět větší množství souší. Také jsem to aplikoval u souseda, který měl silně napadená včelstva varoázou, nechat líhnout plod byl nesmysl, byl vemi poškozený. Dosáhl jsem toho, že jsem mohl rychle zasáhnout proti Varoáze fumigací a hlavně jsem ve finále velmi rychle zredukoval množství roztočů, kteří by po líhnutí pldu jistě způsobily kolaps včelstva a výsledky byly překvapivě dobré. Jestli hrálo roli i zvýšení hygienické úrovně odstraněním staršího díla nevím, souše nebyly příliš staré, ale pokud se zamýšlím nad pozorováními a analýzou přirozené obnovy díla v divoce žijících včelstvech, které byly nedávno publikované, něco na tom bude. Stejně tak jsem byl překvapený dobrými výnosy z jarní snůšky... ale zdůrazňuji termín konec června-začátek července,kdy je ještě hojně pylu.
radek hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?r Vranov nad Dyj?.
> Datum: 21.1.2010 15:53:20
> ----------------------------------------
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>
>
>

Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
Dr. Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 20:32:51
> ----------------------------------------
> To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> proto to sem píšů.Pavel
>
>
>

Gustave, občas tě nemusím, ale teď s tebou naprosto souhlasím, ale dá se souboj s lidskou blbostí vyhrát? Asi těžko a tak se úvahy o skvělém norském zimování budou stále opakovat a budou přicházet další a další.Není to zas tak dávno co se k tomu vyjadřovali i naši výzkumníci a přinejmenším se musí počítat s citelným poklesem výnosů a v tomhle bych jim věřil. I jiné prameny podstatně věrohodnější než př. Streit tvrdí to samé. A jsme u toho jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku. Vyzval jsem k jednoduchému pokusu, rozdělit přibližně stejná včelstva na 3 skupiny a jedněm dát do medníku pouze mezistěny, druhým pouze panenské plásty a třetím pouze zaplodované, samozřejmě co nejsvětlejší dílo. Výsledky jsou neobyčejně přesvědčivé. No a pak už stačí př. Streita a jemu podobné zařadit do té odpovídající škatulky. Samozřejmě k dobrým výnosům hygyena díla patří o tom není pochyb ale dá se to provést k včelám daleko ohleduplněji a šetrněji. Zdraví R. Stonjek

Konečně někdo rozumný,Radku,můžu ti tak říkat.Děkuji.Vidíš, to je ta celá věda.Je to tak, postavíš včely na mezistěny a zbavíš se varoa,navíc vytvoříš sterilitu a tím radikálně potlačíš spory nosema, zvápenatění...Nic na tom není.To je celá věda. Následující rok musí jít včely do síly daleko rychleji. Jinak jsi buď dělal něco špatně ty,nebo je to v genofonu matky. P. Turčánimu se opět omlouvám, ale zatímto systémem si stojím. Vyplatí se to.

Ale dělnice umí vystavět úl plný mezistěn, ale to chce předpoklady a
ne že je přesypu v kritickém období do škatule, lít sirup a škatule
hejbejte se. Také Tě p. Stonjeku nemusím protože jsme zkrátka každý z
jiného těsta, ale hodnotit včelaře je těžké. Kdyby nebyla nutná
politika a byl navrchu jeden fond, který by spravoval papírově včelaře
by stačilo. Je jedno jestli je někdo neorganizovaný, když potřebuje
seriózní informace. Toto o tom hloubání o norování je jen smítko. Celý
systém je podle mne nutné přestavět na míru pro včelu a její produkty
a ne na dotační blahobyt pro amatéry s efektem nula nic. Nakonec to
dopadne jak GustaSybila že budeme nesoběstační s produkcí medu pro náš
trh a až se někdo zeptá z vrchu co se dělá, a pochopí jaká je to
pakárna, tak bude utrum sevším.

_gp_

2010/1/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> A jsme u toho
> jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických
> letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně
> postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a
> už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na
> jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku.

Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva, zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
Pavel

NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva jako medník. dále znát techniku rozšiřování atd.

Vážení
Včelařim řadu let tak zvané norské zimování běželo asi v 80 letech minulého století. Jako mladý člen jsem to zkusil.Ten způsob lze provádět,ale má to podmínku :Musí být odstraněny všechny souše t.z.osadit jen na mezistěny.Pak to funguje. Ale při rychlém nakrmení v září se u některých mezistěn stávalo,že se sesuly. Včelařim na míře 39x30.Jinak včely další rok se vyrovnaly ostatním včelstvu.Zkusit to může každý .
Jirka

Děkuji p. Kovář, konečně někdo, kdo to alespoň zkusil, ví o čem to je a proto si jej vážím, ikdyž už tak nevčelaří, je to přece jen nákladné.Potěšil jste mě Jiří. Sbírám totiž kontakty na přátele, co tak včelaří, nebo včelařili na výměnu zkušeností.Divil byste se,kdo tímto systémem všechno všechno včelaří.
Pavel

Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.

Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
"čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.

Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> jako medník. dále  znát techniku rozšiřování atd.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

On Thu, Jan 21, 2010 at 03:38:10PM +0100, Petr Baudis wrote:
> Test presunu konference na novy server.

Jeste jeden testovaci mail, omlouvam se za sum.

                            Petr "Pasky" Baudis

Tedy p.Pazderka,
Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí, hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade, ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte, na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná, zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S pozdravem Pavel Streit

Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
Mají rozdílné plodování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> ----------------------------------------
> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> činí. Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.

Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
to moc proměných a snad to pochopíte.

Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
klimatu a vztazích mezi lidmy.

_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Tedy p.Pazderka,
> Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> pozdravem Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: ?
> Datum: 21.1.2010 20:46:29
> ----------------------------------------
> Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak
> můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné
> třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře
> bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný
> význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to
> někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál
> jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
> Dr. Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> > Datum: 21.1.2010 20:32:51
> > ----------------------------------------
> > To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> > všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> > systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> > prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> > části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> > pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> > singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> > a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> > princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> > hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> > r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> > nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> > když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> > příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> > nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> > neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> > kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> > léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> > sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> > včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> > než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> > proto to sem píšů.Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 21:53:15
> ----------------------------------------
> Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám
> třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a
> nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek
> s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se
> ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak
> nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva,
> zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené
> míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do
> vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od
> vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely
> zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává
> povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od
> konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
> Pavel
>
>
>

Plodování u nás v ČR, hlavně v podletních měsících je silně závislé na
klimatu a potažmo na kvalitě pylu. Potom teprve jde o geny a kladení
matek a výchově plodu. Obráceněně to nemůže z logické podstaty nikdy
fungovat. Z ničeho (z mizerné potravinové základny) plodové plochy
nevzniknou a když jsou vhodné jisté podmínky, tak včelstva přeci
plodují a plodují nehledě na období. Otázkou je vždy kvalita zimních
dělnic.

Loňský rok to ukázal snad jasně. Kvalitní pyl a velmi mírná udržovací
snůška po celou sezonu způsobila nyní v úlech často kvalitní zimní
generace včel, ale přežívá také mnoho VD. Tento kalendářní rok 2010 a
s touto včelařskou sezonou se bude uzavírat opět nad včelaři mračno s
počtem roztočů VD a množství úhynů v 7-10 měsíci/2010. Sezona podletí
2010 a 2011 bude opět jako každoročně na JM kritický bod. Zvítězí jen
zdravý rozum a prozřetelnost po medobraní. Jde oto nezaspat na
medových vavřínech.



2010/1/22 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová  A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já nějak nemohu zase strávit u tohoto spůsobu likvidaci těh velkých pylových zásob které včely z velké části spotřebují právě při výchově zimní generace. Tyto zásoby pak mají vliv na tvorbu tukových tělísek tak důležitých pro jarní rozvoj v našich podmínkách. Dále si myslím že aplikace severských metod chovu nebude asi to pravé ořechové. Jako vyučený zahradník vám uvedu příklad . Mnohem snadněji a s větším úspěchem se u nás venku pěstují některé středomořské rostliny než velmi zajímavé rostliny ze severních oblastí a tunder Ty u nás spolehlivě zmrzají po pár letech A je to způsobeno průběhem našeho jara kdy se střídají poměrně vysoké teploty s mrazy kdešto v tundře je nástup jara bouřlivý bez těchto výkyvů a zastaví to až další zima

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 22:37:50
> ----------------------------------------
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
> probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
> že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
> Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
> pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
> Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
> potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.
>
> Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
> "čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
> taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.
>
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> > DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> > ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> > stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> > nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> > budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> > nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> > jako medník. dále &nbsp;znát techniku rozšiřování atd.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 08:39:32
> ----------------------------------------
> Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
> ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
> vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
> není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
> Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
> přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
> kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
> klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
> kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.
>
> Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
> úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
> jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
> postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
> navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
> to moc proměných a snad to pochopíte.
>
> Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
> stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
> Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
> Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
> včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
> klimatu a vztazích mezi lidmy.
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Tedy p.Pazderka,
> > Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> > km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> > hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> > úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> > ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> > cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> > na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> > roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> > beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> > včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> > systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> > zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> > pozdravem Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

S tím s vámi souhlaím.O pylovou snůžku strach a její kvalitu nemám, jsem na stanovištích, kde nors.zimování funguje.Pylu je zde přebytek.Budu rozjíždět třetí stanoviště, tám ten systém mohu vyzkoušet, zda i tam to bude fungovat, každé stanovistě je něčím jiné.O varoa se nebojím,u mích včel pro něj není místo.používal jsem tento systém,a to i včetně léčení a vždy se musel poroučet pryč.Že by mi včely padaly pod varoa, to se nestane.Právě při silných reinvazích mi tento systém hodně pomohl,viz kolega níže.Zaléčím a nikdy jsem s varoa problémy neměl.Za více jak deset let včelaření a aplikace tohotu systému, a to i ve zlých dobách, se nestalo, že by měla včelstva roblémy s nemocemi, kolabovala, nebo bych je snad pozbyl.Ten časový úsek je toho důkazek.Také nemohu přemlouvat někoho, kdo tomu nevěří.Jistě jste včelař s větším provozem, tak to na jedno včelstvo vyzkoušejte.a uvidíte.Tento způsob nemusí fungovat v závislosti na stanovišti všude, ale u mě to funguje.Jen je třeba to vyzkoušet a včelař uvidí.

Je to chyba na chybě.
Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
tmavé plemeno (včely medonosné).
V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
K. Čermák


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>>
>>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>>>
>>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>>
>
>

V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

Je v Norsku opravdu tmavá včela? Z jakéhosi článku o návštěvě u norských včelařů 5 - 10 let starém mám jakési nejasné ponětí o tom, že tam byla včelaři rozšířena včela vlašská. Koneckonců vlašské včele by mohla dobře vyhovovat norská zima v blízkosti pobřeží, kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás, i když delší. Ve vnitrozemí Skandinávie, stačí nějaká stovka kilometrů od moře už to bude přirozeně jinak, tam je zima severská vnitrozemská s velkými mrazy.
Norský způsob včelaření potom může být šitý na míru pro severské země s krátkým a horkým létem a dlouhou zimou. Během krátkého léta s intenzívní snůškou nemusí být čas zdržovat včely vkládáním mezistěn a jejich stavěním, musí se vkládat přez zimu skladované hotové plásty, aby je včely co nejrychleji zanesly medem. Pro obnovu plástů vystavěním mezistěn a pro nakrmení se potom využije posledních cca 14 dnů tepla, staré odebrané plásty se uskladní pro snůšku medu v dalším roce. Díky zimování na studených mezistěnách potom včely uprostřed dlouhé zimy méně plodují než na zakladených teplejších plástech, zimní plodování může být uprostřed norské zimy mnohem jistější poukázka na úhyn včelstva než v naší zimě....
Je to ale jen teoretická fabulace bez jakéhokoliv informačního podkladu .....

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

Podľa mňa to nemá nič spoločného s "nórskym zimovaním", v ňom je podstata iná, prežiť zimu bez kalenie včiel a jeho zoslabenia.

....kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás,...

Myslím si, že došlo k menšiemu omylu, no poznáme lem Golfský prúd s teplotou vody od 4 do 8°C, ktorý omýva brehy grónska ale hlavne ovplyvňuje teplotu Nórska vysoko na sever. Ďalší pojem je Grónske more, ale nie prúd.

Neviem prečo sa tu sporíme o nórskom zimovaní, nebolo by lepšie sa dostať do centra včelárskeho diania odkiaľ sa rozšírilo aj do našich zemepisných šírok, či ešte vôbec ho používajú.
Tých svetoborných "vynálezoch" v oblasti včelárstva už bolo toľko, že sú už zapadnuté v prachu, len včela aj napriek mnohým prehláseniam o jej zmenených vlastností je stále tá istá. Už som aj raz podľahol týmto ilúziám až kým neprišlo po 20 rokoch k môjmu vytriezveniu z opojných predstáv. Robil som všetko preto, aby som potlačil prirodzený pud rozmnožovania rojením, kým ma včely samotné nepresvedčili, že to nejde. Teraz som pokojný, vytriezvený zo možnej slávy a prišiel som na to, čo tvrdí môj priateľ Gusti Pazderka, že včelu treba počúvať a jej sa prispôsobovať a má pravdu.

A sakra, teď jsem si taky všiml... přirozeně to měl být Golfský proud, ne grónský...... Ale všimli jste si, že na jižním pobřeží Grónska je tento měsíc tepleji než u nás?
Norské zimování plánuji zkoušet letos, zdá se mi vzhledem k omezení varaózy a v neposlední řadě i obecnému ozdravení včelstva docela lákavé. Před cca 10 - 15 lety jsem ho párkrát vyzkoušel, dílčí výsledky byly dobré, zbývá mně doladit detaily, aby metoda byla šířeji použitelná i obecně na podobných místech jako tady diskutovatelná.

Doplňuji původní koncept:

druh=specie=např. mellifera=medonosná
poddruh=subspecie=plemeno=rasa=např. carnica=kraňská
varieta=varieta=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podvarieta=subvarieta)=jen u rostlin (např. barevné mutace)
forma=forma=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podforma=subforma)=jen u rostlin (např. barevné mutace)

u živočichů se taxonomie uplatňuje jen do poddruhové klasifikace. Ostatní stupně patří do zootechnické klasifikace. Po poddruhu následují v zootechnice:

ekotyp=např. alpský u rostlin bychom mohli hledat paralelu na úrovni třeba variety, ale není to přesné srovnání!
kmen=např. Singer
linie=např. nějaké číslo či jiný kód
rodina=např. označení společného předka (matka či otec)

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: Jan BXrgel
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 11:17 AM
Subject: Taxonomicke urovne nazvoslovi


V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne
taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou
poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.

Slova:
"milivera",
"carnika" a
"milifera"

a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.

Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"

a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák v přecházejícím mailu.

Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování korektní informovanosti a vzdělanosti.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

----- Original Message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení


Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Dne Thursday 21 of January 2010 13:56:30 Pavel napsal(a):

> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.


jiste jste jiz slysel o pocitacich a teplomeru jako periferie, muze jich s
minimalnimi naklady snimat az 253 v realnem case a s minimalnimi naklady.


Honza

http://www.youtube.com/watch?v=FrEpUohtl3Y