Archiv Včelařské konference

j

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny. Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny přežít veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Ano, souhlasím. Uteplení strůpku má dle mého soudu praktický význam až v
době cca 40 dnů před rozkvětem ( u mne ovocných stromů ). Předčasné ( nebo
celozimní ) zateplení může mít na svědomí právě řadu problémů, které
souvisejí s rozsahem plodování, spotřeby zásob, vlhkostí atd.., možná i
nástupem množení kleštíka.
J. Kala


J. Křapka napsal:
Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel

No a ještě chci dodat, že by se neměl negativní, ani pozitivní význam
zateplení přeceňovat. Je třeba vyzkoušet.
Protože některé linie včelstev si plodují dle svého genetického "kalendáře"
ať jsou, či nejsou zatepleny. Mám několik roků možnost pozorovat zcela
odlišné projevy u Vigorek a Havlínek.
Ale to už s původním vláknem o vlněné plsti moc nesouvisí.

A přecejen k té plsti: rozhodně bych ji nedal přímo na rámky. Servat kusy
zničené plstěné uteplivky znamená přijít o propolis, klid včelstva i
uteplivky. ( o zužitkování propolisu mluvím jen v souvislosti se včelstvy,
která nebyla léčena amitrázy, fluvalinátem a pod.)
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Friday, October 16, 2009 10:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková
ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech
ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Máte-li nástavkové úly, na plsť v klidu zapomeňte. Drátěná dna neomezujte, větrejte horními očky, lépe prodyšnými stropy ( letos jsem se s tím nepáral a zimní sestavy jsem vyřešil tak, že jsem na nejvrchnější nástavek položil muší síťovinu, na ni jsem dal prázdný nástevek ( v něm se bude spalovat fumigační knot ) a víko jsem z vrchu vypodložil, aby pod ním vnikla vzduchová mezera... prostě včelstva mají nad "hlavami" pouze muší síťovinu, vzduch a jinak nic víc... vše za účelem komínového efektu ).

Včelstva nemusí být nijak obzvláště silná, aby se s podobnými "extrémy" vypořádala. Maximálně dojde ke zvýšení spotřeby zásob, což pro mě není významné kritérium ( těch pár kg úbytku váhy navíc se ztratí v "tlačenici" na rozdíl od kvant plesnivých plástů a nejarovizovaných včelstev s méně slibným rozvojem ). Pochybuji, že by alespoň středně silná včelstva ( 1 - 1,5 kg ) mohla být vzdušným zimováním nějak poškozena. Spíše se domnívám, že to má pro ně blahodárný efekt. Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Včelstvo je jako ovoce ... jedině v chladu vydrží do jara čerstvé.

S pozdravem M. Václavek

No nevím, ale ten e-shop má nějakou kategorizaci.

První úroveň je úroveň e-shopu.
Druhá úroveň má název: Bio zdravá výživa,med-včelí produkty
No a "peckou" nakonec je pododdělení:Med a včelí prudukty

Když se vleze třeba do alza.cz, tak to samé, ťukne se do procesorů a může vylézt nějaký seznam, kde něco patří do potkategorie Intel a něco AMD.





..........
KaJi (88.103.157.154) --- 16. 10. 2009
Bio značka u medu.

>Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel<

Pane Kalo, tomu říkám super příspěvek, bohatý na osobní zkušenosti. Vaše ochota podělit se o ně je vyloženě příkladná. Díky, Libor.

--------------------------------------------------------
Josef Kala napsal:
Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.Turčáni. Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba! Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost: Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.
Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p. Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev, než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24. Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala

Co pořád máte s tím luftováním úlů a plesnivěním plástů v prvním nástavku. Pokud je stabilně zima a mrzne celé dny, tak nemá šanci plíseň růst. Houba roste až když se začne zvedat vlhkost úměrně s teplotou. To v praxi znamená, že Vám plásty začínají plesnivět někde mezi březnem až květnem. A to všichni pletiváři zakrývají dno i víko kvůli plodování. Takže dejte pokoj s tím, že Vám plíseň v úlech neroste. Je jí tam plno do doby, než začne včela makat a odstraní ji s přibývajícím obsednutí a plodovou plochou.

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.

----------------------------------------------------
M. Václavek napsal:
Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Libore, přes web odpovídejte klikem napravo vedle příspěvku, ne novým tématem. Pokyny jsou těsně pod tímto formulářem.

Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení zabraňuje přehřátí stropu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 16.10.2009 08:41:25
> ----------------------------------------
> Plst je cca 2 cm tlusta.
>
> Nad ní je už jen dřevěné víko.
>
> Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> Pavel
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> Díky, Libor.
>
> ----------------------------------------------------
> > Pavel Votrubec napsal:
> > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Pro dobrou paměť upřesňuji, že hromadné úhyny byly na podzim 2007. Jinak souhlasím, že přijdou znovu, ale ještě to může ovlivnit mnoho okolností. Je to jako s medovicí. Když dva roky po sobě nebyla, určitě brzy přijde. Ale rozhodující bude průběh aktuální sezóny. Prognózy mohou být užitečné, ale lepší je v sezóně sledovat stránky VMS (www.varroamonitoring.cz) a nejlepší je monitorovat vlastní včelstva.

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.
____________________________________________________________

Včelařím v Labské nížině ( Smiřice jsou cca 250 m. n. m. ). Tzv. vzdušné zimování provozuji v produkčních včelstev ( 6 NN ). V takto vysokých úlech by drátěné dno nemuselo stačit dostatečně neprovětrávat ( plíseň ), leda kdybych otevřel očka ve všech nástavcích, ale toho se na rozdíl od neutepleného stropu bojím ( za prvé: skrze očka snadno proniká vítr, za druhé: ve vyšších patrech, kde se nachází hlavní část chumáče, jsou včely přitisknuty u přední stěny, tedy snadno přístupné z očka, takže hrozí, že se je ptáci naučí lákat ven a požírat... nemám otočné kryty na očka ). Proto raději větrám přes strop. Očka mívám otevřená ve spodních 3 NN v podstatě po celý rok. Úly jsou venku.

S pozdravem M. Václavek

Používáme tlustostěné úly.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 17, 2009 7:30 AM
Subject: Re: vlněná pls


Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém
prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení
zabraňuje přehřátí stropu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 16.10.2009 08:41:25
> ----------------------------------------
> Plst je cca 2 cm tlusta.
>
> Nad ní je už jen dřevěné víko.
>
> Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> Pavel
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> Díky, Libor.
>
> ----------------------------------------------------
> > Pavel Votrubec napsal:
> > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> (20091015) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé. Na prvním místě je určitě se umět starat sám o sebe a nečekat, až mi někdo vydá příkaz. K tomu patří mít léky na sezonu doma ať to stojí cokoliv a také je důležité mít připraveno náhradní řešení, když vše selže. Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd. Jestliže v bodě 1 selžu a nebo to nechci pochopit, osud mých včel je ve hvězdách a může pomoci pouze motlitba ke sv. Ambrožovi, ale ten lemply asi také nemusí. Co se týká včelařské vědy o plísních vlhku a mizerném zimování, nevyjadřuji se. Zřejmě je okurková sezona. Zdraví R,. Stonjek

stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<
........

Tak tomu teď nerozumím. Vy si hodnotíte nějaké přijaté zprávy a VMS nemá pro Vás význam? Jak typické a české.

Já sice do VMS nepřispívám, ale respektuji ho jako jednu možnou vzdělávací cestu pro včelaře všeho věku. Jsem schopný ho i jakýmsi způsobem podpořit, protože jestli se nastávající mladší generace včelařů naučí s VSM dělat nebo alespoň pomocí VMS pochopí jak provádět detekce a monitoring, sníží se mi hypoteticky významně od nich reinvaze a následné problémy.

Pokud se má včelař spoléhat na záložní řešení proti VD, tak právě VMS je jeden z nich, minimálně jako vzdělávací element. PSNV a hlavně lidoem okolo VMS patří v tomto ode mě uznání.


Sv. Ambrož nepomůže, "...mrtví milovat nemohou"

Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu. Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5 cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v podstatě zbytečné.
Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila a nehromadila se v plsti.
Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která musí být přesně.

Dnes ráno byl na kanále Nantional Geografik výborný fiml o CCD

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ruka v ohni?
> Datum: 17.10.2009 08:21:45
> ----------------------------------------
> Pro dobrou paměť upřesňuji, že hromadné úhyny byly na podzim 2007. Jinak
> souhlasím, že přijdou znovu, ale ještě to může ovlivnit mnoho okolností. Je
> to jako s medovicí. Když dva roky po sobě nebyla, určitě brzy přijde. Ale
> rozhodující bude průběh aktuální sezóny. Prognózy mohou být užitečné, ale
> lepší je v sezóně sledovat stránky VMS       (www.varroamonitoring.cz) a
> nejlepší je monitorovat vlastní včelstva.
>
>
>

je úplně jedno jestli má úl stěnu 10 nebo 2 cm jde o to aby tak jako v budečáku nezůstal vedle včel prázdný nevětraný prostor Ten pak funguje jako rezervoár chladu v jarních měsících a spož´duje plodování Proto je třeba ho uteplit Nebo by stačilo ho odvětrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 17.10.2009 10:23:24
> ----------------------------------------
> Používáme tlustostěné úly.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 17, 2009 7:30 AM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém
> prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení
> zabraňuje přehřátí stropu.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> > Předmět: Re: vlněná pls
> > Datum: 16.10.2009 08:41:25
> > ----------------------------------------
> > Plst je cca 2 cm tlusta.
> >
> > Nad ní je už jen dřevěné víko.
> >
> > Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> > síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> > staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> > záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> > Pavel
> >
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> > Subject: Re: vlněná pls
> >
> >
> > OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> > plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> > vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> > máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> > Díky, Libor.
> >
> > ----------------------------------------------------
> > > Pavel Votrubec napsal:
> > > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > > Pavel
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> > (20091015) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> > (20091015)
> > __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

úl dnes má na zimu dva nástavky a chomáč je teď v tom spodním Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku je pak úplně bezpředmětné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vln?n? pls
> Datum: 17.10.2009 12:54:05
> ----------------------------------------
> Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě
> nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu.
> Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení
> strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl
> nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva
> tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5
> cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné
> uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v
> podstatě zbytečné.
> Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže
> pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a
> stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti
> vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být
> plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila
> a nehromadila se v plsti.
> Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba
> obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu
> zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je
> vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo
> nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z
> nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam
> prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která
> musí být přesně.
>
>
>

"Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku je pak úplně bezpředmětné"
Mně připadá vytápění zahrady nebo lesa včelami poněkud drahé.

Já když jdu spát, tak vypnu topení (přece nebudu vytápět celý dům), pootevřu
okno, vlezu pod peřinu a v tu chvíli je mi ukradený, zda mám na stropě 20cm
skelné vaty. Držím si své teplo pěkně pod peřinou a ta trocha tepla, která
mi unikne přes peřinu oknem na zahradu, mne nevytrhne. Dýchám zato čerstvý
vzduch. Pokud bych nemusel vstávat a něco dělat, vydržel bych to tak celou
zimu :-)
J.T.

>
> "Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku
> je pak úplně bezpředmětné"
> Mně připadá vytápění zahrady nebo lesa včelami poněkud drahé.

Pozrite si: http://www.ta3.com/sk/reportaze/134609_zaujimavy-vynalez-z-vody-a-soli-dezinfekcia?pridaj=305064

přesměrovává pro změnu na http://cikcik.ace.st/...

JD

http://firefox.czilla.cz/stahnout/

Firefox 3.5.2 pro Windows
Český s instalátorem (7,6 MB)

Zablokujte v něm automatické přesměrování, což v outlooku nejde.

Díky trvalo mi to odhačkování 2 hodiny.

Konference opravena. Pracujeme na nějakém trvalejším řešení, které by ošetřilo takovéto situace (resp. znemožnilo běžnému návštěvníkovi přesměrovávat konferenci nějak jinam).

Zdravím!

Spravce

Milý/Milá vcely/=/v.or.cz,

Zřídil(a) jsem si Facebook profil, kde můžu zveřejnit svoje fotky, videa a události, a chci si vás přidat mezi své přátele, abyste se taky mohli podívat. Nejprve se ale musíte přidat k Facebooku. Jakmile se přidáte, můžete si také vytvořit vlastní profil.

Díky,
Josef

To sign up for Facebook, follow the link below:
http://www.facebook.com/p.php?i=100000458820588&k=Z6E3Y5S54V3GZJLJPB63QTRPSWKJ6YXNUWEWCA3NSZ&r



Already have an account? Add this email address to your account http://www.facebook.com/n/?merge_accounts.php&i=100000458820588&k=Z6E3Y5S54V3GZJLJPB63QTRPSWKJ6YXNUWEWCA3NSZ.vcely/=/v.or.cz was invited to join Facebook by Josef Menšík. Pokud již nechcete dostávat tento typ e-mailu od Facebooku, použijte níže uvedený odkaz pro zrušení zasílání.
http://www.facebook.com/o.php?k=dea37f&u=100000330289047&mid=1477c1dG5af3242a0f97G0G8
Kanceláře organizace Facebook se nacházejí zde: 1601 S. California Ave., Palo Alto, CA 94304.

Já bych si nejdřív přečetl, co jsčem napsal, pak to prohnal přes šedé buňky a pak reagoval. Začít boj s varoázou přes VMS je zrovna takový nesmysl jako zabývat se např. analytickou geometrií v matematice a nevědět kolik je 2 a 2. Všechno má svůj řád a posloupnost no a když to někomu ještě nedošlo, je to jeho problém. VMS mi vůbec nevadí, a považuji ho za dobrou věc, ale jeho možnosti jsou pouze omezené. Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. Rovněž tedy jeho výsledky nemají pro mě velký význam a tudíž ať si každý říká co chce, musím hlídat!!! Jo jiná věc by byla kdyby v každé vsi byl nějaký pozorovatel, tak jak to kdysi bylo VS navrženo a kamsi to vyšumělo do ztracena. Prostě nejdřív musíme znát, pak umět, pak netrpět leností a pak se teprv rozhlížet jak je jinde. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující.
Máte pravdu,za normálních okolností nemůže naše kraňka vychovat a jít do zimy s počtem větším než je více než tři kg včel.Myslím m si,že i dvoukilogramové zimující včelstvo bez zásahů včelaře(spojováním) je hodně nadprůměrné.Co tak odhaduji při návštěvách okolních včelařů,kteří včelaří klasicky bez podzimního spojováním oddělků v normálních dvouprostorových úlech je síla včelstev mezi jedním až druhým kilogramem.Jelikož jsem ale včelař zájmový,včely jsou jen mým blahodárným koníčkem,tak mě nedělá problém si ze včelkama hrát,experimentovat.Vytvářením oddělků a pozdějším spojováním tyhle tříkilová včelstva bez problémů získávám.S rojením nemám nejmenší problémy,jelikož můžu postavit i komín nástavků(Optimal)o počtu 6-7ks a včelstva dle potřeby v pohodě 2-3 nástavky vystaví.Je mě jasné,že včelař s počtem 50-100 a více včelstwev nemůže tuto metodiku uplatnovat.Ovšem výnosy takových včelstev bývají u mě každoročně vysoce nadprůměrné a věřte,že takový užitek včelaři,pro které je chov včel živností nemají ani zdaleka.S přátelským pozdravemP.Z.

stonjek:>Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. <


stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<


..........

Informace a zdroje informací jsou základem rozhodování. 2+2 se musí také naučit počítat podle nějakého systému. I ten nejchytřejší a nejnadanější jedinec co počítá z hlavy zlomky a plovoucí čárky atp., se musel někdy do systému počtů ponořit aby to pochopil a zvládl. S takovou schopností ihned počítat čísla bez předchozího učení a nebo pochopení se nikdo nenarodí. VMS také jednoduše počítá roztoče. Nevím a nechápu proč do toho taháte v přirovnání analytickou geometrii, když VMS je obyčejným počítáním. Když napočítám ze spadu VD za den nebo po zaléčení nějakou hodnotu, tak to zaznamenám a když se počty přehoupnou, dělám další opatření.

Jestli máte jiný systém, v pořádku, ale VMS je zaznamenávací metoda a systém, který má všeobecnou myšlenku naučit kolik je těch Vašich 2+2.

Občas přitvrzuji v diskuzích a není to často na škodu. Dá se tak zvýraznit podstata témat a oto jde. Jestli včelařství v číslech v tomto případě není moc opakováno, potom se dělají základní chyby jako nestandardní úly, rozdíly v ošetřování s horšími výsledky, nepochopení tepelných výhod a nevýhod zateplení a nezateplení atp.

Potom včelaříte třeba 40 let a zjistíte, že po tu dobu jste mohl mít po nějakých nákladech mnohem vyšší zisk kdyby jste se oprostil některých zauzlovaných vlivů. A tak je to ve včelařství ve všem. Jsem také konzervativní člověk, ale umím o mnoha i banálních věcech přemýšlet a dávat do důležitých souvislostí.

_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 20. 10. 2009

Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091) (38092)
>Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující. <

Léčí někdo arosolovým přístrojem ZAL 07 nebo fureto? Jaké jsou výsledky, kolik potvor po léčení spadlo? Já jsem měl před léčením přirozený spad 0-1 brouk za 5 dní a u jednoho včelstva 3 za 5 dní. Po léčení se spad pohyboval kolem 3 a u toho napadenějšího byl spad 50 ks za 5 dní

Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení etiket na počítači.

Děkuji

Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti.

Kamil Ř. (81.0.227.233) --- 20. 10. 2009
Prázdné úly

>Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti. <
.........

Fotky toho neštěstí by nebyly?

Doporučuji Inkscape (http://www.inkscape.org/).
Je zdarma, v češtině a má funkce, které se určitě budou při tvorbě etiket hodit.
Mimojiné:
* Vytvořit klon (vytvoříte jednu etiketu, tu "naklonujete" tolikrát,
aby pokryly stránku. Každá další změna se pak projeví ve všech
klonech.)
* Zarovnat a rozmístit, Řádky a sloupce

Martin Peterka


2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>:
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení  etiket na počítači.
>
> Děkuji
>

Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4. Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.

> Mám předpotopní metodu, ale funguje.

Tak nejak :-)
Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores

T.H.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Takýto stav vzniká po premnožení Varroa destructor, útok na včelstvo začal po vytočení medu. Zásoby ak tam boli odnosili cudzie včely.

Určitě inbríding nezpůsobuje větší bodavost včel, tedy v průměru.
Inbríding způsobuje to, že rozdíly mezi sourozenci - inbredy jsou větší,
než když by inbredi nebyli. Tedy např. rozdíl mezi nejbodavějším a
nejmírnějším bude větší u inbredních potomků. Stručněji se to vyjadřuje
tak, že inbríding zvyšuje variabilitu u inbredního potomstva. Nelze tedy
dělat zobecnění podle jednoho inbredního včelstva - když dostanu zrovna
to nejbodavější, mám prostě smůlu. Ale mohu dostat i jedno velmi mírné.
Jiná věc je, že inbríding způsobuje pokles životaschopnosti, tedy
inbrední depresi. U každé vlastnosti je ten pokles jinak velký s
hodnotou F (koef. inbrídingu). Obrana včelstva (bodavost) patří ke
znakům životaschopnosti. Proto by se dalo očekávat, že u inbredů může
být bodavost v průměru menší. Ale bude to patrné zřejmě až u vysokých
hodnot F. U plodnosti, dlouhověkosti včel, síly včelstva a výnosu medu
jsem inbr. depresi pozoroval.
K. Čermák


M. V?clavek napsal(a):
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda pro imbreední linie včel ( linie
> vzniklé pokrevním pářením ) jsou kromě např. velké mezerovitosti plodu
> charakteristické také zvýšenou agresivitou, nebo to není jejich typický
> znak, nebo-li ibreeding nemá vliv na agresivitu včel? Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem M. Václavek
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> Internal Virus Database is out of date.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.375 / Virus Database: 270.13.106/2381 - Release Date: 09/18/09 18:14:00
>
>

Stalo se mi to rovněž u jednoho včelstva, byla to moje hloupost.Včelstvo bylo vyloupené.Ale bylo slabé než se tak stalo.Myslím,že to bylo před třemi roky.

stačí na to úplně WordPad nebo malování ve Widousech nejsou na to potřeba žádné speciální programy zvládá to každý kancelářský balík Jako jsou Worx, 602, Word, Office, OpenOffice.

Pepan

.> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Etikety
> Datum: 20.10.2009 15:54:47
> ----------------------------------------
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení       etiket na počítači.
>
> Děkuji
>
>
>

Nic se na inkostovce nerozmazává

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:38:21
> ----------------------------------------
> Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém
> programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě
> word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti
> etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4.
> Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.
>
>
>

lepím Herkulesem aby to šlo zase dobře umýt

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:48:39
> ----------------------------------------
>
> > Mám předpotopní metodu, ale funguje.
>
> Tak nejak :-)
> Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores
>
> T.H.
>
>
>

Loni mi tak jedny z 30 také zmizely během krátké doby


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pr?zdn? ?ly
> Datum: 20.10.2009 17:58:17
> ----------------------------------------
> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>
>
>

Jestli není co fotit? Fotit je dobré. Vyfoťte si ten stav, udělejte si
fotoalbum a dokumentaci toho čistého a při příštím medobraní a počítání kil
medu si to pořádně prohlédněte. Možná, když už nic jiného, Vás napadne být
více nedůvěřivější k tomu, že včelám právě v té chvíly nic neškodí.

_gp_

2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>

> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>

Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil. Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.

Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím. Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.

Během měsíce října došlo na Jindřichohradecku na dvou stanovištích ke krádežím včelstev. Jedná se o obec Lásenice a Horní Pěná - Hejlíček - les. Na stanovišti Hejlíček bylo v kočovném voze okolo 13 včelstev. Stopy po krádeži byly zahlzeny tím, že pachatel kočovný vůz zapálil v nočních hodinách. Dnes tj. 20.10.2009 Policie ČR spolu s televizí Prima natáčeli pro pořad ve kterém pomáhaji občané řešit a objasnovat jednotlivé trestné činy. V následujících dnech jej uvidite na obrazovce. Je třeba dávat pozor a kontrolovat odlehlá včelařská stanoviště. Včelstva za hranicí státu nejsou a chybí. Pachatel využil příznivé doby, kdy včely nelétaji a nejsou ješt hodně stažené do hroznu, tak, že je v této době nepoškodí a klidně je převeze. Felix Pečenka

Odted by mela automaticka kontrola zabranit vkladani presmerovani ci jineho nezadouciho kodu - snad bude fungovat dobre.

Produkce nektaru je podmíněna více faktory
Teplota vzduchu
Vlhkost vzduchu
Počasí
Čas
Odrůda
Půda

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 20.10.2009 23:47:59
> ----------------------------------------
> Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s
> nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice
> maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil.
> Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost
> závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.
>
> Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké
> změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím.
> Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého
> názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.
>
>
>

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování, při mém počtu přísunů, počtu včelstev atd. atd.). Bylo by zbabělé vše svádět na změnu klimatických podmínek.
Pokud máte někdo nějaké pozitivní zkušenosti s některými odrůdami, sem s nimi! Sám mohu zjistit letošní, dle mého názoru, "nenektarodárné" odrůdy. Měl jsem letos několik včelstev mezi 2 velkými lány dvou odrůd řepky - květy řepky téměř bez včel a včely nosily modrý pyl (nejbližší jiný porost než řepka byl cca 1km). Podobné zkušenosti, ale za kratší období, mám i s hořčicí a svazenkou - díky alespoň za ten pyl.
Zájem o med dost prudce roste a uspokojení poptávky nelze řešit navyšováním počtu včelstev při poklesu výnosů. Co dál?
M. Futera
Náchodsko, 290 m. n. m., kde prakticky jedinými snůškami jsou ovocné stromy a řepka

Odpovídám na nektarodárnost řepky, doslechl jsem se, že je to v tom, že se v současné době pěstuje hybridní řepka. Od včelařů ze strakonicka i moje podezření. Franta




> ----------------------------------------
> Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A
> protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat
> včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že
> změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování,

Mám sejný poznatek, jako přítel Futera a další. Určitě je to více než 5 let. Můžu to říct takto: léta jsem neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem. Nevím jaký druh řepky se u nás pěstuje - nějak se to tají, kalí se voda a dost lidí mne má za hlupáka a výmyslo. Letos jsem měl řepku jen pár metrů od včelína (asi 6m ). V porostu nebyla žádná včela, ty však paběrkovaly na dokvétajících hrušních. Přestože nejsem botanik, tak jsem zjistil při bližším zkoumání květu, že nektarie jsou úplně suché i po ránu a teplejší noci, prašníky tvrdé, vůbec neuvolňovaly pyl a šly velmi těžko rozemnout mezi prsty. Jsem ale rád, že už mám tolik let, kolik mám a že se nedožiji případných neblahých následků, které nám připravují naši vědátoři, kteří jsou placeni z našich peněz a nustále pláčou, že mají malé platy a úplné minimum na výzum a nenasytní globalizátoři svými geneticky upravenými plodinami a jejich převážením mezi kontinenty!

Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých teoretiků- prospěšný.
Pepa

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4 včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už jsem zoufalej,nevím co mám dělat

Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína. Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny května.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 09:53:10
> ----------------------------------------
> Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních
> nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na
> jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> teoretiků- prospěšný.
> Pepa
>
> Vážení pánové,
> jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad
> ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z
> úlu? Budu zimovat poprvé.
> Děkuji Hanka
>
>
>

Také řeším otázku, zda folii na zimu ponechat. Pokusně jsem do ní po krajích udělal pár dírek. Vloni jsem zimoval jeden červencový oddělek a v jednom nástavku, nahoře igelit. A spodní rohy dna vlhly hodně, jak začaly v lednu plodovat. Takže letos tento pokus. Používám Břínkovy palubkové úly, zimuji ve dvou VN, nahoře víko sololitové s uvnitř vloženým polystyrenem, na boku víka dva větrací otvory. Na něm leží širší venkovní dřevěné víko s Ipou, mezi oběma víky vzduchová bublina. Navíc tyhle úly mají dno s dvířky zezadu, v nich je i otvor se špuntem pro fumigaci. Ten špunt se dá občas vyndat a větrat i spodem. Tak by to mohlo fungovat, co myslíte? Klidný den. J. Matl

Dne Wednesday 21 of October 2009 10:16:50 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva
> včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem
> na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4
> včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už
> jsem zoufalej,nevím co mám dělat

dd,

existuje zarizeni, ktere obsahuje soucasne gps a gsm telefon,
po odeslani SMS zasle sve GPS souradnice. Je to urceno na sledovani aut,
ale muze to sledovat cokoliv. Pak zjistite, kde se Vas ul nachazi.


Honza

Včely dokáží zhruba stejně dobře přezimovat ( i na konci léta zpracovat zásoby) v úplně utěsněném úlu jen s jedním otevřeným očkem o průměru 3 centimetry stejně tak jako v úlu se sítem ve dnu a s naplno otevřeným česnem a všemi očky v nástavcích. Jestli dávat nebo nedávat fólii pod vlhkostí propustným strůpkem pak záleží na tom, jak moc při zvoleném druhu zimování vlhnou a plesniví rámky a jak moc to včelaři vadí.
Obecně jsou potom dva směry zimování. První nechává společně se sítem ve dnu otevřená všechna očka, potom se tepelně izolační schopnosti úlu vůbec neuplatní a včely zimují v podstaě na venkovní teplotě a dostávají potom zabrat za větších mrazů. Vlhkost pak není třeba řešit. Druhý nechává očka zavřená, větrání je řešeno profukováním dole přes odkryté síto a česno ve dnu, které vedle větrání řeší základní odvod vlhkosti. Zbytek úlu nad dnem je proti profukování uzavřený, takže se uplatní izolační schopnost úlu, která je i při jen 2 cm silných dřevěných stěnách poměrně velká. Tam se potom může uplatnit dodatečný odvod vlhkosti utepleným, ale pro vlhkost prostupným víkem. V takovém úlu včely svým odpadním teplem vnitřek úlu částečně vyhřívají a tak zimování za mrazů je pro včely méně náročné. Zase za oblevy je větší pravděpodobnost předčasného rozplodování včel, což včelám taky dává zabrat to je ale stejně mnohem více než teplotou dané jinými vnitřními zákonitostmi včelstva a objevuje se i při zimování při úplně otevřených očkách.

Řepka budiž, letos na aní nebylo počasí,
ale měl jsem stanoviště kde bylo hned vedle 50ha svazenky. Počasí bylo optimální, vláha, větru moc ne.
Doufal jsem, že alespoň tady se letos zahojím.
Bída. A nejvíc mě udivilo, že oproti předchozím letům tam bylo minimum modrého pylu.

Pamatuji na první zkušenost se svazenkou před cca 5lety - včely za ní létaly 7km, několik modrých plástů v každém velstvu. Tenkrát to bylo zelené hnojení, a v polovině července ji zaoraly. ALe byl z toho přínos jako hrom. Teď to kvete na semeno celý měsíc a nic.

Holt mají šlechtitelé náskok. Pořád se pláče jaká je bída o včely a že bez včel nebude co jíst, tak se pustili do šlechtěné odrůd co nepotřebují opylení :-((

Kare

Povolených řepkových odrůd je u nás tuším několik desítek. V první řadě bude třeba diskutovat o konkrétní odrůdě. Je možné, že odrůdy řepky budou rozlišeny pro použití na dobrých půdách v nížinách a pro použití na horších půdách v podhůří, protože pro mně v podhůří Beskyd se snůška ze řepky v posledních letech nijak nemění. Ať je řepka hned vedle na stanovišti v lese nebo dva kilometry daleko od stanoviště na zahradě, zaznamenávám z ní přínos. Co se týká letoška, řepka kvetla na většině území ČR za sucha a velkého horka, takže sladina v květech zasýchala a řepka nemusela produkovat med z tohoto důvodu. Zemědělci i sadaři v novinách tehdy na jaře řvali, že všechno bylo spáleno horkem a oni nebudou mít výnosy.

Je ale fakt, že se svými malými počty včelstev bych nezaznamenal, kdyby celková produkce sladiny z kvetoucí řepky klesla z dříve uváděných 800 - 1200 kg sladiny z hektaru na třeba 200 kg z hektaru.

Dobrý den,pane Menšíku!
Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
Děkuji!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
Datum: 11.8.2009 - 9:00:39

> V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > ----------------------------------------
> > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > to nevadí ale potřeboval bych
> > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > tu začíná kolikrát
> > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > to tak tvrdí sousedi
> > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > třeba v rozkvětu stromů.
> > >
> >
> >

http://www.vcelimed.cz/sezona/matkychar.asp

Pikantnost mor. universálů spočívala ve špatném zimování a ve snaze zadržovat teplo v úlu o což se stále někteří snaží Tento úl vyl konstruován na velmi intenzivní větrání Na zimu se otočilo zadní víko sítkem do chodbičky česna a to samo se u chodbičky krmítka Jen bylo nutné pokud se nezimovalo na celé ploše prostor za okénkem odizolovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 10:38:16
> ----------------------------------------
> Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína.
> Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou
> stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti
> je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy
> nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné
> podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které
> pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich
> uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny
> května.....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: folie pod strůpkem
> > Datum: 21.10.2009 09:53:10
> > ----------------------------------------
> > Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve
> spodních
> > nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy
> na
> > jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> > teoretiků- prospěšný.
> > Pepa
> >
> > Vážení pánové,
> > jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> > sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka
> nad
> > ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč
> z
> > úlu? Budu zimovat poprvé.
> > Děkuji Hanka
> >
> >
> >
>
>
>

To je ode zdi ke zdi. Před pár lety se tady diskutovalo mezi zastánci izolovaných úlů se stěnami s 5 - 10 centimetry polystyrenu a mezi zastánci neuteplovaných úlů se stěnami s 2 centimetry dřeva. Dnes se tady diskutuje, jestli včely tepelně chránit aspoň těmi dvěmi centimetry dřeva nebo kompletně všechno teplo, co unikne z včelího chumáče, pouštět otevřenými očky ven. Fakt je, že včely víceméně uspokojivě přezimují ve všech verzích úlů kromě extrémů v řešení úlů a současně extrému v počasí.
Co se týká starých úlů, jsou poplatné tehdejší době, kdy kvalitní nenásakavá izolace byla velmi vzácná. Úly se tedy uteplovaly vším možným, co bylo k dispozici. A k dispozici byly takové materiály, jako seno, sláma, hobliny a podobně. Původně asi konstruktéři těchto úlů plánovali odvětrávání takové izolace, časem, jak si ty úly včelaři kopírovali jeden od druhého, bylo zřejmě odvětrávání izolace vypuštěno. Potom záleželo na včelaři. Včelař lajdák nechal vnější stěny těch úlů popraskat a vzniklými štěrbinami byla tato nasákavá izolace odvětrávána a včely zimovaly dobře. "Pořádný" včelař úl stále natíral a vzniklé praskliny zatmeloval, tím se vnější stěna úlu stala pro vlhkost neprostupná. Vlhkost se potom během zimy a předjaří hromadila až jako led v uteplení a potom během jara vycházela zpátky do úlu a byla odstraňována až včelami.

Když do vyhledávače napíšete Včelí matka praděd tak se vám hned na prvním místě objeví http://www.vcelimed.cz/sezona/matkyceny.asp

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 21.10.2009 12:04:58
> ----------------------------------------
> Dobrý den,pane Menšíku!
> Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
> kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
> Děkuji!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> Datum: 11.8.2009 - 9:00:39
>
> > V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > > ----------------------------------------
> > > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > > to nevadí ale potřeboval bych
> > > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > > tu začíná kolikrát
> > > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > > to tak tvrdí sousedi
> > > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > > třeba v rozkvětu stromů.
> > > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Samozřejmě na tiskárně se nic nerozmaže/ většinou/. Už se mi stalo při manipulaci v polepenýma sklenicema, že jsem rozmazal nalepenou etiketu na sklenici. Měl jsem trochu vlhké ruce a už to bylo. Z laserové tiskárny je barva samozřejmě odolnější.

Policie v tomto případě těžko pomůže. Úly se špatně hledají. Skončí někde v lese nebo na zahradě. Sousedům to nápadné není, že se někde objevili nové úly. Ani si toho nevšimnou. Při žádosti o spolupátrání mezi jednotlivými útvary policie se taky policajti nikam nedostanou. Většina policajtů podle popisu úl nepozná. Když někdo ukradne auto, tak ho někdo může kontrolovat na silnici, úly asi těžko. Cesta by byla spolupráce ZO v okolí a hlavně důvěrníků, kteří by měli znát okolí a taky v rámci podzimního ošetření navštívit stanoviště ve svém okolí. Možná by pomohlo zveřejnit fotky ztracených úlů s popisem na včelařské stránky na netu nebo do včelařství.

Ještě malá připomínka k mému předcházejícímu příspěvku. Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka. Naše neschopná veterina není schopna zachytit kontaminované dodávky a táž veterina “léčí“ mor včelího plodu sirkama. Globalisté si mnou pacinky nad tím jak jím roztou konta, veterina krčí rameny a chudák český včelař pláče nad plameny.

Je pravda, že zemědělci pláčou, že není vláhy, ale také je pravda, že před cca 2-3 let zpátky tak též zemědělci v okolí Olomouce a Kroměříže tak plakali nad suchými poli v Televizních Novinách až to nebylo pěkné a přitom včelaři točili klikama u svých medometů již v třetí dekádě měsíce dubna a nevěděli co s medem - někteří “dobří“ včelaři vytáčeli ve zmíněných oblastech řepkový med i třikrát. Takže kde je pravda???????

Dovolil bych si zapřemýšlet trochu nahlas ohledně krádeží včelstev, o kterých je možno se občas někde dočíst.....Chápu, že se dnes v této republice krade prostě všechno, co není přivázaný kotevním lanem. Auta, kola, láhve rumu v Lídlu, balónky na pouti.....všechno. Ale včelstva? Tak trochu si kladu otázku, kdo by kradl včelstva a za jakým účelem. Považte, neumím si představit včelaře, ať už malo nebo velkovčelaře, který sebere auto a pojede "někomu" ukrást včelstva, aby si je dal někde na zahradu, na louku, do lesa.....kamkoliv.....pominu-li morální stránku, tak výsledný poměr rizika že se na to přijde a toho, co "dobrého" ta krádež zloději přinese, hraje suma sumárum celkem dosti proti nápadu ukrást včelstva.....Další příklad: Žeby třeba sociálně slabšího jedince, ať už jakékoliv národnosti, napadlo krást včelstva? Co by s nima dělal? Úl už od pohledu váží fůru kilo a ukrást ho tedy nebude sranda a co s ním? Prodat ho? Komu? Maximálně vybrat med....Další příklad: Organizovaná banda, která ukradne cokoliv, ale asi jedině na objednávku....ale zase, kdo si objedná krádež včelstev a pak si je postaví na zahradu, louku atd a bude se špinavým svědomím včelařit v ukradených úlech? Jedině snad individuum s IQ pod 80, bez morálních zábran, ale jsem přesvěčen, že takoví lidé na druhou stranu zase nevčelaří, nýbrž se věnují jiným výnosným činnostem, jako je třeba hraní automatů atd, no prostě trochu jiná sociální skupina.....
Zato si umím představit, že existují i jiné faktory, které nejsou na první pohled vidět, nepíše se o nich, nemluví se o nich, jako jsou třeba: Špatné sousedské vztahy, nebo také špatné vztahy se sousedním včelařem, v této souvislosti mne napadají slova jako nemoci včelstev, pomsta, netolerance a podobně. No. Omlouvám se za trošku delší fejeton na toto téma, k zamyšlení určitě dobré. Ať se daří a přeji všem, aby se nic takového nikomu nedělo, Libor.

Dobrý večer,mám trošku jiný dotaz do této konference.Scháníme s dědou odvíčkovací zařízení a zatím jsme našli jenom jednu firmu BAZE alfa s.r.o.Tak jsem se chtěl zeptat jestli někdo nemá nějaké další výrobce..... a hlavně dobré zkušenosti s nějakým výrobkem.Máme totiž r.m.39x24 klasiku.A jestli je zapotřebí přejít na hofmany atd......dějuji Olda

Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a malého úlového brouka.
--------------
No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.

Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.

Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.

Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.

I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

Karel

V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně. Zdraví R. Stonjek

děkuji za další přístroj,je to velmi zajimavé.Ted jsem to shlédl na jeho stránkách,vypadá to lákavě!!Ale akorát jsem nikde neviděl cenu.......napíšu dotaz a uvidíme.....děkuji

Skvělý nápad ale příšerné řešení. Měl jsem pana Vodičku za seriózního
výrobce, protože seriózní výrobce se neopírá o nic jiného, než vlastní
výsledky při nárustu HMF a volbě typu technického řešení právě kvůli této
důležité otázce. Myslím, že peníze za patentové poplatky jsou zbytečně
vyhozeny. Medem když rozpouštím víčko plástu nesmí mít uzavřený koloběh.
Proč? Víčka obsahují obrovské množství pylu, pyl obsahuje různé kyseliny,
které ve spojení s cukry a časem po který je med ohříván na 90°C zapříčiní
ne hodinové limity ale už minutové násobky hodnot HMF. Je to dost dobrý
nápad, ale špatné řešení.

_gp_

2009/10/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> V Lysé, př. Vodička předváděl odvíčkování horkým medem a určitě začne s
> výrobou. Je to velmi chytré a naprosto originální nápad. Navíc by se to v
> pohodě dalo sfouknout na koleně za pár korun. Já jsem zatím v odvíčkování
> nic tak zázračného neviděl, kromě svého automatického bezporuchového
> zařízení vyznačujícího se malou spotřebou. Je to moje žena vyzbrojená novou
> odv. vanou a širokou 2 x lomenou vidličkou, kterou to teď nějak podezřele
> začalo bavit.Zřejmě začíná konec mého poflakování a zašívání v medárně.
> Zdraví R. Stonjek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení ostatních a o jejich názor.
http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way

Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram

Názor je k ničemu. Rozhodující je odborný výsledek hodnot z analýz.
Vypovídající jsou hodnoty HMF + enzymatická činnost a její hodnoty v odstupu
času. HMF narůstá ihned po degeneraci příměsí a enzymů probíhající při varu.
Ten může být startérem k rychlejšímu vrstvení (degeneraci) konečného medu.
Je to vlastně stejné, jako bych vykupoval kvalitou pekařský med a s tím
odvíčkovával kvalitní surovinu. Dochází k mísení ať v malé koncentraci, ale
dochází k mísení kvalitního a nekvalitního medu. Navíc je toto opravdu
provedení jen pro malý chov, protože právě medomed je nejpomalejší jednotkou
při dokonalém odstřeďování. A ne odvíčkování. A to zase nahrává vyššímu
porušení medu stálým varem.

_gp_



2009/10/21 Olda <e-mail/=/nezadan>

> Také se bojím těchto vysokých teplot,.......dávám odkaz pro posouzení
> ostatních a o jejich názor.
> http://www.apidomia.cz/index.php?p=new_way
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || | |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

mám nástavkové úly a fumiguji jedině z podmetu.Moje paní nakape,já zapálím a na "60" hřebík a strčí kam dostanu.Přeci teplý kouř stoupá vzhůru......ahojda m.

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195&mode=&order=0&thold=0

Klinite na nik.

Nič jednoduchšieho na dokonalé a rýchle odviečkovanie medových plástov nenájdete. Ak si to vyrobíte sami, bude to aj lacné. Ja som to dokázal navrhnúť a sám vyrobiť s malou pomocou zvárača a pritom nie som odborník "do železa". Odviečkovač používam už 18 rokov a stále je to vynikajúca pomôcka.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=fumigace++podmet&go=Vyhledat

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 21.10.2009 19:27:49
> ----------------------------------------
> Globalisté za podpory Bruselu rozvážejí po celém světě mor všelího poldu a
> malého úlového brouka.
> --------------
> No nevím jak po světě, ale tady v Čechách to budou asi včelaři.
>
> Ve většině případů co jsem slyšel, když se dohledal zdroj nákazy, tak to
> byl český úl. Mnohdy tak starý, že pamatoval jen Včelu a žádné dovozy.
>
> Buď toho o moru vím hrozně málo, ale nedovedu si představit nákazu morem z
> nbějaké vyhozené sklenice, pokud by byla od medu z oblastí kde se léčí
> antibiotiky a neléčí sirkou jako u nás.
>
> Těžko se dá kritizovat zároveň léčení sirkou a obchod s medem co obsahuje
> spory moru. Jakmile se budou včely léčit a nelikvidovat, tak budeme vytáčet
> med se sporama (a s antibiotiky). Já o to nestojím.
>
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v
> prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.
>
> Karel
>
>
>

děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju.

Lenže mne od doby keď som začal používať odviečkovač, manželka pripravuje obed. Ja si vystačím sám. Odviečkovať jeden plást mi trvá 25 sekúnd (do toho je započítané vyzdvihnutie plástu, upevnenie, odviečkovanie. vloženie do medometu, vytočenie a vrátenie do prepravky) a v tom je jeho prednosť, ďalšia jeho výhoda, je vždy pripravený poslúžiť včelárovi aj bez elektriky.

Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek

Ještě jsi zapomněl .Nebo to nevíš? Mor se léčí u sousedů při prvních příznacích přesypáním na mezistěny a všechno dílo včetně plodu ve všech stádiích se zničí. Hlavně nejde čekat na zdlouhavého šimla úředníků a veteriny. PÁLENÍM CELÝCH STANOVIŠŤ SE NEVRATNĚ ZBAVUJEME ODOLNÉHO GENETICKÉHO MATERIÁLU.ne každé včelstvo podléhá tlaku patogenu stejně rychle a proto je hloupost ty odolnější ničit TO NÁS PAK MUSÍ NUTNĚ PŘIVÉST K ANTIBIOTIKŮM.Mor nejvíce přežívá ve starém včelím díle a ne v úlu ROZNÁŠÍ HO PO ÚLU KRMIČKYa včely které čistí Buˇky A TY SE PRAMÁLO POHYBUJÍ PO STĚNÁCH ÚLU
----------------------

Toto já vím, ale dělají to v Německu. V zemi strochu jinou kulturou. Tam třeba verterina nevydává příkazy jak léčit VD ale jen doporučení. Zakazuje třeba některá léčiva, kde je podezření na zdravotní závadnost. Jinak je to civilizovaná země kde je včelaři doporučováno a on se přesto tím doporučením řídí, protože mu to doporučuje kvalifikovaný odborník. A včelař je dostatečně kvlifikován aby to dělal a většinou dělá. Jinak nemá včely.

A proto jsem napsal toto:
> I když současná praxe likvidace moru by šla určitě vylepšit, ale to asi v prvé řadě naráží na nízkou gramotnost nás včelařů.

A pokud budeš někdy mezi včelaři a znát jejich znalosti o moru a dalších, tak prostě začneš veterinu chápat.
A když si poslechneš nějakou přednášku učitele včelařství co o tom vykládá - tedy někoho kdo by měl o třídu převyšovat publikum, tak to pochopíš dokonale.

A když se trochu zorientuješ v ČSV tak pochopíš, že je zřejmě v duchu stanov ČSV /Tak musí přednášet přednášející v ČSV za peníze daňových polatníků z EU/ takto přednášet.

Za tímhle bohužel nejsou globalisti ale někteří Češi, kterým situace vyhovuje. A zdá se že i finančně - prodané oddělky, a další finanční toky.

Co třeba přesměrovat peníza za všetření zimních vzorků na VD
/tedy nic neříkající informaci o tom kolik včelařů včelaří ve víceprostorovém úlu a kolik jich nevymetá podložky oproti těm co si vyrábí vzory bez VD/ na vyšetření třeba desetiprocent stanovišť každou zimu na spory MVP?

Já diskutoval o tom, že za tím nejsou nějací Globalisti, ale nějací konkrétní Češi co jsou mezi námi.
Takže dobře nám tak. Máme co si zasloužíme:-))

Karel

Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a
spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím
proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné. Dokonce konstrukční řešení může mít několik
typů externích zdrojů tepla a mít takový stroj pro pracovníka a včelaře v
jedné osobě, někde v terénu může celou medárnu zmobilnit a vozit domů jen
med. Nevím proč ztrácí pan Vodička svůj čas takovou amatérskou slátaninou.

_gp_

2009/10/22 Stonjek <e-mail/=/nezadan>

> Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké
> tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním.
>

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti.
Děkuji Vlasta

úplně bez obav a bez problémů je můžeš přesunout
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlasta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?em?st?n? v?elstev
> Datum: 22.10.2009 09:22:11
> ----------------------------------------
> Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou
> vzdálenost - cca 10m.
> Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim
> včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém
> roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti.
> Děkuji Vlasta
>
>
>

Jen tak pro zajímavost, kolik chtěli za tu českou linku a jak funguje?
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odv??kovac? stroj
> Datum: 22.10.2009 07:07:44
> ----------------------------------------
> Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké
> tabulky o HMF. Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny. Jako
> každý odvíčkovač je určen hlavně velkým včelařům. Je tam uzavřený oběh asi
> 30 kg medu a ten se dá zužitkovat jinak. Ale vmíchám li ho do několika tun
> medu??? nebo stejně potřebuji nějaký podřadný do těsta atd atd. Mě
> neoslovila šílená cena a pak to, že to pouze nahrazuje vidličku, jinak
> manipulace je stále ruční, o poloaut. provozu si mohu nechat zdát. Rovněž
> se mi zdá, že v rychlosti zatím nic moc. Jinak tamtéž byla představena nová
> linka českého výrobce a to je o něčem jiném, ceny ovšem brutální. Takže
> těžké rozhodování. Naštěstí já zatím nemusím. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Fumiguji úspěšně podmetem, ale mám dost vysoké podmety. Je potřeba pro začínající zdůraznit, že léčivo se aplikuje v podstatě odparem díky teplu vznikajícímu při doutnání pásku, tedy je nutné zachovat svislou polohu a kapky léčiva dávat k hornímu konci, aby se stihly odpařit, jinak shoří bez efektu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: knopf <knopf/=/volny.cz>
> Předmět: fumigovat v podmetu
> Datum: 21.10.2009 22:20:06
> ----------------------------------------
> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>
>
>

Cenu si nepamatuji, řekl bych tak 400 000. Brilantní řemeslné zpracování. Součástí je paraelně radiální medomet s poloautomatickým plněním. V podstatě si dost lidí neuvědomuje, že musím li strčit ručně plást do odvíčkovače, pak ho vyndat, zandat do medometu a z něj pak růčo vyprazdňovat,tak je mi odvíčkovač na 2 věci. V podstatě ho nahradí dobrá stolice a vidlička. Letos jsem poprvé vyzkoušel odvíčkování na hrotu a to je úplně o něčem jiném.Také si plno lidí neuvědomuje, že potřebuji další stroj na separaci víček od medu a samozřejmě s příslušenstvím. Takže kravál, zabrání podlahové plochy v medárně apod. Myslím, že pro včelaře do 100 včelstev to je pouze drahá hračka. Je to jako kdybych si kvůli mléku do kávy pořizoval kravín. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
....Letos jsem poprvé vyzkoušel odvíčkování na hrotu a to je úplně o něčem jiném....
---
Ale ten asi není s manželkou a dvojitou vidličkou.
Nůž?
Díky.

Karel

Zdravim vespolek,

kdyz se chytnu toho, co rekl p. Pazderka, tak jedine co me napada pouzit misto toho prehrateho medu, by byl samotny tekouci vosk, ale to uz mozna i p. Vodicka zkousel bezuspesne. Za pokus by to stalo.

P.

>děkuji p.Turčani za další námět na odvíčkovač,ale myslím,že by se to naším drahým polovičkám asi nelíbilo,místo vidličky do ruky pilku :-) .To by nás s dědou hnaly,ale přesto děkuju. Olda<
----------------------------------------------------------
Máte pravdu Oldo. Ženská musí být zaměstnaná. Jak by zjistila, že to chlap pilkou zvládne bez ní, hned má roupy :-)).

Uvažuji o něčem podobném jako má př. Turčáni. Používám ale hoffmanny a navíc ještě se zůženou spodní i horní loučkou.
Pro rámky se stejnou šířkou louček je však "Turčániho pilka", pro malovčelaře ideální a též cenově dostupné řešení.
JK

tak jsem obdržel e-mail z té firmy a cena pouze odvíčkovače činí 84.490 Kč(s DPH)Ještě se doptávám kolik by stála celá vytáčecí linka ?? :-)

Tak už je to tady:: Komplet vytáčecí linka na med od firmy BAZE alfa s.r.o.249 900,-kč s DPH.

Já bych po tak krátkém ochlazení včelstva nepřesunoval. Vracely se mi po asi 6 týdnech bezletného počasí (ale čas jen odhaduji). Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.) Na 10 m by šly přesunout postupně po metru.

Uvažuji o něčem podobném jako má př. Turčáni. Používám ale hoffmanny a navíc ještě se zůženou spodní i horní loučkou.

Hoffmanov typický rámik pre sytéme zrezávania viečok buniek, je tak isto vhodný ako pri mojom. Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. Niektorí záujemci o výrobu odviečkovača ANTI mi vytýkali, že zrezanie buniek o 4mm na každej strane je zbytočné a tým aj med sa dostane do odviečkovancov. Práve naopak zrýchľuje prácu a rez je dokonalý, zrýchľuje prácu, získame viac vosku a o med neprídeme, pretiože odtečenie medu prebieha aj po skončení odviečkovania, čím získame čistý med. Obsah záchytnej nádoby pod sieťou (tá môže byť aj uhelonová s väčším priemerom očiek, ja ju mám antikoróvú) je 80-100 kg. Ja mám dno kontaminačnej nádoby šikmé - na 100 cm 2 cm, ale ani vodorovné nie je zlé, pretože úpo skončení vytáčania dve nožičky stačí podložiť. Výpustný ventil uloženého medu by mal byť cólový, ako je na medomete.

Ešte dodám, že nadstavba na trojbodové uchytenie rámika je výborná, lebo uvoľňuje ruky. Nakoniec v mieste osadenia nadstavby môžem vložiť hrot, na ktorý položím rámik kratšou stranou, rukou ho pridŕžam v hornej časti a pravou odviečkujem, otáčanie v predĺženej osy je praktické, oveľa ideálnejšie ako pri plošnou uložení plásta.

Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.)

Je úplne zbytočné čakať na zázrak, včely ani po zime nezabudnú na miesto, z ktorého vyletovali do zimy a jar sa ešte vracajú na predošlé miesto. Odpoviem Vám mojím posledným premiestňovaní 8-mich včelstiev.

Včelstvá som mal umiestnené na nevhodnom mieste a minulú zimu sa mi do jedného vlámal zlodej "požičal" si 2 plásty zo zásobami a teraz nechcem riskovať.

Včelstvá som premiestnil v čase, keď nemohli vyletovať (6 dní včely nelietali), 4 vč. o 10 a 4 vč. o 30 m. Dôležité je aby premiestnenie sa odohrávalo večerom a včely boli v úľoch a je jedno kedy to robím. Na pôvodnom mieste by nemalo nič ostať. Po 6 dňoch boli prelety a časť včiel, ktoré bola zalietané na predošlé miesto, sa pri preletoch vracala na pôvodné miesto, čo je myslím si prirodzené. Čo včelár nezbadá, včely na novom mieste pri prvom výlete z úľov, sa okamžite po výlete dokonale orientuje na nové miesto.

Preto, aj keď niektoré zaletia na pôvodné miesto, po krátkom čase využijú fotograficky zaznamenanú polohu a miesto úľov a poslušne sa vracajú na správneho úľa. Nie je to žiadne šarlatánstvo , ale prirodzené biologické sa chovania včiel. Už som to na tejto stránke písal a od včelárov som (ktorí poslúchli moju radu), mi osobne ďakovali. Jednoducho to funguje.

>Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. A.T.<
------------------------------------------------------------
Nebýt toho, že používám šířku horní loučky pouhých 12 mm a spodní loučky 10 mm, již bych podobné zařízení na odvíčkování vyrobil. Při užití pily bych na plástu nenechal téměř žádné buňky. To, že část medu zůstane v seříznutývh víčkách nepovažuji za problém. Zde stačí vyrobit dvě klece a po skončení dne vytáčení vytočit i tato víčka v medometu, nebo je nechat pouze vykapat-jak je ctěná libost. Uvažuji o vložení plástu do pomocného rámu, který vedení pilového listu zabezpečí. Mám na to celou dlouhou zimu. I když ona ta zima zase tak dlouhá není :-))? Po vzoru př. Turčániho jsem letos vyrobil i cedidlo na med. Je to pro drobného včelaře pomocník k nezaplacení. V tuto dobu nádoba tohoto cedidla obsahuje 100 l kvasící medoviny, tudíž nezahálí ani po sezóně a nezabírá místo, prostě slouží.
JK

>Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti. Děkuji Vlasta <
-----------------------------------------------------------
Před několika lety jsem stál před problémem přesunu včelstev cca o 30 m zdůvodu zachování dobrých sousedských vztahů. Po konzultaci s ing. Titěrou jsem včelstva přesunul o Vánočních svátcích kdy (tehdy) již cca 3 týdny nebyly včely venku. Po přesunu trvalo opět bezletné období do 20-tého ledna, kdy se teplota ve slunečném dnu náhle zvýšila a byly zcela bouřlivé prolety. Na místo, kde byly úly původně umístěny se houfně vracely včely, zde chvíli poletovaly a hledaly úly, poté počaly ubývat a po skončení letu na místě původních úlů se žádné včely nevyskytovaly, to znamená, že zde nezůstaly nikde vyvěšeny.
Jiná zkušenost: Po úmrtí včelaře zakoupil začínající včelař včelstva v letním období a přemístil je na vzdálenost cca 1 km. Včely se vrátily na původní místo, zde se vyvěsily na přilehlou kůlnu na stěnu a zde zůstali cca 14 dnů než se vytratily.
Závěr: - včelstva je možno přesunout i na krátkou vzdálenost několika desítek metrů,
- k přemístění včelstev na krátkou vzdálenost je vhodné podzimní, zimní nebo časné jarní období,
- v letním období je vhodné použít vzdálenější mezistanoviště,
- na místě původního umístění přesunutých včelstev nesmí zůstat nic, ani suchý rámek.

Po těchto zkušenostech již po několik let přesunuji k zimování v období měsíce října plemenáče (záložní včelstva)které mám roztroušeny po zahradě a které jsem jinak nezužitkoval. Plemenáče jsou v sestavě třech nástavků po pěti plástech. Čili záložní včelstvo má k dispozici 15 plástů. Je to takový menší nástavkový úlek. Tato záložní včelstva přesunuji za chladného počasí, navečer po skončení letu. Při nejbližším letovém dni je sice na původním místě poněkud rušno, ale včely se poslušně vracejí do svých úlků.
JK

Zdravím všechny včelaře,

teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete.... Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů, ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží návod k obsluze a něco pokazí.

Z příspěvků:
Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné.

Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za méně peněz.


Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké > tabulky o HMF.
Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny.

Všechno je možné, lidé jsou šikovní, jsem si vědom jednoduchosti způsobu a tudíž toho, že to lidé budou chtít zkopírovat, počítám s tím. Těžko někomu vysvětlovat, že mám autorská práva, co mi to stálo úsilí a peněz - ale kdyby to bylo tak jednoduché - tak proč s tím už někdo nepřišel?
Firmy mám podchyceny patentem a obyčejní včelaři narazí na problémy s výrobou, není to tak jednoduché jak by se zdálo.

Nicméně dá se souhlasit s tím, že nejlepší patent je nízká cena. A ve srovnání se stávajícím stavem techniky to cena nízká je. A hlavně to funguje.

Další kroky:
Přes zimu máme instalovat jádro do vytáčecí linky.
Vyvíjí se nová zařízení aby byly jednodušší a mobilní.

Tyto zařízení budou levnější, ale také budou mít omezené použití, vždy něco za něco.

Výkon je také v pořádku. 2-3 plástů za minutu- jestli je to málo, tak už fakt nevím. To jsou pořád takové omezené názory, co vidí oko a nevidí hlava. Dříve jsem měl problém vysvětlit, že vícerámkový radiální medomet je výrazně pomalejší než například šestirámkový zvratný. Nakonec jste mi dali za pravdu až na skalní vytrvalce. S údivem a zděšením jsem v Lysé viděl firmu, která představila opět radiální způsob a nemluvila o výkonu, jako bych byl zpátky o dvacet let... Kdo to koupí, pozná o čem mluvím a možná ne, bude si myslet že to tak prostě má být.
A proč dělat linky ( za více peněz ? ) Kvůli ručnímu posuvu ? Aby to linka dělala 8-9 rámků za minutu ? Aby medomet nestíhal ? Medomet to zpomalí v lepším případě na pouhých 3-4 za minutu ...

Kdo má od nás medomet typu A, měl by vědět, že je rychlejší než radiální. Jenže pokud neumíte s medometem zacházet, ani o tom nemusíte vědět. Tak málo přitom stačí, jeden včelař se mne v Lysé zeptal- mám medomet od vás, ale točí mi za 5 minut, kratší čas neumí. Nechápal, když jsem mu odpověděl: Musíte medomet ukotvit. Nechápal souvislosti. Díval se na mne téměř s pobavením, že jsem asi mimo, jak to může mít vliv na rychlost vytáčení, podle něj to přece nesouvisí.

Když medomet je ukotvený a dobře nastavená regulace, pak je možné vytočit i 120 plástů za hodinu a právě na tento výkon navazuje odvíčkování a když to celé dokážu vmáčknout na 5 metrů čtverečních, tak si myslím, že to velký přínos je. Komu se to nelíbí, může například koupit vytáčecí linku za několik set tisíc, překlepat si mezerníky ( tisíce plástů ) , co se nepodaří odvíčkovat, udělat to vidličkou a stejně se zastaví na radiálním medometu nebo na nějakém pomalém levnějším zvratném. A přitom musí oželet desítky kil- možná stovky ztraceného medu ve voskové kaši nebo zase kupovat a kupovat další a další zařízení a taková investice může být přece problém do budoucna.

Zkusme tedy detailně, co vám není jasné, ptejte se. Jinak bylo by dobré a to se chci zeptat já- jestli jste ochotni spolupracovat ?

Mám představu, že pozvu včelaře na ukázku vytáčení a odvíčkování, každý přinese 2 zavíčkované plásty. Můžou to být zimní cukerné zásoby, uděláme to v zimě. Když se sejde dejme tomu 200 včelařů co mají o ukázku zájem, bude to už 400 plástů. Po vytočení je musíme zničit, pod veterinárním dohledem, do kontejneru a do spalovny. Každému je jasné proč. Uvidíte výkon systému, HMF se monitorovat nedá.

Nebo co by jste chtěli ? HMF ? V sezóně ? A u koho ? Komu věříte ? Výzkumáku ? Když jsem poprvé tvrdil, že radiální medomety nejsou zase až tak výhodné, ne každý mi věřil, objednal jsem se proto u pana Kamlera, že mu to ukážu pro srovnání, byl členem racionalizační komise, tak jsem měl iluzi, že bude mít zájem. Dva měsíce předem jsme se domluvili. Přijel jsem, ale bohužel k ukázce nedošlo, odmítl, nenašel si čas, to bylo v roce 2002. Jel jsem s prázdnou domů. A když tak vystoupil proti novému odvíčkování v Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké. Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.

Jaroslav Vodička

Podrobně byla tato věc probrána v Moderním včelaři, 2003, č. 3.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal
šéfredaktor časopisu Moderní včelař
vydavatel PSNV-CZ, o.s.
----- Original Message -----
From: "knopf" <knopf/=/volny.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 21, 2009 9:19 PM
Subject: fumigovat v podmetu


> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>

Myslím, že př. Vodička je proti radiál. medometům silně zaujat a primitivní matematiku vykládá jak se mu to hodí. Faktem je, že neudělá li něco s výkonem tak 2 plásty za minutu je žalostně málo, na to nepotřebuji stroj za x tisíc, ale tenhle výkon v pohodě umím vidličkou za cca 100 Kč s neomezenou životností a bez problémů s separací. Výkon medometu pak není 120 plástů ale méně, protože vtipně zapoměl odečíst čas na naplnění a vyskladnění. Osobně užívám radiál na 22 plástů a i při stejné rychlosti odvíčkování mu nestačím a to i při medovici. Celý jsem ho stavěl sám, s pomocí kamaráda klempíře a s odbornou konzultací u př. Havrlíka, průměr 85 cm. Nevidím nejmenší důvod proč bych si měl pořizovat zvratný. Pořídil jsem ho za cca kolem 10000 celý v anticoru a včetně pohonu měnïčem. Dále tvrzení že zvraťák umí melecitózu je k smíchu stačí si přečíst články z r 02/03 o Vodičkových medometech zapřenými o strop a o velkém fiasku. Kdo archivuje Včelařství, najde to tam. Samozřejmě ideální řešení není, vždy je něco za něco a i u rad. medometu by se pár výhod našlo. Jen chtít! Zdraví R. Stonjek

Důležité upozornění. HMF je jedovatý pro včely. Pane Vodičko, nepíšete ani
jakou má Vaše médium hodnotu HMF, takže Vám to jako praktik sděluji, protože
jej doporučujete v popisu v mnoha jazycích, vypusťte tu radu o zkrmování z
nich raději. To použité médium si dejte třeba do kávy.

Jinak. Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t je moc dlouhý ve
Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu momentálně říkáte)
poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním množství tak celkově
urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování medu. Celý proces nesmí
být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi nechcete pochopit úplně
jiné provedení, které nemáte chráněno - patentováno. Také k výkonosti trochu
pro Vám pustím mou žilou. Proč nemít lyžiny u linky posuvné - polozvratné
pro oboustranný postřik v horizontální poloze a mít trysek třeba 20 a tak
dělat 20 plástů naráz. Pane Vodičko chybí Vám přátelé, kteří vás zavalí
denně tak 1/4 tunou medu v plástu po dobu jedné medné sezony. Protože to je
asi tak maximální množství, co malý až střední včelař jako já dokáže sám
denně zpracovat. Potom by jste mohl dojít na něco lepšího. A čtvrt tuna k
čtvrt tuně, kamion je na dvoře. A nato mi zatím stačí opravdu jen vidlička.
Tato technologie je moc mladá abych doní nalil 100 tisíc bez věrohodných
výsledků z rozborů medu. Nepíšete o spotřebě enerií, které se podílí na
ohřevu a jsou ukazatelem kolik jste toho jak jste med i v tak nepatrném
množství ovlivnil. Počítám, že spotřeba bude vzhledem k dalšímu zpracování
medu coby suroviny až moc velká a čím větší energie, která je vložena na kg
koncového medu - a tím vyšší jeho porušení.

_gp_

2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Zdravím všechny včelaře,
>
> teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete....
> Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později
> jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností
> jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů,
> ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a
> 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po
> jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak
> s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou
> vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží
> návod k obsluze a něco pokazí.
>
> Z příspěvků:
> Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu
> a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí.
> Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
> jednoduché a velmi dostupné.
>
> Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten
> je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen
> odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za
> méně peněz.
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako výrobci jedno.
Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u něho, včelař připraví plásty.
A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.

Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech = 120 za hodinu.
Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za hodinu.

Tak to přece není tak těžké na porozumění ? Opak je pravdou, já jsem nezávislý ( nejsem zaujatý ) , ale včelaři jsou často ovlivěni subjektivním hodnocením a nemají tolik možností co mám já. Při tom všem ještě nabízím že to kdykoliv dokážu v terénu, proč si s tím dávám tu práci ? Co myslíte ?

Pochybuji že pan Stonjek chodí se stopkami u medometu, nemůže na to mít čas. To je moje práce. Takže když se teď zeptám jaký má výkon jeho medomet, nemyslím si že dostanu přesnou odpověď. Výkony se budou zásadně lišit podle rámkové míry, teploty okolí, druhu medu, odvíčkování atd... Ale důležité je, že je spokojený. Potřeby každého včelaře jsou různé.

Tvrzení o možnosti vytáčet melecitózu vzniklo bohužel snahou Vojty Protivínského, který použil ne úplně vhodná slova do článku. Já o tom vím. Přece netvrdím že se dá melecitóza vytočit když je to bílé. Honza Kolomý to už bílé měl. Přesto co šlo jsme udělali, byl za to vděčný. Dodnes jej používá právě na tyto medy.Linka mu stáhne rámek na nějakých 16 mm a pak to musí do zvratného našeho medometu. Špunty tím že nejsou tak vysoké tak už to jde lépe točit. To jsou jeho slova. Jinak radiální medomet má kouzlo v jednoduchosti. U nízkých rámků to v podstatě nijak nepocítíte. Ale třeba proč stavět temperovanou místnost, vždyť to přece stojí další peníze ? Jestliže odvíčkuji za 2-3 minuty plást krát 60 minut, tak je to minimálně 120 za hodinu. Na to navazuje medomet. Jeden člověk obsluhuje vše. Děláte pane Stonjek 120 plástů za hodinu a s vidličkou na radiálním medometu ?
Pokud ano, v pořádku. Přece Vám nic nenutím. Jen píšu informace.

Jaroslav Vodička

Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže, druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím postupně.

JV

Typické pro srovnávání malých a velkých medometů není jejich výkonost, ale
výkonost pracovníka, protože výchozí je 1 pracovník na několik desítek tisíc
plástů. A otu jde. Jestli mám dělat linkovou práci, potřebuji mít úkony co
nejvíce od sebe odděleny. Jestli je mám odděleny, dochází k odpočinku. Každá
změna s vytahováním a vkládáním plástů ubírá z tohoto odpočinku a tím chci
říci, že není jedno jestli za sezonu sice vytěžíte třeba přes dva 6ti
rámkové medomety 10 tun, ale musíte až 6-ti násobně přidat k sériovosti
úkonů energie než u medometů mnohem větších. Proto Váš přítel Kolomý má Vás
medomet někde v rohu a používáho na zkrystalizovaný med. Jiné využití u
velkého objemu plástů nevidím.


_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale
> zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako
> výrobci jedno.
> Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi
> člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále
> a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý
> výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má
> možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u
> něho, včelař připraví plásty.
> A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás
> a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.
>
> Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech
> = 120 za hodinu.
> Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
> 60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za
> hodinu.
>
--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

K tomu slouží výzkum, který by jste měl mít také v jídelníčku. Jsou tam
data, která se mohou brát vážně a HMF nastupuje třeba i v roztoku kyseliny
šťavelové. Proto se nedá roztok dlouho skladovat, protože to je jeden z
hlavních důvodů při závadnosti kš a úmrtnosti dělnic. Co se týká medu, který
6 hodin ohříváte, ikdyž v různých intervalech na 90°C, tak tam bude hodnota
LD také velmi nízká.

_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná
> setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby
> nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla
> cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med
> koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to
> rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím
> postupně.
>
> JV
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji
ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg
konev nebo 25 kg plechovka se rozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí). Abych při tom používal teploty vyšší nebo dokonce
90 st.C, na to si výsledku svého celoročního úsilí příliš vážím, než
abych med znehodnotil a zákazníkům prodával sladkou směs bez účinných
cenných látek. Nejde jen o rychlý nárůst HMF u vyšších teplot, ale i
současné ničení enzymů, vitaminů a dalších stopových látek příznivých
pro náš organismus. Množství HMF v medu je s obsahem těchto látek v
nepřímé úměře, jak známo.
K. Čermák

Jaroslav Vodi?ka napsal(a):
> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl.

Rozehřívám ji v termoboxu v konvích, nebo už ve sklenicích a používám taky teplotu nižší. Nastavuju asi 48 st a bez problémů.
Tonda
>To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg konev nebo 25 kg plechovka se ozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí).

Takže nevím proč mi nejde medovice rozehřát pod 50 stupňů ani za dlouhý čas, ale určitě nejsem sám. Med je třeba mléčný nebo brzo opět začne krystalizovat. Může to být ve složení medu.
Já například med vůbec nerozehřívám, raději bych aby se tak nedělo vůbec a med byl ve větší balení, třeba v nerezovém vratném kbelíku, který tím že je přístupný se dá nabrat krystalický med lžící bez problémů.

Takže k té toxicitě- udělal jsem si test jestli je to pravda a do jaké míry. Šel jsem na hodnotu 250 mg/1 Kg v medu a zkrmil jsem to. Včely bez problémů, bylo vidět ale že jim to dvakrát nechutná. Ale v pořádku. Odbourali to na hodnotu 20 mg. To ale nemá vztah k odvíčkování. Takové hodnoty v mediu nejsou.

K novému způsobu- patentuje se způsob, horká tekutina, třeba voda. Je jedno jak to zařízení už bude výsledně vypadat. Na zařízení se dělá užitný vzor.Patentováno je vše, způsob je nadřazený zařízení. To ale není důležité.

Tak- technologie že je mladá. V pořádku, je to tak, ale na co chcete čekat ? Staré technologie ani po 50 letech nejsou vychytané. S těmi linkami je fakt problém. Co mám předělávat teď linku, tak stála 300 000 Kč a včelař se smířil už s tím, že je na odpis, firma mu nereaguje. Hrne plásty, nedaří se odvíčkovat nic. Nákup mu doporučil pan Kamler. Bylo to doveženo z Rakouska. Nebo například Fritzův odvíčkovač- zde také není spokojenost a člověk by řekl že to musí být v pořádku, mohu Vám dát kontakty na včelaře, pokud máte zájem, kteří tuto osobní zkušenost mají, jsou vlastníci těchto zařízení. I Honza Kolomý měl velké problémy než se to podařilo vychytat. Naší vizí je to, aby to bylo pro všechny, budou nová zařízení a levnější na vývoji děláme. Začali jsme s HoneyBeetlem, půjdeme dál.
Spotřeba energie- tak jedná se přesně o 8,5 Kw za hodinu. To ale není stálý provoz, jen dočasný, pak čidlo udržuje jen teplotu. Dejme tomu, ale že to je stálý odběr, cca. 50 Kč na hodinu. Dobře, používám to 8 hodin. Mám platit 400 Kč to jsou ale 4 kila medu. A víte kolik ušetřím medu k vytočení, právě tím, že nemusím brát do hloubky plástu ?
Za měsíc po zveřejnění mám rozjednanou už šestou zakázku. Pokud například platíte lidi pro vidličku po 100 na hodinu a máte více včelstev, můžete zaplatit desítky tisíc na brigádníky. Tuto informaci mám od farmáře, zmínil 50 000 Kč ročně, zdá se mi to mnoho, ale tvrdí mi to. Tak, a když to má stát 100 000 Kč, dotace je 50 % , takže prvním rokem teoreticky už splaceno ? Tuto informaci mi dal z praxe včelař, v případě zájmu mohu předat kontakt. Chce si HoneyBeetle objednat, právě z tohoto důvodu. Rozbory medu jsem dělal jen já, musím vám stačit, výzkumák o to zájem nemá. Nic nikomu nenutím, dotace nebudou věčně, můžete počkat třeba několik let na ověření u veřejnosti nebo to prostě v tichosti zkopírujete.
Dál- kolik se med ovlivnil-píšu přece. U 200 plástů 39*24 byl posun o 0,1 mg na Kg. Toto se ale nedá vzít poušálně. Klidně se může stát že HMF stoupne i o 5 mg na 1 Kg. Norma je 20 mg pro Český med. Pro vážné zájemce jsem schopen individuálním výkladem modelovat určité situace a jak to ovlivňuje med.

Jaroslav Vodička

Pan Vodička asi neúmyslně odhalil praktiky velkozpracovatelů medu. Aby mohli dostatečně rychle a hlavně levně rozehřát 200 kilové sudy s tuhým medem a rychle a snadno medy filtrovat a míchat, pravděpodobně je rozehřívají na dost vyšší teplotu než je 50 st C.

Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem
viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg
sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že jsem
ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš
případ, ale i taková může být praxe.
J.T.

> Antonín Podhájecký
> Sent: Friday, October 23, 2009 11:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Odv??kovac? stroj
>
> Rozehřívám ji v termoboxu v konvích, nebo už ve sklenicích a používám taky
> teplotu nižší. Nastavuju asi 48 st a bez problémů.
> Tonda
> >To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji ztekucuji
> při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg konev nebo 25 kg
> plechovka se ozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
> hod. někdy nestačí).