Archiv Včelařské konference

Pokud si pamatuji z dřívějších let i tady z diskuze, byly takové spady a nic. Jiné roky zas byly spady o hodně menší a za měsíc neměli včelaři včely.

V posledním Včelařství na str. 335 vyšla Morfologie a anatomie včely.
Dodávám sledování aspoň jedné matky jak je sleduji a porovnávám jejich chování v úlech.
http://leteckaposta.cz/111699656
B.V.

Nechápu proč nemáš doma svůj varidol i s knoty vykašlete se na důvěrníky a objednejte si sami a trvejte na tom u nás se to tak praktikuje 20 let a nejsou s tím problémy Novému včelaři to předvedu a vysvětlím a je to v pohodě Jen si to musí všichni včas objednat
tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 01.11.2009 21:05:12
> ----------------------------------------
> No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s
> ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně
> nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat
> dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to
> dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem
> po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde
> minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
>
>
>

tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.

Pepan
----------
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))

Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty.
A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" ve vyhláškách SVS.
Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek

Takže co s tím naděláš?

Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.

Karel

Trocha kupeckých počtů neuškodí:

HDP ČR za rok 2008 byl 3700 miliard Kč. Kdyby byla pravda, že přínos
včelstev pro HDP je 3,75 miliardy, jak uvádíte, potom by byl podíl včelstev
na HDP 0,1%. Příjmy státního rozpočtu byly 1064 miliard Kč. Podle toho by se
potom také dalo tvrdit, že podíl včelstev na příjmech státního rozpočtu je
zhruba 1 miliarda Kč. Zemědělská kapitola výdajů státního rozpočtu je kolem
40 miliard Kč, což je cca 4%. I kdyby 4% byla kapitola jen pro včelaře (což
samozřejmě zdaleka být nemůže), bylo by to (přepočteno na přínos ze včelstev
do rozpočtu) pouze 40 miliónů (4% z 1 miliardy).

Víme, že celkový roční objem dotací pro včelaře je cca 170 miliónů, což je
částka, která mnohokrát převyšuje částku, která by jí mohla náležet dle
přínosu včelstev pro HDP. S přínosem včelstev pro HDP v souvislosti s
dotacemi proto raději neoperujme.
J.T.

>
> Četl sem v odborném časopise , že přínos 450000 našich včelstev pro
> hospodářství je ,,pouhých´´3750000000,-Kč, Kolik se z toho vrátí do
> včelařství? Na 1 včelstvo to je cca 8333,-Kč za rok a to nedostaneš na
> dotacích ani náhodou! Kam jdou ty peníze? Pepan

To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))

Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.

prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks,       Varidol Kč 28/ sklenička,       fum. Pás. Kč 0,84/ks,       fum. Pás. Kč 42/bal 50ks. Na ten varidonestojí zato ani strouhat tužku na žádost na dotaci a ten dol na tom taky asi moc netrhne pokud ti nezmrzne je použitelný nejméně 2 roky Rozdíl je v tom, že na ty léčiva z obchodu nenapasuješ dotaci. Místa kde se dají sehnat raději nepíši aby s toho neměli malér. kde to ale asi tak kupují zahraniční včelaři. stačí se poptat. Rozdávání pokapaných knotů je vůbec ta největší blbost než to dají do včel tak je to jen ten knot. varidol se vypařuje i bez toho ohně. o tom komisionelním léčení jsem již psal také To někdo jen opisuje bezhlavě zastaralé vyhlášky které nejsou podle jejich popisu ani proveditelné.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 01.11.2009 23:06:09
> ----------------------------------------
> tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde
> sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční
> zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
>
> Pepan
> ----------
> To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
>
> Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože
> léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané
> knoty.
> A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení"
> ve vyhláškách SVS.
> Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek
>
> Takže co s tím naděláš?
>
> Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.
>
> Karel
>
>
>

Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
---------------------------------------------------------
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď.

Takže za nejlepší kleště na rámky považuji kombinovaný rozpěrák. Mají ho např. ve Včelnexu. Dřevěná rukojeť a u ohnutí zubatý srp. Pracuje dokonale a když ho někde zapomenu, jsem jak bez pravé ruky. Co se ometače týče, velké nadějěe do něj vkládají hlavně ti, co to se včelami neumějí a to platí hlavně u malých rámků. Považuji to za dost velkou komplikaci zvl u menšího včelaře. Ale jsem překvapen, že ještě někdo zná buková ložiska. V podstatě jsou víc než dobrá. Co se týče zavčelení našich sousedů, čísla jsou poněkud jiná. Takže přibližně v Německu 2x méně včel na km2, ve Francii 4x méně, 10 x menší a více mají severské státy. Anglie je na tom také dost mizerně. Naposledy tyto čísla vyšla v MV a kdo je chce přesně, určitě si je tam najde. Na závěr: hodnotit úroveň včelaře podle toho kolik mu po první fumigaci spadne roztočů je hodně zcestné a o autorovi takových nesmyslů to hodně vypovídá. Kéž by to bylo tak jednoduché!!! Zdraví R. Stonjek

ZU Praha val.hromada:132 delegatu z154 spolku.Ucast ta projevila nasemu jubilaru Msgru Kebrlovi jak jest oblíben.Kebrle ochuravěl a nemohl se dostaviti k oslave 40leteho predsednickeho jubilea.Zahajil Vancura,slavnostni proslov Schonfeld: Pred 3 roky byla upjata mysl nase ke zrizeni Vyzkumneho ustavu vcelarskemu.Tato myslenka se stala skutkem.Stat sejmul z nas tihu teto starosti,zridil ustav svym nakladem,polozen novy zaklad v cinnosti...
Nekolika tiskarnam rozeslany dotazniky,zac by tiskly Vcelare? Nejlacinejsi byla tiskarna Snajdrova z Kladna ktera oproti stavu nynejsimu slevila 1tis. na kazdem cisle,12000 Kc.

Svaz sjezd a vystava v Uzhorode: Lesnik z Kralove Lehoty p.Kabzan upozornil na ul sveho systemu:2 a 4 matecneho.Snahy primeti zdejsi vcelare k praci s dilem rozbornym stala se marnou.Desetitisice mrtvych vcel v medu, prodavaji jej za 3 Kc,roj vsak nedostanete ani za tisickorun-ulitlo by stesti.
Msgr Josef Kebrle zemrel14.8.telegram oznamil umrti az 18.8.,ihned odjela delegacek, pohrbu prijeli z nadrazi primo do kostela.

Svaz 5.Sjezd Svazu Kromeriz.Bylo dutklive nalehano a ucineno prohlaseni,ze jedinou prekazkou jsou neshody osobni.Jaks s durazem vytknul,ze nestaneli se zadany krok,bude vinnym vybor ZU Brno.Pritomni clenove:Dolezal, Fiala, Skvaril,Palcik,Silhavy,ze se vzdavaji svych funkci ve vyboru.Dolezal:jeho osoba nestoji nijak v ceste ke smireni.Redaktor Schonfeld pod dojmem splynuti obou spolku,vzdal se prednasky-Vcela vzor svornosti-poradku a vzajemne lasky.

ZU Brno schuze jako host predseda svazu Vancura:Kdyby se nase organisace zdvojnasobila,mel by z toho prospech nejen kazdy jednotlivy vcelar,ale ziskala by vedle toho znacnou merou jeho organisace.Vedle toho byla by umoznena ustredni sprava Svazu a jeho cinnost ve smeru poradnim ,publistickem, vychovnem a co hlavni,posilena neobycejne vaha SVAZU ktery vzhledem ku znacnemu poctu org.pracovniku na poli hospodarskem,nemohl by zustati povolanym kruhum lhostejnym.Po techto uvahahach vznasi zadost snaznou a opravnenou.

SDRUZENI valna hromada v Prerove ze 32 spolku uz jen 18 spolku pritomno.Zasluhou clena vyboru Gersla sdruzeni ktery necekal na splynuti a jednoduse vstoupil do ZU Brno a spolu s nim Horsky a Schmied.ZUBrno ani nemuselo menit Stanovy.Proti tomu byli: Kudrnac,Orel,Cerny,posledni cislo -Pokrokovy vcelar -vyslo v lednu 1926

Zdravím.
Dnes jsem v obchodě se včelařskými potřebami našel na dně krabice jednu zvláštnost o které jsem nikdy neslyšel a ani jí nikde na fotkách neviděl v paxi.Jedná se o padáčky pro výkluz trubců.Jsou to vystřižené plíšky po 20ks v sáčku a mají se asi navlíknout vedle sebe jako sklápěcí branky.Ven zřejmě trubec proleze a zpět už je pro něj otvor malí.Vyráběl to Ještěd.Můžete mi někdo vysvětlit KAM a JAK je to má instalovat a jestli s tím máte někdo a jakou zkušenost?
Díky Míra

Co se ometače týče, velké nadějěe do něj vkládají hlavně ti, co to se včelami neumějí a to platí hlavně u malých rámků.

??? Tak to bych prosil vysvětlit.

To je "vysavač trubců" z úlu pro včelaře, co byli přesvědčeni, že trubci jen užírají včelám zásoby. Snad nejméně 50 let stará záležitost... Česno se zakrylo mateří mřížkou a ta se doplnila řadou padáčků. Trubec vyletěl zpod padáčku a už se do úlu nemohl vrátit.

Aha.Takže se vynechal v té mřížce třeba jeden drátek a na ten nad ním se navlékali tyhle padáčky.Rozumím tomu tak správně?
Nasazovalo se to tedy na začátku krmení na zimu?

Taky jsem to nikdy neviděl dej to na net

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pad??ky pro v?kluz trubc?
> Datum: 02.11.2009 13:34:11
> ----------------------------------------
> To je "vysavač trubců" z úlu pro včelaře, co byli přesvědčeni, že trubci
> jen užírají včelám zásoby. Snad nejméně 50 let stará záležitost... Česno se
> zakrylo mateří mřížkou a ta se doplnila řadou padáčků. Trubec vyletěl zpod
> padáčku a už se do úlu nemohl vrátit.
>
>
>

V době krmení by to nemělo smysl. Nasazovalo se to v sezóně, kdy byli trubci, pokud vím. Jinak někteří včelaři kdysi ještě padáčky montovali do oček medníků, myslím, že včely měly přicházet do medníku výhradně přes plodiště a mřížku, trubci měli odcházet z medníku přes padáčky. Já jsem to nikdy nepoužíval. Ale zrovna nedávno jsem tu kombinaci s mřížkou našel ve starých věcech. Jedna z včelařských věcí, která dnes prakticky nemá význam. Snad možná na nějaké speciální věci s trubci při rozmnožování matek.

prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks.
----------------------------------------------
Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))

"Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty. "
----------------------
Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.

A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných "drahých léčiv".

A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
===========================================================
Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
==========================================================

Karel

Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď. Vorja

1. Dve debničky miery B, 2 krát 10 plástov, fumigujem pod plástami.

2. Varidol (je to len predajný názov výrobku z Dolu) je presne to čo Taktic, teda i obsah amitrazu v 5 ml.

3. Robil som pokusy pri nízkych teplotách a amitraz vždy (ak už nebol plod) zabral dokonale, len pevnom chumáči uhynuté Vd vypadávajú aj 2-3 dni.

Splynovaný amitraz sa vždy dostane tam, kde aj vzuduch a keď včely ani Vd v zimnom uzavretom chumáči nezahynú, znamená to že sa do chumáča dostanú a kliaštika zabijú. Klieštik tak isto dýcha prieduchmi ako včela a ostatný hmyz,lenže dávka pre obrovskú včelu v pomere ku Vd nezahynie, ale nepomerne menší klieštik áno.

Kde se dá sehnat a pod jakým názvem, tvrzený polystyren na výrobu plemenáčů. Jsou různé názvy styrodur, styropur a nebo jiný název ?

Dal jsem fotky na web.Tak se můžete kouknout jak to vypadá a jek je to velký.

http://pupek73.blog.cz/

Vás bych chtěl poprosit pane Polášku jestli by nebylo nějaké foto toho udělátka co jste před časem našel a nebo nějaký jednoduchý nákres.
Díky Míra

Já používám Styrodur 3035 CS.

http://pupek73.blog.cz/0809/fotky-ze-zpracovani-styroduru

http://pupek73.blog.cz/0811/dalsi-nastavky-a-ohrivac-vosku

http://pupek73.blog.cz/0811/staveni-styroduroveho-nastavku

http://pupek73.blog.cz/0812/rozmery-nastavku-a-plemenacu-ze-styroduru

Tady je několik odkazů na články z mojich stránek kde se dovíš něco o styroduru a jeho zpracování trošku jinak.Třeba ti to usnadní práci.Najdeš tam toho ještě víc.
Míra

Příteli R. Polášku, chtěl bych s Vámi mejlově podiskutovat na dané téma. K tomu ovšem potřebuji Vaši mejlovku. Zde je moje: Pala.Jiri/=/email.cz

Styrodur, Jackodur, Fibran, XPS, je to asi jedno a to samé, liší se to barvou a hustotou....koupit se to dá ve stavebninách....málo diskutovaná nevýhoda je to, že když se do styrodurové desky bouchne, rýpne, dupne, ohne, tak ten materiál se nevrací zpátky do výchozího stavu.....to znamená, že zůstane bouchnutý, rýpnutý, dupnutý, ohnutý....(-: Ale to jen aby řeč nestála.

To sice byl , ale včelky jsou mi dražší.
Asi budu muset objednávat znovu. Trochu jsem doufal , že ty budeš konkrétnější.

Třebas Rakušáci to kupují v Brně. Já ho tam taky bral když jsem si skonil objednávku.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 02.11.2009 15:03:14
> ----------------------------------------
> prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks,
> Varidol Kč 28/ sklenička,       fum. Pás. Kč 0,84/ks,        fum. Pás. Kč
> 42/bal 50ks.
> ----------------------------------------------
> Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))
>
> "Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií.
> Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň
> pokapané knoty. "
> ----------------------
> Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
> Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a
> debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.
>
> A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to
> lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných
> "drahých léčiv".
>
> A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné
> léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
> ===========================================================
> Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten
> Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
> To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si
> jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a
> nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
> ==========================================================
>
> Karel
>
>
>

Dobry den, rad bych vas upozornil na nove vznikly portal.

www.vcelar.org

Po registraci muzete vkladat inzeraty, psat do fora, vkladat odkazy.

Konkrétnější být nemůžu, protože takovou etiketu neznám.
V prodeji chemikálií je "aceton" jako výrobků více. Nejméně čistý je aceton technický, pak jsou třeba tyto http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php
Podle různých vyjádření z Dolu a podobně je nevhodný akorát technický aceton, tam má být acetonu, pokud si to z technických listů dobře pamatuji, jen okolo 95 % a zbytek těch 5 % jsou z velké části jiná organická ředidla, v takovém množství zřejmě včelám vadí. Ale třeba už acetom čistý s 1-2 % příměsí je pro fumigaci v pořádku.
Ta zveřejněná etiketa acetonu je netypická, buď pro lékařské účely nebo od cizokrajného dodavatele, kde jsou pro etiketu jiné normy, ale docela určitě bude možné u dodavatele, lékárníka nebo dodavatelské firmy zjistit totéž, kolik tam je příměsí a co zhruba ty příměsi obsahují. Jestli byl ten aceton drahý, tak na 99 % bude pro aerosol vhodný.

Oprava: pro aerosol v pořádku

apiscech.cz informuje



Aktuality

Nový svaz.

kategorie: zprávy z cechu
publikováno: 27.10.2009
autor: Petr Táborský

V příloze si stáhněte podrobný rozpis navrhů na změny v řízení svazu
tak jak to vidí Cech.



Dokument ke stažení: Návrh na změny stanov.pdf (
http://www.apiscech.cz/data/Návrh%20na%20změny%20stanov.pdf )



Nový svaz

kategorie: zprávy z cechu
publikováno: 12.10.2009
autor: Petr Táborský

V Lysé nad Labem byly prezentovány názory na nutné úpravy řízení
celého našeho svazu. Bylo konstatováno, že současný stav zcela
nevyhovuje změněné době a že je už potřeba vzít tyto změny na vědomi i
v naší činnosti. Prezentace, kterou najdete v příloze, je jednou z
možných variant a očekáváme, jaký na ni bude ohlas. Pokud máte lepší
návrhy, rádi je také zveřejníme. Příští rok má být již sjezd ale
přesto je všude klid a ohlasy na změny jsou jen minimální. Nestačí
pouze nadávat na zkostnatělost, ale je potřeba vše konstruktivně
řešit.

Vaše návrhy čekáme na : cech/=/vcely.cz

Dokument ke stažení: Směřování svazu - upraveno.ppt (
http://www.apiscech.cz/data/Směřování%20svazu%20-%20upraveno.ppt )




--
 ___
/ __| _  _
| (_ || || |
\___|\___/
____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Máte někdo s tímto odvíčkovačem za 832,- € zkušenosti.

http://www.carl-fritz.de/index.php?id=36

Děkuji

Zdravím K přístroji ZAL 07 byla diskuse již 26-27.10 vlákno "zkušenosti se ZAL 07"
Sám jsem již léčil 2 x cca 70 včelstev (téměř včechny nástavkové) práce jde velice rychle a efetivně. Co se týče spadu, před léčením téměř nulový po léčení 5-50 za týden/úl. Dnes půjdu počítat po druhém léčení, jsem zvědav?! Pokud pošlete e-meil zašlu tabulku přehledu.
Josef

Já léčil českým Grifinem, ale je to taky kopie Furreta.
Produktivita jako hrom. Víc času jsme ztrávili čekáním až vychladne než vlastním kouřením. 70 včelstev na 6 stanovištích.

Léčil jsem poprvé, spad před byl téměř nulový. Na asi měsíc vložených podložkách jsem téměř neviděl roztoče.
Spad po léčení druhý den od nul a jednotek až po pár desítek. Ale těch 50 jsem odhadem překročil málokde.

Fumigovány jednonástavkové oddělky i komíny nástavků. Většinou úly asi tak od 1/2metru do metru.

Kdyby se to ukázalo jako funkční, tak jsme tady byli dvacet let za blbečky co fumigací ztráví na podzim u včel víc času jak na jaře.

Samozřejmě si myslím, že rozumější asi bude jednou přejít na kyselinu, ale to taky bude chtít čas a chuť.

Příteli Pravdo podíval sem se na vaše stránky a Klobouk
dolů"dobrá práce"opravdu to vypadá že to se vcelami umíte.
Přeji Vám ať se daří s pozdravem Dědek.

Nevím jestli navrhovatel byl někdy funkcionářem svazu. Tento návrh je tak ideální jako bychom měli tolik funkcionářů, kteří se rvou o funkce. Nevím.Nikde je nevidím a jsem rád, že funkci dělá i několik let zkušený důchodce, který nahání včelaře v ZO a je -li funkcionář OV tak jednotlivé ZO, Jsou tam některé dobré myšlenky, ale vesměs vysněný idealismus, realita ovšem je jinde. Asi tady jde o něco jiného a o co by to šlo? Za vším je boj o finance pro cech a ne pro malovčelaře. Co se týká krajů, tak už aby to bylo, a vzal si to někdo kdo niky funkci neměl. Protože ten kdo je zkušený funkcionář, tak by to nikdy nevzal, protože by se z toho poppo..... Oprvdu chce, aby včelařská veřejnost se k tomuto vyjádřila. Pravda je , že sjezd se blíží a všem včelařům je to šumafuk, tak je třeba se probudit. Myslím, že tento příspěvek Cehu by vás měl vyprovokovat atˇkladně nebo záporně. Díky autorovy, který jej na web umístnil. Felix Pečenka

Pane Turčáni,uvádíte,že fumigaci amitrazem provádíte i za nízkých teplot.Proč se v metodických pokynech stále opakovaně a striktně uvádí teplota minimálně deset nad nulou?Určitá logika v těch vašich argumentech,které uvádíte by mohla být.Jste opravdu přesvědčený o správnosti svého postupu a že opravdu roztoče zlikvidujete?Při kterých nejnižších teplotách fumigaci provádíte?Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová a tudíž považuji naprosto zbytečné již v prosinci včelstva zatěžovat aerosolem.P.Z.

Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová
-----------------------
Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))

A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.

Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.

Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.

Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.

Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy stejně v chomáči.

A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.

Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.

Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována - tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.

Karel

KaJi wrote:
> Fumigovány jednonástavkové oddělky i komíny nástavků. Většinou úly asi tak
> od 1/2metru do metru.
>
A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?

Milan Čáp

FP:
Nevím jestli navrhovatel byl někdy funkcionářem svazu.
-------
No nevím, jestli dobře chápu kdo to předkládá, ale to jsou nejvyšší funkcionáři svazu.

Jako signatář I2J jsem byl při čtení rád, že myšlenky I2J nezapadly. A i ty co se nepodařilo realizovat jsou opět na programu.
Když vidím svazové sklenice, hřeje mi to u srdce, jak se myšlenka I2J prosadila. Krajské výbory jen napůl, půllitrové sklenice - ty už vůbec. Ale věřím, že to nezapadne. .-)

Takže bohatou předsjezdovou diskuzi přeji.

Karel

MČ:
A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?
-------
Zatím jsme jely na jistotu a dávkovali to tak, že lahvička se dala do takového množství medicinálního oleje, že to dalo na asi padesát zmáčknutí. Tedy valstně klasické dávkování.

Ale jestli jsem pochopil to slovenské, tak tam lahvička je na 100 zmáčknutí. Tedy poloviční.

Ten kouř je tedy síla a asi se vetře skoro všude.
Včely byly v chomáčích a až se pohne trochu práce, tak to dám na web.
Dávkování v návodu pro varidol 2 a 4 kapky je asi nastavené na jistotu a tak to mají asi na Slovesnku už vyzkoušené.

No pokud to bude fungovat u mě, tak bych měl poloviční úsporu amitrázu, protže jsem zatím dával většinou 4 kapky.

No uvidím až se to vyhodnotí. Za rok v létě.:-)

Karel

Pre Petra.
Môj technologický postup v boji proti Vd za pomoci fumigácie s amitrazom, nie je náhodný pochod, ale dobre odskúšaný postup, ktorý už 9 rokov praktizujem. Teploty v mesiaci november -listopad so svojimi dennými teplotami, nedovoľuje včelstvám plodovať a posledný plod je už vyliahnutý a to je veľmi dôležité. Samozrejme, že včelstvá pri teplote pod 10˚C sú viacmenej uložené do zimného chumáču-hrozna, ale ako som už viackrát zdôraznil, fumigant doňho prenikne tak isto ako vzduch, aj keď je zdanlive jeho zomknutosť prekážkou. Je pravdou, že teploty pri fumigácii včelstiev, ani raz neboli pod nulou, ale od 2 do 7˚C. Priemerný odpad už viac rokov na jedno včelstvo (celkovo 75) nepresiahol ani raz 100 ks) a odpad pri troch fumigáciách zaznamenávam spoľahlivo. V nasledujúcich dňoch budem fumigovať posledný krát bez ohľadu, aká bude denná teplota a dielčie výsledky spolu s celkovým uvediem na stránku.
V ZO máme aerosolovací prístroj máme, no ešte som ho nepoužil, dobre pripravené úľové zostavy dovolia fumigáciu previesť rýchlo a dokonale.

ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače.
Není taky chomáč jak chomáč v závislosti na teplotě jsou v něm včely různě složeny aby udržely správnou teplotu a potřebnou obměnu vzduchu.To je známo opravdu hodně dlouho. metoda nemusela být nijak modifikována protože byla odzkoušena v několika typech úlů ne jen v těh s chodbičkou U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 03.11.2009 19:59:01
> ----------------------------------------
> Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu
> i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost
> uzavřeného plodu téměř nulová
> -----------------------
> Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a
> prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku
> léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na
> listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té
> doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
> A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na
> varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal
> někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))
>
> A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i
> sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za
> socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak
> nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.
>
> Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na
> podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy
> nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.
>
> Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je
> to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
> Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným
> úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař
> měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.
>
> Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak
> s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.
>
> Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy
> stejně v chomáči.
>
> A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko
> a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
> A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to
> jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.
>
> Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové
> neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
> V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely
> chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.
>
> Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro
> nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována -
> tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.
>
> Karel
>
>
>

Já jsem pro naši organizaci objednal Aceton p.a. přes e.mail na www.vitrum.cz.S DPH přijde kolem 90,-kč.Vloni jsem ho koupil přes lékárnu a cena byla kolem 150,-

Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze

http://apiscech.cz/aktuality.aspx

2009/11/3 <e-mail/=/nezadan>:
> Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým
> přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol
> nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím
> před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té
> době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých
> přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na
> stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Rád bych od Vás obdržel nabízenou tabulku spadu.Já sám mám něco podobného,pouze ale zatím po prvním léčení.Děkuji.Brentner

>ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače....
U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda. Pepan<
------------------------------------------------------------
Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti a Vaše lakonické sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo nejprve pálením celých stanovišť 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset být vypálena celá republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na nás tlačila ze všech stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo veterinární léčivo proti zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme aplikovali jako roztok postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů při čemž jsme současně lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný plod. Zde se ukázalo co vše včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace a klíckování matek nebo již známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom při nižších teplotách dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního chomáče, nahřívali jsme nad PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve a ty vkládali do včelstva za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech. Bylo velkou úlevou, když o pár let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým vyvíječem aerosolu. K tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že tehdejší propanové tepelné odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly. Ale voda použitá jako nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu a nezatěžovala vnitřní prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení přenosného kompresoru s benzinovým motorem používali traktorový kompresor (i s traktorem), zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké jako kur..), zvláště, pokud bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se zamrzáním aerosolových vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C vlivem proudění vzduchu v tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je o cca 6 st.C nižší než je teplota okolního prostředí. Vymýšleli se různé ohřívače na sklenice s léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale i přez veškerou snahu, kterou jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých případech správně. Proto bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách počal používat "lékařský aceton". Aceton se používá při teplotách od +10 st.C do -5 st.C. Při nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s acetonem již nepracuje spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při teplotách nad +10 st.C se mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo aerosol s vodní emulzí. Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně aerosolový vyvíječ s acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá v tom, že vystupující aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy včelstvem přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno obalí jednotlivé včely i roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor - nebo u nás také, kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz (účinná složka Varidolu - dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí nejenom na dýchací cesty roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí těla roztoče. Bohužel však aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí na roztoče chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme správně a účinně léčit buď klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí. Tak chutě do toho.
JK

Hezky a pravdivě shrnuto. Náhle si člověk uvědomí, jak dlouho už
tu varroózou žijeme, jak se postupně vyvíjely názory, postupy a
prostředky.
A ani ty současné nejsou konečné.
Díky
J. Kala



> Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti
> a Vaše lakonické
> sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo
> nejprve pálením celých stanovišť
> 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset
> být vypálena celá
> republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na
> nás tlačila ze všech
> stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo
> veterinární léčivo proti
> zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme
> aplikovali jako roztok
> postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů
> při čemž jsme současně
> lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný
> plod. Zde se ukázalo co vše
> včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace
> a klíckování matek nebo již
> známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom
> při nižších teplotách
> dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního
> chomáče, nahřívali jsme nad
> PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve
> a ty vkládali do včelstva
> za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech.
> Bylo velkou úlevou, když o pár
> let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým
> vyvíječem aerosolu. K
> tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že
> tehdejší propanové tepelné
> odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly.
> Ale voda použitá jako
> nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu
> a nezatěžovala vnitřní
> prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení
> přenosného kompresoru s
> benzinovým motorem používali traktorový kompresor
> (i s traktorem),
> zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké
> jako kur..), zvláště, pokud
> bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se
> zamrzáním aerosolových
> vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C
> vlivem proudění vzduchu v
> tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je
> o cca 6 st.C nižší než
> je teplota okolního prostředí.       Vymýšleli se různé
> ohřívače na sklenice s
> léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale
> i přez veškerou snahu, kterou
> jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých
> případech správně. Proto
> bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách
> počal používat "lékařský
> aceton". Aceton se používá při teplotách od +10
> st.C do -5 st.C. Při
> nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s
> acetonem již nepracuje
> spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při
> teplotách nad +10 st.C se
> mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo
> aerosol s vodní emulzí.
> Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně
> aerosolový vyvíječ s
> acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá
> v tom, že vystupující
> aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy
> včelstvem
> přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno
> obalí jednotlivé včely i
> roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor
> - nebo u nás také,
> kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz
> (účinná složka Varidolu -
> dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí
> nejenom na dýchací cesty
> roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí
> těla roztoče. Bohužel však
> aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí
> na roztoče
> chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme
> správně a účinně léčit buď
> klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí.
> Tak chutě do toho.
> JK
>

Toho sloveského dávkování (1 lahvička na 100 včelstev) jsem si taky všimnul, ale dal jsem na 100 včelstev 2 lahvičky,což odpovídá cca 2 kapky na včelstvo, jak už jsem psal. Výrobce tvrdí, že je jedno kolik prostorů úl má.
Jen mám prostě pocit, že na dvouprostorový úl je to málo, nebo něco dělám blbě. Mohla to být i vyloženě náhoda, že zrovna u tohoto úlu byla málo nahřátá spirála a vyletělo málo dýmu. Byl jsem na ten přístroj dost natěšenej a teď mu tak nějak nevěřím....no uvidíme jak dopadne ta druhá fumigace, tu udělám klasicky a s podložkama, ať vím na čem jsem :-)

===========================================================
Milan Čáp (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07

A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?

Milan Čáp
--------------------------------------------------------------------------------
KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07
-------
Zatím jsme jely na jistotu a dávkovali to tak, že lahvička se dala do takového množství medicinálního oleje, že to dalo na asi padesát zmáčknutí. Tedy valstně klasické dávkování.

Ale jestli jsem pochopil to slovenské, tak tam lahvička je na 100 zmáčknutí. Tedy poloviční.

Ten kouř je tedy síla a asi se vetře skoro všude.
Včely byly v chomáčích a až se pohne trochu práce, tak to dám na web.
Dávkování v návodu pro varidol 2 a 4 kapky je asi nastavené na jistotu a tak to mají asi na Slovesnku už vyzkoušené.

No pokud to bude fungovat u mě, tak bych měl poloviční úsporu amitrázu, protže jsem zatím dával většinou 4 kapky.

No uvidím až se to vyhodnotí. Za rok v létě.:-)

Karel

Letos jsem poprvé taky vyzkoušel ZAL 07 a za dvě a půl hodiny i spřejezdy mezi 4 stanovišti jsem udělal 57 včelstev, v pohodě, rychlost, nesmrdí atd. U dávkování není problém, přeci nastavit - nalít dávku jako na 1 nástavek a u silnějších fouknout dvakrát, nebo myslíte že ne?

Já ho před 2 roky koupil na Kolišti v Brně za 70 a zatím jsem ho nepotřeboval. Je mě proti mysli cpát jim takový sajrajt když stačí voda zatím to šlo i bez něj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav P?cl <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 03.11.2009 21:34:41
> ----------------------------------------
> Já jsem pro naši organizaci objednal Aceton p.a. přes e.mail na
> www.vitrum.cz.S DPH přijde kolem 90,-kč.Vloni jsem ho koupil přes lékárnu a
> cena byla kolem 150,-
>
>
>

Adresy odkazu bývají nepozorně zkopírovány Pak stačí některé části odmazat a pak to jde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp.
> Datum: 03.11.2009 22:02:54
> ----------------------------------------
> Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým
> přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol
> nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím
> před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té
> době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých
> přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na
> stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze
>
>
>

Moje první vzpomínky na varaózu jsou na rok 1983 nebo 84. Tehdy se udržovalo území Čech a Moravy bez varaózy, ale před cca 2 roky jeden včelař někde od Ústí nad Orlicí nebo Pardubic bez povolení dovezl včelstva z východního Slovenska, kde už varaóza byla. A protože tehdy se spad nemonitoroval, přišlo se na to, až když včelstva přímo v ohnisku začala hynout a varaóza se rozšířila na poměrně velkou oblast Pardubicka a Ústeckoorlicka . Z tohoto období si pamatuji vyhlášku vyvěšenou na vývěsce v Pardubicích, všechna nakažená včelstva plus ty z ochranného pásma se vybila a území se odvčelovalo od divokých včel medovými návnadami s insekticidem, tuším Gamoxonem nebo tak nějak. To oddálilo o nějaký rok nástup varaózy, která potom přišla ze Slovenska, kde se přirozeně rozšířila i ze západu z Německa, protože německý výzkumný ústav svého času dovezl nakažená včelstva z Kavkazu, Bulharska nebo přímo z Indie, to už nevím.
Potom už doma v ZO jsme dva roky, snad 86 a 87, dělali rozebírání včelstev v prosinci a jejich postřiky vodným roztokem, pak nastoupila fumigace a nějak od roku 89 nebo 90 jsme třetí ošetření dělali aerosolem vzduchem z hasičských tlakových bomb. Až doteď.

Co se týká nízkých teplot a fumigace, v době, kdy jsem dělal důvěrníka a měl jsem k volné dispozici lahvičku a léčivo, jsem za nízkých teplot v zadovácích prostě odebíral rámky tak dlouho, dokud jsem nenarazil na včely a teprve potom jsem fumigoval. Pro ty, kdo zadovák neviděli, rámky se odeberou a okýnko se posune na jejich místo, takže prostor úlu se o odebrané rámky zmenší. A včely jsou v přímém kontaktu s knotem a odebíráním rámků se zimní chumáč i trochu rozvolní. Co si pamatuji, byla to téměř vždy noční práce za svitu baterky a svíčky, za světla jsme dělal jiné včelaře. Bohužel v té době ještě roztoči nebyli, takže nebylo možné vyhodnotit účinnost.

Z webové adresy http://apiscech.cz/aktuality.aspx
nebo http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx úplně stačí zadat
jen apiscech.cz/aktuality.aspx , ostatní správně nadstavený prohlížeč automaticky doplní.
Nebo stačí jen zadat řetězec, který je za prvními lomítky nebo za www a tečkou včetně koncovky za další tečkou
tady konkrétně apiscech.cz Prohlížeč všechno potřebné doplní a zobrazí úvodní stránku těchto webových stránek. Pokud se to opisuje, pozor na mezery, člověk je za znaky nepovažuje, počítač ano a potom stránku nenajde.

Omlouvám se, jestli mlátím již vymlácenou slámu, ale narazil jsem na níže uvedený odkaz (díky Mírovým stránkám) a možná by se k tomu mohli vyjádřit ti, co o tom vědí víc (já to nejsem a přiznám, že jsem to zatím jen prolétl), debata o Furretu či ZALu je zajímavá, ale přináší dost problémů, takže inspirace a srovnání ...? Já vím: kyselina šťavelová (http://ovcsvpardubice.blog.cz/0803/kyselina-stavelova-nektere-otazky-a-odpovedi) ... ale ...
Takže ten odkaz: http://www.gt-montage.at/oxsv.html
Klidný den. Jiří

Dne Tuesday 03 of November 2009 09:59:45 Kamil ?. napsal(a):
> Máte někdo s tímto odvíčkovačem za 832,- € zkušenosti.
>
> http://www.carl-fritz.de/index.php?id=36
>
> Děkuji

neni to nahodou ometac ?

Honza

kdyz rozkrojime dort na dve

Zdravim,

je to skutecne odvickovac, pracuje na obdobnem principu jako ometac vcel, jen ty stetiny budou tvrdsi a rozdrasahaji vicka. Skoda, ze tam nemaji nejaky popis funkce s prekladem be nebyl problem. Me se to libi, jak bude cas tak tam zavolam a pozeptam se na to odkud kam se posouva ramek pri odvickovani atd.
Ve sve podstate to neni problem tam objednat, nevim, jak by se potom tvarili pri proplaceni dotaci na nemeckou fakturu, ale i ta se da dnes uz za par korun uredne prelozit. Poslat neco z Nemecka je dnes velmi levne, praktikuji velmi casto, nebot mnoho veci, nahradnich dilu atd je u nas extremne predrazeno.
Jinak pro kutily asi neni problem tohle vyrobit, ted se tady resil ometac, byl tam i kontakt na vyrobce kartacu, takze by se pouzil tvrdsi vlas a musi to fungovat.

P.

Karle,asi je nás těch ironických demagogů více,takže si s tím nemusíte nijak lámat hlavu.Já už třetím rokem "neléčím" acetonem a myslímm si,že od té doby mám úly plné zdravých včel.Fumigaci jsem vždy prováděl jen při teplotách deset a více a právě je pro mě zajímavé bádání p.Turčányho,který ji provádí i při nižžích teplotách a zřejmě s úspěchem.Je ale zajímavý a pro mě celkem nepochopitelný jeho velmi nízký průměrný spad roztočů po fumigaci,což vede k zamyšlení,zda léčba fumigací i při nízkých teplotách je opravdun tak úččinná.Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Pepan:
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo ....
------------
No možná u Vás. U nás ano.
Já tehdy začínal, tak jsem jen koukal.

Karel

Byl jsem na ten přístroj dost natěšenej a teď mu tak nějak nevěřím....no uvidíme jak dopadne ta druhá fumigace, tu udělám klasicky a s podložkama, ať vím na čem jsem :-)
------

No já jsme taky, ale z toho že někde nepadají bych si nelámal hlavu a audělal kontrolní léčení, nejlíp aerosolem.
Třeba tam prostě roztoči nejsou. :-))

Letos mám velmi malé zamoření, snad to vydrží a když jsou tak jsou vedle sebe (úlech). Ale stále je to dobré.

Asi to tak odhaduji na ekvivalent roku 2005.
Takže až budu kupovat zase žlutou barvu na matky, tak si nakoupím léčiva plnou almaru. :-)

Karel

Jednotlivé ZO jsou myslím samostatné právní subjekty. Jako takové by taky měly mít od prvního listopadu aktivované své datové schránky, ne?

Přátelé,omlouvám se!
Budu-li teď vypadat jako hnidopich,ale musím se ozvat.Nebuďme jako
ti dobráci v novinách a televizi.
Krmítka jsou rodu středního a tudíž se skloňují dle vzoru
"město".Takže TAHLETA KRMÍTKA! A nikoliv tyhlety krmítka.
Ještě jednou se omlouvám. Měli bychom mluvit česky.
Podívejte se na dopisy pana Turčaniho.Jaká je to pěkná slovenština!



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: krmen?
Datum: 20.8.2009 - 9:07:50

> Tyhlety krmítka se vyrábějí lisováním z rovinného
> polotovaru. Záleží jaký
> matroš - kvalitou plastu, tloušťkou, materiálem
> určeným na právě tuto
> hloubku lisování výrobce použije. Já myslím,
> že vzhledem k malé sériovosti
> výroby a tlaku na co nejnižší cenu výrobce skupuje
> nějaké levné přebytky
> příslušných materiálů a tak každá série bude
> z něčeho jiného s jinými
> vlastnostmi. Potom jestli je příliš velký tlak
> na cenu, není možné uhlídat
> životnost. Samotný výrobce by musel několikaletou
> životnost přímo
> garantovat.
> Je taky rozdíl krmítko a krmítko. Méně kvalitní
> krmítko, aby vydrželo, musí
> mít veškeré mechanické namáhání převzato dalším
> materiálem a vlastní krmítko
> má potom jen funkci těsnicí. To je ono doporučené
> zabudování ještědského
> krmítka přímo do víka a vypodložení boků třeba
> polystyrenem a spodku
> krmítka třeba sololitem.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 20, 2009 5:49 AM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> Podařilo se mi některé zničit hned po prvním krmení
> při umývání.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krmen?
> > Datum: 19.8.2009 21:15:29
> > ----------------------------------------
> > Já krmíka z Ještědu používám již 3 roky a
> > krom jednoho mi žádné neprasklo
> > > (a to jsem ještě hravě opravil letovací pistolí).
> > Je potřeba s nimi
> > > zacházet opatrně ale snesou i hrubost. Když budou
> > vloženy do dřevěného
> > > rámu, tak vydrží na věky.
> >
> >
> >
>

Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Pán kolega, presne ste to vystihli! 9 rokov v jednom slede bez použitia akýchkoľvek iných prostriedkov, by sa bol dávno prejavil a teraz by som obdivoval len prázdne úle. Zatiaľ sa neprejavil vplyv jednostranného používania ničiaceho prostriedku (amitraz) na odolnosť klieštika a amitraz používam od jeho začiatku , t.j. od roku 1982-3. technologický postup v mojom prevedení: prvé tzv. odľahčovacie FUM robím 20.8, druhú 1.10 a poslednú totálnu, bez plodu v čase 5-15.11, v tom je celé tajomstvo zatiaľ úspešného boja s Vd.
Som presvedčený, že je to dôsledok pôsobenia na akarida cez vzduchové prieduchy, kde končia nervové zakončenia, na ktoré jed pôsobí. Dokázať to neviem (nemám na to prostriedky), potvrdzuje mi to len vlastná intuícia a dosahované výsledky.

Nevím proč tady řešíme stále něco co jinde je již dávno vyřešené například tento odvíčkovač 39.250,- Kč

http://imkershop24.de/entdecklungsmaschine_cid_95_id_745.html

s pozdravem
K.Ř.

vidím, že jsem zapomněl vyplnit předmět. tak ještě jednou.
Jednotlivé ZO jsou myslím samostatné právní subjekty. Jako takové by taky
měly mít od prvního listopadu aktivované své datové schránky, ne?

Díky moc za radu.Povedlo se.Zdravím

Neomlouvejte se ... máte recht.
Klidný den. Jiří

Ještě jednou a lépe (pardon):

Přátelé,omlouvám se!
Neomlouvejte se, máte recht ...
Klidný den.
Jiří

Nemusejí je mít. Povinnost se týká jen organizací zapsaných v obchodním rejstříku, ne občanských sdružení.
Ivan Černý

když již jenapoředu ten předmět tak jej pište bez diakritiky kolikrát se ani nedá zjistit oč jde
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: datov? schr?nky
> Datum: 04.11.2009 12:13:40
> ----------------------------------------
> vidím, že jsem zapomněl vyplnit předmět. tak ještě jednou.
> Jednotlivé ZO jsou myslím samostatné právní subjekty. Jako takové by taky
> měly mít od prvního listopadu aktivované své datové schránky, ne?
>
>
>

Proc to tady resime? protoze ses ptal, jestli s tim ma nekdo zkusenosti. Osobne jsem to jeste u nikoho nevidel fungovat. Jinak s polskymi vyrobky zrovna dobre zkusenosti nemam,
P.

Dobrý den.
Můžete mi prorím poradit,je lepší studena či teplá stavba??
Děkuji za odpověď.

V nástavkových úlech Studená protože je lépe provzdušněná od otevřeného česna.V teplé stavbě napříč plástů není cirkulace a více plesnivý zadní plásty.

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek
---------------------
Nefunguje to. :-)
Zkoušel jsem to když jsem začínal.

Karel

Díky myslel jsem si to,ale je lepší se přeptat
Zdraví Pepek
------------------------------
Nefunguje to. :-)
Zkoušel jsem to když jsem začínal.

Karel

Děkuji za odpověď.
Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
Rámková míra 448x232.
Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..

Mně mezi studenou a teplou stavbou zas tak moc velký rozdíl nepřipadá, vyzkoušel jsem obojí. Jako že by na studené stavbě byly v zimě všechny rámky suché a bez plísní a na teplé stavbě byly automaticky krajní rámky plesnivé, tak to v žádném případě není. Krajní boční rámky při studené stavbě taky nejsou očkem v nastavku provětrávány, takže taky mohou chytit plíseň. Při obojí stavbě jsou potom rámky odvětrávány kromě očka ještě spodem sítem a prázdnou plochou mezi rámky spodního nástavku a volným prostorem ve dnu úlu. A dále ještě strůpkem,pokud se strůpek uteplí izolaci prodyšnou pro vlhkost. Za takových podmínek není mezi teplou a studenou stavbou výrazný rozdíl. O trošku lepší je studená stavba, ale zas ne tolik, aby se kvůli tomu nástavky nějak násilím předělávaly. Klidně úly, co už máš udělané, nech tak, další udělej na studenou a normálně používej. A pak uvidíš.

Děkuji za odpověď.
A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...

Matka bych řekl, může do překříženého nástavku přejít o něco později, třeba o den nebo o dva, ale když se rozhodne tam přejít, tak tam přejde. Může to fungovat, když bude mít dole dostatek místa a když ji do horního nástavku nebude lákat třeba trubčí plod, ale asi to na vysokých rámcích nebude nijak spolehlivé

Já používám rámky 39x24 a to hlavně proto, že rámků a úlů mám zásobu. Jinak mně lákají nízké rámky, a to z toho důvodu, že na nízké rámky je možné používat medomet malého průměru a tudíž hodně skladný. Co se týká langstrothu, původně jsem uvažoval vyzkoušet pro dobrý rozvoj na jaře rámky jumbo 30 cm vysoké v plodišti s tím, že by se tyto rámky vůbec nevytáčely a nad tím bez mřížky nízké rámky na med. Nyní uvažuji kvůli varaóze o zavedení norského zimování a tím o potřebě mít možnost vytočit všechny rámky v úlu, takže u langstrotha to vidím na jednotnou rámkovou míru 185 mm vysokou.

Petr M napsal:
>Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
>Rámková míra 448x232.
>Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
..................

Nové dno a převrtat očka :)

Radek Krušina

jinak ale v langstrothech nevčelařím. Jen jsemm jednu dobu uvažoval o jejich zavedení místo nebo vedle 39x24. Začínat ale znova, tak začínám s langstrothy.

Zkoušel jsem to, překřížení matkám nevadí a vesele plodují dole i nahoře.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepek
Sent: Wednesday, November 04, 2009 2:22 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Teplá studená stavba

Taky bych měl dotaz
Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
Zdraví Pepek

>Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při překřížení staveb není potřeba mateří mřížka. Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo? Zdraví Pepek<
------------------------------------------------------------
Máte pravdu, je to blbost. V dobách mých začátků jsem také někde četl, tuším že v Odborných včelařských překladech, že při překřížení matka nepřechází a tento způsob je možno využít i při chovu matek. Bylo to fiasko.
JK

něco noveho pro včelaže kteži umí číst polsky http://www.pszczelarz.republika.pl/index.html

Pro nástavkové úly je ideální stavba studená ( alias příčná stavba, tj. rámky jsou umístěny příčně k česnu ).

V případě teplé stavby zaplňují včely zásobami zejména zadní plásty a v sedisku vytvářejí symetrické krajové zásobní věnce, což je pro zimování zcela nestrategické ( za chladu jsou zásoby v zadních plástech mimo dosah včelího chumáče, který může využívat jen zásobní věnce a ještě k tomu jen u jednoho z boků úlu, protože se nemůže pohybovat na obě strany zároveň ). ... Dost polohistorických průpovídek. Toto povídání platilo především v klasických úlech při klasickém jednoprostorovém zimování. V případě chovu silných včelstev zimovaných v několika NN, zvláště pak při zimovaní s mednými komorami nebo při vzdušném zimování, se efekty teplé stavby eliminují, do jisté míry prakticky ruší. Nicméně přesto to není pro nástavkové úly dobrá volba. Se studenou stavbou se dociluje lepší organizace včelího sediska, je univerzální ( vhodná k zimování jak velkých, tak malých včelstev ). Komplikovanější rozebírání nástavků se dá vyřešit bočním přístupem k úlům nebo "prací s nástavky"... minimalizací manipulace s rámky ( humoristicky to nazývám "rámečkování" )

Včelařím v Optimalech. Tyto úly mají čtvercový půdorys. Kdyby se mě někdo dnes zeptal, jaký význam má čtvercový půdorys nástavků, nedovedl bych mu předložit žádný relevantní argument, neboť jsem při své byť relativně krátké včelařské praxe došel k závěru, že údajné argumenty "pro" nejsou podstatné ( alespoň pro mě nejsou důležité ). Proto mě v současnosti představa čtvercového Langstrothu připadá spátečnická ( další nekompatibilní úl, u kterého nenacházím opodstatnění ).

Na rámkové míře 448x232 mm bych včelařil velmi nerad, protože to není ani nízký, ani vysoký, nýbrž jakýsi "střední" rámek, na kterém se pořádně nedá aplikovat včelaření s celými nástavky ani v podobě NN-systému, ani v podobě Dadant-systému. Je to ideální rámek pro Leibigovo "jednoduché včelaření", ale to není můj šálek dobrého čaje. Toť můj názor.

S pozdravem M. Václavek

A na jaké míře včelaříte??

Petr M napsal:
>Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
>Rámková míra 448x232.
>Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
---------------------------
Moc to neprožívej.
Tohle mělo význam u jedno prostorového zimování.

Jakmile je tam vysoký podmet, nebo ve spodním nástavku necháš na jaro po stranách nedostavěné stavební rámky aby si tam včely na jaře mohly rovnou stavět a sobě ušetříš práci, tak se tam nastaví takové poměry, že to už nebude tak významné. Pokud uděláš do dna díru a zasítuješ ji pro větrání, tak je to úplně jedno. Jakmiole je větrání ve dně, je st./teplá stavba výborné téma do hospody.
Očka zacpi a používej, jen když budeš potřebovat dělat oddělky, Nebo si je tam přiděleje ještě na krátkou stranu.
Pokud máš dostatečnou ventilaci spodem, nemají pro ventilaci až tak velký význam.

A máš to a věnuj se podstatným věcem. :-)
Mám taky 448*232 i jiné výšky. Tohle téma nepatří k Langstrotům - tedy pokud budeš včelařit nástavkově.

I na studené stavbě ti to bude plesnivět, když tam nebude v zimě správná ventilace.

Ale samozřejmě vyslechneš spousta protichůdných názorů.

Karel

Také jsem to přrd mnoha lety zkoušel. Zda je to blbost, nevím, ale nefunguje to.

Ani jedna oboje jsou kompromisem k přirozené stavbě včelstva

>něco noveho pro včelaže kteži umí číst polsky
>http://www.pszczelarz.republika.pl/index.html

K překladu webových stránek z polštiny a dalších cizích jazyků do češtiny
lze využít překladače Google na adrese:
http://translate.google.cz/#

stačí otočit nástavky Jak jednoduché :-D


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 04.11.2009 15:14:42
> ----------------------------------------
> Děkuji za odpověď.
> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na teplou...
> Rámková míra 448x232.
> Dá se to nejak předělat?? Není to čtverec..
>
>
>

Občas se objeví plíseň ať je to tak nebo tak vliv orientace se přeceňuje Zvláště při vysokých nástavcích a podmetech nebo zasítovaných dnech Správná orientace by byla jen šikmo vůči česnu nebo česno v rohu úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.11.2009 15:15:19
> ----------------------------------------
> V nástavkových úlech Studená protože je lépe provzdušněná od otevřeného
> česna.V teplé stavbě napříč plástů není cirkulace a více plesnivý zadní
> plásty.
>
>
>

blbost

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tepl? studen? stavba
> Datum: 04.11.2009 15:22:20
> ----------------------------------------
> Taky bych měl dotaz
> Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových
> nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při
> překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
> Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde
> bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
> Zdraví Pepek
>
>
>

osobně nechávám nízké nástavky dožít, je to moc zbytečné práce

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 04.11.2009 16:16:22
> ----------------------------------------
> Děkuji za odpověď.
> A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám
> kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...
>
>
>

A na jaké míře včelaříte??
___________________________________________________________

Optimal... r. m. 42x17 cm, 11 rámků v nástavku s osovou vzdáleností 38mm, tenkostěnný úl, varroadno

"Originální optimalovské" rámky mají zúženou spodní loučku. Když jsem před 4 lety začal včelařit v Optimalech, dostal jsem rámky tvořené z louček šířky 25 mm ( včetně spodní loučky ). Řekl jsem si, že je budu postupně nahrazovat rámky s užší spodní loučkou, protože jsem si myslel, že se široká spodní loučka rámků prostě do Optimalu nehodí. Hned druhý rok jsem experimentálně nasadil něco přes 40 kusů rámku složeného z bočnic a horní loučky šíře 28 mm a ze spodní loučky šíře 14 mm přibitou ke kraji bočnic ( nikoliv na střed ). Tento rámek se mi vůbec neosvědčil. Úzkou spodní loučku včely buď vůbec nepřestavovaly a když už to udělaly, propojovaly nástavky můstky, což se mi u rámku 25 děje jen zřídkakdy ( nemám problémy s můstky a nepozoruji, že by včelám nějak vadila mezinástavková mezera ). Jakmile rámek 28 projde pařákem, bez milosti ho vyřazuji. Už se nemohu dočkat, až se těchto exotů do posledního zbavím.

Letos jsem zkoušel místo drátku použít dvojí výplet rybářským vlascem... další marný pokus o zlepšení
Ještě, že jsem nebyl tak velkorysí jako u experimentu s rámkem 28 a vyzkoušel jsem jen 4 exempláře ( jeden jsem vložil do plodiště, jeden pod plodiště, jeden nad plod, jeden jako krycí rámek plodu ). Výsledek byl ve všech případech stejný. Včely vlasec vykusovaly a nechtěly přes něj stavět. Vzniklé zmršeniny plástů minulý týden ostošest prosvištěly pařákem ( ani mi nebylo líto, že to bylo ve směs panenské dílo ). Podobnou zkušenost s použitím rybářského vlasce má A. Turčáni ( www.ivcely.sk )

S pozdravem M. Václavek

PS
Rada pro všechny:
Používejte mezerníky, protože každým dalším zašprajcnutím rámku při manipulaci přilijete více a více oleje do pomyslného ohně odrazujícího od veškerého zbytečného "rámečkování" ( podobně účinkuje i počet rámků v nízkonástavkových úlech )
:-)

http://imkershop24.de/entdecklungsmaschine_cid_95_id_745.html A proč ne tento jednoduchý

Stala se chyba tento odvíčkovačhttp://www.youtube.com/watch?v=JGKBBV8xg2k

Doporučuji standard Langstroth 2/3
http://www.nastavky.cz/

Technologie Langstroth obecně:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Item
id=53

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Item
id=34

Technologie - příklad jak to lze s nízkými nástavky v 80 letech:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a

Čím více budete kompatibilní, tím méně budete muset improvizovat a tím více
se budete moci soustředit na vlastní chov. Řešil jsem to před pár lety
stejně jako vy, ačkoliv jsem měl k dispozici cca 40 starých (až 100 let)
dvouprostorových úlů svého otce (úly různé konstrukce 39x24 a 37x30). Vše co
nedokážete, nestihnete, nebo se vám nevyplatí samotnému vyrábět, koupíte
(viz nástavek za 150 Kč). Vše vám bude pasovat. Nakupovat přitom můžete v
případě, že to na tuzemském trhu není, po celém světě (namátkově například
plastové mezistěny z USA).
J.T.


>
> Děkuji za odpověď.
> A jaký máš názor na rámkovou míru? Je lepší nízký nástavrek, nebo to mám
> kombinovat. Jsem začátečník tak hledám rady...

Nejsem zastáncem dlouhého života mrtvých teorií. Když něco neumím, tak se s tím nechválím. Poznáte na obrázku, že začínající včelař nemá drátkované rámky v úle, protože to ani neumí? Na druhém obrázku je práce včel během 6 dnů, současně stavění i zanášení medem. Na rámku je použit vlasec. Vnuk se učil drátkovat rámky až v Nasavrkách a je rád, že to doma nemusí dělat tak složitým způsobem.
http://leteckaposta.cz/557354674
Na webu www.vcely.kvalitne.cz, jsem popsal svůj názor na ekonomiku včelaření, aby začínající včelaři měli z čeho vybírat. Jak to není o číslech, tak to je o ničem.

B.V.

Doporučuji standard Langstroth 2/3
http://www.nastavky.cz/

------------------
Přesně tak, včelám je to v podstatě jedno.
Vždycky si to musíš vyladit - tvůj styl (časové možnosti a představy) snůškové a jiné místní podmínky a tvůj úl a tvoje včely.
No a proč nekupovat to co je monentálně nejlevnější při srovnatelné kvalitě. A zřejmě se prosadí a bude k tomu na trhu nejvíc příslušenství.
Věřím že se tady momentálně rodí nový standard, který žádná komise nevymyslela, ale rodí se na ekonomickém podkladě a ekonomických zákonech. A to je trvalé.
Ostatní systémy měly na tohle smůlu. Možná byly lepší, ale "bohužel, kužel". Nebyly ekonomicky lepší.

Karel

Když už jsem u toho, toto je také zajímavé. Ruční odvíčkovač cca 21000, radiální medomet na 18 r s el. pohonem 17 000,-.

Omlouvám se, ještě tel link:
http://www.brushymountainbeefarm.com/Beekeeping-Supplies/departments/1/

Také přecházím na standard Langstroth 2/3, zatím jen na med, to znamená, že krovozuji kombinovaný systém s vysokými plásty v plodišti. 2 roky jsem zkoušel na 50-100 včelstev, letos rozšířím na všech 300 včelstev. Hlavní výhody: přijatelná hmotnost nástavku, snadné vyfukování, produktivní vytáčení, shoda s prosazujícím se standartem.
Broněk

A je vhodná kombinace rámku 448x152 na med a 448x232 na plodiště?

Nyní kombinuji Langstrozh 2/3 s tachovským úlem (r.m. 39x24). Tachovák je s Langstrothem půdorysem kompatibilní. Tato výška již vyhovuje. Pokud budu investovat do vysokých Langstrothů, půjdu do výšky cca 30 cm, ale již výška 24 funguje. Mám 2 vysoké Tach. nástavky jako plodiště + jeden nízký 2/3 Lang. trvale jako mednou komoru.

Proč by ne jedná se o dadant systém to je vysoké plodiště + nízké medníky nebo kombi systém 2 vysoké nástavky + 2 nízké Osobně jej však opouštím.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <exll/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 05.11.2009 16:24:54
> ----------------------------------------
> A je vhodná kombinace rámku 448x152 na med a 448x232 na plodiště?
>
>

Před časem jsem vyslechl v Ivančicích vaší přednášku o dvoumatečném chovu.
Ten provozujete touto technologií? Mám k dispozici nějaké dvouprostorové,
horem přístupné úly 39x24 (tloušťka stěny 9cm!), které otec vzhledem k
jejich váze a svému stáří nemůže používat. Jelikož sám používám 2/3
Langstroth, uvažuji, že bych je alespoň dočasně využil a něco zkusil právě v
této kombinaci (je mi líto je hned vyhodit). Jsou na studenou stavbu,
vnitřním půdorysem by to vyhovovalo, vnějším, vzhledem k tomu, že by byly
umístěné ve včelíně, také.
J.T.

> Bronislav Gruna
> Nyní kombinuji Langstrozh 2/3 s tachovským úlem (r.m. 39x24). Tachovák je
> s Langstrothem půdorysem kompatibilní.Tato výška již vyhovuje. Pokud budu
> investovat do vysokých Langstrothů, půjdu do výšky cca 30 cm, ale již
> výška 24 funguje. Mám 2 vysoké Tach. nástavky jako plodiště + jeden nízký
> 2/3 Lang. trvale jako mednou komoru.

Ahoj Pepane,
opoustis system dadant nebo kombi a jaky mas k tomu duvod ?

P.

Je to příliš mnoho práce s rámečky a složitá manipulace v plodišti s při obměně díla jelokož mám větší počet typů úlů tak jsem neshledal i nízkých rámků žádné výhody.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.11.2009 18:47:51
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> opoustis system dadant nebo kombi a jaky mas k tomu duvod ?
>
> P.
>
>
>

Z tohoto odvíčkovače moc nadšený nejsem. ten pouze víčka prořízne, ale neodstraní - problém přeneseš do kapacity cezení - síta zde budou nefunkční (hned je ucpeš). To už mám za sebou - než tento stroj, je rychlejší víčka jen vidličkou rozškrábat - 2x-3x přejedeš přes plást - vteřinová záležitost - ale když točíš za den cca 400 kg - kde vzít tak velké dekantační nádoby a u řepkového ti může v nich již 2 den med tuhnout.
Letošní sezonu (2 točení) mám ten slovinský (již jsem jej zde letos popisoval)- za 40 tis. Kč to je sice na můj vkus trochu domodělo, ale funguje.
Samozřejmě by to chtělo linku, teď čas co ušetřím na vytáčení zase ztrácím než to vše umyji, ale na těch mých 30 - 40 včelstev to stačí.

A je vhodná kombinace rámku 448x152 na med a 448x232 na plodiště?
---------------------
Je to taková propagace, ale pokud bych začínal, tak bych si skoupil Moderního včelaře. Vše co je ještě v prodeji.
Tam bych se mimo jiné dočetl, že systém 2x232+137 používá s úspěchem př. Přeslička na poměrně větším provozu.
Před pěti a více lety vycházelo hodně o nástavkovém včelaření ve Včelařství. M.j. kalendárium V. Protivínského srovnávalo tři různé nástavkové systémy.

A jinak je vše vhodné pokud to vyhovuje včelaři a jeho podmínkám. Včelám je to většinou jedno.

Těch 152mm je asi překlep. 137, nebo 159mm.

Osobně jsem včelařil na 232 a docela mě to vyhovovalo, dokud jsem měl dost času (a sil:-). Nyní si přidělávám NN, protože si myslím že tento systém bude ještě méně časově náročnější. Ať už jako kombinovaný 300+NN nebo 2x232+NN, nebo čistý NN. A taky se blíží stáří a běhat s 35kg po stráni už nemusí být ono.
Ale samotné 232, nebo NN má taky své kouzlo. Hlavně aby v tom byly včely a med.
Je to spíše o tom, kolik harampádí chci mít doma.
Pokud máš 232 už hotové tak bych u toho pár let zůstal a uvidíš. V úlu to není.

Karel

Ano u řepkového medu to asi bude problém. Nicméně zajímavé jsou stránky jako celek. Nalevo je ke stažení a prohlédnutí katalog, který je také zajímavý.

Mám včely jak na studenou tak na teplou stavbu. Teplá nebo studená stavba? Téměř bez vlivu na množství a kvalitu medu. Jen stojí za zmínku, že např. v maringotce se pro většinu lidí lépe obsluhují na teplou stavbu a hlavně koncem sezony při slabé snůšce bývá med od předu v pár rámcích, kdežto u studené stavby bývá med pomalu ve všech rámcích po troše. Hlavně nerad slyším teorie o posuvu včelstev po rámku v zimě od česna... K tomu jen. Pokud zimujete silná včelstva, je to úplně jedno, dokonce jsem zaznamenal za několik sezon, kdy jsem zimoval ve dvou nástavcích 39*24 v moravských universálech než jsem je zřušil, kde byla velká mezera mezi nástavky asi jen jeden úhyn z důvodu hladu přes zimu, kdy byly zásoby ve druhém nástavku a i to bylo u slabších včel. Pokud chcete diskutovat o slabých oddělcích v jednom nástavku 39*24, lze samozřejmě před krmením zúžit česno k jedné straně. Takže po letech včelaření znám zastánce obou druhů staveb a řekl bych to tak. Ten kdo preferuje Langstrothy, kde není možná teplá stavba zdůrazňuje důležitost studené stavby, kdo má teplou stavbu, zdůrazňuje lepší manipulaci s rámky. Osobně preferuji manipulaci s celými nástavky, tak mi je to jedno a asi mi bude trvat řadu let než to sjednotím, jediné co mi vyhovuje na teplé stavbě, že nemusím před uložením souší na zimu vytáčet tolik rámků. Na studené stavbě mi zase vyhovuje to, že při manipulaci s celými nástavky je podstaně jednodušší oddělování jednotlivých nástavků od sebe zvláště v maringotce, kde nemůžete dát ruce z boku a odlepit patra rámků od sebe. Závěr - postupně, když mám náladu a příležitost postupně v maringotce přendavám včely na studenou stavbu a doma na zahradě si užívám lehčí práce s teplou stavbou.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tepl? studen? stavba
> Datum: 04.11.2009 14:22:20
> ----------------------------------------
> Taky bych měl dotaz
> Někde jsem zaslechl že když dám u optimalu nebo u jiných čtvercových
> nástavků plodiště na studeno a na něj posadím medníky na teplo tak prej při
> překřížení staveb není potřeba mateří mřížka.
> Já osobně si myslím že je to blbost a matka si bude pochodovat a klást kde
> bude chtít,nebo se mýlím? Zkoušel to někdo?
> Zdraví Pepek
>
>
>

> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
> teplou...

viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth): http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
strana 10 (11)

Proč ne? Snad nebudou stát jako nízkonástavkové těsně u sebe? Na včelnici si jich užijete...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tepl? x studen? stavba
> Datum: 06.11.2009 09:12:54
> ----------------------------------------
> > Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
> > teplou...
>
> viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth):
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
> strana 10 (11)
>
>
>

Při vší úctě k zesnulému p. Boháčovi, je to článek silně subjektivní,
mající za cíl jedinou pravdu - prosadit u nás Langstroth, výhody
Optimalu popisuje jako jeho nevýhody - viz např. ukázka z uvedeného
článku níže, tomu se říká zaujatost a tendenčnost. Úlový systém Optimal
vznikl z jiných důvodů, které platí i dnes. Už jsme o tom několikrát
diskutovali. Např. proč potřebuji být kompatibilní s úly rozšířenými až
stovky km daleko, když u sousedů jich je jen pár a to jen v Německu. V
Optimalech včelaří u nás více včelařů než v L. a je až ku podivu, že
přes všechnu agitaci ve prospěch Lang. je hodně včelařů začínajících v
Optimalech. P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci
Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
K. Čermák

Ze článku v MV č.1/2004:
Oproti současné evropské a světové úlové soustavě má Optimal další
zvláštnost a sice 11 rámků v nástavku. Tento počet nejenže znemožňuje
jeho kompatibilitu s mezinárodním úlem Langstroth, ale také zvyšuje
hmotnost nástavků s medem. Také proto může v této podobě zůstat jenom
úlem národním, bez možnosti mezinárodní změny.


e-mail/=/nezadan napsal(a):
>> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
>> teplou...
>>
> viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth):
> http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
> strana 10 (11)

Každý rok mám jednoho nebo dva "učně" začátečníky. Také jim doporučuji NN a mezi nimi buď Langstroth, nebo optimal. Až na včelaře, kteří se z důvodu možnosti využívání mého zázemí nakonec rozhodli pro moji 39*17, jako jsem se já rozhodl vlivem p. Volejníka a dále z důvodu odbytu oddělků, které rád produkuji a pořád mám více objednávek na 39, tak se moji učni nakonec sami spíše přiklánějí k Optimalu....a po letech si nestěžují...
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Tepl? x studen? stavba
> Datum: 06.11.2009 09:34:33
> ----------------------------------------
> Při vší úctě k zesnulému p. Boháčovi, je to článek silně subjektivní,
> mající za cíl jedinou pravdu - prosadit u nás Langstroth, výhody
> Optimalu popisuje jako jeho nevýhody - viz např. ukázka z uvedeného
> článku níže, tomu se říká zaujatost a tendenčnost. Úlový systém Optimal
> vznikl z jiných důvodů, které platí i dnes. Už jsme o tom několikrát
> diskutovali. Např. proč potřebuji být kompatibilní s úly rozšířenými až
> stovky km daleko, když u sousedů jich je jen pár a to jen v Německu. V
> Optimalech včelaří u nás více včelařů než v L. a je až ku podivu, že
> přes všechnu agitaci ve prospěch Lang. je hodně včelařů začínajících v
> Optimalech. P. Kotrla když před rokem začal vyrábět komplet Optimaly,
> nestačí krýt poptávku. A ceny má příznivé a možná lepší než naši výrobci
> Langstrothů. Tak kde je vliv sériovosti?
> K. Čermák
>
> Ze článku v MV č.1/2004:
> Oproti současné evropské a světové úlové soustavě má Optimal další
> zvláštnost a sice 11 rámků v nástavku. Tento počet nejenže znemožňuje
> jeho kompatibilitu s mezinárodním úlem Langstroth, ale také zvyšuje
> hmotnost nástavků s medem. Také proto může v této podobě zůstat jenom
> úlem národním, bez možnosti mezinárodní změny.
>
>
> e-mail/=/nezadan napsal(a):
> >> Nepotěšil jste mě, dělám si nové úly a všechny je mám na
> >> teplou...
> >>
> > viz článek Kde hledat cestu k úspěchu (Optimal nebo Langstroth):
> > http://n-vcelari.cz/mv/archiv/2004_01_MV.pdf
> > strana 10 (11)
>
>
>
>

Takže být kompatibilní, je nakonec rozhodující kritérium. Jak vy, tak vaši
učni se přizpůsobují vašemu okolí :-)
J.T.

> ...jako jsem
> se já rozhodl vlivem p. Volejníka a dále z důvodu odbytu oddělků, které
> rád produkuji a pořád mám více objednávek na 39, tak se moji učni nakonec
> sami spíše přiklánějí k Optimalu....a po letech si nestěžují...
> Radek Hubač