Archiv Včelařské konference

Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.

Dobrý den, zabránit se tomu dá zasíťovaným dnem, ale až po odběru měli. Příčin může být více, nejčastěji nafoukaný a následně roztátý sníh a metabolická voda včelstva, která se v chladném místě vysrážela a stekla na podložku.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Voda na podloke
> Datum: 23.12.2009 10:24:19
> ----------------------------------------
> Dned som kontroloval včielky- podložky. Z večej časti úľov zo 16 je asi v
> 10 siatich večie množstvo vody na podložke. Je to normálne? Ako tomu
> zabrániť? Neškodi to včielkam?
>
> Za odpovede velmi pekne dakujem
>
>
>

O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si
nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů
pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje
mezistěny mám pohonů sbírku.

... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů.
Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální
valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v
pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a
velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden
motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U
toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.

Dej někam foto.

_gp_


2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>

Ahoj, mám podobný nález. Nejspíš to souvisí se zásobami. Pokud sedí včely zrovna na plástech s nezavíčkovanými zásobami, měli může být málo. S tím souvisí i síla včelstva a prostor úlu. Předpokládal bych to u včelstev s vyšším objemem úlu. Samozřejmě mluvím o svém případu, když používám zasíťovaná dna, jinak z nízkého podmetu asi mohli některá včelastva proletět a vyčistit dno.
Radek

Tento príspevok je najbližšie k pravde, preto ho nemusím doplniť, hádam len toľko, že včelstvá sú slabšie. Tohoto roku včelári konštatujú všeobecne slabšie včelstvá, to ale potvrdí až jar. Anton

Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-)
Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ.
Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju,
že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám,
který se musí hlídat.

pulsně šířková modulace
Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se
stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment?
Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.

Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako
proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z
chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon,
menší záběrový moment

regulátor ovládaný mikroprocesorem
Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není....
můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně
šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický
regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně
řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí
soustavy....:-)


PJ

R. Pol?ek napsal(a):
> Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší
> staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor,
> připojený přes klínový řemen k odstředivce.
> Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom
> ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou
> zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když
> je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud
> těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem
> je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru
> záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně
> jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze
> charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho
> otáčky jsou silně závislé na zatížení.
>
>

No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.

Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.

Dne Sunday 27 of December 2009 20:21:20 Pavel Zajicek napsal(a):
> Mozna ma nekdo
> jinou zkusenost ?
>
> PZ

Mel jsem moturek ze steracu od Favorita,
musela se na to udelat takova konstrukce na chlazeni, strasne to topilo - pak
to jelo 1/2 sezony, nez jsem zapomel vypustit med z medometu a motorek
schorel. Fajn na nem byla ta prevodovka, moturek ze sterace od Tatry asi bude
neco lepsiho (vykonem). Ted mam frekvencni menic a medomet od p. Jindry a
nemuzu si stezovat.

Honza

No na začátku bylo zajímavé téma od Míry a sice ometač včel a tedy možná výborný šetřič práce nad 20 včelstev. No tématu se chopili teoretici, kteří si nikdy nic takového nepostaví a dokonale téma zprasili, takže se v něm teď nikdo nevyzná a řešení problému je v nedohlednu. Přitom ještě nepadla otázka která by měla milovníka včel napadnout jako první, co na to říkají včely a jak moc jim to škodí. No z vl .iniciativi jsem zatelefonoval velkovčelaři, který ho používá a ten je s ním naprosto spokojen a jestliže ho provozuje 5 let u 500 včelstev tak to už je skoro důkaz že je to dobrý pomocník. Druhé co by mělo každého napadnout, jestli jsem schopen to vyrobit doma a jestli mi ta úspora peněz stojí za to. Z Něm. se dá získat za cca 8 000 Kč, přesnou cifru se dovím. Výrobce navíc vyrábí i lisy na mezistěny a dotace k tomu,a teď ta otázka stojí mě ten vývoj systémem omyl úspěch za to? No a na závěr když chci stavět tak co by se na to dalo použít, hlavně aby to bylo lehké malé s velkou životností a cenově levné. Tak tedy motor z pračky by tam cpal pouze debil. Naopak použít motorky z aku na 12 voltů, to se mi zdá chytré a použitelné bez velkých úprav a hlavně mi k tomu stačí minim. znalosti z elektroniky. Takže co víme. Překližka se dá koupi, kartáče nám Míra sehnal výrobce. Motorky zatím nic moc, ale to se poddá. No já zatím váhám. I bez ometače toho mám do jara víc než moc. Rozum velí koupit to hotové, ale tam někde vzadu v hlavě už se to skládá dohromady, takže uvidíme. Zdraví R. Stonjek

No, je fakt, že třeba já jsem do vlákna nacpal věci, které se týkají něčeho jiného než ometače včel. To ale zas nevidím jak velký problém, prostě je třeba umět číst a to, co zrovna k věci nepotřebuji, prostě nechat tak.
Jinak k jednomu cíli se dá dostat více cestami. Jestli něco prodává profesionální výrobce za 8000 korun, potom nějaká tisícovka z toho je jeho zisk, další nějaké tisícovky jsou další náklady, které firma má a soukromá osoba nemá. Pokud se to tedy člověk rozhodne dělat sám a nebude započítávat práci a spotřebovaný čas, může to mít za podstatně menší peníz. Pokud třeba použije to, co se mu válí doma nebo za levno koupí to, co se někomu jinému válí doma a on se toho chce přes nějaký bazar zbavit, má to pak ještě levněji. Jenže aby to měl levněji, musí to trefit správně hned napoprvé. Pokud to bude vyvíjet, dělat několik špatně fungujících verzí, než to nakonec trefí, vyjde ho to nakonec na víc než kdyby to koupil hotové a ještě v tom utopí spoustu času. A právě na to potřebuje tu teorii, kterou právě získá pročítáním podle př Stonjeka zbytečných teoretických příspěvků plus na základě těchto příspěvků studiem dalších informací mimo tuto konferenci. Ono je to totiž tak, že rozjet akci a vletět do něčeho po hlavě a pak se v tom plácat a utrácet v tom prostředky umí s prominutím každý blbec. Ale probrat a připravit všechno teoreticky a pak to udělat hned napoprvé správně a plně funkční je znakem skutečného profíka.

Nechcem nikoho odhovárať od všeobecných zámerov, zlepšiť a odstrániť namáhavú prácu s ručným točením pohonu medometu.
Pred 10 rokmi som pohon vyriešil AKU (14 V) vŕtačkou, vydržala 3 roky. Nemusel som točiť, ale čas vytáčania som nejak aktívne neskrátil a ma som problémy s výdržou batérii, vytočil som 5-6 úľov a musel som ich dobíjať, takže som výhodu el. pohonu nevyužil.
V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony

teoreticky to máme zvládnuto...:-)
snad se ti co to měli sílu přečíst doveděli něco nového
jinak odborníků na včely je tu ..... moc .....na elektroniku a motory
??? ( dle definice - odborník je člověk z jiného města - jsme odborníci
všichni...:-)

V podstatě nemá smysl vymýšlet cokoli složitého. A každý bude používat
ke konstrukci to, co zrovna bude mít po ruce a čemu bude aspoň trochu
rozumět nebo bude mít k ruce někoho, kdo tomu rozumí. Samozřejmě pak
přistoupí na řadu kompromisů, které by u kupovaného zařízení nepřekousl.


ještě ke konstrukci ometače - kouknul jsem na blog
Míro pokud tam chceš dát motory napřímo bez převodovky, tak se jim to
asi nebude dlouhodobě líbit (můžu se mýlit- motory nepojedou pod plným
zatížením furt - budou mít čas se chvíli chladit). A pokud máš sílu tak
akorát , tak si zkus představit, co to bude dělat, až na tom bude
hromada vosku, medu a kdovíčeho ještě. Takže by to mělo mít i nějakou
výkonovou rezervu.
Vzhledem k tomu že jsi nic nepočítal a tudíž nemáš žádnou představu o
poměrech uvnitř jednotky, tak až to budeš mít hotové a v záběhu, pamatuj
na to že tvým největším nepřítelem je teplo, takže první sezonu měj co
možná nejčastěji prst na motorech a na chladičích regulátoru. Pokud ti
to za sezonu neshoří, tak ses trefil do použitelných parametrů celé
pohonné jednotky. Jo a pak to nikomu nepůjčuj, protože ten někdo to bude
používat jiným způsobem a měl by provést stejný záběh zařízení jako
ty...:-) což se mu nebude chtít.

PJ

Chtěl bych se zeptat na velikost odpařovacích knotu při léčení pomocí odpařovačů Nassenheider.

V návodu ( http://www.nassenheider.com/german/nv-infocz.htm ) se píše o ploše knotů 30 a 18 cm2. Na stránkách www.ivcely.sk autor článku o aplikaci kyseliny mravenčí ( http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=381 ) zmiňuje plochu o velikosti 78, dokonce i 94 cm2. Při zakoupení odpařovačů Nassenheider jsem dostal knoty o velikosti 47x57 mm ( odpařovací plocha 54 cm2 ) a 47x82 mm ( odpařovací plocha 77 cm2 ).

Jsem z toho zmaten.

S pozdravem M. Václavek

No, to není divu...:-) I německá a angl. varianta návodu to u vertikálních knotů mají stejně. Moje zakoupené knoty (Horní Kalná) mají též velikost 47x57 a 47x82. A vcelku pracují dobře ...
Asi bych to neřešil ...

jok na to

Přeji příjemné svátky
informace o ometači včel a o pohonu jsem poskytl přítelí
Hazrdovi a př. Pupek Míra má i fotografie mého prototypu
kartáče se povedli vyvinout napoprvé a kartáčovna má výkkres
stačí uvést délku kartáče a průměr čepů .
Na kartáčích nezůstává ani med nebo vosk po práci stačí
osprchovat vodou.
Na pohon jsou ověrené motorky z chlazení os aut.před chladičem,regulace není třeba.Motorky mám přímo na kartáčích
bez převodu , nehřejí se.
Pokud vím tak na trhu jsou dva ometače. Madarský má místo
kartáčů igelit pásky a je levnější a Německý o cenách se
info různí?
s pozdravem Dědek.

Našel jste někdo při čištění podložek uhynulou matku? Měli jste na některých podložkách nápadně větší spad mrtvolek?
Čistil jsem 30 podložek a na jedné jsem našel jednu letošní uhynulou matku z mého chovu. Podle spadu měli se jednalo o docela silné včelstvo.Na dvou podložkách jsem pozoroval větší spad včel v porovnání s ostatními.
Zdraví Haf

Já používám jen ty větší (47x82 mm). Do produkčního včelstva dávám 2
odpařovače nad plodové hnízdo. V té době mají úly 6 NN(L). Všechna očka
zavřená, česno naplno otevřené, pod sítem podložka. Problém je spíše s malou
plochou knotů u oddělků a při pozdním nasazování odpařovačů. V tomto případě
sundám kryt knotu a místo originálního knotu vložím do odpařovače kus již
použité odparné desky Formidlu, kterou pro tyto účely dole v šířce 47mm
nastřihnu, zbytek ohnu do L a nahoře připnu k horní loučce napínáčkem.
Získám tak libovolně velkou odparnou plochu až do plné velikosti odparné
plochy Formidolu. Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.
J.T.



> From: M. Václavek
> Subject: Nassenheider - knoty
>
> Chtěl bych se zeptat na velikost odpařovacích knotu při léčení pomocí
> odpařovačů Nassenheider.
>
> V návodu ( http://www.nassenheider.com/german/nv-infocz.htm ) se píše o
> ploše knotů 30 a 18 cm2. Na stránkách www.ivcely.sk autor článku o
> aplikaci
> kyseliny mravenčí (
> http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=381 ) zmiňuje
> plochu o velikosti 78, dokonce i 94 cm2. Při zakoupení odpařovačů
> Nassenheider jsem dostal knoty o velikosti 47x57 mm ( odpařovací plocha 54
> cm2 ) a 47x82 mm ( odpařovací plocha 77 cm2 ).
>
> Jsem z toho zmaten.
>
> S pozdravem M. Václavek

Zajímalo by mne, zda a jak vyhodnocují stav svých včelstev podle množství
uhynulých včel na podložce "staří" praktici. Jaké množství uhynulých včel,
třeba v období odběru měli, lze považovat za normální. Vím, že záleží na
mnoha okolnostech. Pokud veškeré ošetřování v podletí proběhlo ve stejných
termínech a diagnostická fumigace v listopadu potvrdila vysokou účinnost KM,
aplikované v podletí (spady maximálně v jednotkách VD), mělo by být množství
uhynulých včel dle mého soudu zhruba stejné. Přesto jsou zde v pár případech
poměrně velké rozdíly. Z předchozích let vím, že se s tím včely nakonec
vyrovnají. Možná by toto téma zajímalo i další méně zkušené včelaře.

S pozdravem J.T.

Již to tu bylo řečeno a tak tedy znova. Rozdíly ve spadu včel jsou především rozdílné podle toho,
1) jak jsou včely otužilé a uklízí podmet při proletu (značné rozdíly)
2) podle síly včelstva
3) podle nákazy (viroza, bakteriální nákaza)
4) podle poškození roztočem
5) včelstvo bez zásob nebo chomáč bez kontaktu se zásobami
6) záleží i na typu dna a výšce podmetu
7) možná ještě něco někdo přidá
Bez hlubší analýzy a znalosti souvislostí z prostého spadu nevykouká ani nejlepší včelař nic. Spad je normální průvodní jev zimování.

No, kdysi mně to bralo, ale nakonec z toho logicky nic neplyne, pokud zůstane v úle dost včel.
Naopak, když bylo včelstvo silné, tak mohou letní včely dožívat celý podzim a podložka nejde mnohdy ani vytáhnout česnem. Já si nikdy nevšiml na jaře rozdílu podle mrtvolek. Nakonec jsou do jen max. dekagramy - pokud je jich jo hodně. Kolik včel díky svým pudům ulétne z umřít z úlu? V melecitozním roce 2003 jsem i za mrazů -10st přes den viděl umírat včely i 100metrů od úlu na bílém sněhu. Na podložce je jen část včel, a podle mě může mít vliv i očko. Pokud k němu má chomáč přístup, včely snad odlétají uhynout očkem.
Osobně mám nejraději včely co o nich v zimě vím co nejmíň. Ani nemají prolet a na jaře létají co nejpozději a málo. Včelařím v mrazové kotlině, a tak je zbytečné aby venku hynuly. Zásob včetne pylových má u mě dobré včelstvo nadbytek.
Tohle se právě řeší taky na:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Karel

Když už se probíralo ometání včel,máte někdo praktické zkušenosti s použitím motorového zahradného ofukovače?

Zdravím. Jestli vyhovují motorky z chladiče např. Favorita, který má tuším 50 W tak k nim existuje dokonalá regulace, kterou vám pošlou ze zásilkového obchodu, jestli ale máš vyzkoušeno že to funguje natvrdo tak to je ta správná informace.,Jinak tento motor a uvedená regulace mi honí náhradní medomet a už toho má za sebou hodně a je spolehlivá a nic se nehřeje. Jinak velkému teoretikovi: Zapoměl jsi na dotace a spočítej si to všechno ještě jednou, možná tvé nadšení poleví. K těm Mírovým motorkům, možná to funggovat bude možná tomu bude něco chybět a pak je to o těch omylech a o zmarněném čase, který bude chybět jinde. Já sám nevím stále váhám. Jinak otáčky těch válců obhaduji na videu tak na 400/min a motorek z větráku zatočí podstatně svižněji nevadí to? A jak běhají spirály na kartáčích souběžně, nebo proti sobě není to tam moc dobře vidět. Děkuji za odpověď. R. Stonjek

trestik:
Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

______________________________________________________________

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek. Přece do toho odpařování vstupuje řada dalších faktorů, jako třeba teplota, vlhkost vzduchu, velikost prostoru etc. (předpokládám, že stále mluvíme o jedné koncentraci - 65%). Sledoval jsem to zkusmo den po dni a každý den byl odpar (téhož odpařovače v témže úlu) jiný, dokonce jsem se jednou "strefil" do extrémně teplého dne a nastal problém s mladuškami, které jsou zjevně citlivější, dost jich ten šok nepřestálo. Takže jsem spíš toho názoru, že je minimálně stejně důležité (ne-li důležitější) správné umístění odpařovače a dobré načasování léčení, kdy není ani moc zima, ani moc teplo. Mimochodem: docela mě zaujala u Nassenheideru ona horizontální varianta. Má s ní někdo zkušenosti?
Klidný den. J. Matl

To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.

Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.

S pozdravem M. Václavek

Pro př. Stojnek
Zdravím přesně tu regulaci mám ,má ji i př.Pupek na svých
stránkách ,fotku,.Mám ji i na 6 rám.medometu ale 500ot.
motor 12v ze Světlé nad Sazavou.
Ty kartáče se točí proti sobě tu regulaci tam mám taky
a ty kartáče máme hezčí a cena do 1000kč i s balným a
poštovným .
Přeji hezký nový rok s pozdravem Dědek.

Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Karel

Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí. Toto jsou mé zkušenosti po 2 letech používání
(18 včelstev). Snažím se vše vyladit tak, abych si vystačil pouze s KM.
Fumigaci provádím pouze 1x jako diagnostiku účinnosti KM. Předpokládám, že
používání jedů na likvidaci VD bude během pár let zakázáno a prakticky
nezbude než KM a selekce na VD toleranci.
J.T.

> M. Václavek:
> To je zvláštní. Formidol desky mají odpařovací plochu 16 cm2 a jsou
> koncipované na odpar cca 10 ml HCOOH / den. Nassenheider knoty 47x82 mm
> mají plochu 77 cm2, tedy 4,8x větší než u Formidolů. Mělo by se jimi
> odpařit 15-20 ml HCOOH / den, tedy jen 1,5 - 2 x více než v případě
> Formidulů, přitom odpařovací plochu mají podstatně větší.
> Odpovídalo by si to při užití ploch zmiňovaných v návodu, ale tady se
> dozvídám, že 30 cm2 je na odpařovaní málo.
> ______________________________________________________________
>>
>> trestik:
>> Já používám jen ty větší (47x82 mm). (...)
>> Je potřeba docílit toho, aby se veškerá KM odpařila cca za
>> 2 týdny a přitom byly včely klidné. Ty malé knoty jsem ještě nepoužil.
>> Použil bych je asi jen v případě 5-rámkového plemenáče.

Dříve to ukazovalo hlavně genetickou příměs včelstva. V některých včelstvech byla znatelná příměs italské včely vlašky, ty šly na zimu v hodně velké síle, v zimě hodně plodovaly, takže spotřebovaly hodně zásob a měly na dně vždycky závěj mrtvolek. V některých včelstvech byla příměs tehdejších dovážených kraněk, ty tehdy šly do zimy na dnešní zvyklosti extrémně slabé, i když měly v podletí dost prostoru, 2x10 - 12 rámků 39x24, měly velmi dlouhé období bez plodování a v zimě velmi malou spotřebu zásob a téměř bez mrtvolek, v předjaří zase velmi rychlý rozvoj. Včely s příměsí původní tmavé včely byly něco mezi tím. Podle druhu zimy potom jen záleželo, které včely ze zimy vyšly nejlépe a nejvíce využily první jarní, řepkovou a ovocných stromů snůšku. Když byla teplá zima, jako ty v posledních letech, byly na jarní snůšky extrémně silné ty s příměsí vlašky, zatímco kraňky "přepálily" začátek, silně se rozplodovaly příliš brzy do časného jara, kde nebyla snůška a potom stagnovaly. Když byl přes zimu dlouhodobě mráz, sníh a led, "vlašky" se pokoušely to počasí proplodovat a dostaly silně na frak, byly neklidné a na konci zimy byly hodně zdecimované a stejně silné nebo i slabší než kraňky a z toho se dostaly až někdy v květnu. Zatímco "kraňky" se probudily až po oblevě v březnu a všechny síly uspořené klidným zimováním bez plodu vrhly do plodování a jarního rozvoje, takže na první snůšku byly takový rok kraňky zdaleka nejsilnější. V souvislosti s tím, že tehdy se více držela linie, matky si odchovávalo včelstvo nebo včelař z plodu matky stejného úlu, a úly byly stabilně venku nebo ve včelíně, se ve většině úlů držela stejná genetická linie po desetiletí, včelař jen kouknul, jaké počasí bylo v předchozím měsíci a už věděl, že v jednom úlu bude hodně mrtvých včel na podložce i třeba kukly plodu a v jiném úlu bude sotva trošičku měli a 20 mrtvých včel.... Takže se jen sledovaly rozdíly od normálu, jestli v úlu s vlaškami není závěj mrtvolek dvakrát větší než by měla být nebo jestli v úlu s kraňkami není na podložce místo 20 mrtvých včel třeba 200...
Dneska se linie myslím skoro nikde nedrží, co dva, tři roky se koupí nová matka a dcery od ní se strčí do většiny úlů, takže genetika včelstev bude určována spíš tím, co je zrovna na trhu. Jednotlivá včelstva jsou mnohem podobnější. Důvod znát každé jednotlivé včelstvo zvlášť se vytrácí, místo toho nastupuje jen jakási obecná nebo průměrná znalost včel jako jednolitého celku. Pokud se ale ten dnešní "systém" nedodržuje nebo je někde v blízkosti včelař, který stále včelaří postaru, můžou se do včelstev dostat ještě nějaké zbytky předchozí rozmanitosti. Stejně ošetřovaná včelstva potom mohou jít do zimy s rozdílnou silou ( což se dneska u slabších svede na úbytek zimních včel kvůli varaóze )i mohou mít občas výrazně větší množství mrtvolek než jiná.
Já bych to viděl tak, že záleží na včelaři. Jestli bude takové včelstvo coby nositel potencionální odlišnosti od ostatních sledovat nějak víc a v případě, že bude mít nějaké jiné výhodné vlastnosti, použije ho jako chovatelské. Nebo jestli chce mít kvůli jednodušší velkosériové obsluze všechny včelstva stejné a potom takové včelstvo vyřadí jako odlišné....

Regulace motorků na stejnosměrný proud, třeba z toho Favorita je dneska už triviální záležitost, včetně regulace impulzní. Což dokazuje i to, že prodávané stavebnice jsou většinou na dnešní součástky aktualizovaná zapojení z amatérského Radia z 70 a 80 let. V 70 letech k tomu byly vyvinuty použitelné tranzistory coby ovládací členy i výkonové spínače, v 80 letech se prosadily různé univerzální integrované obvody a v 90 letech to byly první generace specializovaných integrovaných obvodů. To vše se nyní doprodává nebo se prodávají jejich současné verze doslova za pár korun, výběr je obrovský. U impulzních regulátorů je potom ještě třeba znát prvních pár kapitol základů elektroniky, protože je třeba regulátor opatřit ochrannými obvody proti indukčnímu přepětí, proti zkratu, dost častému na komutátoru těchto motorků, případně proti tepelnému přetížení... S nimi dlouhodobě a spolehlivě funguje regulátor s výkonovým tranzistorem nebo jiným výkonovým spínačem z výprodeje za pár korun, bez nich i malý motorek může odvařit i drahý současný polovodičový výkonový spínač za pár stovek.

Zdravím.Pane Kučera, mohl by jste dát informaci ze které kartačovny jste tyto rotační kartače objednal.
Přejí hodně včelařských uspěchu do nového roku.
bpavera/=/seznam.cz

Karle, díky za odkaz! Právě díky tomuto článku jsem to pořád sledoval a v níže zmíněném případě vysoké teploty to šel zkontrolovat a situaci více-méně zachránil. Užil jsem 180 ml na dva týdny s velkým horizontálním knotem v 1. polovině srpna a září, v září se to odpařovalo opravdu nepravidelně podle kolísající teploty. Ale žádný úbytek vajíček či larviček jsem nepozoroval, měl jsem z toho docela strach, ale včely normálně plodovaly, nosily pyl i sladinu, stavěly a neměly tendenci k nějakým únikovým reakcím, byly přiměřeně období i klidné. Kyselina 65%, dva VN, dva odpařovače v horním nástavku na okrajích plodového tělesa. V den, kdy bylo 30 stupňů (v srpnu), hynuly jen mladušky, to jsem odpařovače vyndal. Možná jsem měl jen štěstí. (Nebo ty včelky zoceloval a zakaloval Pavka Korčagin ...:-) ). Uvidíme příští rok.
Jiří


Není to přímo odpověď na dotazy, ale počtěte si tady:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

Hlavně tu část, kdy to likviduje i plod. Ono asi nakonec, proč by měl být roztoč míň odolný než larvička? :-)

Je to sice kruté, ale život i příroda taky.

Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Ano, souhlasím. Možná se pletu, ale jste, pane kolego, myslím, první, kdo si té nesrovnalosti všiml... Možná bychom se s dotazy mohli obrátit pro začátek na prodejce. Já osobně (a Vy jistě také) bych se tu na foru přimlouval za podrobnější debatu o tomto a podobných způsobech léčení v návaznosti na to, co tu již (ne)dávno proběhlo. Teď je na to zase dobrý čas a brzy to bude aktuální ... čubička mi začala línat a vídím to tak, že cítí jaro ...:-)
Klidný den. Jiří





Možná se mýlím, ale tyto údaje, jakkoli přesné a spočítatelné, jsou spíš jen rámcové a platné za určitých podmínek

_______________________________________________________________

To je nepochybně pravda. Nicméně jednotlivé informační zdroje se liší až do té míry, že je to nad meze jakýchkoliv odchylek od předpokládaných standartů. Nejvíce mě zaráží neoddiskutovatelné nesrovnalosti mezi návodem k Nassenheideru a velikostí prodávaných a používaných knotů. Máte někdo pro to nějaké vysvětlení?

S pozdravem M. Václavek

Mám stejnou zkušenost, ale - pohříchu - jen po 1 roce, neb jsem s tím letos začal. Také to u silnějších včelstev bylo za dva týdny odpařené, ale u slabších to chtělo ještě pár dní nechat. Přiznávám ovšem, že jsem ¨měl jen 4 včelstva, což je málo na obecnější soud. A věru nebyla stejně silná. A ve VN. Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
Jiří


Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty 47x82
mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a také
chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM stáhnu
na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti). Když
z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
plocha knotů 47x82 mm nestačí.

Zdravím př. Kučero, rád bych se také s vámí spojil, protože se nám do diskuze pletou jedinci, kteří nemají v úmyslu ometač stavět a tudíž i jim na druhou stranu překážíme.
stonjek/=/seznam.cz, 604246110 Děkuji R. S.

"Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Pane Polášku, klidně zasahujte, naopak! Nejsme všichni chemici (tedy já ani náhodou a nehodlám se jím ani stát), a tak se v tom nějak snažíme vyznat a najít schůdný modus aplikace. Původní problém byl, že je značný rozpor ve velikosti knotů, jak je uvádí originální návod a jak se u nás prodávají (s oním přiloženým návodem), což je i při všech proměnných, které do toho vstupují, přinejmenším zajímavé. Co o tom soudíte?
Klidný den. J. Matl


Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol. Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

> ... Pokud jde o aplikaci v září, pak je to asi podle momentální situace
> (letos bylo krásně teplo), ale návod tu hovoří opět o malých knotech a Vy
> uvádíte, že Vám ani velké nestačí, takže další rozpor? I já jsem v tom
> teplém září dával velké knoty, vcelku fungovaly.
> Jiří
>
>
> Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače. Když aplikuji KM
> bezprostředně po posledním vytáčení nebo po základním nakrmení, knoty
> 47x82
> mm vyhovují. Oba (180ml) se odpaří za 2-3 týdny. Líbilo by se mi, kdyby
> stačily 2 týdny. U některých včelstev se vše za tuto dobu neodpaří, takže
> ponechávám ještě 3. týden (všechna včelstva nejsou úplně stejně silná a
> také
> chomáč asi není úplně stejně uspořádaný). KM se lépe odpařuje nad chomáčem
> než vedle chomáče. Jak už jsem uvedl, platí to pro silná včelstva, 7-8
> NN(448x159), která po posledním vytočení před nasazením odpařovačů KM
> stáhnu
> na 6 NN. Také to neprovádím současně s krmením (kvůli velké vlhkosti).
> Když
> z nějakého důvodu aplikuji KM až v září a u slabých včelstev (oddělky),
> plocha knotů 47x82 mm nestačí.
> J.T.

Problém není v tom, jak to docela přesně vypočítat, ale jak to potom v reálu
měřit a regulovat.
J.T.

> Subject: Re: Nassenheider - knoty
>
> "Rychlost odpařování závisí na koncentraci KM, velikosti odparné plochy,
> teplotě, vlhkosti, síle včelstva a umístění odpařovače."
> Já tedy nechci do toho nějak zasahovat, ale až na sílu včelstva to jsou
> dávno známé zákonitosti z fyzikální chemie, které se vůbec nemusely
> objevovat a zkoušet. V současné době by to mělo být učivo středních škol.
> Podle lepších skript, sbírek cvičení nebo hodin lepších učitelů chemie by
> to mělo jít i docela podrobně a přesně vypočítat.

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje, že? Sám většinou zavírám očka a nechám česno plně otevřené. Mám nezasíťovaná dna. Občas řeším, zda bych neměl v horním VN trochu pootevřít očko. Asi je to zase podle momentální situace, zejména podle venkovní teploty. Další faktor, který asi ty pevně dané míry a objemy trochu relativizuje, ne? Proto jsem včera psal, že bych koneckonců ty rozměry knotů, jakkoli jsou ty rozdíly markantní, ani moc neřešil. Spíš mi vychází, že by se to mělo hlídat a reagovat podle situace. No ale to je na tom to zajímavé a pěkné, ne? Tedy pokud jeden nemá třeba 80 včelstev ...:-)



trestik (e-mailem) --- 29. 12. 2009
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu. Je logické, že čím menší prostor, tak tím
je potřeba postupovat opatrněji. Jak jsem již uváděl, také vše ladím. Jde o
to, získat cit, což platí obecně a nejen ve včelařství. Každý si musíme
nakonec svou metodiku vyladit podle svých podmínek. Řekl bych, že velké
rozdíly máme mezi sebou v úlech a ve způsobu jejich používání (prostor,
ventilace).
J.T.

No, ono se blbě nezasahuje do diskuze, když se tady probírají jako neznámé nebo dokonce jako objevy věci, která kdybych před 25 lety neznal, byl bych okamžitě vyhozen ze zkoušky.
Jinak o tom soudím to, že už dávno měl někdo, kdo má k dispozici prostor třeba ve Včelařství nebo v Moderním Včelaři nebo jinde na nějakém včelařském webu požádat o srozumitelný rozbor nějakého odborníka z oboru fyzikální chemie. Aby se neztrácel čas s objevováním a zkoumáním toho, co už je dávno objevené a vyzkoumané. Já to nejsem, od školy jsem se tím nezabýval.

Vážení přátelé!
Nejprve vám všem,i našim milým dámám,popřeju pěkný nový rok
a aby nám všem vespolek zdárně prospívaly ty naše "holky".
Pak poprosím o názor.V kolika nástavcích(42x17) je nejlepší zimovat
na včelnici.Díky.
Standa

trestik:
Při pozdní aplikaci a u oddělků (1-3NN) z opatrnosti nasadím standardní
velký knot (v tomto případě dávám pouze jeden odpařovač) a když po týdnu
vidím, že to nestačí, že by odpařování trvalo příliš dlouho a koncentrace
par KM by byla zřejmě nedostatečná, zvětším plochu třeba na dvojnásobek
kusem desky z použitého Formidolu.

___________________________________________________________


Jakou koncentraci kyseliny používáte při pozdní aplikaci?

S pozdravem M. Václavek

Ano, myslím si totéž. Je to vše dosti individuální, což není nic nového, ale je dobré to občas říci. Mimochodem: k té ventilaci: to je myslím další věc, jež do toho významně vstupuje,...
----------------------
Dopředu říkám že teoretizuji, protože kromě jednoho zjištění, že Formidol není to pravé ořechové, když už je roztočů hodně nemám s KM prakt. Zkušenosti.
A kromě té jediné akce jsem zatím nepotřeboval v létě léčit. Takže se zatím jen připravuji, kdybych to musel vytáhnout ze skříně. A tak čistě teoreticky: :-)
Má někdo zkušenosti s Mitegone a s vyššími teplotami. Bill Růžička ve svém sdělení /viz downloady této konference/ tvrdí, že je výhoda MG, že se odpařuje přímo v uličce, protože je to ve vnitřním prostředí úlu, kde včely udržují stabilní klima - teplotu a vlhkost.
Tak by mě zajímalo, jestli někdo udělal s MG nějakou negativní zkušenost? Kromě té, že se to teď dá v ČR blbě koupit :-)

Karel

Vždy používám jen 65% koncentraci.
J.T.

>
> Jakou koncentraci kyseliny používáte při pozdní aplikaci?
>
> S pozdravem M. Václavek

R. Polášek:
No, ono se blbě nezasahuje do diskuze, když se tady probírají jako neznámé nebo dokonce jako objevy věci, která kdybych před 25 lety neznal, byl bych okamžitě vyhozen ze zkoušky

___________________________________________________________

Problém této diskuze není výpočet, ale řešení regulace odparu v praxi a vysvětlení značné nesrovnalosti mezi návodem a realitou ( velikost knotů ).

S pozdravem M. Václavek

Vždy používám jen 65% koncentraci.
J.T.

___________________________________________________________


A zkusil jste někdy 85 % koncentraci? V návodu se to při pozdní aplikaci doporučuje.

//\/\\//

Vážený pane Třeštíku!
Rostliny rostoucí ve volné přírodě ve Vašem okolí se taky musí
nějak rozmnožovat.V drtivé většině jsou jejich opilovači právě
ty Vaše včelky.Jde totiž o co najširší biodiverzitu.A tu má na
starosti právě a jen Stát.Za to si ho totiž platíme těmi proklínanými
daněmi.Takže,když neposkytujete opylovací službu Vy,tak ty vaše
včely ano.Jim to nevadí,takže je vlastně všechno v pořádku.Přeju
co nejlepší příští rok!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: RE: Dobytčí jednotka
Datum: 19.12.2009 - 21:21:25

> Nevím jak u vás, ale v mém okolí stát žádné
> rostliny nepěstuje, takže já
> svými včelstvy žádnou opylovací službu státu
> neposkytuji a jsem tomu rád.
> J.T.
>
>
> > Jiří
> > ...
> > Nevím jestli je to škoda či dobře, ale státu
> > poskytujeme opylovací službu,
> > > která trhem neprochází a tudíž není známá
> > ani její cena.
> >

Hodne osožných informácii o liečení KM je aj na tejto stránke: http://www.pv.sk/vcely/index.html
Ja používam prvú sezonu len 85% KM a rozdielnu teplotu kompenzujem veľkosťou odparnej plochy. Používam len jednoduché Leibichové odparovače pri ktorých je možné improvizovať a vyskúšať hranice účinnosti liečenia pri meniacich sa povetrnostných podmienkach. Šikovné odparovače s reguláciou odparovania sú publikované ako novinky v najnovšom MV. Pri NH a Formidole je regulácia odparnej plochy podstatne obmedzená, ale používajú sa a fungujú.

Ferda napsal:

>Čistil jsem podložky pro odběr zimní měli a v jedné třetině ze 20 včelstev neměly skoro žádný spad.
>Přitom v době zazimování byly všechny stejně silné. Ostatní měly 4-5 půl uliček pásky měli.
>Co by to mohlo znamenat ?
.......................

Pokud jsou včely zazimovány ve 2 nebo více nástavcích, může to znamenat, že sedí až nahoře a plásty v nástavcích nejsou přímo nad sebou. :)

Radek Krušina

Používám 85% KM už druhou sezonu, jeden odpařovač Nassenheider nad plodovým hnízdem v prázdném nástavku + krmení cukerným roztokem (3:2) 3 x 4 l láhve koncem července, srpen. Očka na nástavcích jsem všechny uzavřel, rovněž jsem zasunul pod zasíťované dno zásuvku na odběr měli a česno jsem zúžil na třetinu to proto, aby celé vnitřní prostředí (destruktor na včelách) bylo zasaženo KM. 200 ml KM se má odpařovat dle návodu 12 - 16 dnů podle teploty. Použil jsem větší knoty, ale doba odpařování byla různá. Tam, kde se KM odpařovala pomaleji, jsem dal knoty dva vedle sebe, aby se plocha zvětšila. Letos jsem dal do poloviny včelstev pouze Gabon a v polovině jsem použil pouze KM uvedeným způsobem. Tyto skupiny úlů jsou od sebe vzdáleny asi 15 m. Po první fumigaci byl u včelstev, kde byl použitý Gabon, spad od 0 do 8 VD a ve druhé polovině, kde byla použita pouze KM, jsem měl v krajních úlech spad 250 ks a 150 ks VD a mezi těmito krajními úly byl spad od 0 do 30 ks VD. Byl jsem tímto výsledkem trochu překvapen, věřil jsem, že KM bude mít větší účinnost. Při další fumigaci byl spad u všech včelstev od O - 3 ks VD a při poslední byla velká "0".
Myslím si, že odsledovat dobu odparu KM a podle toho přizpůsobit velikost knotu bude dosti obtížné, protože teplota prostředí se i v době, kdy by měla být téměř stabilní, hodně mění a rychlost odparu kolísá. Tento výsledek mě trochu zviklal ve prospěch Gabonu, ale na závěry je to skutečně krátká doba.

Jiří

V minulém roce jsem zkoušel nasadit KM a současně nakrmit jako vy.
Odpařovače jsem dal po stranách hnízda a do horního nástavku lahve s
cukerným roztokem. Zdálo se mi však, že je v úlech příliš vlhké prostředí.
Namátkově jsem zjistil že se vlhkost přes noc dokonce sráží na stěnách úlu
do kapiček, které jsou docela dost kyselé a také je patrně absorbována
cukerným roztokem. Nakonec se stejně veškerá KM sice odpaří a odvětrá ale
účinnost se tím patrně snižuje. Je to diléma - bezprostředně po posledním
vytáčení nakrmit nebo ošetřit proti VD? Mohly by to vyřešit medné komory,
které chci zavést v příštím roce. Jsem totiž obklopen řepkou, kterou mám
prakticky 4m od stanoviště. Tím by měla odpadnout potřeba okamžitě po
posledním vytočení nakrmit. Nasadím KM a dokrmím až po jejím odpaření.
Věřím, že to musí jít i bez Gabonu a Varidolu.
J.T.

> From: Jiří
> Používám 85% KM už druhou sezonu, jeden odpařovač Nassenheider nad
> plodovým hnízdem v prázdném nástavku + krmení cukerným roztokem (3:2) 3 x
> 4 l láhve koncem července, srpen.
> ...
> Myslím si, že odsledovat dobu odparu KM a podle toho přizpůsobit
> velikost knotu bude dosti obtížné, protože teplota prostředí se i v době,
> kdy by měla být téměř stabilní, hodně mění a rychlost odparu kolísá. Tento
> výsledek mě trochu zviklal ve prospěch Gabonu, ale na závěry je to
> skutečně krátká doba.

Z vyšší koncentrace mám trochu obavy. Když dám nižší koncentraci, mohu
přidat knot. To se mi zdá bezpečnější. Ale obecně ty manipulace s knoty jsem
prováděl jen okrajově - vždyť NH používám jen 2 roky. Blížím se k cílovému
stavu 20 produkčních včelstev + 10 oddělků. Až to vyladím, vše ošetřím
jednotně bez experimentů a v optimální době tak, jak jsem již uvedl. Jestli
mi zbudou k pozdnímu ošetření z nějakého důvodu třeba 2 včelstva (pozdní
záložní oddělky), tak ty už podle situace nějak zvládnu - včelstva mám pod
okny a vidím na ně od počítače a slyším když se rojí :-)
J.T.

> A zkusil jste někdy 85 % koncentraci? V návodu se to při pozdní aplikaci
> doporučuje.
> //\/\\//


> > Subject: Re: Nassenheider - knoty
> >
> > Vždy používám jen 65% koncentraci.
> > J.T.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 28, 2009 8:57 AM
Subject: Re: fotky pohonu


Zdravím, tabulka je zajímavá. Není ale patrno, jestli jde o údaje se
zatížením nebo při běhu naprázdno. Pokud by to bylo naprázdno, nešlo
by ještě do koše medometu vložit třeba knihy o určité změřené váhy
kolem 8kil a znovu to přeměřit? Nějaký univerzální střídač pro pohon
na napětí 230V a i na 12V co by fungoval dohromady s s časovým
spínáním, popř. se logikou na akumulátor mi ležel v hlavě coby levný
trhák pro včelaře.
Děkuji.

_gp_

2009/12/27 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
> http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg
>
> Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu
> medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal
> pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo
> umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická
> nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou
> regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky
> provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co nejjednodušší
> mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z
> galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková
> bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým
> proudem. Napětím ze zdroje je napájen motor pohonu přes regulátor napětí.
> Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na
> výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze
> potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným
> způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou
> otačkovou charakteristiku motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při jeho
> odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že
> požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez
> jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou
> na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem mohl
> změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá,
> uvádím tabulku této závislosti.
>
> I (A) U (V) n (min) P (W)
> ------------------------------------------------------------
> 0,49 17,2 90 8,43
> 0,525 20,6 120 10,8
> 0.58 25,7 180 14,9
> 0,65 31,7 240 20,6
> 0,71 38,0 300 27
> 0,8 45,2 360 36,2
> 0,9 53,2 420 47,9
> 1,02 61,2 480 62,4
> 1,14 69,1 540 78,8
> 1,29 79,1 600 102
> 1,43 88,3 660 126,3
>
> Příkon použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
> Nyní se zabývám měničem napětí z 12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl
> napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
> Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4720 (20091227)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pane Pazderko,
medomet při měření byl zatížen třemi vytočenými plásty tmavší barvy, tedy co
nejtěžšími. Uvedená tabulka obsahuje tedy nejnižší možné hodnoty příkonu
pohonu při provozu medometu (medomet je zatížen prázdnými plásty). Při
vyšších otáčkách stejně již pracuje medomet s téměř vytočenými plásty, takže
naměřené příkony odpovídají v tomto režimu realitě. Většina příkonu medometu
se spotřebovává na krytí ventilačních ztrát. Maximální příkon pohonu je omezen regulátorem proudu,
proudové omezení je nastaveno na 1,50A, což při napájecím napětí 100V činí
150 W(100Vx1,50A=150W).Při nízkých otáčkách, když jsou do medometu vloženy
těžké plásty je situace poněkud jiná. Zde se více prosazující třecí odpory a velikost zatížení medometu má určitě na ně vliv. Zvýšením zatížením poklesnou otáčky pohonu, ale regulátor tento stav rozezná ze zmčny napětí a proudu a dokáže si zvýšit napětí tak, aby otáčky zůstaly zachovány. Je to zařízeno tak, že napětí může
maximálně stoupnout o 30%, v důsledku zvýšení napětí vzroste i proud. Zvětšíme-li hodnoty napětí a
proudu například ve třetím řádku tabulky o 30%, dostaneme maximální možnou hodnotu příkonu pohonu při zatížení.
(0,65x1,30) x (31,7x1,30) = 34,8 W.
Nejedná se tedy o velký absolutní přírustek příkonu pohonu vlivem změny zatížení v režimu činnosti medometu při nízkých otáčkách. Vzhledem k tomu, že maximální příkon medometu je nastaven na 150W, má pohon dostatečnou výkonovou rezervu, aby zvládal různé provozní režimy. Mezi ně patří rovněž dynamický režim činnosti pohonu při změnách jeho otáček , kdy k zrychlování pohonu je potřeba zvýšit moment a tím i příkon pohonu po dobu jeho zrychlování, jak vyplývá z druhého Newtonova zákonu. Z tohoto výkladu pochopíte,
že je zbytečné Vámi navrhovanou zkoušku dělat. Ale kdych měl nainstalován medomet, tak bych to
zkusil, ale při této umělé zátěži by se mi pravděpodobně při vysokých otáčkáck medomet asi rozsypal.
Na druhou část Vaši poznámky o střídači nemohu reagovat, protože nechápu její smysl.
Zdraví Haf

Myslím, si že Váš předpoklad 30% nárustu hodnot odběrů, může být totiž
překročen. Průběh odběrové křivky je totiž určitě v reálných
podmínkách vytáčení medu jiný. Váha koše se relativně mění podle
vlastností medu co vytáčíte. Proto Vás prosím, jestli se budete
nějakým záznamům měření odběrů ještě zabývat, zkuste to znovu s medem
nejlépe přímo u včel. Až si na mě tedy v sezoně vzpomenete a uděláte
si novou řadu záznamů odběrových hodnot při vytáčení různých druhů
medu, můžeme si poklábosit o tomto docela zajímavém tématu, protože
není to tak jednoduché jen si připočíst u medometu 30%. Já mám třeba
pohon řízen logikou co mi ukazuje ampérový odběr a mohu říci, že bez
něho bych nemohl třeba vyladit celý běh programu co si píšu sám. Nemám
zatím totiž nějakou zpětnou vazbu přes údaje tenzometru co by
odvažoval v nějakém cyklu koš a tak logikou vyhodnotil i vlastnost
medu v buňkách, ale jen tento ampérový údaj. A jiný běh odběrů je u
řepky, jiný u akátu, jiný u částečně zkrystalizovaných medů. Jde
dokonce i o teploty vzduchu co víříte uvnitř medometu.

Proto reaguji a snažím se nebagatelizovat odběr pouhým procentuálním
přepočtem. Nakousl jste velmi zajímavé téma proto se snažím jej
rozvinout i pro Váš prospěch, když budete přemýšlet o výkonu střídače
pro polní pohon. (střídačem je myšlen asi multivibrátor co vám
rozkmitá trafo z 12-24V na těch 85-100V)

_gp_



2009/12/30 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 28, 2009 8:57 AM
> Subject: Re: fotky pohonu
>
>
> Zdravím, tabulka je zajímavá. Není ale patrno, jestli jde o údaje se
> zatížením nebo při běhu naprázdno. Pokud by to bylo naprázdno, nešlo
> by ještě do koše medometu vložit třeba knihy o určité změřené váhy
> kolem 8kil a znovu to přeměřit? Nějaký univerzální střídač pro pohon
> na napětí 230V a i na 12V co by fungoval dohromady s s časovým
> spínáním, popř. se logikou na  akumulátor mi ležel v hlavě coby levný
> trhák pro včelaře.
> Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2009/12/27 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
>> http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg
>>
>> Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu
>> medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal
>> pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo
>> umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická
>> nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou
>> regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky
>> provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co nejjednodušší
>> mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z
>> galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková
>> bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým
>> proudem. Napětím ze zdroje je napájen motor pohonu přes regulátor napětí.
>> Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na
>> výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze
>> potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným
>> způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou
>> otačkovou charakteristiku motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při jeho
>> odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že
>> požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez
>> jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou
>> na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem mohl
>> změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá,
>> uvádím tabulku této závislosti.
>>
>> I (A) U (V) n (min) P (W)
>> ------------------------------------------------------------
>> 0,49 17,2 90 8,43
>> 0,525 20,6 120 10,8
>> 0.58 25,7 180 14,9
>> 0,65 31,7 240 20,6
>> 0,71 38,0 300 27
>> 0,8 45,2 360 36,2
>> 0,9 53,2 420 47,9
>> 1,02 61,2 480 62,4
>> 1,14 69,1 540 78,8
>> 1,29 79,1 600 102
>> 1,43 88,3 660 126,3
>>
>> Příkon použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
>> Nyní se zabývám měničem napětí z 12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl
>> napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
>> Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf
>>
>>
>
>
>

>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4720 (20091227)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
> Pane Pazderko,
> medomet při měření byl zatížen třemi vytočenými plásty tmavší barvy, tedy co
> nejtěžšími. Uvedená tabulka obsahuje tedy nejnižší možné hodnoty příkonu
> pohonu při provozu medometu (medomet je zatížen prázdnými plásty). Při
> vyšších otáčkách stejně již pracuje medomet s téměř vytočenými plásty, takže
> naměřené příkony odpovídají v tomto režimu realitě. Většina příkonu medometu
> se spotřebovává na krytí ventilačních ztrát. Maximální příkon pohonu je omezen regulátorem proudu,
> proudové omezení je nastaveno na  1,50A, což  při napájecím napětí 100V činí
> 150 W(100Vx1,50A=150W).Při nízkých otáčkách, když jsou do medometu vloženy
> těžké plásty je situace poněkud jiná. Zde se více prosazující třecí odpory a velikost zatížení medometu má  určitě na ně vliv. Zvýšením zatížením  poklesnou  otáčky pohonu, ale regulátor tento stav rozezná ze zmčny napětí a proudu a dokáže si zvýšit napětí tak, aby otáčky zůstaly zachovány. Je to zařízeno tak, že napětí může
> maximálně stoupnout o 30%, v důsledku zvýšení napětí vzroste i proud. Zvětšíme-li hodnoty napětí a
> proudu například ve třetím  řádku tabulky o 30%, dostaneme maximální možnou hodnotu příkonu pohonu při zatížení.
> (0,65x1,30) x (31,7x1,30) = 34,8 W.
> Nejedná se tedy o velký absolutní přírustek příkonu pohonu vlivem změny zatížení v režimu činnosti medometu při nízkých otáčkách. Vzhledem k tomu, že maximální příkon  medometu je nastaven na 150W, má pohon dostatečnou výkonovou rezervu, aby zvládal různé provozní režimy. Mezi ně patří rovněž dynamický režim činnosti pohonu při změnách jeho otáček , kdy k zrychlování pohonu je potřeba zvýšit moment a tím i příkon pohonu po dobu jeho zrychlování, jak vyplývá z druhého Newtonova zákonu.  Z tohoto výkladu pochopíte,
> že je zbytečné Vámi navrhovanou zkoušku dělat. Ale kdych měl nainstalován medomet, tak bych to
> zkusil, ale při této umělé zátěži by se mi pravděpodobně při vysokých otáčkáck medomet asi rozsypal.
> Na druhou část Vaši poznámky o střídači nemohu reagovat, protože nechápu její smysl.
> Zdraví Haf
>

Nejsem elektrikář, proto prosím o radu. Mám motor na medometu kde jsem vyčetl tyto hodnoty.
rated speed: 275O RPM, (otáčky za minutu?)
voltage 24 VDC (elek. napětí?)
Rated current: 14,9 A ( jmenovitý proud?)
out pud: 280 W (výkon?)

mohl bych ho pohánět:
baterii, nabíjecí, 17A,
výstupní výkon-900A/400A startovací výkon, 12V

Předem děkuji za radu a shovívavost nad ele. znalostmi.

Pokud to připojíte na tu 12V baterku mohlo by se to roztočit, ale pojede
to na poloviční výkon.
Teď je otázka, jak jsou tam navrženy převody a jestli to bude stačit.
Budete to muset připojit a zkusit co to zrobi...?
Pokud to nepojede podle vašich představ, budete muset mít akumulátory
dva - 2x12V a pokud to bude moc, pak budete řešit nějaké řízení
napájecího napětí.

PJ



petr napsal(a):
> Nejsem elektrikář, proto prosím o radu. Mám motor na medometu kde jsem
> vyčetl tyto hodnoty.
> rated speed: 275O RPM, (otáčky za minutu?)
> voltage 24 VDC       (elek. napětí?)
> Rated current: 14,9 A ( jmenovitý proud?)
> out pud: 280 W (výkon?)
>
> mohl bych ho pohánět:
> baterii, nabíjecí, 17A,
> výstupní výkon-900A/400A startovací výkon, 12V
>
> Předem děkuji za radu a shovívavost nad ele. znalostmi.
>
>

Motor na medometu, to znamená, že už to tam někdo podle něčeho namontoval, případně i vyzkoušel, jestli se medomet točí a jak běhá. Jestli to je tak, neměla by otázka jít v první řadě na toho výrobce? Nebo není k tomu někde dokumentace?

Pokud to nepojede podle vašich představ, budete muset mít akumulátory
dva - 2x12V a pokud to bude moc, pak budete řešit nějaké řízení
napájecího napětí.
-----------
Nejsem elektrikář /i když mě za to platí:-) /, ale je ještě jedna možnost mezi tím. Zapojit k 12V autobaterii dobrou (výkonou) nabíječku. Trochu tomu zvedne mandle.



A když jsme u těhle všech bastlů - jaké jsou dneska vlastně profi možnosti. Tedy co si můžu koupit, Vždyť dneska vektorový měnič pro průmysl se dá podle inzerce koupit za necelé tři tisíce s daní?
3f motor s převodovkou co může honit i pastování atd.
To je jenom v imperialistických katalozích?

Karel

Nabíječka jenom v době mimo chod medometu vrátí do baterie trochu šťávy. Vlastní napětí baterie ale při chodu medometu nezvýší. Maximálně že by se točilo s tak velkými přestávkami a nabíječka by byla tak silná, že by baterie byla během vytáčení stále nabitá s bylo tam stále plné napětí nabité baterie 14,4 voltů. Nebo ještě větší napětí plynující baterie

Pane Pazderko,
až nastane období vytáčení medu, provedu nějaká srovnávací měření příkonu
medometu a výsledky zveřejním. Já mohu změřit pouze příkon medometu v
závislosti na jeho otáčkách a při různých režimech jeho zatížení, nemohu
zjistit ani například množství spotřebované energie během jednoho vytáčecího
cyklu, protože proces vytáčení není automatizován( není jednoznačně
definován programem) a ani tento typ nejjednoduššího medometu to neumožňuje.
Samozřejmě že optimalizace spotřeby energie při napájení medometu z
nezávislého zdroje energie (akumulátoru) má určitě význam.
S pozdravem Haf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 30, 2009 12:39 PM
Subject: Re: fotky pohonu


Myslím, si že Váš předpoklad 30% nárustu hodnot odběrů, může být totiž
překročen. Průběh odběrové křivky je totiž určitě v reálných
podmínkách vytáčení medu jiný. Váha koše se relativně mění podle
vlastností medu co vytáčíte. Proto Vás prosím, jestli se budete
nějakým záznamům měření odběrů ještě zabývat, zkuste to znovu s medem
nejlépe přímo u včel. Až si na mě tedy v sezoně vzpomenete a uděláte
si novou řadu záznamů odběrových hodnot při vytáčení různých druhů
medu, můžeme si poklábosit o tomto docela zajímavém tématu, protože
není to tak jednoduché jen si připočíst u medometu 30%. Já mám třeba
pohon řízen logikou co mi ukazuje ampérový odběr a mohu říci, že bez
něho bych nemohl třeba vyladit celý běh programu co si píšu sám. Nemám
zatím totiž nějakou zpětnou vazbu přes údaje tenzometru co by
odvažoval v nějakém cyklu koš a tak logikou vyhodnotil i vlastnost
medu v buňkách, ale jen tento ampérový údaj. A jiný běh odběrů je u
řepky, jiný u akátu, jiný u částečně zkrystalizovaných medů. Jde
dokonce i o teploty vzduchu co víříte uvnitř medometu.

Proto reaguji a snažím se nebagatelizovat odběr pouhým procentuálním
přepočtem. Nakousl jste velmi zajímavé téma proto se snažím jej
rozvinout i pro Váš prospěch, když budete přemýšlet o výkonu střídače
pro polní pohon. (střídačem je myšlen asi multivibrátor co vám
rozkmitá trafo z 12-24V na těch 85-100V)

_gp_



2009/12/30 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 28, 2009 8:57 AM
> Subject: Re: fotky pohonu
>
>
> Zdravím, tabulka je zajímavá. Není ale patrno, jestli jde o údaje se
> zatížením nebo při běhu naprázdno. Pokud by to bylo naprázdno, nešlo
> by ještě do koše medometu vložit třeba knihy o určité změřené váhy
> kolem 8kil a znovu to přeměřit? Nějaký univerzální střídač pro pohon
> na napětí 230V a i na 12V co by fungoval dohromady s s časovým
> spínáním, popř. se logikou na akumulátor mi ležel v hlavě coby levný
> trhák pro včelaře.
> Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2009/12/27 František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>:
>> http://img1.imgup.eu/medomet1.jpg
>>
>> Zapojuji se do diskuse a přikládám fotografii mé modernizace pohonu
>> medometu elektrickým pohonem běžnou vrtačkou. Několik sezón jsem používal
>> pohon nabíjecím dynamem z automobilu dle provedení v AR. Nevýhodou bylo
>> umístění pohonu mimo osu medometu a s tím související dynamická
>> nestabilita pohonu. I přesto, že jsem si zhotovil perfektní bezeztrátovou
>> regulaci pohonu, zařízení jsem vyhodil. Viděl jsem nějaké obrázky
>> provedení pohonů medometů s vrtačkou, Já jsem se snažil o co
>> nejjednodušší
>> mechanické provedení. Řešení je patrné z obrázku. Vrtačka je napájena z
>> galvanicky odděleného zdroje stejnosměrného napětí 2x50V. Je to taková
>> bedýnka na obrázku.Tím je zajištěna moje ochrana před úrazem elektrickým
>> proudem. Napětím ze zdroje je napájen motor pohonu přes regulátor napětí.
>> Jeho funkční model je umístěn na horní části napájecího zdroje. Napětí na
>> výstupu regulátoru se zadává potenciometrem. V krajní levé poloze
>> potenciometru je pohon odstaven (vypnut), otáčením doprava se vhodným
>> způsobem nastavuje napětí. Regulátor napětí bere v úvahu seriovou
>> otačkovou charakteristiku motoru, to znamená, že se otáčky pohonu při
>> jeho
>> odlehčování nemění (při zadané poloze poteciometru). Samozřejmě, že
>> požadované provozní stavy pohonu potencimetrem lze zadávat skokově, bez
>> jakýchkoliv nebezpečných stavů pohonu. Později jsem doplnil pohon clonkou
>> na měření otáček pohonu, je umístěna na sklíčidle vrtačky, takže jsem
>> mohl
>> změřit příkon pohonu v závislosti na otáčkách. Pro ty, co to zajímá,
>> uvádím tabulku této závislosti.
>>
>> I (A) U (V) n (min) P (W)
>> ------------------------------------------------------------
>> 0,49 17,2 90 8,43
>> 0,525 20,6 120 10,8
>> 0.58 25,7 180 14,9
>> 0,65 31,7 240 20,6
>> 0,71 38,0 300 27
>> 0,8 45,2 360 36,2
>> 0,9 53,2 420 47,9
>> 1,02 61,2 480 62,4
>> 1,14 69,1 540 78,8
>> 1,29 79,1 600 102
>> 1,43 88,3 660 126,3
>>
>> Příkon použité vrtačky při napětí 220V je 500W.
>> Nyní se zabývám měničem napětí z 12V(24V ) na 100V, abych eventuelně mohl
>> napájet pohon medometu z nezavislého zdroje napětí.
>> Hodně úspěchů ve využití elektrotechniky ve včelařství přeje Haf
>>
>>
>
>
>

>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4720
> (20091227)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
> Pane Pazderko,
> medomet při měření byl zatížen třemi vytočenými plásty tmavší barvy, tedy
> co
> nejtěžšími. Uvedená tabulka obsahuje tedy nejnižší možné hodnoty příkonu
> pohonu při provozu medometu (medomet je zatížen prázdnými plásty). Při
> vyšších otáčkách stejně již pracuje medomet s téměř vytočenými plásty,
> takže
> naměřené příkony odpovídají v tomto režimu realitě. Většina příkonu
> medometu
> se spotřebovává na krytí ventilačních ztrát. Maximální příkon pohonu je
> omezen regulátorem proudu,
> proudové omezení je nastaveno na 1,50A, což při napájecím napětí 100V činí
> 150 W(100Vx1,50A=150W).Při nízkých otáčkách, když jsou do medometu vloženy
> těžké plásty je situace poněkud jiná. Zde se více prosazující třecí odpory
> a velikost zatížení medometu má určitě na ně vliv. Zvýšením zatížením
> poklesnou otáčky pohonu, ale regulátor tento stav rozezná ze zmčny napětí
> a proudu a dokáže si zvýšit napětí tak, aby otáčky zůstaly zachovány. Je
> to zařízeno tak, že napětí může
> maximálně stoupnout o 30%, v důsledku zvýšení napětí vzroste i proud.
> Zvětšíme-li hodnoty napětí a
> proudu například ve třetím řádku tabulky o 30%, dostaneme maximální možnou
> hodnotu příkonu pohonu při zatížení.
> (0,65x1,30) x (31,7x1,30) = 34,8 W.
> Nejedná se tedy o velký absolutní přírustek příkonu pohonu vlivem změny
> zatížení v režimu činnosti medometu při nízkých otáčkách. Vzhledem k tomu,
> že maximální příkon medometu je nastaven na 150W, má pohon dostatečnou
> výkonovou rezervu, aby zvládal různé provozní režimy. Mezi ně patří rovněž
> dynamický režim činnosti pohonu při změnách jeho otáček , kdy k
> zrychlování pohonu je potřeba zvýšit moment a tím i příkon pohonu po dobu
> jeho zrychlování, jak vyplývá z druhého Newtonova zákonu. Z tohoto výkladu
> pochopíte,
> že je zbytečné Vámi navrhovanou zkoušku dělat. Ale kdych měl nainstalován
> medomet, tak bych to
> zkusil, ale při této umělé zátěži by se mi pravděpodobně při vysokých
> otáčkáck medomet asi rozsypal.
> Na druhou část Vaši poznámky o střídači nemohu reagovat, protože nechápu
> její smysl.
> Zdraví Haf
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4728 (20091230)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

RP:
Nabíječka jenom v době mimo chod medometu vrátí do baterie trochu šťávy. Vlastní napětí baterie ale při chodu medometu nezvýší. Maximálně že by se točilo s tak velkými přestávkami a nabíječka by byla tak silná, že by baterie byla během vytáčení stále nabitá s bylo tam stále plné napětí nabité baterie 14,4 voltů. Nebo ještě větší napětí plynující baterie
------------------------
No, chce to vzít tu baterku, dobrou nabíječku a průměrný voltmetr a vyzkoušet to.

:-)

Karel

Když jsme u těch rad, tak pro jakéž takéž řízení různých stejnosměrných
motorků u medometu bude stačit systém používaným Františkem Křižíkem z
předminulého století, to je zapojení omezovacího odporu mezi napájecí zdroj
(akumulátor) a stejnosměrný motor. Změnou hodnoty odporu se dá dosáhnout
řízení změn otáček pohonu. Někteří z nás starších si pamatují , jak ještě
jezdily po Praze staré dřevěné Křižíkovy tramvaje, řidič stál u kotroleru a
pákou zařazoval a vyřazoval odpory. Dnes jsou tramvaje a podobné prostředky
vybaveny super moderními pohony (třeba s tím vektorovým řízení) a plní
stejnou funkci, točí se to, stačí si vybrat.
S pozdravem Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 30, 2009 10:42 PM
Subject: Re: pohon medomedu


> Pokud to nepojede podle vašich představ, budete muset mít akumulátory
> dva - 2x12V a pokud to bude moc, pak budete řešit nějaké řízení
> napájecího napětí.
> -----------
> Nejsem elektrikář /i když mě za to platí:-) /, ale je ještě jedna možnost
> mezi tím. Zapojit k 12V autobaterii dobrou (výkonou) nabíječku. Trochu
> tomu
> zvedne mandle.
>
>
>
> A když jsme u těhle všech bastlů - jaké jsou dneska vlastně profi
> možnosti.
> Tedy co si můžu koupit, Vždyť dneska vektorový měnič pro průmysl se dá
> podle inzerce koupit za necelé tři tisíce s daní?
> 3f motor s převodovkou co může honit i pastování atd.
> To je jenom v imperialistických katalozích?
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4730
> (20091230) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Petře asi bych přemýšlel jinak. Ale. To co máš, je sice slabé na
trvalý celodenní provoz, ale jinak fungovat by to mělo. Pokud si to
promítnu, tak ampérový odběr bude někde pod polovinou podle napětí na
baterii. Tz. že by to mohlo na tom asi ne novém akumulátoru s
kapacitou 17Ah odhadem dostatečně pracovat tak asi 10 - 30 minut jaksi
na jedno nabití, což by mohlo být tak 15 - 30 rámků (možná i víc podle
stavu aku, kartáčů, tření kluzných ploch, daných ztrát cívek na
motoru, atp.) na třírámkovém medometu. Nebo připnout nějaké dobíjení.

Potom by to mělo mít nějaký převod do pomala 3:1 (motor koš) z té
přibližné menší poloviny 2750 RPM na 300 - 400 ot/min. To když tak
druzí doplňte jak se točí malý medomet. Už si to nějak nevybavuji ;-)
Takže suma sumárum jde jen oto co máš zrovna za typ medometu, jak to
zpřevodovat což je třeba vyřešeno přetočením a úpravy klikové
převodovky u tradičních 3-4 rámkových ručních medometů výrobou nové
nástrčky na koš, držák na motor, nebo udělat nějaké jiné řešení. Potom
si pořídit ten vhodný elektronický regulátor pro plynulou regulaci od
nuly a hurá do pol.

_gp_



2009/12/30 petr <p.sus/=/seznam.cz>:
> Nejsem elektrikář, proto prosím o radu. Mám motor na medometu kde jsem
> vyčetl tyto hodnoty.
> rated speed: 275O RPM, (otáčky za minutu?)
> voltage 24 VDC  (elek. napětí?)
> Rated current: 14,9 A ( jmenovitý proud?)
> out pud: 280 W (výkon?)
>
> mohl bych ho pohánět:
> baterii, nabíjecí, 17A,
> výstupní výkon-900A/400A startovací výkon, 12V
>
> Předem děkuji za radu a shovívavost nad ele. znalostmi.
>

"No, chce to vzít tu baterku, dobrou nabíječku a průměrný voltmetr a vyzkoušet to."
Startovací olověný akumulátor je velice tvrdý zdroj, s vnitřním odporem 0,00něco ohmů. Nedá se tedy čekat, že by pár ampérů z nabíječky posunulo napětí olověné baterie nějak znatelně výš. Kromě případu, kdy baterku prostě nabije. A to je zase záležitost nabíjecích a vybíjecích křivek, z těch se todá bez problémů odečíst.
Chtělo by to, aby Petr napsal blíže, jakým způsobem chce ten medomet provozovat, jestli někde venku v lese jen z baterie nebo jestli ta baterie je jen proto, že jiný zdroj, trafo, impulzní zdroj atd, nemá momentálně k dispozici. Aby rady byly k věci.

Ještě dodám, že medomet a jeho setrvačnost a 24V motor v generátorovém
režimu může dodat přes ovládání relátkem ještě nějakou tu šťávu
akumulátoru navíc. Jde o nepatrné dobíjení, ale nějaké kratší
přesměrování přes přepínač na relé by to zvládlo. No a bylo by to i s
plynulou a rychlou brzdou do akumulátoru. To relé nevím ,ale nejde o
trvalé dobíjení, takže by to mohlo být na 12V něco malého z auta.
Třeba relé z dálkových světel.

_gp_


2009/12/30 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Petře asi bych přemýšlel jinak. Ale. To co máš, je sice slabé na
> trvalý celodenní provoz, ale jinak fungovat by to mělo. Pokud si to
> promítnu, tak ampérový odběr bude někde pod polovinou podle napětí na
> baterii. Tz. že by to mohlo na tom asi ne novém akumulátoru s
> kapacitou 17Ah odhadem dostatečně pracovat tak asi 10 - 30 minut jaksi
> na jedno nabití, což by mohlo být tak 15 - 30 rámků (možná i víc podle
> stavu aku, kartáčů, tření kluzných ploch, daných ztrát cívek na
> motoru, atp.) na třírámkovém medometu. Nebo připnout nějaké dobíjení.
>
>  Potom by to mělo mít nějaký převod do pomala 3:1 (motor koš) z té
> přibližné menší poloviny 2750 RPM na 300 - 400 ot/min. To když tak
> druzí doplňte jak se točí malý medomet. Už si to nějak nevybavuji ;-)
> Takže suma sumárum jde jen oto co máš zrovna za typ medometu, jak to
> zpřevodovat což je třeba vyřešeno přetočením a úpravy klikové
> převodovky u tradičních 3-4 rámkových ručních medometů výrobou nové
> nástrčky na koš, držák na motor, nebo udělat nějaké jiné řešení. Potom
> si pořídit ten vhodný elektronický regulátor pro plynulou regulaci od
> nuly a hurá do pol.
>
> _gp_
>
>
>
> 2009/12/30 petr <p.sus/=/seznam.cz>:
>> Nejsem elektrikář, proto prosím o radu. Mám motor na medometu kde jsem
>> vyčetl tyto hodnoty.
>> rated speed: 275O RPM, (otáčky za minutu?)
>> voltage 24 VDC  (elek. napětí?)
>> Rated current: 14,9 A ( jmenovitý proud?)
>> out pud: 280 W (výkon?)
>>
>> mohl bych ho pohánět:
>> baterii, nabíjecí, 17A,
>> výstupní výkon-900A/400A startovací výkon, 12V
>>
>> Předem děkuji za radu a shovívavost nad ele. znalostmi.
>>
>

On ale není elektrikář, takže pokud si regulaci nenechá od někoho udělat, bude ke vší úctě k jeho schopnostem asi rád, když se mu podle nějakého návodu povede sletovat a zprovoznit nějaký hodně jednoduchý polovodičový regulátor s 10 - 20 součástkami.
Nějaká rekuperace, která při brždění vrací energii zpět do baterie je určitě pěkná věc, ale zas tak moc toho neuspoří a zvýšení složitosti regulátoru je poměrně velké. Pouhé přepínání relátkem by nejspíš nestačilo.

V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el. pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do 2,5-3 tony.
-----------------------------------------------------------Při letošním vytáčení se mi porouchal el. pohon medometu a tak jsem se musel z časových důvodů vrátit k původnímu s ručním pohonem. Pane Turčáni, Váš způsob využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším. Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem). Děkuji.
Přeji Vám a také všem účastníkům konference i našim včelkám v příštím roce hodně zdraví, pohody a úspěchů ve včelaření.

FH:
Když jsme u těch rad, tak pro jakéž takéž řízení různých stejnosměrných .....
---------
Když jsem byl kouknout na kolegu z práce - profesionálného pohonáře s velkou praxí, tak jsem byl zvědav jaký má pohon.
A byl bez jakékoli elektrické regulace.
Nahoře žádná klika ani motor, dole pod košem na hřídeli velké kolo a na páce obyčejný malý asynchronní motorek s kolečkem opásaným gumou. Páka končila vedle medometu a byla tam vidlice jako na berlích.
On stál vedle, odvíčkovával a občas pošoupl nohu na špičce do strany a přitlačil pastorek do záběru. Ztráty - prokluz, měkká charakteristika slabého motorku společně se setrvačností udělalo své.
Dokonce mi prodal obyčejný soc. pohon s regulací a ten mi slouží dodnes. Jemu vadil nad košem, no já jsem si zvykl.

ALe pokud bych někdy pořizoval medomet se svislou osou, určitě bych nechtěl pohon nahoře. Mít možnost plnit a nakládat dvěma rukama zkrátí čas odstávky na polovinu :-)

No a kdybych musel někdy vytáčet mobilně, vážně bych se zamýšlel nad nožním pohybem jako u kolovratu se setrvačníkem. Ve srovnání s energií kterou musím vydat abych došel pro plásty a vrátil je do úlu, je to už minimum námahy a ruce jsou volné na odvíčkovávání. :-)))

Karel
P.S.
Když se objevily opět po válečných baterkách BŽUM,BŽUM na páčku nová verze baterek na kličku, nakoupil jsem je do všech aut atd. tedy tam kde mají funkci pomoci v nouzi. Nemusím řešit jestli je uložená baterka nabitá a fungují i za mrazu.

Dnešní ruční pohony mají ne klice zubovou spojku kdy když kliku pustíte tak vyskočí a celé to jede setrvačně.
Ataké koupíte i u nás pohon na 220 s regulací, 80 W za 12 000 cca. já ním točím 6 r. radiál v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 31.12.2009 09:02:49
> ----------------------------------------
> V r. 2002 náhoda chcela, že už o 11,00 hod. batéria doslúžila , no vďaka
> nepredvídanéj udalosti, som prišiel na nápad vytáčania s voľnobehom koša
> medometu- malé perpetum a takto vytáčam až dodnes, (prerobenie je za pár
> centov) a to akejkoľvek údržby pohonu a nevymenil by som ho za žiaden el.
> pohon. Pri každom vložení troch plástov, 4-6 krát rýchlo roztočím koš a za
> ten čas odviečkujem ďalšie tri plásty. Pri mojich 75 včelstiev si pohodlne
> stačím úplne sám, bez akejkoľvek sám cudzej pomoci sám. Na prvý pohľad je
> to primitívne, ale suverénne si týmto spôsobom všetok med, každý rok do
> 2,5-3 tony.
> -----------------------------------------------------------Při letošním
> vytáčení se mi porouchal el. pohon medometu a tak jsem se musel z časových
> důvodů vrátit k původnímu s ručním pohonem. Pane Turčáni, Váš způsob
> využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším.
> Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou
> dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v
> patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem). Děkuji.
> Přeji Vám a také všem účastníkům konference i našim včelkám v příštím roce
> hodně zdraví, pohody a úspěchů ve včelaření.
>
>
>

Pane Turčáni, Váš způsob využití setrvačnosti mě natolik zaujal, že ho v příštím roce vyzkouším. Můžete prosím upřesnit Vaše provedení volnoběžky? Předpokládám že podmínkou dostatečného dlouhého dotáčení je snížení třecích odporů na minium (v patním ložisku, napojení pohonu na koš a zakrytí medometu víkem).

Celý proces úpravy medometu na voľnobeh pozostáva z jediného zásahu, odmontovať dekel, ktorý udržuje os vodorovného prenosu krútiaceho momentu na kôš. Os koša je položená na ložiskovej guľôčke priemeru asi 8mm a namazať, aj ostatné trecie miesta naolejovať.
Pri vytáčaní medu medomet zakrývam le na opačnej strane, nikdy som s tým problém nemal!
Točenie koša je ľavotočivé! preto i odviečkované plásty sa hornou latkou kladú do koša po ľavej strane ruky.
Na vytočenie jednej strany plástu točím naplno kľuku do ľava asi 4-6 krát a počas vytáčanie odviečkujem ďalšie plásty.
Výsledok pri vytáčaní tekutých medov je dokonalý, netreba sa vracať k druhému točeniu.
Plást sa ani pri vysokých obrátkach netrhajú, ak je plocha steny s pletivom rovná!

Na brzdenie koša (má tendenciu sa dlhodobo otáčať), môžete vymyslieť vhodné "udělátka", ale na začiatok na oskúšanie voľnobehu stačia aj kliešte z tvrdého dreva, na jednom konci spojené kovovým závesom, alebo spojenie pevnou kožou!

Čas vytáčania úľa potom závisí od odobratia medových plástov včelám a ich odviečkovania, voľnobeh to umožňuje, pretože ruky máte voľné.

Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy. S tím olejem bacha. Po umytí se mi na kuličku dostala voda , po vysušení pak ložisko někdy pískalo. Po použití kapičky slunečního oleje bylo promazání to šlo opět volně , ale takový olej časem zatuhne , nutno otřít a opět namazat. Minerální olej v tomto případě asi nelze doporučit.

Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy.

Lenže ja Logar nemám a neuvažujem ho kúpiť, mne stačí obyčajný u vás možno pred 30 rokmi vyrobený trojrámikový medomet. Aj takto sa dá dívať na ekonomiku. Môj životný horizont je už na dohľad a keďže s troch synov a troch zaťov nemá ani jeden vzťah nebudem už do kúpy medometu investovať.

Dnešní ruční pohony mají na klice zubovou spojku kdy když kliku pustíte tak vyskočí a celé to jede setrvačně.
Takže jsem byl zvědavý , co tím AT myslel. Takže na mém medometu logar s ručním vytáčením to funguje také bez jakékoliv úpravy.
------------------------------------------------------
Děkuji pane Turčani za odpověď. Je zřejmě, že je více druhů (konstrukcí) ručních pohonů medometu. Můj ruční pohon medometu má náhon z vodorovné na svislou osu koše pomocí ozubeného kuželového soukolí. Když uvolním boční víčko převodovky, tak po zatlačení na vodorovnou hřídel (s klikou ) vyjede kuželové kolo ze záběru a tím se umožní dotáčení koše volnoběžně. Medomet je více jak 20 let starý a údajně se prodával v obchodě se včelařskými potřebami. Je na tři rámky, průměru cca 600 mm, modře natřený. Předpokládal jsem pane Turčani, že máte stejný. Tehdy byl pro celou ČSR asi jeden výrobce. S úpravou nebudu čekat až na vytáčení, ale až pojedu na včelín tak se na to podívám. Už se nemůžu dočkat :-). Vorja.

k dostání je i mazivo na bázi silikonu (či teflonu?) určené přímo k mazání potravinářských strojů... takže by neměl být hygienický problém.

Dnes jsem zjistil lejska ve včelstvu a nevím si rady jak jej dostat ven, poradte.

Můžete poradit, kde se dá sehnat nerezový drátek 0,4 mm na vyplétání rámků, 1 kg cívka a to přímo u výrobce ?

Díky za typy. Jiří

Pan Kolomý drátek nabízel na svých stránkách.

REJSEK je chráněný, domnívám se ale, že na rozdíl od myšic a jiných potvor si v úle nezákládá "zimoviště", takže po čase by měl úl opustit.Vyžírá především hruď včel, zadeček zůstane.Podle toho se vlastně pozná jeho přítomnost.Vzhledem k jeho velikosti se doporučuje snížit velikost česna na 7 mm, já používám do česna perforovaný plech (asi 1x1cm), používal se na zadní stěny těch nejprvnějších televizorů a rádií. Teď se ale dá koupit v železářství i pozinkované drátěné síto s různými velikostmi ok.

Úl se ucpe jako při fumigaci a zapálí se v něm knot jako při fumigaci, ale bez léčiva. Po takové půlhodině se naplno otevře česno. Rejsek by měl v zavřeném úlu díky kouři zažít takový strach, že vypálí česnem pryč. Lepší to je dělat za šera nebo za tmy. Předpokládá se, že jeden knot včelám uškodí podstatně méně než trvalý pobyt rejska.
Česno potom bude třeba zavřít na mezeru maximálně 6 milimetrů velkou, větší se rejsek protáhne, mohl by se vrátit.
Jinak Lejsek je pták, Rejsek je hmyzožravec.
S výhodou bude možné použít patent tuším př Turčaniho, knot se složí do tvaru V, zapálí a vloží do podmetu položený na nehořlavé podložce středem nahoru.

Pred týždňom som zistil, prítomnosť piskora v dvoch úľoch. Ani chvíľu som neváhal a škodcu z úľa som vyhnal, na vonkajšej teplote nezáleží, ak dokážete škodcu vyhnať z úľa, potom pár uhynutých včiel vysoko nahradí straty spôsobené škodcom. Vždy záleží aká je úľová zostava (ja mám plodisko nad debničkou s plástami), otvoril som naplno hlavný letáč, aby mohol piskor uniknúť z úľa.
Zimujúci chumáč pri nezúženom včelstve je sústredený vpredu a pri bočnej stene, piskor sa môže práve tam zdržovať, preto jemne nadvihneme uteplivky, aby piskor reagoval na svetlo a zbehol dole. Debničku odložíme na kozlík, potom postupne ďalšie a tyčkou prejdeme po uličkách, môže tam byť schovaný, dno vyčistíme (po kútoch budú len zbytky včiel), piskor už tam nebude, ak bol v úli tak určite. Piskor sa v úli zdržiava len v čase kŕmenia, inak žije mimo úľ. Všetko vrátime nazad, letáč upravíme a letáčový otvor prekryjeme materskou mriežkou.

Dne Wednesday 30 of December 2009 23:44:06 František Hazdra napsal(a):

> zdroj (akumulátor) a stejnosměrný motor. Změnou hodnoty odporu se dá
> dosáhnout řízení změn otáček pohonu. Někteří z nás starších si pamatují ,
> jak ještě jezdily po Praze staré dřevěné Křižíkovy tramvaje, řidič stál u
> kotroleru a pákou zařazoval a vyřazoval odpory.

ano,

ale pouziti odporu je sice jednoduche (idealne pouziti potenciometru, nebo
trimru http://cs.wikipedia.org/wiki/Potenciometr ), ovsem nevhodne v pripade
pouziti na autobaterii - narozdil u drive spomenutych (vlakno o ometaci vcel)
pulsnich regulatoru maji velky odber. A to i u te tramvaje. Teduy pokud Vam
nezalezi na spotrebe elektriny, je mozne vykonny potenciometr (bude PODSTATNE
vetsi, nez ten, co jsem uvedl na odkazu) pouzit. Mnohem lepsi je ale pouzit
ten pulsni regulator.

Honza

Ahoj.
Dost nepříjemná událost pro včelstvo.
Pokud nechceš rozebrat včelstvo, tak nejde. Zkus si pohlídat teplý den nad
10 °C a rozeber ho.
Pavel

----- Original Message -----
From: " Jaroslsv" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 01, 2010 10:03 AM
Subject: Lejsek ve včelstvu


Dnes jsem zjistil lejska ve včelstvu a nevím si rady jak jej dostat ven,
poradte.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4733 (20091231)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4733 (20091231) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Je to tak jak píše pan Turčáni.
V loni jsem měl v jednom úlu pěkně bachratou myš ani vyhánění klacíkem přes zadní dveře v podmetu nebylo nic platné.
Nezbylo nic jiného než sundat na podstavec horní nástavek kde seděla většina včel.Pak jsem musel vyndat ze spodního asi ještě tři rámečky než se ta potvora rozhodla vypadnout ven.
Dneska jsem byl ometat podložky protože dvanáctého budeme odevzdávat vzorek na rozbor a všude se zdá být všechno OK.Jen ve dvou včelstvech byly podložky plné mrtvolek ale to ještě nic neznamená.Letos už mám všude plechové uzávěry proti hlodavcům.

Myši mi způsobovaly největší část zimních ztrát.

Ale v případě rejsků (Předpokládám že Lejsek = rejsek :-) ) nesleduji poškození včelstev. Protáhne se skutečně minimlální skulinou a pokud rozežrané mrtvolky na podložkách co mívám dělá rejsek a ne něco jiného, tak mi ztráty nezpůsobuje. Asi včely na rozdíl od myší neruší a když jej tam nezavřu tak tam snad ani nemá snahu bivakovat.

Karel

Mám podobnou zkušenost. Navíc občas najdu chudáka ubodaného v podmetu. Díky tomu jsem měl tu příležitost ho poznat. Asi to chce trochu bodavé včely, co si to nenechají líbit.

Zdravím pokud se nevejde do podmetu plastova pastička tak
mají v zahrátkářských potřebách lep na hlodavce.To se vezme
kousek papundeklu nebo sololitu 10 *10cm z lepu se udělá
kruh a doprostřed se položí návnada pro rejsky maso a vloží do podmetu.Výhoda je že se chytne celá rodinka.Přeji hezký nový rok a úspěšný lov.
Dědek

Potřebuji poradit a zhodnotit stojanovou vrtačku, která má tyto parametry.

230 V / 50 Hz, Vykon: 1400 W, Otacky vretena: 580 ~ 2650 U/min (5 stupnu), Sklicidlo s ozubenym vencem: 3 ~ 16 mm, Vrtaci vykon: 16 mm (max.), Hloubka vrtani: 50 mm (max.), Vrtaci stul: 160 x 160 mm (360° otocny), Podstavec:
315 x 200 mm, Rozmery: 450 x 355 x 225 mm, Hmotnost: cca. 22,0 kg, cena 2.100,-Kč.

Díky za radu. NJiří

A co s tou vrtasčkou chceč dělat? Že by jsi s ní vrtal ve včelách. Za ty prachy mi to připadá jako ty polský šunty co nabízejí na aukru.

Přesně tak, jak říkáš, když včelky budou chtít, abych do nich zavrtal, tak si vrtnu. Ale vážně, taková vrtačka se vždycky hodí, a mě se výkon 1400 W + sklíčidlo na 16 mm zdá celkem slušné. Není to žádný Einhall 500 W a sklíčidlo do 10 mm. Moc se v tom nevyznám, proto se ptám.

Jiří

Mám podobnou (výkonově), byla v akci snad ještě levnější. Po tři roky jsem s ní dělal tak stovku nástavků každý rok - i třeba očka sukovníkem 25 mm. Nebyl jediný problém. Kdybych nyní v práci neměl přístup k výkonnější, jel bych na ní dál... Na dřevo stačí.
---------
Potřebuji poradit a zhodnotit stojanovou vrtačku, která má tyto parametry.

230 V / 50 Hz, Vykon: 1400 W, Otacky vretena: 580 ~ 2650 U/min (5 stupnu), Sklicidlo s ozubenym vencem: 3 ~ 16 mm, Vrtaci vykon: 16 mm (max.), Hloubka vrtani: 50 mm (max.), Vrtaci stul: 160 x 160 mm (360° otocny), Podstavec:
315 x 200 mm, Rozmery: 450 x 355 x 225 mm, Hmotnost: cca. 22,0 kg, cena 2.100,-Kč.

Díky za radu. NJiří

Není to žádný Einhall .....
---------------
No mám pár věcí od Einhallu a první co jsem koupil jsme kupoval s tím, že musí vydržet "jen tu akci".

Tu rozbrušku mám stále (skoro 15 let) mám v ní diamantový kotouč a ten dává motoru zabrat a stále ji mám.

Takže bych podle značky nevynášel soudy.
Jinak papírově jsou waty a waty, ale u vrtačky a dalších obráběcích strojů je to svým zbpůsobem podružná záležitost.
Záleží na přesnosti, tuhosti, trvanlivosti, ložiscích, převodech a to se dá asi tak vyčíst spíš jen z té ceny než z těch papírových údajů. :-)

Karel

Nechtěl jsem značku Einhell nějakým způsobem deklasovat, to v žádném případě, určitě to jsou dobré stroje, poohlížím se po nějaké stolní kotoučové pile a mezi favority patří ze "stáje" výrobce Einhell, tř. např. Einhell FKS 22/315 za cca 9.000,- Kč. Nejsem profik, tak mi takové věci stačí.

Jiří

Když už jsme tedy u stolní pily tak já bych raději dal 9000kč za tuhle-http://www.naradiprofi.cz/bosch-pts-10-2099.html
Nemá sice takovej výkon ale na běžný párání latěk a přířezů stačí i s těmi 1400W.Kvalita a značka už jsou znát.Okukoval jsem jí v OBI kde jí měli vystavenou a je dost velká.
Co se týče té stojanové vrtačky tak je to sice lákavé ale moje Narexka ve stojánku udělá dobrou práci.Samozřejmě pokud bych obráběl víc železo tak to by pak asi nestačila.
Moje zkušenost se značkou Einhell-nářadí co jsem měl vydrželo celkem dost ale zbyla mi už jen svářečka ostatní už vzalo za své.

Dobrý den,tady pořad řešíte jakesi odpory a fr.meniče tady frajer z videa nema s tím žádný problem nandal na medomet motor z pračky a reguluje to vypínačem:
http://www.youtube.com/watch?v=aS5Tc97W6sI

Tady to je trošku detailně popsané:http://picasaweb.google.de/churchy30/ImkerInfos#

Ahoj, jen Tě chci upozornit, že ta potvora je schopna navštívit půl včelnice, takže je potřeba pořádně zabezpečit všechny úly a pokud bys chvilkově rozebral to jedno včelstvo, když bude kolem nuly, uděláš možná míň škody, než ten rejsek. Už jsem to dělal, otevřel jsem česno a pak rozebral nástavky a on utekl ven, za minutu nebylo co řešit...¨
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Lejsek ve včelstvu
> Datum: 02.1.2010 00:30:00
> ----------------------------------------
> Ahoj.
> Dost nepříjemná událost pro včelstvo.
> Pokud nechceš rozebrat včelstvo, tak nejde. Zkus si pohlídat teplý den nad
> 10 °C a rozeber ho.
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: " Jaroslsv" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, January 01, 2010 10:03 AM
> Subject: Lejsek ve včelstvu
>
>
> Dnes jsem zjistil lejska ve včelstvu a nevím si rady jak jej dostat ven,
> poradte.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4733 (20091231)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4733 (20091231)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Dobrý večer,máte někdo tip na nějakou spolehlivou protahovačku? Moje woodstar pt 106 nestojí za nic.

Já tam teda měl rejska ! Ale ani po částečném rozebrání včelstva neutekl a zůstal někde schovaný ve vyžrané mezeře mezi plásty. Za další cca 2 týdny jsem ho našel mrtvého v podmetu.

Kde to mazivo mají?A jak se to jmenuje?

Mně na všechno kolem včel stačí obyčejná ruční elektrická vrtačka. Kromě jedné jediné věci a tou je předvrtání děr pro sešroubování nástavků. Kde když to udělám v ruce, nedaří se mi zachovávat kolmost otvorů a tím potom po sešroubování vyjde z nástavku hranatý šišoid. A na to už jsem vyvinul technologii, která to umí i s vrtačkou v ruce. Sice je to pomalejší a zabírá pár dnů prostor, ale pro těch mých pár nástavků ročně to stačí.

A co se týká vrtání větších otvorů než těch 13, 14 mm do dřeva, mám z dřívějška spoustu větších vrtáků do průměru nějak 20 milimetrů se zmenšeným průměrem stopky, aby šly upnout do běžné vrtačky, do dřeva i tyhle velké průměry obyčejná vrtačka v pohodě stačí. A na větší průměry mám klasický vykružovák do dřeva.

www.interflon.cz
mažou se s tím mlýnky na maso, míchače těsta atd.

mám fin food lube, je to sprej, teče jako známý konkor, jenže na vzduchu hned ztuhne v bílou vazelínu.

Můj tatínek mi dělá rámy na nástavky tak , že má plochou tuhou desku , na které má hranolky vymezený prostor na rám, ten tam upne do lepidla a stáhne rám vruty. Rám pak je připevněný ještě ztužidly k desce , dokud nezatvrdne. Po zaschnutí jsme ale zjistili , že většina rámů jen na lepidle a vrutech nebyla dost tuhá. Proto pak udělá v ruce obyčejnou bateriovou vrtačkou díru pro 2 šestky dřevěné kolíčky a ty se dají opět na lepidlo. Takový spoj pak již drží dostatečně- a i bez vrutů. Při takovém užití pak již nevadí , jestli jsou otvory kolmé , nebo šišaté. Lícují a drží.

To vyzkouším díky. Jen jestli se později nerozloží na obyč. kysele páchnoucí vazelínu?

Já stěny nástavku složím na rovné desce do pravých úhlů a zatmelím akrylátovým tmelem - kartuše 300 ml za nějak 40 Kč vyjde na spoustu nástavků. Jak tmel za několik dnů ztuhne, vyvrtám vrtačkou v ruce díry skrz a sešroubuji. Taky už jsem skládal věže takhle lepených nástavků každý nástavek proložený kusem sololitu a igelitem. Dá se to takhle dělat i v sériích po několik kusů.

....a zůstal někde schovaný ve vyžrané mezeře mezi plásty.

Kolega, piskor-rejsek zásadne neničí plásty, nie je to hlodavec ale hmyzožravec, hniezda v úli si zásadne môžu urobiť len mišovité.
To, že nebol v úli, pravdepodobne bol mimo úľ a ak ho včelár náhodou uzavrie do úľa, tak hynie.

Roky mažem trecie plochy, aj pod zvislou osou koša hustejším olejom a nikdy som s tým nemal problé. Veď z bubna medometu med voľne odteká do nádoby a hladina medu nikdy nedosiahne ložisko. Súkolie pohonu koša, mastíme len jemne, aby olej nestekal do medu, potom je zbytočné toľko okolo toho debatovať.

Typy na výrobce nejsou. Pro vysvětlení. 1kg drátu je maloobchodní
balení. To zajišťují lidé, kteří se samotnou výrobou v podstatě
nezabývají. Jestli objednávat u výrobce, tak to jsou objednávky v
tunových objemech a v zásadě odlišných finančních částkách.

_gp_



2010/1/1 Jiří <e-mail/=/nezadan>:
> Můžete poradit, kde se dá sehnat nerezový drátek 0,4 mm na vyplétání rámků,
> 1 kg cívka a to přímo u výrobce ?
>
> Díky za typy. Jiří
>

V čem je chyba?


...........
2010/1/2 pavel <e-mail/=/nezadan>:
> Dobrý večer,máte někdo tip na nějakou spolehlivou protahovačku? Moje
> woodstar pt 106 nestojí za nic.
>

to mnozstvi 1 kg bude asi opravdu malo na vyrobce, kdyzprojedete web, takse Vam zobrazi vcelarske prodejny e-shopy. Nize odkaz. Na tom moc neusetrite,kdyz budete chtit hledat vyrobce a navic na tu cenu nize uvedenou se stejne nedostanete.

P.

http://www.vcelarenihrou.cz/8.029-dratek-nerezovy-0,4-mm-1-kg

To je zajimavy postreh, kdyz ted stejne vcely neletaji, tak staci zavrit cesno, nechat jen sterbinu v ocku a pka by mel byt od rejska klid ?

Taky jsem totiz nasel na podlozce jen zadecky vcel, bylo to asi u 5 ulu.

P.

Zdravim, nevite nahodou jak je to s aktivitou rejska? Je aktivni, i kdyz je
teplota pod bodem mrazu? Take mne vcelstva navstevuje rejsek, ale jako velky
problem bych to nevidel.

2010/1/3 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

> To je zajimavy postreh, kdyz ted stejne vcely neletaji, tak staci zavrit
> cesno, nechat jen sterbinu v ocku a pka by mel byt od rejska klid ?
>
> Taky jsem totiz nasel na podlozce jen zadecky vcel, bylo to asi u 5 ulu.
>
> P.
>

Ajak to kdo děláte s mělí, když požer rejska měl pro vyšetření znehodnotí?

Vybira klestika? :] jinak ja osobne moc zimni spad nejak neresim.

2010/1/3 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> Ajak to kdo děláte s mělí, když požer rejska měl pro vyšetření znehodnotí?
>

Rostlinné potravinářské oleje jsou pro mazání cehokoliv krsjnš nevhodné právě proto že zasýchají. Kdysi takto máti namazala šicí stroj a dalo dost práce ho vyčistit a znovu uvíst do chodu. Kdysi zde někdo zmiňoval použití vepřového sádla, základ kolomazi a ryze přítodní produkt.

O vybírání nepíšu, ale když dám do vzorku měl s požerem rejska, tak to v laboratoři nevyhodnotí, protože v tom budou cizí částice - z těch včel. A potom se v ZO vztekají a všelijak to na schůzi sáhodlouze probírají a dělají z toho humbuk. Už se mi to stalo. Já proto měl s úlů s požerem, jedno jestli rejska nebo myši, už pár let do vzorku prostě nedávám. Jen jsem chtěl vědět, jestli to je jinde jinak.

Viděl jsem medomet, kde na hřídeli pod ložiskem byl odnímatelný plstěný prstenec na zachycování stékající mastnoty. Jinak to chce horní ložisko mazat jen velice uvážlivě jen trošku a tužší vazelinou, potom z ložiska nic neteče.
Spodní ložisko zas má být v medometu umístěno tak, aby natečení medu do něho a naopak vytečení čehokoliv z ložiska do medu bylo vyloučeno. Pokud tomu tak není, je buď chybná konstrukce medometu nebo včelař nechá příliš vysokou hladinu medu, která přes zdvižený střed nateče do ložiska.
Takže hledání nějakých "potravinářských" maziv se mně zdá vcelku zbytečné. Kromě toho do každého maziva se poměrně rychle dostane oděr z ložiska a pak už je jednom jestli je nebo není potravinářské, protože je kontaminováno kovem. U klasického černého materiálu železem, u bronzu mědí, cínem a trochu i olovem, u nerezi chromem a niklem ...

Základ pro kolomaz byl dehet získavaný suchou destilací borových pařezů v kolomaznických pecích a fermež , sádlo se přidávalo jen do speciálních mazadel.

Pepan

.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fotky pohonu- vo?nobeh
> Datum: 03.1.2010 22:51:36
> ----------------------------------------
> Rostlinné potravinářské oleje jsou pro mazání cehokoliv krsjnš nevhodné
> právě proto že zasýchají. Kdysi takto máti namazala šicí stroj a dalo dost
> práce ho vyčistit a znovu uvíst do chodu. Kdysi zde někdo zmiňoval použití
> vepřového sádla, základ kolomazi a ryze přítodní produkt.
>
>
>