Včelařská konference

Protože do barev trochu dělám, napsal jsem následující příspěvek.

Při zpracování barev - natírání se nepředpokládá kontakt se včelami nebo hospodářskými zvířaty, proto se barvy obvykle takhle neoznačují, jinak nezaschlé barvy jsou přirozeně pro včely i pro zvířectvo škodlivé, zaschlé, respektive vytvrzené by se daly většinou označit jako nejedovaté.

Jsou barvy určené na ochranu dřeva před dřevokaznými houbami a hmyzem. Tyto barvy obsahují jedovaté látky chránící dřevo. Dělí se zhruba na prostředky určené pro ochranu již napadeného dřeva, tam jsou jedovaté látky obecně mnohem koncentrovanější a na prostředky určené pro ochranu nenapadeného dřeva, tam je těch jedovatých látek míň.
Ty první jsou tak jedovaté, že otráví včelu, která na suchý nátěr usedne a proto jsou na úly nevhodné. Ty druhé se dají s výhradami použít, pokud bych se rozhodl je použít, použil bych je jako první nátěr a po zaschnutí je přetřel jiným nátěrem bez obsahu těchto jedovatých látek. V žádném případě bych nenatíral česna, okolí oček atd. Řekl bych, že i přesto by se mohly stopy jedovatých látek časem objevit uvnitř úlu, to je ale spíše na výzkumný úkol.Neví o tom někdo něco bližšího, nezkoumalo se to už někde?
Z lazurovacích laků ( Luxol, Sadolin ) to jsou laky určené obvykle pouze pro venkovní ochranu dřeva, na obalu je uvedeno, že obsahují fungicidní a insekticidní látky.
Většina laků a barev tyto fungicidni a insekticidní látky neobsahuje, jako jsou třeba lazurovací laky určené pro nátěr hraček.
Na úl by podle mne nemusely ( neměly ) přijít barvy s obsahem těžkých kovů, je to uvedeno na obalu barvy nebo v technických listech barvy a dále laky a barvy určené pouze pro vnitřní prostředí, protože pod vlivem slunečního záření obvykle velice rychle matovatí, křehnou a odpadávají( Řekl bych, že takhle dopadne Sokrat - příspěvek 3734). Jinak je možné na úly použít prakticky jakýkoliv lak nebo barvu podle dostupnosti, peněženky nebo vkusu včelaře. Určitý problém je u dvouplášťových ulů, pokud obsahují propustnou a nasákavou izolaci, třeba slámu nebo papír . Barva je obvykle málo propustná pro vodní páru a v případě plodování v zimě a v předjaří musí být vnitřní stěna úlu mnohem méně propustná pro vodní páru než vnější stěna, jinak dochází k hromadění zkondenzované vody a ledu v tepelné izolaci a tím přeměna izolovaného úlu v ledničku. Protože přes nalakované dřevo vodní pára neunikne, je třeba u těchto úlů buď nechat odvětrávat izolaci mezerami mezi destičkami vnější stěny, nebo nějak utěsnit vnitřní stěnu, třeba vylepením alobalu. U jednostěnných jednoduchých úlů toto nebezpečí téměř nehrozí.
Co se týká vlastního provedení nátěru, natírané dřevo musí být bezpodmínečně napuštěné ( přirozeně suché, zbavené pryskyřic a mastnoty atd )protože dřevo vlivem změny teploty a vlhkosti pracuje a nátěr na nenapuštěné dřevo se cca do roka oloupe. Pokud má být vidět struktura dřeva, používají se lazurovací ( průhledné ) laky, potom se dřevo napouští stejným lazurovacím lakem obvykle zředěným ředidlem v poměru cca 1:1. U lazurovacích laků je napouštění obvykle popsáno v návodu na obalu. Pokud má být úl barevný, dřevo se napustí fermeží, ale mělo by to jít i lazurovacím lakem, záleží, co je výhodnější.
Já nové úly, dřevo i sololit zvenku vždy napouštím fermeží. Pěknější dále nenatírám, dokud nezešednou, ostatní natírám buď vodouředitelnou venkovní barvou Balakryl nebo obyčejnou venkovní syntetikou Industrol S 2013, záleží, co mně dříve padne pod ruku. Balakryl je o něco dražší ale zase ředidlo - voda načištění štětců je zadarmo. Industrol se mně zdá o něco lesklejší. Jinak je to úplně stejné.