78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: (39965) (39968) (39969) (39975)
Jan Cervenka
Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.
___________________________________________________________
Tomu se ale opravdu říká " Za pět dvanáct "
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 1. 2010
Re: "Vigor"
Pěstují se rostliny živočichové se chovají a ale příkladně psi se pěstí pro svůj vzhled, to jsou však 3 rozdílné věci a pohledy na věc
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: "Vigor" > Datum: 15.1.2010 21:41:46 > ---------------------------------------- > JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti > kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k > ztrátám v zimě. ... > ------------ > > To by bylo docela zajímavé rozvést. > > > Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě > nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins. > Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem > dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-( > > No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší > technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39980
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel na stanovišti (39973)
Jan Bűrgel:
Počet nástavků snižuji postupně,vlastně od července.
Vytočit, vylízat a snížit z 6ti na pět,nebo z 5ti na 4 a dám 1x 2,5kg cukru v 3,5l lahvi. (třeba 10ti lepším dávám vylízat a deseti dávám cukr protože naděje na nějakou medovici umírá naposled)
Včel je ve včelstvech hodně tak že nemohu odebrat další nástavek protože by se tvořily brady na česně. Brady na česně ničemu nevadí ale já odebírám nástavky tak že se netvoří.Za týden nebo 10 dní další 2,5 kg a postupně odeberu další nástavek tak aby koncem srpna bylo ve včelstvu asi 20kg a 3 NN.
___________________________________________________________
Jaké zásoby mají včelstva v průběhu července? Od začátku července krmíte postupně po dávkách 2,5 kg v týdenních až desetidenních intervalu až do konce srpna tak, aby v tuto dobu bylo ve včelstvu 20 kg zásob. Když tak mi opravte moji případnou desinterpretaci Vašeho popisu.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 16. 1. 2010
Re: "Vigor" (39951) (39958)
Pěstují se rostliny živočichové se chovají > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: "Vigor" > Datum: 15.1.2010 21:41:46 > ---------------------------------------- > JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti > kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k > ztrátám v zimě. ... > ------------ > > To by bylo docela zajímavé rozvést. > > > Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě > nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins. > Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem > dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-( > > No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší > technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 1. 2010
Re: (39965) (39968) (39974)
"jetel plazivý (bílý)"
Dobrý zdroj nektaru i kvalitního pylu pro udržovací snůšku a pyl je dobrý základ pro krmení na zimu. Pokud je ho hodně a včelstev na stanovišti méně, mohl by z toho být i nějaký med pro včelaře. Z dob, kdy jsme jezdil v srpnu na červený jetel, vím, že jetelový med je dost kvalitní. Zvláště když byl říznutý medovicí. Akorát já jsem bílý jetel v okolí neměl tolik, aby poznal nějaké závislosti na počasí. Třeba z červeného jetele byla snůška pro včelaře pouze tehdy, pokud bylo v době jeho květu sucho, zkrátily se okvětní trubky a včely snadněji dosáhly na nektar, jinak včelky nanosily jen pro sebe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 16. 1. 2010
Re: (39965) (39968) (39969)
Dne Saturday 16 of January 2010 14:40:23 e-mail/=/nezadan napsal(a): > ..a včely měly občas hlad. > > Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým > včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i > pro ostatní!!!
tyden bez jidla - to je normalni pust - (zdravy) clovek vydrzi bez problemu i dele (www.pust.cz). Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy, zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich medarek.
Ohledne filatelie - kolik medu z tech albumu vytacite ?
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 1. 2010
počet včel na stanovišti
Počet nástavků snižuji postupně,vlastně od července.
Vytočit, vylízat a snížit z 6ti na pět,nebo z 5ti na 4 a dám 1x 2,5kg cukru v 3,5l lahvi. (třeba 10ti lepším dávám vylízat a deseti dávám cukr protože naděje na nějakou medovici umírá naposled)
Včel je ve včelstvech hodně tak že nemohu odebrat další nástavek protože by se tvořily brady na česně. Brady na česně ničemu nevadí ale já odebírám nástavky tak že se netvoří.Za týden nebo 10 dní další 2,5 kg a postupně odeberu další nástavek tak aby koncem srpna bylo ve včelstvu asi 20kg a 3 NN. Nové oddělky dokrmuji do 14. září kdy mají 2 NN a v říjnu nebo listopadu podsouvám dolů 3.NN se soušemi.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39973
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel na stanovišti (39967) (39971)
M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel na stanovišti (39967)
Jan Bűrgel:
Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.
___________________________________________________________
Píšete, že zimujete ve 3NN. Kdy zužujete? Co v úlu zůstává? Děkuji za odpověď.
S pozdravem M. Václavek
___________________________________________________________
A na to nejdůležitější jsem se zeptat málem zapomněl: Můžete podrobněji pospat, jak krmíte (způsob, dávkování, doba, délka, množství)? Budu Vám velmi vděčný, když mi na to vše odpovíte. Zajímám se o tyto informace kvůli svému amatérskému výzkumu populační dynamiky včelstev.
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel na stanovišti (39967)
Jan Bűrgel:
Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.
___________________________________________________________
Píšete, že zimujete ve 3NN. Kdy zužujete? Co v úlu zůstává? Děkuji za odpověď.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 1. 2010
Re: Ztráta matky (39963)
"Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak?"
V nástavcích v zimě úplně jednoduše složením nástavků na sebe. V zimě se spojují úplně bez ohledu, jestli tam matka je nebo není, včelám to je jedno. Spodní a horní chomáč se vzájemně ucítí, buď teplem nebo vůní, to nevím a během pár minut se vzájemně prodlouží a spojí obvykle do hořejšího nástavku. V hořejším nástavku musí být dostatek zásob.
Vhodné je počasí pár stupňů pod nulou, bezvětří a zamračeno nebo za světla slunce nízko nad obzorem. Za takových podmínek nemusí vzlétnout a být ztracena ani jedna včela.
Pokud je strůpek, destičky atd hodně zatmeleny propolisem a jejich odtržení nejde bezhlučně a včely by hodně rozrušilo, je vhodné tohle všechno odtrhnout jeden den a takhle připravené včely spojit druhý den, propolis se v mrazu neslepí.
Nebo je možné vsadit na oblevu, co má být do 14 dnů a spojit včely po proletu... Včely bez matky vydrží v zimě měsíc i dva bez větších problémů....
Tady na severní Moravě bych spojil hned, na jižní Moravě nebo v Polabí bych možná počkal na oblevu....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 1. 2010
Re: (39965)
Na mých stanovištích končí snůška v polovině srpna. Aspoň se o to snažím ukončit snůšku tak pozdě. Dříve jsem měl víc včelstev a včely občas měly hlad v druhé polovině června a potom na konci července a v srpnu, byly potom na lípu a na krmení na zimu slabší. Je fakt, že tehdy v zadovácích to méně vadilo než teď. Líp poněkud ubylo, takže jsem mohl snížit i počet včelstev. Ke konci července a v srpnu kvetou v lese a kolem ostružiníky, pcháče a lopuchy kolem polí, na loukách čekanka (štěrbák), netýkavka žláznatá a ještě potom spousta další buřeně v lesích a v trávě na okrajích lesů a polí. U baráku potom v pozdním létě živí včely to, co kvete v méně sekaných trávnících, kvetoucí zelenina, co ještě někteří lidi pěstují, dýně, tykve, okurky..., letos jsem zaznamenal zřetelnou snůšku z cca 20 metrů čtverečních stěny sousedova baráku obrostlé jakýmsi loubincem nebo něčím podobným....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 1. 2010
počet včel na stanovišti
R. Polášek :"Takže já preferuji nastavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem."
v tématě "vigor" popisuji svoje problémy s posnůškovým a zimním období.
Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 1. 2010
Re: Léčení včel (7449) (17319) (17320) (17329) (39953)
Podle mně to chce za prvé projednání s veterinou, ideálně za přítomnosti toho včelaře, veterinář musí stanovit, jaké alternativní léčení mu povolí místo klasického chemického. Za druhé potom musí být s tím léčením spokojeni okolní včelaři ze ZO, podle toho ho přijmout nebo nepřijmout do ZO.
Co jsem slyšel různě o biovčelaření, veterina alternativní léčku obvykle povoluje, pokud není nález roztočů v měli. Pokud je, léčí se klasickým chemickým způsobem a med z tohoto roku potom nemůže být bio. Takže z toho vychází perioda, jeden, dva roky atd je biovčelaření, pak je nějaký rok normální včelaření s léčením roztočů a pak zase po splnění podmínek biovčelaření.
A jestli má tento včelař zájem o vstup do ZO, pak je podle mně ideální příležitost, když už chce dělat biovčelaření, navést ho trochu na další alternativní postupy, třeba na pravidelné letní setřepávání na mezistěny a norské zimování na nich ....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39966
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 16. 1. 2010
"vigor"
Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti % obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by jistě při delší zimě nepřežila.
Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo do sediska.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel. na stanovišti (39949)
"Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."
já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio, organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 16. 1. 2010
Léčení včelstev atd.
M.V. se opět zde začíná etablovat a to docela agresivně.Nechme jej být,je to člověk vemi mladý a stejně jednou přijde k rozumu tak jako ostatní.Mládí je razantní a s příchodem stáří zpomalí,protože po zkušenost.zmoudří.
V.K. tento dotaz spíše patří směrovat na spolkovou právničku dr.Machovcovou,která zajisté k tomu zaujme své stanovisko.
Začínající včelař,který se hlásí do ZOČSV a má tyto podmínky na kterých trvá,tato organizace bezpodmínečně jej nemůže přijmout za svého člena.Neboť vědomě či nevědomě porušuje veterinární vyhlášku o léčení včelstev.Zřejmě to dělá s úmyslem,prodávat svůj med za vyšší cenu nežli ostatní včelaři. Ať tedy je na vlastní noze a ukáže co umí.
Ať dá organizace od něj ruce pryč.Po pár letech jak již někdo zde psal,nebude mít ani biomed,natož včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 16. 1. 2010
Re: Léčení včel (7449) (17319) (17320) (17329) (39953)
Jak léčit nařizuje veterina(KVS). Pokud máte nařízeno léčit, musí léčení dodržet. Jinak ho nahlaste KVS. Slibují za nedodržení léčení pro fyzickou osobu pokuty až do 50 000 Kč.
Tonda
>Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (88.100.116.110) --- 15. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39952)
Mgr.Václav Kožušník napsal:
>Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze.
>Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní.
>Poraďte jak postupovat.
.......................
Držet mu palce.
Kyselina mravenčí je přírodní léčivo a existují i účinnější aplikace než formidol.
Jak už tu jednou napsal GUPA, dokonce i Dol zřejmě připravuje účinnější aplikaci než současný formidol.
Ale myslím si, že pokud se při tom bude snažit selektovat na varroatoleranci a má v doletu trubce jiných než svých včelstev, stejně mu to budou sousedé kazit (šlechtěním roztočů a nešlechtěním včel na varroatoleranci). :)
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39959
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 15. 1. 2010
Re: "Vigor" (39951)
JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě. ...
------------
To by bylo docela zajímavé rozvést.
Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins. Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(
No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39958
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39952) (39955) (39956)
a v dalším roce ještě meně, zato více varoázy.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com> > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 > Datum: 15.1.2010 21:31:27 > ---------------------------------------- > Bude mit, ale mensi mnozstvi. > > 2010/1/15 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > > > a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy > > > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan> > > > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 > > > Datum: 15.1.2010 21:04:48 > > > ---------------------------------------- > > > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva > > > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med. > > > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí > > > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat. > > > > > > Děkuji > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39952) (39955)
Bude mit, ale mensi mnozstvi.
2010/1/15 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 > > Datum: 15.1.2010 21:04:48 > > ---------------------------------------- > > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva > > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med. > > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí > > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat. > > > > Děkuji > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39952)
a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 > Datum: 15.1.2010 21:04:48 > ---------------------------------------- > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med. > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat. > > Děkuji > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39955
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39952)
Bude používat Kyselinu mravenčí
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09 > Datum: 15.1.2010 21:04:48 > ---------------------------------------- > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med. > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat. > > Děkuji > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mgr.Václav Kožušník (62.168.2.226) --- 15. 1. 2010
Re: VèelaøskÊ noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329)
Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
Děkuji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
"vigor"
Iniciuji tímto k diskusi o klonu,liniích klonu ... "vigor".
Začnu positivy. ing Smělý je asi osmdesátníkem. Kromě teplého ustájení včelstev (v období leden únor a nízkého počtu jím chovaných včelstev, zvýšeného užití léčiv ) zádné negativní připomínky k jeho velmi častým článků nemám. . V minulém roce měl Ing. Smělý dobré výsledky s jednou vigor matkou, s jednou vigor matkou však mám i já velmi negativní zkušenosti. Nevím o kolik kg medu se jednalo ale to není důležité, důležité je že tyto hodnoty publikoval na stránkách včelařství a tím samozřejmě zvýšil o "vigor" zájem.
Já osobně mám pozitivní i negativní zkušenosti s "Vigor" , inseminovanými matkami. Přínos bych označil přibližně +30až 40%. Podle mne je to velmi vysoký a výhodný přínos.Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včly chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě.
Koupím si, objednám si a koupím si inseminovanou matku.
Asi je lepší než bežná, jestliže cíleně byl použity vlastnosti rodičů. (setkal jsem se však i s matkou kladouci hrboplod i nasledně u jejích dcer)
Mohu napsat údaje na štítcích jednotlivých matek, příklad : zUBO 70319, MÁMA MATKY zUBO 40277, OTEC MATKY zUBO 10405
MATKA TRUBCŮ zUBO 60401
NEVÍ VŠAK O JAKOU LINII SE JEDNÁ.S touto matkou jsem však spokojen protže svými osobnímy výnosy 88 a 102 kg výnosu se doposud zaplatila bez přínosu svých dcer které zvyšují průmět stanoviště asi na +- 50 kg.
Nevím zda přinese medovici.
Z matematického hlediska si pamatuji že rovnice o více neznámých nemjí řešení jestliže jich je měně než ....
Celý proces inseminace leží, záleží na faktu že si můžete vybrat i matku i otce. Zatim co selekce záteží pouze na výběru matky, (technika je mimo)
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39951
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 15. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39923) (39924) (39936)
Vojtěch:
Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje.
___________________________________________________________
Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné komory.
___________________________________________________________
Vojtěch:
Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší.
___________________________________________________________
To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.
...
Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39950
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925) (39927) (39929) (39930)
Dne Friday 15 of January 2010 04:41:13 Míra.P napsal(a): > No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit > asi nedá.Dva roky nic a potom pic! > Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je > lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou. > Tak první hlas říká že bedničky nefungujou. > Někdo další?
bednicka (pouzita) s tmavou sousi funguje.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39947
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel Šíma (90.176.107.218) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti (39938)
Dle mého názoru by se průměrný včelař počtem včelstev na stanovišti vůbec neměl zabývat. Vysvětlím proč. Asi před 25 roky jsem navštívil dolinu u Černého Váhu, kam nás zavedl Ing. Mačička a nedokázal jsem pochopit,jak se může na malém prostoru uživit 120 včelstev. Asi před 10-ti roky mi jeden bývalý profi včelař sdělil, že už nechce kočovat a nechal všech svých 170 včelstev na zahradě. ten rok měl průměrný výnos 35 kg/včelstvo, následující rok 40 kg/včelstvo /při stejném počtu/. Sám jsem si vyzkoušel něco podobného, když při počtu cca 130 včelstev na stanovišti jsem dosáhl obdob. výnosů. Z toho plyne: Je-li pořádná snůška, tak včely nejsou schopny vše sebrat. Na jaře je příroda štědrá vždy!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39945
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Danihlík (194.212.22.2) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti (39938) (39939) (39940)
"Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií."
---------------
Nemůžu říct, že by na tom Vigroky byly špatně, co se týče medovice. Např. letos mi donesly tolik medovice, že se mi o tom ani nesnilo, kolem mého stanoviště je totiž medovice spíše vyjímkou.
Těžko může existovat nějaký přehled linií, sice má každá linie svá obecná specifika (hygienické chování, mírnost, rojivost...) ale lze jen těžko hodnotit, zda ta či ona linie je lepší na konkrétní typ snůšky. Snůška je totiž závislá i na mikroklimatických podmínkách, které jsou všude různé. Dále i na biodiverzitě rostlin, v jednu dobu může dávat nektar nebo medovici více druhů rostlin, z nichž některá může být pro včely atraktivnější. Při výběru linie je dle mého názoru lépe se zaměřit na jiné vlastnosti než je využívání snůšky - vitalita, odolnost vůči nemocem atp.
Hezký den.
Jiří Danihlík
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39944
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
vigor a medovice.
Asi před 6ti lety jsem pomalu přecházel na vigor.
Moje původní včely byly dlouhodobá selekce z Dolu.
Polovině =10 včelstev jsem vyměnil matky za vigor a v červenci bylo asi 8-12kg cementové medovice asi z modřínu.
Přišel jsem na to včas,začal jsem to vytáčel ředit vodou a vytáčel. A měl jsem štěstí že moje původní včely to nepřinesly tak jsem to částečně vytočil a částečně rozházel po 2 plástech na okraje horních nástavků. V Zimě ani na jaře se nic nestalo.
Ale tak jsem se dozvedel že moje vigorky nosí cementovou medovici, je však pravda že smrkovou a dubovou za těch 6 let nenosily ale myslím že se nevyskytla.
(Vše to zjednodušuji. Samozřejmě že vím že se jedná o mix genů trubců stanoviště a genů inseminovaných matek z kterých chovám)
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39943
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti (39938) (39941)
S kočovným včelínem s 20 včelstva jsem svého času pár let nakočoval na lípy k asi 4 hektarovému listnatému lesu s polovinou, třetinou lip malolistých. A tam bylo vidět, že těch 20 včelstev je už tak na hraně s kapacitou snůšky.
Taky jsem třeba kočoval v době mezi řepkou v květnu a jetelem v srpnu k lužnímu lesu kolem řeky, pás lesa, kde občas byly lípy, na každé straně řeky pás lesa tak 100 - 300 metrů široký, jinak lužní stromy, vrby, topoly, jasany,javory, nějaké akáty a podobně. Přes řeku pár stovek metrů daleko měl jiný včelař 12 včelstev v kočovném včelínu plus několik včelstev na zahradách, proti toku řeky necelý kilometr daleko měl další včelař tak 25 včelstev. Tam bylo evidentně převčeleno, protože nějaká snůška z lip byla jen ty nejlepší roky, ve špatných letech byl hlad. Ale zase jsem měl dobré vztahy s majitelem pozemku a současně traktoristou, co mi tehdy včely převážel a bylo to moje zimní stanoviště.... Občas tam byl zajímavý medovicový med, doslova černý jak bota...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39942
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti (39938)
Na zahradě u baráku jsme měli předtím tak 12 včelstev a snůška tam byla předtím dobrá. Pravidelná snůška byla v první polovině května z ovocných stromů, potom byla pravidelná snůška v červenci z lip malolistých a často byla i červnová smíšená snůška a medovicová snůška po lípách v srpnu. A když nebyla snůška, bylo to tak na uživení včelstev, takže nebylo třeba přikrmovat. Od té doby ubylo v okolních zahradách tak 80 % starých velkých ovocných stromů, i když toto některé roky nahradí řepka na poli v doletu. Prakticky všichni přestali sekat trávu na krmení a na seno, což znamenalo medování trávníků z pampelišky na začátku května, v druhé polovině května a červnu medování obecně z rostlin kvetoucích v trávě před sečí a potom v červenci a srpnu udržovací snůšku, bílý jetel a jiná květena, která stačila na obživu včel. Místo toho nyní hoblují trávníky mnohem častěji na vzhled, takže ty kvetoucí kytky zmizely. Staré lípy v prolukách, u baráků, co zbyly z dřívějška, kolem kostela více než z poloviny vykáceli a nasadili jen několik kolem kostela. Místo ovocných stromů někde přibyly okrasné, na jednom stavení přibyla dobře medující popínavka, místy možná přibyl bílý jetel, který stihne vykvést i při častějším sečení, ale to je málo. Odhaduji, že doma klesla kapacita snůšky na tak polovinu, na takových 5 - 6 včelstev. Místo mám pro takových 15, takže jak to vypadá, budu tam přezimovávat okolo těch 15 a na jaře nejméně 10 rozvezu po lesích a na podzim zase přivezu....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39941
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti (39938) (39939)
> Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny > Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně > na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.
Nemohu hodnotit ale slysel jsem (a cetl) v souvislosti se slovama vigor a medovice pravy opak, a lze se vice docist na vigorbee.cz kdyz srolujete az k charakteristice nazvane Vice o vlastnostech kmene- vigor...
Muzete nekdo kdo mate zkusenost s vigorkou realitu okomentovat?? Diky
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39940
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti (39938)
Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > Předmět: mnozstvi v?elstev na trval?m stanovisti > Datum: 15.1.2010 12:18:00 > ---------------------------------------- > Množství včelstev na trvalém stanovišti samozřejmě ovlivnuje průměrný výnos > stanoviště ale domnívám se že výrazně az pri počtech nad 40 nebo 50 > vcelstev. > Záleží na vlastním stanovišti a průběhu počasí toho kterého roku. > Sám mám 30 včelstev a v mé blízkosti asi 500m odemne dalších 30 včelstev > kolegy.(a dalších nekolik stovek metrů další) Jemu i mne je jasné že musíme > být konkurenti ale s výnosy jsme oba spokojeni. > Přes to že jsme tak blizko sebe, chováme každý včely jiného původu,na jiné > míře, trochu jinou technologií,máme i částečně jiný med i jinou klientelu > zákazníků. > Protože jsem na stanovišti již 40 let mohu potvrdit že se za tech 40 let > zmenila i skladba nabídky nektaru. > Jsem na kraji smrkového a smíšeného lesa kde v minulosti byvala medovice > tak ob rok a nyní se trochu medovice objeví tak každý pátý rok, ubyl přínos > z maliny a zvýšily se přínosy z ovocných stromů, agátu a ostružiny.Objevil > se i nový med z kakostu lučního, tmavší řidčí jemný dobrý med. > > V přispevku se objevil i názor že včelař si může vybrat zda se bude > specializovat na med raný ( ovocné stromy)nebo pozdní lesní med v červenci > a srpnu. To není možné já si nemohu lesní med vybrat, protože na mém > stnovišti tento med již 20 let skoro není. > O počtu včelstev a převčelení by spíše mohli mluvit včelaři kteří obsluhují > stanoviště s počty včel 50 až 100 včelstev, protože i takoví existují. > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39939
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 15. 1. 2010
mnozstvi včelstev na trvalém stanovisti
Množství včelstev na trvalém stanovišti samozřejmě ovlivnuje průměrný výnos stanoviště ale domnívám se že výrazně az pri počtech nad 40 nebo 50 vcelstev.
Záleží na vlastním stanovišti a průběhu počasí toho kterého roku.
Sám mám 30 včelstev a v mé blízkosti asi 500m odemne dalších 30 včelstev kolegy.(a dalších nekolik stovek metrů další) Jemu i mne je jasné že musíme být konkurenti ale s výnosy jsme oba spokojeni.
Přes to že jsme tak blizko sebe, chováme každý včely jiného původu,na jiné míře, trochu jinou technologií,máme i částečně jiný med i jinou klientelu zákazníků.
Protože jsem na stanovišti již 40 let mohu potvrdit že se za tech 40 let zmenila i skladba nabídky nektaru.
Jsem na kraji smrkového a smíšeného lesa kde v minulosti byvala medovice tak ob rok a nyní se trochu medovice objeví tak každý pátý rok, ubyl přínos z maliny a zvýšily se přínosy z ovocných stromů, agátu a ostružiny.Objevil se i nový med z kakostu lučního, tmavší řidčí jemný dobrý med.
V přispevku se objevil i názor že včelař si může vybrat zda se bude specializovat na med raný ( ovocné stromy)nebo pozdní lesní med v červenci a srpnu. To není možné já si nemohu lesní med vybrat, protože na mém stnovišti tento med již 20 let skoro není.
O počtu včelstev a převčelení by spíše mohli mluvit včelaři kteří obsluhují stanoviště s počty včel 50 až 100 včelstev, protože i takoví existují.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39938
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 15. 1. 2010
Re: Mnostv? v?elstev na trval?m stanoviti (39934)
>>>Takže lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.<<<
Nemáš tak docela pravdu. Jsou již známy dvě oblasti ve světě kde to není tak jednoduché pro pěstitele. jedna je v Číně v oblasti kde se pěstují hrušky Hashi. Po nezřízeném používání chemie v celé oblasti vymizely včely a po nich všichni další opylovači. Po vymizení včely se začala měnit struktura vegetace a z této příčiny právě i ti ostatní opylovači. Dnes hrušně opylují ručně. Něco podobného se dnes děje v severní Francii po nezřízené racionalizaci zemědělství. Poučení také jde najít v historii kolonizace Ameriky a Austrálie včely tam osadníci dovezli, neb jim tam špatně rodily dovežené plodiny. To, že dnes není v některé obci včelstvo, při naší hustotě sídel o ničem nevypovídá . Příkladně v mém případě v jednom směru letu pokrývám při doletu 3 Km 1 - 3 obce jsou známy dokonce případy kdy včely letěly za pastvou až 8 km.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mnostv? v?elstev na trval?m stanoviti > Datum: 15.1.2010 10:21:35 > ---------------------------------------- > Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v > současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství > muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za > 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti. > Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně > rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde > včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely > vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své > pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže > lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti > hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli > pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha > létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na > to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od > včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro > včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto > zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě > oceněna,dobrý den... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39937
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39923) (39924)
To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý. S pozdravem M. Václavek
Jednou mi jeden dlouholetý včelař oponoval, že je to blbost, všem dává stejně, protože by ani více nevzaly. Velkovčelaři mají svoje zaběhnuté metody.
Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje . Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje. Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší. Nebo v horším případě se pomůže těm, které rychle sílí a zásoby už nemají./“Šlo by dělat přímo cukrovou vatu v medometu“/.. . Stejně jako když pomáháte slabším včelstvům rámky s plodem, nebo celým nástavkem. Slabá včelstva mají jen slabý výsledek, nebo žádný.Náhradní nástavky nemám, ale toto je včetně přehazování známé.Nic nového. Nové jsou prostředky, metody, které tuto práci usnadňují, na výsledky musím taky čekat někdy s obavami, když něco změním.Pak to zveřejnit.
B.V. .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39936
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 15. 1. 2010
Re: Množství včelstev na trvalém stanoviti
Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě oceněna,dobrý den...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39934
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915) (39920) (39931)
Nemyslím, že dříve ve starých úlech byla automaticky polovina včel proti dnešním nástavkovým úlům. Záleželo na období a na včelaři. Počet přezimovaných včel mohl být poloviční i menší, už proto, že tehdy se kraňky vybíraly na geneticky daný malý počet zimních včel. Ne jako dnes, kdy se vybírají linie kraněk, co za dostatku prostoru v podletí mají co nejsilnější zimní generaci včel. Přes léto a tudíž v počtu létavek mohl být rozdíl podstatně menší. Záleželo, jaký to byl dobrý včelař. Včelař, který ve svých úlech zvládnul rojovou náladu, měl zhruba od poloviny května do poloviny srpna starý úl našlapaný do posledního centimetru krychlového včelami. U normálního zadováku to je 2x12 rámků 39x24, to je skoro dva a půl nástavku, já jsem měl zadováky na 2x 14 rámků 39x 24. to jsou skoro 3 nástavky 39x24. Ale skutečně hustě obsazených včelami, zatímco v nástavkových úlech s dostatkem prostoru je ta hustota včel znatelně menší. Pokud by se to mělo přepočítávat na počet včel, v plném zadováku bylo zhruba tolik včel jako v nástavkovém úlu s prostorem větším o jeden nástavek.
Jiná situace byla u špatného nebo líného včelaře, který nezvládl rojení. Tam díky menšímu prostoru byly včely k rojení podstatně náchylnější, rojily se tedy podstatně víc než v nástavcích a taky jich zůstávalo po vyrojení v úlu méně a déle trvalo, než zesílily. Tam byl skutečně přes léto ten počet včel a tím i létavek klidně poloviční.
Problém spíše vidím ve zvětšení počtu samotných nástavkových úlů. Obsluha starého úlu byla podstatně pracnější než dnešního nástavkového, takže kde včelař dříve obětoval každou druhou sobotu a neděli na včely, zvládal maximálně 10 včelstev v zadovácích. Dneska za vynaložení stejného času jich zvládne 50 v nástavcích.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39933
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 15. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915) (39920) (39931)
Počet včelstev na stanovišti není žádná napevno určená hodnota, ale musí se odvíjet od konkrétních snůškových podmínek do vzdálenosti řekněme ekonomického doletu dvou kilometrů od stanoviště.
Třeba takové pobřežní porosty kolem potoků. Dřív to nikoho nezajímalo, tekl prostě potok v přírodě a kolem něho prostě rostly stromy. Pak byl přechodný pás sekaných luk i nesekaných divokých porostů buřeně a ještě dál byly pole. Tady, kde bydlím, to bylo tak třetina, čtvrtina líp, tak čtvrtina javorů klenů, kolem toho na volných místech maliník a mezi lesem a poli občas extenzívní vlhčí louky s kvetoucími rostlinammi a v samotném tomto lese zase plno kvetoucích rostlin, od dubna to začínalo plicníky, petrklíči, sasankami, violkou a končilo na podzim v září ocúny. Pár hektarů takového porostu stačilo pro bohatou celoroční snůšku až do srpna tak 10 včelstev. Pás takového lesa kolem potoka byl široký místy 50, místy 150 i víc metrů. Na stanovišti v blízkosti dvou, tří takových potoků, kde je v doletu nějaká stovka hektarů takového lesa, by klidně mohlo být celoročně i 30 - 60 a víc včelstev. U nás tyto lesy za těch cca 40 let nějak zchudly a prořídly, pokud chci vidět dnes podobný les, jako tam byl u nás za mého mládí, musím nyní ujet takových 15 - 30 kilometrů do chráněné oblasi v Beskydech někde kolem potoka hned pod horou...
Zase třeba uprostřed nějakého novodobého satelitního městečka, kde skoro všichni mají anglický trávník a maximálně uprostřed zahrady pár jehličnanů, by se docela určitě na ukruhu dvou kilometrů mohla uživit střelím tak dvě včelstva. Těm by stačily v okruhu dvou kilometrů ty okrasné kytky, které budou na každé 20 nebo možná sté zahradě plus třeba nějaké ponechané solitery z doby před vznikem městečka plus třeba nějaká zanedbaná zahrada s kvetoucím plevelem či nějaké divoké kytky na nějakém zapomenutém kousku příkopu a podobně....
Realita bude tak někde mezi tím. Někde v okruhu dvou kilometrů bude pastva tak pro 10 - 20 včelstev dohromady a pokud to včelaři na tom místě přeženou, budou včely v červenci a srpnu, nebo i dříve trpět většinu roků hladem a někde mohou být na podobné ploše desítky včelstev a ještě nějaká další stovka včelstev kočovných včelařů může přijet a pro všechny bude dost.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39932
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 15. 1. 2010
Re: Mnoství včelstev na trvalám stanoviti (39894) (39900) (39915) (39920)
Zdravim vespolek,
vsude se hovori o porovnani poctu vcelstev pred revoluci a ted. Skutecne pokles je v absolutnim poctu vcelstev velky. Podivame-li se na to z pohledu poctu aktivnich vcel sbirajcich nektar, tak tam mam pocit opacny. V nasi organizaci je jiz vetsi polovina vcelstev v nastavkovych ulech a pocet vcel v techto ulech bude priblizne dvojnasobny oproti tomu co bylo historicky - plodiste, mednik a tot vse. Kdyz k tomu pridam, ze do nasi organizace jeste prijizdeji kocujici vcelari, tak na 10 km2 je cca 150-180 vcelstev a z toho polovina v nastavcich, tak ze pak se neni cemu divit kdyz si kolegove na schuzi stezuji, ze nemaji med.
K obnove lesa, dnes kdyz se obnovuje les, tak uz nikde v lese neuvidite nove nasazenou lipu, prevazuje buk.
Jeste ze zemedelci aby prezili, tak nedodrzuji osevi plany a repku davaji na pole vzdy ob rok, takze to nas vicemene zachranuje. Ikdyz dokola mame hodne poli, tak trend je takovy oproti minulosti, ze bud jeden rok jsou uplne vsechna pole kolem obce oseta repkou a na dalsi rok, zase nejblizssi repka je 4-5 km daleko a pak ji tam treba maji i 170 ha. Vsichni se snazi prezit, tak se chovaji racionalne, je to stejne jako u vcelaru o efektivite.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39931
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.221) --- 15. 1. 2010
Re: lapač rojů (39925) (39927) (39929)
No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
Někdo další?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39930
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.221) --- 14. 1. 2010
lapač rojů
Zdravím.
Mám dotaz ohledně jakéhosi lapače rojů.Kdysi jsem někde na fotkách možná z Ruska nebo Polska viděl na včelnici postavenou trojnožku a na tom vyselo něco jako květináč dnem vzhůru.Mělo to podle fotek nalákat rojící se včely aby si sedly právě tam a nefrnkly někam jinam a vysoko.
Tak mě napadlo jestli by třeba nešlo pověsit nějaký menší plemenáč na strom kam dosáhneme a případně rojící se včelstvo do něj nalákat.Dát do něj pár mezistěn nebo tak.Souše by asi zlikvidoval zavíječ.Nezkoušeli jste někdo takhle lákat roje? Nebo nemáte nějaký odkaz kde jsou fotky a nebo povídání o tom?
Když si roj dokáže najít třeba opuštěný úl někde ve včelíně jako se to stalo kamarádovi tak "novej bejvák" ve větvích by mělo být dobré lákadlo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39925
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (195.113.185.7) --- 14. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39923)
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
___________________________________________________________
To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39924
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (195.113.185.7) --- 14. 1. 2010
Re: Zimní krmení (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910)
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
___________________________________________________________
To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39923
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 1. 2010
Re: Zimn? krmen? (39840) (39856) (39868) (39869) (39871) (39890) (39891) (39910) (39911) (39918)
Ta víš, spory plísní roznáší sviňa vítr. Kam vítr, tam spory.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Zimn? krmen? > Datum: 13.1.2010 22:20:30 > ---------------------------------------- > jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a > zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo. > > Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší > zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z > ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál... > B.V. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39922
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 39921 do č. 39981)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu