Včelařská konference

> Neumožňuje sice rozteč 38 mm, ale umožňuje plně vyhovující rozteč 37
> mm. Langstrothův nástavek je široký 375 mm. U rámků se počítá s
> roztečí 35 mm čistého (nového) dřeva, ovšem po částečném navlhnutí v
> úlu, nanesení nějaké vrstvičky propolisem se vytvoří zcela ideální
> rozteč 37 mm!

Tedy 2 mm vrstva propolisu - to je už docela slušně upatlaný rámek.
Tak jako tak - ta vrstva propolisu je představitelná jen u
Hoffmanových rámků (a v posledním včelařství byl návod, jak
konstrukčně upravit tyto rámky, aby je včely nezatmelovaly). A pak -
co ti, kteří používají mezerníky (u nás doposavad rozšířenější než
Hoffmanovy rámky)?

Ani počítání s výrazným nárůstem šířky rámku při navlhnutí lipové
loučky není tak úplně reálné.

Ale i kdyby -- při rámkové rozteči 37 mm zbude manipulační mezera v
Lanstrothově půdorysu jen 5 mm (tedy 0,5 cm!) a to je při práci s
jednotlivými plásty (např. v systému Dadant - Jumbo) opravdu málo! V
praxi to znamená, že jeden plást se musí vyndat z úlu (a položit
"někam"), aby se mohlo manipulovat s ostatními. Takto si moderní úl
nepředstavuji.


> Průměrná rozteč plástů divoké stavby je něco mezi 35-36 mm (Vč.
> 2/2002 str. 25).

Opět opakuji: nelze parametry divoké stavby bezezbytku přenášet do
úlového systému.

Divoké včely jsou daleko více rojivé - proto pudově používají menší
rozteč plástů ve své divoké stavbě. Větší rozteč je jeden z faktorů
potlačující rojivost.

Divoká včelstva díky vysoké rojivosti nedosahují pravidelně takové
mohutnosti, jak je to cílem při včelaření v nástavkových úlech. Proto
vystačí s menší meziplástovou roztečí (vhodnou pro slabší včelstva). U
velice silného včelstva (a takové přece nástavkový včelař chce) je
vetší meziplástová rozteč vysoce žádoucí, protože menší rozteč (např.
35 mm) může vést u mohutného včelstva k rojivosti.

-----------------------

Proč náhle ve prospěch jakéhosi panevropského úlového sjednocení
zahodit všechny tyto poznatky, které byly pracně výzkumem, pokusy, a
zkušenostmi vydobyty, a které nás po dlouhé době naučily, co kraňka
potřebuje a co nejlépe vyhovuje jak této včele tak jejím chovatelům?

Když jsme konečně přišli na parametry úlu vyhovující optimálně pro
kraňskou včelu, tak přejímáme úl, který byl před sto lety konstruován
pro včelu vlašskou.

J. P. Baudiš