Včelařská konference

Potvrzuji. U včel je nutno se řídit fenologickým kalendářem a né podle datumu. Delší dobu si zapisuji datumy rozkvětu a letos je to trochu časnější (cca 4-6 dní). Včelařím na liberecku cca 330 m/mořem - 30 včelstev. Rozjezd sezony u mne začíná rozkvětem ptačí třešně, kterou mám nedaleko stanoviště. Když v týdnu rozkvete, tak jdu o víkendu poprve ten rok do včel. Zimuji z cca 60 % na 3 tachovácích (2 nástavky původní včelstvo + 1 nástavek připojený oddělek s novou matkou - ten přidávám až po nakrmení koncem října), zbytek 2 nástavky.
Letos třešeň rozkvetla 16.4. (za 9 let co včelařím mám rozkvět v průměru cca 20.4., ale byl rok kdy rozkvetla 5.4. i rok kdy rozkvetla 4.5.).
Protože jsem línější, tak mám tento postup:
O víkendu (18.4. - 19.4.) jdu poprvé do včel - prohlédnu stav, co posoudím jako slabší spojím přes mřížku (letos vyzimovali velmi dobře, jen 2 slabší)- většínou to jsou 2 - 3 dvojáky (výsledek 2 + 2 plodiště a nahoře 1 medník se soušemi, která zízkám z plodiště výměnou za mezistěny), mřížku odstraním při prvním medobraní, protože jen vyjímečně se do konce května udrží 2 matky.
Ostatní uspořádám takto - u 3 nástavkových spodní nástavek odejmu (kdybych to dělal později, mohl by být již obsazen, ale takhle mám téměž 100% jistotu, že tam není matka a bez prohlížení jej použiji nad mřížku jako medník - ještě se mi nestalo abych jí tam takto přenesl) na zbývající 2 plodištní hodím nástavek mezistěn, mřížku a medník.
2 nástavkové rovnou rozšížím na 4 nástavky (mezistěny + medník). Vše mám pak uspořádáno 3N plodiště + medník nebo 2N + 2N plodiště + medník.
Při této prohlídce rovněž do medníku vytahám zbylé zásoby (krmím na 20 kg, t.j. celkem cca 650 kg a vždy mi zbyde cca 150 kg pro oddělky) cca 2-4 plásty a 2 - 3 plásty plodu a vytvořím odsavač (už nevidím nejlépe a tak matku zahlédnu cca 1x ročně a to náhodou).
Výše uvedené udělám v sobotu a v neděli vytvožím z odsavaču směsné oddělky pro chov (kromě dostatku prostoru perfektní protirojové opatření - fakt jsem již 4 roky neměl roj - nebo jsem ho alespoň nezjistil).
Dále si kmenových včelstev již nevšímám - jen po odkvětu řepky potěškám medníky a pokud jsou zanesené podsunu druhý medník (tak u cca 50%). Pak už jen točím.
Do prvního medobraní (přelom května a června) se zabývám jen chovem. Snažím se vytvořit cca stejný počet oddělků, jako mám kmenových včelstev (ale né vždy to vyjde, jsou roky kdy se oplodní a vrátí 90% matek, ale i kdy to vyjde jen z 50% - tady ještě laboruji a zkouším co je nejlepší, ale preferuji tyto směsné oddělky, protože se nemusím již vrtat v kmenových a včely v těchto směsných bezmatečných oddělcích jsou mnohem mírnější a klidnější - vůbec není potřeba kuřák).
Jo a k letošku - v úterý jsem larvil a ze 3 včelstev jsem si bral plemenivo - všechny z 90% vystavěli 7 mezistěn i 1 stavební rámek. Ale snůška nic moc - u nás je sucho (od 3.4. u nás nekáplo) - vidím to na odběru vody z napajedla, když je snůška, moc si ho nevšímají (mají vodu z nektaru), ale za poslední týden mi 28 včelstev odebralo více než 50 litrů.
Pozn.: při tvorbě oddělků mám největší problémy s loupeží, nemám možnost je přemístit mimo stanoviště. např loni se mi z 28 vytvořených chytlo 24 (to jsem kolem nich chodil jako krocen) a začátkem červenece, kdy již většina byla zralá na přidání 2 nástavku, jsem následující víkend zjistil, že mi jich zbylo jen 10 a ostatní totálně vykradené. Však já na to přijdu!
Závěr: s nasazením medníků (rozšíření)není (tedy podle mne) třeba nikdy čekat - Boháčovo varování, že brzké rozšíření včelstva podtrhne jeho rozvoj jsem v praxi nikdy nepozoroval. Spíše vše zaměřit proti rojům. Nám zkušenost, že s rojem je skutečně 2x více práce než s oddělkem.