78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448) (38458) (38475) (38476) (38481) (38486)
Hezky a pravdivě shrnuto. Náhle si člověk uvědomí, jak dlouho už tu varroózou žijeme, jak se postupně vyvíjely názory, postupy a prostředky. A ani ty současné nejsou konečné. Díky J. Kala
> Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti > a Vaše lakonické > sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo > nejprve pálením celých stanovišť > 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset > být vypálena celá > republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na > nás tlačila ze všech > stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo > veterinární léčivo proti > zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme > aplikovali jako roztok > postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů > při čemž jsme současně > lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný > plod. Zde se ukázalo co vše > včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace > a klíckování matek nebo již > známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom > při nižších teplotách > dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního > chomáče, nahřívali jsme nad > PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve > a ty vkládali do včelstva > za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech. > Bylo velkou úlevou, když o pár > let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým > vyvíječem aerosolu. K > tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že > tehdejší propanové tepelné > odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly. > Ale voda použitá jako > nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu > a nezatěžovala vnitřní > prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení > přenosného kompresoru s > benzinovým motorem používali traktorový kompresor > (i s traktorem), > zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké > jako kur..), zvláště, pokud > bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se > zamrzáním aerosolových > vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C > vlivem proudění vzduchu v > tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je > o cca 6 st.C nižší než > je teplota okolního prostředí. Vymýšleli se různé > ohřívače na sklenice s > léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale > i přez veškerou snahu, kterou > jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých > případech správně. Proto > bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách > počal používat "lékařský > aceton". Aceton se používá při teplotách od +10 > st.C do -5 st.C. Při > nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s > acetonem již nepracuje > spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při > teplotách nad +10 st.C se > mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo > aerosol s vodní emulzí. > Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně > aerosolový vyvíječ s > acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá > v tom, že vystupující > aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy > včelstvem > přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno > obalí jednotlivé včely i > roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor > - nebo u nás také, > kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz > (účinná složka Varidolu - > dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí > nejenom na dýchací cesty > roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí > těla roztoče. Bohužel však > aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí > na roztoče > chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme > správně a účinně léčit buď > klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí. > Tak chutě do toho. > JK >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38487
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu