78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684)
To je mimo logiku chápání. Jako první po zplynění léčiva ve fumigantu dochází u něj podle fyzikálních zákonů k vytvoření aerosolu. Ten má určitou velikost. Ostatní látky co jsou chvostem kvůli postupu směsi plynu, se okamzitě s tímto aerosolem mísí. Jinak - nastává pod vlivem měnících se teplot a prostředí ke kondenzaci. (Ta není podobná jako u studené nebulizace tekutého roztoku rozbitím na určitou velikost.) A to se ještě léčivo pouze začalo vznášet a padat v úlu a včely teprve začínají reagovat. Takže velikost kapénky léčiva v kouři je relativní, protože v kouři se opět zvětšuje a nabírá podle fyzikálních zákonů na objemu a ještě se nedostalo to léčivo do středu chomáče.
No a teď ten druhý bod B. Aerosol z acetonu, má mnohem menší strukturu, čím vyšší je teplota prostředí v úlu. Aerosol z vody a léčiva také, pokud se rozbíjení nezpomaluje zamrzáním při nebulizaci. Také postupuje podobně jako aceton ale pomaleji do teplejšího úlového prostředí a také na něj včelstvo působí pasivněji, protože studený aerosol nezapíná poplašný signál tolik jako kouř. Velikost částic aerosolu se ale Bohudík nezvětšuje, nedochází okamžitě ke kondenzaci. Ale naopak, podle toho tepla a okolní vlhkosti v úlu se do určité chvíle zmenšuje a to je ten zásadní rozdíl proti teplému aerosolu.
Takže princip roznosu účinné látky není podobný vůbec, ale záleží podle všeho na dalších uzavřených úlových podmínkách a nato platí další fyzikální zákony.
_gp_
2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>: > Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo > okamžitý > když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit. > Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální > tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá. > Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k > tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně > zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče. > To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně. > Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově, > měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu. > Potom nelze srovnávat obě metody bezprostřední analýzou spadu. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38688
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu