Včelařská konference

Kazdy ma svuj osobity styl projevu, jedna-li se o rozdilne nazory na vec, tak je vse v poradku, pokud se vsak uz jedna o osobni utoky, tak to sem nepatri.

PZ

Podle mne by jsi ale svoji vzdělanost mohl dávat na odiv tím , že najdeš pro různé odborné výrazy český ekvivalent. Ne všichni jsme tak moudří a pak hledáme ve slovnících. Ne vždy se to pak daří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Že by puč ?
> Datum: 17.12.2009 12:18:56
> ----------------------------------------
> vitaxvito, nepruď. Bohužel Ti asi v psaní esteticky nevyhovuji.
> Nejsem estét a pochlebovač. Mám jen pár včelařských zkušeností a bylo
> by možná škoda je nedat na veřejnost. Nebo Ti mám nějak podlézat? Buď
> tak laskav a raději mne ignoruj. Děkuji.
> _gp_
> ............
>
>
>
>
>
>
> 2009/12/17 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
> From: vitaxvita/=/seznam.cz
> Received: from 8.217.broadband.iol.cz (8.217.broadband.iol.cz [80.188.217.8])
>        by email.seznam.cz (Email.Seznam.cz) with HTTP
>        for vitaxvita/=/seznam.cz; Thu, 17 Dec 2009 9:31:21 +0100 (CET)
>
>
> >
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické
> verejnosti
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> > 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> >
> > Že se schyluje k puči &nbsp;Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby
> všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem
> na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v
> parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno
> odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...
> >
> > Je &nbsp;zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří
> zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich
> chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich
> výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To
> není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali &nbsp;a sestoupili se svých výšin na
> výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či
> krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
> > Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do
> konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí
> podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto
> konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat
> svůj názor na cokoli a tím vnucovat &nbsp;ostatním vlastní názor na věc.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Ještě jsem zapomněl: po celý rok svazenka, brutnák, obě mi kvetly ještě v listopadu. A zlatobýl na září. A myslím, že v únoru a březnu docela fungovala čemeřice. Vždy ale podle půdy a podmínek, jasně ...
Vše dobré
Jiří



Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. O.Z.

Síce nikdy som aerosolovanie nerobil (v ZO ho máme), ale to čo Ste napísali nemusí vždy platiť. Dva týždne môžu byť dosť na vypadnutie mŕtvych roztočov, ale i nemusí, vždy to záleží od toho, či sa následne po fumigácii alebo aerosolovaní môžu včely preletieť a vtedy uviaznuté mŕtve Vd zo uzatvoreného chumáča vypadnú. Ak ale nie je tak, mŕtve VD v chumáči zostávajú dlhodobo (aj viac ako 2 týždne) a potom môže dôjsť k stavu, že môžu padať ešte aj v čase odberu meliva a vtedy môžu ovplyvniť výsledok vyšetrenia meliva a pritom to pravda nemusí byť. No veterinári sa potom rozhodujú nesprávne, ak nariadia jarné ošetrenie a pritom vo včelstve už nemusia byť žiadne roztoče.

Zkoumání pohybu a sezení včel, trávení, spotřeba zimních zásob jsou
velmi zajímavé témata. K rozvolňování a sycení. Podle jakéhosi výzkumu
se včely rozvolňují a sytí podle nějakého vnitřního schématu. Jde o
potravinové vnitřní cykly a tím podpora pohybů chomáče po zásobách.
Také jsou podle dalších posledních překladů v OVP, výzkumy a
pozorování chomáče termovizí, a došlo se prý nato, že je v zimním
chomáči speciální kasta včel, asi na zatím mezi včelaři neznámou
funkci ,"roznašeček zimních zásob po chomáči". Jsou to včely s vyšší
teplotou které se stále kolovitě pohybují a rozdávají potravu ostatním
chladnějším včelám. To je v menším rozporu s jiným výzkumem a
vysvětluje to to, že včely se z povrchu chomáče se tedy nepohybují
nepravidelně a chaoticky směrem dovnitř a naopak. Zimování má svůj
řád. Když se naruší, dojde dříve či později k problému.

Je to opravdu zajímavé téma.

_gp_


2009/12/17 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>:
> Chtěl bych navodit diskuzi o zimním sedění sycení a pohybu včelstev.
> Myslím že o vlastním zimování, sedění včel bylo publikováno velmi málo.(co
> všichni pamatujeme je " v záží zahoď klíč...")a jestiže včely v zimě hučí
> mají nedostatek vzduchu tak otevři víc česno.V tomto případě však většinou
> nejde o nic jiného než že včely se sytí, tím musí zvýšit teplotu chumáče,
> jeho velikost, toto sycení provádí v jistém intervalu v závislosti s
> průběhem venkovních teplot a plnosti zásob. Domnívám se že tento interval
> je při teplotách pod nulou asi 10 dní. Včely se všal i trefuji s tímto
> okamžikem sycení do okamžiku oblevy.
>
> Asi před 25ti lety jsem sledoval za okýnky úlu Brenner 30x15 studená stavba
> pohyb hroznu. A uviděl jsem rozrušení po aerosolu acetonem kdy se včelstvo
> roztáhlo asi o 6cm na průměru hučelo a asi za 1 hodinu si sedlo o 5 cm
> výše. Nevím sice zda aceton byl jen impulzem nebo by se tak včelstvo
> chovalo i při opakovaném ošetření acetonem.
> Nevím kolik se včelstvo sytí, zda po každém vyrušení se sytí.
> Přešel jsem postupně před asi 6ti lety na včely  Vigor 42x17 a asi před
> čtyřmi lety jsem přišel asi o jednu třetinu včelstev z důvodu chybného
> uložení zásob asi18kg.
> Podle mého nazoru Vigor neukládá zásoby  jen do věnce či nástavku nad sebe
> ale i do plodového prostoru,nechává zbytky i pod sebou. Původně jsem
> zimoval i na 4 nástavcích a včely seděly pod zásobami, asi 10% jich nebylo
> na jaře pod stropem tak jsem vyjmul 1-2 plné rámky a pustil je soušemi pod
> stop. Nyní zužuji vše na 3 nástavky ale stejně
> se mi zdá že včely nesedí někdy v Optimalu optimálně.
> Tak se může stát že při delších obdobích nízkých teplot kdy
> se včelstvo nemůže hodně rozvolnit na zásoby nedosáhne.
> Od té doby sleduji kde včely sedí.
> Píši a maluji si to .
> Abych pravdu řekl je to velmi obtížné sledovat protože včely se rozvolnují
> a stěhují.
> Nyní sedí asi
> 40% sedí v druhém nástavku od shora pod zásobami
> 40% sedí na zásobách v horním nástavku
> a 20% sedi 10 cm pod stropem .
> Protože letos byl teplý podzim včelstva byla ještě do 14.12.2009 rozvolněna
> seděla volně, pulzovala = 4.12 jsem si napsal sedí dole a 11.12. sedí
> nahoře a možná se nyní ze zásob stáhne dolů.
> Máte někdo podobné hodnocení.
> J. Burgel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Máte někdo podobné hodnocení.
J. Burgel
-------------------
Zdravím kolego, taky jsem měl a jeden NN Brenner stále mám.
Pak jsme přešel na Langstroth, původně a hlavně jen 232/241mm vysoký. A taky mám i Vigorky.

Uložení zásob u Brennerů dělalo mým včelám problém a párkrát to draze zaplatili. Podle zmínek od jinud to byl asi problém úzké loučky a minima zásob okolo hroznu. Nejenom včelaře:-)

Nejem mě včely občas přešly až pod strop a zásoby nechaly pod sebou. Pokud jim to počasí nedovolilo napravit, tak to odnesly.Ale počet úhynů byl hluboko pod zmiňovanými 10% zimních ztrát.

U Langstrotha jsme zažil ztráty způsobené odtržením od zásob jen v začátcích, kdy v horním (i dolním) nástavku bylo velmi světlé voští. Podle mě nemají včely chuť v zimě přecházet na panenské dílo přes dřevo. Tenhle problém jsem u Brennera nezažil. Možná proto že jsme byl kdysi vyděšen ze zděšení zkušenějších, že chci zimovat ve více nástavkác atd. a tak moje úly měly jen 5mm mezi loučkama a loučky nahoře i dole 8mm. Tedy obdobu toho co jsem měl původně u almárek. Tam to včely braly jako souvislou plochu.
Lasngstroth 232/241:
Na světlém voští mi dávalo lepší výsledky zimování v jendom nástavku, teď když mám dost normálního tak spíše bez problémů je zimování oddělků ve dvou nástavkách.

Osobně mám radši včely - je v tom rozdíl - které se při zimním oteplení rozlezou, vyhřejí prostor a snesou si zásoby do sediska. Ale jak jsem jich měl trochu víc, tak už jsem bral zimu poměrně fatalisticky. Kromě 2003. Prostě se to mě i včelám podařilo připravit nebo ne. Ale většina snah o nápravu je spíše věcí úvah včelaře a je otázka jestli to včelám pak pomůže nebo naopak.

Nevím jestli je to tou dlouho loučkou, ale pokud je v úle dost zásob, včel ysi je většinou inteligentně rozložily, ať už nad sebe, nebo vedle sebe.
Zásoby pod chomáčem - u rozumných včlstev je to asi z přebytku - včely si prostě obklopí chomáč tak jak potřebují, zbytek nestěhují. Můj názor.
Tedy u normálních včelstev.

U oddlěků a slabších mívám někdy strach a sleduji, že plodují dlouho a využívají celou plochu rámku a logicky jim tam zůstává málo zásob.
Silné včelstvo jde spíše dostrany, vyhřeje víc uliček. Slabé si vytápí pár uliček a snaží se je max. využít. Ale pokud jim počasí dovolí, tak si pak natahají.

Ale geny asi u toho hrají roli, a tak jsem kdysi přišel na to, že do nástavků jsem kupoval matky od chovatelů co měly nástavky. U nich nevhodné (z mého provozn.hlediska) geny nepřežily, u jednoprostorového třeba naopak vyhovovaly.

Karel
--------------------
To máme předvánoční poklídek na psaní. Aby nám to vydrželo:-)

vitaxvito, nepruď. Bohužel Ti asi v psaní esteticky nevyhovuji.
Nejsem estét a pochlebovač. Mám jen pár včelařských zkušeností a bylo
by možná škoda je nedat na veřejnost. Nebo Ti mám nějak podlézat? Buď
tak laskav a raději mne ignoruj. Děkuji.
_gp_
............






2009/12/17 <vitaxvita/=/seznam.cz>:
From: vitaxvita/=/seznam.cz
Received: from 8.217.broadband.iol.cz (8.217.broadband.iol.cz [80.188.217.8])
       by email.seznam.cz (Email.Seznam.cz) with HTTP
       for vitaxvita/=/seznam.cz; Thu, 17 Dec 2009 9:31:21 +0100 (CET)


>
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické verejnosti
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
> 16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
>
> Že se schyluje k puči  Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...
>
> Je  zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali  a sestoupili se svých výšin na výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
> Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat svůj názor na cokoli a tím vnucovat  ostatním vlastní názor na věc.
>
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak v tom pripade to samozrejme mozne neni, mozna mame vyhodu v tom, ze nase vesnice je mala ( 500 obyvatel) cca 9-10 vcelaru s cirka 100 vcelstvy. Vzorky s meli mi musi donest nasi vcelari nejpozdeji 31.01., v ten den je odvazim nasemu nakazovemu referentovi.
----------------
Tohle je další věc co dávám na stranu mínusu jestli léčit tzv. hromadně, komisionálně, plošně nebo normálně podle zodpovědnosti každého včelaře.

Takže k čemu vede tohle. Měl musím odebrat nejméně o víkend dřív, abych měl čas a rezervu na počasí, vysušení a dopravení k důvěrníkovi. Tudíž když bych dodržekl vyhlášku a měl tam podložku měsíc, plus další týden, dva na vyčištění podložky, znamená to, že musím léčení dokončit už před Vánoci.

Přitom, když si vysčítám termíny co mi dává veterina, tak mohu léčit ještě po Silvestru a dodržím termíny.

Ale aby jsme to měli už na výročku, tak to musíme poslat včas atd. Žé? :-)

Když tam nechám podložku jinou dobu než měsíc, měl bych teoreticky korigovat výsledky. Když ji tam nechám týden, téměř s jistotou budu mít dobrý vzorek:-) A o to nakonec jde, kolik je roztočů na papíře a ne o tom kolik jich je ve včelách:-))

Zkuste si někdo vyčistit teď podložku, vyrušit včely (tedy pokud se oteplí atd. pokud máte nástavky, můžete pohledem zkontrolovat spad na loučkách mezi nástavky - co tam je, zvláště pokud používáte mezerníky a rámky nejsou přesně svisle, atd.

Zjistíte, že nejlepší je očisti podložky a pak je chodit pohledem kontrolovat a koukat. A pak se případně rozhodnut co dělat.
Když sesypu deset dvacet včelstev do jednoho pytliku, vyhladím extrémy. No a do toho spadne pár VD z buněk atd. z proletu pokud nějaký bude a je to.

Karel

V první řadě musíš vybírat podle stanoviště. Aby to tam vůbec rostlo a prosperovalo. Když to nasadíš na špatné stanoviště, neporoste to ani nepokvete. Takže na jaké stanoviště to budeš sadit?

Ještě bych doplnil pro jaro třeba krokusy, dobré na pyl, je třeba je sadit ovšem na podzim ... a asi by měly být blízko úlů, kvetou, když je dost zima. Pro tuhle dobu je toho i víc. Taky se mi osvědčila taková ta malá roubovaná smuteční vrba, co se dá koupit na jaře v zahradnictvích, kmen cca 1m a z něho dolů visí větve plné kočiček ... a včel ..., nezabere moc místa ... K vrbám obecně: www.vrbovna.cz (tuším), na ty by ještě byl čas ... Plně souhlasím s ořechoplodcem (taky ořechokřídlec), osvědčil se pro zač. podzimu, kdy toho už moc nekvete, ale kvetl mi až do konce října. Totéž komule Davidova. Též takový ten modrý kulatý bodlák (srpen, pardon, vypadlo jméno), když se včas po odkvětu ořeže, vykvete ještě jednou v září... No a na léto výborná zkušenost s třezalkou, dobromyslí, meduňkou, šalvějí, yzopem, saturejkou, ty mají i tu výhodu, že pokryjí půdu a dají se využít jako bylinky co koření i do čajů jako léčivky. Šalvěj je vynikající na záněty, třeba. část se vezme na zač. kvetení na sušení a část se nechá dokvést. Myslím je tohle téma shrnuto na Fascinovaném včelaři, pokud se mýlím, se omlouvám ...
Poklidný konec Adventu přeji. J. Matl



Pavel (212.111.19.114) --- 16. 12. 2009
Re: Dotazy zvídavého začátečníka. (39392)
Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.



Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Fejeton o lnu - medonosné rostlině.

Len krásně kvete,modrými drobnými kvítky a radost pohledět na lán této kvetoucí hospodářské rostliny.
Postupem času len vytlačila umělá vlákna,která jej však cele nahradit nemohou.Zkuste se utřít do ručníku z
umělotiny,i když tam je trochu příměsi bavlny či lnu a poté do čistě lněného.Rozdíl je naprosto zřetelný.
Len živil v minulosti jak hospodáře,který jej pěstoval,tak i mnoho lidi,kteří mu jej chodili trhat,rosit,vochlovat a potom odebírat ke svému domácímu zpracování.atd.
Také živil mnoho lidí ve vesnických chalupách,kteří dělali tzv. přádlo,v každé druhé chalupě byl kolovrat a ti potom na svých stavech tkali plátno,chodili jej na trhy prodávat,či měli své stálé odběratele. To plátno bylo sice na dnešní dobu hrubé,ale velká většina vesnických obyvatel v něm chodila oblečena a práci proto měli i krejčí.
V minulosti v Čechách skoro v každé vesnici,kde se pěstoval len stávala a to ponejvíce na konci vesnice tzv. pazderna.To byla budova většinou postavená z kamene a na které se podíleli hospodáři,kteří tento len pěstovali.Sloužila k tomu,kde se len zbavoval toho pazdeří - tzv.vochlováním,aby zbylo jen čisté vlákno ku předení.To pazdeří jako odpad sloužilo k topení.Každý hospodář podle rozvrhu naložil ten svůj len na povoz a dovezl jej do té pazderny,kde se to provádělo pomocí jakéhosi koryta a tupého nože , připevněného na něm a tím nožem za postupného posouvání toho lnu v tom korytě se len zbavoval toho pazdeří. Postupem doby,když nastoupilo průmyslové zpracování lnu a zároveň také končilo jeho předení a tkaní ve vesnických chalupách,zůstávaly tyto pazderny bez využítí k čemu byly postaveny. A tak samozřejmě chudých obyvatel v té době bylo habaděj,ba příliš,pastoušky mnohdy nestačily je všechny pojmout a tak se někteří tito lidé nastěhovali se svými rodinami do těchto opuštěných pazderen,kde žili.Zůstalo jim pak jen to přízvisko – Pazdera,Pazderka , atd.
Postupem času a zlepšením sociálních poměrů ke konci RU a za I. republiky se tito obyvatelé těchto pazderen
také zmohli,někteří,ti podnikavější si ty pazderny opravili,rozšířili,přistavěli,zvelebili, nu a někteří se odstěhovali do lepšího bydlení.Dnes jsou původní pazderny na vesnicích velice vzácné,zůstal tam jen ten název „U pazderny“ apod., většinou zmizely z povrchu země a nanejvýš tam zbyla po nich jen hromada kamení,pokud je neodvezl nějaký člověk,který je využil na stavbu svého domu.Kdysi tito lidé z pazderen dlouho trpěli syndromem méněcennosti protože jejich původ jim byl dlouho připomínán ostatními obyvateli, byli druhořadí. Dnes po mnoha létech potomci těchto obyvatel jsou naprosto rovnocenní všem lidem,ba mnohé i předčí jak vzděláním,tak majetkem ,tak i svojí rétorikou.

no, občas se tady píšou nesmysly. lidi,co to evidentně nikdy nedělali a jen se dohadují, že takhle to "určitě stoprocentně" je, radí těm, co se zeptají a chtějí nějakou použitelnou odpověď. Tak to občas uvádím na pravou míru.

prolet mozny nebyl a jeste nejakou dobu asi nebude,
tak dam z jara vedet, jak vcely prezimovaly.
bohuzel o amaterismus ani nezkusenost neslo, bylo to z nutnych duvodu, ktere jsem bohuzel nemohl ovlivnit.
PZ

16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 R. Polášek Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 R. Polášek Re: Dotazy zvídavého začátečníka.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Clanky na odlehceni a pobaveni laické verejnosti
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: aerosol
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 A.Turčáni Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Paprna Paprna Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Pečenka F aerosol
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Převoz včelstev o vánocích.
16. 12. 2009 Gustimilián Pazderka Re: Dotazy zvídavého začátečníka.

Že se schyluje k puči Gustoradimskému? Je třeba ještě vystřelit z Aurory aby všichni ostatní věděli,že jsou tu 2 subjekty do budoucna již natrvalo s patentem na rozum , a stejně se spolu nedohodnou tak jako naši páni poslanci v parlamentu. Každý mele tu svoji písničku,většinou duchaplnou a pokud možno odbornou a pro většinu nesrozumitelnou.Prostě ode zdi ke zdi a nikdy jinak...

Je zapotřebí chápat,že ti 2 pánové jsou vzdělanější nežli ti včelaři,kteří zde hledají pomoc při svých začátcích,nebo sdělit druhým své zkušenosti z jejich chovu včel.Proto není zapotřebí baštit těmto 2 samolibým supervčelařům jejich výplody,kterými oblažují ostatní čtenáře a přispěvovatele této konference. To není urážka,pouze výtka aby se vzpamatovali a sestoupili se svých výšin na výsluní a že by to měli pochopit již vzhledem k jejich titulu či majetku , či krásnému jménu.Obvzláště ten jeden s tím středověkým jménem.
Mnoho včelařů to odrazuje,proto je tak málo příspěvků od nich do konference.Tito 2 napadnou většinou každý příspěvek a tím každého znechutí podruhé do konference přispět buď radou či dotazem. A to je špatně,protože tuto konferenci si jakoby přivlastnili a měli výsadní právo jen oni v ní zastávat svůj názor na cokoli a tím vnucovat ostatním vlastní názor na věc.

Chtěl bych navodit diskuzi o zimním sedění sycení a pohybu včelstev.
Myslím že o vlastním zimování, sedění včel bylo publikováno velmi málo.(co všichni pamatujeme je " v záží zahoď klíč...")a jestiže včely v zimě hučí mají nedostatek vzduchu tak otevři víc česno.V tomto případě však většinou nejde o nic jiného než že včely se sytí, tím musí zvýšit teplotu chumáče, jeho velikost, toto sycení provádí v jistém intervalu v závislosti s průběhem venkovních teplot a plnosti zásob. Domnívám se že tento interval je při teplotách pod nulou asi 10 dní. Včely se všal i trefuji s tímto okamžikem sycení do okamžiku oblevy.

Asi před 25ti lety jsem sledoval za okýnky úlu Brenner 30x15 studená stavba pohyb hroznu. A uviděl jsem rozrušení po aerosolu acetonem kdy se včelstvo roztáhlo asi o 6cm na průměru hučelo a asi za 1 hodinu si sedlo o 5 cm výše. Nevím sice zda aceton byl jen impulzem nebo by se tak včelstvo chovalo i při opakovaném ošetření acetonem.
Nevím kolik se včelstvo sytí, zda po každém vyrušení se sytí.
Přešel jsem postupně před asi 6ti lety na včely Vigor 42x17 a asi před čtyřmi lety jsem přišel asi o jednu třetinu včelstev z důvodu chybného uložení zásob asi18kg.
Podle mého nazoru Vigor neukládá zásoby jen do věnce či nástavku nad sebe ale i do plodového prostoru,nechává zbytky i pod sebou. Původně jsem zimoval i na 4 nástavcích a včely seděly pod zásobami, asi 10% jich nebylo na jaře pod stropem tak jsem vyjmul 1-2 plné rámky a pustil je soušemi pod stop. Nyní zužuji vše na 3 nástavky ale stejně
se mi zdá že včely nesedí někdy v Optimalu optimálně.
Tak se může stát že při delších obdobích nízkých teplot kdy
se včelstvo nemůže hodně rozvolnit na zásoby nedosáhne.
Od té doby sleduji kde včely sedí.
Píši a maluji si to .
Abych pravdu řekl je to velmi obtížné sledovat protože včely se rozvolnují a stěhují.
Nyní sedí asi
40% sedí v druhém nástavku od shora pod zásobami
40% sedí na zásobách v horním nástavku
a 20% sedi 10 cm pod stropem .
Protože letos byl teplý podzim včelstva byla ještě do 14.12.2009 rozvolněna seděla volně, pulzovala = 4.12 jsem si napsal sedí dole a 11.12. sedí nahoře a možná se nyní ze zásob stáhne dolů.
Máte někdo podobné hodnocení.
J. Burgel

Zdravim pane Stonjeku,

netreba byt myslim tak podrazdeny, od toho ta diskuze je, aby se zde prezentovaly nazory a zkusenosti a kazdy rozumny si z toho vzal sve. K tomu prevozu vcel v zime, delal jsem to poprve a byl jsem k tomu donucen, nebot drive jsem nedostal najemni slouvu na nove misto v ekologicky ciste oblasti, abych mohl zahy pozadat o zarazeni do prechodneho obdobi k ekologickemu chovu vcel. Samozrejme nikomu nedoporucuji, aby vozil vcely kdyz venku mrzne, slo o to rici, ze v pripade nouze je i toto mozne.

PZ

Tak v tom pripade to samozrejme mozne neni, mozna mame vyhodu v tom, ze nase vesnice je mala ( 500 obyvatel) cca 9-10 vcelaru s cirka 100 vcelstvy. Vzorky s meli mi musi donest nasi vcelari nejpozdeji 31.01., v ten den je odvazim nasemu nakazovemu referentovi.

Jak jsem tady psal, aerosol je jen pojistka, kontroloval jsem vcera odpoledne podlozky po nedelnim leceni aerosolem, 10 vcelstev namatkove ani jeden roztoc. Provedeny byly predtim dve fumigace. Tzn. ze kdyz se provede fumigace ucinne, aerosolu neni treba.

PZ

Dobrá, rozepište se. Dám Vám termín do 10. ledna, 20 to musí mít ZO u
veterináře. Zkuste tu časovou osu povinné sběru zimní měli s aerosolem
15. prosince nějak poskládat. Zatím se jen pokoušíte něco si myslet a
to známo neznamená často i vědět.(podle jiných diskutujících)

_gp_

2009/12/17 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak
> je to mysleno.
>
> U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky
> cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly
> dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i
> mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel
> nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak
> jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu
> do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani
> jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Historky o zimním sesypání dvou včelstev, která pak dají nejvyšší výnosy beru s rezervou a moc jim nevěřím!

Radim, moje "historky" sú naozaj pravdivé a nie len táto, npr. v čase zimy (január) som rozobral celé včelstvo a robil fotografie plodu. Z tohoto zásahu mám foto, zverejním ho. V čase zásahu bola zem pokrytá snehom, slnko nesvietilo.

Neviem, či som tu už nepísal o prípade, keď v horách pilčíci v zime spílili strom a boli v ňom včely, klát ešte v zime preniesli k domu a postavili, včelstvo prekladali až na jar.

To však neznamená, že to začneme robiť masove, to nie je mojím cieľom, ale na druhej strane chcem upozorniť, že sa to dá urobiť bez nejakého výrazného poškodenia zimujúceho včelstva.

Na včelnici mám včelstvo na váhe, pravidelne zaznamenáva hodnoty úbytku, neraz musím najskôr odstrániť zo striešky sneh a nie je to celkom citlivý zásah. Robím to 40 rokov a nikdy som nezbadal, aby to malo nejaký vplyv na včely. Môj otec bol dobrý včelár, ale také výsledky ako ja nikdy nedosiahol.

To ešte neznamená, že sa vo včelstvách v zimnom období budeme "špárať", aj prevoz včelstva nerobíme každú zimu, ale ak dodržíme zásadu robiť so včelstvo primerane, dá sa aj to. Kto sa bojí, nech nejde do lesa.

Zdravim pane Pazderko,

slo by Vasi informaci trochu vice rozklicovat ? Aby vsichni pochopilim, jak je to mysleno.

U nas je postup takovy, ze aerosol se dela v pulce prosince, podlozky cistim mezi svatky. Na Novy rok uz jsou vzdy pripraveny, od leceni ubehly dva tydny, to uz by melo byt dost casu na to aby vcely shodily vsechny i mrtve roztoce dolu. Podlozky nechavam tri tydny, za tu dobu se tam mel nashromazdi, podlozky vytahuji necham ve sklepe v suchu a teple tyden, pak jen precedim pres tu zelenou sitku, ktera je pro tezbu propolisu a sesypu do kelimku. Uz si ted nejsem jisty, jak to bylo loni, ale termin odevzdani jsme meli tusim konec ledna. Vse se stihlo.

PZ

Je to horor, co zde někteří předvádějí. Co se týká zimního léčení,"odbornost některých" vyráží přímo dech. Přitom stačí tak málo. Vzít nůžky rozstřihnout igel. pytlík s čas. Včelařství štítivě ho odsunout stranou, ale před tím s ním zaklepat. Vypadne vám dvoulist na kterém je dobře stručně a jednoduše popsán postup podzimního léčení sepsaný pracovníky Dolu. Navíc velkými písmeny, takže se slepci nemohou vymlouvat, že nemají brýle a ¨naprosto blbuvzdorně což znamená že i absolovent 8 tříd pomocné školy by to měl po několikerém přečtení zvládnout. Co se týká převozu včelstev v bezletovém období, když je zima a před prvním proletem ještě zde nezaznělo, že v tuto dobu převáží včelsta pouze naprostý debil a to, že to včelstva přežijí neznamená, že jim to neškodí.Těch stavů kdy je to opravdu nezbytné je asi hodně málo a vždy jde občas něco obejít. Historky o zimním sesypání dvou včelstev, která pak dají nejvyšší výnosy beru s rezervou a moc jim nevěřím! Každopádně se už vůbec nedivím, že Antonův otec měl daleko větší výnosy než má teď jeho syn.Zřejmě měl v rukách daleko citlivější přístup ke včelám a soustavně nezkoušel co všechno jsou včely vlastně schopné vydržet. A tak bych mohl pokračovat! Zdraví R. Stonjek

Ne, já to vidím nato, který gen při tom podnebí a půdních podmínkách
zrovna zapne u rostlin tu nektarodárnost a kvalitní pyl. Může se
teoreticky vyset dvě osiva a jedno je se svou nektarodárností jiné než
druhé a přitom sou sety stejnou mašinou a na stejném poli.

Jde oto co se při tom výzkumu ověřuje. Na 99% to určitě není ale
nějaká nektarodárnost ale hmotnost plodu nebo semena.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod
> kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo
> na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště
> ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na
> jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách
> pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně,
> zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a
> přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té
> krajiny.
> Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
> Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí
> druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které
> by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy
> jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a
> hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit,
> přeroubovat nebo jaká vysít semena.
> Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a
> kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice,
> tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním
> různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou,
> dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a
> zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější
> než ty ostatní.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vyprášní včelstev není přeci plošná záležistost jak si představuješ p.
Polášku. Sám dost rozebíráš dost zajímavé témata (vše v dobrém ;-)a
toto je dost odbytá odpověď. Vánoce nemusí být totiž vůbec nějakým
mezníkem ve fyziologicky prospěšném fragmentu zimním období včely
medonosné. Sociální hmyz snese v podstatě více než jeden čmelák nebo
jiná jedna včelovitá samotářská samička, ale vůbec nic není pravidlem,
a oto jde. Pravidla pro chov musí být přesto včechno lokálně daná a
třeba stačí jen vědět, že týden s nějakým údajem o teplotách je jiný
než jiný týden. To je o oboru včelařství jako takovém. Týden je něco
jak jednotka času pojmenovaná typem jeména a pověrou - jmeniny. Jde o
jednotku času s určitou hodnotou.

_gp_

2009/12/16 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Já myslím, že ty převozy jsou nyní ještě neuzavřené. Klidně může díky
> spotřebě zásob během převozu dojít někdy v období mrazů k přeplnění
> výkalových váčků a tím ke kálení v úlu a ke kolapsu včelstev stejně tak
> jako to může do oblevy a proletu včelám vyjít a nestane se vůbec nic. Takže
> teprve až po oblevě a vyprášení převezených včelstev bude výsledek
> definitivně jasný.
> Dneska v předpovědi počasí bylo nejdále počasí na Štědrý den a tam má být 0
> až plus 4 stupně, tak možná obleva a vyprášení včelstev bude už o
> svátcích....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já myslím, že ty převozy jsou nyní ještě neuzavřené. Klidně může díky spotřebě zásob během převozu dojít někdy v období mrazů k přeplnění výkalových váčků a tím ke kálení v úlu a ke kolapsu včelstev stejně tak jako to může do oblevy a proletu včelám vyjít a nestane se vůbec nic. Takže teprve až po oblevě a vyprášení převezených včelstev bude výsledek definitivně jasný.
Dneska v předpovědi počasí bylo nejdále počasí na Štědrý den a tam má být 0 až plus 4 stupně, tak možná obleva a vyprášení včelstev bude už o svátcích....

Záleží hodně, jaké stanoviště je k dispozici. Jestli tam je půda kdesi pod kopcem vlhká až mokrá, podmáčená mokrá jílovitá, rašelinitá, vápenitá nebo na kopci suchá prosychající, písčitá, štěrkovitá.... Jestli je stanoviště ve stínu nebo na slunci... Jestli je stanoviště kdesi na jižním svahu na jižní Moravě třeba pro akát nebo kdesi na severu v chladu a vlhku v horách pro třeba javor klen..... Pokud se rostlina na stanoviště zvolí správně, zasadí se, možná první druhý rok se jí dělá místo a potom už roste sama a přináší užitek. Je to hodně o dlouhodobém pozorování a porovnávání té krajiny.
Potom záleží taky na kvalitě krajiny.
Jestli to je nějaká původní chráněná krajina, neměly by tam přijít cizí druhy nebo šlechtěná okrasná obdoba původních druhů. Hlavně takové, které by se mohly pokřížit s původními. Pak nezbývá nic jiného než v době, kdy jsou kvetoucí rostliny potřeba, to je hlavně předjaří, procházet okolí a hledat, co kde kvete, na co jdou včely a co tedy ke stanovišti přesadit, přeroubovat nebo jaká vysít semena.
Jestli to je nějaká už cizími rostlinami nebo různými šlechtěnými a kříženými rostlinami promořená krajina, kdesi u města nebo starší vesnice, tam už se toho zas tak moc nezkazí. Tam nevidím problém s vysazováním různých šlechtěných a medonosných rostlin nebo, pokud už v okolí jsou, dokonce invazivních medonosných rostlin, jako jsou netýkavka žláznatá a zlatobýl. Jen křídlatku zásadně nedoporučuji, ta je o třídu invazivnější než ty ostatní.

Trochu pozastavení nad článkem a odborností novinářů a skládáním jejich výplodů.

Článek má momentální internetový odkaz:
http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/nekteri-hrozbu-moru-podcenuji20091201.html

........................
Po letošním náročném roku, kdy v obou regionech řádil včelí mor, se
obávají ještě horšího stavu v příštím roce. Léčení včelstev totiž není
povinné a tak jej někteří neprovádějí.

Všechny místní organizace Českého svazu včelařů dostaly dopis od
předsedy okresního svazu, který apeloval na to, že by chovatelé neměli
hrozbu včelího moru podceňovat. "Teď momentálně je nejlepší doba na
léčení včelstev. Protože ale tento úkon není povinný, tak se za něj
nechce některým včelařům platit a neprovádějí ho," konstatoval
František Hošek, kterému se zatím na třináct rozeslaných dopisů
vrátilo šest odpovědí. Ne všechny byly ovšem uspokojivé.

"Předsedové základních organizací sice na své členy také apelují,
stejně jako já, ale je to málo platné. Nařídit jim to nikdo nemůže,"
posteskl si Hošek. On sám patří mezi včelaři k takzvaným kočovníkům a
má obavu, aby v příštím roce neodjel se svými včelami tam, kde zrovna
řádí mor. Pak by o ně totiž přišel.

Hranická organizace se k léčení postavila zodpovědně. "Začali jsme s
ní teď o víkendu. Nafoukali jsme do úlů dezinfekční roztok a čekáme,
až budeme moci odebrat měl, což je spad ze včel," řekl předseda místní
organizace Českého svazu včelařů Antonín Hostaša. Včelí měl bude
začátkem roku zkoumat laboratoř Krajské veterinární zprávy, aby
zjistila, zda včely netrpí varoázou nebo morem včelího plodu. V
případě moru by totiž musely být vypáleny.

V letošním roce se na Přerovsku i Hranicku včelí mor vyskytl.
"Konkrétně v Hranicích jsme museli vypálit asi sedmdesát včelstev,"
potvrdil Hostaša s tím, že nikdo netuší, odkud choroba přišla. Všem
ale nahání hrůzu. "Pokud by se mor nadále rozšiřoval, hrozí úbytek
včel, což by se negativně projevilo nejen na produkci medu a vosku,
ale také na úrodě," poukázal Hostaša.

Co letos dělá včelařům rovněž vrásky, to je teplý podzim. Slunce láká
včely ven, ty se vysilují a čerpají ze svých zásob na zimu. Vloni o
tomto čase už byly například dávno zazimovány.


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Matematika základní školy a znalosti z časové osy vkládání podložek
pro diagnostiku sběru zimní měli a požadavku SVS který si dává
podmínky kdy má být měl sebrána a přirozeně i v postupu práce sběru
vysušena pro diagnostiku a vyšetření mi říká, že měl by se měla
odevzdávat až koncem února. Je tomu tak v Vás. U nás ne. Proto zimní
aerosol nemůžu z principu zavést a dělat. Děkuji za pozornost.

_gp_

2009/12/13 Ferda <e-mail/=/nezadan>:
> Organizace u nás zakoupila aerosolový vyvíječ a včera mi léčili včely
> poprvé aerosolem. Za jedno včelstvo jsem musel zaplatit 15 Kč /nenamítám,
> za ty prachy bych to nedělal i když dotace na léčení zůstala organizaci /.
> Jen se chci zeptat jak to funguje jinde, zda se také platí i když jsou na
> to dotace a zda je aerosolování povinné, přestože jsem léčil 3 x fumigací
> /. Můj názor je ten, že po teplém podzimu aerosol je to nejlepší, ale stále
> se někdo najde, kdo "chemii " navíc odmítá a jsou s ním problémy.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Kažná manipulace má vliv na trávení včelstvev. Dokonce i pouhá chůze
po křupajícím sněhu. ALE NE PRAVIDELNÉ VYRUŠOVÁNÍ zvukem a nebo
nějakým PRAVIDELNÝM kmitavým nebo jiným reflexním ZIMNÍM VZRUCHEM.

Myslím, že víme očem je řeč. Dokazovat nějaké takové zimní reflexy je
elementární včelařskou jarní medicínou.

_gp_

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Ahoj Antoni, beru v potaz to, že je bezletové období. KAŽDÁ
>
> 2009/12/16 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
>> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to
>> závdavek minimálně na průjem.
>>
>> Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely
>> postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v
>> zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase
>> dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme
>> svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
>> Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v
>> záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
>> Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci
>> pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová
>> zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko
>> prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely
>> nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
>> V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
>> Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou
>> módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.
>>
>
>
>
> --
>  ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Samozrejme sem to nechtel nejak globalizovat. S prevozy zkusenosti nemam. Ja
bych se tomu take nejspis v zime vyvaroval.

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Já se domnívám, že nahlížení do včelstva a převoz na 300 km je trochu
> něco jiného, odlišného, rozdílného atp. Takže jestli nahlížím a
> zachraňuji jedno včelstvo z 20 na stanovišti, prakticky to znamená to,
> že nějakých pár vík nazvednu a zkontroluji pohledem zvrchu pár uliček
> jestli mají zásoby a zavřu. Ale jestli nenajdu zásoby u uličkách, tak
> odněkud převěsím k hladujícímu chomáči jeden zásobní rámek a hotom. To
> se stává a možná je to špatně kvůli genetice.
>
> Tomu včelstvu (zimujícímu chomáči) tím, že jsem mu opatrně a bez
> rozebírání odebral nějaký rámek zkraje, se nepokálí. Není to ale
> žádným pravidlem a může se pokálet. Těm včelám, co jsem jim přidal
> rámek jsem ale s určitostí zavdal k rychlejšímu naplnění výkalových
> vaků, protože prostě je ten chaotický fyziologický směr byl dán místo
> zimního klidu ve včelstvu. Takže se takové včelstvo v řadě "ztratí" a
> je mu nějak pomoženo a dá se tím něco dál dělat. Ale celé stanoviště
> nevhodně převezených včelstev v zimě nebo i v létě je POHROMA.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> > Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5
> oddelku.
> > jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
> > vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4
> ulicky.
> > Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
> > zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
> > nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik)
> sem
> > do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat
> i
> > ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc
> zasob
> > nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
> > vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
> > obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
> > vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
> > zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva
> zluna
> > roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset. Roman
> > Pavlica
> >
> > 2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >
> >> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
> >> je to závdavek minimálně na průjem.
> >>
> >> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
> >> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
> >> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
> >> nezkušenost a amatérismus.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> >> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> >> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
> >> trval
> >> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi,
> otviral
> >> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
> >> jsem
> >> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
> >> miste,
> >> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
> >> Behem
> >> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> >> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
> >> >
> >> > PZ
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

Ahoj Antoni, beru v potaz to, že je bezletové období. KAŽDÁ

2009/12/16 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to
> závdavek minimálně na průjem.
>
> Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely
> postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v
> zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase
> dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme
> svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
> Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v
> záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
> Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci
> pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová
> zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko
> prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely
> nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
> V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
> Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou
> módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já se domnívám, že nahlížení do včelstva a převoz na 300 km je trochu
něco jiného, odlišného, rozdílného atp. Takže jestli nahlížím a
zachraňuji jedno včelstvo z 20 na stanovišti, prakticky to znamená to,
že nějakých pár vík nazvednu a zkontroluji pohledem zvrchu pár uliček
jestli mají zásoby a zavřu. Ale jestli nenajdu zásoby u uličkách, tak
odněkud převěsím k hladujícímu chomáči jeden zásobní rámek a hotom. To
se stává a možná je to špatně kvůli genetice.

Tomu včelstvu (zimujícímu chomáči) tím, že jsem mu opatrně a bez
rozebírání odebral nějaký rámek zkraje, se nepokálí. Není to ale
žádným pravidlem a může se pokálet. Těm včelám, co jsem jim přidal
rámek jsem ale s určitostí zavdal k rychlejšímu naplnění výkalových
vaků, protože prostě je ten chaotický fyziologický směr byl dán místo
zimního klidu ve včelstvu. Takže se takové včelstvo v řadě "ztratí" a
je mu nějak pomoženo a dá se tím něco dál dělat. Ale celé stanoviště
nevhodně převezených včelstev v zimě nebo i v létě je POHROMA.

_gp_

2009/12/16 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>:
> Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5 oddelku.
> jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
> vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4 ulicky.
> Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
> zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
> nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik) sem
> do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat i
> ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc zasob
> nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
> vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
> obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
> vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
> zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva zluna
> roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset.  Roman
> Pavlica
>
> 2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>
>> Pokud včelstvo  nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
>> je to závdavek minimálně na průjem.
>>
>> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
>> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
>> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
>> nezkušenost a amatérismus.
>>
>> _gp_
>>
>> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
>> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
>> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
>> trval
>> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
>> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
>> jsem
>> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
>> miste,
>> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
>> Behem
>> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
>> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
>> >
>> > PZ
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>  ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout, je to závdavek minimálně na průjem.

Gusti, trochu viac strašíš, ako vysvetľuješ prečo by prevážané včely postihol taký tragický koniec. Je to viac pohľad na vyrušovanie včiel v zime zo začiatku minulého storočia, kedy sa neustále prizvukovalo "v čase dennej teploty pod nulou, radšej ku včelám nechoďte, lebo chôdzou môžeme svoje včely zničiť" a tento názor som si prečítal i na Konferenci.
Ak si niektorí spomínate na strážne domčeky blízo železničnej trati, v záhradke neraz žili včely a otrasy bežne prežili.
Ja sám mám prípad, keď som zachraňoval včelstvo bez M v decembri-prosinci pozmetaním včiel zmetáčikom zo zásobného včelstva cez letáč (letáčová zástrčka odobrat na nábehovú dosku umiestnenú so spádom k letáču. Všetko prebehlo OK (teplota tesne nad nulou), do 24 hod. ticho, žiadne včely nerozbehané po úli a žiadne mŕtvolky.
V následnej znáškovej sezóne to bol jedno z najlepších včelstie!
Aj ja som za status gvo, stav nemenný, takéto zásahy by nemali byť nejakou módou, ale ak si to stav včelstva vyžaduje, treba zasiahnuť.

Ja bych to zas tak tragicky nevidel. Minuly rok jsem zimoval cca 5 oddelku.
jelikoz kazdy oddeleky byly pozdejsi a k tomu jeste pouze z jednoho
vcelstva, protoze sem vic vcelstev neme, obsedaly cca v zime 3 - 4 ulicky.
Zimovaly na 1 nastavku 42x17. vsichni si urcite pamatujeme lonskou tuhou
zimu. Samozrejme chodim vcelstva v zime kontrolovat. Jeden oddelek se mne
nezdal a pri obleve (zde na jizni Morave jich bylo behem zimy nekolik) sem
do nej nahledl, uhynul, nemel zasoby. Proto jsem se rozhodl zkontrolovat i
ostatni a nastesti jsem to zjistil za 5 minut 12, protoze jim take moc zasob
nezbyvalo. Jedine reseni bylo podat medocukrove testo. Svete div se,
vcelstva ho bez problemu zpracovala, podani testa sem opakoval 3 - 4 za
obdobi 6 tydnu asi. Jelikoz byla zima dlouha, obaval jsem se preplnmeni
vacku, coz se nepotvrdilo. krome toho uhynuleho vcelstva dalsi 4 oddelky
zdarne prezimovaly. A jeste musim vzpomenout, jak u jednoho vcelstva zluna
roztriskala cesno za jediny den, to vyruseni bych nechtel slyset. Roman
Pavlica

2009/12/16 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>

> Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
> je to závdavek minimálně na průjem.
>
> Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
> neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
> to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
> nezkušenost a amatérismus.
>
> _gp_
>
> 2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> > Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> > vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz
> trval
> > asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
> > jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel
> jsem
> > obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem
> miste,
> > nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let.
> Behem
> > 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> > podmetu, vse se zda naprosto OK.
> >
> > PZ
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>

VHODNÁ zimní a jarní léčba je často velmi účinná. Má ZÁSADNÍ vliv na
PLOŠNÉ přemnožení varoázy (kleštíka nebo varoózy jak je spisovné) v
letním období a PLOŠNÉ kolapsy. A to se může lehce dokázat.
Nejdůležitější je, jestli se takové ÚČINNÉ OŠETŘENÍ opravdu provádí.
Upozorňuji, že účinnost léčby zajímá hlavně SVS a ne včelaře. Ti jsou
často jen stádem co vede nějaký chytrý bača. Účinnost léčby a ověřovat
účinnost léčby, účinnost léčbya ještě jednou účinnost léčby. To
zachraňuje včely když jde o VD. ;-)

_gp_

2009/12/15 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> A docela by mě zajímalo, k jaké migraci roztočů může dojít v polovině
> listopadu.
> To jsem nikdy nepostřehl, že by to někdo vysvětli.
> Nebo jestli bych byl nucen léčit stádovitě hned na začátku října.  A jestli
> by za případné špatné léčení někdo, kdo by mě to nařizoval, převzal
> zodpovědnost.

Pokud včelstvo nemá v zimním období možnost se po převozu prolétnout,
je to závdavek minimálně na průjem.

Já jsem jinak toho názoru, že pokud se včelstvo po převozu se postupně
neuklidní a poté do určité doby celé nevypsáší - jinak neprolétne, je
to skoro vražda. Tz. převoz jedině v aktivní době, jinak jde o
nezkušenost a amatérismus.

_gp_

2009/12/16 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 ,
> vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz trval
> asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral
> jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel jsem
> obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem miste,
> nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let. Behem
> 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem
> podmetu, vse se zda naprosto OK.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Hodně rostlin používá atraktanty pro opylovače, ale atraktantem není
pokaždé jen kvalitní pyl a mnoho nektaru. Je důležité znát
nektarodárnost a kvalitu pylu, jinak teorie o vysazování nějakých
skalniček nebo náhrobních květin obsypaných včelami je absolutně
kničemu. NEZÁLEŽÍ na obsypání včelami ale na prokazatelném užitku
který květ poskytne.

Květ může i oklamat včelu a ta jen lítá a lítá a nula nulanic z toho
nemá a umře vyčerpáním. Důkazy o tomto jsou třeba s druhem jedné lípy.
Proberte se v tomto tématu a buďte trochu pragmatičtí. Blbě
(špatným směrem) se potom koncetrují snahy včelařů které jsou pro
včelu třeba i škodlivé. A chyby se kamuflují, vylhává se pravda aby
byly zvdůvodněny náklady atp. Zkrátka trochu logické rozvahy prosím.
Děkuji.

_gp_

2009/12/16 <nasepenze/=/volny.cz>:
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nejdůležitější je mít v časném jaře v bezprostředním dosahu lísky a vrby
jívy, eventuelně dříny a vrby obecně. To proto, že při proměnlivém jarním
počasí mnoho včel zahyne, pokud musí vyhledávat pastvu ve větší vzdálenosti.
V následujícím období, kdy už začnou kvést třešně, toho dle mého soudu
vlastním úsilím už moc neovlivníme, neboť buď nabídka v přírodě začne
převládat nad poptávkou, nebo zase pravděpodobně nedisponujeme takovými
volnými plochami, aby jejich osázení mělo praktický význam. Význam výsadby
včelařsky využitelných rostlin narůstá zase až na podzim, a to zejména kvůli
pylu. To ale záleží na místních podmínkách. Někde, jako v mém případě, tomu
není třeba pomáhat. Z bylin osobně doporučuji dobromysl obecnou
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobromysl_obecn%C3%A1
Ta kvete od července do září a pod včelami se úplně třese i když je pastva
jinde. Zdá se mi, že o ni včely mají větší zájem než o svazenku. Je to však
spíše pro potěšení včelaře, větší praktický význam to opět vzhledem k malým
využitelným plochám pro výsadbu nemá. Je třeba také dbát na to, že některé
včelařsky využitelné rostliny, například zlatobýly nebo křídlatky, jsou
považovány za invazivní rostliny a neměli bychom jejich výsadbou likvidovat
původní porosty.
J.T.

> Dotazy zvídavého začátečníka.
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Dřín, Líska, Vrba jíva, Vrby (všeobecně) Javory (mléč, klen, jasanolistý, babyka, tatarský, ginala, japonika). Aká,t, Lípy,

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy zvídavého začátečníka.
> Datum: 16.12.2009 12:54:50
> ----------------------------------------
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa
>
>
>
>

Rostliny vhodné pro včelky bych rozdělil (z hlediska začátku doby užitečnosti) na dlouhodobé a krátkodobé.
Dlouhodobé: akát, lípa atd.
Krátkodobé:
ořechoplodec clandonský (kvete v podletí - spíš pro nektar),
devaterník (kvete na jaře - hlavně pylová rostlina),
veronika horská (celoletní - spíše nektar),
saturejka,ožanka,yzop (léto a podzim).
Podotýkám, že uvedené rostliny mám v praxi ověřené - v době květu jsou včeličkami obsypané. V odborné literatuře lze najít spoustu rostlin s uvedením, jak jsou pro včelky dobré ba i výborné, ale mnohokrát jsem zjistil, že u nás o ně včelky témeř nezavadily. Proto bych i já uvítal názory které jsou podloženy vlastními zkušenostmi.

Rovnez jsem prevazel osm vcelstev ted v sobotu, teplota tak okolo -2 , vcely jsem prevazel v nastavkovych ulech na privesnem voziku. Prevoz trval asi hodinu, po dojezdu na misto, byly nektere trochu hlucnejsi, otviral jsem hodinu po ulozeni na nove misto. Dvoje litaly jako pominute, mel jsem obavu, ze venku umrznou, kdyz se budou chtit ted orientovat na novem miste, nastesti si uvedomily ze -2 neni optimalni teplota na orientacni let. Behem 10 minut uz byly je na cesne. Kontrola den pote- otvorem ve vysokem podmetu, vse se zda naprosto OK.

PZ

Dne Wednesday 16 of December 2009 12:54:41 nasepenze/=/volny.cz napsal(a):
> Zdravím,přátelé!
> Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
> za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
> kvetou po sobě.
> Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
> Díky.
> Standa

Vrba trojmuzna

Honza

Zdravím,přátelé!
Můžete mi,prosím,zdělit,které rostliny si vaše "holky" oblíbily
za účelem pastvy ve vašem okolí.Možno-li chronologicky,tak jak
kvetou po sobě.
Musím totiž nějaké vysadit a každá rada dobrá.
Díky.
Standa

Tak jsem 14.12. přeložil 4 včelstva , letošní oddělky asi na 5-6ti rámcích 42x15 do nových úlů.
překládal jsem to od 13.00 do asi 15.00 při teplotě -1°C
včely seděly volně, byly rozlezlé na 3 nástavcích tak že spodní nástavek jsem ometal, včely byly klidné nevzlétaly a ztráty nebyly skoro žádné asi 100 včel.
Nový majitel si je odvezl v kabině dodávky při teplotě asi +10°C asi 300km a druhý den mi volal že na podložce leželo po převozu asi 20 včel.a že včely jsou stále rozlezlé.
Myslím že převoz dopadl dobře. I když lépe by bylo o měsíc dříve nebo možná až na jaře.
J.Bűrgel

Ojedinělé dny, kdy je přes poledne teplo a včely létají, jsou v listopadu a prosinci skoro každý rok. Masívní vylupování je potom znakem nějaké chyby, buď nenormálního oslabení včelstev, třeba varaózou a to pak nestíhá ochránit zásoby nebo nevhodným umístěním zásob a usazením včelstva, nebo prostě naplno otevřeným česnem vespod. Proto se zhruba od konce září česna zužují nebo dokonce uzavírají, aby vylupování nebylo masové, když už nějaké je.
Když jsou včely vylupovány na podzim, o to víc budou vylupovány časně na jaře, kdy včelstva jsou ještě slabší a obsazují ještě méně zásob, případně dokonce úplně uhynuly. Na druhé straně časně na jaře má vylupování spíš kladný vliv, protože na rozdíl od podzimu se na tom neúčastní včely ze sousedních stanovišť, ty přes zimu zapomněly a kvůli chladnému počasí nepřeletí. Na vylupování se potom účastní výhradně včely toho stanoviště, takže zásoby se neztratí, nákaza nepřijde, včely v předjaří se nebrání a nezabíjejí se a vylupované zásoby simulují přírodní snůšku, takže podporují plodování.

Nejste sám. u více včelařů probíhala loupež a nešlo ji zabránit, zejmena, když seděly včely nahoře a pár zásob bylo dole. Je to spatným počasím v listopadu, kdy by mělo už mrznout. Nic se s tím nedá dělat v tuto pokročilou dobu.

Bohužel musím konstatovat , že mi jedno včelstvo vylupovaly i v listopadu , protože se ukázalo na 2 dny hezky. Během této velmi krátké doby odnesly skorem všechny zásoby. Odlétaly k sousední vesnici cca 300m. I po přenesení včelstva a ochlazení kdy moje již nelétaly ,cizí stále přilétaly a snažily se dostat do sousedních včelstev.

Podle "Zásad" zveřejněných na webu ČSV v části Metodické pokyny SVS i podle
Nařízení Krajské veterinární správy JMK č. 5/2009 je stanoven termín pro
léčení varidolem fumigací od 10. října 2009.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Sent: Tuesday, December 15, 2009 10:46 AM

Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz
nevzpominam, kde jsem to cetl.

Začátek léčení je vůbec nejúčelnější co nejvíce posunout k prosinci. To však v žádném případě nelze zajistit formou komisionálního léčení. Natož stanovit termín do vhodného pčasí měsíc dopředu. Já jako komisionální léčitel půjdu napřed udělat svoje na těch ostatních mně nebude až tak moc záležet, Je nutné si uvědomit ,že již i v září někdy začínají mrazy a pak je teplo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pe?enka F aerosol
> Datum: 15.12.2009 10:46:02
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> to ze leci vsichni v jednu dobu vidim, jako velkou prednost. Ten cas
> zacatek rijna je vsak dle meho nevhodny. Pro nasi vesnici distribuji lecivo
> osobne a tim, ze ho rozdavame vcelarum az ke konci rijna zpusobi, ze se
> leci v nejblizsi moznem terminu, kdy dovoli pocasi, takze rozptyl leceni
> jednotlivych vcelaru je velmi maly.
>
> Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz
> nevzpominam, kde jsem to cetl.
>
> PZ
>
>
>

Zdravim vespolek,

to ze leci vsichni v jednu dobu vidim, jako velkou prednost. Ten cas zacatek rijna je vsak dle meho nevhodny. Pro nasi vesnici distribuji lecivo osobne a tim, ze ho rozdavame vcelarum az ke konci rijna zpusobi, ze se leci v nejblizsi moznem terminu, kdy dovoli pocasi, takze rozptyl leceni jednotlivych vcelaru je velmi maly.

Jinak taky myslim, ze nekde je zacatek leceni stanoven na 15.10. , ale uz nevzpominam, kde jsem to cetl.

PZ

..Prvá fumigace se u nás dělá prvou sobotu a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO....

To snad nemyslíte vážně,někdo nařídil koordinovanou dobu
aplikace při podzimním léčení? Nikde jsem se o tom nedočetl.
A nebo je to úlet nějakého snaživce.Krk dám na to,že moje včely nepoletí v říjnu při 10°C do sousední vesnice předat
pár kleštíků.
zdraví LK
-----------------------
Tak tohle by u nás byloporušení vyhlášky. Alepoň podle mé chabé paměti. Tam je že léčení se má zahájit až po 15. říjnu.

A docela by mě zajímalo, k jaké migraci roztočů může dojít v polovině listopadu.
To jsem nikdy nepostřehl, že by to někdo vysvětli.
Nebo jestli bych byl nucen léčit stádovitě hned na začátku října. A jestli by za případné špatné léčení někdo, kdo by mě to nařizoval, převzal zodpovědnost.

Samozřejmě jestli si některé ZO v zájmu sebezáchovy odhlasují, že to svým členům přeléčí komisionálně, protože znají své Pappenheimské, nic proti tomu.

Ale z hlediska účinnosti podzimního léčení jako takového nevidím smysl nějaké současnosti v době léčení po 15.10. a ani v tom, že někoho nutím léčit už na začátku října, jen proto že to dělají všichni.

..Prvá fumigace se u nás dělá prvou sobotu a neděli v celém okrese v říjnu, druhá za 7 -12 dní po prvé a to po organizacích. Zde jsou už teplotní podmínky rozdílné a proto si určuje toto ošetření výbor ZO....

To snad nemyslíte vážně,někdo nařídil koordinovanou dobu
aplikace při podzimním léčení? Nikde jsem se o tom nedočetl.
A nebo je to úlet nějakého snaživce.Krk dám na to,že moje včely nepoletí v říjnu při 10°C do sousední vesnice předat
pár kleštíků.
zdraví LK

Aerosol vodní lázní jse podle zkušenosti aplikovat jen do +5, pak zamrzá už po 8 včelstvech. Nejlepší je to dělat acetonem ten je dobře roztáhne a látka se dostane ke všem.,

jeste jsem zapomel jeden postreh, protoze pouzivam podlozky, ocitim pred aerosolem, kontroluji po aerosolu a nic nepada, takze ostereni aerosolem beru uz jen jako posledni pojisteni.

Jeste se nabizi, ze na fluvalinat jsou jiz nase roztoci rezistentni. Coz by nebyla zadna novina,otazkou jestli by se pak objevili roztoci ve vzorku ( prirozeny spad).

K te provadene fumigaci, prvni osetreni delam vzdy az po svatku 28. rijna, drive je to podle me absolutne zbytecne. Druhe leceni tak po 10 dnech az se dolihne zbytek plodu, ktery je pod vicky a nebyl osetren.

PZ

Zdravim vespolek,

u nas se pravidelne provadi fumigace 2x( Varidol- Amitraz) a pak v pulce prosince aresol M1 - fluvalinat. Vzorky meli mam pak absolutne ciste, jiz tri roky. Fumigaci delam v nastavcich oproti predpisu v podmetu paskem slozenym do tvaru V- podle Antona Turcani, zatim jsem neprovadel fumigaci pod 7 st, mam vyzkouseno, ze 7 st. je absolutne v poradku. Nikomu to nenutim, je na kazdem, jak sve vcelstva leci.
P.

>Přitom v návodu k aerosolovému vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10 stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?Díky.Víťa.<
-----------------------------------------------------------
Ve skutečnosti vlivem proudění vzduch v tryskách dochází k poklesu teploty v přístroji cca o 5 st.C. (Údaj z návodu na použití aerosolového přístroje).Proto je vhodnější při venkovní teplotě pod +10 st.C použít jako nosné médium lékařský aceton.
JK

Mně to zas připadá, že reagují se zpožděním pár dní. Třeba při náhlém ochlazení se do zimního chumáče sráží postupně. Jejich okamžitou reakcí první den na náhlé zvraty počasí je v první řadě divokost a útočnost hned po otevření úlu. To je ale spíš pro teplejší počasí než je pozdně podzimní a potom zimní. V zimě potom při změně počasí, třeba změn proudění a začátku sněžení a podobně mně připadlo, že se znatelně silněji ozývají a dají se snadněji rozrušit než když se to stane uprostřed stálého počasí.

Právě, že polemizovat se dá pořád, ale nemělo by se. Pokud by to bylo na uvážení včelaře, to by vypadalo. Včely většinou reagují na počasí velmi rychle.
Tonda
>Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře

Je to popsáno i v tom návodu jako, nouzové použití. a jak na to. Roztok musí být ohřátý na teplotu 10 - 15°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 14.12.2009 12:33:47
> ----------------------------------------
> Ono už při 10 st. omrzá sklenička a není vidět dobře, jestli odkapává
> emulze z korálků a trysky můžou zamrzat. Jde to s vodou i při teplotě pod
> 10 st., ale musí se třeba nahřívat hadice na vzduch, aby k zamrzání
> nedocházelo. Nejlepší je použít hned aceton a jde to bez problémů.
> Aerosolujeme s ním už několik let.
> Co se týká fumigace pod 10 st., tak recepty by se měly vždy dodržovat! I
> někteří lidi nedodržují recept a myslí si, že jsou chytřejší než doktoři.
> Nechlubil bych se ale s tím. Ono neznamená, že když zrovna neumřu, že to
> funguje dobře. Záleží i na víc okolnostech. Rozhodně bych ale veřejně
> nediskutoval o tom, že se nemusí nařízení dodržovat. Takový včelař je pak
> hrozba pro okolní včelaře.
> Tonda
>
> >Přítel Pečenka popsal ošetření aerosolem výstižně.Není co dodat.Z tiskové
> zprávy veteriny ze dne 9.12.2009(je na webu ČSV) jsem se dočetl,že aerosol
> s vodní emulzí se dá aplikovat při venkovních teplotách +2 stupně až 10
> stupňů.Aerosol s acetonem až do -5 stupňů.Přitom v návodu k aerosolovému
> vyvíječi není zmínka ,že aerosol s vodou lze použít od +2 až do + 10
> stupňů.Jak to tedy je ve skutečnosti?
>
>
>

Není 10 stupňů jako 10 stupňů. Pro fumigaci je určitě velký rozdíl, když je deset stupňů a přitom minulý týden bylo přes poledne 15 - 20 stupňů a včely létaly nebo když je 10 stupňů a přitom týden předtím bylo přes poledne 0 - 5 st C a v noci mráz nebo dokonce celodenní mráz. Řekl bych, že v tom prvním případě je teplota kolem nuly stejná nebo lepší než teplota 10 st C v druhém případě. Toto je všechno na uvážení včelaře.

Já má sice včelín otevřený ale všechno si dopředu připravím,nakapu na knoty a pak třeba i s asistencí manželky jen zapaluju a pověšuju.Nebo žena kape a podává a já to tam šoupu jeden za druhým.

Ještě jeden postřeh, na stanovištích se vyskytuj
> množství roztoče od 0 do 20, ale najde se na stejném stanovišti včelstvo,
> kde je okolo 1000 ks a tak vše je jinak, příroda je kouzelná a dělá si co
> chce.. Zdraví Felix

A nechce nam nahodou kouzelna priroda naznacit, ze na vcelstvu s 1000 roztoci na vcelnici kde ostatni maji 20ks je neco spatne?? Ze tam treba asi nepatri? A bez cloveka a leceni by tam pristi rok zdrejme nebylo?

T.H.