Archiv Včelařské konference

Tak jsem zvědav, jak to bude vypadat po fumigaci, jsem v nížině, bývá to tam spíš horší, ale letošní rok se jevil jako spíše příznivý stran roztočů, moc jich nepadalo během Gabonu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: fumigace
> Datum: 06.10.2009 13:45:04
> ----------------------------------------
> Také mám vážné podezření na sníženou účinnost gabonu. Mám vlastní data z
> monitoringu 35 včelstev léčených gabonem, kdy roztoči padali rovnoměrně po
> delou dobu aplikace. Jak upozornil Tomáš Heřman přínos roztočů zvenčí
> vyloučuji, protože padají převážně světlí roztoči. Doporučuji podivat se na
> VMS - proklikat stanice, které byly léčeny gabonem. Pokud nebyl spad
> celkově zanedbatelný, ve většině případů padaly roztoči také spíše
> rovnoměrně po celou dobu aplikace.
>
> Podobné názory se objevily i na slovenské včelařské stránce
> (http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1241&postdays=0
> &postorder=asc&&start=15):
> Vasilisa Napísal: Chcem upozorniť na spad klieštika po použití Gabonu 90 v
> auguste tohto roku. Do silnejších včelstiev som vkladal aj tri Gabony. Po
> 30 dňoch som ho odstránil. Pri včerajšom preliečení Varidolom fum padajú
> klieštiky v stovkách na podložky. Je jedno či včelstvá boli delené,
> odrojené alebo spojené.
>
>
>

Zafumigoval jsem pokusně u 3 včelstev s nejvyšším přirozeným spadem již
25.9. Mohu říct, že jsem po roce opět na 'svém'. Od fumigace zatím
spadlo z nejzamořenějšího včelstva 1076 roztočů. Více uvidíte ve
varroamonitoringu - stanice Tábor (v současnosti zelená). V poznámkách
jsou spady jednotlivých včelstev.

Milan Čáp

Používám Nassenheider a 65% KM. Do produkčních včelstev dávám 2x200 ml
bezprostředně po první části krmení (krmím velkými dávkami hned po posledním
vytáčení). Do jarních oddělků dávám 1x100 ml v červenci a 200 ml po
kompletním nakrmení až v září. Do pozdních oddělků dávám 1x200 ml koncem
září, začátkem října (stále plodují a mají stále dost trubců). Pokud
aplikuji KM až koncem září nebo až v říjnu, aplikuji ji do středu horního
nástavku se zásobami, hned nad plodové hnízdo. V létě po stranách plodového
hnízda. Rychlost odpařování si srovnávám s rychlostí odpařování v srpnu.
Celý zásobník (200 ml) by se měl dle mého soudu odpařit do 3 týdnů. Pokud je
odpařování pomalejší je potřeba odpovídajícím způsobem, třeba
několikanásobně zvětšit odparnou plochu (na zásobníku jsou rysky). Ty tři
týdny odpařování v létě mám odpozorované. Včely jsou při této rychlosti
klidné, přesto že je v úlech docela kyselé prostředí. Při aplikaci KM mají
produkční včelstva 5-6 NN, rané oddělky 3NN, pozdní oddělky 2NN, všechna
očka zavřená, síto zakryté, česno zúžené. Momentálně mám u 18 včelstev
nulový spad.
J.T.

>
> Dle ceho usuzujete, ze se oparuje tolik kolik je treba? A jak si prevest
> do hmatatelneho stavu velikost odparne plochy? Jake odparovace pouzivate?
>
> To jsou pro me dulezite informace, dekuji.
>
> Pouzivam formidol, NH, MG a uvedu priklad proc se ptam a za ktery asi
> dostanu opet kamenem :-) - o vikendu jsem dal 3desky MG 75% a lehce
> jsem se vcera vecer vydesil jestli jsem to neprepalil. Vcelstvo silne
> vetralo, do 10ti mladusek sestrelenych v podmetu.
> Zase jsem podcenil pocasi, cekal jsem ze uz bude chladneji.
>
> Diky
> T.H.
>
> > Vzhledem k teplotám se stále dají používat odpařovače KM. Stačí jen
> zvětšit
> > odparnou plochu. Před chvílí jsem kontroloval odpařování v 5 oddělcích a
> vše
> > funguje tak jak má. Proč zcela zbytečně zamořovat včelstva Varidolem,
> když
> > to není nezbytné.
> > J.T.

Momentálně mám u 18 včelstev
> nulový spad.
> J.T.

Diky, letos se mi zdrejme ukazalo ze opravdu je jeden NH na vcelstvo malo - 200ml 65%.

pozn: vsiml jsem si ve svem predchozim mailu chyby, dal jsem 3polodesky, ne desky jak jsem psal.
T.H.

Podobné názory se objevily i na slovenské včelařské stránce (http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1241&postdays=0&postorder=asc&&start=15):
Vasilisa Napísal: Chcem upozorniť na spad klieštika po použití Gabonu 90 v auguste tohto roku. Do silnejších včelstiev som vkladal aj tri Gabony. Po 30 dňoch som ho odstránil. Pri včerajšom preliečení Varidolom fum padajú klieštiky v stovkách na podložky. Je jedno či včelstvá boli delené, odrojené alebo spojené. B.Gruna

Lenže Vasilisov komentár bol rekakciou na moju prvúsprávu a tá hovorí o niečom inom. Anton

Boj proti Vd robím len tradičnou fumigáciou (pásik z filtračného papiera napusteného oxidačným činidlom) plus dve kvapky Takticu (amitraz) v troch cykloch, I. cyklus je odľahčovací 20.8, II. cyklus 1.10-taktiež odľachčovací a III. cyklus 5.11 záverečný, keď včelstvá sú už akéhokoľvek plodu. To je všetko a robím to už 8 sezónu. Celkovo som fumigoval 75 a odsledoval som 69 včelstiev

Technologický postup fumigácie:
Fumigácia 1.10 o 10.00 hod, zber 2.10 o 14.00hod t.j. po 28 hod.

Výsledok: 69 včelstiev, zistený odpad 5 188 ks Vd, priemer/vč. = 74 ks/včel.
Prvá odľahčujúca fumigácia, Urobená 20.8= priemer 23 ks Vd/vč.
rok 2008: 69 vč., priemer 76,6 ks/ vč. Konečný výsledok po novembrovej (XI: mesiac), tretej fumigácii!

Je to dobrý výsledok alebo zlý, veď sa na webe hovorí o stovkách odpadnutých Vd? Ja som mal v jednom včelstve 200 ks. Rozhodujúci výsledok bude však až po tretej záverečnej FUM. Včelstvá ešte stále ošetrujú plod, vlani v tomto čase bolo viac včelstiev bez plodu!

Príliš sa spoliehate na KM, ktorá ak nie je správne vložená a spoliehate na ňu, môže včelstvá priniesť do stavu zamorenia Vd. KM nepoužívam.

Každý, kdo uvádíte spady a údaje o plodování, poznamenejte také, do jakého data jste zakrmovali. Komu nyní ploduje včelstvo a nebylo krmeno (nebo nebyla nějaká extra pozdní snůška), je to podle mne včelstvo na vyřazení z chovu. Plodování se pozná podle spadu světlých roztočů.

Bych rad oponval, jelikoz KM je v odparovacich dlouhodoba zalezitost, tak se
sance chyby minimalizuje, plus pusobi i pres vicka, ano a pokud roztoc neni
zasazen tak, ze je usmrcen muze se stat sterilnim. A pro me je leceni pomoci
KM pohodlnejsi.

2009/10/6 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Podobné názory se objevily i na slovenské včelařské stránce
> (
> http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1241&postdays=0
> &postorder=asc&&start=15<http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1241&postdays=0%0A&postorder=asc&&start=15>
> ):
> Vasilisa Napísal: Chcem upozorniť na spad klieštika po použití Gabonu 90 v
> auguste tohto roku. Do silnejších včelstiev som vkladal aj tri Gabony. Po
> 30 dňoch som ho odstránil. Pri včerajšom preliečení Varidolom fum padajú
> klieštiky v stovkách na podložky. Je jedno či včelstvá boli delené,
> odrojené alebo spojené. B.Gruna
>
> Lenže Vasilisov komentár bol rekakciou na moju prvúsprávu a tá hovorí o
> niečom inom. Anton
>
> Boj proti Vd robím len tradičnou fumigáciou (pásik z filtračného papiera
> napusteného oxidačným činidlom) plus dve kvapky Takticu (amitraz) v troch
> cykloch, I. cyklus je odľahčovací 20.8, II. cyklus 1.10-taktiež
> odľachčovací a III. cyklus 5.11 záverečný, keď včelstvá sú už akéhokoľvek
> plodu. To je všetko a robím to už 8 sezónu. Celkovo som fumigoval 75 a
> odsledoval som 69 včelstiev
>
> Technologický postup fumigácie:
> Fumigácia 1.10 o 10.00 hod, zber 2.10 o 14.00hod t.j. po 28 hod.
>
> Výsledok: 69 včelstiev, zistený odpad 5 188 ks Vd, priemer/vč. = 74
> ks/včel.
> Prvá odľahčujúca fumigácia, Urobená 20.8= priemer 23 ks Vd/vč.
> rok 2008: 69 vč., priemer 76,6 ks/ vč. Konečný výsledok po novembrovej (XI:
> mesiac), tretej fumigácii!
>
> Je to dobrý výsledok alebo zlý, veď sa na webe hovorí o stovkách
> odpadnutých Vd? Ja som mal v jednom včelstve 200 ks. Rozhodujúci výsledok
> bude však až po tretej záverečnej FUM. Včelstvá ešte stále ošetrujú plod,
> vlani v tomto čase bolo viac včelstiev bez plodu!
>
> Príliš sa spoliehate na KM, ktorá ak nie je správne vložená a spoliehate na
> ňu, môže včelstvá priniesť do stavu zamorenia Vd. KM nepoužívam.
>

jak nejvhodněji provést zvednutí úlů z trámků položených na zemi o cca 30 cm výš? čekám potíže se sněhem - zavátí česen, pokud by zůstaly na zemi... mám je prostě jen zvednout a dát pod ně stojany?

Pane Turčáni,
nerozumím vašemu příspěvku.
Ja vyslovuji pochybnost nad účinností gabonu, vy sdělujete, že si vystačíte jen z fumigací a v závěru zpochybňujete aplikaci kyseliny mravenčí, kterou nepoužíváte.

Vaše zkušenosti s fumigací jako jedinou léčebnou metodou nelze zobecnit. Máte štěstí na příznivé (izolované) stanoviště. Také mám takové, kde se mohu spolehnout, že sklidím co zaseju, tedy když v zimě dobře vyléčím, nemusím v sezóně až do podzimu léčit. Na jiných stanovištích musím během léta sledovat a reagovat na vývoj počtu roztočů. Mám i jedno extrémní stanoviště v lužním lese, kde bez podletního léčení KM nebo gabonem jsou úhyny každý druhý rok a běžné spady po první fumigaci 500-1000. Na jiném stanovišti mohou být v tomtéž roce spady 10 x menší.

jirka:
>mám je prostě jen zvednout a dát pod ně stojany?

JO.

JD

Stejný problém by mohli mít ti, kteří mají úly na paletách. Problém nemají,
protože již vědí, že se včely ani pod sněhem zavátými česny neudusí.
I na sněhem silně zaváté úly se aspoň dvakrát každý zimní měsíc podíváš a
nejvážnější "škodliviny" napravíš ( ledem uzavřené česno, pád stromů a
větví, povalené úly a pod.)
Pokud přesto úly o pár decimetrů zvedneš, včely to přesměrování během pár
dnů zvládnou a své česno si najdou. Pokud máš zasíťovaná dna ( a momentálně
bez varroazásuvek), mohly by se létavky zalétnout a zavěsit pod dno.
Vyřeš to tak, že najdi zábranu, aby se pod zvýšené dno úlů nezalétly.
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jirka
Sent: Tuesday, October 06, 2009 8:21 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: přemístění úlů

jak nejvhodněji provést zvednutí úlů z trámků položených na zemi o cca 30
cm výš? čekám potíže se sněhem - zavátí česen, pokud by zůstaly na zemi...
mám je prostě jen zvednout a dát pod ně stojany?

Při oslavě kulatého výročí založení spolku pořádáme i výstavu.
Jedním z témat je : Co mám dělat, když dostanu žihadlo.
Můžete mi někdo poskytnout text, či fotky, kterými bych tohle téma dokázal
laické veřejnosti vysvětlit a možná i odlehčující formou přiblížit. Nějakou
přípravu mám, ale rád využiji vše, co nabídnete.

Výstava, doprovodné texty a obrázky by měly být přístupné svou formou jak
pro laickou veřejnost, tak i pro předškolní a školní děti.
Děkuji za vstřícnost. pepa.kala/=/volny.cz

Nějakou
přípravu mám, ale rád využiji vše, co nabídnete.

Obranný systém včelstva, význam žihadla pro včelu a jeho anatomie a funkce.



Otázky před bodnutím pokládají laici typu:

Co mne před včelím bodnutím ochrání? Existuje nějaký repelent proti bodnutí včelou? Co dělat, když na mne včela sedne?(třeba se jen zamotá do vlasů) Co dělat když včely útočí? Jak daleko obcházet včelí úl?

Situace pro laika když včela bodne:

Co si uvědomit co dělat když mne nebo druhého včela bodne? Jak se nachystat když jsem těžký alergik na bodnutí hmyzem? Jak a čím naředit jed po bodnutí hmyzem a tak zmírnit průnik jedu do těla? Jak okamžitě postupovat aby otok byl co nejmenší?

A takový dodatek, který laici řeší až poté.

Může ublížit včelí bodnutí jiným hospodářským a domácím zvířatům? Co dělat když to hrozně bolí a svědí? Co dělat, když je mi nevolno po bodnutí hmyzem?


_gp_

Nemáte někdo prosím zkušenosti s použitím Blinovy přepážky při komorování? Jedná se mi především o konstrukci. Není mi jasné, zda má sahat až na dno, nebo stačí, aby byla do výšky rámků? Děkuji!

Ahoj, úplně nejjednodušší a nejsprávnější je s nimi nyní nehýbat, počkej pár týdnu a až se trvale ochladí, tak bez problémů až bude třeba kolem nuly, tak s nimi můžeš hýbat jak chceš a nezpůsobíš žádnou škodu. Teď bys mohl mít smůlu a kvůli počasí ztratil velmi důležité dlouhověké včely.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: přemístění úlů
> Datum: 07.10.2009 00:01:05
> ----------------------------------------
> Stejný problém by mohli mít ti, kteří mají úly na paletách. Problém nemají,
> protože již vědí, že se včely ani pod sněhem zavátými česny neudusí.
> I na sněhem silně zaváté úly se aspoň dvakrát každý zimní měsíc podíváš a
> nejvážnější "škodliviny" napravíš ( ledem uzavřené česno, pád stromů a
> větví, povalené úly a pod.)
> Pokud přesto úly o pár decimetrů zvedneš, včely to přesměrování během pár
> dnů zvládnou a své česno si najdou. Pokud máš zasíťovaná dna ( a momentálně
> bez varroazásuvek), mohly by se létavky zalétnout a zavěsit pod dno.
> Vyřeš to tak, že najdi zábranu, aby se pod zvýšené dno úlů nezalétly.
> J. Kala
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> jirka
> Sent: Tuesday, October 06, 2009 8:21 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: přemístění úlů
>
> jak nejvhodněji provést zvednutí úlů z trámků položených na zemi o cca 30
> cm výš? čekám potíže se sněhem - zavátí česen, pokud by zůstaly na zemi...
> mám je prostě jen zvednout a dát pod ně stojany?
>
>
>
>

Principielně nemá sahat až na dno, ale nechápu moc důvod pro její použití, snad pro slabší oddělek, ale původně komorování byla pomoc proti nosematóze, kdy se maximálně zůžilo včelstvo na jaře a za přepážku se dala většina zásob. Zvýšená teplota ve zúženém prostoru měla pomoc s rozvojem včelstva..
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mirek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Blinova p?ep?ka
> Datum: 07.10.2009 07:47:43
> ----------------------------------------
> Nemáte někdo prosím zkušenosti s použitím Blinovy přepážky při komorování?
> Jedná se mi především o konstrukci. Není mi jasné, zda má sahat až na dno,
> nebo stačí, aby byla do výšky rámků? Děkuji!
>
>
>

"Pár krát" jsem to přednášel, ale nemám čas Ti to psát, pokud to máš elektronicky, můžu Ti k to mu jako doktor napsat pár poznámek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ihadla - rady pro laiky
> Datum: 07.10.2009 07:19:13
> ----------------------------------------
> Nějakou
> přípravu mám, ale rád využiji vše, co nabídnete.
>
> Obranný systém včelstva, význam žihadla pro včelu a jeho anatomie a funkce.
>
>
>
> Otázky před bodnutím pokládají laici typu:
>
> Co mne před včelím bodnutím ochrání? Existuje nějaký repelent proti bodnutí
> včelou? Co dělat, když na mne včela sedne?(třeba se jen zamotá do vlasů) Co
> dělat když včely útočí? Jak daleko obcházet včelí úl?
>
> Situace pro laika když včela bodne:
>
> Co si uvědomit co dělat když mne nebo druhého včela bodne? Jak se nachystat
> když jsem těžký alergik na bodnutí hmyzem? Jak a čím naředit jed po bodnutí
> hmyzem a tak zmírnit průnik jedu do těla? Jak okamžitě postupovat aby otok
> byl co nejmenší?
>
> A takový dodatek, který laici řeší až poté.
>
> Může ublížit včelí bodnutí jiným hospodářským a domácím zvířatům? Co dělat
> když to hrozně bolí a svědí? Co dělat, když je mi nevolno po bodnutí
> hmyzem?
>
>
> _gp_
>
>
>
>
>

Zo svoje dlhoročnej praxi môžem napísať, že je to zbytočný prvok v úli. Prečo, vysvetľovať nebudem, aj tak by to bolo pre Vás zbytočné. Kto sa raz rozhodne niečo vyskúšať, ten to i spraví. Vlastná skúsenosť je najlepšia.
Ale keď už, tak otvor som umiestnil v hornej tretine priehradky 10x2OO mm.

Ahoj, úplně nejjednodušší a nejsprávnější je s nimi nyní nehýbat, počkej pár týdnu a až se trvale ochladí, tak bez problémů až bude třeba kolem nuly, tak s nimi můžeš hýbat jak chceš a nezpůsobíš žádnou škodu. Teď bys mohl mít smůlu a kvůli počasí ztratil velmi důležité dlouhověké včely.
Radek

Nechápem tú opatrnosť, veď sa jedná len o vertikálne posunutie a dlhovekým včelám to absolútne neuškodí. Čo to má s tým spoločné? Toľko názorov na takú jednoduchý zákrok? Urobte to a basta!

Zdravím zde přítomné!

Rozjíždím nové včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz, kde by mělo být přehlednější diskutování o věcěch kolem včel.

Včelařské fórum jsem vytvořil z vlastního popudu. Sháněl jsem informace kolem včelaření, ale nikde jsem nenalezl ucelený soubor odpovědí na mé otázky.

Rád vás na nových stránkách uvítám

Petr Mirovský

Už mám výsledky včerejší fumigace.Myslím že je to dobré ale neusnu na vavřínech.
Včelstva ve včelínu v napočítaných kusech VD-50,35,70,75,2,55,3,2,3.
Včelstva venku na stanovišti-4,3,5,3,2,2,2,3,10,3,3,4.
Do tří včelstev jsem zapomněl dát podložky.Nevím jak ale stalo se to bohužel.Dva záložní oddělky v plemenáčích se dvěma nástavky jsem také nekontroloval.Podívám se ještě jednou v sobotu jaký bude spad.

Zdravím. Chtěl jsem se zeptat, zda je normální, že mám včelstva umístěna na třech včelnicích, kdy dvě jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou přibližně 250m a třetí asi 1,5km, a přesto jsou všechna tato uvedena u ČMSCH pod jedním registračním číslem stanoviště. Třeba je to pouze formalita, ale všiml jsem si, že některé krajské veterinární správy právě s těmito čísly stanoviště pracují. Nehrozí proto vlivem byrokratického přístupu, že kdybych nedej Bože jednou zjistil nějakou vážnou nákazu na jednom stanovišti, musel bych likvidovat všechna včelstva uvedená pod takovýmto souhrnným číslem stanoviště? Jak je to u vás? Taky máte přiděleno pouze jedno číslo pro všechna jednotlivá stanoviště?

Mám se sestrou včely na jednom místě a každý máme své číslo a dokonce ani né v pořadí za sebou.Kolega ve vsi má včely s manželkou na jedné zahradě a taktéž mají každý své číslo.

Mám 4 stanoviště a každé má své číslo a taktéž nejsou v pořadí za sebou, ale
různá a vždy byla přidělena po nahlášení stanoviště s udáním parcelního
čísla, nebo názvem stanoviště v daném katastrálním území.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pepík
Sent: Wednesday, October 07, 2009 3:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Registrační číslo stanovitě

Mám se sestrou včely na jednom místě a každý máme své číslo a dokonce ani
né v pořadí za sebou.Kolega ve vsi má včely s manželkou na jedné zahradě a
taktéž mají každý své číslo.

NitraM napsal:

>Chtěl jsem se zeptat, zda je normální, že mám včelstva umístěna na třech včelnicích, kdy dvě jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou přibližně 250m a třetí asi 1,5km, a přesto jsou všechna tato uvedena u ČMSCH pod jedním registračním číslem stanoviště.
.........................

Myslím, že je logické, aby každé stanoviště mělo své registrační číslo.
Podle mě ČSMCH zaregistruje takové údaje, jaké jim pošleme.
Každý rok nás vybízí, abychom přípdné špatné údaje v registračním formuláři opravili.
Takže podle mě nejjednodušší řešení je při registraci dopsat do formuláře další dvě stanoviště, vyplnit tam číselné kódy katastrálních území a adresu stanovišť, která zatím nejsou zaregistrována, schovat si kopii formuláře a počkat, co dojde další rok :)

Pokud by sis chtěl ověřit jak to je, popřípadě to rozjet už teď kdy do další registrace chybí skoro celý rok (mě od ČSMCH chodí i průvodní dopis, kde jsou kontakty na příslušné pracovníky, předpokládám, že to chodí každému), tak tam prostě zavolej nebo zamejluj. Mě na e-mailový dotaz vloni došla velmi rychlá odpověď.

Radek Krušina

Já už druhý rok komunikuji přímo s ČMSCH, papír, co mně přijde poštou, prostě vyplním, oskenuji digitálem a pošlu jim mailem. Loni jsem to s nimi domluvil. ZO ČSV dávám jen požadavek na dotace.

Díky. To rozdělení do jednoduchých otázek se mi líbí - určitě
využiji. Praktická otázka - stručná odpověď.
To má největší šanci, aby to padlo na úrodnou půdu.

A také by mi pomohl nějaký zajímavý text, obrázek.
Tak pokud někdo něco máte, pošlete třeba odkaz.
Díky.
J. Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ihadla - rady pro laiky
Datum: 7.10.2009 - 7:19:05

> Nějakou
> přípravu mám, ale rád využiji vše, co nabídnete.
>
> Obranný systém včelstva, význam žihadla pro včelu
> a jeho anatomie a funkce.
>
>
>
> Otázky před bodnutím pokládají laici typu:
>
> Co mne před včelím bodnutím ochrání? Existuje
> nějaký repelent proti bodnutí
> včelou? Co dělat, když na mne včela sedne?(třeba
> se jen zamotá do vlasů) Co
> dělat když včely útočí? Jak daleko obcházet
> včelí úl?
>
> Situace pro laika když včela bodne:
>
> Co si uvědomit co dělat když mne nebo druhého včela
> bodne? Jak se nachystat
> když jsem těžký alergik na bodnutí hmyzem? Jak
> a čím naředit jed po bodnutí
> hmyzem a tak zmírnit průnik jedu do těla? Jak okamžitě
> postupovat aby otok
> byl co nejmenší?
>
> A takový dodatek, který laici řeší až poté.
>
> Může ublížit včelí bodnutí jiným hospodářským
> a domácím zvířatům? Co dělat
> když to hrozně bolí a svědí? Co dělat, když
> je mi nevolno po bodnutí
> hmyzem?
>
>
> _gp_
>
>

Hradišťko Vám přiřadí čísla na základě Vámi zadaných údajů, zřejmě jste je neuvedl při hlášení. Jakmile totiž uvedete, že máte 2 stanoviště, Hradišťko je zaregistruje automaticky pod 2 čísly. Pokud máte stanoviště od sebe 250 m asi bych to neřešil. Nicméně správně by mělo být co stanoviště to číslo.

Díky všem za reakci. Mě jen zaráželo, že třeba na žádosti o "národní" dotaci jsou kolonky pouze pro dvě čísla stanoviště, kdy jsem myslel, jestli to není právě v případě, když se nejedná o stejné katastrální území. Nevím sice, jak tam teď ty čtyři čísla nacpu, ale budu to muset řešit.

Díky všem za reakci. Mě jen zaráželo, že třeba na žádosti o "národní" dotaci jsou kolonky pouze pro dvě čísla stanoviště, kdy jsem myslel, jestli to není právě v případě, když se nejedná o stejné katastrální území. Nevím sice, jak tam teď ty čtyři čísla nacpu, ale budu to muset řešit.
-------
Třeba tam za rok budou větší kolonky.
Ale měl jsem dojem, že je tam kolonka jen pro jedno stanoviště.

Obecně je asi lepší mít víc stanovišť. Až na to přijde většina včelařů, tak se tomu podřídí i formuláře. Třeba budou přílohy :-)

Karel

NitraM: Nevím sice, jak tam teď ty čtyři čísla nacpu, ale budu to muset řešit.
==========================


Nacpal jsem jich tam 8... :-)

A s paní Čížkovou, co má na ČMSCH na starosti včely, je po emailu skvělá domluva. Nové stanoviště je nejlepší u ní registrovat ihned po založení - nečekat až do září. Kdyby došlo k nějakému průšvihu (mor, pojistná událost) ať jsou papíry v pořádku. A ona s tím rozhodně problém nemá - alespoň podle mojí zkušenosti. Akorát z nějakého důvodu oni nemohou posílat "registraci" zpět elektronicky - vždycky přijde poštou. Ale elektronicky ji od nás akceptují bez problému - ani nemusí být skenovaná - prostě stačí napsat všechno srozumitelně do emailu (viz. vzor níže) a je hotovo.

==========================

Kontakty jsou k nalezení na stránce http://www.cmsch.cz/cz/osoby.php

Přepis:

Čížková Martina
pracoviště: oddělení zpracování ÚE, pracovní náplň: Konzultant ústřední evidence - včely
tel.: 257 896 210
e-mail: uevcely/=/cmsch.cz

==========================

VZOR HLÁŠENÍ NOVÉHO STANOVIŠTĚ EMAILEM:

Číslo chovatele: ČÍSLO + JMÉNO ČI NÁZEV

Nová stanoviště:

1.)
adresa: VYPSAT, JE-LI TO V TERÉNU TAK JEN MÍSTNÍ JMÉNO
katastrální území: NÁZEV + ČÍSLO
počet včelstev: POČET

2.)
adresa: VYPSAT, JE-LI TO V TERÉNU TAK JEN MÍSTNÍ JMÉNO
katastrální území: NÁZEV + ČÍSLO
počet včelstev: POČET

atd.
==========================

VZOR ZÁŘIOVÉHO HLÁŠENÍ POČTU VČELSTEV ELEKTRONICKY:

Dobrý den, paní Čížková,

posílám hlášenku o počtu včelstev. Pokud by nestačilo hlášení takto elektronicky, informujte mne prosím - zašlu ještě písemně. Děkuji.

Registrační číslo chovatele: ČÍSLO + JMÉNO ČI NÁZEV

název stanoviště......číslo.............počet včelstev
--------------------------
NÁZEV STANOVIŠTĚ 1 ...............ČÍSLO......POČET VČELSTEV
NÁZEV STANOVIŠTĚ 2 ...............ČÍSLO......POČET VČELSTEV
ATD.
--------------------------


Děkuji a přeji hezký den.

ATD.
==========================

Tak snad to pomůže :-)

JD

Já nevím co nyní řešíte, když žádosti jsou už dávno po termínu. Jinak já bez problému do toho jednoho formuláře nacpal pro jedno ZO až 7 stanovišť. Stačí trochu zmenšit písmo a vidět více linií řádků.

:-)

_gp_
.........
NitraM (89.176.4.23) --- 7. 10. 2009
Re: Registrační číslo stanoviště (37982) (37988)

>Díky všem za reakci. Mě jen zaráželo, že třeba na žádosti o "národní" dotaci jsou kolonky pouze pro dvě čísla stanoviště, kdy jsem myslel, jestli to není právě v případě, když se nejedná o stejné katastrální území. Nevím sice, jak tam teď ty čtyři čísla nacpu, ale budu to muset řešit.<

Ještě jako začátečníka,to bylo před 50lety na mně při sundavání roje spadla jeho část.Žihadel bylo nepočítaně.Za chvílku jsem cítil,že je mi těžko.Moji manželku napadlo abych si dal slivovici.A ta mi pomohla roztáhla mi cévy.Pokud jsem dostal žihadlo ihned jsem sáhl do plástu a místo namáznul medem,otok byl minymální a za krátko odešel.Když je někdo alergik tak je lepší se kolem včel nemotat a nepokoušet osud. Vladimír.

Dnes jsem obdržel nabídkový leták Kauflandu, kde nabízejí med 1kg/59,90 Kč. Pěkná sklenice s pečetí pravosti Honey Horal. Na to že samotná sklenice s víčkem stojí 10 kč, cena medu vychází na 50 Kč/ kg. Letošní med mám skoro prodaný i když prodávám za 100,- Kč, ale jak se dostat na jejich cenu nevím, to snad ani není možné. Původ medu jsem nezjistil. Ale za kolik ten med nakupují? Jak jsou schopni jít s cenou tak nízko, to snad ani v číně, nebo argentíně když připočítám dovoz tak levně nemohou vyprodukovat.

Já jsem se s tím medem z Kauflandu setkal loni.Došel nám všem náš medík a když jsem přijel k rodičům tak mi ho nabídli že ho tam koupili asi tuším za 80kč.Je to pěknej hnus a voňavka!Bylo tam napsáno že pochází ze zemí EU a to bylo všechno.Otázkou je jestli se jedná ještě vůbec o med a nebo jen nějaký sirup.Šetřílek koupí a rozumnej člověk ne.
Nevím ale proč píšeš že už máš skoro prodáno i když prodáváš za 100kč.Zdá se ti to snad moc?Já prodávám jarní (ne řepkovej)taky za 100kč a tmavej (kterej už nemám)za 120kč a myslím si že je to v pořádku a lidi si ho rádi koupí.
Dneska už by neměl jít nikdo pod 95 za kilo.To je můj názor.
Bohužel ještě stále jsou na vesnicích (i tady kolem mě)"dědulové"co ho prodávají za 70kč a ještě se jim to zdá celkem dost.

> Zdravím. Chtěl jsem se zeptat, zda je normální, že mám včelstva umístěna na
> třech včelnicích, kdy dvě jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou přibližně
> 250m a třetí asi 1,5km, a přesto jsou všechna tato uvedena u ČMSCH pod
> jedním registračním číslem stanoviště.


Jen dodam, ze to neni tak davno co se toto resilo u Emana na blogu v souvislosti s morem. Jde o to ze v pripade pruseru je to papirove jedno stanoviste tudiz jeden rozbor. Jsou-li dve i kdyz vedle sebe tak se musi prokazat nakaza v obou ci-li vetsi sance....

S pani Čízkouvou je pres mail snadna domluva kdykoliv.

T.H.

Já prodávám med po 160Kč za sklenici 0,7 litru. První med vytočím dokud je co nejřidší - ještě nezavíčkovaný a našlehám ho co nejvíc aby do sebe nabral spoustu vzduchu. Je pak pěkně světlý a pěkně objemově naběhne. Lidem řeknu že je v něm spousta mateří kašičky, proto je tak bílý. Obyčejný řepkáč... Akorát jim doporučím ať ho rychle sní aby neztratil léčivé účinky. Z dalšího točení dělám "lesní" med. Tím že mám včelí dílo neobměňované a je černé jak bota, je aj med z něho takový "vhodně" tmavý. A když ho potom ještě nechám ve sklenicích tepelně upravit - ve vodní lázni - voda 100°C tak 30 minut - tak ani nějak moc rychle nekrystalizuje. Takový med se taky velice dobře prodává. Ještě jsem si říkal že by se dalo nadělat aj několik druhových medů - dát do vytočeného medu třeba vyluhovat mátu, nebo jiné aromatické byliny - možná by to chtělo taky trochu "prohřát" - zatím nevím. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Trochu bysme tím té přírodě pomohli, ne?

Tak nevím, jestli si jen děláte legraci, nebo ... nechtěl bych Váš med.
S pozdravem
Petr


----- Original Message -----
From: "Kuchař" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 08, 2009 7:31 AM
Subject: Levný med


Já prodávám med po 160Kč za sklenici 0,7 litru. První med vytočím dokud je
co nejřidší - ještě nezavíčkovaný a našlehám ho co nejvíc aby do sebe
nabral spoustu vzduchu. Je pak pěkně světlý a pěkně objemově naběhne. Lidem
řeknu že je v něm spousta mateří kašičky, proto je tak bílý. Obyčejný
řepkáč... Akorát jim doporučím ať ho rychle sní aby neztratil léčivé
účinky. Z dalšího točení dělám "lesní" med. Tím že mám včelí dílo
neobměňované a je černé jak bota, je aj med z něho takový "vhodně" tmavý. A
když ho potom ještě nechám ve sklenicích tepelně upravit - ve vodní lázni -
voda 100°C tak 30 minut - tak ani nějak moc rychle nekrystalizuje. Takový
med se taky velice dobře prodává. Ještě jsem si říkal že by se dalo nadělat
aj několik druhových medů - dát do vytočeného medu třeba vyluhovat mátu,
nebo jiné aromatické byliny - možná by to chtělo taky trochu "prohřát" -
zatím nevím. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Trochu bysme tím té přírodě
pomohli, ne?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4488 (20091007)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4488 (20091007) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jsi vřed celé včelařské komunity a navíc bych řekl, že kecáš.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Kuchař
Sent: Thursday, October 08, 2009 7:32 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Levný med

Já prodávám med po 160Kč za sklenici 0,7 litru. První med vytočím dokud je co nejřidší - ještě nezavíčkovaný a našlehám ho co nejvíc aby do sebe nabral spoustu vzduchu. Je pak pěkně světlý a pěkně objemově naběhne. Lidem řeknu že je v něm spousta mateří kašičky, proto je tak bílý. Obyčejný řepkáč... Akorát jim doporučím ať ho rychle sní aby neztratil léčivé účinky. Z dalšího točení dělám "lesní" med. Tím že mám včelí dílo neobměňované a je černé jak bota, je aj med z něho takový "vhodně" tmavý. A když ho potom ještě nechám ve sklenicích tepelně upravit - ve vodní lázni - voda 100°C tak 30 minut - tak ani nějak moc rychle nekrystalizuje. Takový med se taky velice dobře prodává. Ještě jsem si říkal že by se dalo nadělat aj několik druhových medů - dát do vytočeného medu třeba vyluhovat mátu, nebo jiné aromatické byliny - možná by to chtělo taky trochu "prohřát" - zatím nevím. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Trochu bysme tím té přírodě pomohli, ne?

Hmm...
Však na tebe dojde vtipálku.
Černý humor nad mravenčí nedoceněnou prací poctivých včelařů....

----- Original Message -----
From: "Kuchař" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 08, 2009 7:31 AM
Subject: Levný med


Já prodávám med po 160Kč za sklenici 0,7 litru. První med vytočím dokud je
co nejřidší - ještě nezavíčkovaný a našlehám ho co nejvíc aby do sebe
nabral spoustu vzduchu. Je pak pěkně světlý a pěkně objemově naběhne. Lidem
řeknu že je v něm spousta mateří kašičky, proto je tak bílý. Obyčejný
řepkáč... Akorát jim doporučím ať ho rychle sní aby neztratil léčivé
účinky. Z dalšího točení dělám "lesní" med. Tím že mám včelí dílo
neobměňované a je černé jak bota, je aj med z něho takový "vhodně" tmavý. A
když ho potom ještě nechám ve sklenicích tepelně upravit - ve vodní lázni -
voda 100°C tak 30 minut - tak ani nějak moc rychle nekrystalizuje. Takový
med se taky velice dobře prodává. Ještě jsem si říkal že by se dalo nadělat
aj několik druhových medů - dát do vytočeného medu třeba vyluhovat mátu,
nebo jiné aromatické byliny - možná by to chtělo taky trochu "prohřát" -
zatím nevím. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Trochu bysme tím té přírodě
pomohli, ne?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4488 (20091007)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4488 (20091007) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Takovéto příspěvky se snad hodí zveřejňovat 1. dubna,ne?

Chlapi,

to je ironie ne, osobne neznam zadneho vcelare, ktery by si takto pocinal a mate nekdo z Vas zakaznika v Cesku, ktery by Vam byl za takovy hnuj ochoten dat 160 CZK.

Pavel

Asi by se dalo něco vyčíst z řeháčkovi metodsiky pro EURODADANT. Také je článek ve Včelařských novinách.

Dnes jsem obdržel nabídkový leták Kauflandu, kde nabízejí med 1kg/59,90 Kč. Pěkná sklenice s pečetí pravosti Honey Horal. Na to že samotná sklenice s víčkem stojí 10 kč, cena medu vychází na 50 Kč/ kg. Letošní med mám skoro prodaný i když prodávám za 100,- Kč, ale jak se dostat na jejich cenu nevím, to snad ani není možné. Původ medu jsem nezjistil. Ale za kolik ten med nakupují? Jak jsou schopni jít s cenou tak nízko, to snad ani v číně, nebo argentíně když připočítám dovoz tak levně nemohou vyprodukovat.
---------------------------
Já už držel v ruce takových létáků, třeba že je cukr za 9.90 a jiné podobné. A jdu a tam a co vidím, prázdný regál :-))
AKční cena je akční proto že je jen po dobu akce.

Když jsem obchodval a volal mi zákazník, že mu mám slevit protože on má na stole léták (od supermarket.konkurence) a tam je nějaká nižší cena tak jsem měl taky jednu průpovídku.
"Škoda že jste nevolal minulý týden to jsme měli akcia byli jsme ještě o hodně lacinější. Ale teď už akce není."
A samozřejmě je třeba znát ceny a vědět za kolik ta která konkurence prodává běžně. Nehledě na to, že normální konkurenti si koupí u konkurence, vykoupí ji, nebo to sami dají na rozbor, jestli to má ta deklarovaná množství obsahu atd.

Pokud nakupuji nějkde tak se dívám na ceny. V případě medu vidím pokles nabízeného sortimentu, u hypermarketů jsem naposledy viděl velmi vysoké ceny o kterých se mi ani nezdá - tedy kilo nad 200Kč (tady považujeme 100 pomalu za osobní rekord a lichvu) a v případě diskontů - tak třeba Lidl naposledy med květový za 60,- (ale půlkilo). Zajímavé že má menší sortiment, neprodává už CHiru (ta asi podle sklenic byla z JSG)

A jinak on má někdo probklém prodat svůj med?
POkud je dobrý a kvalitní nabídni tady. Určitě je sposzart včelařů už na dně a spousta dalších bude.

Někomu to neva, je rád, jiný si rád udrží nebo získá zákazníky na úkor těch co už nemají nebo mají jedinou strategii - rychle a levně prodat.
¨
Karel

Obvykle když nestačí kolonky tak se přidává příloha!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Registra?n? ??slo stanovit?
> Datum: 07.10.2009 20:34:34
> ----------------------------------------
> Díky všem za reakci. Mě jen zaráželo, že třeba na žádosti o "národní"
> dotaci jsou kolonky pouze pro dvě čísla stanoviště, kdy jsem myslel, jestli
> to není právě v případě, když se nejedná o stejné katastrální území. Nevím
> sice, jak tam teď ty čtyři čísla nacpu, ale budu to muset řešit.
> -------
> Třeba tam za rok budou větší kolonky.
> Ale měl jsem dojem, že je tam kolonka jen pro jedno stanoviště.
>
> Obecně je asi lepší mít víc stanovišť. Až na to přijde většina včelařů, tak
> se tomu podřídí i formuláře. Třeba budou přílohy :-)
>
> Karel
>
>
>

Pěknej humus


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kucha? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 07:31:40
> ----------------------------------------
> Já prodávám med po 160Kč za sklenici 0,7 litru. První med vytočím dokud je
> co nejřidší - ještě nezavíčkovaný a našlehám ho co nejvíc aby do sebe
> nabral spoustu vzduchu. Je pak pěkně světlý a pěkně objemově naběhne. Lidem
> řeknu že je v něm spousta mateří kašičky, proto je tak bílý. Obyčejný
> řepkáč... Akorát jim doporučím ať ho rychle sní aby neztratil léčivé
> účinky. Z dalšího točení dělám "lesní" med. Tím že mám včelí dílo
> neobměňované a je černé jak bota, je aj med z něho takový "vhodně" tmavý. A
> když ho potom ještě nechám ve sklenicích tepelně upravit - ve vodní lázni -
> voda 100°C tak 30 minut - tak ani nějak moc rychle nekrystalizuje. Takový
> med se taky velice dobře prodává. Ještě jsem si říkal že by se dalo nadělat
> aj několik druhových medů - dát do vytočeného medu třeba vyluhovat mátu,
> nebo jiné aromatické byliny - možná by to chtělo taky trochu "prohřát" -
> zatím nevím. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Trochu bysme tím té přírodě
> pomohli, ne?
>
>
>

> Dnes jsem obdržel nabídkový leták Kauflandu, kde nabízejí
> med 1kg/59,90 Kč. Pěkná sklenice s pečetí pravosti Honey
> Horal. Na to že samotná sklenice s víčkem stojí 10 kč, cena
> medu vychází na 50 Kč/kg.

Ti co prodávají med do supermarketů rozhodně nekupují sklenice za 10 Kč. Odhaduji, že jsou pod polovinou této ceny. Malovčelař je schopen koupit paletu sklenic i s víčky za cca 7,50-7,90 Kč včetně dopravy a DPH...

Ti co prodávají med do supermarketů rozhodně nekupují sklenice za 10 Kč. Odhaduji, že jsou pod polovinou této ceny. Malovčelař je schopen koupit paletu sklenic i s víčky za cca 7,50-7,90 Kč včetně dopravy a DPH...
--------
Zrovna dneska jsme četl že Heřmanova Hut zastavuje provoz (vyráběla hlavně půlitry) a podle článku mají konkurenti vyrobeno na rok dopředu.
Myslím že dneska by se dala dojednat i doprava zadarmo, pokud by bylo palet víc a peníze na dřevo, Sklárny prodávají sklenici za 4 vč. DPH. Víčko za kačku. A je to za pět:-)
Karel

Zkouší někdo zpětně vykupovat sklenice na med od lidí? Třeba v rámci včelaření jako podniku šetrného k přírodě, ty sklenice by stejně jinak nejspíš skončily v popelnicích.

Milí příteli.
Tak Tobě bych nechal za takto upravený med ustřelit koule.a obě ruce a určitě by mě zato nikdo netrestal aspoň ne ze včelařské veřejnosti.Med

Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.

Je to naozaj humus, ale ako zistíte, či takýto " kuchař" medzi nami nie je ?

Jen hlupák, lenoch a namyšlenec vyhazuje a ničí to, co se dá v pohodě ještě použít. Sklo je ideální obalový materiál pro mnohonásobné použití.

Karel:
Myslím že dneska by se dala dojednat i doprava zadarmo, pokud by bylo palet víc a peníze na dřevo, Sklárny prodávají sklenici za 4 vč. DPH. Víčko za kačku. A je to za pět:-)

To se velmi pletete. Je třeba rozlišovat sklárny na užitkové - obalové sklo a na ty ostatní vytunelované, které práci měly, jen peníze za prodej šly na jiné účty než na ty ze kterých se platí faktury)
Ty první naopak neustále zvyšují výrobu. Takže prodej včelařských sklenic na urovni 1,2 mil. není vyloženě nezajímavé ale je to asi tak 3 denní produkce. Navíc cena za sklenici je již daleko přes 4 Kč a poraďte mi ten kontakt na víčka(šroubovací) za korunu rád je tam půjdu nakoupit. Pokud to ovšem nejsou tak II. anebo III. jakost resp. ta bez těsnění.
Karel

Niekedy dávno - v minulom tisícročí - sme vracali flašky od mlieka a žijeme. Dnes stúpame po PET fľašiach na každom kroku a nevieme to svinstvo zastaviť. Vratný sklenený obal je ekologický trhák !!!

Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.

Byl jsem v Ostravě na včelařské výstavě. Mimo jiné tam měl včelař jednoduchou čističku na sklenice. Foto jsem neudělal.
Výroba skla je náročná na energii. Knižní klub vydal knihu „ Zachraňme klima ještě není pozdě“. Že by mezi včelaři byla taková nevědomost a takový barbarský přistup k přírodě?
Žádné plastové nápoje nekupuji. Snažím se všechno sklo z oken využít.Včelám vyhovuje a nejde spálit!! Lidi takové metody s přírodou sbližují.
http://leteckaposta.cz/793226014
B.V.

Pánové vzpamatujete se. Polovina z cca 20 příspěvků na téma levný med hovoří
o vás. Copak nevíte co neinformovaný zákazník požaduje? Bohužel, většina
neinformovaných zákazníků v podstatě požaduje to co popisuje jako svojí
praktiku pan Kuchař ( na začátku vlákna a dost možná, že jen provokuje ).
Ale to není chyba zákazníka! To je chyba nás malých včelařů, kteří prodáváme
ze dvora a neumíme ten lesní, nebo třeba levandulí, nebo třeba aloe vera
vonící med "vyrobit".
Chceme-li se holedbat superkvalitou svého medu, musíme zákazníka pravdivě
přesvědčit, že ten náš pastovaný je OK. A to zde v konferenci vyjadřujete
své pocity s aspoň částečnou znalostí věci. Zákazník se přece v tom bez vaší
pomoci a trpělivého a názorného vysvětlení nevyzná.
Mí stálí zákazníci požadují zásadně med pastovaný. Několik nových to zkouší,
zda by nebyl i ten lesní. Jednomu z kamarádů jsem předvedl, jak se "lesní"
med dá hrubým tepelným "dopracováním" vyrobit ( když ho včelky už několikátý
rok po sobě nenanosily). A ten kamarád byl NADŠEN !!!. Když jsem další rok
takové klamání odmítl, občas mi připomínal: no víš, Franta umí lesní med a
ty se jen vymlouváš.
Zákazníka, kterého máte čas vzít ke včelám, ukázat jak se pastuje a pod. už
neztratíte, i kdyby sklenice s 1kg medu byla za 130, nebo za 160 Kč.
A sklenice mi téměř polovina zákazníků poctivě vrátila a ještě se omlouvali,
že nenesou všechny, protože 2kg dali dceři a ta ty originál sklenice i s
víčky vyhodila.
Budete-li si svých zákazníků vážit, bude si většina z nich vážit vás.

Velkovčelaři jsou asi v jiné situaci. Ať si najdou vlastní způsoby a cesty k
zákazníkovi. Jejich problémy řešit neumím.

J. Kala

Si ňákej chytrej. Proč by nebylo možno zpětně odebírat sklenice od svých stálých zákazníků. Já to tak dělám. Pokud mi při opětovném prodeji stálý zákazník vrátí zpátky moji čistou sklenici i s víčkem, cena medu je o 10,- kč nižší. Sklo je opětovně použitelný obal. Takže pozor s tím tvým náhlím osočováním.

Reakce na příspěvek -Michael-
Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.

Vratný sklenený obal je ekologický trhák !!! S tím tvrzením bych byl opatrný. Na první pohled to tak může vypadat.
Ale vratné obaly se musejí svézt = spotřeba nafty, emise, hluk, prašnost apod. Někde uskladnit = vybudovat slady a překladiště, a také umýt vyčistit = spotřeba chemikálií a saponátů = kontaminace vody.

Samozřejmně teď nemám na mysli vratné obaly od medu při prodeji ze dvora :-)
Tom.

Přátelé, omlouvám se Vám všem za svůj drsnější příspěvek a ujišťuju Vás že to bylo skutečně myšleno jako žert. Vedla mě k tomu úvaha jak by to teoreticky šlo s medem dělat, pokud by se řadoví včelaři začali chovat "tržně" jako někteří výrobci oné sladké hmoty prodávané v supermarketech po necelých 60,- Kč za kilo. Skutečně jsem přesvědčen že každý poctivý včelař má svoji hrdost, která mu nedovolí dělat ta zvěrstva, která jsem se snažil vměstnat do mého předchozího příspěvku. Smutné na tom je, že stále hodně lidí má představu o dokonalém medu takovou, že je krásně hnědý, neustále tekutý a nikdy nezkrystalizuje a při pohledu na pastovaný med prohlásí že to vypadá jako sádlo a kolik je v tom přimíchaného cukru. Lidem, kteří si ode mne med kupují se snažím vysvětlit co to pastovaný med je, proč je v pořádku že med krystalizuje, kde se bere lesní med a třeba takové "maličkosti" aby chvilku počkali a nedávali si med do moc horkého čaje. A lidi to zajímá, ptají se, rádi se podívají do včelína a pro můj med se vracejí. Nejsem žádný velkovčelař - mám 6 včelstev, prodávám med po 100,-Kč/kg a včelařství beru opravdu jako své hobby.
Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování rostlin v medu ;-)

Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek
--------
Já použité sklenice nekupuji ale používám. Stejně tak jako recykluji velké množství jiných materiálů.
Úly mám z palivového dřeva, takže je mi úplně jendo kolik vydrží. V poslední várce jsem se dostal pod půl hodinu na nástavek včetně režiních prací.
Desinfekce, nátěry a to co jiní řeší mám vyřešeno. Po pěti letech v provozu jde nástavek ze stálého používání mezi t yobčasné - krmení, medníky a nakonec skončí tam kde si ho včely půjčily - v palivovém dřevu.

A u sklenic už vůbec nechápu proč bych je neměl "recyklovat"-tedy používat opakovaně.
Pivo piju většinou ze zálohovaných lahví a mléko taky.
U mléka pokud bych si měl vybrat mezi jednorázovým obalem a vratným sklem, tak jsme u dobrého mléka z místní produkce ve skle (za 20 i s dopravou domů) než za 7,9 v krabici v akci.
Obchodníkům přeji jejich marži a vím že to není zisk.
Na druhou stranu si myslím, že je pro mě lepší se domluvit s jinými a dát do kupy objednávku na kamion a koupit si ho společně. A samozřejmě bych ten kamion poptal na více místech i u obchodníků.
Ale asi k tomu v nejbližší době nedojde. Myslím že asi dost lidí má dobor k vyhazování sklenic, zvláště ti co dřív zavářeli a byli zvyklí sklenice sbírat.
Dost mých zákazníků (značná většina) má dobrý vztah k přírodě a chovají se rozumně. Takže k tomu recyklace patří.

A tak z původních několika tisíc sklenic co jsme si do počátku pořídil - tedy půlkilovek a pak taky z těch 720ml. které se mi podařilo sehnat za 2,20 včetně DPH (ale pár let zpět) mám stále polovinu nepoužitou.
Lidi přijdou pro med s taškou sklenic. Musle jsme dokonce začít nemilosrdně třídit a nechávám už jen "nekolik" standardů. 370, 580, 720 a taky to už zákazníkům tk říkám.

Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od medu. Bez problému, těsní.

No a o balení a zkrášlování medu někdy příště. Jen že gumičku se zlatou mašličkou mám nakoupeno pár tisíc za asi korunu, zdrhovací kytičku v ještě větším množství asi za 0.25Kč. Chleba to nejí. Na zdobení sklenic kolem hrdla a upevňování vizitky.

Prostě je doba, kdy hotové peníze mají vyšší cenu než zboží na skladě a leckdo prostě potřebuje cash. A pak dělá opravdové výprodeje atd. Proč toho nevyužít.

SKlenice- samozřejmě i nové - protahuji myčkou na plný mycí program. A víčka s těsněním vyždycky vyhazuji, ta s těsněním pokud mají moji etiketu (od medu) recykluji.

ZISK JE TO CO ZŮSTANE KDYŽ ODEČTETE VÝDAJE. A svůj čas.

Karel

Pepo zlatá slova, nikdo by to asi nenapsal lépe. I já mám sklenice zálohovány 5 Kč. Musí být čisté, mít mojí nálepku a víčko. jiné neberu. Proto je také důležité používat nálepky z nejkvalitnějšího materiálu pak vydrží dost otoček. Musím je tedy přemýt. Zatím v ruce, ale chystám se na nějakou myčku, nemáte typ?? Zákazníci si na vratnost rychle zvykli a z prodeje přes plot se mi vrací tak 70% zpět, tím nemusím tak často do Dubí. Zdraví R. Stonjek

Karel: Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od medu. Bez problému, těsní.

Souhlasím že tento typ uzávěrů lze pořídit velkoobchodně za cenu blížící se této. Mohu k tomu jen říct že plastová víčka nejsou víčka, protože nemají požadovanou resp. žádnou těsnost. O estetice ani nemluvě, je to věc každého to jistě. Na druhou stranu se dají velmi dobře opakovaně použít.
Jen pro úvahu uvádím následující.
Pokud požaduji umýt 20 sklenic 720 ml s velmi dobrou etiketou na které je datum plnění a spotřeby tak se mi myčka jenom vysměje a bez vady je opět vyndám. Abych byl vůbec schopen zbavit sklenice etikety musím použít jen velmi silnou chemii tj. louh. 20 ks umyji tak za hodinu možná za 45 min. při ceně práce min. 100 Kč, rizikům poškození zdraví se mi to nemůže vyplatit. Argument že lze "otáčet" sklenice s etiketou, nelze použít, protože na všem musí být datum spotřeby nebo použitelnosti od data i při prodeji ze dvora, navíc to na zákazníky působí příznivě.

Malá poznámka k těm etiketám:
Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Sedli" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 09, 2009 8:52 AM


Karel: Takže jediné co kupuji jsou víčka. Plastová. Vloni se tady povídalo
že prodejna končí, takže tam jsem nakupoval víčka pokud mě pamět neklame
okolo koruny. Kupuji více druhů.
/neměl jsem čas organizovat obchod s jejich odbytem. Doslova ODBYT :-). Tam
jsou ceny nižší a ale je na to třeba víc času a spousta trpělivosti/
Ta plastová bez těsnění používám víc jak deset let a protože s téměř
jistotou je poznám na vrácených sklenicích, tak opakovaně. Vím že jsou od
medu. Bez problému, těsní.

Souhlasím že tento typ uzávěrů lze pořídit velkoobchodně za cenu blížící se
této. Mohu k tomu jen říct že plastová víčka nejsou víčka, protože nemají
požadovanou resp. žádnou těsnost. O estetice ani nemluvě, je to věc každého
to jistě. Na druhou stranu se dají velmi dobře opakovaně použít.
Jen pro úvahu uvádím následující.
Pokud požaduji umýt 20 sklenic 720 ml s velmi dobrou etiketou na které je
datum plnění a spotřeby tak se mi myčka jenom vysměje a bez vady je opět
vyndám. Abych byl vůbec schopen zbavit sklenice etikety musím použít jen
velmi silnou chemii tj. louh. 20 ks umyji tak za hodinu možná za 45 min.
při ceně práce min. 100 Kč, rizikům poškození zdraví se mi to nemůže
vyplatit. Argument že lze "otáčet" sklenice s etiketou, nelze použít,
protože na všem musí být datum spotřeby nebo použitelnosti od data i při
prodeji ze dvora, navíc to na zákazníky působí příznivě.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Uffff ! To jsem si, příteli, oddychl :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Kuchař" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 09, 2009 8:04 AM
Subject: Levný med


Přátelé, omlouvám se Vám všem za svůj drsnější příspěvek a ujišťuju Vás že
to bylo skutečně myšleno jako žert. Vedla mě k tomu úvaha jak by to
teoreticky šlo s medem dělat, pokud by se řadoví včelaři začali chovat
"tržně" jako někteří výrobci oné sladké hmoty prodávané v supermarketech po
necelých 60,- Kč za kilo. Skutečně jsem přesvědčen že každý poctivý včelař
má svoji hrdost, která mu nedovolí dělat ta zvěrstva, která jsem se snažil
vměstnat do mého předchozího příspěvku. Smutné na tom je, že stále hodně
lidí má představu o dokonalém medu takovou, že je krásně hnědý, neustále
tekutý a nikdy nezkrystalizuje a při pohledu na pastovaný med prohlásí že
to vypadá jako sádlo a kolik je v tom přimíchaného cukru. Lidem, kteří si
ode mne med kupují se snažím vysvětlit co to pastovaný med je, proč je v
pořádku že med krystalizuje, kde se bere lesní med a třeba takové
"maličkosti" aby chvilku počkali a nedávali si med do moc horkého čaje. A
lidi to zajímá, ptají se, rádi se podívají do včelína a pro můj med se
vracejí. Nejsem žádný velkovčelař - mám 6 včelstev, prodávám med po
100,-Kč/kg a včelařství beru opravdu jako své hobby.
Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování
rostlin v medu ;-)


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4491 (20091008) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

O účelnosti těsnění při balení medu nejsem kvalifikován diskutovat. Jen podotknu, protože už patřím mezi pamětníky s teprve počátkem ztráty pamětí, že za mých mladých let nebyli svazové sklenice, ale svazové voskované/parafínované kelímky s víčky z téhož materiálu, který se tehdy používal místo plastu. I na čepování piva. Fuj:-)
A ty rozhodně netěsnili vzduchotěsně.

A k etiketám.
Používáme normální myčku BOSCH, stará asi 5 let.
Standardní program, bohužel 2 hodiny a jedna náplň-tableta.

Etikety josu tři druhy -
- Ani je nezkoušejte sundat /majonezy Helmans atd/ Myčka sejme papír, lepidlo lepí dál. Pomáhá pokud někdo nutně potřebuje "vodička" k Dentacrylu. Ta rozpustí i plexisklo:-)
- Většina co jde sloupnout asi po hodině máchání a zbytek sundá myčka sama. Je třeba si to pohlídat a v určité fázi myčku otevřít a sloupnout rozmáčené etikety ze sklenic. Běžná zelenina, okurky atd.
- ty co jsou sloupnout i po minutovém namočení ve studené vodě. Ale tady bývá problém, že je lepší je pak narvat stejně do myčky. papír jde sloupnout ale pruhy lepidla na skle drží. To ale na 90% umyje myčka.

Vlastní etikety. Povedlo se mi najít etikety do laserové atd. tiskárny co jdou umýt. Některé nejdou.

Doma si tisknu, když musím, tak jen právě proměnná data a to jen když jsem zkoušel prodávat v obchodech. Na zbytek není problém mít profesionálně na ofsetu natištěné universální etikety, nebo cedulky.

Samozřejmě mýt doma sklenice jde tak trochu v malém, pokud bych potřeboval za odpoledne stočit 500kilo medu, tak si přistavím zabalenou paletu a jedu. Tady je asi šetření kontraproduktivní.


Karel

Řekl bych, že 90% včelařů bere použité sklenice na protiúčet a cenu medu má v čisté váze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 21:11:31
> ----------------------------------------
> Zkouší někdo zpětně vykupovat sklenice na med od lidí? Třeba v rámci
> včelaření jako podniku šetrného k přírodě, ty sklenice by stejně jinak
> nejspíš skončily v popelnicích.
>
>
>

U piva a u chlastu ti to nevadí?
Ono to není o lakomství ale o ochraně životního prostředí.
Sklo je inertní materiál který nic neabsorbuje.
I když to sklo dáš do tříděného odpadu na další zpracování tak životní prostředí poškozuje svozová služba a výrobce který znovu zbytečně vyrábí to co jsi vyhodil. Také je to neúcta k lidské práci když zahodíš to co by jiný použil.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michael <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Levn? med
> Datum: 08.10.2009 21:30:33
> ----------------------------------------
> Pouze lakomí židráci kupuji použite sklenice a pan Polášek.
>
>
>

O účelnosti těsnění při balení medu nejsem kvalifikován diskutovat...

Před asi 30 lety byl ve včelařských překladech článek o pokusech ve včelařském ústavu Erlangen. Několik různých uzávěrů, sklenice a kelímky umístěné v různých prostředích od extrémě suchých až po mokrá. A potom vážením zjišťovali, co se s medem stalo.
Víčka zvaná "Twist off" (asi jako naše klasická šroubovací víčka) vyhověla. V jednom obalu s jakýmsi nastrčeným víčkem ve vlhku med nasál tolik vody, že začal kvasit a přetékal ven, v suchu se z tohoto obalu zase odpařovalo pár procent, takže klesla hmotnost obsahu pod hodnotu udávanou na obalu a došlo by ke klamání zákazníka.
Takže na víčku záleží.
Pepa

Víčka zvaná "Twist off" (asi jako naše klasická šroubovací víčka) vyhověla.
--------
Naše plechová šroubovací josu právě TWIST OFF. Když se kdysi ze západu dovezly potraviny balené těmito víčky, byly obdařeny tímto návodem k zavření.

To k čemu jsem se nechtěl vyjadřovat je to, zda opravdu musíme dosáhnout těsnosti tohoto typu: že ani po natlakování na 4bary nepoklesne tlak o 10Pa za minutu atd. (Takhle zkoušíme u nás ve fabrice těsnost tam kde na ní tolik nezáleží, pak jsou ještě přísnější).

Podle mě stačí jakákoli "těsnost" při které po otočení sklenice nevyteče voda ven. Pak med už taky ne a vzduch tam asi cirkulovat taky nebude. Ale to je můj subjektivní názor. Jestli je někdo přesvědčen, že musí mít plastové víčko ještě gumové těsnění, tak ať je.
Karel

Kuchař napsal(a):
> Tak díky za Vaše reakce a jsem rád že nikdo neposlal recept na to luhování
> rostlin v medu ;-)
>
>


No abych se přiznal, tak luhování rostlin v medu provozuji. Naposledy
sem zkoušel vyluhoval černý jeřáb ve 30% roztoku medu a vody. (30% bylo
medu, 70%vody). Bohužel med začal bouřlivě kvasit, tak jsem ho musel
prohnat přes pálenici a je z toho docela dobrý MEDOVEC :-)

Také používám několikrát sklenici a zákazníci mi vracejí zrovna ty moje, protože je mám opatřeny samolepkama. Nesmí být ale ledajaká. Používám samolepky z kovové folie, ideální jsou tzv.zlatý program od Metapisu. Každou sklenici před plněním myji a tato samolepka vydrží i 3 otáčky, ale nejdůležitější je to, že nemusím mýt sklenice od leča.

Ahoj,
pokud hledáte nějakou stránku pro laiky, nebo začátečníky tak mám tip.
www.uspesnyvcelar.euweb.cz
Úspěšný včelař pro vás připravuje samé novinky na webu. Cílem je vytvořit stabilní příručku, jak pro včelaře, tak pro konzumenty medu a spotřebitele včelích produktů.
Nyní s novým vzhledem.

Léčíte už Varidolem?

Zdravím a dovoluji si pár slov ke sklenicím.
Používám nové. Starší jen tehdy, když si je zákazník přinese umyté a do jeho vlasních sklenic mu pak med naplním. Sklo se sice jeví jako inertní, avšak podle vyjádření mykologa, pokud ve sklenici něco zplesiví, již ji v podstatě nelze umýt.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně používat veškeré laboratorní sklo

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek.home/=/cmail.cz>
> Předmět: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 17:18:28
> ----------------------------------------
> Zdravím a dovoluji si pár slov ke sklenicím.
> Používám nové. Starší jen tehdy, když si je zákazník přinese umyté a do
> jeho vlasních sklenic mu pak med naplním. Sklo se sice jeví jako inertní,
> avšak podle vyjádření mykologa, pokud ve sklenici něco zplesiví, již ji v
> podstatě nelze umýt.
> Vše dobré,
> Vladimír Ptáček
>
>
>

Po umytí sklenice přehřeju v troubě. Stačí 150?

>To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně používat veškeré laboratorní sklo pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v akreditovaných laboratořích, není co řešit.
Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k spotřebitelskému balení medu.

Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje, že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.

Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést přez srdce, že každý včelař je "milionář".
Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK

Co se děje? Žádné příspěvky, to už jsou všichni na fotbale?

Sklo a kov je materiál, který už svou podstatou znemožňuje nasáknutí nějaké chemikálie nebo jen zápachu. Na rozdíl od plastu nebo třeba gumy. Pokud zůstane ve sklenici nějaký zápach a není od víčka, tak je sklenice lajdácky vymytá. Zachycení spor plísně je možné v nějakém škrábanci do skla, ale mnohonásobně vyšší kontaminace medu je z prachu, který je v normálním ovzduší i v té nejčistší medárně. Námitky by mohly být jen u hodně starých sklenic nebo u sklenic z horšího obalového skla čištěných vícenásobně v myčce nějakým agresivním prostředkem, tyto sklenice mají zašlý nelesklý poškozený povrch skla.

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny.

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny. Jakub

Pán Gruna 6.10 kom.37969, Ste mi dali otázku ako to myslím s fumigáciou a použitím KM. Tu máte akoby moju odpoveď, ktorú napísal niekto iný ako ja.

Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště), napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks) ještě další 3-4 dny.
---------------------
Je samozřejmě jasné, že VD včelám neprospívá. Ale je otázka od jakého množství škodí. To je věcí diskuze a názoru, ale hlavně konkrétních podmínek. Jak jsou včely odolné, v jaké kondici, výživa, jestli jsou ve včelsvtu viry atd.

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

Pokud někdo chce cpát do včel Gabon, tak ten je určen k ochraně zimní generace, tedy v červenci. Na podzim, pokud mám důvod, můžu včas zahájet léčbu, varidolem.

Stejně jako Gabon působí na roztoče na včelách a přeci jen je to míň a kratší dobu chmeie do včel.

Nemyslím na rozdíl od různých propagátorů celeoroční chemické války od jara do zimy, že to léčivo včelám prospívá. AŤ chcete nebo ne, probíhá kontaminace vosku a v něm se líhne plod.

Na jedné straně se pohoršujeme nad plastovými rámky, kde není objektivního důvodu, na druhé straně cpeme včelám do úlu chemii i když pro to není z hlediska metodiky důvod. Gabon v září, říjnu.


Osobně si myslím, že nejlepší je nečekat na důvěrníka, mít doma lahvičku a knoty a vyčíhnout si den, kdy se včely rozlezou a léčit. Nejlépe až v listopadu a na vánoce. Čím později tím lépe. Nikdo nezakazuje léčit i po vánocích. Vyčíhnout čas kdy jsou včely bez plodu a nemusíte ani léčit třikrát. Pokud jset si jisti a máte to pod kontrolou.

Očistím podložky, léčím, napíšu spad za dva dny a vidím. Za měsíc znova a porovnám. A protože jsem ten měsíc měl podložku ve včelách tak vidím i přirozený spad. Takže pokud má někdo doma tak do 40 včelstev, má představu o síle napadení a o počtu VD co tak ve včelách jsou. A do té padesátky to ani není problém zmáknout.

Metodika co je u nás nastavena je nastavena tak aby i naprostí pitomci a negramotní ignoranti měli zdravé včely. Tedy několikrát víc než je třeba.

Roztoče nevyhubíme a musíme se naučit s ním žít a znát jeho i své včely.

Karel

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, Aj čo i len 1 klieštik sa vo včelstve rozmnožil, aby dosiahol rozmnožovanie, musel larvu "napichnúť" a tým ju ohrozil. Otázka aká hranica-počet Vd vo včelstve ohrozí kvalitu zimujúcich včiel, je naozaj zložitá. Podľa mňa vždy záleží kedy začne klieštik atakovať dlhoveké včely, ak je to už v VI. a VII. mes., potom je každá atakovaná včela v ohrození (poškodené včely aj keď na pohľad zdravé, zdravé nie sú a zo včelstva odchádzajú-hynú) a včelstvo je celkom alebo značne poškodené.
Ak ten útok na zimné včely začne (VIII. a IX. mes.) vo väčšom množstve, takisto ich poškodí, ale samotnému včelstvu to neuškodí, lebo vo včelstve je už dostatok diferencovaných dlhovekých včiel.
Takže, ak to zhrniem, dlhoveké včely nesmú byť atakované Vd po celú sezónu a to dosiahneme jedine dokonalým očistením včelstva od Vd v čase pred zimovaním. Ak to včelár nedokáže, je jeho snaha zbytočná, pretože letné včely sa nedokážu diferencovať na dlhoveké.
V takomto prípade sa včelstvo dlhodobo rozmnožuje bez prítomnosti väčšieho počtu klieštika, ktorý nastupuje do útoku až v dobe, keď je už vo včelstve dostatok dlhovekých a zdravých včiel.

Omlouvám se za svůj příspěvek mimo mísu.
Nevím proč, snad pod vlivem související diskuze jsem si myslel že se jedná o nasazení gabonu. Příště budu číst pozorněji a myslet:-))

Proti varidolu v tuto dobu nic zásadního nemám.

Karel

Dovolím si odporovat. I když umyjete fakt sklenici poctivě a vypaříte , použijete nové víčko a na nějakou dobu uzavřete.Zkuste měsíc a přičichněte. Pokud tam předtím byla výraznější látka - okurky ale třeba i med , tak uvidíte. Ten kopr sice za chvilku jakoby vyvane , ale zkuste znovu uzavřít. Prostě vůbec se nedivím, pokud někdo preferuje nové sklo a víčko. Ono to sklo vůbec není tak hladké a nepropustné , jak jsme si mysleli. Jiná věc je , jak máte lidi naučené a nakolik je kontaminovaný med zředěný celkovým obsahem. Kdysi jsem na škole měl med kontaminovaný pepřem. Když jsem se nachladil , byl to ten nejlepší med , jaký jsem kdy měl. Do dvou dnů jsem byl ok , na rozdíl od zbytku třídy. Když je vás ve třídě 7 , tak prostě zkoušení neuniknete. :-)

pozvánka na můj blog:

vcelimed.blogspot.com

AT:
To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, .....
---------------------
To jsem netvrdil, že je nepoškodí.
Ale nepochopil jsem z příspěvku, čím tomu zabránit, abych neměl ve včelstvu 1000 roztočů.
Preventivním léčením? - nepoškodí je to víc a dlouhodoběji?
Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Požívám převážně nové svazové sklenice. Jednodušší je umýt novou sklenici. Ale pokud mi zákazník vrátí svazovou od medu, tak je používám znova.

Kolik z Vás pije pivo, dvě třetiny? Taky se prodává ve vratných láhvích. Ještě jsem neslyšel někoho nadávat na láhve od piva.

Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Ja vychádzam zo svojich skúseností a pozorovania včiel, vo včelstvách do 20.8 je klieštik na nízkej úrovni (aj tohto roku po fumigácii bol priemerný odpad 23 ks Vd a býva aj nižší), čo je dôsledok, dokonalého posledného ošetrenia (vždy 1-až 10.11). Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.

Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.

AT:
..Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.
.....
Aj ja som za fumigáciu. :-)
Když se to umí a kopne se pořádně do úlu, tak to jde i o vánocích. Taky jsem míval lepší výsledky s fumigací než s aerosolem.
Aerosol je takový tank pro ZO a jiné hrubé kolchoznické metody. A nebo pro naprosto nepředvídatlený náhlý příchod zimy. To člověk nikdy neodhadne. Takže taková záloha není marná, ale s kouřem to jde dostat taky na nulu.

Karel

Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo.

V pivovaře na to mají doslova vteřiny, myčka se s tím zase meje a šplouchá 120minut.

Ty pokusy se zavřením umyté sklenice jsme dělával ještě v dobách předmyčkové a bylo to OK.
Před cca deseti lety byl problém sehnat sklenice ze sklárny, vždyť tady ty věci se vlastně rozjely až po minulém sjezdu a krachu Včely. Před deseti a více lety se s obchodem se sklem málokdo zabýval a sehnat menší sklenici bylo za rozumnou skoro nemožné. A hlavně vzhledem k nízkým koncovým cenám včelařů bylo nemožné se vejít do tehdejší ceny.
V mém případě vím o čem mluvím, nikdy jsem vlastně nedával do výkupu. Vždycky mě šlo o kvalitu pro české děti:-)) Aby nemuseli jíst ten tekutý a převařený sirup ze Včely.
:-)
Karel

KaJi:>Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo. <
.........


Průchod horkou louhovou lázní by měl hliník na hrdle rozpustit.

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
Tak se mějte Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 10.10.2009 23:56:10
> ----------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 19:50:25
> ----------------------------------------
> >To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně
> používat veškeré laboratorní sklo pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v
> akreditovaných laboratořích, není co řešit.
> Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k
> spotřebitelskému balení medu.
>
> Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili
> ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich
> velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně
> neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se
> zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých
> okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje,
> že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli
> traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost
> je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.
>
> Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst
> je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se
> o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést
> přez srdce, že každý včelař je "milionář".
> Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK       
>
>
>

U piva a jiných výrobků kupujete co kde se sklo točí dokola a skládky plné odpadů vám nevadí ?

pepan

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 11.10.2009 20:38:20
> ----------------------------------------
> Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou
> to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.
>
>
>

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan
-------
Přesně tak, tomu se říká, že pivo má říz. :-))

I když mám takový dojem, že párkrát se někdo napil hodně říznutého piva. Ale to je hodně dávno. Dnesšní senzorika asi stihne identifikovat neprázdné a nestandardní láhve.

Karel

Jo když jsem byl ještě chlapec , tak ty pověsti o chlapovi co do sebe nalil louh , byly poměrně oblíbené. V pivovarech láhev prosvítí dvěma lasery a projde jen čistá a hlavně prázdná.

> Malá poznámka k těm etiketám:
> Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
> již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
> metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
> mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
> ...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).


Ja cas nemam ale pro stejne mnozstvi to take jedu rucne, problem vidim v suseni kde nedokazu dovnitr strcit ruku s uterkou. Takze zamestnavam rodinne prislusnice. Zkousel jsem troubu na vysouseni ale dela to skvrny od kapek coz mi vadi.
Jako nejlepsi lepidlo na etiketu je obycejny kancelarske lepidlo na papir - corres - drzi skvele a etiketa jde teplou vodou lehce odstranit. Etikety si delam sam, tisknu je na obycejny papir.

T.H.

Zdravím všechny.Ke sklenicím jen tolik.Když mi je přinesou zákazníci zpět,používám na mytí horkou vodu, drátěnku a jar.Nejde-li etiketa dolů,sklenici použiju na med pro sebe nebo příbuzné.Víčka používám nová a kovová.Med prodávám 100kč a letos bylo pár kilo medu hodně tmavého,ten jsem prodávala jako smíšený za 120kč.Pastový dělám z květového,prodávám ho rovněž za 100kč.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou dávají přednost medu tekutému.Tak ho rozpouštím v zavař.hrnci s teploměrem cca 50st.Každému zákazníkovi,jsem-li u prodeje,vysvětluji jak to s medem je,vyslechnou mě a pak si stejně vezmou tekutý...Letošní produkci už budu mít prodanou,ale toho rozehřívaného bylo tak 30sklenic,přece jenom pastový získává u zákazníků oblibu.Nemyslím,že by mi nějak vadily supermakety,spíš mi vadí včelaři,kteří mají med v konvi/já ho uchovávám v sklenicích 5i l a po vyčeření přelévám hned do sklenic 750ml/a rozehřívají ponorným vařičem.Snažím se,aby med ode mne ,,vypadal".Mám venku tabuli s nabídkou a ještě ceduli prodej medu.Obojí vyrobeno podle návrhu dcery.Mám štěstí,že je to u silnice.Neví-li zákazník o medu nic,uděláme exkurzi...Příští rok bych chtěla rozšířit nabídku o prodej medoviny.Nehodlám ji vyrábět,jen bych ráda,zajde-li sem občas někdo,kdo ji dělá,aby se ozval.Prodávala bych jeho/medovinu/.Nebude to žádný zázrak,lidi nejsou zvyklí,ale je to obohacení sortimentu.Jsem přesvědčená,že malovčelaři mají budoucnost co se odbytu týče,jen nesmí podvádět.I když nezbohatneme.Za to máme krásného koníčka,nemyslíte?

Já sklenice namočím na den, dva dny do vody. Všechno nepatříčné se buď přímo odmočí nebo aspoň změkne a dá se snadno odstanit. Zbytky lepidla a podobné oškrabuji nožem. Stopy po lepidle a povlak nečistot na zašlých hodně používaných flaškách, který normálně nejde sundat, vyleštím hadříkem s jemným pískem na nádobí. Ćisté sklenice vypařuji horkou vodou a zvenku i zevnitř utírám do sucha. Prakticky všechny sklenice tak získají čistě průhledný vzhled a lesk k nerozeznání od nových sklenic. Tak jedna z 20 - 40 sklenic, z nakoupených zavařenin a podobných obalů, nejde vyčistit vůbec, zůstane v celém povrchu matná a zašlá.
Pro prodej dvou tun medu a pokud musí být kvůli rentabilitě započítávána i práce, to není, ale pro prodej malého množství a dobrý pocit z skutečně ušetřeného životního prostředí, ne jako to lhaní s biovčelařením, to jde.
Profesionální myčky třeba v pivovarech asi čistí hlavně vysokým tlakem vystříkávané vody a teplotou k bodu varu. Louh nebo saponát je tam jen pomocný přípavek, který drží smyté nečistoty v lázni a zabraňuje, aby se zpětně usadily na dalších flaškách. Louh kromě toho nesmí mít vyšší koncentraci než pár procent, jinak napadá a zmatňuje povrch levného obalového skla stejně tak jako některé agresívní přípravky do myčky nádobí.

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
--------------------------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
---------------------------------------------------------
Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10 roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem, byl spad 3 roztoči.
Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 % účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.

S léčením si žádné násilí nedělám Držím se metodiky a pokud některé včelstvo nepřežije, žádná škoda. Je to součást výběru a chovu kvalitních včelstev Nahrazuji je pak oddělky nebo roji od těch zdatnějších a odolnějších. Včelstva za každou cenu zachraňovaná stejně nedávají dobrý užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 12.10.2009 11:06:36
> ----------------------------------------
> Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou
> i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v
> maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se
> ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň
> poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
> --------------------------------------------------------
> > Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal.
> Po
> > takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> > napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> > druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> > ještě další 3-4 dny.
> ---------------------------------------------------------
> Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil
> jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po
> dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem
> diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna
> včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl
> přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad
> 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10
> roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny
> byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem,
> byl spad 3 roztoči.
> Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po
> fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí
> roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou
> znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že
> nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 %
> účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak
> říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní
> plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.
>
>
>

.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou
> dávají přednost medu tekutému.

V kratkem case se potkavam opet s timto nazorem, ze je nutne kuli prodeji med ztekucovat.
Med rozhrivam jen kdyz opravdu musim, tj. kdyz ho nestihnu nalit tekuty do sklenic - snazim se tomu vyvarovat a zatim to pri cca 400sklenicich jde.

Setrim tak svuj cas, penize a hlavne kvalitu medu. Radeji zakaznikovi vysvetlim ze si ho muze rozehrat sam pokud mu vyhovuje stekani medu z cheba :-)) Popravde uz ani nic nevysvetluju. Problem nepozoruju spis naopak, zas bude malo. Uz se ani nesetkavam s tim ze by po me chteli tekuty...

Je to o psychice (kdyz neni clovek obchodnik), mel jsem treba problem nabizet svelty pastovy, pak prisla sezona bez medovice a vse je naopak, pastovy dosel a stale je zadan...

T.H.

Při pročítání příspěvků o sklenicích jsem si vzpomněl, co nám o tom říkali na přednášce ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole. Cituji:

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

---------------

Citováno ze zápisu, který jsem si tenkrát na přednášce pořídil a publikoval jej zde na konferenci:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Zdravím všechny debatující včelaře!

Když sklenice necháte okapat a pak otočíte hrdlem nahoru,nebývají tam kapky.Nejsou orosené a jdou dobře utřít.Poradil mi jeden kavárník.Je-li kvalitní voda,stačí je nechat uschnout.

Nabízím k prodeji mírně použité sdružené oplodňáčky na rámkovou míru Langstroth, výška rámku 159 mm (půlený). Oplodňáček je pro 5 matek. Každé oddělení je na dva minirámečky. Společné víko. Česínka na různé strany. Větrací zasíťované otvory pro věznění. Materiál: styrodur 30 mm, dřevěný rám pro loučky, sololitové přepážky. Oplodňáčky jsou v dobrém stavu, použité pouze několik sezón. Oblast bez MVP.
Cena 250 Kč/kus, doklad o prodeji je samozřejmostí.

Pro porovnání přikládám ceny obdobných nových sdružených oplodňáčků na trhu (jiné rámkové míry):
Břinek..............4 sekce....450,-
Avos................4 sekce....800,-
Ještěd..............4 sekce....643,-
Koppová.............3 sekce....648,-

Zájemcům zašlu foto na email. Dotazy a podrobnosti taktéž prosím přes email.

JD
skrivanek(zavinac)beedol(tecka)cz

Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: vym?v?n? sklenic

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

A co je spolehlivé! Ale uvedu příklad. Měl jsem na nohách úporně se držící plíseň Když všechny léky a kožní lékaři selhaly tak jeden starý lékař mi poradil rozepřít prsty zápalkou a 10 minut denně opalovat na slunci. Po týdnu se to zhojilo a vydrželo to již několik let, V zahradnictví jsme výsevní truhlíky vystavovali slunci jako ochranu proti padání klíčících rostlin. samozřejmě na sklenice to asi moc vhodné jako desinfekce není slunce sklem proniká a dostatečně se to nezahřeje Předměty na slunci dosahují běžně teplot okolo 70°C což na ničení spor obvykle stačí zvláště ve spojení s UV zářením.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 21:20:42
> ----------------------------------------
> Nechci mít pověst pedantického otravy.
> Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
> data.
> Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
> Deset minut, nebo deset hodin i déle?
>
> Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!
>
> Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
> účinky.
> Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
> dokonalá iluze.
> U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
> nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
> sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
> J. Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vym?v?n? sklenic
>
> Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
> Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
> desinfekční účinky proti plísním
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> > Datum: 14.10.2009 16:58:59
> > ----------------------------------------
> > Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> > na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> > pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
> >
> >
> >
>
>
>
>

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.

Já mám jako uteplivku Plsť, Hobru,¨i polystyren.
Hobra občas nasaje kondenzovanou vod a musí se vyměnit za suchou. V mokrém stavu se láme. Polystyren se občas zlomí ale je dostupnější a vodu nenasaje . Plsť občas také nasaje kondenzovanou vodu a je nutno ji vyměnit za sucho ale jiné nectnosti které by stály za zmínku nemá nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: vln?n? pls
> Datum: 14.10.2009 23:10:20
> ----------------------------------------
> Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
> místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.
>
>
>

Přátelé, nevíte někdo (pokud už to vůbec vědí na kraji), jak se to má s údajnou dotací Plzeňského kraje na příští rok na nové úly?

Omlouvám se za "volnost" údajů, nemínil jsem rozpoutat odbornou diskusi, jen jsem to poznamenal jako "babičkovskou" moudrost (pleny a prádlo na sluníčku atd.) nakonec podpořenou i naší rodinnou lékařkou. Ale máte pravdu. :-) Samozřejmě, že celý den, je-li pěkné počasí, tak třeba i několik dní. Nástavky, (mezi)dna a pod. takhle "opékám" celkem pravidelně. Neměřím čas, jen instinkt. Ostatně co jsem začal včelařit, tak jsem k času získal úplně jiný vztah ...:-) Klidný den! Jiří


Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala

Používám plstěné uteplivky ještě ze zadováků nařezané na velikost 39x24 položené na novinách na silonovém muším sítu. Dá se jimi velice účinně odstraňovat vlhkost z úlu z předjaří. Vždy jednou za pár dní se mokré uteplivky hned u včel přehodí se suchými na vrchu uteplení. Kromě toho je samotná plsť pro vlhkost prostupná. Na druhé straně uteplivky na strůpku dostávají víc zabrat od plísní, v zadováky byly uteplivky automaticky impregnovány stykem s propolisem na stěnách úlu, jak včelař úl rozšiřoval a zužoval, to v nástavcích není.

Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně tak venku.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 14, 2009 11:10 PM
Subject: vlněná pls


Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Asi nejrozumnější bude, když se zeptáš přímo u zdroje, tedy na kraji na odboru živ. prostředí a zemědělství.

OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích? Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel

Plst je cca 2 cm tlusta.

Nad ní je už jen dřevěné víko.

Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
Subject: Re: vlněná pls


OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz