78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904) (36907)

KaJi:>Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-)) <
.........
Válce se vyrábí na glavírce. Vyrábí se tak od počátku. Problém je hlavně v nastavení kroků. Jde o dva ne stejné válce. Z hliníku a potažené pánvičkovým povlakem (že má pánvička teflonový povlak je obchodní trik) jsem je viděl na výstavě v Letňanech. Bylo to prakticky ve stánku VÚ Dol. (asi kamarádi) Cena kolem 80 tisíc. Polák to dělá z litografické slitiny původní cestou a má to asi jako výrobu a náklady levnější. Když tak na fotu je mail kontakt tak se někdo zeptejte a dejte sem přesnější údaj. Jestli se pamatuji dobře, tak cena byla vloni napodzim na výstavě v Bratislavě za nový ruční nejlevnější stroj kolem 30000 tis Kč. Polák dělá na profi glavírce i dvě varianty rozteče dělničích (doporučuji tu kratší) a jednu variantu trubčích buněk. (pro mne kničemu, ale pro chovatele matek pro přirozený chov taky dobré ne?)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)

P. Stonjeku. Smysl mají opravdu jen válce a podobné tlačidla. Při lisování mezistěn musí docházet opravdu k lisování a tak se vyrobí kvalitní mezistěna. Jinak se rozpadá, je křehká. Prošel jsem prakticky všechny udělátka i cement i sádru ale i silikon a výsledek stále stejný. Chce to řízené chlazení a vyšší tlak na hotový výrobek.

Separace a příprava na kontiunální práci není jednoduchý postup a pochopil jste to dobře, že to není jen o mezistěně. Takové práce tuším na žádném učilišti, i když by měli, se nevyučují.

Profit na výrobě vedle výhody vlastního voskového oběživa je hlavně v tom, že se nemusím potýkat s výdaji na zajištění u jiného zpracovatele. Patří mezi to i mimo jiné % srážky a voda v mezistěnách výrobcem,(ne obchodníkem) která dělá minimálně 10 %. Tj, že na 400 kg co je takový roční průměr v pohybu voskového oběživa v mém chovu, bych musel laskavě darovat 40kg. A s tím ne kvůli penězům ale z podstaty etiky výžměny nesouhlasím. Za poslední roky ani nevím kolik stojí výměna kg vosku za mezistěny.

Výrobce válců s glavírkou je v Polsku. Fotku navštívenky přímo z výstavy ze stolu jsem dal na vindex.ic.cz do galerie na

http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2170.html

Ukázkové video - práce jak u mne takové ruční válce fungují když se předělá na kontiunální práci včetně automatického formátování a stohování (letošek a loňský rok) je na

http://video.google.com/videoplay?docid=-4967226403827229486

http://video.google.com/videoplay?docid=-6185692403434822442


_gp_



.........
Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)

>Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888) (36904)

Stonjek:
Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu.
-----
A co povlak z "teflonu"? Takové povlaky tady firmy dělají, mám kamaráda co mu někdo poteflonoval hliníkovou ornu od řezníka na pečení masa:-)
Jdu kápnout vosk na pánvičku:-)
Docela by byla otázka, jestli někdo z konference nemaká na vhodném CNC stroji. Teď nejsou naplno využité a nějaká malá fuška by možná prošla:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36897)

>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu

Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?
--------
Kontroluje to tu někdo? Chtěl jste asi napsat kontroluje to tam u vás někdo?

Myslím, že naprostá většina populace ČR je zatím vašimi kampaněmi nedotčená a pokud jí něco vadí, tak např. nedodržování max. povolené rychlosti před školami a podobně jí vadí asi víc. Tato rychlost se dá kontrolovat poměrně snadno, na rozdíl od obsahu genetického kodu plodina na kdejakém poli.
Přesto před každou školou nestojí radar. A jak uhlídat šíření pylu a genetické informace v přírodě, to asi nejde. Právě na šíření různě modifikovaných genů je založen přírodní vývoj a s přírodou asi nikdo nehne.
Co když teď někde u vás před domem zmutovala nějaká rostlina - třeba právě vlivem vesmnírného záření, chemikálií z parfému slečny co šla okolo, nebo jen náhodně, tak jak se po miliony let nazpátek dělo?
Co stím uděláte? Před vaším domem můžou mutovat květiny! Já bych na vašem místě s vašimi obavami před genovými modifikacemi /mutacemi/ nemohl usnout.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 7. 2009
Re: med (36903)

Ducháč Václav:>A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.<
..........
potvrzuji:
České včelařství co se týká medu právě zažívá krušné chvíle. Náklady tím, že snůšky zklamaly na plné čáře, se u mne vyšplhaly v předběžném odhadu na 3-4 násobek dlouhodobého průměru 10 let. to v praktických počtech znamená, že letos se rychle přehouply investice přes 100 Kč/na kg vyprodukovaného medu. Prodejní cena se pohybuje mnohem níže. Český med bude letos pro spotřebitele "opravdu vzácnost".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 7. 2009
Re: dopis (36888)

Nejsi první, koho to napadlo. ani já nejsem vyjímkou. V podstatě máš 2 volby. Buďto mezistěny lisovat na válcích z předběžně odlitých destiček a nebo na ručním lisu. První způsob vychází dost draho a při koupi nových věcí to odhaduji tak na 70 000 Kč, Na kontinuální lití investovat statisíce tak na to asi nemáme. Takže zbývá levná možnost mezistěny lisovat na ručním lisu. Bývá hodně pomlouván, ale u mého učitele v mých začátcích se na něm lisovaly mezistěny pro cca 200 včelstev 39 x 24 takže to jde. Něco jsem zkoušel. Vyrobil jsem ho odlitím z betonu a docela se povedl, ale mezistěny 39 x 35 neuměl. Nemohl jsem přijít na vhodnou separaci, vosk se vždy lepil a byl to horor. Prakticky na jednu slušnou mezistěnu jsem vyrobil 10 zmetků a ty hodiny čištění! Zkoušel jsem pouze separátory uváděné v staré literatuře plus Iron, jarovou vodu a nevím co ještě. Nic dobře nefungovalo. Takže jsem lis rozbil paličkou a o betonu už nechci slyšet. Ale nevzdávám to. Když si odleju vhodné razidlo ze sádry pokusí se mi ho odlít z hliníku v jedné slévárně. Druhá, daleko sympatičtější možnost je použít odlévací silikonové hmoty vyráběné v Kolíně. Silikon je už sám o sobě slušný separátor, takže touto cestou by to mohlo jít, ale bude problém s chlazením a z tuhostí lisu. Podobné lisy se vyrábějí např v Rakousku, v Letňanech ho kdysi vystavovali, pak byl v Dole, tam jim to na něm šlo nic moc a pak se někam odstěhoval a nic už o něm nevím. Budu se tomu věnovat v zimě, jak už si slibuji asi tři roky, tak ani letos tomu nějak moc nevěřím. Každopádně, kdyby někdo věděl o starých válcích 370 mm širokých nebo tak nějak, byl bych vděčný za informaci a lahev dobrého pití je samozřejmostí. Tel: 604246110, stonjek/=/seznam.cz. Neříkejme, že to nejde, ale přiznejme si, že to neumíme!!! K těmto pousům mě nevede hamižnost ušetřit za výrobu mezistěn, ale možnost dopřát včelám stavět na nekontaminovaném vosku chemií, parafínem apod. Vždyť výrobci dodáme vosk z víček, trubčiny z Lbv a je velkou neznámou co za to koupíme zpět. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč Václav (85.160.98.83) --- 22. 7. 2009
med

právě jsem se vrátil z Řecka z Tassosu. Byl jsem tam 14 dnů a na skůtru navštívil dost včelařů. Hodně medu je tam z marihuany divoce rostoucí všude. Teď se bojím přiznat dovezený med, aby mně naši bdělé oči strážníků nezavřeli za konzumaci mařeny...v současnosti převáži včelaři včelstva na hory na borovici,kde velmi meduje mšice a poskytuje výborný medovicový med. A doma ??? od 2O.5. nic, je to nějaká spravedlnost???? tam nestíhají a my tady krmíme.... Medu zdar Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896) (36898)

>Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa. <
------------------------------------------------------------
Rakouské ceny u nás, vynikající. Škoda, že se rozpadlo Rkousko-Uhersko.

To české lezení ceny medu vzhůru přičítám kampani (rozhlas, televize, tisk) o letošní nízké produkci medu. Nevěřím, že to bude mít dlouhého trvání.

Mimochodem, všimnul jste si, že nejvíce řečí se nadělá o věcech kterým nikdo z diskutujících nerozumí? Jako například o GMO? To je téma. A vo tom to je.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871) (36883)

>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz

O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896) (36898)

Zdenek:
Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.
---------
A jaký má vliv kvalita medu na jeho cenu? Myslel jsem že tam u vás na tom Západě či Jihu odkuď nám kážete určuje cenu trh. Nebo nám píšete odněkud, kde je cena dána vyhláškou?
Myslíte, že když se med vykupoval za 25Kč tak to bylo tím, že v něm tehdy nebyly žádné GMO a teď když v něm podle vás GMO jsou, tak se vykupuje za 60?

Jaké to jsou Rakouské ceny?
Když jsem se napsoledy díval na ceny medu v NDR, tak mi nepřišly o moc dražsí než u nás. A taky samá směs ze zemí EU a mimo EU. Zřejmě tam žádá zákazník vysokou kvalitu a ceny BIO medu ve srovnatelném balení byly jen o 15% dražší než normální med. Přesně jak to R. Polášek píše. Jak je to možné?

ALe skutečně jste přes mnoho příspěvků neuvedl ani jeden důvod proč jsou GMO plodiny nebezpečné? Prokázal to někdo kromě prince Charlese? Předpokládám, že Královská rodina tedy na svých pozemcích hospodaří výhradně BIO? :-))

Asi to bude jako s těmi lípami co škodí včelám. Doměnky a spekulace.

Karel

PS kolik myslíte že je v ČR biovčelařů a kolik vyprodukují BIO medu? Domníváte se, že čtou tuhle konferenci? Asi brečíte na špatném hrobě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.248.21.79) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36872)

Pepane, plně s tebou souhlasím, jen z toho vynech roubování a očkování. Roubováním a očkováním se pěstují - rozmnožují duplikáty původního druhu, to není šlechtění. Genetické šlechtění přirozeným způsobem je křížení - opylování jedné odrůdy jinou odrůdou (někdy i mezidruhově).
Tato hysterická diskuze lidí, kteří tomu ale vůbec nerozumí je jen bla bla bla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894) (36896)

>Asi proto se v Rakousku vypráví vtip

Nicmene prodavat cesky med za rakouske ceny byste bral pane Krapka, nebo ne?
Proc cena medu v cesku leze jiz delsi dobu nahoru? Je to opravdu jeho nedostatkem nebo kvalitou ceskeho medu? Aby ta cena zase nespadla razem do sklepa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892)

>To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu

Jeste mne napadlo, kdyz soustavne podvody, tak jak je to s dodrzovanim predpisu o zakazu GMO? Co kdyz se v cesku bezne pouzivaji GMO kontaminovane plodiny a subjekty na to kaslou? Kontroluje to tu nekdo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892) (36894)

>V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili.<
-----------------------------------------------------------
Asi proto se v Rakousku vypráví vtip o ekozemědělcích. Víte jak se poznají? No přece ..... chemické prostředky používají v noci.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886) (36889) (36893)

Stejne tak pozor na medy z Rumunska. V teto zemi je geneticky modifikovana soja udajne jiz tak rozsirena, ze ekologicke zemedelstvi jiz tam vlastne neni mozne.
A medy z rumunska se u nas v supermarketeh prodavaji.
Vyplati se proto vzdy kouknout na etiketu "Zeme puvodu:"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890) (36892)

>A z tohoto pohledu je biovýroba jednoznačně marketingový
oblbovák.
R. Polášek

Cili problem s interpretaci a dodrzovanim norem/certifikatu?
Typicka situace pro staty vychodu evropy.

A nebylo by tedy lepsi jit na zkusenou treba do te vidne jako za starych casu? V Rakousku si vcelari davaji sakra bacha aby normu neporusili. Ostatne nemecka dukladnost je prece znama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886) (36889)

Nemecky svaz profesionalnich a komercnich vcelaru si objednal primo v USA biomed a take dva medy v nemeckem supermarketu (repka-jetel) importovane z kanady jednou mnichovskou firmou a jednou firmou z Braunschweigu. Vsechny vzorky obsahovaly kontaminaci GMO repky RoundUpReady od americke firmy Monsanto. (rok 2005)

Ted me napada, ze jsem onehdy videl v kauflandu importovany med (ne biomed) z Nemecka repka-jetel a puvod medu tusim kanada.
Je mozne, ze kaufland sem ten kontaminovany med dovazi nebot ho v nemecku jiz nemuze prodat. Medy z Kanady jsou vlastne dnes jiz vsechny kontaminovane.
Cena toho medu v podstate jako u biomedu (hodne pres 250 kc)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887) (36890)

No víš Zdenku, naše rodina ještě před takovými cca 40 lety ekologické
zemědělství provozovala. Prostě měli jsme záhumenek a protože v té době
chemické prostředky v zemědělství ještě nebyly a těžkou mechanizaci měli jen
jezeďáci, dělali jsme to nemlich úplně stejně jako to mají dneska podle
příslušných předpisů dělat ekozemědělci. Co se týká výnosů, třeba pšenice,
měli jsme je vzhledem k jezeďákům asi poloviční až třetinové. A samotní
jezeďáci, se svými traktory a další těžkou mechanizací, měli zase výnosy
poloviční až třetinové ve srovnání s dnešními zemědělci používajícími
agrochemikálie. Dá se z toho odvodit, že při skutečném dodržování všech
principů, podle kterých se má biozemědělství provozovat, ne při
biozemědělství, kde se "certifikace" nažere a pěstování dál jede normálním
klasickým způsobem, by měla být cena bioproduktů obecně několikanásobek ceny
zemědělských produktů vyráběných klasickým způsobem. Jenomže ona cena je
1,5, maximálně dvojnásobek. To signalizuje soustavné podvody a biopěstování
jenom za účelem získání obchodní značky, ne skutečnou biovýrobu. Aspoň pokud
se jedná o bioprodukty pro širokou spotřebu běžně prodávané v
supermarketech. A z tohoto pohledu je biovýroba jednoznačně marketingový
oblbovák.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 6:39 PM
Subject: Re: CSV versus GMO


> >Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který
> živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých
> držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát
mu
> stále ještě platí.
> Každý se nějak živíme.
>
> Pane Jirus,
> napiste to do MV ze biomed je "oblbovak".
> Mate problemy s dodrzovanim pravidel ekologickeho zemedelstvi? Jsou ceske
> normy pro ekologicke zemedelstvi dirave? Urcite zajimave tema do casopisu.
> Jak a proc...
>
> Leckde jinde byste s takovym pristupem pohorel. Normy se striktne
dodrzuji.
> A bude treba aby si na to zvykli subjekty i tady. Jinak se budou treba
> udelovat certifikaty ve Vidni stejne jako ta viza do Kanady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886) (36889)

>A jak že to dopadli ti kanadští včelaři na chodníku? Zdroje a fakta prosím.
Děkuji.
Karel

Zkuste si to precist o par radku nize.
Zdroj: www.mze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882) (36887)

>Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu stále ještě platí.
Každý se nějak živíme.

Pane Jirus,
napiste to do MV ze biomed je "oblbovak".
Mate problemy s dodrzovanim pravidel ekologickeho zemedelstvi? Jsou ceske normy pro ekologicke zemedelstvi dirave? Urcite zajimave tema do casopisu. Jak a proc...

Leckde jinde byste s takovym pristupem pohorel. Normy se striktne dodrzuji. A bude treba aby si na to zvykli subjekty i tady. Jinak se budou treba udelovat certifikaty ve Vidni stejne jako ta viza do Kanady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880) (36886)

Zdenek:
Jak vyplyva z jinych prispevku, je vedeni CSV si zavaznosti situace vedomo a rovneztak probihaji diskuze o moznych resenich na nejruznejsich urovnich.

-----
Asi jseeněco přehlédl, z jakých příspěvků (zřejmě zde v konferenci) vyplývý vaše tvrzení? Já je nevidím, stejně jako fakta o GMO a jejich škodlivosti.
A jak že to dopadli ti kanadští včelaři na chodníku? Zdroje a fakta prosím.

Děkuji.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 7. 2009
dopis

Vážení přátelé!
Prosím!Dejte radu.Kde je možno si pořídit "forrychtung" na výrobu
mezistěn.Vypadá to,že budu mít dobudoucna dostatek vosku,aby se mi
vyplatilo si je "plácat"doma sám.Děkuju ze radu a ješte více za
případné zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882)

Zdenek:
Mozna Vas Karle bude zajimat, ze jednou z aktivit britskeho prince Charlese je boj proti GMO plodinam
------
Fakt? A proti čemu ještě bojuje? Tálibánu, Al kajdě, proti atomovým elektrárnám, ....

A jakou to má relevanci s fakty? Je vzdělán v oboru, zná nějaká fakta proti GMO, nebo jen podlehl hysterii co šíří Greenpeace a lidi co pro ně dělají.

Možná vás bude Zdenku zajímat, že zde v ČR má Greenpeace ještě menší podporu jak KSČM:-)

To aby jsme klesli oba na stejnou úroveň argumentace.

Já osobně pro nějaký biomed nepláču. Je to marketingový oblbovák který živí hlavně certifikační autority. A jak obstál med jednoho z českých držitelů bio nebo eko medu v testu MFD to skvěle dokumentuje. Certifikát mu stále ještě platí.

Každý se nějak živíme.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865) (36880)

>Někdo v GMO vidí strašné hrůzy, jiný v nich nic strašného nevidí. Je to asi věc seznámení se s fakty a osobního přesvědčení. Navrhuji, že bude nejlépe se dohodnout, že se v tomto nedohodneme a uvolnit prostor na konferenci jiným tématům.

Otazka zni pane Cerny, na cem se maji vcelari mezi sebou dohodnout? Zda si nechaji dobrovolne znicit svoje produkty? Zda se coby soukromi zemedelci bez odporu nechaji ozebracit a skonci na chodniku jako treba v Kanade?
To preci vubec neni o diskuzi mezi vcelari, ale mezi vcelari a zodpovednymi statnimi institucemi.
Jak vyplyva z jinych prispevku, je vedeni CSV si zavaznosti situace vedomo a rovneztak probihaji diskuze o moznych resenich na nejruznejsich urovnich.

Pro tuto diskuzi by bylo jenom dobre kdyby se nekdo vyjadril z UV CSV. Neni totiz v zemi jiny organ sdruzujici vcelare s vetsi pravni vahou nez CSV (pres veskere vytky k cinnosti svazu).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36873)

>samotnou blbostí je chtít fundovanou odpověď k modifikacím od funkcionářů ČSV . vždyť v tomto oboru jsou laici jako všichni ti ochránci. a ti zase nechtějí věřit odborníkům šlechtitelům jiné odborníky na tento problém nevidím.
pepan


Nicmene na strankach ministerstva zemedelstvi lze najit k problematice nasledujici text. Jsem presvedcen ze se zde angazoval i CSV.
Zdenek

... U ekologických včelařů prakticky každé pěstování kvetoucí GM plodiny v okruhu 3 km od stanoviště včelstva znamená kontaminaci úlu a včelích produktů GM pylem se všemi důsledky. Dolet včel za snůškou je okolo 3 km (britské zdroje uvádí až 4,5 km) a včely tak mohou kontaminovat pylem GM plodin poměrně velká území (prakticky to znamená nebezpečí přenosu pylu včelami mezi porosty vzdálenými 6-9 km a včely nejsou jedinými opylovači). Kontaminace pozemků ekofarmy pylem GM plodiny je důvodem ke zrušení registrace pro ekologické zemědělství.

... Současná právní situace neposkytuje ekologickým zemědělcům žádné právní záruky, aby se mohli dozvědět o komerčním pěstování GM plodin v jejich okolí, ani pěstitelům GM plodin neukládá žádné povinnosti vedoucí k ochraně zájmů jejich ekologicky hospodařících kolegů. Z hlediska umožnění dalšího rozvoje ekologického zemědělství by nejlepší variantou bylo moratorium na uvádění GMO do oběhu, tj. pro běžné komerční pěstování. V Kanadě se v současné době pěstuje geneticky modifikovaná řepka na takové výměře, že kvůli kontaminaci již není prakticky možné pěstovat řepku ekologicky! Ekologičtí zemědělci v Kanadě uvažují o podání žaloby na biotechnologické společnosti z důvodu zhroucení trhu s produkty ekologického zemědělství v důsledku kontaminace jejich produkce GMO a zároveň požadují moratorium na uvádění do oběhu další GM plodiny, kterou má být GM pšenice. V EU probíhá nyní diskuse o podmínkách koexistence mezi pěstováním GMO, ekologickým zemědělstvím a konvenčním zemědělstvím.

...Vzhledem k situaci v Evropě (71 % obyvatel odmítá GM potraviny a 95 % chce mít možnost volby; v poslední době je i na krmiva vznášen požadavek aby byla „GMO free“) je oprávněná obava z ekonomických ztrát na domácím trhu a nebezpečí ztráty exportních možností. Při současné nadprodukci téměř všech zemědělských komodit by získaly země, v nichž nebudou pěstovány GM plodiny, komparační výhodu na evropském trhu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877) (36882)

Mělo by se zásadně rozlišovat, o jaké nebezpečí se tu jedná. V přímém vztahu k našim včelám a člověku o žádné. Je tu možné riziko ve vztahu k rostlinám samým, že se něco nepovede a konkrétní druh může být opylením ohrožen. Nepřímo se to tak může někdy člověku vymstít. Těch riskantních kousků člověk provádí mnoho a daleko horších, včetně nás včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858) (36871)

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.

Ak by to bolo naozaj tak, tak potom by včelstvo pri M v klietke, do ktorej sa včely nedostanú, vždy začnú chovať náhradné MB. Je to možné len preto, že napriek domnelej vône matky, nepociťujú M ako prítomnú v úli, ale ako by tam vôbec nebola.

Ak je tá vychtená M daná do pridávacej klietky, roj k nej nikdy nesadol, ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?), do ktorého môže vojsť čo i len jediná včela z roja, sa ten roj zakaždým pri M usadí.
Totiž, tá jediná včela otvorím svoju Nasannovovu vôňovú -združovaciu žľazu a krídelkmi vo zvýšenom stoje rozsieva do prúdiaceho vzduchu, keďž rojové včely ešte stále križujú po okolí (hľadajú M, ktorá v roji nie je) a združovaciu vôňu zachytí, svoj let okamžite orientuje proti prúdeniu vzduchu a klietku s matkou nájde, už sú dve, za chvíľu 5,10 a vtedy sa doniesie chuť matky z IZO do sediaceho alebo ešte lietajúceho roja a za pár minút máte pred sebou strapec rojových včiel.
Nakoniec rok nie je taký dlhý o 9 mesiacov môžu roje lietať znavu, pripravte sa na rojenie, pripravte si niekoľko IZO ANTI (Popis výroby Vám môžem poslať mailom ak o to požiadate) a osobne si to o čom Vás tu presviedčam, odskúšať a potom byť neveriacim Tomášom, ak to pravda nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867) (36877)

>Neví o okolik jsou GMO škodlivější jak postřiky. Škodlivost mnoha postřiků byla vícekrát prokázána. Škodlivost GMO ?

Karel

Mozna Vas Karle bude zajimat, ze jednou z aktivit britskeho prince Charlese je boj proti GMO plodinam.
Prohlaseni prince najdete v anglictine zde: http://mellifera.de/fix/docs/files/GenFood-PrinceCharles.doc
Princ Charles varuje: GMO plodiny mohou zpusobit nejvetsi prirodni katastrofu v dejinach

Vcelarske svazy po celem svete v reakci na princovu aktivitu poradaji sbirky medu prosteho GMO, ktery posilaji kralovske rodine do Britanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: vecne bremeno (36878)


Každé věcné břemeno musí být zapsáno v katastru nemovitostí. Takže tam si to
můžete ověřit. Je to též přístupno na adrese:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx?typ=Budova
Jinak věcné břemeno doživotního užívání nezakládá nárok na jakékoliv
stavební změny na objektu. To je vyhrazeno pouze majiteli.
Hanka

Subject: vecne bremeno


> Mam otazku ohledne vec.bremena:
> Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době
> odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
> Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může
> znovu
> vrátit do mého domu?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (90.179.229.219) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859) (36865)

R.Polášek: "To, že tyto myšlenky pronikly do výkonných orgánů EU je ovšem velký problém, který bude hospodářství EU a nás všechny stát poměrně velké peníze."

- a třeba některé africké země bude stát hodně hladu, protože se bojí pěstovat GMO rostliny, aby se v tom málu, co mohou vyvézt do EU, nenašly stopy GM pylu.

pan Zdeněk: "On proste nema to povedomi co to muze zpusobit."
- o tom to hodně je. Někdo v GMO vidí strašné hrůzy, jiný v nich nic strašného nevidí. Je to asi věc seznámení se s fakty a osobního přesvědčení. Navrhuji, že bude nejlépe se dohodnout, že se v tomto nedohodneme a uvolnit prostor na konferenci jiným tématům.

Ivan Černý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868)

Přidání bezmatečného oddělku je riziko, že přijdeš i o druhou matku. Nejjistější je tento bezmatečný odělek sklepnout do rojáčku poponést jej tak 100 m od včelnice a rozhodit jej. Na místě zůstanou potencioální trubčice, které tam už určitě jsou a ostatní včely se vžebraji do sousedních úlů a stanou se jejich společenstvím. Úl ve kterém oddělek byl aspoň na týden odstranit. Přes noviny to přidávám brzy z jara nebo na podzim, kdy jsou nižší teploty. Toto rozhození je vhodné udělat v odpoledních hodinách kolem páté. Záleží jak dlouho jsou bezmatečné.Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarka (193.85.211.222) --- 22. 7. 2009
vecne bremeno

Mam otazku ohledne vec.bremena:
Můj otec si vymínil doživotní bydlení v mém domě, ale on se po dlouhé době odstěhoval a zanechal mi rozkopaný rod.dům což jsem majitelka domu.
Jenže jsem slyšela že on si ho vymínel ústně ale nevím jestli se může znovu vrátit do mého domu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867)

Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?
-------------------
Snad jednou jsem slyšel, že byl nějaký výrok vedení Svazu při návštěvě NDR.

A slyšel jsem to proto, že podle někoho nereprezentoval názor členů.

V mém případě jsem byl také rád, že nemluvil mým jménem. :-)


Neví o okolik jsou GMO škodlivější jak postřiky. Škodlivost mnoha postřiků byla vícekrát prokázána. Škodlivost GMO ?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834) (36860)

v odborných parkových brevířech je uvedeno v poznámkách:
Lípa stříbrná je pro včely a čmeláky toxicka.

Toxická je jakkákoli droga která vykazuje více než běžný stav v chování jedince. Jestli způsobí v závislostech smrt vyčerpáním je to závislé od hodnoty smrtelné dávky. Jestli jde o lípu je tedy jedno jestli má menší hodnotu cukru v nektaru, protože je mnoho jiných snůškových rostlin atraktivní pro včelu bez nektaru, ale jen s pylem nebo propolisem. To co navíc produkuje lípa bude nadměrné množství atraktantu způsobující smrt vyčerpáním.
..........

Zdenek:>Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.

Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.

Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.

Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36870) (36874)

Vyvýšené trubčí buňky ku prázným normálním buňkám ku zdeformovaným zbytkům
buněk na úkor vyvýšených trubčích. Toto v poměru zhruba 1 : 1 : 1 až 2 : 1
: 1 je hrboplod. Trubčice bez matky ho vytvářejí běžně, hustota je podle
toho, kolik ještě zbývá včel.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 12:41 PM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


již jsem viděl několik takto postižených včelstev ale nikdy tam nebyl
hrboplod ale jen ojedinělé zavíčkované trubčí buňky. Hrboplodem se vyznačují
trubcokladné matky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přidání bezmatečného oddělku.
> Datum: 22.7.2009 12:00:33
> ----------------------------------------
> Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce,
> zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k
dolíhnutí
> do včelstev
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM
> Subject: Přidání bezmatečného oddělku.
>
>
> > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz
je
> > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes
medník
> > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> > odpověď.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868) (36870)

již jsem viděl několik takto postižených včelstev ale nikdy tam nebyl hrboplod ale jen ojedinělé zavíčkované trubčí buňky. Hrboplodem se vyznačují trubcokladné matky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přidání bezmatečného oddělku.
> Datum: 22.7.2009 12:00:33
> ----------------------------------------
> Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce,
> zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí
> do včelstev
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM
> Subject: Přidání bezmatečného oddělku.
>
>
> > Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je
> > jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník
> > přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> > odpověď.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: CSV versus GMO (36867)

samotnou blbostí je chtít fundovanou odpověď k modifikacím od funkcionářů ČSV . vždyť v tomto oboru jsou laici jako všichni ti ochránci. a ti zase nechtějí věřit odborníkům šlechtitelům jiné odborníky na tento problém nevidím.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: CSV versus GMO
> Datum: 22.7.2009 10:29:49
> ----------------------------------------
> Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke
> geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859)

Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
> Datum: 22.7.2009 09:49:10
> ----------------------------------------
> >Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
> pro produkci biomedu.
>
> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
> muze zpusobit.
>
> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>
> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
> muze neco dokazat.
>
> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>
> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
> nijak neprida.
> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
> ve svem okoli znat.
> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
> hluboko v minulem rezimu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857) (36858)

Jsem toho názoru, že to jinak není. Vždyť to sám dokazujete ve svém příspěvku. Na tom nic nezmění ani pořadí houslí v tomto orchestru.

>Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som >zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa >a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání bezmatečného oddělku. (36868)

Jestli to bylo na jaře, tak tam trubčice budou, víc vajíček v buňce,
zavíčkovaný hrboplod...Vytřepat před úly a plod bez včel přidat k dolíhnutí
do včelstev
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 11:08 AM
Subject: Přidání bezmatečného oddělku.


> Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je
> jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník
> přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: P?id?n? bezmate?n?ho odd?lku. (36868)

Záleží na tom, jestli tam už jsou trubčice, což poznáš tak, že v buňkách bude více vajíček, třeba i 5 v jedné. Pokud trubčice nejsou můžeš je i přímo s rámky přeložit, nebo sklepat. Pokud jsou, odnes úl opodál a omeť včely do trávy, dělnice se vžebrají do včelstev,
trubčice zůstanou v trávě. Jinak riskuješ ztrátu matky v kmenovém včelstvu.

Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?id?n? bezmate?n?ho odd?lku.
> Datum: 22.7.2009 11:08:31
> ----------------------------------------
> Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je
> jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník
> přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za
> odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 22. 7. 2009
Přidání bezmatečného oddělku.

Na jaře jak jsem si udělal oddělek tak z něho zmizela matka a můj dotaz je jak mám přidat ty zbylé včelky do jiných. Napasá mne přidat je přes medník přes noviny, nebo je můžu sklepnout rovnou do úlu? předem děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
CSV versus GMO

Je tu hodne funkcionaru CSV. Kde prosim najdu vyjadreni predsedy Sojky ke geneticky modifikovanym rostlinam? Je neco na webu CSV?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847)

>nikdy som nič takého nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali

To muzete byt jenom rad, je to potvrzeni toho, ze vase kvetena na Slovensku je puvodni. A vyssi medne vynosy Vam muzou jenom zavidet. Ostatne ty stribrne lipy se vysazuji v parcich a tam nejspise stanoviste nemate.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859)

Já bych tady s GMO nějak zvlášť neoperoval. Odmítání GMO je výrazně
ideologická věc stejně jako většina aktivit zelených. A je znakem
nekritičnosti a neschopnosti samostatného uvažování toho konkrétního
jedince. Který ani není schopný se podepsat. To, že se vedení ČSV k této
myšlence přihlásilo, jen dokazuje chudobu myšlenek tohoto vedení. To, že
tyto myšlenky pronikly do výkonných orgánů EU je ovšem velký problém, který
bude hospodářství EU a nás všechny stát poměrně velké peníze.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 22, 2009 9:48 AM
Subject: Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice kontaminace medu


> >Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
> pro produkci biomedu.
>
> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
> muze zpusobit.
>
> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>
> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci
vcelam
> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde
vcelar,
> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
> muze neco dokazat.
>
> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>
> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take
jinak.
> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
> nijak neprida.
> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
> ve svem okoli znat.
> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
> hluboko v minulem rezimu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)

>Zřejmě se to děje jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
R. Polášek

A ony lipy meduji porad? U tech exotickych to muze byt kdovi jak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36842)

>No, někdo zalistoval v nějakých starých souhrnech zpráv, protože v letní okurkové sezóně potřeboval vyplnit kus papíru nebo obrazovky

Ano, soucasna vysadba je leckde opravdu naprosto tragicka, nemozne jehlicnany, vsechny exoticke blbosti a lipy se dokonce kaceji. A zar par let se to znelibi (jak take jinak) a promrhaji se penize zase jinak.

Cim to je, ze uz nahore nesedi komunista, ktery vsechno hlidal pevnou v rukou? ja myslim, ze ne tak presne, ale je to urcity projev upadku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 22. 7. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1920

6.3. Schuze delegatu svazu ceskoslovenskych vcelaru v Brne.Ze Slovenska poslan omluvny list,Dolezal a Kozlik vysvetluji:v ZU Brno bylo vse zmeneno:zavazne odebirani casopisu,zruseni primych clenu.zmena stanov.Neni zadnych prepazek,ktere by nedovolovaly spolkum-Sdruzeni-se do ustredniho spolku se vratiti.Na uhrazeni nakladu kazde ZU dle poctu clenu,20haleru na clena.V zadne zemi nebudiz vice nez 1Zemske Ustredi.

ZU Brno valna hromada: predseda Dolezal hovori o tezkych pomerech nastalych po valce svetove.Touzi po tom,aby vsichni byli spravedlivymi a opravdove uvedomelymi cechy,po vzoru vcelicek.Navrhuje pozadati Pozemkovy Urad o velkostatek v Bohuticich pro vcelarskou skolu.Dle navrhu delegata Bilka, vykonana volba aklamaci.Fiala navrhuje: starostou Dolezala, namestky Valis,Prikryl,tajemnikem Zasmeta,pokladnik Silhavy. Delegat Brnenskeho spolku zada o subvenci a jine,jak bylo drive projednano.Navrh na zrizeni vcelarske skoly se neschvaluje.

16.5. SVAZ valna hromada. Volby navrzeny aklamaci.
Clenu :Cechy=21000, Morava=7000, Slezsko=600,Slovensko=1500,

ZU Brno : Krajinske spoky se vyzivaji,aby zaslaly memoranda svym poslancum a zadaly o zakroceni.Predsednictvo doufa ze Cukerni komise uzna potrebu zmenit sve rozhodnuti a uvolni v srpnu cele mnozstvi cukru.Vysledek letosniho mizerneho vyrizovani se nam jeste nikdy nedelo ani z nepratelske Vidne.Zda se nam,ze jest to umyslne poskozovani vcelarstvi a hospodarstvi,jest to umyslne stvani abychom nebyli v republice spokojeni,jest to umyslne okradani vcelaru.

14.9.Ministr zemedelstvi Sontag rozhodl zriditi Vyzkumny Ustav.Jednano o koupi dvoru v Nostavic u Prahy.Nyni se mluvi o Uhrinevsi,o komplexu pozemku ktere dostaneme,a neobycejnem povzneseni vcelarsvi podobne jako o Zidlochovicich.

Jos.Kozlik:Bratri...Prichazim se svoji radou znovu,kdy se nam cechum...z navodu madaru,zidu a lidi nezodpovednych cini tolik prikori a prekazek,jako bychom my nemeli dobrych umyslu a nepracovali svedomite pro dobro a blaho svych bratru slovaku a rusu. Na svych cestach 1919 neprihodilo se nic nepratelskeho...Avsak tehdy bylo Slovensko nove zbavovano madarskych bolseviku,lid nebyl postvan a rozestvan, tehdy se cechum dekovalo ze zachranili Slovensko.Prichazim tedy jako pritel a bratr se dvema vecmi pro vcelarstvi důlezite:abyste vcelek svych sirou a ledkem nedusili,ale pridali ke kosum mednikove truhliky,a poridii si medomety na vytaceni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766) (36859)

Nejak jsem opomnel natukat do kolonky nahore jmeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36834)

>od 4.srpna budou moci nakupovat i dotované motorové pily.
Upozorňovat je málo, je třeba konat.

Chtel bych tuto diskuzi jeste trosicku usmernit. Kdyz se poznalo, ze ty cizokrajne lipy pritahuji vcely a cmelaky, kteri pod nemi umiraji, myslelo se, ze nektar obsahuje pro hmyz nejakou jedovatou latku (cukr manitol nebo tak nejak). Leckde se opravdu kacelo!
Pak ale se zjistilo, ze jedovaty ten nektar neni a ze ten umirajici hmyz dole byl energeticky vycerpan, stacilo je nakrmit cukernym roztokem a ejhle ozili.

Dnes se obcas tvrdi, ze umirani zpusobuje souhra faktoru, zejmena absence jine snusky v lokalite a hromadne nalety hmyzu na jedinou kvetouci lipu, ktera pak tolik hladovych krku nemuze uzivit.

Ja si ale myslim, ze uplne to nesedi, protoze stejny efekt by pak musela mit kazda nektarodarna rostlina kvetouci ve snuskove mezere.

Pokud si pamatuji, kdesi zjistili, ze nektar ze stribrne lipy obsahuje o hodne mene cukru nez u nasich domacich lip.
Takze neni to uplne vyjasnene, ale vysadba cizokrajnych lip mi jako vcelari je proti srsti.

Ostatne kdosi tu porad haleka nad ceskym jazykem a jeho ochranou. Neni snad nase lipa narodnim symbolem? Tak proc si sazeji ve mestech americke lipy? To je jak s tim radarem nebo ne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(79.127.160.5) --- 22. 7. 2009
Re: Výsadba geneticky modifikované kukuřice – kontaminace medu (36760) (36762) (36765) (36766)

>Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen pro produkci biomedu.

Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to muze zpusobit.

Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?

Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar, ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence muze neco dokazat.

A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.

Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet) nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak. Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to nijak neprida.
I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to ve svem okoli znat.
Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni hluboko v minulem rezimu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837) (36857)

Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? JK

Pán Kŕapka, ono je to všetko inak. Istého času som matkám zastrihával jedno krídlo, chcel som ich mať pod kontrolou. V čase výletu rojov som vždy čakal pri letáči rojaceho sa včelstva, čakal som na M odlietajúcu s rojom a keďže som vedel že M neodletí, vždy som ju v tráve zachytil. S istotou môžem tvrdiť, že M vybehla z úľa až keď bolo v povetrí už 90% včiel. Roj napriek tomu odlietal a sadol na vetvu stromu bez matky!, a po 20-30 min sa poslušne vrátil do úľa, ale nie vždy, niekedy si polietal, nesadol a vrátil sa do úľa. Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Z toho čo som napísal vyplýva, že M pri rojení hrá druhé husle a rojenie riadia rojové včely.

Vracanie sa včiel na mieste sedenia je logické, za čas strávený na vetve sa niektoré včely zalietali, čiže si miesto osvojili a pamätali sa naň a logicky sa tam vracali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36837)

>Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.<
-----------------------------------------------------------
Jsem také toho názoru, že mateří látka se ve včelstvu šíří též za pomoci včelích sosáčků aktivním olizováním celého povrchu těla matky, ale i olizováním míst, která matka navštívila, pokud zde mateří látka (feromon) dosud nevyprchala a jejím předáváním spolu s regurgitovanou (nenatrávenou)potravou ostatním dělnicím a tím je zajištěn koloběh mateří látky ve včelstvu. Tedy, když jsem uzavřel obě matky na několik dnů do jedné přidávací klícky, včely měli přístup k mateří látce pouze omezený přez otvory přidávací klícky a na malé ploše, přestal fermon působit ve větší vzdálenosti(zeslábl, vyprchal)počaly včely pociťovat osyřelost a narazily nouzové matečníky. Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? Vysypeme-li včely na hromadu a dáme jim vybrat z několika matek i na vzdálenost, vždy neomylně naleznou tu svoji a k té se stáhnou a ostatní matky ponechají bez povšimnutí? Je zde tedy otázka zda je olizování jediný způsob šíření mateří látky ve včelstvu zda zde nehraje svoji roli také vůě mateří látky a čich dělnic?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836) (36855)

Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely.

6e včely ruší pri vyliahnutí MB alebo úspešne prijatej M, je kontexte ich biologického správania sa. Vo včelstve je M, tým potreba poistky už doznela a včely ich odstránia.

ty usmrtí matka a vykoušou včely.Toto tvrdenie som si niekoľkokrát overoval priamo v čase keď včely po vyliahnutí matky odstraňovali MB. Tie, ktoré boli 1-3 dni pred vyliahnutím a včely ich vyhrýzali žili, preto ich práve valiahnutá M nemohla usmrtiť a ani by to nedokázala, nie ešte fyzicky zdatná a keďže pridávame oplodnenú M, funkcia jej žihadla je už nefunkčná, pretože je zmenené na kladielko.

Potom včely robia poriadky s materskými bunkami bez ich predčasného usmrtenia, ale to je len môj osobný názor.

Ešte jeden príklad: raz som zachránil M, ktorú včely vyhrýzli z predu a snažili sa M odstrániť, M žila, odobral som im ju a vložil do oplodniačika, M sa oplodnila a plodovalana malom priestore, po viac vajíčok, ale zaviečkovaný plod bol s plochými viečkami a pravidelný. Pri hľadaní príčiny som záhadu objasnil, M mala odstránené tykadlo od kĺba, preto nemohla zisťovať obsah bunky a preto hromadily do jednej bunky aj 4-6 vajíčok, z ktorých jedno včely oštrovali.
rochu dlhé, len som chcel tým poukázať na fakt, že odstraňovaná M nebolo v bunke usmrtená!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek (36822) (36826) (36833) (36836)

To se traduje, ale není to zdaleka takové nebezpečí. Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely. Je fakt, že při vložení klícky s přidávanou
matkou (hned po odstranění staré) matečníky ještě nemají, ale brzy na to
je narazí. Přístup včelám k těstu uvolňuji po3 dnech. Úspěšnost
přijímání je vyhovující (letos z 20 přidávaných zatím 1 nepřijatá). V NN
úlech pro mě nepřichází v úvahu hledat a rušit všechny nouzové matečníky...
K. Čermák

Josef Kala napsal(a):
> ... přidávat matku
> do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
> a určitě bych zvolil jinou metodu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: Trudokladni vcely (36829) (36832) (36845)

Mozna ze je pravda ze je nepusti zpet ale ja si doted myslel ze trubcice nemuze letat.
______________________________________________________________

Tvrdí se to, ale nikdo to nevysvětluje. Proč trubčice ( fyziologické ) nemohou létat?

S pozdravem M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 21. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36827) (36844) (36848)

Mladý muž hamuj-brzdi, ešte si nepreskočil, ešte si nie za latkou a už kričíš hop. Tých teórií vo včelárskom svete už bolo až nakoniec po nich ani pes neštekol.
Ináč v Tvojich rokoch máš dar písania obdivuhodný, len ho treba podoprieť štúdiom, ktoré Ťa naučí, že ak chceš mať pravdu, každé tvrdenie potrebuje dlhoročný výskum a jeho platnosť v každých podmienkach a kdekoľvek na svete.A v tomto prípade to stále chýba.

______________________________________________________________

Souhlasím. Aby bylo jasno, nepatřím mezi lidi, kteří chtějí mít za každou cenu pravdu. Rád sděluji své názory. Zda-li je to pravda, to ať ukáže čas a zkušenosti.

Jinak co se týče teorie anatomických trubčic, tu jsem samozřejmě nevymyslel já. Je to již starší teorie ( opravdová teorie, nikoliv pouze hypotéza... bylo to odpozorováno výzkumy, bohužel nemám o nich ucelený zdroj ). LBV metoda nadbytku trubců mi připadá jako dokonalý model aplikace této teorie. Mimochodem samotný př. Linhart ve svém prvním článku o LBV metodě ve Včelařství její účinek vysvětloval pomocí teorie trubčic. Přímo o ni nepsal, ale když si to pročtete a porovnáte to s mým předchozím příspěvkem, dojdete k závěru, že je to obsahově velmi podobné. Je to docela paradoxní, protože dalšími články svůj výklad úplně změnil. Ve všech ostatních prací se zmiňuje především o genetické stránce věci ( teorie sobeckého genu ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)

Mám nejméně 3 takové lípy nějakých 100-300m od městského stanoviště.
Včely jsem pod nimi uhynulé neviděl, čmeláky ano, ale jen některé roky -
letos ne. Včely na ně houfně létají už od časného rána (v 6:30 čilý
provoz na česnech).

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
> podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
> městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
> nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
> jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
> R. Polášek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847) (36849)

Také by to mohl být samečci. z hmyzu u nás přezimují jen samičky a právě v tuto dobu generace samečků se stává nepotřebnou a umírá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: smrtici lipa
> Datum: 21.7.2009 16:07:10
> ----------------------------------------
> Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
> podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
> městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
> nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
> jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM
> Subject: Re: smrtici lipa
>
>
> > Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> > atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> > vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> > neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
> >
> > Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú
> včely
> > na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého
> > nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli
> > treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou
> > dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť
> > neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z
> generácii
> > a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (78.156.36.242) --- 21. 7. 2009
Re: prodej matky (36843)

608 98 32 97

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: smrtici lipa (36831) (36841) (36847)

Jedná se o stříbrné lípy u nás cizí a vysazované výhradně v parkových a
podobných městských stanovištích. Já jsem párkrát pdezřele chlupaté lípy ve
městech viděl, párkrát i v době květu a musím říct, že jsem nikdy nějaké
nenormálně velké množství mrtvého hmyzu pod nimi neviděl. Zřejmě se to děje
jen jednou za čas, musí nastat nějaké speciální podmínky, které nejsou vždy.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 21, 2009 3:57 PM
Subject: Re: smrtici lipa


> Je to trochu jinak. Včely na těchto stromech něco naleznou a tou je hlavně
> atraktivní vůně. Jsou tak intenzivně zaměstnávány a tím vyčerpávány tou
> vůní, že je to umoří k smrti, protože ten strom květy moc nektaru
> neprodukuje, nebo jen minimum. G.P.
>
> Rád by som pripojil k nejakej múdrej a správnej myšlienky, prečo hynú
včely
> na kvitnúcich lipách a je jedno akých, ale nemôžem, nikdy som nič takého
> nezaznamenal. A vždy v okolí včelnice sa lipové solitéry vyskytovali. Boli
> treba faktografické záznamy z konkrétneho hynutia včiel, aj s originálnou
> dokumentáciou, zistiť príčinu hynutia ak vôbec existuje. Nechcem byť
> neveriaci ako biblický Tomáš, ale je to len fáma prenášajúca sa z
generácii
> a na generácciu vo forme známej "poučky" JPP, jedna pani povedala?....atď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 36849 do č. 36909)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu